Systémem, který z hlediska cestujících maximálně sjednocuje přístup k jízdenkám po celé naší republice a na Slovensku, je předprodejní místenkový systém AMSBUS. Potěšitelné je jak stoupající

Systémem, který z hlediska cestujících maximálně sjednocuje přístup k jízdenkám po celé naší republice a na Slovensku, je předprodejní místenkový systém AMSBUS. Potěšitelné je jak stoupající množství předprodejních míst, tak zvětšující se objem míst, která dávají i další noví dopravci - je jich v ČR přes 200 ! - systému k dispozici. Nová předprodejní místa zde uvádíme shora od nejčerstvěji zařazených. Komplexní informace o AMSBUS včetně seznamů tuzemských linek zahrnutých do předprodeje, také na Slovensko i do zahraničí, prodejní místa v Česku i na Slovensku, seznamy zastávek zahrnutých v systému ap. naleznete v rubrice PRO CESTUJÍCÍ AMSBUS - místenky Nová předprodejní místa Noví dopravci a linky Místenky po INTERNETU ? Nově v mezinárodních linkách Nová předprodejní místa Nejčerstvěji zařazená: Prievidza, EASYTRAVEL, Moyzesa 1, Po-Pá 9-18, So 9-12 Michalovce K-IM Tour, OD Kaufland, Po-Pá 9-18,So 9-15 Žďár nad Sázavou, Nádražní 24, Po-Pá 7.30-17 Námestovo Travel.Sk, Hviezdoslavovo nám.201, Po-Pá 8-16.30 Harrachov, autobusové nádraží, Po-Pá 7.30-15.30 Klatovy autobusové nádraží (ČSAD Autobusy Plzeň) Po-Pá 5.30-16 Domažlice, Prokopa Velikého 654 (ČSAD Autobusy Plzeň) Po,St 6-16,Út,Čt,Pá 6-14 Praha-letiště Ruzyně (Student Agency),7-20 každý den v týdnu včetně svátků. Bílina, autobusové nádraží, Dolní ul.,Po-Pá 6-14 Jeseník,autobusové nádraží, Sadová 3/1213,Po-Pá 8-16 Klášterec n.O., autobusové nádraží, Pražská 109, Po-Pá 5-9,12.30-16.30 Litvínov, autobusové nádraží, žel.stanice, Po-Pá 7-11,11.30-15.30 Olomouc, autobusové nádraží, Sladkovského 37/142, Po-Pá 6-18,So,Ne 6-14 Roudnice n.L., Karlovo nám.22, Po-Pá 6.30-17 Žatec, autobusové nádraží, Kruhové nám.245, Po-Pá 6.30-11.30,12-15 Rožňava, autobusová stanice (Slovensko), Po-Pá 7-15 Topolčany,autobusové nádraží, SAD Nitra (Slovensko), Po-Pá 7-15 Ostrava, ÚAN, Po-Pá 9-17.30, So, Ne 6-13.30 CKM 2000 Travel, Dolná 50, Banská Bystrica, Po-Pá 9-18 CKM 2000 Travel, Bratislava Po-Pá 9-18,So 10-13 CKM 2000 Travel, Hlavná 58 (Vo dvore) Košice, Po-Pá 9-18 CKM 2000 Travel, Štefánikova 15/8, Nitra, Po-Pá 9-18 CKM 2000 Travel, V.Spanyola 18, Žilina, Po-Pá 9-18 Sabinov, SLOVREA, nám.Slobody 74, Po-Pá 8-16.30, So 8-10 Martin, STAHL