Přední společnost v dopravním odvětví v Rumunsku bude nabízet elektrické autobusy Quantron zákazníkům v Rumunsku. Oba partneři v této zemi vidí trh s obrovským potenciálem pro mobilitu s nulovými emisemi. Rýsuje se tak další konkurence SOR Libchavy?

Společnost Clean Tech Quantron AG, německá společnost se zaměřením na udržitelnou veřejnou dopravu a dodávky, uzavřela parterství s Augora Consulting SRL z Rumunska pro prodej jejích vozidel s nulovými emisemi v Rumunsku. Augora Consulting byla založena v roce 2008 a od té doby se etablovala jako přední společnost v rumunském dopravním průmyslu. Zaměřit by se měla na distribuci bateriově-elektrických lehkých dodávek QUANTRON QARGO 4EV a e-busy CIZARIS 12 EV. Velká síť vlastních nákladní automobilů a subdodavatelů umožňuje společnosti Augora Consulting nabízet přepravní řešení na míru pro zákazníky v celé Evropské unii. Prostřednictvím partnerství se společností QUANTRON společnost rozšíří svou nabídku o širokou řadu vozidel s nulovými emisemi, která splňují požadavky měnícího se odvětví dopravy a přispívají k čistšímu životnímu prostředí. „ Jako bývalý Augsburger jsem obzvláště potěšen, že mohu být partnerem společnosti Quantron AG a utvářet budoucnost elektromobility v Rumunsku ,“ říká Jakob Wekerle, generální ředitel společnosti Augora Consulting. „ Toto partnerství nám umožňuje poprvé poskytovat našim zákazníkům řešení mobility bez emisí a tím přispět k dekarbonizaci odvětví dopravy ." Andreas Haller, zakladatel a generální ředitel společnosti Quantron AG, uvádí: „ Těšíme se na spolupráci. Rumunsko je jedním z největších trhů pro lehká užitková vozidla a těžká nákladní vozidla. Vidíme zde velký potenciál pro naše vozidla s nulovými emisemi a jsme přesvědčeni, že odborné znalosti společnosti Augora Consulting pomohou k zavádění udržitelných dopravních řešení v Rumunsku .“

V Evropě jezdilo od roku 2012 více než 15 000 elektrických autobusů, nejvíce značky Solaris. V I. pololetí 2023 bylo registrováno 2 567 vozidel a Solaris je zatím i letos lídrem trhu s bateriovými elektrickými autobusy. U vodíku vede CaetanoBus. Nejvíce bezemisních autobusů v roce 2023 přijelo do Velké Británie a Norska. Statistiky poskytuje poradenská společnost Chatrou CME Solutions.

