Reklama
Reklama
Alternativy

Podrobnosti pro BUSportál ÚJV v Řeži. Pokračujeme v tématu. Záměrem projektu, který zařadí ČR po bok technologicky nejvyspělejších ...

... a ekologicky odpovědných států, je uvedení ekologických technologií v dopravě prostřednictvím realizace a provozu autobusu na vodíkové palivové články, vodíkové čerpací stanice a zařízení na čištění vodíku. Na BUSportálu zatím vyšlo: Zeptali jsme se na podrobnosti k chystanému českému 'hydrogenbusu'. Ministerstvo průmyslu a obchodu iniciuje založení České vodíkové technologické platformy. Překážkou pro uvedení každé nové technologie, natož celého energetického konceptu, nejsou pouze technická vyzrálost, vysoká bezpečnost, ekonomická a ekologická hlediska, ale především absence právního rámce pro provozování všech dílčích technologických celků a všeobecná akceptovatelnost širokou veřejností. Předkládaný projekt se dotýká všech těchto aspektů a zařadil by ČR po bok technologicky nejvyspělejších a ekologicky odpovědných států. Realizace vodíkového autobusu umožní komplexně ověřit technologickou a bezpečnostní způsobilost vodíkových technologií a realizovatelnost v rámci technologického prostředí ČR. Neméně důležitým výstupem bude příprava technických podkladů pro vytvoření legislativního rámce provozu vozidel s vodíkovým pohonem a seznámení veřejnosti s moderními ekologickými možnostmi v dopravě. Demonstrační projekt zahrnuje výrobu a provoz autobusu s palivovými články na vodík . Po jeho kompletaci proběhnou testy a schvalovací řízení v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, aby mohl být zahájen jeho provoz na veřejných komunikacích města Neratovice. Obecně je ve světě v podobných projektech vodík vyráběn konvenčními způsoby (parní přeměnou zemního plynu nebo elektrolýzou vody) a vyžaduje tedy další investice pro svou výrobu. V předkládaném projektu je zásobování vodíkem pro potřeby provozu autobusu řešeno se smluvním partnerem Spolana Neratovice , který produkuje vodík jako sekundární produkt při výrobě chloru. Další z partnerů, Vysoká škola chemicko technologická v Praze, v současné době připravuje zařízení pro čistění vodíku, který je vlivem technologických postupů při produkci znečištěn zejména příměsí rtuti. Předkládaný projekt tedy představuje unikátní možnost komplexně ověřit všechny dílčí technologické celky i jejich vzájemné vazby. Klíčovým zařízením , které je společným jmenovatelem většiny vodíkových aplikací, je palivový článek . Palivový článek je zařízení, které při elektrochemické reakci spaluje vodík s kyslíkem, výsledným produktem této reakce je pouze elektrická energie, teplo a voda případně vodní pára. Koncepce vozidla s elektrickým motorem a palivovým článkem jako zdrojem elektrické energie představuje moderní a ekologickou alternativu současným pohonům založených na spalování fosilních paliv. Největší výhody koncepce s palivovým článkem oproti koncepci se spalovacím motorem Vysoká celková účinnost – až dvojnásobná oproti konceptu vozidla se spalovacím motorem (reálně 1,5 x) Žádné lokální znečištění – jako odpad pouze vodní pára Omezení vibrací a hluku – provoz palivového článku je bez vibrací a hluku (jediným zdrojem hluku může být kompresor pro stlačování vzduchu a chladící jednotka) Nezávislost na dovozu ropy – vodík je možné připravit z lokálních zdrojů Momentální nevýhody vysoké investiční náklady chybějící infrastruktura čerpacích stanic neexistující právní rámec pro provoz na veřejných komunikacích a komplikace související se skladováním vodíku Tyto nevýhody jsou však přechodného rázu, což je obvyklé u každé technologické inovace, a nejsou tedy limitující pro budoucí aplikace. Největší komplikaci v současné době představuje nízká kapacita a vysoká hmotnost nádrží na vodík (tedy nižší dojezd a nižší užitné zatížení vozidla) Výroba vodíku Výroba plynného chloru je založena na amalgámové elektrolýze vodného roztoku chloridu sodného (katoda je v tomto případě kapalná rtuť). Z povahy výroby je vodík, jako sekundární produkt reakce, znečištěn rtutí, která je silným katalytickým jedem (dochází k degradaci platinového katalyzátoru v palivovém článku). V současné době probíhá na VŠCHT v Praze projekt, který se zabývá chemickou analýzou vodíku ze Spolany Neratovice, vlivem příměsí (především tedy rtuti) na dlouhodobou funkci palivového článku a vývojem technologie pro demerkurizaci (odstranění rtuti) vodíku pro potřeby projektu vodíkového autobusu. Čerpací stanice Čerpací stanice bude vybudována v těsné blízkosti společnosti Spolana Neratovice firmou Linde Gas . Vodík se ve stanici bude skladovat ve vysokotlakých nádobách při tlaku 300 bar v množství potřebném pro denní provoz autobusu. Kompresní stanice bude umístěna v masivním betonovém kontejneru. Vnitřní prostor stanice je z bezpečnostních důvodů fyzicky rozdělen na část s řídícími elektronikou, hydraulickým kompresorem a ostatní elektroinstalací a na část s zařízeními pro kompresi, rozvod a regulaci průtoku stlačeného vodíku. Zásobování vodíkem se předpokládá nízkotlakým potrubím, případně cisternou (vyplyne z provozně ekonomické analýzy v rámci projektu). Čerpací stanice bude vyprojektována s ohledem na případné budoucí navýšení skladovací kapacity (pro případ provozu více vodíkových vozidel). Autobus s vodíkovým palivovým článkem Podvozek, karoserie, výkonová elektronika a trakční systém vozidla vychází z koncepce trolejbusu Škoda Electric . Jako hlavní zdroj elektrické energie bude sloužit vodíkový palivový článek (PEM, 100 kWe), jako sekundární zdroje potom trakční baterie a ultrakapacitory. Vodík bude skladován ve střešní nástavbě autobusu ve vysokotlakých kompozitních nádobách o celkovém objemu 8 x 205 l při 350 barech. Pro spolupráci všech zdrojů energie je vyvíjen řídící systém, který bude optimalizovat tok energií v systému napájení trakčního motoru. Tento systém bude umožňovat rekuperaci energie do sekundárních zdrojů (například při jízdě z kopce, deceleraci atd.) a její opětovné využití v energeticky náročných režimech (např. akcelerace). Pro BUSportál Petr Dlouhý, ÚJV Řež