REISEN, ul.29.augusta 9, Po-Pá 9-17 Vsetín, Smetanova 1844, Po-Pá 6-16 Beroun, informační kancelář, Plzeňská 27, Po, Út, Pá 7-11.30,12-15, St 7-11.30,12.30-16, Pá 7-11.30,12.30-15 Hořovice inf.kancelář, nám.B.Němcové, Po-Pá (vyjma St) 7-11.00,12-14.30, St 7-11, 12-16.30 Informační centrum Kolín, Na Hradbách 157, Po-Pá 9-17 Další informace ZDE STUDENT AGENCY Plzeň, Dominikánská 9 Po-Pá 9-18 Zlin, Zarámí 92, Po-Pá 9-18 Hradec Králové, Masarykovo nám. 12, Po-Pá 9-18 Ostrava,Pivovarská 8, Po-Pá 9-18 Žilina, A-Tours, J.Milca 23 Po-Pá 8.30-17 Chodov,Městská knihovna, Staroměstská 55, Po-Pá 9-12.30 13-17 Spišská Nová Ves, autobusové nádraží, Po-Pá 7-11.30 13-15.00 Ostrov/Ohří, Dům kultury, Po-So 8-20 Praha Černý Most v hale konečné metra B nová prac.doba Po-Pá 6-20 So-Ne 7.30-12 13-17 Bratislava CKM 2000 Travel, Vysoká 32, Bratislava Po-Pá 9-18 So 10-13 Informační centrum Jáchymov, Nám.Republiky 1, Po-Ne 8-12 12.30-17 Někteří noví dopravci Po čase se vrátil do predprodeje AMSBUS dopravce Tourbus . Zatím jsou v předprodeji sezonní linky do Chorvatska a pravidelné linky do Itálie, Rakouska, Švýcarska a Belgie. Staronove linky a zastávky jsou v přehledech linek a zastávek označené jako nové, protože se do předprodeje vrátily až po 3/4 roce. Do systému se zapojují i noví dopravci: Český Národní Express Od 29.3.2004 každý den linka 172100 Praha-Brno , také převzatá linka Čebusu Praha-Brno 720306. MUNDIALBUS CZ s.r.o., e-mail: info@mundialbus.com Od 2.2.2004 každý den linka 910150 Praha-Ostrava, z Prahy,Florence jede v 19.00 hod, z Ostravy,UAN vyjíždí ve 4.15 a do Prahy přijíždí v 8.45 hod. firma ZLATOVÁNEK, s.r.o.: 680023 Praha-Chotěboř-Zdírec nad Doubravou-Hlinsko-Krouna- Polička. Z Prahy, UAN Florenc Po-So v 14.25, So 6.45 a Ne ve 20.30 hodin. 680037 Praha-Chrudim-Skuteč-Zderaz-Desná-Polička Z Prahy, UAN Florenc Po-Ne v 15.15 hodin. Znojemská dopravní společnost PSOTA: linka 830800 Praha-Jihlava-Želetava-Moravské Budějovice-Znojmo (Po-So z Prah 15.00, Po a Pá z Prahy 12.45, Pá a Ne z Prahy 17.30) CENTRUM TOUR (Praha-Plzeň-Klatovy) Bohemian Lines (Skandinávie, Dánsko) Společnosti Katev TRAVEL (Balkán)rozšířila nabídku. ČSAD Havířov a.s. Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o. Na Slovensku přibyl Viliam TURAN TURANCAR, který také připravuje nová prodejní místa v SR (Bratislava, Nitra, Nové Zámky, Banská Bystrica, Trenčín, Topolčany). (dabra)