Souhrnný vývoj o hybridních, CNG, elektrických a vodíkových alternativních pohonech zpracovává Wim Chatrou na základě registračních údajů od oficiálních úřadů v každé zemi a obsahuje pouze uskutečněné dodávky výrobců. Od roku 2020 zahrnuje země EU27 + Spojené království (UK) + Island (ICE) + Norsko (NO) + Švýcarsko (CH). Ve čtvrtletních datech 2023 bohužel chybí Slovensko (SK), Chorvatsko (HR), Bulharsko (BG), Kypr (CY) a Malta (MT). Za 11,5 let (od roku 2012 do 2. čtvrtletí 2023) bylo registrováno celkem 2 567 elektrických autobusů (kromě trolejbusů), 1 863 hybridních autobusů, 1 454 autobusů na CNG a 96 vodíkových autobusů. V první polovině roku 2023 jde o o 5 980 registrovaných autobusů s alternativním pohonem. To je o 34 % více než 4 452 ks v první polovině roku 2022 díky vyššímu objemu hybridních a elektrických autobusů. Celkový objem trhu s autobusy (včetně konvenčního pohonu) je také v první polovině roku 2023 vyšší ve srovnání s první polovinou roku 2022, a to o 16,9 % (13 853 ks vozidel): Městské autobusy zaznamenaly meziroční nárůst o 12,54 %, z 6 019 ks v prvním pololetí 2022 se zvýšily na 6 773 ks. Meziměstských autobusů bylo registrováno o 6,6 % více, z 3 730 ks se počet zvýšil na 3 978 ks. Oživuje také trh s dálkovými autokary, zvýšil se o téměř 50 %, z 2 099 ks v roce 2022 na 3 102 v letošním prvním pololetí. Přičemž rekordní byl rok 2019 s 6 111 registrovanými autokary. Srovnání alternativních pohonů podle prvního pololetí let 2021/2022/2023 : 73,5 % všech městských autobusů registrovaných v první polovině roku 2023 mělo alternativní pohon. 37,5 % mělo nulové emise (BEV a vodík) - v první polovině roku 2021 by bylo 22,4 %, tzn. za dva roky nárůst o 15 %. Celkově objem BEV autobusů vzrostl z 1 385 v první polovině roku 2021 na 2 567 v první polovině roku 2023; nárůst o 85 % za 2 roky. Celkový objem autobusů CNG/NGT je od roku 2021 na stabilní úrovni, stejně jako meziměstských. Objem hybridních autobusů se v posledních letech mění. S uvedením nového Intoura rychle roste počet hybridních autobusů v meziměstském segmentu: zatímco v první polovině roku 2021 a 2022 nebyl registrován žádný autobus, v první polovině roku 2023 to bylo 422 ks. Z celkových 2 567 elektrických autobusů v roce 2023 vede značka Solaris s 421 registracemi, následuje MAN s 260 registracemi, BYD-Alexander Dennis s 223 registracemi, BYD s 203 ks, Yutong s 200 ks, Volvo 145 ks, Wrightbus 140 ks, Iveco - Heuliez 131 ks a další. S 32 ks se do analýzy Wima Chatrou zařadil také SOR Libchavy s 32 elektrickými autobusy. Podle zemí vede Velká Británie s celkovým počtem 524 elektrobusů (20,4 %). Druhé je Norsko (!) s celkovým počtem 346 elektrobusů (13,5 %), následuje Německo s 279 elektrobusy (11,6 %) a Španělsko s 260 registracemi a podílem 9,2 %. Celkem bylo v Evropě od roku 2012 registrováno více než 15 000 elektrických městských autobusů. Lídrem je s celkovým počtem 1 884 elektrických autobusů a tržním podílem 12,4 % Solaris. Číslo dvě je čínský BYD s 1 613 registracemi (10,6 %), následuje BYD-Alexander Dennis s počtem 1 419 autobusů (9,8 %) a VDL Bus & Coach s počtem 1 338 autobusů (8,8 %). Mezi 709 „ostatních“ patří SOR Libchavy se 157 registrovanými autobusy a další výrobci jako Mellor, Scania, Guangtong Bus, Temsa a další, z nichž 12 ukončilo v posledních 11 letech výrobu. Z celkového počtu 15 222 elektrických autobusů jezdí nejvíce ve Spojeném království, s flotilou 2 359 elektrobusů jde o 15,5 %. Těsným následovníkem je Německo s 2 106 autobusy (13,8 %). Třetí zemí je Francie s 1 739 autobusy a podílem 11,4 %, následovaná Nizozemskem. V prvním pololetí 2023 bylo registrováno 96 autobusů na vodík . Jde o téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2022, kdy bylo registrováno jen 52 autobusů na hydrogen. U totoho pohonu je jedničkou s 28 ks Caetano, těsně ho následuje Van Hool s 26 registracemi, dále Wrightbus s 15 registracemi, Solaris a Alexander Dennis po 13 ks a Mercedes 1 ks. Jde o téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2022, kdy bylo registrováno jen 52 autobusů na hydrogen. U totoho pohonu je jedničkou s 28 ks Caetano, těsně ho následuje Van Hool s 26 registracemi, dále Wrightbus s 15 registracemi. S celkem 29 autobusy (30,2 %) vede Německo, Spojené království je druhé s celkem 28 vodíkovými autobusy (29,2 %), následuje Francie s 23 vodíkovými autobusy (24,0 %), Španělsko a Nizozemsko po 7 autobusech a Portugalsko registrovalo 2 autobusy s palivovými články. K 1. červenci jezdí po Evropě celkem 466 vodíkových městských autobusů . Za 11,5 roku je lídrem trhu stále Van Hool s celkovým počtem 132 vodíkových autobusů a tržním podílem 28,3 %. Druhý je Solaris se 117 registracemi (25,1 %), následovaný Wrightbus s celkem 97 autobusy (20,8 %). Caetano je čtvrtý s 68 registracemi (14,6 %). Následuje Safra s 24 a Alexander Dennis s 13 registracemi a další. Nejvíce autoubusů s pohonem na vodík jezdí v Německu - 167 elektrobusů (35,8 %). Následuje Velká Británie se 109 autobusy (23,4 %). Na třetí příčce je Nizozemsko s 65 autobusy a podílem 13,9 %, následuje Francie, Španělsko, Itálie, Rakousko.