person dabra  date_range 12.05.2006

Pro BUSportál poskytl informace Ivo Váša z ÚJV v Řeži.

Vzhledem k velkému zájmu čtenářů BUSportálu o materiál Ministerstva Průmyslu a obchodu Městský autobus v Neratovicích bude poháněn přebytky vodíku ze Spolany. jsme kontaktovali ÚJV v Řeži. Projekt vodíkového autobusu má podle vyjádření Ivo Váši finanční zajištění a první autobus by měl vyjet v roce 2008. Vozidlo, které BUSportál zajimalo nejvíce, bude vyvíjeno ve spolupráci s plzeňskou Škodou Electric. Z elektrovýzbroje současného trolejbusu v karosérii Citelis se uplatní elektrický pohon. Zdroj elektřiny nahradí právě palivový článek. Znamená to samozřejmě nové elektronické systémy. Současně s výrobou "hydrogenbusu" bude na hranici neratovické Spolany vybudována čerpací stanice na vodík pro tyto účely. Zájem o provoz vozidla projevil i Středočeský kraj a tak by se mohlo objevit časem i na lince Neratovice - Praha. Autorizováno ÚJV Řež a příslíbeny podrobnosti. Informace jsme konzultovali se Škoda Electric.

person dabra  date_range 11.05.2006

Ministerstvo průmyslu a obchodu iniciuje založení České vodíkové technologické platformy.

AKTUÁLNĚ Zeptali jsme se na podrobnosti k chystanému českému ''hydrogenbusu'' . Spotřeba a ceny energií celosvětově stoupají, zatímco zásoby energetických zdrojů se tenčí. Přechod na vodíkové hospodářství může představovat životaschopné řešení zejména pro automobilový průmysl. USA se výzkumu a vývoji vodíkových technologií intenzivně věnují a značnou pozornost věnuje vodíkovému hospodářství také EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že v ČR existuje potenciál rozvoje vodíkových technologií a iniciuje proto založení České vodíkové technologické platformy. Založení platformy bylo vyhlášeno na í konferenci Vodíkové technologie v České republice, kterou uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu začátkem května. Automobily jezdící na vodík, vodíkové palivové články v mobilních telefonech, fotoaparátech a noteboocích nahrazující méně účinné akumulátory…tato vize budoucnosti je možná méně vzdálená než se zdá být. Zvýšení spotřeby ropných produktů a jejich cen jde obvykle ruku v ruce. V roce 2002 spotřeboval celý svět 28,46 miliard barelů ropy. Tato spotřeba se ročně zvyšuje zhruba o 360 miliónů barelů a dynamický vývoj Indie a Číny naznačuje, že tento nárůst bude pokračovat. Na ropných palivech je nejvíce závislá doprava a vzhledem k neustálému zvyšování cen ropných produktů a ekologickým požadavkům na palivo se automobilový průmysl obrací k vývoji nových paliv. Mimo metanolu, etanolu a syntetických paliv se v budoucnosti jako s ekologickým palivem počítá i s vodíkem. Vodík zároveň může výrazným způsobem "zekologičtit" energetiku. Evropská unie věnuje vodíkovému hospodářství značnou pozornost. V roce 2020 by měly být 2 % z celkového počtu vozidel poháněna vodíkem, v roce 2040 pak dokonce jedna třetina. Jednou z prvních vlaštovek je projekt veřejné "vodíkové" plnicí stanice, která byla v květnu 1999 oficiálně uvedena do provozu na mnichovském mezinárodním letišti Franze Josefa Strausse. V praxi se tak demonstruje úplný technologický řetězec, počínaje výrobou vodíku pomocí elektrolýzy přes jeho uskladňování a automatizované plnění vozidel až po konečné využití v autech a letištních autobusech. Problémem vodíkových technologií zůstává jejich vysoká cena. Při financování vodíkového hospodářství se proto EU soustřeďuje především na snížení výrobních nákladů a vývoj levného, vysoce účinného palivového článku s dlouhou životností. Od sedmdesátých let je výzkum financován prostřednictvím tzv. Rámcových programů (Framework Programmes). Rozpočet se zvýšil z 8 milionů EUR v Druhém rámcovém programu (1988—1992) na více než 130 milionů EUR v Pátém rámcovém programu (1999—2002). V Šestém rámcovém programu (2003—2006) již rozpočet činí téměř 2.1 miliard EUR a očekává se, že 250—300 milionů EUR bude investováno do vodíkových technologií. Nejvýznamnějším evropským koordinačním centrem zabývajícím se podporou vodíkových technologií je Evropská technologická platforma pro výzkum vodíku a palivových článků (HFP) založená v roce 2004, která sdružuje více než 200 subjektů z celé Evropy. Platforma je vedena zejména evropským průmyslem a má znatelnou podporu Evropské komise. České firmy jsou zatím do evropských programů zapojeny minimálně. Můžeme hovořit o startovních projektech. Je to např. projekt znojemského autodopravce ČAS, který úspěšně realizoval elektromobil, a nyní se chystá navázat projektem autobusu, který bude kombinovat akumulátory a palivové články. Společnost ÚJV Řež iniciovala projekt městského autobusu v Neratovicích, který bude poháněn přebytky vodíku z chemické výroby SPOLANY Neratovice. Předpokládaný dojezd je přibližně 300 km. (BUSportál se pokusí zjistit podrobnosti.) V ČR doposud neexistovala obdoba evropské technologické platformy a některé české subjekty působící v oboru postrádají informace např. o možnostech financování projektů, zapojení do programů EU a ocenily by také systematické mapování rozvoje v oblasti vodíkového průmyslu. Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že v ČR existuje potenciál rozvoje vodíkového hospodářství, a proto iniciuje založení České vodíkové technologické platformy, jejímž prostřednictvím chce podporovat rozvoj vodíkových technologií v ČR. Založení platformy bylo vyhlášeno 2. května 2006 na konferenci Vodíkové technologie v České republice, kterou pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s občanským sdružením Societas Rudolphina. Technologická platforma bude otevřena všem právním subjektům a jejími hlavními úkoly bude propojit české aktivity s Evropskou technologickou platformou pro výzkum vodíku a palivových článků (HFP), monitorovat oblast vodíkového průmyslu a zajistit vzájemnou informovanost subjektů působících v této oblasti. Na vlastním založení platformy se budou podílet ÚJV Řež, a.s. (průmyslový výzkum), ČVUT, VŠCHT, VŠB—TU Ostrava (univerzity), Akademie věd a Škoda výzkum, s.r.o. (základní výzkum), Spolana Neratovice, a.s., Dopravní podniky (Nerabus), ČAS Znojmo, s.r.o., Astris s.r.o. (průmysl). TZ MPO, Ivo Mravinac

