Příhraniční integrace dopravy v JM kraji. Elektronické odbavování v Plzni, Liberci a Pardubicích. Lepší dopravní obslužnost na Teplicku a Ústecku.

Příhraniční integrace dopravy Jihomoravský kraj chce pň zavádění integrovaného dopravního systému v regionu spolupracovat nejen s okolními kraji, ale taká s organizátory veřejné dopravy ve Vidni a Dolních Rakousech. Josef Veselý, jednatel společnosti Kordis, kteerá má zavádéní integrované dopravy na jihu Moravy na starost, uvedl po jednání s partnerskou rakouskou firmou, že důležitá bude koordinace postupů. V celém Jihomoravském kraji má být integrovaná doprava zavedena do roku 2010. Nyní systém zahrnuje asi 150 obcí především na severu kraje a obsluhuje přes polovinu obyvatel regionu. Jižní Morava zatím nespolupracuje v oblasti veřejné dopravy s žádným ze sousedních krajů, V okrajových částech jednotlivé linky občas zajíždíi do sousedních krajů, což se řeší dohodami mezi regiony. Integrovaný dopravní systém byl v kraji spuštěn loni 1. ledna. Začátkem letošnío roku se rozšíňl především na území obcí nově přestoupivších do Jihomoravského kraje z kraje Vysočina v oblasti Bměnska. Od poloviny letošního roku má do systému dopravy pňbýt ještě oblast Sokolnicka. Letos by tak mělo 131 linek systému obstarávat 23 % území kraje a 174 obcí. Elektronické odbavování Dopravní podniky v Česku vybavují svá vozidla novými elektronickým systémy. Odbavovací terminály na čipové karty se objeví v poloviné roku v Liberci, od ledna jsou v plném provozu v Plzni a chystají se také v Pardubicích. Součástí nové libereckě zakázky bude i bezdrátový přenos dat z vozidel do depa, řekl ČTK zástupce společnosti Mikroelektronika Petr Liška. Vysokomýtský výrobce téchto systémů vybaví v Liberci novými systémy zhruba 160 autobusů a tramvají. Bezkontaktní čipové karty budou mít funkci předplacených jízdenek i elektronické peněženky, ze které se přiložením k terminálu a navolením tarifu a množství jízdenek odčerpá příslušná částka. Zkušební provoz začne v červnu. V Plzni si již čipovou kartu během uplynulých šesti měsíců pořídilo na 140 tis. lidí. Systém umožňuje dopravci kromě precizní registrace tržeb optimalizovat tarify a posuzovat vytíženost tras. Mikroelektronika potvrzuje stoupajicí zájem o odbavovací systémy s bezkontaktními čipovými kartami, zejména u meziměstské a příměstské dopravy. Lepší dopravní obslužnost Dopravní podnik mésta Teplice vyhrál soutěž na trasu, která povede z centra lázeňského města k ústecké Masarykové nemocnici. Dospěli za lístek zaplati 12 Kč. Lidé budou moci používat i elektronickou peněženku a časové jízdenky. Většinu linkových spojů v Ústeckém kraji provozuje společnost ČSAD Bus Ústí nad Labem. Firmě v okolí měst začaly v poslední dobé konkurovat právé dopravní podniky. Příměstskou dopravu a linky do obcí zajišťuje teplický, mostecký nebo děčínský dopravní podnik. Zlepšit dopravní obslužnost v regionu by měla společnost IDS (integrovaný dopravní systém), kterou před dvěma lety založil Ústecký kraj. Firma zajišťuje, aby na sebe navazovaly jednotlivé spoje. V celém kraji by také měli mít cestující možnost platit elektronickou peněženkou. Cílem IDS je podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce také zamezit současné nehospodárnosti v nakládání s dotacemi na dopravu. hn Logistika únor 2005 UDÁLOSTI

Od 1. února 2005 bude v provozu pro autobusovou dopravu dlouho očekávaná ulice Billundská, která umožní plnohodnotné zajištění dopravní obslužnost v průmyslové zóně Kladno Jih.