Od začátku roku 2023 čínský export výrazně roste. Podle nejnovějších statistik zveřejněných Čínskou asociací výrobců automobilů (CAAM) země vyvezla do zahraničí 51 100 autobusů, meziročně o 95,26 % více. Export autobusů sehrál podstatnou roli v celkově rostoucím trendu celého čínského autobusového trhu.

V prvním pololetí 2023 byly největšími zákazníky pro čínské autobusy Peru (3 436 ks), Saúdská Arábie (2 597 ks) a Rusko (2 564 ks), následuje Vietnam, Mexiko, Kazachastán, Ekvádor, Uzbekistán a Bolívie. Nejrychleji rostou prodeje do Ruska, proti roku 2022 vzrostl počet autobusů dovezených z Číny o 600 % (z 365 ks v roce 2022 vzrostl počet na 2 564 ks v letošním prvním pololetí). Například v červnu 2022 vyvezla Čína do Ruska "jen" 89 ks autobusů, letos v červnu už byla ve statistickách jedničkou s celkem 530 autobusy. V prvním pololetí Čína vyvezla meziročně o 3 244 ks, (98,57 %) více nových energetických autobusů, jde celkem o 6 535 kusů. V posledních několika letech se zvyšuje procento prodeje čínských autobusů v zemích Belt & Road, od ledna do května letošního roku dosáhl počtu téměř 28 500 kusů, což představuje 68 % z celkového počtu exportu autobusů v tomto období. Čínská iniciativa Belt and Road (BRI), někdy označovaná jako Nová hedvábná stezka, je jedním z nejambicióznějších infrastrukturních projektů, jaké byly kdy vytvořeny. Rozsáhlé rozvojové a investiční iniciativy zahájil v roce 2013 prezident Si Ťin-pching a původně byly navrženy pro propojení východní Asie a Evropy prostřednictvím fyzické infrastruktury jako je síť železnic, dálnic nebo energetických potrubí a to do bývalých sovětských zemí, do Pákistánu, Indie a zbytku jihovýchodní Asie. V průběhu deseti let se projekt rozšířil do Afriky, Oceánie a Latinské Ameriky, čímž se výrazně rozšířil ekonomický a politický vliv Číny. Do současné doby projevilo zájem o projekty BRI přibližně 150 zemí.

100% česká síť plynových čerpacích stanic a zároveň největší prodejce bioCNG u nás slaví 25 let od svého vzniku. Bonett postupně vybudoval síť 52 plynových kapacitních čerpaček po celé republice, vstoupil na slovenský a polský trh, a má další rozvojové plány.