person dabra  date_range 07.05.2006

Scania provozuje 15 let autobusy s motory upravenými na spalování etanolu v Stockholmu. * Etanol * Řepkový metylester (RME) * Synteticky vyráběná nafta * Zemní plyn (CNG) * Bioplyn * Vývoj hybridní technologie *

Výfukové plyny a zplodiny vznikající v dieselových motorech při spalování nafty jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v oblasti městské dopravy a jejího dopadu na životního prostředí. Společnost Scania dlouhodobě prosazuje řešení, které by mohlo být východiskem z problémů městské autobusové dopravy – bioetanol . V březnu letošního roku proběhla v Londýně konference „Bioetanol a cesta k udržitelné dopravě“ o variantyách alternativních paliv využitelných v městské hromadné dopravě. Autobusy na etanol Vývoj autobusů s pohonem na etanol zahájila Scania v polovině 80. let v úzké spolupráci se Stockholmskou veřejnou dopravou (SL). Po více než patnácti letech v pravidelném provozu v náročných velkoměstských podmínkách považuje společnost SL tyto autobusy za plně osvědčené.  V současné době je Scania jediným výrobcem, který autobusy s motory upravenými na spalování etanolu nabízí. Scania využívá dieselového motoru na efektivním vznětovém principu a spaluje čistý etanol s 5 % přísady pro podporu vznícení. Vzrůstající zájem o etanol vede k rapidnímu nárůstu výrobní a distribuční infrastruktury po celém světě a vytváří podmínky pro nové ekologicky orientovaným systémům městské dopravy. Scania doposud dodala zhruba 600 těchto autobusů. V současné době vyvíjí třetí generaci motoru spalujícího etanol s plánovaným uvedením na trh v roce 2007. Další alternativní paliva Bez jakýchkoli úprav je v dieselových motorech možné používat řepkový metylester (RME) . Hlavní překážkou patrně budou nedostatečné pěstitelské kapacity, neadekvátní předpokládané vysoké poptávce produkované sektorem dopravy. Významnou alternativou je i synteticky vyráběná nafta , zvláště pokud se bude vyrábět z obnovitelného zdroje, jako např. z  bioodpadů . Lze ji ve zvyšující se míře míchat se standardní naftou a potencionální výrobní objemy jsou vysoké. Syntetická nafta je z celkového pohledu velmi dobrý palivem. Autobusy Scania na plynový pohon mohou spalovat stlačený zemní plyn stejně jako bioplyn . Přes vysokou hmotnost nádrží je provoz hladký a tichý, což představuje další ekologickou výhodu. Od začátku 90. let dodala Scania zhruba 1000 plynem poháněných vozidel. Hybridní technologie Scania pracuje současně také na vývoji velmi slibného robustního hybridního pohonu. Použití běžného autobusového motoru přináší v tomto případě velkou pružnost při volbě paliva – může být upraven pro provoz na naftu, etanol, RME, nebo plyn. Motor je propojen s  generátorem dodávajícím energii elektrickému motoru, který při brždění funguje také jako generátor. Elektrická energie se ukládá v průmyslových ultrakondenzátorech s vysokou hustotou energie a vyšší účinností než běžné akumulátory. Potenciální úspory paliva hybridní koncepce Scania dosahují 25 % a více a úměrně tomu se předpokládá i snížení emisí. První prototyp je již ve stadiu výroby, na trh by se tato technologie mohla dostat za pět let. TZ Scania, úprava BUSportál.