... aneb, kdo a co mne potkalo za ta léta v "česáde". Volné pokračování postřehu "Tak trošku ČSAD nostalgie", který naleznete v rubrice

... aneb, kdo a co mne potkalo za ta léta v "česáde". Volné pokračování postřehu "Tak trošku ČSAD nostalgie". To mohla být moje bývalá kolegyně, dokonce i podřízená, říkám si někdy, když zaznamenávám slávu operní divy Evy Urbanové. Na konci sedmdesátých let, kdy jsem hledala nějaké vhodné výpočetní středisko jako absolvent vysoké školy s počítačovou tématikou, jsem jako první volila právě výpočetní středisko Českých drah, kde o něco později pravděpodobně věšela magnetické pásky a hlídala skládání papíru za tiskárnou právě slavná Eva. Být zaměstnána u ČSD mi jako mladé cestováníchtivé osobě připadalo jako dobrý nápad. Tenkrát mne nechtěli a v telefonním seznamu hned vedle se na mne culilo o písmenko více - ČSAD, ostatně tam se daly nějaké cestovní výhody také očekávat. Dodnes nevím, jak to, že mne tato prodloužená ruka tehdejšího KNV a ministerstva vnitra zaměstnala. Asi potřebovali programátora.     Nicméně jsem měla ne přímo ve výpočetním středisku, ale v rámci generálního ředitelství, kam středisko patřilo, "kolegu" - populárního Václava Chaloupka. Nebo neměla ? Když čtu poměrně rozsáhlé rozhovory s medvědím, vydřím a vlčím atd. hrdinou, připadám si jako blázen. Kde je alespoň větička o kariéře v ČSAD na pozici "podnikového Rembrandta"?     Je jasné, že to, co byl nucen výtvarně vytvářet, není nikterak ke chlubení, ale doba byla taková, že jsme každý chtěli být někde zaměstnaní a něco si vydělat, abychom neumřeli hlady a nezavřeli nás - ostatně výtvarníci to neměli s živobytím lehké nikdy. Rozhovory s Václavem Chaloupkem jsou tak sugestivní, že to vypadá, že se populární zvířátkář podrobil nějaké hypnotické léčbě, která etapu ČSAD z mozku vytěsnila.    No a já nemám, kým se chlubit, dokud někde neuvidím černé na bílém, jak se statečné medvědí srdce Václava Chaloupka hlásí k období rembrandtování v plzeňském ČSAD. Kouzlu přírodních Večerníčků by to na kráse nic neubralo. (dabra)

Zástupce Volvo Truck Czech s.r.o. Radko Manda přibližuje aktivity firmy Volvo v České republice:

Zástupce Volvo Truck Czech s.r.o. Radko Manda přibližuje aktivity firmy Volvo v České republice: "V dubnu letošního roku jsme měli možnost předvést a otestovat nový autobus Volvo 9700, který jsme měli zapůjčen od našich kolegů z Volvo Polska. Jako jeden z prvních, kteří měli možnost si vyzkoušet tento moderní autobus byl náš servisní partner a dlouholetý příznivec Volvo Václav Cimburek ze Strakonic. Jako provozovatel tří zájezdových autobusů značky Volvo starší generace ocenil po svezení se napříč Prahou moderní řešení podvozku ( TX podvozek) s nezávislým zavěšením předních kol a kotoučovými brzdami na přední i zadní nápravě. Také výkon 420 koňového motoru (309 kW) s největším točivým momentem v nízké oblasti otáček příjemně překvapil. Nejen on, ale také zástupci firmy Eurolines hodnotili pozitivně jízdní vlastnosti tohoto "Coache". Autobus v Praze zhlédla nejen řada provozovatelů zájezdové dopravy, ale i také odborní novináři a návštěvníci prezentační akce Shell na Letňanském výstavišti. Moderně řešený interiér, pohodlné sklopné sedačky a vnitřní vybavení zaujalo zejména dámskou část návštěvníků. Více odborných otázek bylo položeno od mechaniků nejen našeho servisu v Praze, ale i autorizovaného servisu Volvo u FTL Prostějov a pracovníků ČSAD Tišnov , kam jsme s autobusem na naší "spanilé jízdě" zavítali. Zkušení mechanici odhalili pohledem do motorového prostoru upravený-položený "FH áčkový" motor se všemi známými servisními místy, filtry a komponenty. Profesionálové se také zajímali o "elektrický mozek autobusu". Zejména ocenili jeho přístupnost a přehlednost na vyklápěcím panelu nad řidičem autobusu. Završením naší krátké prezentace autobusu Volvo 9700 v České Republice byla účast na Ostravské motoristické výstavě Wevi. Spolu se zástupcem naší společnosti Volvo Bus Corporation Matsem Timbackem jsme měli možnost přivítat na našem stánku na výstavišti Černá louka jak náměstka primátora města Ostrava Mirko Jašurka, tak i naše tradiční Volvo partnery v regionu Zdeňka Dannhofera, ředitele ČSAD Frýdek Místek , a řadu dalších provozovatelů dálkové autobusové přepravy. Všichni byli příjemně překvapeni nejen střízlivým designem, praktickým uspořádáním vnitřního vybavení, ale i konstrukcí karoserie z nerezového plechu. Doufejme, že tyto pozitivní dojmy, které tato novinka z dílny Volvo Bus Corporation v našich zákaznících zanechala, budou motivací při rozhodování o modernizaci či rozšíření autobusových parků v České Republice." Ing.Radko Manda Volvo Truck Czech s.r.o. Dopravák č.11/2003, redakčně upraveno. Materiál doplníme fotografiemi.