Skupina Bonett prodává ze svých plnicích stanic do vozidel výhradně obnovitelný bezemisní biometan (bioCNG), který je významně šetrnější k životnímu prostředí než benzín, nafta nebo LPG. Umožňuje tak firmám i jednotlivcům jezdit ekologicky, bezemisně a zároveň ekonomicky. „ Nabízíme firmám, městským autobusům i veřejnosti možnost jezdit bez emisí CO2. Biometan je aktuálně nejčistší pohonná hmota v dopravě, elektřina ani vodík s ní aktuálně nemůže v čistotě emisní stopy vůbec soupeřit. Máme funkční vizi bezemisní dopravy, a našim klientům umožňujeme snižovat miliony kilogramů CO2 z dopravy ,“ uvádí Václav Holovčák, člen představenstva skupiny Bonett. Firma díky stoprocentnímu podílu bioCNG na svých dodávkách plynu patří mezi největší snižovatele CO2 v České republice. „Biometan je nejekologičtější udržitelné palivo současnosti. Je zřejmé, že zájem o něj v nákladní i autobusové dopravě poroste, „těžká“ doprava na elektřinu či vodík je zatím utopií. Firmy chtějí a budou současně i muset snižovat svou celkovou uhlíkovou stopu, a přechod na bezemisní paliva je pro ně jednou ze základních možností ,“ říká Holovčák. Stanice na alternativní paliva ve třech zemích Akciová společnost Bonett Group byla původně založena v roce 1997 jako investiční venture kapitálová společnost pro vybudování silné sítě LPG stanic. Společnost se od počátku profilovala současně jako generální dodavatel plynových plniček pro jiné provozovatele, pro které zajišťovala komplexní dodávky, služby a servis. Celkově skupina od počátku činnosti dodala více než 700 instalací čerpacích stanic na alternativní paliva. Postupně začala budovat síť stanic i pod vlastní značkou. „ První českou CNG stanici Bonett jsme otevřeli v roce 2006 v Jeseníku. Naši vlajkovou loď jsme otevřeli o čtyři roky později, v roce 2010 na Kladně. Dnes na této stanici plníme 140 autobusů denně,“ vzpomíná Blanka Kuličová, provozní ředitelka společnosti. „Od roku 2000 působíme i na Slovensku, otevřeli jsme tam stanice v Komárně, Banské Bystrici, Trnavě a dalších městech. První vlastní CNG stanice Bonett v Praze byla spuštěna do provozu v roce 2012, dnes jich zde máme již deset a jsme největším dodavatelem bioCNG pro vozidla v hlavním městě ,“ vyjmenovává Kuličová a dodává: „ Našim nejúspěšnějším rokem z pohledu investic byl rok 2017, kdy jsme otevřeli 10 vlastních CNG stanic a jejich celkový počet se v ČR zvýšil na tehdejších 32 .“ „ Dalším důležitým milníkem byl rok 2019, kdy jsme zvítězili v evropském tendru a otevřeli první stanici na třetím evropském trhu v Polsku pro varšavský dopravní podnik. Tato stanice je v Polsku zdaleka největší, aktuálně tam plníme 160 autobusů každý den. V návaznosti na tento projekt jsme zvítězili ve statním tendru na dodavatele sítě CNG stanic a vybudovali jsme dalších 15 plnicích stanic za více než čtvrt miliardy korun. V roce 2019 jsme současně přesunuli naši výzkumnou, vývojovou a produkční činnost do nově vybudovaného inovačního centra Bonett Innovation v Klecanech, kde vyvíjíme a sériově vyrábíme moderní úsporné technologie dle požadavků a potřeb klientů i našich vlastních ,“ doplňuje Václav Holovčák. Dnes skupina Bonett provozuje největší 100% českou síť 52 CNG stanic v investiční hodnotě přes 500 milionů korun. Obrat skupiny se v roce 2022 přiblížil ke 2 miliardám korun. V roce 2023 plánuje růst nejméně o 20 % a překročit i tuto hranici. Skupina dodává technologie a zajišťuje servis dalším téměř 150 stanicím nejen v Česku, ale i v zahraničí. Díky svým dlouholetým znalostem a zkušenostem z oblasti alternativních paliv nabízí klientům také poradenství. Největší síla Bonett tkví v investičních kapacitách a schopnosti vybudovat rychle a flexibilně infrastrukturu pro jakákoliv alternativní paliva. Bonett je členem CNG Card Centra, a nabízí jako jeden z největších vydavatelů také vlastní Bonett bioCNG karty, které zákazníkům garantují slevy na plnění a jiná zvýhodnění. První vodíkové stanice „ Na jaře letošního roku jsme dodali také první veřejnou vodíkovou stanici pro ORLEN Unipetrol na pražském Barrandově a v červnu pak druhou v Litvínově. Zelený vodík vidíme jako jedno z možných paliv budoucnosti. My v Bonett již praktické zkušenosti s pořízením infrastruktury máme. Jednáme o dalších projektech, chceme dále růst a nebojíme se výzev. Jsme připraveni postavit další desítky stanic s touto technologií ,“ říká Holovčák. S důrazem na udržitelnost Bonett je jedním z klíčových hráčů v oblasti alternativních paliv na českém trhu a udává trendy v udržitelnosti. Dodává výhradně bioCNG se 100% podílem biometanu, který je z obnovitelných zdrojů a je uhlíkově neutrální. „ Našim zákazníkům umožňujeme jezdit bezemisně a snižovat jejich dopad na životní prostředí. BioCNG pomáhá nejen snižovat emise, zároveň je také ekonomické. Náklady na provoz auta na CNG jsou dnes zhruba o 40 procent nižší jako u konvenčních paliv. Jezdit na CNG je aktuálně nejlevnější ze všech klasických pohonných hmot, a je to současně levnější než elektřina nebo vodík ,“ uzavírá Václav Holovčák. Bonett je držitelem certifikace ISO 9001, ISO 14001, ISO 45001, licence na obchod elektřinou, současně i licencí na obchod s plynem v ČR a v Polsku, evropské certifikace ISCC pro obchod s biometanem a dalších certifikací. Skupina aktivně přistupuje k systému ESG, za jeden z hlavních úkolů si stanovila snížení spotřeby vlastních zdrojů prostřednictvím nově instalovaných fotovoltaických systémů a digitalizace provozu prostřednictvím IoT systémů. Zdroj: Bonett

