Dne 27. ledna britský parlament diskutoval o stavu a budoucnosti britské výroby autobusů a zdůraznil rostoucí paradox, poptávka po autobusech s nulovými emisemi prudce roste, přitom domácí výroba klesá.

Shrnutí debaty přinesl místní server Bus-News - více zde . V roce 2025 bylo v Británii registrováno o 694 autobusů s nulovými emisemi více než v roce 2024, což znamená 38 procentní nárůst počtu na silnici za jediný rok. Přesto je alarmující, že ve Spojeném království bylo ve stejném období postaveno o 167 autobusů méně. Původní program ZEBRA, který propagovala vláda premiéra Johnsona, se zavázal k dodání 4 000 elektkrických autobusů vyrobených ve Velké Británii do konce minulého volebního období. V rámci programu bylo dodáno pouze 2 270 autobusů, z nichž asi 46 procent bylo vyrobeno mimo Spojené království. "T o jsou peníze britských daňových poplatníků, které jdou do zahraničí, aby dotovaly výrobu v jiných zemích. Mluvíme o miliardách liber, takže je opravdu důležité, abychom se na tuto problematiku podívali ," uvedl poslanec Euan Stainbank. Během debaty poslanci také uvedli, že celkově 17 procent autobusů provozovaných ve Spojeném království se vyrábí v tuzemsku, zatímco 83 procent se dováží. Současná situace ve výrobě autobusů ve Spojeném království ukazuje, že britské podniky jsou schopny plnit zakázky, které jsou nyní zadávány v zahraničí. Wrightbus se sídlem v Ballymeně údajně rozšířila svůj počet zaměstnanců z méně než 50 v roce 2019 na více než 2 000 v současnosti. Společnost se v současné době nachází ve fázi expanze s rostoucími objemy výroby ( v roce 2024 bylo registrováno přes 800 elektrobusů , což je třetí místo v Evropě a téměř dvojnásobek produkce z roku 2023). Pro rok 2025 si stanovil cíl prodat 1 200 elektrobusů ( za prvních devět měsíců vyrobil 682 elektrických autobusů a byl v Evropě na šestém místě, data za celý rok DVV Media Group ještě nevydala). Alexander Dennis se závody ve Falkirku, Larbertu a Scarboroughu přímo zaměstnává přes 4 000 lidí, přičemž v celém britském dodavatelském řetězci podporuje více než 13 000 dalších pracovních míst. Skupina uzavřela partnerství se společností BYD a přešla na plně interní portfolio autobusů s nulovými emisemi. Tato změna probíhala souběžně s úsilím o udržení provozu jejích skotských výrobních závodů, zejména ve Falkirku a Larbertu, kde byla v rámci restrukturalizačních opatření zavedených v posledních dvou letech řešena kontinuita výroby a zajištění pracovní síly, jak je podrobně popsáno v roce 2025, pokud jde o závazek společnosti udržet provoz ve svých skotských závodech. V roce 2024 prodal výrobce 165 elektrických autobusů a v prvních třech čtvrtletích letošního roku 252 ks. Tato situace zdůrazňuje nedostatečné využití britského průmyslu a poukazuje na chybu v procesu zadávání veřejných zakázek, uvedli poslanci. " Debata zdůraznila potřebu klást větší důraz na váhu „sociální hodnoty“ při zadávání veřejných zakázek na nové autobusy, která historicky činila pouze 5 %. Starostové se nyní dohodli na zvýšení této váhy na 10 %, přičemž doporučení pro vyšší a smysluplnější metriku 30 % jsou stále předmětem diskuse. To má podpořit zakázky, které upřednostňují domácí pracovní místa, dovednosti a místní ekonomické přínosy “, uvádí Bus-News. Náměstek ministra dopravy Simon Lightwood během debaty doplnil, že vláda nemůže nařídit nákup autobusů vyrobených ve Velké Británii kvůli zákonu o kontrole dotací a závazkům v mezinárodním obchodu. Potvrdil, že rámce pro zadávání veřejných zakázek zůstávají primárním mechanismem pro podporu výrobců se sídlem ve Spojeném království v rámci stávajících právních omezení. " Dnešní rozprava ukázala, co Parlament dělá nejlépe: sjednocuje se napříč stranami, aby se zastal britského průmyslu, britských pracovníků a britské vynalézavosti. Dovolte mi zakončit tímto poselstvím: tato vláda je naprosto odhodlána zajistit dlouhodobý úspěch britského odvětví výroby autobusů. Víme, jak důležité je toto odvětví pro komunity od Falkirku po Ballymenu a daleko za ní, a víme, jakou hrdost britští výrobci cítí, když vidí své autobusy na našich silnicích. S náležitou podporou může Spojené království zůstat v čele výroby autobusů po celá další desetiletí ," shrnul Lightwood.