person dabra  date_range 06.05.2006

Do této rubriky budeme umisťovat nové a přemístili jsme starší materiály na téma alternativních paliv i způsobů hromadné osobní dopravy na silnici. Děkujeme za zájem.

person dabra  date_range 06.05.2006

* Mercedes-Benz Travego EURO 4 a 3 x Mercedes-Benz Citaro EURO 5 : palivový článek, BlueTec diesel na principu SCR a CNG. * Linde Gas zásobuje autobus Citaro vodíkem na veletrhu AUTOTEC 2006. *

Mercedes-Benz autobusy na veletrhu AUTOTEC 2006 Prodejní oddělení Mercedes-Benz autobusy společnosti EvoBus Bohemia zve své zákazníky, novináře a mnoho dalších zájemců z řad veřejnosti na svůj stánek v rámci veletrhu užitkových vozidel AUTOTEC v Brně během 11. ročníku veletrhu AUTOTEC, kdy účast autobusů Mercedes-Benz výrazně posílí. Seznam a technické parametry autobusů Mercedes-Benz v pavilonu G2: Dálkový Mercedes-Benz Travego s vyvýšeným podlažím (15 RHD) Osazení motorem: OM 457 LA, 315 kW/428 PS (Euro 4) Délka x šířka x výška: 12 140 mm x 2 550 mm x 3 740 mm Městský nízkopodlažní Mercedes-Benz Citaro Osazení motorem: OM 906 (h)LA, 205 kW/279 PS (Euro 5) Délka x šířka x výška: 11 950 mm x 2 550 mm x 3 009 mm Seznam a technické parametry autobusů Mercedes-Benz v areálu výstaviště - kyvadlová doprava: Citaro FuelCell Osazení motorem: Zentral Reuland Asynchron-Elektromotor 600 Volt, 200 kW při 2100 ot./min. (EEV, Euro 5) Délka x šířka x výška: 11 950 mm x 2 550 mm x 3 688 mm Citaro CNG Osazení motorem: M 447 hLAG, 240 kW/326 PS (EEV, Euro 5) Délka x šířka x výška: 11 950 mm x 2 550 mm x 3 389 mm Prezentaci autobusů Mercedes-Benz návštěvníci tentokrát najdou v samostatné expozici EvoBus Bohemia v pavilonu G2 určeném výhradně pro autobusy, oddělenou od expozice ostatních užitkových vozidel Mercedes-Benz v pavilonu V. Mercedes-Benz se rozhodl aktivně vstoupit také do doprovodného programu letošního ročníku AUTOTEC – do mezinárodní konference pod názvem Silniční doprava a životní prostředí. Nejvhodnějším příspěvkem do debaty s tématem alternativních energetických zdrojů je autobus přímo na místě, který bude k dispozici návštěvníkům veletrhu. Mercedes-Benz při této příležitosti na veletrh AUTOTEC přiveze městský autobus CITARO s pohonem na palivový článek. Představení Citara s vodíkovým pohonem je naplánováno ve spolupráci se společností Linde Gas a.s., která zajistí zásobování vodíkem přímo v areálu výstaviště. V rámci doprovodného programu k veletrhu vystoupí dále dne 6.6. na konferenci Road Transport & Environment 2006 zástupce EvoBus GmbH s prezentací na téma Vodík jako pohon pro autobusy v rámci projektu CUTE. Letošní ročník veletrhu AUTOTEC 2006 se stane vhodnou kulisou pro vyhodnocení kreativní soutěže o navržení nejvhodnějšího designu pro městský autobus Citaro pro studenty českých středních škol. 3.6.2006 bude vítěz soutěže slavnostně vyhlášen a odměněn přímo na stánku EvoBus Bohemia. Vítězný polep bude zdobit vůz Citaro vystavený v pavilonu G2. Nedílnou součástí expozice EvoBus Bohemia bude také prezentace doprovodných služeb OMNIplus , které spočívají v zajišťování servisních služeb, SERVIS 24h, v rychlých dodávkách originálních náhradních dílů, ve zpětném odkupu, popř. prodeji ojetých autobusů, zpracování financování projektů a školení řidičů v bezpečné a hospodárné jízdě. Návštěvníci veletrhu AUTOTEC budou mít unikátní možnost prohlédnout si maketu nového, v Evropě celkově 40., servisního centra - ServiceCenter Praha. autobusů Mercedes-Benz. TZ DaimlerChrysler Viz Ze zahájení výstavby ServiceCenter Praha pro autobusy EvoBus Bohemia (CZ+EN) Mobilní plnicí zařízení na veletrhu AUTOTEC Zařízení na plnění vodíku, které bude na veletrhu AUTOTEC sloužit k plnění vodíku, prezentuje nejjednodušší způsob, jak naplnit nádrže vozidel poháněných vodíkem. Plnicí zařízení propojí vodíkový trajler, případně svazek tlakových lahví, s nádržemi vozidla, čímž dojde k vyrovnání tlaků v těchto prostorech a vozilo je v podstatě natankováno. Obsluhu plnicího zařízení a dodávky vodíku pro pohon autobusů na veletrhu AUTOTEC zajišťuje Linde Gas a.s., nejvýznamnější dodavatel technických plynů v České republice. Pro běžný každodenní provoz vozidla je tento tlak (méně než 200 barů) nízký, především z důvodu dojezdu. Proto Linde vyvíjí i další mobilní zařízení, která dokáží dopravní prostředky jezdící na vodík naplnit. Příkladem těchto aktivit je mobilní čerpací stanice zabudovaná do klasického logistického kontejneru. Tato čerpací stanice bude v nejbližších dnech k vidění při doprovodných akcích na fotbalovém mistrovství světa v Německu. Stanice má v sobě zabudovaný kompresor, kterým se docílí požadovaného tlaku a tedy i maximálního dojezdu na jedno tankování. Vodík jako nositel energie budoucnosti Koncern Linde se na globální úrovni velmi intenzivně zabývá využitím vodíku. Dlouhodobě úspěšně spolupracuje na výzkumných projektech týkajících se tématu „vodík jako nositel energie budoucnosti“ a řadu let se účastní téměř všech významnějších projektů na podporu vodíkového pohonu pro automobily. Jejich výsledkem je mimo jiné výstavba čerpacích stanic na vodík pro automobily a autobusy, které vodík používají jako pohonné palivo. Linde zde využívá své know-how v mnoha oblastech týkajících se vodíku od výroby, přes zkapalňování, dopravu až po jeho využití. Ze 70 vodíkových čerpacích stanic na světě jich 30 provozuje Linde. Evropská vodíková dálnice Linde v roce 2005 prezentovalo svou vizi „Evropské vodíkové dálnice“ – dálničního okruhu procházejícího hlavními centry vývoje a výroby automobilů v Německu. Vize počítá s instalací čerpací stanice vodíku na každých 50 km dálnice. Na celkové trase zhruba 1800 km, která by spojovala německá města Berlín, Lipsko, Mnichov, Stuttgart a Kolín nad Rýnem, by mělo být nově vybudováno 35 nových čerpacích stanic na vodík – převážně v areálu již existujících čerpacích stanic. Podle zpracované studie nepřesáhnou náklady na dálnici 30 milionů eur. Tyto prostředky jsou potřebné na vytvoření evropské automobilové vodíkové infrastruktury do roku 2020 a zpřístupnily by vodík více než 120 milionům lidí, což představuje celou jednu třetinu populace Evropské unie. Automobilový průmysl je připraven V současné době existuje na světě přibližně 500 vozidel, která jezdí na vodíkový pohon. Tyto modely slouží automobilkám k testování nových technologií. Nejnovější verze vodíkových automobilů mají jízdní dosah okolo 450 km, což je vzdálenost srovnatelná s konvenčními automobily. Doba tankování se zredukovala na pouhé tři minuty. První vozy jsou tedy k dispozici. Vodík je ekologické palivo budoucnosti Vodík lze používat v palivových článcích i v upravených spalovacích motorech. Jediným produktem spalování zůstává čistá voda – nevznikají žádné toxické látky, oxid uhličitý, ani jiné škodliviny. V současné době se vodík vyrábí ze zemního plynu. Vodík je možné vyrábět rovněž z vody elektrolýzou, či z jiných obnovitelných přírodních zdrojů. Tisková zpráva Linde Gas a.s. Praha, 25. dubna 2006

