Rok 2025 se zapíše jako milník v historii nevětšího výrobního závodu IVECO BUS, poprvé překročil hranici 5 000 vyrobených vozů za jediný rok. Značka si dál drží s 38 procentním podílem vedoucí postavení na českém trhu , na Slovensku dosáhla podílu 42 procent. Největší počet nových vozidel Crossway a Evadys odjíždí do Francie, Itálie a Španělska.

Jeden z největších evropských výrobců autobusů, závod IVECO BUS v České republice, který v roce 2025 oslavil 130 let, zároveň dosáhl historického milníku – poprvé vyrobil více než 5 000 vozidel za jediný rok, konkrétně 5 303 kusů, což představuje nárůst o 14 % oproti roku 2024 . Silné mezinárodní postavení závodu dokládá skutečnost, že 94 % vyrobených autobusů bylo exportováno do 25 zemí Evropy, Asie a Afriky, přičemž hlavními exportními destinacemi byly Francie, Itálie a Španělsko. Značka IVECO BUS opět potvrdila svou pozici lídra na českém trhu, když v roce 2025 dosáhla tržního podílu 38 % včetně minibusů na podvozku IVECO s karoserií Rošero a dále upevnila svou dominantní pozici na Slovensku, kde dosáhla podílu 42 %. „ Tento rekordní rok je důkazem odhodlání našeho týmu a neustálého zlepšování našich procesů, přičemž udržitelný rozvoj je jádrem naší průmyslové strategie. Překročení hranice 5 000 autobusů a potvrzení naše-ho prvenství na trhu jasně odráží důvěru, kterou naši zákazníci vkládají do kvality a spolehlivosti našich produktů. Jsme hrdí, že můžeme přispívat k čistší a odpovědnější mobilitě, a to jak v Evropě, tak i na glo-bální úrovni ,“ uvedl David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic a.s. CROSSWAY: lídr ve svém segmentu Ve výrobním závodě ve Vysokém Mýtě se vyrábí model CROSSWAY, vlajková loď meziměstské produktové řady. V meziměstském segmentu je tento vůz lídrem: každý druhý meziměstský autobus prodaný v Evropě je právě CROSSWAY. Jeho úspěch přesahuje i na další kontinenty, což potvrzuje mezinárodní uznání tohoto modelu. Řada CROSSWAY je dostupná v různých variantách alternativních pohonů — zemní plyn, biometan a 100% elektrický pohon. V letošním roce byla uvedena první bateriová verze, která doplnila provedení Low Entry. Tento vývoj ilustruje závazek IVECO BUS nabízet stále ekologičtější řešení mobility. Nárůst výroby modelu EVADYS Od roku 2022 je závod ve Vysokém Mýtě výhradním výrobním místem pro model EVADYS. Zájem o tuto řadu roste, v roce 2025 se objem výroby tohoto vozidla zvýšil o více než třetinu oproti roku 2024. Závod oddaný udržitelnému rozvoji Závod ve Vysokém Mýtě se vyznačuje proaktivní environmentální politikou: za každý vyrobený autobus bude vysazen strom ve spolupráci s Městskými lesy Vysoké Mýto. V současnosti je 85,5 % vzniklého odpadu zpracováno a vy-užito materiálově či energeticky ve spolupráci s místními partnery do vzdálenosti 200 km od závodu. V roce 2024 bylo více než 3 km nevyužitých textilií, kůží a závěsů darováno 10 neziskovým organizacím, čímž se posílil pozitivní společenský dopad závodu.

Meziročně klesly prodeje nových autobusů o 38,24 procent. V roce 2025 bylo registrováno 822 autobusů, o 509 kusů méně než v roce 2024. Klasických naftových je přes 86 procent, stále se prodávají i autobusy na CNG, jejich podíl je ale jen necelých 7 procent. V ČR se proti ostatním evropským zemím prodává málo elektrobusů, v loňském roce tvořily jen 5 procent trhu.

