Ještě čtyři nákladní vozy a bonus z archivu BUSportálu.

Při velké frekvenci značky Bedford na fotografiích Duncana Paynea nešlo nevzpomenout na cestu válečným Bedfordem po Plzni v roce 2005. Kompilaci záběrů včetně redaktorky BUSportálu jako dekorace jsme vytahali z archivu jako poděkování a pozdrav Duncanu Payneovi. Před tím ještě jeden Bedford z Lešan. Přehled veteránských záběrů ze Skotska na BUSportálu: Další záběry z Lothalmond Vintage Day - nákladní a speciální oldtimery Vracíme se s Duncanem Paynem do do Skotska Skotský 'vintage' víkend

Skotští veteráni objektivem Duncana Paynea.

Je pravdou, že na BUSportálu dáváme čas od času prostor i jiným užitkovým vozidlům než jsou autobusy a mnoho čtenářů má rádo všechny "velké volanty". Děkujeme Davidu Griffithsovi, že BUSportálu poslal i tyto krásné vozy. 2. část připravíme na zítra.

po vlastní ose i s Emilem Příhodou za volantem podívat do Kolína. Z z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů Zlatý bažant VIII.

Podle Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů III. Martina Haráka byly první velkoprostorové autobusy Praga NDO vyrobeny v roce 1939 (63 kusů, z toho 21 jako autokary). Další vozy se vyrobily až po válce od roku 1947 ve vysokomýtské karosárně Sodomka i v Rousínově (bratři Lepilové). Poslední série byla vyrobena v roce 1950 ve Vysokém Mýtě už v Karose. Záběry autobusu objektivem BUSportálu a (pan) Ve vyhledávání vhodných souvisejících odkazů byl klíčem Emil Příhoda a NDO: 2006: VETERÁNI na Coach Progress 2006 2009: Sodomkovo Vysoké Mýto 2009 (a vozy Praga)- I. 2009: Sodomkovo Vysoké Mýto 2009 (a vozy Praga)- II. 2009: Věrní sourozenci Praga A 150

z Vídně a Kortrijku v roce 2009. Vybrali jsme z archivu při příležitosti ocenění Citey 120 LF jako "Bus of the Year 2011".

Při putování za autobusy zachytil BUSportál tři varianty autobusu Citea: oceněný typ - městský plněnízkopodlažní 12 m CLF 120, variantu 12 m Low Entry (částečně nízkopodlažní) CLE 120 a třínápravový 13.7 m dlouhý Low Entry CLE 137. Autobusy nesou rukopis karosáře Jonckheere, ale tendence skupiny VDL, kam Jonckheere spolu s např. Bovou a Berkhofem patří, je potlačovat tyto názvy a uvádět pouze VDL + typové jméno, tedy VDL Citea. Autobusy Citea naleznete v domácí oblasti Beneluxu i třeba v Dubaji. Obvykle jsou osazovány motory DAF. V nových členských zemích EU o jejich výskytu nemáme žádné informace. Autobus VDL Citea LF získal prestižní titul 'Bus of the Year 2011'

První plnicí stanice na kapalný zemní plyn (LNG) je určena pro těžká nákladní vozidla.

Jedná se o první ze šesti stanic v chystané síti zahrnující závod na zkapalnění zemního plynu, trailery na dopravu a čepadla pro tankování. Ve stanici je zásobník na 80 m3 LNG. Plnička bude zásobovat těžké nákladní vozy na LNG pro přepravu dřeva z pil do přístavu. Více v angličtině na www.ngvjournal.com

objektivem spolupracovníka BUSportálu.

Za záběry pořízené v rámci návštěvy muzea děkujeme "hacislavovi" i vstřícnosti muzea. Autobus by měl být slavnostně představen v blízké době. 2009: Fotoreportáž: Škoda 706 RO Dopravního podniku hlavního města Prahy 2008: Identifikovali jste autobus Škoda 706 RO na fotografii

Skotský 'vintage' víkend a další vyšperkované autobusy - oldtimery.

Připomínáme, že se budeme moci setkat s Duncanem Paynem osobně v rámci Setkání Prague Veteran Bus 2010 v Letňanech 2. a 3.10.2010 . Pokračování příště ...

Z z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů VII.

Letošní akce Zlatý bažant se účastnily dva vozy ČSAD Semily, "erťáku" s velikostně konsolidovaným logem ČSAD přibyl vlečný vůz Jelcz PO1E a také přijel autobus ŠL 11 Turist.

a bleskojistka. První škodovácký trolejbus pro Plzeň v karosérii Solaris - kloubový Škoda 27 Tr Solaris v zelenobílém trolejbusovém designu na místě i v pohybu. Jako bonus teplický trolejbus při zkušební jízdě Plzní.