person dabra  date_range 28.04.2006

Nový superautobus, který vyvíjí tým holandské Technologické univerzity v Delftu.

Nalezli jsme na www.21stoleti.cz Lehce netradiční autobus. Kam se hrabou limuzíny. Nový superautobus, který vyvíjí tým holandské Technologické univerzity v Delftu, svým designem tradiční autobusy moc nepřipomíná. Mnohem blíže má k luxusní limuzíně a také se tak chová. Je dvakrát lehčí než průměrný jednopatrový model a dokáže vyvinou rychlost až 250 km/hod. Podobné specifikum by mu nejen na našich dálnicích asi k ničemu nebylo, proto se pro jeho provoz plánují speciální pruhy oddělené od běžného provozu. Prototyp by měl být veřejnosti představen v roce 2008. Petra Soukupová (26. 04. 2006)

person dabra  date_range 26.04.2006

(Volvo Group premieres hybrid technology for heavy vehicles.) Nový hybridní autobus společnosti Volvo Bus v testovacím provozu.

Volvo Group v současnosti prezentuje účinné hybridní řešení pro těžká vozidla, která nabízejí úsporu paliva přes 35 %. "Chápeme to jako příležitost ke zrychlení vývoje v komerčně realizovatelných hybridních systémech pro těžká vozidla. To může být významné jak pro zákazníky, tak pro životní prostředí, " říká Leif Johansson president a CEO Volvo. Hybridní koncepce Volvo Group zajišťuje maximum úspory paliva na silnicích s častým brzděním a akcelerací - např. při městské hromadné dopravě, zásobování, svozu odpadků a stavebních pracích. Kalkulace indikují možnosti úspory paliva nad 35 %. Náklady na provoz vozidel mohou také významně klesnout snížením opotřebením brzdového systému. "Na trhu je rostoucí zájem o snižování spotřeby paliva. To je dáno nejistotou na trhu s ropou a také účinky jejího spalování na změny klimatu. Současně mnoho zákazníků vážně posuzuje možnost snižování závislosti na naftě. Máme nyní technologii, která je zajímavá z obchodního hlediska a otevírá trh pro těžká vozidla, " říká Leif Johansson. Zásadní část hybridního řešení je označena I-SAM. Zahrnuje kombinovaný startovací motor, pohonnou jednotku a generátor. I-SAM pracuje společně s automatickým, přestavěným mechanickým převodem, vyvinutým Volvo Group, elektronickou řídící jednotkou a konvenčním dieselovým motorem a bateriemi dobíjenými brzdící energií. Protože spojení elektromotoru s dieselem je paralelní, mohou pracovat společně. Tak kapacita hybridu podstatně narůstá. I-SAM zajišťuje dostatečný zdroj síly ke startu a akceleraci přiměřenou rychlostí dokonce bez podílu dieselového motoru. To také účinně redukuje úroveň hluku vozidla. "Důsledkem využití kapacity elektromotoru je možnost automatického vyřazení dieselového motoru při zastavování autobusu na zastávce nebo na křižovatkách. Přídavné funkce jako vzduchová a servo čerpadla a AC kompresory jsou zajišťovány v hybridu elektricky místo dieselem, " říká Peter Danielsson, environmental manager Volvo Bus. Díky účinnému spojení mezi elektromotorem a dieselem může být vozidlo vybaveno menším dieselovým motorem a udržet si požadovaný výkon. To zajišťuje zákazníkovi rentabilní řešení, které snižuje emise. Hybrid Volvo Bus charakterizuje čtyřválcový pětilitrový motor Volvo s 210 hp. Motor je instalován v zadním levém rohu jako u modelů Volvo 7700. Nový typ baterie Volvo Group se také podílí na vývoji nového typu baterie Effpower, která je na bázi osvědčené technologie olovo-kyselina, používané jako startovací baterie v současných vozidlech. Díky nové technologii je výstupní výkon dvojnásobný zatímco jsou současně významně snižovány výrobní náklady v porovnání s alternativami na trhu. S bateriemi Effpower se zvyšuje i efektivita hybridu. "Hybridní systém je dlouhodobé a vysoce zajímavé řešení pro účinné dopravní aktivity s šetrným dopadem na životní prostředí. Uvědomujeme si, že ceny ropy budou stoupat a tak každé řešení, které snižuje spotřebu paliva, je vysoce atraktivní. Diesel v hybridním systému může využívat také biopaliva a následně mohou být dopravní činnosti vedeny bez emisí kysličníku uhličitého. To připravuje cestu pro zajímavý vývoj dlouhodobých udržitelných řešení, " říká Leif Johansson. Nový hybridní autobus společnosti Volvo Bus bude využit v současnosti v dlouhých sériích testů. Společnost Volvo Bus odhaduje, že hybridní autobusy Volvo budou dostupné na trhu během několika let. K obrázkům: Baterie v novém hybridním autobuse Volvo jsou instalovány na střeše v přední části autobusu, klimatizace ve středu a ventilátory dieselového motoru na zádi. Zdroj: Tisková zpráva Volvo Bus Corporation 10.3.2006, překlad BUSportál Volvo Group premieres hybrid technology for heavy vehicles Today the Volvo Group presents an efficient