Olympijské ohně budou zapáleny v Miláně a Cortině dnes večer. Kromě těchto dvou hlavních míst se sportovní soutěže uskuteční také ve městech Verona, Bormio, Predazzo, Livigno, Tesero a Anterselva. Do Zimních olympijských her jsou zapojeny tři italské regiony, přibližně tři tisíce sportovců a očekává se návštěva tisíců fanoušků. Jednou z největších výzev pro organizátory je zajištění jejich přepravy.

Na to, jak jsou na přepravu návštěvníků připraveny dopravní společnosti, se podíval italský server autobusweb.com : Busitalia Jakožto prémiový partner zimních olympijských a paralympijských her Milán-Cortina 2026 byla tato státní společnost vybrána pro podporu akce tím, že zajišťuje přepravu delegací sportovců, zaměstnanců a novinářů, a to díky flotile více než 400 autobusů. Busitalia dále nabízí integrované intermodální vlakové a autobusové služby, nová speciální spojení mezi Padovou-Cortinou a Milánem-Livignem a pro tuto akci nasadí také vozidla se speciálním zbarvením. ATM Milán Městská dopravní společnost kromě představení speciálního průvodce mobilitou během olympijských her, spustila také plán na zlepšení veřejné dopravy, který usnadní dopravu na místa konání akcí a zajistí prodloužené služby. Provozní plán ATM pro Milán Cortina 2026 zahrnuje od 5. do 22. února v době konání olympijských her a od 6. do 15. března v době konání paralympijských her prodloužení provozu metra do 2:00 během olympijských her a do 1:00 během paralympijských her, s výjimkou linek Gobba–Cologno a Gobba–Gessate. Plánuje se také zvýšení frekvence spojů během dopravní špičky, prodloužení noční autobusové dopravy na každý den v týdnu a aktivace kyvadlové dopravy mezi Rogoredem a arénou Santa Giulia. Autobusové linky 45 a 88 budou mít prodlouženou provozní dobu, stejně tak tramvajové linky 12 a 27. Bude také prodloužena parkovací doba P+R. Dolomiti Bus Dopravní společnost z provincie Belluno je jedním z klíčových hráčů v mobilitě během her. Byla požádána o zajištění přepravních služeb pro diváky v provincii Belluno a okolních oblastech, včetně trasy Dobbiaco-Cortina. Pro posílení rozšířila svůj vozový park o 14 nových vozidel , všechna od značky Daimler Buses – devět vozů Mercedes-Benz a pět vozů Setra. Vozidla budou nasazena pro posílení kapacity na hlavních trasách provincie, zejména na linkách 30 a 72, které spojují různá města v provincii s Cortinou d'Ampezzo. MOM – Mobilità di Marca Dopravce se sídlem v Trevisu zavedl přímou autobusovou dopravu mezi Trevisem a Cortinou d'Ampezzo. Spojení určené především k tomu, aby umožnilo obyvatelům a turistům přímý přístup do tzv. „červené zóny“, srdce olympijské akce, pohodlně a bez stresu z dopravy a parkování. Linka, která bude v provozu od 4. do 22. února 2026, spojuje Treviso s Cortinou d'Ampezzo denními spoji za celkovou cenu 25 EUR za zpáteční cestu. FlixBus Už od prosince se zahájením lyžařské sezóny nejen mezi Milánem a Cortinou, rozšířil FlixBus spojení z Milána a Benátek do Cortiny a nyní je provozuje sedm dní v týdnu. Během olympijských her budou denně jezdit dva spoje mezi Milánem Lampugnano a Cortinou (s odjezdy v 6:30 a 14:30), a také z Benátek Mestre s odjezdy v 10:40 a 18:30. Pro diváky přijíždějící ze zahraničí bude FlixBus spojovat Cortinu také s Benátkami Marco Polo (dvě spoje denně, v 11:35 a 19:25) a Bergamem Orio al Serio (jedna spojka v 15:30).

