Zaujalo nás v Hospodářských novinách. Motor za stamilióny dolarů je z ČVUT.

Na internetu jsme našli (ve spolupráci s Coach Progress) také Zaujalo nás na síti: Řízení netradičního spalovacího motoru. Lineární spalovací motor - LCE (Linear Combustion Engine). HN 31.5.2006 Podniky a trhy/Z domova Autor: Vladimír Kaláb Prostorná kabina na čtyřech kolech, bez motoru vpředu nebo vzadu. Tak mohou vypadat automobily za dvacet let, pokud výrobci použijí lineární spalovací motor , jehož prototyp postavil tým docenta Ondřeje Vysokého z pražského Českého vysokého učení technického. Takový motor se totiž vejde pod podlahu automobilu. "Jde to zdroj energie, auto dojede před dům, připojí se do zásuvky a rozsvítí třeba celou fakultu," tvrdí Vysoký. Lineární elektrický pohon je známý, fungují tak holicí strojky, "třepací" svítilny nebo japonské rychlovlaky. Lineární spalovací motor však dosud fungoval jen na obrazovkách počítačů univerzit. "S tou myšlenkou jsem koketoval už v roce 1970. Ale až od roku 2000 na novém motoru pracujeme," popisuje Vysoký. Pohyb pístů v lineárním spalovacím motoru se totiž musí každou milisekundu řídit. Před třiceti lety výpočetní technika takový úkol nezvládla, nyní ano. Nyní je vývoj motoru ve fázi, kdy by jej mohla převzít některá automobilka a do tří až pěti let připravit pro sériovou výrobu. "Tento nový typ motoru má hodnotu stamiliónů dolarů. O náš postup mají zájem zahraniční univerzity, začínáme jednat i s automobilkami," naznačil vedoucí katedry řídící techniky ČVUT Michael Šebek. V současné době se snaží lineární spalovací motor postavit i výzkumníci univerzit v USA, Velké Británii, Švédsku a v Malajsii. Sestavili modely a udrželi je v chodu až deset minut. Málo na to, aby auto našlo v Praze volné parkoviště. Tým katedry řídící techniky elektrotechnické fakulty ČVUT jako první na světě postavil prototyp, který funguje bez časového omezení. "Běželo to asi osm hodin. Fungovalo by to i déle, ale už jsme šli domů," dodal docent Vysoký. Princip fungování objevu pražských vědců je jednoduchý. Z motoru vede jen drát Laicky řečeno: tyč, která má na každém konci píst a na sobě elektromagnety, se pohybuje v elektromagnetickém poli. Vytváří tak proud, který pohání elektromotor. nebo několik elektromotorů. Písty jsou na obou stranách ve spalovacích komorách podobně jako u dvouválcového motoru. V nich se spaluje pohonná směs, která písty, a tím i tyčí, pohybuje. Vtip je v tom, že zatímco z běžného spalovacího motoru vede ojnice, z lineárního spalovacího motoru vede jen drát. Žádná kliková hřídel, žádná převodovka. "Problém je v tom, že na jedné straně jiskra směs třeba jednou za deset tisíc cyklů nezapálí. A motor se okamžitě zastaví, nemá totiž žádný mechanický setrvačník. Nám se to ale podařilo překonat, náš setrvačník je virtuální," vysvětluje docent Vysoký. Jeho tým dokázal spojit mechanické části s řídící jednotkou, která umí eliminovat chybějící zážehy tím, že zapojí náhradní zdroj energie. Na milisekundu přesně. "Pokud se lineární spalovací motor použije v automobilu, znamená to přínos životnímu prostředí," říká člen výzkumného týmu Pavel Němeček. Motor je totiž vybaven superkondenzátorem, který má obrovskou kapacitu, třeba 60 kW na minutu, a umí ji uchovat neomezeně dlouho. Ve městě proto může jezdit auto "na baterky", zcela tiše a bez škodlivých výfukových zplodin. "Jde o zdroj energie, nikoli jen motor do auta. Třeba jako elektrocentrálu by jej mohla využít armáda," připojuje jeho kolega Michal Šindelka. Nepovažuje práce na prototypu za skončené. "Do roka chceme postavit druhý model, který ještě vylepšíme. Chceme vyzkoušet i jiné pohonné směsi než benzín, třeba propan," dodal. Vynález vznikl v garáži Převratný motor vznikal ve skromných podmínkách, v klimatizované garáži na nádvoří ČVUT. Každý z členů výzkumného týmu na něm pracoval tisíce hodin. "Duchovním otcem" je Michal Šindelka, ten vymyslel základní možnosti, jak vůbec celý proces řídit. Pavel Němeček zajistil technologické zázemí, postaral se i o vybavení garáže. Pavel Deutsch se zabývá termodynamikou, řízením přípravy směsi. To vše pod dohledem školitele Ondřeje Vysokého. "Prototyp, který máme, je nesmírně drahý, jen řídící jednotka přijde na šedesát až osmdesát tisíc korun. Průmyslová hromadná výroba ale motor výrazně zlevní," je přesvědčen docent Vysoký. Lineární spalovací motor vědců z ČVUT odborníci považují za zajímavý vynález, který je však teprve v počátcích. "Je dobré, že to sestavili, je to určitě záslužná práce. Do průmyslové realizace je ale podle mne ještě hodně daleko," soudí například Vladimír Volák, šéf společnosti Ricardo Prague, která zkoumá spalovací motory. Materiály z Hospodářských novin BUSportál přebírá se souhlasem redakce.

Svézt se v historickém parním vláčku mohou v neděli 4. června návštěvníci Muzea dopravy v Bratislavě. Je připravený i historický autobus.

Podujatie ku dňu detí organizuje Klub priateľov histórie železničnej dopravy a Bratislavské kultúrne a informačné stredisko. Už od 10:00 si návštevníci v múzeu môžu prezrieť nákladné vozne z prelomu 19. a 20. storočia, akumulačný parný rušeň, parný žeriav, dobovú dopravnú kanceláriu a rôzne starožitné zariadenia, ktoré usmerňovali chod železnice. Po prehliadke čaká návštevníkov dvojhodinová jazda parným vláčikom cez tunel do Lamača, Petržalky a vyhliadkovú jazdu ukončia v Rači v starom depe. Tu si budú môcť záujemcovia vyskúšať jazdu s parným rušňom a na drezine. Prehliadka bude pokračovať v modelárskom múzeu a v múzeu železničného vodárenstva. Späť na zastávku MHD v Rači návštevníkov odvezie historický autobus. Informáciu zverejnilo na svojej oficiálnej stránke Bratislavské kultúrne a informačné stredisko. Zdroj: SITA

pro zájemce i organizátory přípravy a provozování integrovaného dopravního systému hromadné přepravy osob (IDS). Prezentace CZECH Consult, Mikroelektronika, SVT, APEX, nově CHAPS

Pokračuje v tradici seminářů pořádaných Institutem Jana Pernera,o.p.s., Ministerstvem dopravy, Krajskými úřady a ve spolupráci s organizátory IDS České republiky. Je významnou příležitostí k objasnění legislativních úprav týkajících se této problematiky, zásad financování, jakož i vzájemné výměny zkušeností z jednotlivých IDS. Připojujeme prezentace některých společností z pondělního odpoledního programu, které má BUSportál k dispozici ( CHAPS , CZECH Consult, Mikroelektronika, SVT, APEX). CHAPSbohdanec.pps Pr60515-ME-DESFire-v2.pps Pr60515-Czech-Consult.pps Pr60515-SVT-Clearing-v3.pdf Pr60515-APEX-RIKOS.zip (Soubor doporučujeme nejprve uložit a rozzipovat na vlastním počítači. Rozsah souboru neumožňuje jeho uložení v nezazipované formě na BUSportál.)

provozu Muzea vojenské historie v Lešanech. Fotoreportáž.