Prostřednictím "systému včasného varování EU" Evropská komise požaduje stažení autobusů Mercedes-Benz Citaro vyrobených mezi březnem 2018 a červencem 2021 a mezi dubnem 2021 a červnem 2023. Důvodem jsou možné závady, které cestující vystavují nebezpečí úrazu. Jedná se o dveře a úchyty monitoru.

V dokumentu č. A12/01765/23 zveřejněném 4. srpna EK požaduje stažení modelů Citaro, Citaro Ü, Citaro K, Citaro LE, Citaro LE Ü, Citaro LE MÜ, Citaro G a Citaro GÜ s datem výroby od 28. dubna 2021 – 8. června 2023. Rizikem jsou elektrohydraulické dveře, které se mohou během jízdy nezávisle otevřít a zavřít - až o 30 procent - kvůli použití "nesprávných šroubů" v mechanismu pohonu dveří. To by mohlo vést k riziku zranění cestujících. Autobus proto není v souladu s nařízením o schvalování motorových vozidel a dozoru nad trhem s nimu a přijatým opatření je stažení od konečných uživatelů. V druhém dokumentu ze dne 2. srpna č. A12/01779/23 požaduje EK stažení Citaro, Citaro K, Citaro LE Ü, Citaro G a eCitaro vyrobených mezi 9. březnem 2018 a 1. červencem 2021. Důvodem je závada na držáku monitoru v blízkosti středových dveří, který může v důsledků vibrací spadnout a zranit cestující. Autobusy specifikované v evropském systému včasného varování o nebezpečných nepotravinářských výrobcích nejsou v souladu s nařízením o schvalování motorových vozidel a dozoru nad trhem s nimi. Přijatým opatření EK je stažení od konečných uživatelů. Na popud EK svolávají evropské automobilky ke kontrole a případně opravám závad miliony vozů. Nařízené stažení produktu neznamená, že se závada týká všech vozidel určitého modelu, ale že bylo zjištěno riziko, že může existovat pro uživatele nebezpečná závada. Ve většině případů postačuje kontrola vozidel.

Samosprávné kraje mají mít možnost určovat maximální ceny za vjezdy nebo parkování autobusů. V Česku taková úprava již existuje. Maximální ceny mohou stanovit kraje nebo obce.

Ministerstvo financí SR (MF SR) plánuje dát krajům novou kompetenci. Budou moci zasahovat do cen za služby, které dopravci platí provozovatelům autobusových nádraží. Současné ceny těchto služeb dnes nejsou na Slovensku žádným způsobem regulovány a mohou být nepřiměřeně vysoké. Jedná se například o cenu za vjezd autobusů na nádraží, za čas, který tam autobus stráví nebo za parkování. Ministerstvo financí plánuje rozšířit takzvaný seznam zboží a služeb místního významu, jejichž ceny již dnes samosprávné kraje mohou „regulovat“. Po cenách za parkování, pohřební služby či například čištění ulic, by měla nově do seznamu přibýt možnost regulace cen služeb autobusových stanic poskytovaných pro dopravce. Návrh opatření vytváří pro samosprávy jen legislativní prostor a neznamená to povinnost. Způsob určování cen je přesně definován a bere v úvahu několik ekonomických ukazatelů, jako jsou například náklady na provoz, tržby či podíl zisku. Zatím se stále jedná o návrh, MF už jej s kraji i Ministerstvem dopravy konzultovalo a v současné době je v meziresortním připomínkovém řízení (kompletní znění ZDE ). V České republice mají kraje a obce možnost stanovit maximální ceny za vjezdy svým nařízením ( Cenový výměr - položka č. 11 str. 5). Na Slovensku platí od 1. ledna 2024 nový zákon o veřejné dopravě. Měla by vzniknout Národní dopravní autorita (NADA), která má zajistit sjednocení tarifních a přepravních podmínek mezi železniční, příměstskou a městskou autobusovou dopravou. Zákon také zavádí národní integrovanou jízdenku, tato část bude účinná od 1. ledna 2025.