Město zveřejnilo data o přepravě cestujících v MHD, ta jezdí pro všechny od roku 2023 zdarma. Počet spojů i ujetých kilometrů zůstal stejný, proti roku 2022 se přitom počet přepravených osob zvýšil víc než dvakrát. Více než 80 procent lidí je s kolínskou MHD spokojeno. Průzkum se uskutečnil v říjnu 2025 na všech devíti městských linkách . Radnice ještě získá návrhy na úpravu jízdních řádů, těmi se už bude zabývat IDSK, Kolín začal spolupracovat s PID. Jde o informační a organizační integraci MHD do systému PID, což přinese informace na jednom místě, výhledově i přehlednější linkové vedení a lepší návaznosti na regionální dopravu.

Z průzkumu přepravy v Kolíně vyplynulo, že v pracovní den se počet cestujících zvýšil proti roku 2022, kdy si cestující museli kupovat jízdenku, z 5 100 na 11 389 osob. Větší počet lidí jezdí autobusy i v sobotu, z 1 486 se počet zvýšil na 3 463. Nejvytíženější je linka Linka 1 (Sendražice–Zibohlavy), kterou využívá téměř třetina všech cestujících. Do autobusů Linky 2 a 3 nastupuje přes 20 procent cestujích a o víkendu jede nejvíc cestujících Linkou 3 (37 procent). Integrace do PID se týká spravy dat linek MHD v Kolíně v systému pro zpracování jízdních řádů ASW JŘ, pro aplikaci MPV, pro odbavovací zařízení, organizace a řízení provozu linek a zpracování vývěsních jízdních řádů a informačních tabel. Zajistí to mimo jiné zařazení jízdních řádů kolínské MHD do vyhledávače spojení systému PID, získávání online informací o poloze spojů a využití Dispečinku PID. V budoucnu se počítá i s případným plnohodnotným zařazením do PID a zavedením poptávkové dopravy PID Haló.

Podle dat Svazu dovozců automobilů registrace autobusů meziročně poklesly o 36 kusů. První je Iveco Bus s 46 registrovanými autobusy (58,97 procent), následují Setra – 12 ks (15,38 procent), MAN – 7 ks (8,97 procent), SOR – 7 ks (8,97 procent), Temsa – 3 ks (3,85 procent), Gaz – 1 ks (1,28 procent), Ford – 1 ks (1,28 procent) a Higer – 1 ks (1,28 procent).

Z celkem 78 registrovaných autobusů je 21 ks městských, 38 ks linkových a 17 dálkových. Všechny jezdí na naftu. Do Prahy odjelo v lednu 18 nových autobusů, 12 nových autobusů registrovali ve Zlínském kraji, 13 ks v Jihočeském a 10 ks v Jihomoravském kraji. Registrace autobusů v lednu 2025 Zdroj SDA

Vozový park szegedského dopravního podniku se rozšíří o pět nízkopodlažních použitých trolejbusů z Pardubic. Z pěti zakoupených vozidel zamířily do Szegedu jeden dvanáctimetrový trolejbus Škoda 26 Tr a čtyři patnáctimetrové Škoda 28 Tr pro až 135 cestujících, které dopravní podnik Szegedi Közlekedési Kft. (SZKT) plánuje nasadit do provozu na linkách s vyšší poptávkou.

Karoserie vozidel vyrobil Solaris, elektrickým pohonem je vybavila Škoda Electric. U Dopravního podniku města Pardubice jezdily trolejbusy Škoda 28 Tr (ev. č. 400 až 403) od roku 2008 trolejbus Škoda 26 Tr (ev. č. 324) od září 2012, vyřazeny z provozu byly v lednu 2026, každý po více než 800 tisíci ujetých kilometrů. Poslední z vozů dorazily do Szegedu ve středu 28. ledna. Zatímco pardubický dopravní podnik v posledních letech uvedl do provozu nové trolejbusy Škoda 32 Tr , v Szegedu kvůli nedostatku financování ze strany státu a samosprávy kromě trolejbusů SOR TNS nová vozidla nejezdí. Dopravní podnik proto nakupuje ojetá vozidla, například trolejbusy Solaris Trollino od Dopravního podniku měst Chomutova a Jirkova, z Tych v Polsku, z italského San Rema nebo ze Salcburku. " Město spustilo tříletý program rozvoje trolejbusů. Vozový park je velmi starý a centrální podpora na rozvoj a údržbu systému v podstatě přestala existovat. Modernizace stávajícího vozového parku tak probíhá z vlastních zdrojů. Postupně se ukázalo, že máme možnost nakupovat ojetá vozidla. V šťastnějších městech se vozidla po deseti letech vyměňují. Byl spuštěn tříletý program, jehož rozpočet je jedna miliarda forintů. Momentálně jsme ve druhém roce. Mezi naše moderní vozidla patří třináct kloubových trolejbusů Škoda Ikarus. I ty se dostaly do bodu, kdy je třeba je zrekonstruovat, ale stále se z nich dají udělat velmi moderní vozidla. Renovujeme všech třináct vozidel, šest už je dokončeno – tyto trolejbusy budou moci sloužit obyvatelům Segedínu po celá desetiletí ," uvedl Nagy Sándor, místostarosta města, pro místní tisk . Podle Sándora Nagyho koupil dopravní podnik ojetá vozidla z Pardubic za 15 milionů forintů (přibližně 960 tisíc korun).