hybrid solution for heavy vehicles, which offers fuel savings of up to 35 percent. “We envisage opportunities to accelerate developments in commercially viable hybrids for heavy vehicles. This can be significant for both our customers and for the environment,” says President and CEO of Volvo, Leif Johansson. The Volvo Group’s hybrid concept provides maximum fuel-saving effects on routes with frequent braking and accelerations, for example, city bus traffic, city distribution , refuse collection and construction work. Calculations indicate that fuel savings can amount to 35 percent. Maintenance costs for vehicles can also be significantly reduced through reduced wear on the breaking system. “There is a growing interest in the market to reduce fuel consumption. This is driven by the uncertainty surrounding the physical and political availability of oil, and perhaps primarily, by climate change issues. Accordingly, many customers are seriously reviewing how they can contribute to reduce the dependency on oil. We now have a technology that is interesting from a commercial viewpoint, which opens for a hybrid market for heavy vehicles,” says Leif Johansson. A vital part of the hybrid solution is designated I-SAM. It comprises a combined start motor, drive engine and generator. I-SAM works together with, an automatic, converted mechanical transmission, which was developed within the Volvo Group, an electronic control unit as well as conventional diesel engine and batteries that are charged by braking energy. Through linking the electric motor and diesel engine in parallel, they can work together to operate the vehicle. In this manner, the capacity of the hybrid is substantially increased compared with series hybrids, which are the standard solution currently being tested in heavy vehicles. I-SAM provides sufficient power resources to start and accelerate even heavy vehicles to an appropriate speed without assistance from diesel engine. This also significantly reduces the noise level of the vehicle. It is mainly due to the Volvo Group’s experience and competence within development of diesel engines, electronics, electronic controls and transmissions that have enabled the production of an efficient hybrid for heavy vehicles. “As a result of the electric motor’s capacity, the diesel engine can be turned off automatically when the bus halts at the bus stop or red light,” says Volvo Bus’s Environmental Manager Peter Danielsson. “Auxiliary functions such as air-, servo pumps and AC compressors are powered electrically in our hybrid bus instead of by the diesel engine.” In addition, due to the effective link between the electric motor and the engine, the vehicle can be equipped with a smaller diesel engine and still retain the required performance. This provides the customer a cost-efficient solution that reduces emissions. The Volvo Bus hybrid features a 4-cylinder, 5-liter Volvo engine rated at 210 hp. The engine is installed in the far-left rear corner, precisely the same as other Volvo 7700 models. New type of battery The Volvo Group is also participating in the development of a new type of battery, Effpower, which is based on proven lead-acid technology used in start batteries in today's vehicles. Through this new technology, the power output has been doubled, while at the same time manufacturing costs for the batteries can be significantly reduced compared with alternatives on the market. With Effpower, the cost efficiency in electrical hybrids can be further enhanced. “The hybrid is a long-term and highly interesting solution for efficient and environmentally-adapted transport activities. We are aware that oil prices for our customers will rise, and therefore, all solutions that reduce fuel consumption are highly attractive. The diesel engine in our hybrid solution can also be operated using biofuels, and consequently, transport activities can be conducted without carbon dioxide emissions. This paves the way for interesting developments toward long-term sustainable transport solutions,” says Leif Johansson Volvo Bus’s new hybrid bus will now be used in a lengthy series of tests. The company assesses that hybrid buses from Volvo will be available on the market within some years. Caption to pictures: The batteries in Volvo’s new hybrid bus are installed on the roof at the far front of the bus. The air-conditioning unit is in the middle and the fans for the diesel engine are located on the roof at the far rear. Press Information March 10, 2006: Volvo Bus Corporation, Christina Fjellman, communication manager, +46 31 322 42 80.