Od zahájení činnosti prvních firem v této zóně do dnes jezdily autobusy pouze po obvodu nebo prozatímně využívaly k otáčení areál firmy Celestica. Ulice Billundská vede středem průmyslové zóny a její součástí jsou nové obousměrné zastávky. Ke změnám tras dojde u městských i příměstských autobusů. U linky MHD číslo 14 dojde ke změně trasy ve směru do centra, kdy obslouží zastávky v pořadí Velké Přítočno, Billundská, Celnice a dále pojede po své trase. Ve směru z centra pojede beze změny přes zastávku Showa. Linka číslo 16 opustí prozatímní otáčení v areálu firmy Celestica a dočasnou konečnou u Nádraží ČD. Bude vedena ze zastávky Billundská do Velkého Přítočna, kde bude ukončena. Z příměstských linek budou novou trasou přes ulici Billundskou vedeny linky 220021 a 220024 do Unhoště a 220030 do Berouna. Tato úprava umožní z těchto směrů přímé spojení na Nádraží ČD, nákupní zónu v Americké ulici a průmyslovou zónu Jih, v tomto úseku pomohou i městské dopravě. Navíc dojde k omezení průjezdu přes železniční přejezd na Výhybce, kde z důvodu častého uzavření závor musela být časová rezerva v jízdní době. Ludomír Landa, ČSAD KLADNO a.s.

První etapa Integrované dopravy Berounska (IDB) zahrnuje asi 20 měst a obcí.

Prvního ledna 2005 se narodil další integrovaný dopravní systém ve Středních Čechách. První etapa Integrované dopravy Berounska (IDB) zahrnuje asi 20 měst a obcí, soustředěných zhruba v relaci Beroun – Hořovice, což je jakási dopravní páteř berounského regionu. Na Berounsku se tak střetly hned tři integrované systémy v rámci Středočeského kraje (IDB, Pražská integrovaná doprava (PID) a Kladenská integrovaná doprava (KLID). Podobně jako KLID je i ta berounská v rámci jediného dopravce. Firma PROBO TRANS Beroun zajišťuje autobusovou dopravní obslužnost většiny měst a obcí berounského regionu vyjma několika málo soukromých dopravců či dopravců z jiných regionů. I když je IDB od definice integrovaných dopravních systémů značně vzdálena, pro cestující přináší nesporné výhody. Zavádí se zónový tarif a časové jízdenky na bázi čipových karet, které usnadňují a zrychlují odbavení a mnoha případech i zlevňují cestování. Třeba obyvatelé Berouna s časovou jízdenkou pro MHD Beroun - Králův Dvůr již nejsou odkázáni jen na městské linky, ale mohou použít i ostatní regionální linky PROBO TRANSU. I když tento dopravce uznává i čipové karty jiných společností (ČSAD Kladno, Anexia), musí cestující s kuponem na IDB použít právě jen linky PROBO TRANSU. Každému zavedení nového výrobku předchází informační a propagační kampaň, a tak se vše o IDB můžete dovědět na informačních střediscích PROBO TRANSU. Byl vydán i leták o IDB a několik informací najdete také na internetu. Tím ale veškerá propagace končí a běžný cestující si žádné změny nepovšimne. Většina jízdních řádů zůstala zachována v nezměněné podobě a označení autobusů příslušnost k IDB také úspěšně skrývá. Informační střediska integrovaného dopravce mají omezenou pracovní dobu, a tak je třeba hledat jinde. Na městském informačním středisku v Berouně nad nějakou integrovanou dopravou nevědomě kroutí hlavou. To vše dokazuje, že zase tak převratnou změnou zavedení integrované dopravy tohoto typu není. Lidé zvyklí jezdit "svým spojem" jsou samozřejmě spokojeni. Stačí se však podívat na souhrnný jízdní řád v úseku Beroun – Hořovice a hned se někomu zasteskne po radikálnějších integrovaných systémech (PID, IDS JMK) s pravidelnými intervaly a jednodušším a přehlednějším linkovým vedením. Nyní bude zajímavé sledovat, jaká koncepce integrovaných systémů ve Středních Čechách nakonec zvítězí, protože z ní by pak v budoucnu měl vzniknout jednotný integrovaný systém pro celý Středočeský kraj včetně Prahy. Pro BUSportál Filip Drápal Změny ve Středočeské autobusové dopravě