V ročních registracích je první značka Iveco Bus s 283 registrovanými autobusy (34,43 %), následují Mercedes-Benz – 116 ks (14,11 %), SOR – 106 ks (12,90 %), Setra – 106 ks (12,90 %), MAN – 70 ks (8,52 %), Isuzu – 43 ks (5,23 %), Solaris – 21 ks (2,55 %), Rošero-P – 19 ks (2,31 %), Irizar – 18 ks (2,19 %), Ford – 12 ks (1,46 %). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové autobusy s 48,30 % (397 ks), na druhém místě dálkové s 25,43 % (209 ks), následují městské – 21,90 % (180 ks), jiné – 10 ks, šasi – 2 ks. Podle typu pohonu je většina naftových (86,37 %), jde o celkem 710 ks. 56 je na CNG (6,81 %), 11 na vodík (10 ks Solaris a 1 ks Rošero - P, tj. 1,34 %) a 41 elektrických (18 ks SOR, 14 ks MAN, 5 ks Iveco Bus, 2 ks Solaris, a po 1 ks Rošero - P a Iveco, tj. 4,99 %), 2 ks jsou s hybridním pohonem (Iveco Bus). Podle krajů zažila v minulém roce největší obnovu Praha, kde bylo registrováno 264 nových autobusů, následuje Jihočeský kraj se 108 autobusy a Středočeský kraj se 106 autobusy. Podle údajů Svazu dovozců automobilů následuje se 75 ks Jihomoravský kraj, s 55 ks Pardubický kraj, s 53 ks Moravskoslezský kraj a 43 ks nových autobusů přijelo do Libereckého kraje. Jen 3 nové autobusy registrovali v Karlovarském kraji a po 9 ks v Olomouckém a Plzeňském kraji. Ve Zlínském kraji 16 autobusů, na Vysočině 24 autobusů, v Ústeckém kraji 26 ks a v kraji Královéhradeckém 31 ks nových autobusů. V prosinci 2025 bylo registrováno 80 autobusů, meziročně o 45 ks méně, tj. o 36,00 % méně. První je Iveco Bus s 29 ks, následují SOR s 20 ks, Mercedes-Benz s 13 ks, Setra - 6 ks, MAN a Rošero - P - p 4 ks. Podle provedení karosérie je nejvíce městských s 38 ks, dále linkové s 30 ks a 10 ks dálkových. Podle typu paliva je v prosinci 55 ks autobusů naftových, 2 ks na CNG a 1 vodíkový (Rošero - P), a 22 elektrických (1 ks Rošero - P, 3 ks MAN a 18 ks SOR). Podle krajů byl největší počet nových autobusů v prosinci 2025 registrován také v Praze - 45 ks. 11 ks v Jihočeském kraji, 8 ks ve Středočeském kraji, 7 ks v Libereckém a po 2 ks v Jihomoravském, Olomouckém a Ústeckém kraji. Registrace autobusů v listopadu 2025. Registrace autobusů v roce 2024. Zdroj dat: SDA

Rok 2025 se do historie vodíkového hospodářství zapíše jako rok zlomu a vystřízlivění, hodnotí loňský rok Česká vodíková technologická platforma HYTEP. Zatímco předchozí léta definovaly především politická prohlášení a stanovování ambiciózních cílů, v loňském roce trh čelil realitě fyzické výstavby a ekonomické udržitelnosti. Vystřízlivění není ve smyslu negativním, naopak se ukazuje, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa v energetickém přechodu k obnovitelným zdrojům. Česká republika stanovila konkrétní povinnosti pro spotřebu obnovitelného vodíku. V roce 2026 bude HYTEP podporovat rozvoj vodíkové mobility.