BUS Portál sleduje pokus Českých drah nabídnout alternativu populárnímu autobusovému spojení Praha Brno a kontaktoval autobusové dopravce na této trase. Pavel Knor z firmy ČEBUS žádné změny na této

BUS Portál sleduje pokus Českých drah nabídnout alternativu populárnímu autobusovému spojení Praha Brno a kontaktoval autobusové dopravce na této trase. Pavel Knor z firmy ČEBUS žádné změny na této pravidelné lince od počátku června nezaznamenal. "Samotný pokus Českých drah přilákat na trasu Praha - Brno cestující do vlaků v podstatě pod cenou (ČD mají jasně vykalkulovanou cenu za kilometr) považujeme přinejmenším za nefér. Pokud by takto postupoval soukromý podnikatel na svoje náklady, je to jiné. Takhle tento nákladný experiment dotují daňoví poplatníci včetně konkurenčních podnikatelů. Naštěstí naší cílovou skupinou jsou cestující, kteří chtějí být včas a operativně přepravováni. Počty cestujících samozřejmě pečlivě sledujeme a žádné změny nenastaly, " doplňuje Petr Sýkora z Českého národního expresu. S tím souhlasí i Karel Kalivoda z brněnského Tourbusu a dodává: "Na trase Praha-Brno České dráhy zvolily takovou cenovou politiku, že dochází paradoxně k tomu, že cena do stanice bližší než je cílová, je ve stejném vlaku pro stejnou kategorii zákazníka vyšší. Z toho plyne, že cenu za jízdenku z Brna až do Prahy nebo zpět nelze považovat za tzv. cenou obvyklou a měla by zajímat přinejmenším finanční úřad z pohledu dodanění rozdílu mezi tržbou získanou z pokladen a tržbou vypočtenou právě z cen obvyklých. Navíc cestující do těchto nácestných zastávek, do kterých je jízdné z Prahy dražší než jízdenka až do Brna, velmi rychle začnou využívat zakoupení jízdenky až do Brna a prostě jen dříve vystoupí, čemuž nejde nijak zabránit. Potom se okruh zákazníků, kterým na jízdné přispívají všichni daňoví poplatníci, ještě více rozšíří. Možná by se o takovouto cenovou politiku mohl zajímat i Úřad pro hospodářskou soutěž nebo kontrolní orgány sledující nakládáni se státními dotacemi. Pokud hodnotíme trasu Praha-Brno my, pak po slabším začátku letošního roku, kdy se cestovalo obecně méně, se v květnu a zejména v inkriminovaném červnu počty cestujících vrátily na srovnatelnou loňskou úroveň, takže o nějakém masívním odlivu cestujících k Českým drahám nelze v současnosti hovořit. " (dabra)

Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.

Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky. V jednotlivých kapitolách poskytuje základní informace o demografii, o komunikační síti, statistické informace o vozovém parku, nehodovosti i financích v osobní dopravě. K zajímavým informacím patří : stupeň motorizace a automobilizace v roce 2001, vývoj přepravní vzdálenosti ve veřejné hromadné dopravě, obsluha okresů a obcí, podíly na přepravním výkonu, tržby, náklady, dotace ve veřejné osobní dopravě a jejich vývoj. V materiálu jsou použity informace z veřejně dostupných zdrojů. Tyto jsou pro poskytnutí komplexního pohledu na osobní dopravu doplněny o údaje o zajištění dopravní obslužnosti na úrovni jednotlivých okresů, které byly převzaty z Ministerstva dopravy a spojů České republiky. V dalším textu uvádíme některé zajímavé výsledky materiálu: Celková délka komunikační sítě silniční dopravy (127 727 km) v sobě zahrnuje 517 km dálnic, 54 910 km silnic a 72 300 km místních komunikací. V České republice je k 31.12. 2001 evidování 5 358 000 motorových vozidel, z toho 3 789 000 osobních automobilů. Na 1 000 obyvatel připadá 521 motorových vozidel, z čehož je 368 osobních. Podle sčítání dopravy z roku 2000 na dálniční a silniční síti vzrostly intenzity dopravy i dopravní výkony na silnicích i dálnicích oproti výsledkům sčítání v roce 1995 o více než 30%, průměrné intenzity na dálnicích jsou téměř 22 000 vozidel oproti 17 000 v roce 1995. Železniční síť Českých drah je souvisle a rovnoměrně rozložena po celém území republiky. Zaujímá rozlohu cca 26 700 ha. Z celkové délky tratí je 80% jednokolejných, 20% dvoukolejných a vícekolejných. Tratě jsou vesměs normálního rozchodu (1435mm), pouze tratě Jindřichův Hradec-Obrataň, Jindřichův Hradec-Nová Bystřice (privatizované) a Třemešná ve Slezsku-Osoblaha mají úzký rozchod (760 mm). Železniční síť se dělí na tratě celostátní a tratě regionální, které tvoří cca 30% z celkové délky. Členitý terén území České republiky způsobuje, že mnohé tratě jsou vedeny ve značných sklonech a jejich trasa je rozvinuta pomocí oblouků malých poloměrů, což v dnešních poměrech železnici znevýhodňuje z hlediska vzdálenosti i rychlosti. Např. vzdušná vzdálenost mezi Prahou a Brnem je 184 km, avšak po železnici je to 225 km, což znamená prodloužení o 40%. Infrastruktura letecké dopravy zahrnuje celkem 85 letišť (v roce 2001). Letiště jsou členěna na veřejná mezinárodní (12), veřejná vnitrostátní (57), neveřejná mezinárodní (6) a neveřejná vnitrostátní (10). Vývoj přepravní vzdálenosti Průměrná přepravní vzdálenost v železniční dopravě činila v roce 2001 38,3 km. Mezi roky 1997 a 2001 kolísala, avšak držela se téměř na své původní úrovni. Oproti veřejné linkové dopravě je tato vzdálenost větší o 14 km. Ve veřejné linkové dopravě vzrostla přepravní vzdálenost z téměř 19 km v roce 1997 na 24,3 km v roce 2001 (byl zde zaznamenán nejvyšší nárůst přepravní vzdálenosti ze všech druhů dopravy; nárůst o 28%). Podle odhadu také přepravní vzdálenost v individuální automobilové přepravě osob zůstává relativně stabilní a to ve výši 32 km (což je o 8 km více než u veřejné linkové dopravy a o 6 km méně, než v dopravě železniční). V městské hromadné dopravě je, podle očekávání, průměrná přepravní vzdálenost nejnižší. Od roku 1997 roste jen velmi mírně a pohybuje se okolo 6,5 km. Vozový park veřejné linkové dopravy V roce 1997 byla přeprava zajišťována 6 338 autobusy, v roce 2001 to bylo 6 331 vozů, tj. 99,88%. Pro zabezpečení alespoň částečné obnovy vozového parku byl v roce 1997 zaveden nový dotační titul, kterým stát přispívá dopravcům na nákup autobusů. Tím se zvýšila obnova o 100% oproti roku 1996. Pokračující postupná obnova vozového parku znamená, že v r. 2001 bylo zakoupeno 430 nových autobusů, tj. o 119 autobusů více, než bylo zakoupeno v r. 1997, procento obnovy má hodnotu 6,8, což ale znamená zabezpečení 15 leté obnovy. Ke změně dochází i ve skladbě vozového parku. Vozidla s větší kapacitou nahrazují autobusy s kapacitou od 30 do 60 míst Pokud se týká počtu ujetých km na autobus dochází ke zvýšení. V r. 1997 ujel autobus v průměru 49 937 km zatímco v roce 2001 to bylo jen 50 497 km (zvýšení o 1,12%). Obsluha obcí veřejnou linkovou dopravou Počet spojů základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v pracovní dny od roku 1997 vzrostl o 4%. Výsledkem je 55 666 spojů provozovaných v rámci základní dopravní obslužnosti v roce 2001. Přepravní objemy a výkony v osobní dopravě Silniční doprava je z hlediska přepravního objemu a výkonu sledována ze dvou hledisek: individuální automobilová doprava (IAD) a veřejná linková doprava. Z tabulek je zřejmé, že od roku 1997 narůstá podíl individuální automobilové dopravy a na úkor dopravy veřejné linkové (VLD). V letech 1997 až 2001 došlo k nárůstu objemu přepravených osob IAD o 9,6%, zatímco veřejná linková doprava přepravila v roce 2001 o 7,5% osob méně, než v roce 1997. Podobnou situaci můžeme vidět také v přepravním výkonu s tím, že kromě nárůstu výkonu IAD, vzrostl také výkon veřejné linkové dopravy (IAD nárůst o 11%, VLD nárůst o 20%). Železniční doprava vykazuje od roku 1997 pokles v počtu přepravených osob o 6%. Také přepravní výkon v uvedených letech poklesl, a to o 5,4%. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v počtu přepravených cestujících leteckou dopravou (v období 1997 až 2001 o 79,7%). Naopak minimální jsou počty osob přepravených vodní dopravou . Přepravní objem i výkon vodní dopravy se drží na téměř stejné úrovni od roku 1997, přičemž počet přepravených osob dosahuje kolem 800 tisíc cestujících za rok. Podíly na přepravním výkonu v osobní dopravě Pokud srovnáme výkon veřejné dopravy celkem s výkonem dopravy individuální automobilové, vidíme jasnou převahu individuální dopravy. Optimisticky může vypadat pouze to, že výkony veřejné linkové dopravy od roku 1997 rostou a naopak výkony individuální automobilové dopravy klesají (z 90% v roce 1997 na 88,6% v roce 2001). Životní prostředí Vliv dopravy na životní prostředí je posuzován především z hlediska emisí nežádoucích plynů a pevných částic. Například emise CO2 z dopravy celkem vykazují v absolutních hodnotách, po poklesu v roce 1991, trvalý růst, daný v podstatě růstem spotřeby benzínu a nafty u individuální automobilové dopravy a silniční nákladní dopravy. Také podíl dopravy na celkových emisích CO2 průběžně roste, v roce 1999 se doprava podílela na celkových emisích již 11,3%. Predikce vývoje veřejné dopravy Prognóza byla zpracována centrem dopravního výzkumu pro Ministerstvo dopravy a spojů ČR v březnu roku 2002. Na základě existující vývojové řady předpokládá prognóza do roku 2015 nárůst celkového počtu přepravených osob z 2 676 mil. na téměř 3 900 mil. osob (tedy nárůst o 45%). Počet přepravených osob individuální dopravou by se měl oproti roku 2002 zvýšit o více než 50%, nárůst cestujících veřejnou dopravou pak jen o 26%. Ing. Štěpánka Doleželová, Centrum dopravního výzkumu Brno Dopravák č.11