Dopravní podnik města Brna dosáhl v loňském roce historicky nejvyšších tržeb. Výnosy z jízdného činily 1,066 miliardy korun, což je o 12 milionů více než v roce 2024. Celkem řidiči a vozy DPMB přepravili 384 milionů cestujících, což je nejvyšší počet v historii podniku.

„ Městská hromadná doprava hraje pro fungování Brna zásadní roli a dlouhodobě ji podporujeme tak, aby byla dostupná všem obyvatelům. Jízdné ve městě jsme nezdražovali od roku 2012. Brňané, kteří platí na území města poplatky za odpad, navíc mají od města nárok na dotaci na roční předplatní jízdenku ve výši 1425 Kč. Díky ní zůstává MHD v Brně i přes obecný růst cen férovou volbou pro každodenní dopravu ,“ sdělila Markéta Vaňková, primátorka města Brna. Letos město poskytne dopravnímu podniku provozní dotaci ve výši 2,850 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 131 milionů. Navýšení reflektuje vyšší rozsah dopravních výkonů i celkový růst nákladů na zajištění městské hromadné dopravy. „ Těší nás, že se nám daří naplňovat naše poslání – provozovat v Brně přepravní službu, která má vysokou kvalitu a lidé jí důvěřují. Finance, které utržíme, vracíme spolu s dotací od města Brna zpět do systému, abychom cestujícím nabízeli pohodlnou, bezpečnou, čistou a moderní dopravu na území našeho města. V letošním roce do obnovy vozového parku a infrastruktury investujeme rekordní 3,7 miliardy korun , “ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Obyvatelé i návštěvníci Jihomoravského kraje v minulém roce využívali regionální vlaky, autobusy i městskou dopravu ve větší míře než v minulosti. Dokládá to nárůst tržeb z jízdného meziročně o 20 milionů korun, ceny jízdného přitom zůstaly stejné. Zvyšuje se počet držitelů měsíčních, čtvrtletních či ročních jízdenek, kdy cestující proti jednorázovým výrazně ušetří. U jednorázových jízdenek dominují elektronické, v roce 2025 jich bylo přes validátory a mobilní aplikaci prodáno 21,5 milionu.

KORDIS JMK provedl předběžné vyhodnocení ekonomických výsledků roku 2025. Jiří Horský, ředitel KORDIS JMK konstatuje: „ V minulém roce jsme i bez navýšení cen jízdného dosáhli rekordní výše tržeb za jízdní doklady IDS JMK v celkové výši 2 334 mil. Kč. Tato částka představuje výši vybraného jízdného IDS JMK za cesty regionálními vlaky, autobusy, zaintegrovanými rychlíky a městskou dopravou v Brně a dalších 8 městech .“ Proti roku 2024 jsou tržby téměř o 20 mil. Kč vyšší, zvýšily se zejména v podzimních měsících. U předplatních jízdenek narostly tržby o 2,3 %. Méně než procentní pokles je u jízdenek jednorázových. Znamená to, že cestující využívají služby IDS JMK pravidelně, a i přes stabilní přechod k cenově úspornějším předplatním jízdenkám se daří získávat nové zákazníky, kteří tržby doplňují na nové rekordy. Předplatní jízdenky přitom přinášejí významnou úsporu – například při nejběžnější cestě na 3 zóny v regionu vyjde přibližně při 220 jízdách do práce a zpět za rok (počítáno se 30 dny dovolené + případných nemocí) celkově jízdné na 220 x 2 x 33 Kč = 14 520 Kč. Při koupi 12 měsíčních jízdenek pak cestující zaplatí už jen 12 x 990 Kč = 11 880 Kč, při koupi 4 čtvrtletních jízdenek zaplatí 4 x 2580 Kč = 10 320 Kč a roční jízdenka vyjde na 8760 Kč. S roční jízdenkou tedy cestující pro jednorázovým jízdenkám i při započítání dovolených a nemocí ušetří 5 760 Kč neboli 40 % jízdného. Jiří Horský doplňuje: „ Předplatní jízdenky rovněž zrychlují odbavení autobusů na zastávkách. Je rozdíl, pokud si dítě kupuje každý den u řidiče jízdenku např. za 6 Kč nebo má za 165 Kč měsíčně předplatní jízdenku koupenou z domu přes eshop.idsjmk.cz, která jim navíc umožní pohodlný a rychlý nástup .“ Vedle jízdenek prodaných řidiči autobusu dominuje v rámci IDS JMK prodej elektronických jízdenek, jejichž podíl se zvyšuje. „ Za rok 2025 tak bylo prodáno přes validátory a mobilní aplikace celkem 21 531 270 ks jízdenek! “, upřesnil Jiří Horský. Zajímavostí je i to, že KORDIS je v rámci České republiky průkopníkem při otevírání svých datových zdrojů externím spolupracujícím partnerům. Již dlouhodobě poskytuje data o jízdních řádech, aktuální poloze vozidel nebo mimořádných událostech všem zájemcům a vývojářům. V roce 2025 však otevřel své prodejní systémy pro prodej jednorázových jízdenek pro externí subjekty. Vytvořil systém, který generuje jízdenky ve formě QR kódu na požádání externích aplikací třetích stran. Tímto modelem je zajištěna evidence jimi prodaných elektronických jízdenek a existuje snadný přehled o tržbách, které mají KORDIS uhradit. Tento systém prodeje využil od března 2025 IDOS v rámci své mobilní aplikace a od července České dráhy v rámci aplikace Můj vlak. Nyní řešíme možnost připojení dalšího externího subjektu, který má rovněž zájem o prodej jízdních dokladů IDS JMK. Počet prodaných papírových jízdenek dále stagnuje či spíše klesá. Těch se v prosinci prodalo již jen 8 % u DPMB (zejména pro Brno), 4 % u ČD a 3 % na Kontaktních centrech KORDIS JMK z celkového počtu jednorázových jízdenek v daném měsíci.

Dlouholetého jednatele Aleše Stejskala po 28 letech ve vedení společnosti Koordinátor ODIS s.r.o. střída od 1. února 2026 Petr Fridrišek. Druhým jednatelem nadále zůstává Martin Dutko.

Ing. Aleš Stejskal byl výraznou osobností rozvoje Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. „ Pan Stejskal se významně podílel na vzniku, stabilizaci a rozvoji i rozšiřování systému ODIS. Zasadil se o zkvalitňování služeb pro cestující, také posílil spolupráci s krajem, městy a dopravci. Společnost pod jeho vedením prošla řadou důležitých změn, které vedly k dnešní vysoké kvalitě veřejné dopravy v Moravskoslezském kraji. Za všechny jeho aktivity mu děkuji a v nové životní fázi mu přeji hodně štěstí a spokojenosti ,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Ing. Radek Podstawka. Aleš Stejskal je také jedním ze zakladatelů České asociace organizátorů veřejné dopravy (ČAOVD). Od jejího vzniku v roce 2004 byl až do loňského roku jejím předsedou. Na jaře 2025 se rozhodl své působení ve funkci uzavřít, na jeho místo byl zvolen Ing. Jiří Horský, ředitel KORDIS JMK. Nový jednatel KODIS Ing. Petr Fridrišek přichází do čela společnosti z jejího vlastního odborného zázemí. Ve společnosti Koordinátor ODIS s.r.o. působí od roku 2019, v letech 2023 až 2026 zastával pozici vedoucího odboru železniční dopravy. V této roli se věnoval zejména plánování a koordinaci železniční dopravy v rámci ODIS, spolupráci s dopravci i objednateli dopravy a přípravě změn směřujících k efektivnějšímu, modernějšímu a přehlednějšímu systému pro cestující. „ Ing. Petr Fridrišek velmi dobře zná fungování společnosti i specifika veřejné dopravy v Moravskoslezském kraji. Jeho odborné zkušenosti a kontinuita, kterou přináší, stejně jako jeho osobní nadšení pro oblast dopravy, jsou silným předpokladem pro další pozitivní rozvoj ODISu, na který se osobně velmi těším ,“ říká Ing. Martin Dutko směrem k novému jednateli. „ Převzetí role jednatele vnímám jako velkou odpovědnost i závazek vůči zaměstnancům, partnerům a především cestujícím. Těším se na výzvy a nové příležitosti, které další rozvoj integrovaného dopravního systému ODIS přinese. Mým cílem je klást důraz na dlouhodobou strategii, systémový přístup a inovace ,“ říká Ing. Petr Fridrišek, nový jednatel firmy. Společnost Koordinátor ODIS s.r.o. zajišťuje správu a rozvoj Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. Zajišťuje koordinaci veřejné dopravy, tvorbu jízdních řádů, tarifní systém, přepravní podmínky, rozdělování tržeb mezi dopravce i informační služby pro cestující. Provozuje systémy ODISka a ODISapka. Zdroj: KODIS