(čtk) Dopravní podnik města Ústí nad Labem zahájil v prvním lednovém týdnu zkušební provoz na nové trolejbusové trati. Trolejbusy jezdící z centra k Masarykově nemocnici odlehčí provozu a zrychlí dopravu v krajském městě. Linku využijí od března i noví obyvatelé domů pod nemocnicí. Zkušební provoz na trati, jejíž vybudování trvalo asi půl roku, potrvá do června.

"Pouze systémy, které vznikly a fungují na základě shody a vzájemné výhodnosti všech zúčastněných, mají naději prosperovat", říká Antonín Zemek.

V rovině teoretické je problematika zavádění IDS velmi podrobně a srozumitelně zpracovaná. Publicita a masivní informační kampaň seznamuje veřejnost se systémem resp. s jeho zaváděním do těch nejdetailnějších podrobností. Rovina praktického zavádění IDS může ovšem mít i jinou podobu než uvádí odborné texty. Dne 9. 9. 2004 přinesly webové stránky kordis-jmk zajímavou informaci. Jedinou obcí, která se k IDS JMK odmítla připojit, je Čebín. Ztrátu vzniklou nezaplacením symbolického poplatku za provoz linek je nutné kompenzovat. Byly zrušeny závleky vybraných spojů na náměstí a některé spoje projíždějící obcí byly přesměrovány do obcí, které příspěvek platí. Dne 10. 9. 2004 webové stránky Deníku veřejné správy informaci o důvodech a sankcích potvrzují a současně citují starostu obce. "Měli jsme v obci dvě zastávky, teď je jen jedna a navíc mimo zastavěné území." (Čebín - lokalita cca 6 km JV od Tišnova a cca 20 km SZ od Brna; 1585 obyvatel; dostupnost Brna v IDS: Vlakem bez přestupu - horší dostupnost žel.st., BUSem dojedeme pouze do 12 km vzdálené Kuřimi, kde přestoupíme, a zbývajících 8 km cestujeme vlakem) Protože se jedná o zcela výjimečný a ojedinělý případ v historii zavádění IDS v ČR, je nutné doplnit i další související skutečnosti. Oznámené důvody přijatých opatření jsou zástupné. Tak přece nemohou vystupovat a argumentovat pracovníci organizace zřízené krajem, orgánem zvoleným občany – cestujícími. Obec od prvopočátku IDS z kvalitativních důvodů odmítala, proč by tedy měla nést následky za vnucenou a nechtěnou veřejnou službu. Myšlenka IDS je založena na principu vzájemně prospěšné spolupráce a nikoli na principu "z moci úřední". Platí pravidlo: Rozhodujícím předpokladem pro vytváření IDS je vůle a dohoda jeho budoucích účastníků ke vzájemné spolupráci. Nic nelze nikomu nařídit. Zájem státu na zabezpečování dopravní obslužnosti (DO), deklarovaný v § 19a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v rozsahu tzv. základní dopravní obslužnosti (ZDO) je současně podpořen finančními prostředky vyčleněnými ze státního rozpočtu (SR). Obce ze svého rozpočtu hradí pouze ostatní dopravní obslužnost (ODO) tj. obslužnost nad rámec ZDO. Zákon č. 129/ 2000 Sb., o krajích, v § 35, odst.2, písm.g, deklaruje, že zastupitelstvu kraje je vyhrazeno stanovit rozsah ZDO pro území kraje tj. i pro obec Čebín Jm kraj, garant DO na území kraje, deklaroval v prvopočátku zahájení své činnosti tzv. standardy DO, kde se konstatuje – "je právem každého občana být dopravně obsloužen na stejné úrovni v celé ČR bez ohledu v jakém místě státu žije" ( obdoba s legislativou EU). Součástí standardů DO je mimo jiné i četnost spojení a docházková vzdálenost - dostupnost