Po výrazném poklesu v prvních šesti měsících letošního roku se v červenci prodej autobusů zvýšil, a to o 210 procent. Registrováno bylo 90 autobusů, nejvíce značky Otokar.

Celkově za prvních sedm měsíců letošního roku klesly registrace autobusů o 56,72% (z 915 ks na 396 ks, tj. o 519 ks). V červenci vzrostly meziročně o 210,34%. I když v procentním vyjádření vypadá toto číslo velmi příznivě, znamená to jen o 61 registrovaných autobusů více - v červenci 2022 bylo registrováno jen 29 autobusů, nejméně za celý loňský rok. V červenci bylo registrováno nejvíce autobusů značky Otokar - 28 ks, následují po 21 ks značky Iveco Bus a Setra, 15 ks Mercedes-Benz, 3 ks MAN a po jednom Isuzu a Škoda. Převážná většina vozidel je s dieselovým pohonem. Nejvíce autobusů je určeno pro Kraj Vysočina (31 ks), Ústecký kraj (28 ks) a Středočeský kraj (13 ks) a Prahu (5 ks). Celkově, od ledna do července 2023 je v registracích první značka Setra s 124 registrovanými autobusy (31,31%), následují Iveco Bus – 103 ks (26,01%), Mercedes-Benz – 49 ks (12,37%), SOR – 42 ks (10,61%), Otokar – 28 ks (7,07%), MAN – 20 ks (5,05%), Isuzu – 14 ks (3,54%), Rošero-P – 8 ks (2,02%), Ford – 2 ks (0,51%), Iveco – 2 ks (0,51%). Od začátku roku směřovalo nejvíce nových autobusů na Vysočinu, do Pardubického a Středočeského kraje. Naopak v Olomouckém kraji si cestující nové autobusy neužijí, nebylo zde registrováno žádné nové vozidlo. V červenci se meziročně zvýšily registrace všech kategorií vozidel. U nových osobních automobilů došlo k nárůstu o 19,65%, u lehkých užitkových o 20,62%. Podíl čistě elektrických vozidel v těchto kategoriích činil 2,9 respektive 1,82%. Výrazně vzrostl počet osobních aut s plug-in hybridním pohonem - o 107% (celkový podíl 2,98%). O 18,10% se zvýšil prodej nákladních vozidel. Prodej motorek se v červenci zvýšil o 9,32%. Zdroj: SDA

Prodej nových autobusů v první polovině roku vzrostl o 15 % na 14 781 kusů. Nejvíce autobusů nakoupili dopravci ve Francii, v Itálii a ve Španělsku. Přestože stále vede dieselový pohon, začínají se prosazovat elektrické a zvyšuje se prodej hybridních autobusů. Přehled všech zemí ze statistik ACEA.