Nová trolejbusová trať v Plzni - pokračujeme Představení trolejbusu, jehož zeleň se zdá být oproti Citelisům trošku světlejší, bylo součástí oficiálního zahájení provozu nové trolejbusové tratě na Borská pole. K průběhu akce se vrátíme tiskovou zprávou, osobními postřehy a dalšími více zalidněnými záběry. Teplický trolejbus se ocitl v objektivu cestou domů. O trolejbusu (z TZ) Kloubový trolejbus ŠKODA 27 Tr Solaris byl schválen do provozu Drážním úřadem v prvním čtvrtletí 2010 a navázal tak na kratší trolejbusy s typovým označením 26Tr (12m) a 28Tr (15m). Součástí jeho vybavení může být i pomocný dieselelektrický agregát, s jehož pomocí je pak trolejbus schopen jízdy mimo trolejovou sít. Výzbroj je z bezpečnostních důvodů zakrytována tak, aby nemohlo dojít k náhodnému dotyku a úrazu elektrickým proudem. Celá karoserie od společností SOLARIS Bus & Coach S. A. je vyrobena z nerezových materiálů. Během brzdění trolejbusu funguje trakční motor jako generátor a rekuperovaná elektrická energie se vrací do trolejové sítě.

po dobu tří měsíců němečtí dopravci. Test vozu vyšel i v časopise Omnibusspiegel .

V rámci provozu v Drážďanech byl také testován redaktorem časopisu Omnibusspiegel . BUSportál má k dispozici náhled na časopis a překlad materiálu z tohoto testování, ze kterého jsme vybrali: Na německý trh se připravuje vstoupit nový výrobce: český TEDOM. Jeho nízkopodlažní městský autobus C 12 si to chce rozdat s autobusy Citaro, Lion’s City a Urbino. Jestli na to má, to jsme zkoumali na zkušební jízdě Drážďanami. Přesvědčivá práce C12 je plně nízkopodlažní autobus, veškeré vstupy jsou bez schodů. Motor je umístěn ve věži vlevo vzadu. Na výběr je naftový a plynový motor, pohonná jednotka je zřetelná i z typového označení díky doplněnému D (pro diesel), resp. G (Gas). Testovali jsme C 12 D. V současné době je jako předváděcí vůz na turné Saskem a byl již nasazen u různých dopravních podniků. My jsme si ho vypůjčili u podniku Veolia Teater-Tours v Drážďanech. V nejbližší době má kromě toho přijít do Německa jako předváděcí vůz i C12 G. Prvním testovacím podnikem bude Steinbrück ve městě Gotha, kde už byl dříve nasazen i C12 D. Solidní technika Když se člověk podívá na C12 D blíže, ani se mu nechce věřit, že TEDOM začal s výrobou autobusů teprve před šesti roky. Autobus se líbí nejen díky klasickému designu, nýbrž i díky dobrému zpracování a jako celek působí vyzrále. To je v neposlední řadě zásluhou konstruktérů kolem Drahomíra Jelečka. Bratr šéfa Tedomu Josefa Jelečka není jen ředitelem autobusové divize, ale jako strojní inženýr se významnou mírou podílel i na vývoji autobusu. Jeho tým dostal posilu také v několika bývalých pracovnících Karosy, kteří přinesli potřebné zkušenosti s výrobou autobusů. K úrovni kvality přispívá samozřejmě také vysoce moderní nový závod v Třebíči, který byl otevřen koncem roku 2006. Konstruktéři si byli zcela vědomi toho, že západoevropský trh má vysoké nároky. Proto použili kvalitní komponenty a také jinak se postarali o spolehlivost a dlouhou životnost: skelet je nerezové oceli, příď, záď a podběhy ze sklolaminátu, zbytek opláštění z hliníku. Nápravy pocházejí od ZF, dieselový motor od Deutz. U převodovky má zákazník na výběr mezi Voith Diwa a ZF Ecomat. Jestli se v nabídce objeví i ZF Ecolife, není zatím rozhodnuto. Klimatizace byla u našeho testovacího autobusu od Termo-Kingu. Standardně je C12 vybaven třemi dveřmi, dvoudveřové provedení je však také k dispozici. Výrobcem dveří poháněných výhradně vzduchem je finská firma Tamware, v současné době se však v Tedomu uvažuje o druhém dodavateli. Z pohledu řidiče V C12 D sedí řidič lehce vyvýšeně na 24 cm vysoké podestě. Není to jen pro lepší přehled v dopravě, nýbrž blíží se tím i výšce očí nastupujících pasažérů. Díky sériové palubní desce podle normy VDV se řidič na pracovišti hned bez problémů vyzná. Nezvykle vysoko je zavěšeno levé zpětné zrcátko. Člověk tím sice získá dobrý přehled, ale pořád musí zvedat hlavu, aby se do něj mohl podívat. Ve spojení s automatickou převodovkou Voith Diwa se projevuje 7,1-litorvý motor Deutz jako dostatečně silný. Zrychlení ze zastávek se daří rychle a plynule, také nájezd do kopce jde s C12 12 – ovšem bez pasažérů – lehce. Ne bez problémů jde naproti tomu zpomalování: Nožní brzda a také retardér, který se ovládá samostatnou páčkou, zasahují už při lehkém dotyku skoro „kousavě“. Člověk si potřebuje určitou dobu zvykat, aby se s brzdou seznámil. Jako pomoc slouží kromě toho předvídavá jízda: člověk by měl k zastávkám a semaforům nechat vůz dojíždět co nejdál a využívat co možná nejvíc přirozené zpomalování. Příjemným ulehčením práce naproti tomu je, že se při pevném sešlápnutí brzdového pedálu automaticky sepne zastávková brzda. Tuhá přední náprava našeho testovacího autobusu se s částečně dost špatným povrchem drážďanských ulic nevyrovnávala moc dobře a brala nerovnosti vozovky na vědomí údery do volantu. Od minulého roku jsou ale modely Tedomu k dodání i s nezávislou nápravou ZF. Za poskytnutí informací děkujeme společnosti TEDOM