person dabra  date_range 17.03.2006

"Do roku 2020 chceme v zemi vybudovat stovku plnicích stanic pro vozidla na zemní plyn. Měli bychom pokrýt všechny hlavní tahy a zajistit uživatelům plynových aut naprostou dostupnost tohoto média," říká šéf České plynárenské unie Josef Kastl.

Přes miliardu korun se chystají investovat v nejbližších patnácti letech české plynárenské firmy do stavby čerpacích stanic na stlačený zemní plyn pro automobily. Právě ten by se měl už brzy v daleko větší míře než dnes stát alternativou benzínu, nafty a propan-butanu (takzvaného LPG) v silniční dopravě. Masívní investice do budování čerpacích stanic má odstartovat dohoda, kterou dnes uzavřela Česká plynárenská unie s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Stát sice nebude do plynárenského projektu investovat, zaručí však, že plynařům zajistí stabilní prostředí na trhu s pohonnými hmotami i plynem. Navíc se zaváže, že bude podporovat vyšší užití plynu ve veřejné dopravě. "Do roku 2020 chceme v zemi vybudovat stovku plnicích stanic pro vozidla na zemní plyn. Měli bychom pokrýt všechny hlavní tahy a zajistit uživatelům plynových aut naprostou dostupnost tohoto média," říká šéf České plynárenské unie Josef Kastl. Zemní plyn je dnes v dopravě daleko méně rozšířený než obvyklejší LPG. Zatím u nás jezdí asi 300 vozidel s tímto pohonem, z toho je asi 180 autobusů. K průkopníkům v užití kapalného plynu je například dopravní firma ČSAD Havířov, kde provozují takové autobusy už řadu let. Letos Havířovští kupují dalších šest vozidel, celkem jich tak budou mít už padesát a podíl "plynu" na celkových přepravních výkonech firmy tak bude více než třetinový. "I největší tuzemský výrobce autobusů Karosa už začal prodávat plynové autobusy, což nám situaci zjednodušuje," říká Drlík. Firma chce letos za víc než dvacet miliónů postavit vlastní plnicí stanici. HN 16.3.2006

person dabra  date_range 16.03.2006

BUSportál sleduje nové technologie.