Největší podíl na trhu drží s 9 309 kusy autobusy s naftovým motorem, a to 63 % (proti roku 2023 jde o nárůst 7,3 %). Prodej nových elektrických autobusů se zvýšil o 33,9 % na 2 132 kusů, znamená to ve srovnání s rokem 2022 tržní podíl 14,4 % (12,4 % v roce 2022). Mezi třemi největšími trhy nejvýrazněji vzrostlo Španělsko o 755,9 % (291 kusů), následuje Francie +89,9 % (507 kusů) a Německo +18,1 % (326 kusů), Česká republika registrova 3 elektrobusy, což je - 87 % proti roku 2022 (23 kusů). Hybridní elektrické autobusy si v Evropě tempo drží (prodeje vzrostly o 160,5 % na 2 066 kusů), podíl na trhu se ve srovnání s prvním pololetím roku 2022 více než zdvojnásobil (z 6,2 % na 14 %). K tomuto výsledku přispěl výrazný růst na druhém a třetím největším trhu, Francii (+886 %) a Španělsku (+180,3 %). Spolu s Německem, Francií a Španělskem tvoří 82,4 % všech registrací hybridních autobusů v EU. V první polovině roku 2023 se prodej nových dodávek v EU zvýšil o 11,2 % na 730 969 kusů, po dlouhé době se podle ACEA zmírnily problémy s dodavatelským řetězcem. K tomuto nárůstu významně přispěly Španělsko a Německo, prodej dodávek vzrostl o 26,6 % a 15,5 %. U dodávek zůstala nafta u zákazníků hlavní volbou s podílem 83,5 % (610 391 ks), což je méně než v roce 2022 (87,2 %). Postupně rostla obliba pohonu na alternativní paliva. Zvýšil se hlavně podíl elektricky nabíjených vanů - na 6,9 %, to představuje dvojnásobný nárůst (+100,4 %) na celkem 50 708 kusů. Trojciferný růst byl na prvním a třetím největším trhu: ve Francii (+118,9 %) a ve Španělsku (+138 %). Naproti tomu registrace hybridních elektrických dodávek poklesly o 7,2 % na 16 602 kusů, což představuje podíl 2,3 %. Ostatní druhy paliv, jako je LPG a CNG vzrostly o 26,5 % a nyní představují 1,3 % trhu. U nákladních aut v první polovině roku 2023 dominovala nafta, která tvořila 95,6 % nových registrací a jejich prodej se zvýšil o 19,2% (171 664 kusů), několik členských států hlásí dvouciferné nárůsty (Německo +23,7 %), Španělsko 14,7 %) a Itálie (+14 %), Česká republika se 4 859 vozy znamená nárůst (+20,6 %). Prodej bateriových elektrických nákladních vozidel vzrostl o 351,5 % a dosáhl 2 384 kusů, ČR registrovala 5 ks. Navzdory velkému nárůstu elektrických vozidel představuje tento typ paliva pouze 1,3% podíl na trhu, ale stále jde o zlepšení oproti 0,4% v loňském roce. Zdroj dat ACEA

Nejnovější zpráva o udržitelnosti (ESG) popisuje akce, které Solaris Bus & Coach v uplynulém roce podnikla s cílem zajistit udržitelnou budoucnost.

Společnost ve Zprávě ESG 2022 průřezově rekapituluje uplynulý rok s odkazem na rozvoj čistých pohonů, minimalizaci dopadů na životní prostředí a aktivity spojené se zajištěním dodržování nejlepších standardů corporate governance a společenské odpovědnosti – vůči vlastním zaměstnancům i místním kumunitám. Zpráva je rozdělena do čtyř klíčových částí: „Odpovědné řízení“, „Udržitelný produkt“, „Udržitelná výroba“ a „Společenská odpovědnost“. Jde o třetí zprávu o udržitelnosti, kterou připravil Solaris na základě mezinárodních standardů GRI. „ Připravenost Solarisu na aktuální výzvy se buduje ve spolupráci se skupinou CAF. V roce 2022 jsme v rámci naší společné strategie pracovali mimo jiné na snížení dopadu skupiny na sociální a přírodní prostředí a pokračovali ve spolupráci na zajištění odpovědného hodnotového řetězce. Rozvinuli jsme také oblast produktových inovací, která je základem pro budování budoucnosti bez uhlíku. Jsme přesvědčeni, že opatření, která přijímáme, mají pozitivní dopad na každodenní život lidí po celou dobu životního cyklu našich autobusů, “ řekla Agata Stańda, členka představenstva Solaris Bus & Coach pro strategii, transformaci a ESG. Zásadní záležitostí pro Slolaris a rozhodujícím faktorem jejího mezinárodního úspěchu jsou produktové inovace a snahy o vývoj čistých a energeticky úsporných pohonů. Intenzivní práce oddělení výzkumu a vývoje v oblasti vodíkových technologií vyústila v rozšíření nabídky o další vodíkové vozidlo. Zpráva navíc rozsáhle pokrývá aktivity společnosti zaměřené na úsporu zdrojů spotřebovaných ve výrobním procesu, ale i samotných vozidel během provozu – tedy v době, kdy je jejich dopad na životní prostředí nejvyšší. V roce 2022 společnost Solaris na základě výpočtů LCA (Life Cycle Assessment) získala štítky Environmental Product Declaration (EPD) pro své dva autobusy: Solaris Urbino 18 electric a Solaris Urbino 12 hybrid. Péče o profesní rozvoj zaměstnanců je považována za další klíčový faktor přispívající k růstu společnosti. Zpráva popisuje, jak Solaris podporuje lidi, jejichž každodenní úsilí pomáhá společnosti dosahovat jejích obchodních cílů neustálým zlepšováním jejich odborných znalostí. V oblasti sociální angažovanosti byla v roce 2022 vzdělávací kampaň s názvem CityMission by Solaris zaměřena na výchovu nejmladších generací k ekologickému povědomí a povzbuzení k využívání veřejné dopravy. Projekt byl zaměřen na žáky 1. až 3. ročníku základních škol a nabídl účast v kreativní soutěži, vzdělávacích dílnách a městské hře.