veřejné osobní dopravy (VOD). Logika věci předpokládá, že standardy budou platit na celém území Jm kraje a nikoli jen v jeho integrované části. Symbolický poplatek (tj. 50 Kč/os/rok) Stávající legislativa tento pojem nezná. Zák. č 111/ 94 Sb., § 19 b však mluví o tzv. prokazatelné ztrátě a přesně konkretizuje, kdo a za jakých podmínek ji hradí Jak se stanoví - vypočítá výše symbolického poplatku (jak dlouho ještě bude symbolický, když vstupy dopravců rostou přímo geometrickou řadou ?) Proč má obec platit poplatek za všechny občany, když VOD používá jen omezená část. Platí zásada: Každý hradí ztrátu, kterou způsobí. Zřejmě obce "v systému" kompenzují ztráty z předimenzovaného provozu a z preference nákladných oborů dopravy tj. železnici a MHD. Závěrem - Používání mocenských technologií úřadem začíná být varující. Čebín je již druhou "kolizí" za krátkou dobu existence IDS JMK. Kauza ČAS Znojmo ( dopravce odmítl…..) ze začátku roku byla častým tématem místního tisku a médiích Úřad sliboval občanům modernizace původního systému VOD v JMK, zatím ale dochází k jeho plíživé demontáži a souběžně k narušení dlouhodobě budovaných partnerských vztahů a vazeb (úřad, dopravci, města ,obce) Sníží-li se garant DO k podobným praktikám, prezentuje tím jen svoji nekompetentnost a neodbornost . Ani řada logicky zdůvodnitelných argumentů nepřeváží fakt, že takové to postupy jsou v demokratické společnosti nepřijatelné. Odmítnutí IDS přece nemůže být důvodem k tomu, aby úřad občany ignoroval a choval se k nim povýšeně. Pouze systémy, které vznikly a fungují na základě shody a vzájemné výhodnosti všech zúčastněných, mají naději prosperovat. Neexistuje ve funkčním IDS žádný subjekt s nařizovací autoritou nad subjekty ostatními. To je v našich podmínkách zatím nemožné. Jsme zvyklí na přikazovací způsob řízení a nemáme důvěru v dohody. Proto musí uplynout ještě mnoho času (např. několik volebních období do zastupitelstev krajů), než pochopíme, že rozkazovací způsob nemusí vždy znamenat to nejlepší a inspirující řešení. SROVNÁNÍ: Čebín před a po zavedení IDS Klasická DO : *základní dopravní obslužnost garantuje a hradí stát; *obec na veřejnou osobní dopravu nic nepřiplácí; *spojení s krajským městem: příměst. autobusem i železnicí bez přestupu; *nedotovaní "cizí" projíždějící dopravci jsou zapojeni do obsluhy (zastávky - výstup i nástup ) obce a tím zvyšují četnost přímého spojení s kr. městem nad rámec ZDO, *horší dostupnost zastávky průjezdných BUS-dopravců a žel. st. (to mají v IDS také); *kontakt s úřadem ve věci sporadický a bezproblémový IDS: *základní dopravní obslužnost garantuje a hradí stát; *obec má navíc uhradit symbolický poplatek ve výši cca 79 250,- Kč/rok; *dostupnost krajského města: příměst. autobusem jen s přestupem, železnicí přímé spojení - horší dostupnost žel.st.; *projíždějící dopravci jsou z obsluhy obce vyloučeni (mají úřadem povolenu!!! zastávku jen "pro výstup"); *styk s úřadem pravidelný a konfliktní Antonín Zemek , 9.12.2004

Pro lepší koordinaci integrované dopravy v České republice se rozhodl ostravský KODIS, pražský ROPID, brněnský KORDIS, královéhradecký OREDO a Plzeňský holding založit "Českou asociace organizátorů veřejné dopravy".