Evropa: První gigawatt a kilometry vodíkových plynovodů Důkazem životaschopnosti sektoru je dynamický nárůst instalovaných kapacit. Ke konci roku 2025 dosahuje souhrnná kapacita elektrolyzérů v Evropě odhadem 1 GW. Nejvýznamnější rozvoj zaznamenává sektor rafinace, který se ukazuje jako klíčový tahoun poptávky. Dokáže totiž lépe absorbovat vyšší cenu obnovitelného vodíku do konečné ceny fosilních paliv. Ostatní průmyslová odvětví jsou na cenu citlivější, což se odráží i v legislativních krocích členských států. Zatímco směrnice RED v oblasti dopravy byla transponována řadou států včetně Německa, Rumunska či České republiky, transpozice průmyslových cílů vázne. Hlavní brzdou trhu tak i nadále zůstává nedostatek koncových spotřebitelů, odrazených stále vysokou cenou obnovitelného vodíku. Kromě výroby se v roce 2025 zásadně posunula i příprava infrastruktury. Německá společnost Gascade v prosinci dokončila konverzi (úprava plynovodů na vodíkovody) prvních 400 km plynovodu Opal na vodík, práce pokračují v Nizozemsku a Dánsku. Ačkoliv se zprovoznění páteřní evropské sítě očekává až kolem roku 2032, Česko nezůstává pozadu. Provozovatel NET4GAS aktivně připravuje severní větev a klíčové propojení Saska s Bavorskem přes Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. Dotační podpora na unijní úrovni pokračuje skrze Inovační fond a Evropskou vodíkovou banku. Na začátku prosince 2025 byla zahájena třetí aukce, která přerozdělí 1,3 miliardy eur výrobcům obnovitelného a nově i nízkouhlíkového vodíku. Do mechanismu se zapojilo i Německo a Španělsko, které plánují alokovat dalších 1,7 miliardy eur ze svých národních rozpočtů. Česká republika: Dotační podpora a transpozice důležitých legislativních aktů Rok 2025 se v České republice nesl ve znamení schválení řady důležitých zákonů vycházejících z transpozice směrnice RED či směrnice z dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Česká republika byla jedna z prvních zemí v Evropské unii, která transponovala směrnici RED a stanovila konkrétní povinnosti pro spotřebu obnovitelného vodíku. V praxi tak musí od roku 2030 dodavatelé paliv dodat na trh (či spotřebovat v rafinerii) obnovitelný vodík, jinak budou platit pokutu v hodnotě 10 € za kilogram. Státní fond životního prostředí (SFŽP) spustil na začátku roku 2025 program GREENGAS na podporu pro výstavbu elektrolyzérů vyrábějících obnovitelný vodík. Celkem bylo podpořeno 11 projektů s alokací okolo 3 miliard korun, které pomohou zrealizovat desítky MW výkonu elektrolyzérů na území České republiky. Jednalo se o první výzvu zaměřující se výhradně na podporu výroby vodíku v České republice. Česká republika aktivně bojuje za změnu evropských pravidel Rok 2025 byl klíčový ve změně přístupu k rozvoji obnovitelného vodíku v ČR. Platformě HYTEP se podařilo skrze systematickou práci v podobě vydání Policy Paperu, anglického videa, organizaci workshopu v Bruselu a otevřených dopisů aktivně budovat koalice a spojit podporovatele změny pravidel výroby obnovitelného vodíku. I když Evropská komise zahájila studii k možné revizi pravidel, trvala na původním termínu změny až v roce 2028. I díky úsilí HYTEP však poprvé připustila, že změny pravidel mohou nastat dříve, což je klíčové pro úspěšný rozvoj projektů (nejen) v České republice. " Rok 2025 ukázal, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa v energetické tranzici. Pro Českou republiku je klíčové, aby evropská legislativa reflektovala naše podmínky a umožnila rozvoj vodíkového hospodářství ," říká Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka a členka představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP. Priority HYTEP pro rok 2026 V roce 2026 se budou aktivity HYTEP zaměřovat na tři priority: Prosazování změny evropských pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku Rozvoj vodíkové mobility v ČR – autobusová a nákladní doprava, komunální a manipulační technika, železniční doprava a výstavba infrastruktury (vodíkové plnicí stanice) Popularizace vodíku, vodíkových technologií a projektů Zdroj: HYTEP

Ministerstvo dopravy slibuje méně byrokracie, více služeb online a jasnější pravidla pro řidiče. Změny v dopravě platné od 1. ledna 2026 přinesou větší komfort pro řidiče. Digitalizace usnadní získání řidičského oprávnění, mladým řidičům umožní jednoduchý zápis mentorů a seniorům se navyšuje hranice pro povinné prohlídky na 70 let. Novinky se dotknou také provozu automatizovaných vozidel. Konkrétně jde o stupeň 3 automatizace, kdy řidič nemusí sledovat provoz, vozidlo řídí samo a řidič přebírá řízení zpět na vyzvání systému. Na českých silnicích tím bude umožněno využívat funkci automatizovaných vozidel, například „dálničního autopilota“.

Možnost řídit ihned po udělení řidičského oprávnění Novinkou bude to, že okamžikem udělení řidičského oprávnění je zápis v registru řidičů, a následně lze již řídit. V případě udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění je tedy od 1. 1. 2026 nově možnost řídit po dobu 1 měsíce bez řidičského průkazu, tj. už od okamžiku udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění (od zápisu do registru řidičů). O provedení zápisu v registru řidičů musí být řidič informován, v případě elektronické žádosti e-mailem nebo SMS. Skrze Portál dopravy půjde požádat o první řidičský průkaz nebo jeho rozšíření K možnostem požádat online o nový řidičský průkaz, pokud starému končila platnost, nebo došlo k jeho ztrátě či odcizení, bude nově možné požádat také o udělení prvního řidičského oprávnění a taktéž jeho rozšíření. Elektronicky bude moci žádost podat pouze osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, zdravotní posudek jí byl vydán digitálně a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel absolvovala po 1. 1. 2026. Pokud bude tímto způsobem řešit rozšíření řidičského oprávnění musí být zároveň držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou. Portál dopravy bude moci využít i sedmnáctiletý žadatel o řidičské oprávnění skupiny B. Zároveň bude moci požádat o zápis mentora, a to až do dosažená věku 18 let. Zapsat si bude moci až čtyři mentory, s využitím Portálu dopravy je přímo osloví, získá jejich souhlasy spolu se souhlasem zákonného zástupce a podá žádost o zápis buď spolu s žádostí o udělení řidičského oprávnění nebo samostatně. Zápis mentora také půjde elektronicky zrušit. Povinné zdravotní prohlídky pro řidiče až od 70 let Zvýší se věková hranice pro povinné lékařské prohlídky u řidičů, a to z 65 let na 70 let. Další změnou je digitalizace zdravotních posudků. Řidič, který povinnou lékařskou prohlídku absolvuje od roku 2026 u lékaře, který záznam zapíše do databáze, nebude muset mít posudek fyzicky u sebe. Záznam bude dostupný v registru řidičů online. Posudky vydané před 1. lednem 2026 bude nutné stále vozit s sebou. Náběh tohoto digitálního nástroje bude postupný dle toho, jak budou řidiči postupně po 1. 1. 2026 chodit na zdravotní prohlídky a jejich zdravotní posudky budou v digitální podobě. Řidič, který povinnou lékařskou prohlídku absolvuje od roku 2026, nebude muset vozit posudek u sebe. Záznam bude dostupný v registru řidičů online. Záznam bude dostupný v registru řidičů on-line poté, co bude proveden záznam lékařem v kmenovém registru pacientů. Posudek vydaný před 1. lednem 2026 bude nutné stále vozit s sebou. Digitální plné moci bude možné využít pro nakládání s konkrétními vozidly Portál dopravy rozšiřuje možnost využití digitálních plných mocí o možnost udělit oprávnění pro nakládání s konkrétními vozidly. Digitální plné moci lze využít jak přímo v Portálu, tak osobně na úřadě, kde si úředník může po prokázání totožnosti zástupce ověřit v registru zastoupení, zda digitální plná moc existuje a je platná. Digitální plné moci lze udělit jak na dobu neurčitou, tak na vymezený časový úsek, měnit jejich platnost, ukončit či postoupit dalším osobám. Provoz automatizovaných vozidel Od 1. 1. 2026 dochází k zakotvení právní úpravy provozu automatizovaných vozidel. Konkrétně jde o tzv. stupeň 3 automatizace, kdy řidič nemusí sledovat provoz, vozidlo řídí samo a řidič přebírá řízení zpět na vyzvání systému. Na českých silnicích tím bude umožněno využívat funkci automatizovaných vozidel, například „dálničního autopilota“. Změny se týkají definice řidiče, jeho odpovědností, převzetí řízení, umožnění např. policii ověřit, zda byl v daný moment systém aktivovaný, a změny v registru vozidel. Konkrétně jde o vyloučení odpovědnosti řidiče i provozovatele v momentě, kdy vozidlo řídí samo a na řidiče se nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti týkající se řízení vozidla. Řidič ani provozovatel nejsou odpovědní za přestupky, kterých by se případně vozidlo dopustilo v autonomním režimu; to je v takových situacích na výrobci. Naopak novou povinností řidiče je na výzvu převzít zpět řízení, na což musí být připravený, a zároveň má povinnost umožnit policii ověřit, zda vozidlo řídilo samo. Zavedena je obdobně i povinnost výrobců poskytnout policii a správním orgánům údaje o tom, zda vozidlo v určitém okamžiku řídilo samo. V rámci registru silničních vozidel nově bude vedený údaj o tom, že se jedná o automatizované vozidlo. Například v Německu jsou už v provozu autonomní vozidla na úrovni 4 automatizace . Úroveň 4 znamená, že se vozidlo pohybuje autonomně, tj. bez řidiče, v rámci vymezené oblasti.

Rok 2026 bude pro Dopravní podnik města Brna ve znamení rozsáhlých investic do obnovy vozového parku, přijede dalších dvacet obousměrných tramvají Škoda 45T, SOR dodá sedmnáct kloubových autobusů a o tři vozy se rozšíří flotila tramvají Drak. Brno se dočká modernizace infrastruktury i rozvoje chytrých technologií.

Rok 2025 byl pro DPMB významný jak v oblasti vozidel, tak stavebních projektů. Dopravní podnik dokončil dlouhodobé nákupy, rozběhl velké stavby a pokračoval v modernizaci vozového parku i infrastruktury. Co se podařilo v loňském roce : Kompletace posledních šesti tramvají EVO2_DRAK je po pěti letech dokončena. V provozu bude do konce roku všech 41 vozů (214,8 mil. Kč). Dodáno 15 obousměrných tramvají 45T, tedy polovina celkového plánovaného nákupu. Projekt je spolufinancován z IROP a TRANSGov (1,13 mld. Kč). 10 parciálních trolejbusů Škoda 32Tr, schopných jízdy mimo trolejové vedení. Celkem je v provozu 40 těchto vozů (124,08 mil. Kč). 10 nových minibusů SOR ICN 9,5, moderně vybavených a vhodných pro městský i příměstský provoz (51 mil. Kč). Dokončena obnova plovoucích zařízení, poslední fáze zahrnula šest přístavních můstků dle standardů CS LLOYD (5,97 mil. Kč). I. etapa systému automatického počítání cestujících (APC) – osazeno 1 388 dveří na 277 tramvajích, probíhá II. etapa. Jde o unikátní systém v ČR spolufinancovaný z IROP (28,46 mil. Kč). Modernizace tramvajové trati na Vídeňské (Bohunická–Modřice) proběhla během 106 dnů. Zvýší cestovní rychlost až na 80 km/h. Projekt z OPD3 (282 mil. Kč). Rekonstrukce tramvajové trati Kounicova (Nerudova–Šumavská) zahrnula výměnu kolejí, odhlučnění i koordinaci s dalšími městskými stavbami (76 mil. Kč). Rekonstrukce tramvajové trati Údolní byla dokončena včetně bezbariérových zastávek Úvoz a Obilní trh (107 mil. Kč). Zahájeno prodloužení tramvajové trati Bystrc–Kamechy, klíčová stavba s tunelem a třemi zastávkami. Dokončení je plánované na 2027. Projekt je kofinancován z OPD3 (1,9 mld. Kč). Vozovna Slatina – zahájení procesu modernizace a rozšíření. Výběr zhotovitele proběhne na konci roku, realizace 2025–2028 (1,2 mld. Kč). III. etapa instalace elektronických informačních panelů – 84 panelů na 47 zastávkách, z toho 15 nových. Spolufinancováno z IROP (10 mil. Kč). Investice DPMB v roce 2026 - modernější vozidla, nové tratě a chytré technologie „ Brno se dočká nových tramvají, autobusů i užitkových automobilů, pokračovat budou projekty automatického počítání cestujících a modernizace systémů řízení dopravy. Zásadní část investic míří také do rekonstrukcí a výstavby tramvajových a trolejbusových tratí – od Renneské přes Rakoveckou až po Kníničskou či novou trať na Černovické terasy. Pokračovat bude rovněž výstavba trati na Kamechy a modernizace vozovny Slatina. Všechny projekty přinesou vyšší komfort pro cestující, ekologičtější provoz i efektivnější řízení městské dopravy. Celkem v roce 2026 plánujeme strojní investice za 1,84 miliardy korun a stavební za 1,86 miliardy korun čili celkem za 3,7 miliardy korun ,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. Strojní investice v roce 2026 Obousměrné tramvaje 45T Vozový park DPMB se v roce 2026 rozroste o dalších dvacet obousměrných tramvají Škoda 45T. Výrobce Škoda Transportation dodá pět vozů na začátku ledna, dalších patnáct postupně do poloviny července 2026. Tímto bude dokončen nákup obousměrných tramvají a městem už v létě bude jezdit celkem 40 tramvají tohoto typu. Nejčastěji se s nimi cestující setkají nejčastěji na lince 8, ale i na linkách 3, 9 a 12. V provozu nahradí starší tramvaje typu KT8 a T6A5. Na tyto tramvaje DPMB získá dotaci z programu TRANSGov. Cena: 1,5 miliardy Kč Tramvaje Drak Na základě ukončeného výběrového řízení a dle uzavřené Rámcové dohody budou v letech 2026-2033 v ústředních dílnách probíhat kompletace až šedesáti středně kapacitních tramvají Drak. V roce 2026 ústřední dílny DPMB sestaví a zprovozní první tři vozy z nového kontraktu. Dopravní podnik s tramvajemi počítá nejčastěji na linky 1 a 4. Cena: 130 milionů Kč Kloubové autobusy Do Brna do konce roku 2026 postupně dorazí sedmnáct kloubových autobusů SOR NS 18. Jde o nízkopodlažní, plně klimatizované vozy, které splňují nejpřísnější emisní limity Euro 6. Ve výbavě vozů jsou USB zásuvky, moderní informační systém a nově i antikolizní systém, který detekuje překážky před vozidlem a upozorní řidiče na riziko střetu s překážkou. Cena: 170 milionů Kč II. etapa APC – systému automatického počítání cestujících Během prvního čtvrtletí roku 2026 DPMB dokončí realizaci II. etapy systému