(BUSportál přebírá materiály HN se svolením redakce.) Malý krůček pro vodík, velký skok do nové éry Pouhých dvanáct až osmnáct měsíců nás dělí od počátku éry komerčního využívání nového druhu energie, který změní svět. Musíme být připraveni rychle a plně využít jeho potenciál. Důvody jsou zřejmé. Nacházíme se v době globálního oteplování "v reálném čase". Ceny ropy dosáhly až 67 dolarů za barel, globální ekonomika začíná zpomalovat a výrobci i spotřebitelé si utahují opasky v očekávání ještě vyšších cen ropy během příštích let. Převratné jako parní stroj Je zřejmé, že má-li si lidská civilizace zajistit budoucnost, zoufale potřebuje najít únikovou strategii z ropné éry. Mamutí energetické firmy však i nadále dělají svůj "obvyklý byznys", přičemž probíhá jen chabá diskuse a pouze malá část výzkumu a vývoje se věnuje zkoumání alternativ udržitelné energie. Ba co hůř, řada politických předáků opět zabředává do minulé energetické éry, když hovoří o znovuvzkříšení jaderné energetiky nebo o větším spoléhání se na uhlí, roponosné písky a těžkou ropu - tedy vesměs na "špinavé" energetické zdroje, při jejichž využívání vzniká oxid uhličitý. Zatímco se političtí snaživci ocitají ve svízelné situaci a vědci zoufale lomí rukama, na globální trhy nedočkavě vstupuje komerční energetická revoluce, o které s výjimkou několika průmyslových zasvěcenců prakticky nikdo neví. Vítejte ve světě přenosných palivových článků na bázi vodíku. Tato novinka vnese revoluci do způsobu, jakým chápeme energii, organizujeme obchod a strukturujeme politické a sociální vztahy, stejně jako to v 19. století učinil vynález parního stroje a ve 20. století benzinový spalovací motor. Už teď je mají astronauti Firmy Hitachi, Toshiba, Samsung, Canon, Sanyo, Sony, Panasonic, NEC, Mitsubishi, Fujitsu, Sharp a Olympus překotně uvádějí na trh vodíkové mikročlánky, které nahradí tradiční baterie a zajistí zdroj energie pro přenosné počítače, mobilní telefony, osobní asistenty, přehrávače MP3, videokamery, přenosné přehrávače DVD, videohry a digitální fotoaparáty. Astronauti využívají na palubě kosmických lodí vysoce moderní vodíkové články již téměř 30 let. Tyto články mají velkou výhodu v tom, že neznečišťují životní prostředí - jedinou odpadní složku představuje čistá voda a teplo. Pitná voda vytvořená palivovými články dokonce astronautům slouží jako hlavní vodní zdroj. První generace palivových článků využívá jako palivo převážně metanol. Z toho se získává vodík, který poté napájí palivový článek a generuje elektrickou energii. A přestože většina metanolu se v současné době vyrábí ze zemního plynu a uhlí, díky novým technologickým objevům představují obnovitelné zdroje metanolu možnou ekonomickou alternativu. Obnovitelný metanol se ve stále větší míře získává z metanu vznikajícího v zavážkách, z chlévské mrvy, cukrové třtiny, rýžových stébel, a dokonce i z naplaveného dříví. Je potřeba zdůraznit, že vodík se v přírodě volně nevyskytuje - musí se získávat z jiných zdrojů. Těžba vodíku z fosilních paliv jen prodlužuje závislost na starých energetických zdrojích, zatímco jeho získávání přímo z biomasy nebo s využitím jiných obnovitelných zdrojů energie - sluneční, větrné, vodní a geotermální - k výrobě elektřiny a poté k elektrolýze vody, při níž se tento prvek uvolňuje, vede k počátku "zelené" vodíkové éry. Až bude iPod hrát 80 hodin Do celosvětové maloobchodní sítě budou první vodíkové články uvedeny v roce 2007. Díky tomuto novému zdroji energie budou moci být notebooky napájeny několik dní, zatímco současná technologie baterií umožňuje výdrž pouhých několika hodin, po jejichž uplynutí je potřeba zasunout přístroj do zásuvky a znovu baterii dobít. Přenosné vodíkové články zvýší délku hovoru mobilních telefonů o 20 hodin. Hudební přehrávač iPod vydrží díky elektrické energii z vodíku v palivovém článku až 80 hodin přehrávání. Palivový článek na bázi vodíku se může pochlubit 20 - 30krát vyšší kapacitou, a jakmile celosvětový masový odbyt zlevní jeho výrobu, bude se jeho cena pravděpodobně pohybovat kolem dvou až tří dolarů za kus. Není divu, že se globální výrobci elektroniky horlivě snaží proniknout na trh jako první. Komerční potenciál této novinky je enormní. Vodíkové články jsou průlomovou technologií, kterou stále propojenější generace uživatelů digitálních komunikačních technologií potřebuje, aby si udržela nezávislost a vysokou mobilitu. Propojení mobilních elektronických technologií s technologií palivových článků na bázi vodíku představuje dlouho očekávané otevření dveří do nové energetické éry a třetí průmyslové revoluce, jejíž ekonomický multiplikační efekt by měl přetrvat hluboko do druhé poloviny 21. století. Možná i déle. Sledujte vodíkové bicykly A co bude po propojení mobilní elektroniky s vodíkovými články následovat? Sledujte vývoj bicyklů a tříkolových přepravních vozíků na vodíkový pohon. Německá firma Masterflex AG již vyvinula první generaci bicyklů a tříkolek poháněných vodíkovými články a v letošním roce zahájí jejich silniční testy. Tyto dvojkolky a tříkolky na vodíkový pohon budou mít dojezd 250 km - což je mnohem větší vzdálenost než u standardního bicyklu na elektrický pohon - a dokážou vyvinout rychlost až 25 km/h, díky čemuž by se mohly stát levným a ekologicky čistým dopravním prostředkem. Americká firma Manhattan Scientifics chystá svá vozidla pro rostoucí asijský trh, kde jsou hlavním dopravním prostředkem miliónů lidí bicykly a skútry. Očekává se, že vodíkové palivo bude v dohledné budoucnosti k dostání v čínských cykloprodejnách. Všechny významné automobilky mezitím vyvíjejí vozy na vodíkový pohon. Osobní automobily a autobusy v současnosti absolvují zkušební jízdy v Evropě, Americe a Japonsku a podle údajů firem Toyota, Honda a General Motors se uvedení omezeného počtu prvních komerčních modelů do autosalónů očekává mezi lety 2010 a 2012. Nová éra i v elektrárnách Rovněž výrobní podniky a firmy podnikající v sektoru služeb začínají zavádět stacionární elektrárny na palivové články, které budou sloužit jako záložní zdroje energie během energetických špiček, případně v době, kdy cena elektřiny v síti přesáhne přijatelnou mez nebo kdy síť nedokáže uspokojit okamžité zvýšení poptávky. Když v roce 2002 postihl obrovský výpadek energie rozsáhlé oblasti na severovýchodě a středozápadě USA a panoráma New Yorku se náhle zahalilo do tmy, zůstal nově postavený mrakodrap na Times Square plně osvětlený a napájený, protože do jeho infrastruktury byla zabudována stacionární elektrárna na palivové články. Německá firma Linde AG zase nedávno instalovala elektrárnu na vodíkové články na mnichovském letišti. Nacházíme se na vrcholu třetí průmyslové revoluce a nové energetické éry. Naši společnou budoucnost představuje vodík. Otázka zní, zda ho stihneme začít využívat včas, abychom zachránili planetu, ochránili ostatní formy života a zajistili přežití našeho druhu. HN 15.3.2006, Jeremy Rifkin, ekonom a politolog, napsal mj. knihu The Hydrogen Economy (Vodíková ekonomika)

person dabra  date_range 15.03.2006
Reklama
CIEB
Reklama
MAN
Reklama
Tezas
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací