16. – 18. května 2011 v Lázních Bohdaneč.

XVIII. seminář – integrované dopravní systémy 16. – 18. května 2011 pořádá Institut Jana Pernera (IJP) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy (MD) pod záštitou náměstka ministra Ivo Tomana v hotelu TECHNIK v Lázních Bohdaneč už po osmnácté seminář Integrované dopravní systémy . Svým odborným zaměřením je tento tradiční seminář určen především pro organizátory stávajících IDS, pracovníky institucí, které tento dopravní systém vytvářejí anebo uvažují o jeho realizaci a pro zástupce dopravců. Je rovněž žádoucí pro pracovníky veřejné správy na úrovni krajů a měst, které jsou nuceny řešit problematiku veřejné osobní dopravy ve svých aglomeracích. Účastníci semináře budou seznámeni s připravovanými materiály dopravní politiky ČR, zejména Strategií dopravy jako nevyhnutelnou součástí rozvoje ČR do roku 2025. Diskutovány budou problémy jednotlivých IDS a veřejné osobní dopravy v ČR a Evropské unii. Akcentovat budou aplikace zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a navazující legislativy, dopravního plánování; dále současný stav vývoje kompatibility kartových systémů pro IDS v ČR včetně zkušeností s jejich aplikací v odbavovacích systémech. Diskutovány budou některé zásady finanční politiky státu a krajů ČR a nově připravované legislativní dokumenty v ČR a EU. Přednášejícími budou opět vedoucí zaměstnanci Ministerstva dopravy, dopravci, zástupci Krajských úřadů a organizátorů IDS. Rovněž se představí zástupci firem zabývajících se technickým a technologickým zabezpečováním tohoto systému. Předmětem příspěvků budou také některé praktické příklady související se zaváděním a provozováním IDS v ČR i v zahraničí a zkušenosti z optimalizace dopravní obslužnosti, jakož i aplikace prvků telekomunikačních systémů. Podrobnosti týkající se programu XVIII. semináře, podmínky účasti, včetně pozvánky a závěry semináře, včetně materiálů předaných přednášejícími v PowerPointu budou publikovány na internetových stránkách IJP: www.perner.cz . Jsou zde i závěry předchozích seminářů a kontakty na pravidelné účastníky těchto seminářů. Dotazy a bližší pokyny: Jaroslav Gabriel gabriel.jaroslav@email.cz Martina Bártová (MD, IJP) martina.bartova@mdcr.cz Milena Foglarová (IJP - reg.středisko Praha) milena.foglarova@upce.cz Karel Kavalec (odborný garant) kavka.karel@centrum.cz 2010: XVII. seminář IDS se konal 17. - 19. května 2010 v Lázních Bohdaneč

V Káraném se ve čtvrtek 17. února 2011 konalo tradiční, již desáté setkání uživatelů clearingového systému CARDS EXCHANGE.

Hlavním cílem setkání bylo seznámit uživatele clearingového systému se změnami ve vyúčtování závazků vyplývajících z využívání bezkontaktních čipových karet mezi jednotlivé dopravní společnosti (nový způsob rozúčtování tzv. neznámých transakcí). Nový systém by měl motivovat ke zlepšení dodávání dat do CARDS EXCHANGE. Dále byly prezentovány novinky v CARDS EXCHANGE. Z diskuze vyplynuly podněty pro vylepšení některých detailů systému pro zrychlení a zpříjemnění činnosti uživatelů. TI ČSAD SVT Praha s.r.o.

Jak změní informační technologie dopravu ČR a EU? I o tom bylo reprezentativní setkání v Praze.

Fórum, jehož nezanedbatelná část byla věnovaná obecným dopravným tématům, pootevřelo diskuzi o významu budování "chytré" dopravy ve vztahu infrastruktura - řidiči a veřejná doprava - cestující. Diskutovalo se velmi rozsáhlei o možnostech financování dopravní infrastruktury ČR do roku 2025 v rámci tzv. dopravní "superstrategie". Značná pozornost byla věnována i problematice dopravní nehodosti v nejširších souvislostech. Vlastnímu tématu informačních technologií patřila druhá část fóra. Na další, 5. Dopravní fórum, které by mohlo být spojeno s vyhlášením Dopravních staveb roku a které by mělo mít zaměření na veřejnou dopravu, pozval zástupce magistrátu hl.m. Prahy (předpokládá se datum 9.6.2011 a prostory magistrátu). Závěry fóra, které nastínil Petr Moos, budou k dispozici v nejbližší době. K fóru se pak vrátíme podrobněji. Aktualizovaný program fóra Další informace: www.top-expo.cz

ve švédském Göteborgu. Konvoj vozidel (platooning) by se nejpozději do deseti let mohl stát novým způsobem cestování po silnicích.

V rámci projektu SARTRE je konvoj vozidel představován jako řada vozů, ve které je profesionální řidič v prvním vozidle těsně následován několika dalšími vozy. Každý z těchto vozů měří svůj rozestup, rychlost a směr a upravuje je vzhledem k před ním jedoucímu vozidlu. Všechna vozidla jsou zcela oddělena od ostatních a mohou řadu kdykoliv opustit. Nicméně při zařazení do konvoje mohou řidiči odpočívat nebo se věnovat jiným činnostem, zatímco se konvoj pohybuje vpřed ke svému vzdálenému cíli určení. Při provedené zkoušce bylo vedoucí vozidlo sledováno jediným následujícím vozem, který vedoucí vozidlo hladce sledoval po polní cestě. Bylo to poprvé, co vývojové týmy projektu SARTRE, financované EU, vyzkoušely svůj systém mimo prostředí simulátoru. Tom Robinson, koordinátor projektu SARTRE z britské společnosti Ricardo UK Ltd, řekl. „Konvoj vozidel nabízí možnosti v oblasti zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zvýšení využití silničního prostoru a zdokonalení komfortu řidiče při dlouhých cestách i v oblasti snížení spotřeby paliva a díky tomu i snížení emisí CO2. S využitím zkušeností spolupracujících společností dosahuje SARTRE znatelného pokroku na cestě k realizaci bezpečné a efektivní dopravy pomocí technologie silničních vlaků.“ Protože vozidla jedou cestovní rychlostí po dálnici s dodržováním rozestupů jen několika málo metrů, může konvoj vozidel také zabraňovat dopravním zácpám. Vývoj této technologie už významně pokročil, takže bude pravděpodobně schopna zavedení do výroby už za několik málo let. Tím, co si může vyžádat delší dobu, je její přijetí veřejností a nezbytné zákonné předpisy, protože 25 vlád EU musí přijmout podobné zákony. Společnost Volvo Trucks je do projektu SARTRE zapojena prostřednictvím obchodní jednotky společnosti Volvo Group nazvané Volvo Technology Corporation, která se zabývá vývojem nových technologií a nových konceptů. Vedoucím vozidlem použitým při testech byl nákladní vůz Volvo. „Profesionální a dokonale vyškolený řidič ve vedoucím voze je důležitým faktorem, zajišťujícím bezpečnost v projektu,“ říká Erik Nordin z Volvo Technology. Navíc je profesionální řidič nákladního vozu Volvo podporován nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi, jako jsou alcolock, systém hlídání pozornosti řidiče, systém varování před čelní kolizí a elektronické stabilizační systémy, které zvyšují pozornost řidiče a minimalizují riziko nehody. „Společnost Volvo Technology pracuje také na vývoji a instalaci různých typů podpůrných systémů, které dále zvýší bezpečnost dopravy,“ uzavírá Erik Nordin. TZ VOLVO 17. ledna 2011 VIDEO

v clearingovém systému CARDS EXCHANGE.

Clearingový systém CARDS EXCHANGE společnosti ČSAD SVT Praha s.r.o. je v provozu od roku 2004 a objemy zpracovaných transakcí i jejich počty pravidelně rostou. V prosinci 2010 poprvé objem rozúčtovaných transakcí na bezkontaktních čipových kartách (BČK) překročil 100 mil. Kč za měsíc. Clearingový systém CARDS EXCHANGE zúčtovává nyní transakce z použití BČK pro pět oblastí ČR, převážně se jedná o transakce z veřejné dopravy cestujících. Zúčtovávají se elektronické peníze a předplatní časové jízdenky. V zastoupení dopravců jsou na základě smluv vystavovány a distribuovány daňové doklady (faktury) a souhrnné doklady, které zjednodušují vzájemný platební styk zúčastněných subjektů. Systém poskytuje celou řadu výstupů. Clearingový systém CARDS EXCHANGE je trvale rozvíjen. Samozřejmostí jsou úpravy vynucené legislativou ČR. www.svt.cz www.svt.cz/cards/

nejen autobusových profesionálů. Informační systémy BUSTEC slouží cestujícím nejen v České republice. BUSportál navštívil výrobní prostory společnosti v Blansku.

Společnosti BUSTEC se odborné veřejnosti představila na veletrhu Autotec 2010, kde byl informační systém společnosti zabudován do jednoho z vozidel Irisbus Iveco. Následně jsme měli možnost se s produkcí i zástupci společnosti seznámit v Probo Bus TFT-LCD zařízení v ČR pro dopravní informace řízené z USV-C představila společnost Bustec na DOD v Probo Bus v Králově Dvoře 11.9.2010 . Informační systém BUSTEC se také objevil např. v nových autobusech Crosway ČSAD Střední Čechy. V asi desítce dopravců s novými autobusy různých výrobců (Iveco CR, SOR, Mercedes-Benz) vybavenými systémy BUSTEC figurují např. BusLine, Osnado, Zdar Žďár, Tourbus Brno, ČAD Blansko a CDS Náchod s malokapacitním autobusem slovenského karosáře Rošero-P. Společnost má svoje zařízení homologována organizací ROPID a schválena LED panely Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). Pro IDS JMK vyrábí BUSTEC informační tabule z netypických zelených diod a pro velkou dodávku 31 trolejbusů Škoda v karosériích SOR pro Hradec Králové chystá oboustranný panel - kombinace LED informace na vnější a LCD na vnitřní straně - s průběhem trasy. Jak je patrné ze záběrů z výroby, výrobky z Blanska se objevují také v mnoha zahraničních městech včetně tramvajových provozů. BUSTEC kooperuje s dalšími dodavateli informačních systémů, jejichž sortiment rozšiřuje. Velmi dobré obchodní vztahy v České republice deklaruje BUSTEC např. ke společnosti Mikroeletronika - zajišťěna je komunikace informačních panelů s odbavovacími zařízeními USV včetně nejmodernějšího Synergy. BUSTEC dodává efektivní a moderní mobilní a stacionární informační systémy. Optimálně čitelné LED panely informují cestující ve veřejných dopravních prostředcích, na nádražích nebo zastávkách o cílových stanicích, trase, době odjezdu a stanovišti. Inovativní LCD-(TFT)-monitorové systémy podávají uvnitř dopravního prostředku přehledné informace o trase vozidla a další důležité údaje. Jednoduché, rychlé a přehledné řídící jednotky a palubní počítač zajišťují kontrolu a přenos všech informací pro cestující. Společnost bustec jde cestou nejnovějších technologií. Malá hmotnost, funkčně orientovaný design, vysoce kvalitní komponenty, velmi efektivní využití vyskytujících se energetických zdrojů - to jsou hlavní rysy nové generace přístrojů "bustec" určené pro autobusy a kolejová vozidla - mobilní nebo stacionární.

ve veřejné dopravě v ČR.

Tento dokument byl zpracován v návaznosti na nařízení vlády č. 295/2010 Sb. o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících (EOC) účinném od 1.11.2010 a na poziční dokument SDT k problematice „Rozvoje elektronických odbavovacích systémů pro cestující ve veřejné dopravě v ČR“ ze dne 4.11.2010. Cílem dokumentu je definovat základní technické parametry elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě (dále jen ZTP EOC) nutné pro zajištění vzájemné interoperability dílčích systémů a doporučit minimální požadavky na systémy EOC, technické nosiče dat a zařízení pro odbavení cestujících. Navrhované ZTP mají omezenou platnost do okamžiku, kdy bude vytvořen a vstoupí v platnost národní „Standard EOC“. Vznik Standardu požaduje poziční dokument SDT. Základní technické parametry elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě navržení v tomto dokumentu jsou ve shodě s mezinárodními normami ISO 14443 a EN ISO 24014. Pro naplnění stanovených cílů ZTP EOC je nezbytné definovat požadavky v těchto oblastech: a) požadavky na technický nosič dat (dále jen TND), b) požadavky na datovou struktury TND, c) požadavky na bezkontaktní terminály a prvky Security Access Module (dále jen SAM), d) požadavky na generování, správu a ochranu kryptografických klíčů TND a dalších zařízení systému, e) bezpečnost, bezpečnostní politika a zajištění bezpečnosti systému TND včetně procesů a organizace systému pro řízení bezpečnosti (ISMS) v souladu s normou ISO/IEC 27001 a 27002). Výklad pojmů Bezpečné úložiště je zařízení splňující jednu z podmínek: a) kritéria FIPS 140-1 - Level 3 nebo FIPS 140-2 - Level 3 nebo vyšší, b) kritéria ISO/IEC 15408 (Common Criteria) EAL 4+ nebo vyšší, c) kryptografický prostředek certifikovaný NBÚ podle zákonu č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti v platném znění. Citlivá operace je operace, která provádí změnu systémovou, bezpečnostní, personální a finanční na technickém nosiči dat (např. manipulace s datovou strukturou technického nosiče dat, změna bezpečnostního nastavení, změna osobních údajů, nabití elektronické peněženky). Digitální podpis slouží k verifikaci zapsaných dat na technickém nosiči dat (TND). Hardware Security Module (HSM) je bezpečnostní modul sloužící pro bezpečné uložení kryptografických klíčů v centrálním systému. Information and Communications Technology (ICT) představuje technologie, nástroje a postupy, které lidé používají ke sběru, distribuci a sdílení informací a ke komunikaci mezi sebou prostřednictvím počítačů propojených počítačovými sítěmi. Integrovaná dopravní aplikace (IDA) je aplikace sloužící k odbavování cestujících uložená na TND v souladu s definovanou datovou strukturou. Integrovaný dopravní systém (IDS) – jedná se o dopravní systém zajišťující vzájemně propojené dopravní služby ve vymezené územní oblasti s jednotnou informační službou, systémem jízdného a jízdním řádem. Secure Access Module (SAM) je modul určený pro potřeby bezpečného úložiště klíčů a provádění kryptografických operací, který je umístěn v akceptačním zařízení. Standard elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě (Standard EOC) je standard, který definuje podmínky interoperability odbavovacích systémů v národním prostředí. Standard EOC pro ČR dosud neexistuje, vznik tohoto standardu a jeho účinnost požaduje SDT. Technický nosič dat (TND) je datový nosič (např. bezkontaktní čipová karta nebo zařízení s rozhraním NFC – Near Field Communication) obsahující informace pro odbavení cestujících. Unique Identifier String (UID) je řetězec znaků, které globálně, jednoznačně a časově nezávisle identifikují objekty. Základní technické parametry elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě (ZTP EOC) je technická specifikace minimálních požadavků na EOC ve veřejné dopravě. Definice ZTP EOC je obsahem tohoto dokumentu Požadavky na technický nosič dat (TND) ZTP EOC uvádí pro technický nosič dat (TND) následující požadavky: a) komunikace musí být řešena ve shodě s ISO 14443 A definující bezkontaktní interface, čímž výsledné řešení zajistí technologickou interoperabilitu plošně všem uživatelům, b) operační systém TND musí oddělit ve své paměti několik datových prostorů tak, aby TND umožňoval práci s nezávislými aplikacemi, c) pokud to umožňuje TND, musí být přístup k odděleným datovým prostorům řízen podle typu operací. Typem operace se rozumí přesně popsané operace s TND popsané v normě ISO 14443 A. d) operační systém a autentizační mechanismy TND musí být nastaveny tak, aby umožňovaly jednomu subjektu v rámci obslužného SW vykonávat správu obsahu TND bez možnosti přístupu k datům a klíčům uvnitř jednotlivých aplikací, tj. nahrávat dopravní aplikace jejich správu i vymazání takovým způsobem, že neoprávněné subjekty nejsou schopny zjistit ani ovlivnit jejich obsah, e) TND musí nabízet vlastní nativní bezpečnostní prvky - šifrování komunikace a řízení přístupu pomocí kryptografických klíčů, f) TND musí umožnit zavedení dodatečné bezpečnostní vrstvy pomocí prostředků, které jsou na nativních bezpečnostních mechanismech TND nezávislé, g) na provozních zařízeních pracujících s TND musí být možné obnovovat bezpečným způsobem kryptografické klíče použité pro ochrany TND a jejich aplikací (v některých případech lze očekávat, že systém EOC toto umožní za podmínky vykonávání těchto operací v prostředí s definovanými bezpečnostními parametry), h) musí být možné bezpečným způsobem zapisovat na TND nové aplikace, popř. je vymazávat nebo jiným způsobem odstranit (v některých případech lze očekávat, že systém EOC toto umožní za podmínky vykonávání těchto operací v prostředí s definovanými bezpečnostními parametry), i) doporučuje se, aby TND měla bezpečnostní certifikaci podle ISO/IEC 15408 (Common Criteria) EAL 4+ nebo vyšší. Datové struktury musí být zpracované na základě standardu pro běžně používané technologie. Požadavky na datovou struktury TND Pro zajištění interoperability užití TND v systémech EOC musí datová struktura TND obsahovat: a) integrovanou dopravní aplikaci (IDA), b) platební aplikaci. Datová struktura jednotné IDA na TND musí vzájemně akceptovat jednotné jízdní doklady uložené v IDA TND. Požadavky na bezkontaktní terminály a prvky SAM Rozhraní čtecích terminálů dle ZTP EOC musí být řešeno ve shodě s ISO 14443 A definující bezkontaktní interface. Bude-li použita technologie NFC, musí být čtecí terminály v souladu se standardem ISO 18092:2004. Terminály musí umožnit použití alespoň dvou modulů SAM. Minimální funkční požadavky na SAM jsou tyto: a) Správa SAM: všechny SAM moduly musí být centrálně evidované a spravované (správu SAM zpravidla zajišťuje a evidenci zadává/řídí objednatel dopravy), musí poskytnout všem subjektům informaci o stavu tohoto modulu (stav aktivace, inicializován, v provozu, dočasně zablokován, trvale zrušen, apod.), každý SAM modul musí být jednoznačně označen identifikačním číslem UID, které bude snadno zjistitelné a nezměnitelné. b) Aktivace SAM - po zapnutí je nutné u odbavovacího zařízení aktivovat SAM tak, aby pouze oprávněné zařízení nebo osoba mohla funkce SAM využívat. Pro stavy zařízení on-line a offline jsou definovány tyto požadavky: On-line zařízení (nebo s možností krátkého připojení) – je preferována aktivace SAM pomocí centrálních HSM modulů nebo jiného bezpečného úložiště za předpokladu bezpečné komunikace. Off-line zařízení – lze provádět aktivaci SAM pomocí centrálních HSM modulů nebo jiného bezpečného úložiště. V případě, že nejsou prováděny citlivé operace, je možné aktivovat SAM pouze na základě přihlášení obsluhy. Citlivou off-line operací je např. nabití TND, pro které by, v případě aktivace SAM přihlášením obsluhy, měla být stanovena zvláštní pravidla. c) Klíče pro citlivé operace - klíče pro citlivé operace (rozumí se manipulace s datovou strukturou TND a bezpečnostní nastavení) nesmí být trvale uloženy v paměti akceptačního zařízení nebo SAM. Klíče pro citlivé operace jsou zejména master klíč aplikací a master klíč TND, případně také další dle předmětné bezpečnostní politiky provozovatele systému EOC. d) Utajení komunikace - Komunikace mezi HSM a sítí akceptačních zařízení s moduly SAM musí být šifrovaná, protože se v ní budou přenášet citlivá data. Šifrování je požadováno minimálně na síťové úrovni (VPN, SSL) mezi serverem s HSM a čtecí terminál, preferuje se ovšem end to end aplikační šifrování mezi HSM a SAM. e) Upgrade aplikace a klíčů - systém EOC musí umožnit bezpečné předání nových klíčů i aplikačních kódů do paměti SAM modulů. Je požadováno využití HSM nebo jiného bezpečného úložiště. Požadavky na generování, správu a ochranu kryptografických klíčů ZTP EOC kromě využití nativních bezpečnostních prvků TND (přístup k datům TND se autorizuje kryptografickým klíčem, komunikace s kartou je zašifrovaná atd.) vyžadují využití další aplikační bezpečnostní vrstvy nezávislé na technologii TND: a) pro zajištění integrity citlivých dat a principu nepopiratelnosti se vyžaduje digitální podpis, b) pro utajení zvláště citlivých dat (např. osobní údaje) se vyžaduje dodatečné šifrování pomocí asymetrické kryptografie (preferovány eliptické křivky). Technicko-bezpečnostním jádrem systému musí být HSM moduly, SAM moduly a jejich spolupráce. SAM moduly v terminálech a čtečkách musí sloužit jako úložiště klíčů k jednotlivým aplikacím. Jejich nahrání do SAM musí být zajištěno prostřednictvím zabezpečené komunikace s HSM. Pro SAM moduly se doporučuje použití flexibilních čipů s operačním systémem v souladu s obecně rozšířenými a používanými standardy GlobalPlatform a JavaCard, které umožňují v bezpečném prostředí čipu uchovávat data, klíče i aplikační kódy. Bezpečnostní infrastruktura musí uchovávat kryptografické klíče v bezpečnostních modulech HSM. Systém EOC by měl upravovat: a) požadavky na HSM (např. certifikace, stupeň bezpečnosti), b) rozdělení kompetencí HSM (např. provozní, root, personalizační), c) požadavky na použití HSM jiných subjektů (jako úložiště hesel). Požadavky na systémy EOC Základem systému EOC v rámci IDS musí být infrastruktura, ve které se shromažďují informace o veškerých uskutečněných transakcích. Komunikace s okolními systémy musí probíhat zabezpečeně pomocí kryptografie tak, aby byla zaručena důvěryhodnost, integrita a nepopiratelnost přenášených dat. Sběr a správa transakcí musí zabezpečit evidenci všech dopravních transakcí od jednotlivých držitelů TND respektive poskytovatelů hromadné dopravy. Technické požadavky na systém EOC jsou následující: a. systém EOC musí být přizpůsobitelný možným změnám rozsahu sítě a to dočasným i trvalým. (např. vznik/zánik dopravce, vznik nových tarifů, vznik nových dopravních linek), b. veškerá citlivá datová komunikace mezi prvky systému EOC musí probíhat šifrovaně, c. každá dopravní transakce musí být jednoznačně přiřazena právě jednomu TND a o každé operaci musí existovat auditovatelný záznam, d. systém správy TND musí být schopen generovat pravidelné i ad-hoc seznamy blokovaných karet a případně SAM modulů, e. v systému musí TND umožňovat multifunkční použití, tj. souběžné umístění, užívání a správu aplikací různých subjektů, f. systém EOC musí umožnit exportování transakčních historií pro jednotlivé dopravce ve stanoveném časovém rozsahu, g. veškeré transakce a události (definované předmětnou bezpečnostní politikou) musí být logovány a archivovány pro potřeby auditu, h. systém EOC musí umožňovat souběh více technologií odbavení u jediného dopravce. Z hlediska interoperability jsou základní bezpečnostní požadavky na systém správy TND tyto: a. bezpečná komunikace - komunikace, která musí probíhat mezi jednotlivými subsystémy systému správy TND a komunikace s okolními systémy musí být realizována zabezpečeným kanálem. b. autentizace - proces ověření (prokázání) identity vzdáleného prvku systému či subsystému při požadavku na využití TND, SAM a HSM, c. autorizace - proces řízení přístupových oprávnění k aplikačním zdrojům po úspěšném ověření identity (autentizaci), d. monitorování a audit - uživatel/systém pohybující se v systému správy TND musí být na základě definovaných operací monitorován a následně auditován. Odkazy Nařízení vlády č. 295/2010, požadavky a postupy pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících; Rozvoj elektronických odbavovacích systémů pro cestující ve veřejné dopravě v ČR. Poziční dokument Sdružení pro dopravní telematiku ze dne 4.11.2010. ČSN ISO/IEC 14443, Identifikační karty, Bezkontaktní karty s integrovanými obvody, Karty s vazbou na blízko; ČSN EN ISO 24014, Interoperabilní systém managementu jízdného; ISO/IEC 27001, Systém řízení bezpečnosti informací – ISMS, Požadavky; ISO/IEC 27002, Systém řízení bezpečnosti informací – ISMS, Soubor postupů pro řízení informační bezpečnosti; NIST FIPS 140-1, Standard pro hodnocení bezpečnosti kryptografických modulů; NIST FIPS 140-2, Standard pro hodnocení bezpečnosti kryptografických modulů, aktualizace verze 140-1; ČSN ISO/IEC 15408, Bezpečnostní techniky, Kritéria pro hodnocení bezpečnosti IT; ČSN ETSI EN 302 190 V1.1.1 (ISO/IEC 18092:2004), Komunikace v blízkém poli - Rozhraní a protokol (NFCIP-1); Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších změn. V Praze dne 14.12.2010 Sdružení pro dopravní telematiku, Bartolomějská 11 (Konviktská 24), 110 00 Praha 1 www.sdt.cz

Mikroelektronika zamířila do Polska, Estonska a na Jamajku, mobilní telefon místo karty, novinky na veletrhu Innotrans v Berlíně ....

Do polského Białystoku dodá Mikroelektronika kromě dalších zařízení 782 karetních terminálů a 280 palubních počítačů s terminálem řidiče. Polský městský dopravce si také vyzkouší zatím nepříliš využívanou funkci registrace počtu cestujících. V Estonsku se Mikroelektronika účastní pilotního projektu ověření systému s bezkontaktními čipovými kartami a na Jamajku dodá systém se zcela novým typem papírové bezkontaktní karty Mifare Ultralight C. Podrobnější informace o všech zakázkách a mnoho dalšího najdete uvnitř tohoto vydání MikroNews (pdf)

První díl televizní reportáže o inteligentních dálnicích a vozidlech ze 4.12.2010 na ČT24 jako výsledek autorské spolupráce se Sdružením pro dopravní telematiku,

a to s členy SDT Eltodo, ŘSD a Škoda Auto. V současné době jsou plánovány další 2 díly podobného rozsahu a jeden delší pořad o ITS. ČR - doprava: Stále nové a širší silnice, dálnice, tunely, obchvaty měst. Přesto to pořád nestačí. Odborníci ale říkají, že vyřešit nebo aspoň zlepšit dopravní situaci v Evropě jde i levněji než stavěním. Inteligentní dopravní systémy stojí o dost míň, můžou být ale mnohem efektivnější. Viz www.ceskatelevize.cz

v ČR. Dokument Sdružení pro dopravní telematiku formuluje názor oboru dopravní telematiky na žádoucí vývo v oblasti elektronických odbavovacích systémů a čipových karet ve veřejné dopravě.