automatického počítání cestujících ve vozidlech MHD. V rámci II. etapy projektu bude kamerami osazeno 1 644 dveří na 150 trolejbusech a 319 autobusů. Celkově bude tedy v rámci tohoto projektu systémem APC osazeno 3 032 vstupů do 746 vozidel MHD všech trakcí. Cena: 33,3 milionu Kč Modernizace systému bezdrátové komunikace tramvají s infrastrukturou a dálkový dohled infrastrukturních prvků Zakázka na modernizaci systému bezdrátové komunikace tramvají s infrastrukturou a dálkový dohled infrastrukturních prvků řeší zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti a modernizaci systému ovládání tramvajových výhybek. Půjde jednak o změnu technologie pro komunikaci mezi tramvajemi a výhybkami a také zavedení dálkového dohledu a diagnostiky ovládání výhybek, včetně jejich dálkového dispečerského řízení. Realizace bude probíhat v letech 2026-2028. DPMB využije dotace z programu Udržitelná městská doprava a mobilita ze Státního fondu životního prostředí České republiky pro nákup patnácti užitkových elektromobilů. Ty nahradí stávající naftová užitková vozidla. Nové vozy výrobce dodá v průběhu roku 2026. Cena: 7 milionů Kč Stavební investice v roce 2026 Tramvajová trať Renneská (Poříčí – Vídeňská) V roce 2026 se uskuteční dlouho odkládaná rekonstrukce tramvajové trati v ulici Renneská třída, a to v úseku Poříčí – Vídeňská. Součástí projektu je kompletní rekonstrukce tramvajového svršku, aplikace standardních odhlučňovacích prvků a doplnění bezbariérových nástupních ploch. Trať bude nově upravena jako tzv. „zelená kolej“ – povrch bude krytý travnatým pásem. Po realizaci bude tramvajová trať splňovat nejen veškeré bezpečnostní a normové požadavky pro provoz tramvají, ale díky novému zákrytu bude jízda drážních vozidel méně hlučná i prašná. Termín: červen – září 2026 Tramvajová trať Rakovecká-Kubíčkova Stavební úpravy tohoto úseku tramvajové trati budou zahrnovat výměnu kolejového svršku, pružného upevnění na pražcích včetně štěrkového lože. Stavba navazuje na úsek tramvajové dráhy při ulici Obvodové, kterou DPMB modernizoval v roce 2024. Dopravní podnik využije výluky tramvajové dopravy pro dokončení úprav smyčky Ečerova v rámci stavby nové tramvajové trati na Kamechy. Termín: červen – září 2026 Předpokládané náklady: 42 miliónů Kč Tramvajová trať Kníničská (kolejový trojúhelník – zast. Svratecká) V letních měsících DPMB provede první fázi opravy tramvajové trati v ulici Kníničská, a to v úseku od kolejového trojúhelníku Jundrov – Komín (křižovatka tramvajových linek č. 1 a č. 3) po zastávku Svratecká. Projekt řeší výměnu kolejových konstrukcí zmíněného křížení a navazující kolejové větve směrem do Bystrce. Stavba tedy navazuje na nedávno zrekonstruované úseky tratě při ulici Sochorově a Svratecké (v úseku od zastávky Stránského – po uvedený kolejový trojúhelník). Termín: červen – září 2026 Trolejbusová trať Černovické terasy Brno získá zcela novou, pět kilometrů dlouhou, trolejbusovou trať Černovické terasy. Zahájení výstavby DPMB plánuje na jarní měsíce roku 2026. Trať povede ulicemi Těžební, Vlastimila Pecha, Ericha Roučky, Tuřanka a Švédské valy. Vybudování této trati je plně v souladu se strategií statutárního města Brna „Koncepce čistých pohonů MHD v Brně“. Projekt se bude ucházet o dotaci ve výši až 85 % z Programu Doprava 2021 – 2027 (OPD 3). Projekt je v současnosti zařazen do zásobníku realizovatelných projektů Brněnské metropolitní oblasti a jeho realizace je schválena Řídícím výborem BMO. Termín: 2026-2027 Prodloužení tramvajové trati Bystrc – Kamechy Hned v lednu bude zahájena jedna z očekávaných součástí celé stavby – ražba tunelu. Po dokončení v květnu 2026 na ni naváže v létě úprava smyčky Ečerova. Následně se v plném rozsahu rozběhnou práce na nové tramvajové trati. Tramvajová trať o délce 1400 metrů s tunelem a třemi novými zastávkami je spolufinancována z fondů EU prostřednictvím Programu Doprava 2021 – 2027 (OPD 3) ve výši 85 %. Termín provedení stavby: 2025–2027 Stavební náklady v roce 2026: 750 milionů Kč Modernizace vozovny Slatina V roce 2026 bude zahájena samotná realizace modernizace a rozšíření vozovny Slatina a do konce roku bude dokončena významná část celé stavby s pracovní označením „Vše pro trolejbusy“. Stavba pak bude pokračovat až do roku 2028. Projekt se bude ucházet o dotaci ve výši až 80 % z Programu Doprava 2021 – 2027 (OPD 3). Projekt je v současnosti zařazen do zásobníku realizovatelných projektů Brněnské metropolitní oblasti a jeho realizace je schválena Řídícím výborem BMO. Termín: 2025–2028 Předpokládané náklady v roce 2026: 420 milionů Kč