Zmínka o integrovaných dopravních systémech by ještě před deseti lety vyvolala u většiny obyvatel naší republiky v lepším případě pocit nedůvěry, v současné době ale tomu tak již většinou není. V okolí velkých měst a v poslední době již přímo v rámci krajů vznikly, jsou zakládány nebo se připravuje vznik integrovaných dopravních systémů, tj. vymezených území s jednotným tarifním prostředím umožňujícím optimalizovat a koordinovat přepravní kapacity různých dopravních systémů a dopravců. Přestože nejstarší integrované dopravní systémy u nás vznikly již v první polovině 90. let, nehledě na různé pokusy konané již v letech osmdesátých, doposud se nepodařilo i přes řadu dílčích úspěchů vyřešit některé často i stěžejní problémy. K těm neustále skloňovaným patří legislativa, která rozvoji integrovaných dopravních systémů rozhodně příliš nepřeje, k dalším patří zcela jistě problematika odbavovacích systémů, které by měly cestujícím dopravu veřejnými dopravními prostředky spíše ulehčovat než je od ní odrazovat. Většina stávajících integrovaných dopravních systémů je spravována a rozvíjena samostatným subjektem – organizátorem, který mívá nejčastěji podobu společnosti s ručením omezeným, případně příspěvkové organizace nebo akciové společnosti, vždy však pod rozhodujícím vlivem jednoho nebo více samosprávných subjektů. S cílem koordinovat úsilí vedoucí ke zlepšení podmínek pro rozvoj integrované dopravy v České republice se rozhodlo pět stávajících organizátorů integrované dopravy (ostravský KODIS , pražský ROPID , brněnský KORDIS , královéhradecký OREDO a Plzeňský holding ) založit zájmové sdružení právnických osob, které je od 15. září 2004 zaregistrováno u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pod názvem "Česká asociace organizátorů veřejné dopravy" . Předmětem činnosti sdružení je vzájemná spolupráce, vzájemné konzultace a předávání informací v oblasti organizace veřejné dopravy na území České republiky zejména formou integrovaného dopravního systému. Cílem činnosti sdružení je především dosáhnout jednotných právních podmínek pro provoz integrovaných dopravních systémů v České republice. Sdružení bude dále organizovat odborné semináře v oblasti veřejné hromadné dopravy, svou činnost bude prezentovat na společných webových stránkách. Ing. Aleš Stejskal, ředitel společnosti Koordinátor ODIS s.r.o. a předseda České asociace organizátorů veřejné dopravy

Od 12.prosince 2004 dochází v Kladně ke změně názvů některých autobusových zastávek.

Od 12.prosince 2004 dochází v Kladně ke změně názvů některých autobusových zastávek (viz tabulka). Názvy jsou zvoleny tak, aby nedocházelo k pojmenování dvou různých zastávek stejným názvem, protože pro přehlednost a čitelnost na světelných informačních panelech je od stejného data u všech zastávek vynecháván název čtvrti. Nově je zavedena zastávka Vinařice, nádraží pro novou větev linky 225007, dva páry spojů v pracovní den dopoledne budou vedeny v trase Libušín, Důl Kladno - Libušín, náměstí - Třebichovice,I. Původní název Nový název Kladno, aut.st. Kladno,Autobusové nádraží Kladno,LaRS Kladno,Aquapark Kladno,Pod mostem Kladno,Pod zámkem Kladno,Kročehlavy,škola Kladno,Školská Kladno,Kročehlavy, u pošty Kladno,Dělnická Kladno,Rozdělov,jih Kladno,U zvonečku Kladno,Rozdělov,sever Kladno,Energie Kladno,Cikánka (v ulici Průmyslová) Kladno,Kübeck Kladno,Cikánka (v ulici Na kopci) Kladno,Na kopci Kladno,Švermov,náměstí Kladno,Havlíčkovo náměstí Kladno,Vrapice,škola Kladno,Učiliště Kladno,Vrapice,U kostela Kladno,Dvorská ZDROJ: ČSAD Kladno a.s.

BUSportál pro svoje čtenáře zjistil stav uznávání čipových karet v autobusové dopravě. Podle pokynu MDČR, které nemá podobné informace, jsme se obrátili na největší výrobce odbavovacích systémů v ČR

BUSportál pro svoje čtenáře zjišťuje stav uznávání čipových karet v autobusové dopravě. Podle pokynu MDČR, které nemá podobné informace, jsme se obrátili na největší výrobce odbavovacích systémů v ČR - Mikroelektroniku a EM TEST. Výsledkem jsou následující informace, které budeme ve spolupráci s oběma společnostmi pravidelně doplňovat. Pokud máte další informace, rádi je také uveřejníme: Uznávání na bázi elektronické peněženky Středočeský kraj PROBO TRANS BEROUN spol. s r.o ANEXIA s.r.o. Rakovník ČSAD BUS Kladno a.s. ČSAD Benešov a.s. ČSAD MHD Kladno a.s. ČSAD Slaný a.s. Connex Praha s.r.o. Skupina ICOM TRADO-BUS, s.r.o. TRADO-MAD, s.r.o. Opava T.Q.M.-holding s.r.o. Městský dopravní podnik Opava a.s. Pozn.: V oběhu jsou navíc karty společnosti Jednota Opava, které obsahují elektronickou peněženku, ale mohou ji plnit i používat pouze zařízení v uvedených společnostech. Severní Morava ČSAD Karviná a.s.(provozovny Karviná, Orlová) ČSAD Frýdek-Místek a.s. ČSAD Havířov Teplice ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s.(provozovny Teplice, Bílina) DP Teplice s.r.o. ČD a.s. (trať č. 130) Liberecko a Mladoboleslavsko ČSAD Liberec a.s. ČSAD Jablonec a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Semily a.s. (provozovny Semily, Turnov, Hořice, Jičín, Jilemnice, Rokytnice) Dopravní podnik Mladá Boleslav Transcentrum bus,s.r.o. Uznávání na bázi časového jízdného IDOK Karlovy Vary: Autobusy Karlovy Vary a.s. DP Karlovy Vary a.s. ČI-DU spol. s r.o. Ligneta autobusy s.r.o. Jindřich Cvinger Pozn: Uznává se časový kupón pro zóny IDS. Při cestě, která není celá v platnosti časového kupónu se uznává časový kupón na tu část cesty, na kterou je platný, zbytek je účtován dle tarifu dopravce. Plzeňská karta Uznávání Plzeňské karty a jejích časových kupónů ve vozech společnosti ČSAD Autobusy Plzeň a.s. Cestuje-li cestující mimo zónu platnosti Plzeňské karty je odbaven v zóně platnosti časového jízdného pomocí Plzeňské karty a zbytek cesty zaplatí v hotovosti nebo pomocí čipové karty ČSAD Plzeň a.s.