Dokument byl zpracován v kanceláři SDT za účinné spolupráce ČSAD SVT, XT-Card, ČSOB, FD ČVUT a J. Matějce. V současnosti kancelář SDT ve spolupráci s těmito subjekty a Pracovní skupinou Platebni karty v dopravě připravuje Základní technické parametry systému elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě (EOC), které by sloužily zadavatelům zakázek a uživatelům EOC jako výchozi technické podklady do doby, než bude k dispozici Národní standard interoperability EOC. Rozvoj elektronických odbavovacích systémů pro cestující ve veřejné dopravě v ČR Tento text je pozičním dokumentem Sdružení pro dopravní telematiku a jako takový formuluje názor oboru dopravní telematiky (ITS, Inteligent Transport Systems and Services) na žádoucí vývoj v oblasti elektronických odbavovacích systémů a čipových karet ve veřejné dopravě. Vize SDT Podle názoru SDT je hlavním východiskem pro budoucí strategii dopravy v ČR péče o cestující a komerční dopravu. Doprava je totiž především služba občanům a podnikům a nikoliv pouze systém infrastruktury a provozních složek. Pilířem osobní dopravy je doprava veřejná, která společně s rozvojem a optimalizací infrastruktury, aplikacemi ITS a využitím železnice představuje hlavní potenciál optimalizace v dopravě. Veřejná doprava v rámci dopravního systému musí hrát významnější roli, než jen způsob dopravy pro ty, kteří z finančních nebo jiných důvodů jinou možnost nemají. Aktuálním úkolem je proto docílit vyšší atraktivity veřejné dopravy z pohledu uživatelů (cestujících) prostřednictvím telematických nástrojů, které zajistí nejen on-line dostupnost informace o spojích, pohodlný nákup jízdenek, ale také elektronické odbavení cestujících ve vozidlech. Příležitost pro změnu Atraktivní veřejná doprava musí tvořit síťový celoplošný systém s provazbou všech druhů dopravy jak v návaznostech spojů, tak v odbavení cestujících a uznávání jízdních dokladů. S možností používat jeden elektronický jízdní doklad ve všech prostředcích veřejné dopravy po celé ČR je spojena problematika interoperability - „schopnosti“ dílčích systémů vyměňovat si vzájemně data v otevřeném (veřejně přístupném) standardizovaném (předem dohodnutém) formátu. Současné ITS technologie umožňují realizaci „interoperabilní elektronické jízdenky“ , ale přes tuto skutečnost není dosud interoperabilita v ČR zajištěna. SDT proto navrhuje vytvořit technické, právní, organizační a finanční podmínky pro dosažení interoperability existujících systémů elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě ( EOC ). Současný stav a jeho rizika V posledních deseti letech docházelo v ČR k výstavbě a provozu regionálních a městských systémů EOC (např. Opencard - Praha, Opuscard – Liberecký kraj, Plzeňská karta – Plzeň, Pardubická karta – Pardubice, BUS karta – Chomutov a Jirkov) a ke vzniku regionálních integrovaných dopravních systémů (IDS) využívajících systémy EOC (např. ODISka – Moravskoslezský kraj, „JMK karta“ – Jihomoravský kraj, „PK + HKK karta“ – Pardubický a Královéhradecký kraj, Plzeňská karta – Západočeský kraj). Kromě toho v rámci železniční dopravy existuje celoplošný systém EOC Českých drah: In-karta. Systémy EOC vznikaly nekoordinovaně jako samostatná řešení. Možnost následné interoperability EOC s jinými systémy EOC měst a/nebo regionů zpravidla nebyla součástí požadavků objednatelů při zadávání zakázek. Výsledkem je současná ne-interoperabillita (!) EOC a to přesto, že existují první regionální projekty umožňující po dodatečných úpravách a investicích vzájemnou spolupráci. Cestující tak zpravidla používají různé elektronické jízdenky podle toho, v jaké lokalitě žijí a jakou veřejnou dopravu resp. systém EOC využívají. Tento stav v žádném případě není v zájmu cestujících. Dále pak za současné situace nemůže být bezezbytku splněna ani povinnost objednatelů hospodárně nakládat se svěřenými veřejnými prostředky, které byly/budou vynaloženy na systémy EOC. V případě pokračování rozvoje EOC podle dosavadního scénáře dojde ke vzniku minimálně 15 samostatných systémů EOC bez možnosti jejich vzájemné interoperability. Následné případné snahy o jejich vzájemné propojení na regionální nebo celorepublikové úrovni budou znamenat vynaložení dalších finančně významných prostředků na straně krajů, dopravců, MHD a případně také státu. Se vstupem dalších železničních dopravců na trh také hrozí postupný rozpad jediného celoplošného řešení EOC Českých drah. Žádoucí cílový stav S důrazem na ekonomickou efektivnost bude zajištěna vzájemná interoperabilita existujících a nově budovaných systémů EOC tak, že vznikne sjednocený systém EOC s národní elektronickou jízdenkou 1) (čipovou kartou) jakožto univerzálním médiem. Tento systém bude kvalitně organizován, řízen a budou existovat mechanismy jeho nezávislé kontroly. Sjednocený systém EOC nijak neomezí stávající nezávislost tarifních systémů jednotlivých dopravců a integrovaných dopravních systémů. I nadále bude možné respektovat regionální, geografické a demografické vlivy uplatněné v existujících systémech EOC. 1) Formulace cílového