Na Kladensku bude cestující vozit Arriva City, slučuje se s ČSAD MHD Kladno. V jízdních řádech, ani v rozsahu provozu se pro cestující nic nemění.

Od poslední fúze v rámci skupiny Arriva uběhly už čtyři roky – s prvním lednem 2022 se spojily Arriva Morava s Arrivou Východní Čechy do společnosti Arriva autobusy. S novým rokem se sloučí servisní společnost, která má na starosti opravy a údržbu našich vozidel, Arriva Services s Arrivou Střední Čechy a ponesou tento společný název. S prvním dnem nového roku 2026 se sloučí do jedné společnosti ještě ČSAD MHD Kladno a Arriva City. Pozorní cestující si této změny všimnou jen díky samolepce s novým obchodním jménem společnosti na boku autobusu nebo vytištěnému údaji na jízdence. Působení tradičního dopravce v kladenském regionu se nemění, stejně tak ani barevnost autobusů nebo uniforem zaměstnanců. Dochází jen k úpravě názvu společnosti. Ředitelem Arrivy City zůstává Radek Chobot. Fúze má Arrivě pomoci udržet společnost konkurenceschopnou a připravenou na další výběrová řízení.

Poslední měsíc roku je přehlídkou vánočně ozdobených vozidel. Tradičně nejbohatší výzdobu, někde dokonce i v interiérech, si připravila velká města. Ve svátečním obleku jezdí tramvaje, trolejbusy i autobusy. Právě autobusy si můžete v našem článku prohlédnout.

V programu TRANSPORT je z prostředků ze systému EU pro obchodování s emisemi na modernizaci nákladní silniční dopravy vyhrazeno 960 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvu z Modernizačního fondu zaměřenou na pořízení elektrických nákladních vozidel a související dobíjecí infrastruktury.