Nejblíže je jednání společnosti ČSAD Bus v Ústí nad Labem

HN 14.9.2004: Ústí nad Labem Dopravní podniky čelí nabídkám soukromých dopravních firem Do některých městských dopravních podniků chtějí vstoupit soukromé firmy. K uzavření dohody má nejblíže ČSAD Bus v Ústí nad Labem. Největší provozovatel linkové autobusové dopravy na severu Čech oslovil několik velkých měst a nabídl jim, že je zbaví problémů. Pokud mu města prodají majetkové podíly nebo s ČSAD Bus uzavřou dohodu o majetkovém propojení s městským dopravním podnikem, sníží jejich provozní ztrátu. "Ušetříme až dvacet procent provozních nákladů dopravních podniků. Peníze bychom použili na jiné projekty ve veřejném zájmu," řekl Michal Jergl, obchodní náměstek ČSAD Bus. V Ústeckém kraji dává největší částky na provoz krajské město. Letos celkem 128 miliónů korun. Děčín 60 a Most a Litvínov 106 miliónů korun. Tvrzení Jergla, že v provozu ušetří pětinu nákladů, považuje předseda Sdružení dopravních podniků Antonín Macháček za velmi odvážné. "Velké úspory by mohly v dlouhodobém horizontu dopravní podnik dokonce poškodit. Soukromníci chtějí přece vydělávat a odnášet si peníze. Samosprávy naopak mají na zřeteli kvalitní službu," upřesnil Macháček. Privatizaci však nezavrhl. "Města jen musí zvolit optimální způsob," dodal. Liniový dopravce ČSAD Bus převážně podniká v osobní meziměstské přepravě . Teď má zájem až o deset velkých městských dopravních podniků. Nabídky předložil Mostu a Litvínovu, Děčínu, Chomutovu, Jirkovu a Ústí nad Labem . Jergl připustil, že se zajímají také o Dopravní podnik města Liberce . Města se doposud zdráhají dát jednoznačný souhlas k prodeji. Most a Litvínov se prozatím k návrhu prodat akcie vyslovily zamítavě. Předseda představenstva dopravního podniku Oldřich Vojíř říká, že dříve či později se návrh objeví znovu. "Jsem zastánce případného prodeje podílů ve shodě obou měst. Musíme ale vymezit podmínky privatizace, včetně povinností pro nového nabyvatele podniku," řekl Vojíř. Sdružení dopravních podniků má devatenáct městských provozovatelů hromadné dopravy. Předseda ekonomické sekce sdružení, Vladimír Menšík, předpokládá, že ČSAD Bus nebude jediným velkým zájemcem o městskou dopravu. "Myslím, že se stejnou intenzitou může připravovat privatizaci i Connex," dodal. Ten kromě šesti set regionálních autobusových linek provozuje jedenáct městských sítí a také železniční trať. Své snahy vstoupit do městských podniků však Connex nekomentoval. Menšík tvrdí, že městské dopravní podniky se ocitly v konkurenčním tlaku teprve před několika měsíci po vstupu Česka do EU. V řadě sousedních zemí, hlavně v Německu, už některé městské dopravní podniky ovládly soukromé firmy. "Komunální rozpočty nejsou ani v cizině nafukovací. Tamní radnice přistoupily na nabídky soukromníků hlavně z finančních důvodů," řekl Menšík. V Česku provozuje městskou dopravu necelých sto podniků. Největší podíl na dopravním trhu má devatenáct městských podniků, které dopravně obsluhují tři a půl miliónu obyvatel. Stejné dopravní podniky dostaly dotaci na provoz necelých jedenáct miliard korun a letos by se částka neměla o mnoho lišit. HN 14.9.2004 autor: Stanislav Šetina Foto BUSportál

Úpravy autobusového provozu od 1.září 2004 v integrovaném systému KLID na Kladensku