Čtvrtletní hodnocení situace v oboru silniční nákladní dopravy samotnými dopravními firmami, přinesl v posledním kvartálu loňského roku nové zajímavé informace. Silniční dopravy nejvíce ovlivňují tlak na ceny, nedostatek řidičů, ale i stav infrastruktury.

Očekávání dopravců ohledně počtu zakázek pro první polovinu letošního roku jsou poměrně optimistická, když jejich dostatek predikuje 60 % z nich ve vnitrostátní dopravě a 62 % v mezinárodní. Důležitý je trend, před čtvrt rokem byl výhled pozitivní jen u poloviny respondentů. Ve 4. čtvrtletí loňského roku bylo jen 64 % firem v mezinárodní dopravě v zisku. Nepomohla jim silná koruna, která znehodnocuje jejich eurové tržby. V tomto jsou na tom podobně jako exportéři. Vnitrostátní dopravci byli v plusu jen v 55 %. Poslední čtvrtletí tak v obou skupinách dopadlo hůře než to předchozí, důvodem byl i menší počet pracovních dní v listopadu a kratší prosinec. Některé firmy si pomáhají dalšími činnostmi, jako je logistika, skladování nebo servisní a obchodní činnost. Opatrnost projevují dopravci i v očekávání, jak se jim bude ekonomicky dařit v 1. čtvrtletí letošního roku. Se ziskem počítá jen zhruba polovina z nich. I to je slabší, než když odpovídali v říjnu. Proč tomu tak je, ilustruje nová část průzkumu dotazujícího se na největší problémy v podnikání, které ovlivňují ekonomické výsledky dopravní firmy. Zúčastnilo se jej 210 dopravců z celé republiky. Kromě dlouhodobého nedostatku řidičů a tlaku konkurence na ceny, uvedla nadpoloviční většina respondentů i vysokou byrokratickou zátěž a administrativní překážky v podnikání. Efektivitu ovlivňuje též nestabilita zakázek, změny jejich objemů a dispozic. V nižších očekáváních se rovněž odrazil nevyhovující stav infrastruktury spojený s čekáním vozidel v kongescích, které netrápí pouhých 12 % dotázaných. Na této neutěšené statistice se nepochybně podepisuje i situace na D1 a D2 u Brna, kde denně tráví kamiony mnoho hodin v nekonečných kolonách. Není-li zde k dispozici lepší technické řešení, je nutné přistoupit alespoň k administrativním opatřením, zlepšit dopravní značení pro lepší řazení vozidel, vypnout mýtný systém v místech přetrvávajících kongescí, upravit zákazy jízdy a umožnit výjimky v dodržování pravidel dob řízení a odpočinku. Z uvedených dat vyplývá, že kromě výkonnosti ekonomiky a samotných dopravců má na jejich podnikání nadále značný vliv i počínání státu. Sdružení ČESMAD BOHEMIA

Trh s užitkovými vozidly v EU byl v roce 2025 náročný. Na několika hlavních trzích registrace klesaly. Jedinou výjimkou byl segment autobusů, které zaznamenaly nárůst o 7,5 procenta, elektrobusy o 40 procent. Celkově se podíl elektrických vozidel zvýšil, ale přechod zůstává pomalý. Uplatnění na trhu je nadále omezeno nedostatečnou infrastrukturou, vysokými náklady na energii a náklady na vlastnictví. K rychlejšímu tempu nepřispívají ani nekonzistentní politické rámce, upozorňuje sdružení výrobců ACEA.