Investice z výzvy TRANSCom č. 2/2025 jsou určeny podnikatelským subjektům registrovaným v ČR, které provozují nákladní silniční dopravu. Podpora se zaměřuje na pořízení nových elektrických nákladních vozidel kategorií N2 (s celkovou hmotností od 4,25 do 12 tun) a N3 (nad 12 tun) jako náhrady za nákladní vozidla s dieselovým motorem. Výzva podpoří i potřebnou dobíjecí infrastrukturu v zázemí dopravce, přičemž na dvě pořizovaná vozidla připadá maximálně jedna dobíjecí stanice. Z celkové alokace 960 milionů korun je minimálně 80 % vyhrazeno pro těžká vozidla kategorie N3, tedy pro kamiony s největším dopravním výkonem i dopadem na životní prostředí. Výše podpory se řídí velikostí podniku a kategorií vozidla. Pro elektrická nákladní vozidla lze získat příspěvek až do 30 % způsobilých nákladů u velkých podniků, 40 % u středních a 50 % u malých podniků, což umožní zapojit se jak větším logistickým firmám, tak menším regionálním dopravcům. U dobíjecích stanic činí podpora maximálně 30 % způsobilých výdajů a současně až 50 tisíc korun na jednu stanici. Žádosti bude možné podávat od 2. února do 30. listopadu 2026 nebo do vyčerpání alokace , přičemž projekty musí být realizovány nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Program Modernizace dopravy (TRANSPORT) v rámci Modernizačního fondu je důležitým zdrojem investic do ekologizace dopravy v České republice. Rezort dosud z programu uvolnil investice v objemu 33 miliard korun, které míří na podporu projektů zaměřených na modernizaci železniční dopravy, elektrifikaci tratí a zavádění bezemisních vozidel v městské hromadné dopravě. Aktuální výzva na tyto investice navazuje a rozšiřuje podporu čisté mobility na segment nákladní silniční přepravy. Podrobnosti k výzvě na webu SFŽP.

Státní fond životního prostředí ČR přijal ve výzvě TRANSGov č. 1/2025 z Modernizačního fondu celkem 38 projektů na ekologizaci městské hromadné dopravy s požadovanou dotací 8,1 miliardy korun. Alokace výzvy tak byla vyčerpána, naplněn byl i zásobník projektů. Příjem žádostí byl proto ukončen.

Výzva byla vyhlášena jako nesoutěžní, přijaté projekty byly průběžně vyhodnocovány podle pořadí, v jakém byly podány. Ke dni 10. prosince 2025 bylo schváleno 17 projektů za 3,9 miliardy korun, ostatní jsou v procesu schvalování. Díky této podpoře dopravci nahradí staré autobusy městské hromadné dopravy na fosilní paliva za elektrobusy, nízkopodlažní tramvaje nebo standardní či parciální trolejbusy. Na pořízení nových ekologických vozů mají tři a půl roku od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotační podpory. Cílem investic z programu TRANSPORT Modernizačního fondu je přispět ke zlepšení kvality ovzduší v městských aglomeracích a snížit emise znečišťujících látek z veřejné dopravy.

Od ledna do konce listopadu bylo registrováno 742 autobusů. Proti minulému roku, kdy dopravci ve velkém obnovovali flotily hlavně ve Středočeském kraji a v Praze, je to o 446 ks meziročně méně. V měsíci listopadu 2025 se meziročně snížily o 141 autobusů. Nejvíc nových autobusů má Moravskoslezský kraj. Do statistik SDA se s deseti autobusy kategorie M3 dostal Volkswagen.

Zatímco vloni do Středočeského kraje a do Prahy přijelo v listopadu 111 autobusů a celkové registrace dosáhly 226 kusů , letos je celkový počet v celé republice jen 85 ks (pokles 62,39 %). V Praze je registrováno 18 nových autobusů a ve Středočeském kraji 8 ks autobusů. Nejvíc nových autobusů pak přijelo do Moravskoslezského kraje, díky Transdev Slezsko . Největší počet registrovaných autobusů je značky SOR - 32 ks, dále Iveco Bus - 25 ks, Volkswagen - 10 ks, Rošero - P - 5 ks, Mercedes-Benz - 4 ks, Setra, Iveco a MAN - po 3 ks a Irizar - 1 ks. Velký počet vozidel s pohonem na CNG (36 ks) souvisí také s Moravskoslezským krajem a Transdev, pro provoz na Jablunkovsku a Třinecku. Ostatní vozy byly s dieselovým pohonem. Jak pro nás zjistil SDA, vozy VW Crafter kategori M3 jsou speciálně vyrobené pro vězeňskou službu. Celkové registrace autobusů podle Svazu dovozců automobilů klesly o 38,47 % (z 1 206 ks na 742 ks, tj. o 464 ks). První je značka Iveco Bus s 254 registrovanými autobusy (34,23 %), následují Mercedes-Benz – 103 ks (13,88 %), Setra – 100 ks (13,48 %), SOR – 86 ks (11,59 %), MAN – 66 ks (8,89 %), Isuzu – 42 ks (5,66 %), Solaris – 21 ks (2,83 %), Irizar – 18 ks (2,43 %), Rošero-P – 15 ks (2,02 %), Ford – 12 ks (1,62 %). Zdroj dat: SDA