Od 1. září budou do integrovaného dopravního systému KLID zapojeny další dvě obce. Linka číslo 2 bude prodloužena ze současné konečné Hnidousy přes Brandýsek do Cvrčovic. Linka současně obslouží přírodní park Čabárna. V pracovní den pojede 11 párů spojů, ve dnech volna 8 párů spojů. Linka číslo 2 je vedena v časech, kdy není tento směr zajištěn současnou linkovou dopravou, případně je linka číslo 2 upřednostněna a současné spoje zastaveny. Prodloužená trasa zahrnuje zastávky Cvrčovice,Čabárná: Brandýsek,Olšany:Brandýsek:Brandýsek,u kina:Cvrčovice,U Taušů:Cvrčovice,ObU. Všechny zastávky jsou zařazeny do druhého tarifního pásma. Linky číslo 4 a 14 mění trasy a linka číslo 8 je zrušena. Trasa linky číslo 4 je nově vedena v trase Rozdělov,jih- Dřetovice. Z Rozdělova,jih jede přes Náměstí Svobody po zastávku Divadlo po současné trase linky číslo 8, dále pokračuje po své trase přes ulici Kročehlavskou a Dříň do Vrapic, vybrané spoje pokračují do Stehelčevse a Dřetovic. V pracovní den pravidelný interval 30 minut s posílením po sedmé a čtrnácté hodině, ve dnech volna 30-60 minut. Trasa linky číslo 14 nově Dříň-Malé Přítočno. Upravená trasa linky číslo 14 vyjíždí ze Dříně po trase linky číslo 8, od zastávky Dubí,sokolovna pojede po své současné trase přes Náměstí Svobody na Nádraží ČD, vybrané spoje pokračují,do průmyslové zóny Jih a Malého Přítočna. V pracovní den interval 30 minut s posílením v dopravní špičce, v sobotu a neděli 60 minut. Ostatní městské linky se vyjma několika minutových posunů vrací do stavu předprázdninového provozu. Linka Kladno-Praha,Dejvická. Na lince Kladno-Praha,Dejvická je zaveden celodenně pravidelný interval a odděleny spoje obsluhující Buštěhrad. Pod číslem linky 220012 jsou vedeny od 4,30 hodin do 23,00 hodin pravidelně obousměrně spoje v 30 minutovém intervalu. Odjezdy z autobusového nádraží v Kladně a opačně z Prahy, Dejvické jsou vždy v půl a celou hodinu. Všechny zajíždějí do Buštěhradu, jednou za dvě hodiny obslouží letiště Ruzyně. Na jízdním řádu linky číslo 220011 jsou spoje vyjíždějící převážně z Rozdělova s přímou trasou do Prahy. Jedou také v 30 minutovém intervalu v období cca od 4,45 hod. do 8,45 hod. a od 13,15 hod. do 21,15 hod. Odjezdy obou linek jsou proloženy, výsledkem je pravidelný interval 15 minut. Nová linka číslo 310360 z Nového Strašecí do Slaného. Pro posílení dopravy žáků a studentů je zahájen provoz na nové lince z Nového Strašecí přes Stochov a Smečno do Slaného. V provozu bude pouze v pracovních dnech, odjezdy ve směru do Slaného jsou v 6,25 hod. ze Stochova a v 7,55 hod., 14,35 hod. a v 16,35 hod. z Nového Strašecí. V opačném směru ze Slaného v 7,00 hod., v 9,00 hod., v 15,30 hod. a v 17,30 hodin. Poslední spoj zajíždí do Kvíce a je ukončen na Stochově. Od 1.září jsou nové průkazky na slevu žákovského a studentského jízdného. (Podrobný popis žákovského jízdného podle HN) Výměrem MF číslo 2/2004 je od 1.září zaveden nový druh zlevněného žákovského jízdného. Žáci a studenti potřebují pro prokázání nároku na zlevněné jízdné nové průkazy. Jsou odlišné pro věkovou skupinu do 15 let a od 15 do 26 roků. Vyplněné a školou potvrzené tiskopisy dopravce ověří a opatří folií a kruhovým hologramem. ČSAD KLADNO a.s. zajišťuje tuto službu ve všech čtyřech předprodejních místech, tj. ve Vrbenského ulici u autobusového nádraží, v Kročehlavech v ulici Vrchlického, na Náměstí Svobody a na nádraží ČD v obvyklé otevírací době. Formuláře tiskopisů jsou k dispozici od 16. srpna za cenu 1 Kč, ověřování bude zahájeno 20. srpna. Cena za ověření je 40 Kč. Průkaz je označen pořadovým číslem a platí u všech dopravců. Nárok se nevztahuje na jízdy městskými linkami pouze po území města. Ludomír Landa, ČSAD KLADNO a.s. Dopravci, chcete také cestující informovat o změnách. Napište nám a my je uveřejníme.