Vzhledem k množství fotografií jsme připravili ještě další materiál - Fotografie z muzea a z exteriérů se zaměřením na "busy" včetně ambulancí a hasičských vozů. V areálu muzea se shromáždily desítky autobusů ŠKODA 706 RTO - jeden s vlekem Jelcz, ŠD 11 a ŠL 11 a jeden RO - určitě více než v loňském roce. A protože se renovací autobusů věnuje stále více nadšenců, lze očekávat, že příští rok bude zase lepší. Podrobně o průběhu setkání bude informovat jako obvykle Klub českých historických autobusů . Fotoreportáž - autobusy a momentky

Autobus ŠL 11 jsme zastihli ve vojenském muzeu v Lešanech u Prahy 27.5. na sedmém celostátním srazu historických autobusů.

Z webu ŠKODA - BUS klub Plzeň : ŠKODA - BUS klub je občanským sdružením, které se zabývá historií hromadné dopravy, především autobusové a trolejbusové. Do řad klubu vstoupili příznivci této dopravy, kteří již dříve vlastnili historická vozidla, nebo ti, kteří projevili zájem o tato vozidla pečovat a uchovat je do dalších let. Naší hlavní činností je údržba a provozování tří historických autobusů, Škoda 706 RTO Lux z roku 1961, ŠL 11 z roku 1980 a ŠD 11 pro jízdy na objednávku i veřejnost. Právě jízdy nebo zájezdy pro veřejnost směřujeme zejména za dopravními akcemi, jakými jsou např. oslavy výročí tratí, dopravců nebo dopravní exkurze. Dlouhodobým úkolem klubu je pokračování v rekonstrukci trolejbusu 9TrHT26 z produkce Škody Ostrov vyrobeného v roce 1979. Do budoucna si přejeme, aby se nám podařilo vytvořit si podmínky pro získání, opravu a uchování i dalších historických vozidel vztahujících se k MHD především v Plzni.

fotografie z muzea a z exteriérů se zaměřením zejména na "busy" včetně ambulancí a hasičských vozů.

V fotoreportáži je zachycen jen zlomek toho, co muzeum v Lešanech nabízí. Přijeďte se podívat, buď za rok na 8. sraz historických autobusů nebo kdykoliv v sezóně. Z Lešan 2006 - 7. celostátní sraz historických autobusů.

Celostátní sraz RTO klubu v Lešanech 27.5.2005. BUSportál se chystá zúčastnit také.

Lešany Pořádá po 7. Klub českých historických autobusů Sobota 27. 05. 07.00 Odjezd nejméně 2 autobusů od metra Praha-Pankrác 08.00 Sraz na autobusovém nádraží v Týnci nad Sázavou, fotografování, následně odjezd kolony autobusů do prostor vojenského muzea v Lešanech 10.00 Zahájení prezentace autobusů 14.00 Ukončení prezentace, spanilá jízda kolony autobusů po okolí cca 17.00 Ukončení oficiální části, odjezd zájemců do autokempu v Nové Živohošti

Ačkoli by se v železniční dopravě zdálo, že je vše vyřešeno elektrifikací, i tam se aplikuje vodíková technologie.

East Japan Railways oznámila v dubnu přípravu testů prvního vlaku na světě s pohonem na bázi palivových článků - stejná technologie je vyzkoušená v automobilech. Testovací jízdy začnou v červenci a do poloviny příštího roku mají začít zkoušky na pravidelných linkách. Vozidlo poháněné elektřinou by mělo dosáhnout rychlosti 100 km/h. Většinu elektřiny má vyrobit dieselgenerátor, třetinu dva vodíkové palivové články 65 kW. Vlak by měl být méně hlučný. (čtk)

Řízení netradičního spalovacího motoru. Lineární spalovací motor - LCE (Linear Combustion Engine).