Ve zprávě zaměřené na životní prostředí (E), společenská témata (S) a řízení (G) sdílí Škoda Group svou strategii udržitelného rozvoje a nastiňuje cíle, které si stanovila pro prosazování pozitivních změn.

Report Škoda Group za rok 2022 poskytuje cenné informace o současných a připravovaných aktivitách skupiny zaměřených na minimalizaci dopadů na životní prostředí a podporu sociálních otázek. „ Naší vizí je nabízet udržitelnou mobilitu, a proto jsou zásady ochrany životního prostředí, sociální zásady a zásady řízení hluboce zakotveny v kultuře naší společnosti. Proto vítám příležitost podělit se s vámi - po prvním celém roce mého vedení - o naši cestu k udržitelnosti prostřednictvím tohoto ESG reportu ,“ řekl Didier Pfleger, CEO Škoda Group, a dodal: „Udržitelnost je klíčem k zajištění dlouhodobé resilience a úspěchu Škoda Group a komunit, ve kterých jsme aktivní.“ Škoda Group určila nejvýznamnější témata pro svou strategii udržitelného rozvoje na základě pečlivého posouzení materiality. S využitím mezinárodních standardů a rámců, podkladů z oborových směrnic i z externích a interních průzkumů mezi zainteresovanými stranami Skupina vyhodnotila své negativní i pozitivní, současné i potenciální, dopady na životní prostředí, ekonomiku a lidi, včetně zohlednění lidských práv. „ Naším cílem je zapojit všechny zúčastněné strany a zabývat se všemi klíčovými tématy, která se týkají našeho podnikání, abychom zajistili ucelený a komplexní přístup, který zvyšuje důvěryhodnost naší strategie udržitelného rozvoje ," uvedla Lýdia Rosová, ESG Manager ve Škoda Group. „ Náš první ESG report podporuje tento cíl a představuje významný krok vpřed v přípravě na nadcházející reportovací požadavky ,“ dodala. Hlavní body reportu za rok 2022: • Investice do výzkumu a vývoje udržitelných produktů: 3 % příjmů • Uhlíková stopa Scope 1 + 2: 62 430 CO2e • Výrobní závod v Otanmäki (FI) funguje výhradně na větrnou energii • Do konce roku 2024 bude 1/3 spotřeby elektřiny pocházet ze solární energie • Podíl recyklovaného odpadu: 78 % • 91,3 % recyklovatelnost 30metrové tramvaje • 2. místo v ocenění Czech TOP Employers v roce 2022 v kategorii Automobilový a strojírenský průmysl • 90 % trainee studentů přechází do zaměstnání na plný úvazek • 25 % zaměstnankyň na rodičovské dovolené pracuje na dohodu o částečném úvazku • 0 zaznamenaných případů porušení protikorupčních a protiúplatkářských zákonů Skupina bude každoročně transparentně informovat o tématech souvisejících s udržitelností a bude usilovat o neustálé zlepšování výkonnosti a co nejodpovědnější podnikání. Přední evropský výrobce vozidel a řešení pro veřejnou dopravu, Škoda Group, vyrábí širokou škálu kolejových vozidel a komponentů včetně nízkopodlažních tramvají, elektrických lokomotiv, příměstských vlakových jednotek, souprav metra, elektrobusů a trolejbusů a také řídicích a pohonných systémů pro dopravní systémy. Zaměstnává 8000 lidí v několika výrobních závodech v České republice a ve Finsku. Obchodní jednotky má skupina také v Německu, Itálii, Rakousku, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. V roce 2022 dosáhla tržeb ve výši 763,7 milionu EUR a upravená EBITDA byla 50,2 milionu EUR. Škoda Group je součástí skupiny PPF. Zdroj: Škoda Group