Nové registrace autobusů v EU vzrostly v roce 2025 o 7,5% a dosáhly celkem 38 238 kusů. Mezi hlavní tahouny patří Německo s 6 890 autobusy (+28%) a Polsko 2 683 ks (+16,6%), počet nových autobusů se zvýšil také v Belgii (1 454 ks, +72,5%), Francie zůstává s 6 258 ks stabilní (-0,1%), zatímco trh v Itálii s 5 508 ks (-15,9%) a Španělsku 3 897 ks (-4%) dál klesal. V ČR bylo v roce 2025 registrováno 822 nových autobusů , což znamená pokles 38,2%. Se 199 autobusů hlásí pokles také Slovensko (-21%). Spojené království, které není součástí EU, zvýšilo celkově prodej autobusů o 9,2% na 9 618 ks. Podíl registrací elektrických autobusů (elektrické vozy s bateriemi a plug-in hybridy) se do konce roku 2025 zvýšil na 23,8%. Německo, objemově největší trh, zaznamenalo růst o 106,4%, počet elektrobusů se prudce zvýšil i ve Švédsku (+262,1 %) a Belgii (+233,5%). Loni se nedařilo elektrobusům v České republice, registrováno bylo 43 ks (-27%). Přechod na elektrické autobusy se daří ve Spojeném království, jejich počet se zvýšil o 56,3% na 2 856 ks, podíl dieselových se snížil o 3% na 6 747. Registrace hybridních elektrických autobusů zaznamenaly dvouciferný pokles o 24,9%, což představuje 7% trhu, k tomu přispěla i Česká republika, kde pro tento typ autobusy ACEA neuvádí žádný vůz. Registrace dieselových autobusů vzrostly o 5,7% a drží 62,1% podíl na trhu, což je pokles z 63,2 % v loňském roce. Spolu s celkovým poklesem prodeje autobusů u nás, klesl i podíl dieselových, konvenční pohon mělo 710 autobusů (-40,3%). Nové registrace nákladních vozidel klesly o 6,2% na 307 460 kusů. Tento pokles byl způsoben 5,4% poklesem registrací těžkých nákladních vozidel spolu s 9,9% poklesem poptávky po středních nákladních vozidlech. Dotklo se to trhů v Německu (-12,2), Francie (-9%) a Španělska (-3,6%). Česká republika v roce 2025 zaznamenala pokles o 0,1% (9 162 vozidel) Diesel si v roce 2025 udržel svou vedoucí pozici na trhu těžkých a středně těžkých nákladních vozidel ve státech EU. Na konvenční pohon připadlo 93,2 % nových registrací, a to i přes 8% pokles v objemech. Elektrická vozidla nad 3,5 tuny pokrývají 4,2% trhu, oproti 2,3% v loňském roce. Hlavním tahounem bylo Nizozemsko (+205,4%), navzdory prudkému poklesu celkových registrací nákladních vozidel o 40,8%, spolu s Německem (+39,6%) a Francií (+30,5%), které dohromady představují dvě třetiny trhu s elektricky dobíjenými nákladními vozy v EU. Registrace nových vanů rovněž klesly a to o 8,8% na 1 447 273 vozidel, přičemž k poklesu přispěly tři největší trhy. Největší propad zaznamenala Francie s poklesem o 5,6%, následovaná Německem (-5,4%) a Itálií (-5%). Naopak Španělsko zaznamenalo nárůst registrací, a to o 11,7%. Registrace nových dodávek v ČR klesly o 7,5% na 20 2789 ks. Diesel zůstal preferovanou volbou i pro kupce nových vanů. Nicméně registrace klesly o 12,8% na 1 168 561 kusů, což má za následek 80,7% podíl na trhu (pokles z 84,4% o rok dříve). Benzinové modely poklesly o 31,9%, což představuje 4,4% podíl na trhu. Elektricky dobíjené dodávky mají 11,2% podíl na trhu, což je nárůst z 6,1% v loňském roce. Registrace hybridních vanů vzrostly o 21,4%, přestože představují pouze 2,7% trhu.