stavu vychází kromě jiného ze znalosti některých úspěšných projektů v zemích EU, např. ve Velké Británii, Francii, Německu a Nizozemí. Přínosy Národní elektronická jízdenka výrazně zjednoduší kontakt uživatelů s veřejnou dopravou a vytvoří pro cestujícího komfort snadného odbavení v celé ČR. To povede ke zvýšení atraktivity veřejné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy, snížení zatížení silniční infrastruktury, podpoře železniční dopravy a menším dopadům na životní prostředí. Vetší vytíženost veřejné dopravy také umožní zachovat ceny jízdného na nízké motivační úrovni. Kromě výhod pro cestující, uvedených výše, bude interoperabilita EOC přínosem také pro další zainteresované subjekty: stát, kraje, města, koordinátory IDS, dodavatele, výrobce zařízení EOC a pro dopravce. Pro kraje a města bude interoperabilita znamenat existenci definovaných požadavků na budoucí řešení IDS s EOC. Dojde k optimalizaci investovaných prostředků a sníží se riziko „monopolizace“ zakázek ze strany dodavatelů. Další výhodou bude snazší prosazení projektů EOC v rámci zastupitelstev a dostatečná argumentace pro získání dotačních prostředků z EU. Specifikace technických parametrů interoperability bude přínosem pro tvorbu zadávací dokumentace projektů předkládaných jednotlivými koordinátory IDS v rámci kraje nebo města. Pro dodavatele a výrobce budou technické parametry interoperability etalonem pro dodávané komponenty, služby a zařízení EOC. Pořizováním komponent EOC dle předem známých ověřených parametrů budou mít jednotliví dopravci při nákupu odbavovacích zařízení a systémů garanci funkčních komponent v rámci celé ČR. Na základě této skutečnosti budou moci dopravci uplatnit služby veřejné dopravy i mimo „domácí“ region bez dodatečných nákladů. Centrální infrastruktura pro odbavování ve veřejné dopravě v ČR výrazným způsobem přispěje k celistvosti systému moderní a přístupné veřejné dopravy. Mezi další výhody jednotného odbavení – cestování po celé ČR s jedinou kartou, patří: cestování s jednou elektronickou jízdenkou po celé ČR (cestující vnímá kartu jako jízdenku), využití a zhodnocení existujících investic do odbavovacích systémů dopravců, měst a krajů, možnost jednotného řešení některých funkcí EOC na centrální úrovni, efektivnějšího řízení a plánování dopravy na úrovni státu i krajů, a to na základě statistických dat průběžně získávaných z provozu všech systémů EOC, získání detailních podkladů pro zúčtování v rámci integrovaných dopravních systémů, objednávání základní dopravní obslužnosti v rámci závazku veřejné služby u více soukromých provozovatelů a vstup soukromých (nedotovaných) dálkových spojů na železniční dopravní cestu bez omezení komfortu cestujícího, připravenost napojení na mezinárodní dopravní systémy EOC. Návrh na další postup Za účelem dosažení národní interoperability EOC je nezbytné urychleně realizovat tyto činnosti: vypracovat technické podmínky interoperability systémů EOC resp. národní Standard, zakotvit povinnost používat a dodržovat Standard do právního systému ČR, určit instituce zodpovědné za průběžnou aktualizaci a kontrolu dodržování Standardu. podpořit vznik nezávislé certifikační laboratoře EOC, vytvořit podmínky pro vznik a provoz národního centra interoperability EOC. Standard Existence Standardu je nutnou podmínkou interoperability mezi systémy EOC. Za účelem tvorby standardu je třeba iniciovat založení standardizační komise za účasti všech relevantních institucí. Právo a legislativa Je třeba definovat povinnosti, práva a podmínky pro zapojení subjektů do EOC, přístup do národního centra interoperability a způsob provádění certifikace. Zde existuje nezastupitelná role Ministerstva dopravy ČR jakožto vedoucí instituce a koordinátora legislativního procesu interoperability EOC. Prvním krokem v této oblasti je Nařízení vlády č. 295/2010 účinné od 1.11.2010, kterým se stanoví požadavky a postupy pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících připravené Ministerstvem dopravy ve spolupráci se Sdružením pro dopravní telematiku. Certifikace Shodu technických parametrů zařízení EOC se Standardem bude provádět nezávislý subjekt (zájem o tuto činnost projevuje např. ČVUT v Praze). Tento subjekt bude v certifikační laboratoři mj. ověřovat parametry datových struktur, datových nosičů - karet a zařízení systémů EOC. Národní centrum interoperability Interoperabilita EOC bude provozně zajištěna centrálním systémem. Úlohou centrálního systému bude poskytovat služby lokálním systémům a tyto integrovat tyto do sjednoceného systému EOC (centrální systém např. povede správu seznamů všech povolených a zakázaných zařízení karet všech lokálních systémů EOC). Bude třeba nalézt vhodný model pro organizaci a financování výstavby a provozu centrálního systému. To by mohlo být zajištěno např. příspěvky všech objednatelů veřejné dopravy. Bude vhodné prověřit také možnosti financování z prostředků EU. Ve výběrovém řízení by bylo možné udělit koncesi na provoz centrálního systému EOC. V Praze dne 4.11.2010, Sdružení pro dopravní telematiku