Více na webu Sdělovací technika a Department of Control Engineering Faculty of Electrical Engineering Czech Technical University V Hospodářských novinách 31.5.2006 vyšlo: HI-TECH ČESKO: LINEÁRNÍ SPALOVACÍ MOTOR

Na obřím reaktoru spolupracuje polovina planety.

(Vztah k dopravě je v tom, že pokud bude dostatek "čisté elektřiny", uvolní se energie k získávání vodíku a tím se stane reálnější běžné nasazení vodíkových technologií v dopravních prostředcích. Pozn. BUSportálu.) Státy Evropské unie a šest dalších zemí se dohodly na obrovské investici, která má lidstvo přiblížit k nevyčerpatelnému zdroji levné a čisté energie. Včera v Bruselu podepsaly po letech příprav dohodu, která je zavazuje k výstavbě a financování největšího fúzního reaktoru na světě. Náklady na jeho stavbu a provoz se do roku 2040 vyšplhají na 10 miliard eur. Evropa z toho uhradí téměř polovinu. Fyzikové se na něm budou snažit napodobit procesy, které probíhají na Slunci, a připravit jejich komerční využití. Pokud se jim to podaří, lidstvo se osvobodí od závislosti na fosilních palivech. "Svět nemůže spoléhat na ropu, potřebuje nové zdroje energie, které jsou snadno k dispozici. Termojaderný reaktor takové požadavky splní," řekl Hospodářským novinám generální ředitel ITER, Japonec Kaname Ikeda. Deset miliard na výzkum Na jednom z největších vědeckých projektů v dějinách se kromě EU podílejí Japonsko, USA, Čína, Indie a Jižní Korea. Komerční využití jaderné fúze je ovšem stále daleko. Tento fyzikální proces dokázali poprvé spustit vědci v bývalém SSSR již v 60. letech, ale "neřízeně". Dosud se jej nikomu nepodařilo v experimentálních reaktorech udržet v chodu tak dlouho, jak by bylo pro spolehlivou výrobu elektřiny třeba. I optimisté proto tvrdí, že komerční využití najde řízená jaderná fúze nejdříve za padesát let. Přesto je včerejší podpis dohody považován za zásadní krok. "Je to rozhodnutí o vědecké spolupráci, jakou lidstvo ještě nezažilo, a zahrnuje státy, v nichž žije více než polovina obyvatel světa," řekl po podpisu smlouvy eurokomisař pro vědu Janez Potočnik. Smlouva je jedinečná i z právního hlediska, jde o dosud největší mezinárodní vědecký projekt s přesně určenými povinnostmi jednotlivých zemí. Reaktor se v jihofrancouzském Cadarache začne stavět příští rok a do provozu by se měl dostat v roce 2016. Jeho posláním ještě nebude vyrábět elektřinu do sítě. Vědci chtějí díky němu ověřit, za jakých podmínek bude možné získávat energii z vodíku. Přesněji slučováním jeho jader v magnetickém poli za teploty stovek miliónů stupňů, podobně jako "vyrábějí" energii hvězdy. Člověk tento postup zatím dokázal napodobit pouze ve vodíkové bombě. Čeští vědci měří pole Termojaderná fúze, kdy se z vodíkových jader stávají jádra helia, je energeticky účinnější než štěpení jader uranu či plutonia používané v dnešních jaderných elektrárnách. Podle propočtů by pouhých 600 kilogramů vodíkového paliva stačilo zajistit tolik energie, kolik potřebuje Česko na celý rok. Na projektu se má podílet i česká věda. Výzkumné ústavy spolupracují na výběru vhodných materiálů pro stěnu reaktorů a vyvíjejí speciální Hallovu sondu, která bude měřit intenzitu magnetického pole v reaktoru. Autoři: Josef Tuček, Radek Honzák Hospodářské noviny 25.5.2006. BUSportál uveřejňuje se souhlasem redakce.