Přehled materiálů aktuálního čísla s internetovými odkazy na některé články Uveřejňování materiálů je možné, pokud BUS Portál obdrží elektronickou formu článků pro Dopravák přímo od zdroje - redakce

Přehled materiálů aktuálního čísla s internetovými odkazy na některé články Uveřejňování materiálů je možné, pokud BUS Portál obdrží elektronickou formu článků pro Dopravák přímo od zdroje - redakce Dopraváku tuto formu spolupráce vítá. Kontakt na redakci Dopraváku najdete v rubrice Média Dopravák Z obsahu: Valná hromada ADSSF jednala o problematice silniční dopravy Rozhovor s panem Carnielem ze společnosti Connex Společnosti ČSAD BUS Ústí/L a ČSAD Kroměříž zavedli pro letošní sezónu cyklobusy ICOM se rozrostl o dvě další společnosti ČSAD Jablonec/N rozšiřuje nabídku služeb v oblasti opravárenství Osobní doprava v číslech - materiál Centra dopravního výzkumu v Brně Novinka Volva - zájezdový autobus 9700 se představil v ČR

BUS Portálu se dostalo pozornosti ze strany Deníků Bohemia, které použily citace z našeho článku

BUS Portálu se dostalo pozornosti ze strany Deníků Bohemia, které použily citace z našeho článku Autobusoví dopravci hodnotí experiment Českých drah na trase Praha-Brno V materiálu s poněkud konfrontačním titulkem "Začnou se dopravní firmy brzy fackovat ?" došlo nejen ke zkrácení citovaného článku natolik, že zcela chyběl závěr, že se autobusové firmy necítí vlastně nijak obchodně poškozeny, ale zejména k nesprávnému přiřazení citací dopravců. Dočkat se čehokoliv v původních novinách je nereálné (nejen Denících Bohemia), nicméně autor článku Pavel Kačer poskytl vyjádření alespoň na strany BUS Portálu. Věřme v lepší příští. "Dopravci se zatím nefackují, ale políček by mohl dostat redaktor V článku "Začnou se dopravní firmy fackovat?", který vyšel v Denících Bohemia 12. 7. 2003, jsem nepřesně citoval z internetu (www.busportal.cz) a poněkud mátl veřejnost. Výrok jednoho z dopravců jsem vložil do úst jinému. Kdyby to bylo na křižovatce a spletl si červenou se zelenou, asi by to mělo vážnější důsledky. Nicméně i v tomto případě jsem udělal chybu, kterou se snažím alespoň tímto způsobem zmírnit. Omlouvám se pánům Pavlu Knorovi z Čebusu a Petru Sýkorovi z Českého národního expresu. A také paní Dagmar Braunové, která o BUSPORTAL pečuje. Zároveň slibuji, že se vynasnažím, aby k podobným překouknutím z mé strany už nedocházelo. Čtenáře BUSPORTALU zdraví redaktor Pavel Kačer, Deníky Bohemia, centrální redakce Praha."

MFD 01.07.2003 (vha) str. 02: Olomouc - Ulicemi Olomouce jezdí v těchto dnech nízkopodlažní kloubový autobus od Karosy. Lidem by se do něho mělo nastupovat lépe a také se jich tam více vejde. O tomto

MFD 01.07.2003 (vha) str. 02: Olomouc - Ulicemi Olomouce jezdí v těchto dnech nízkopodlažní kloubový autobus od Karosy. Lidem by se do něho mělo nastupovat lépe a také se jich tam více vejde. O tomto autobusu by se ovšem také dalo říci, že je putovní. Minulý týden vozil cestující v Brně a příští týden to bude v Děčíně. "Vyrobila ho Karosa pro město Zlín a nabídla mu, že pokud umožní jeho prezentaci v jiných městech, prodá ho se slevou," vysvětlil náměstek Dopravního podniku města Olomouce Pavel Zatloukal, kde se ve městě tento autobus vzal. V Olomouci zatím totiž tento typ nejezdí. "Rádi této možnosti využijeme, vozový park se musí neustále obměňovat a my tak máme možnost otestovat, jak se tento typ chová na zdejších komunikacích. Nízkopodlažní kloubové autobusy tady ještě nemáme a pokud o nich začneme uvažovat, budou se nám tyto informace hodit," uvedl Zatloukal. Takzvaným City busem se lidé od čtvrtka vozí na linkách číslo 16 a 19. Má 41 míst k sezení a 116 míst k stání. "Uvítáme každou připomínku od cestujících k jeho provozu," řekl náměstek a dodal, že ho budou mít půjčený do této středy. První nízkopodlažní autobusy, do kterých se snadněji nastupuje zejména maminkám s kočárky, invalidům a starším lidem, si olomoucký dopravní podnik koupil letos, nejsou však kloubové a vyrobila je polská firma. "Zatím po Olomouci jezdí čtyři nízkopodlažní autobusy, v srpnu přivezou další čtyři, příští rok jich chceme pořídit osm a v roce 2005 deset. Samozřejmě však bude záležet na tom, jestli nám to finanční situace dovolí," uvedl náměstek Zatloukal. MFD 01.07.2003 (jaz) str. 02: Praha - Autobusy starších typů mohou být nebezpečné pro cestující i řidiče. Na jízdu na lince 174 určitě dlouho nezapomene pětadvacetiletá žena z Prahy. Když 11. června nastupovala do autobusu, jistě nečekala, že její cesta skončí v motolské nemocnici. Ve voze vypravovaném z garáže Dopravního podniku v Řepích totiž praskla brzdová hadice a vřelá voda jí opařila nohy u kotníků. Manipulační řidič autobusů z garáže v Kačerově Jiří Toušek uvedl, že tato závada se u starých typů stává. "Jde o to, že ve vodní hadici, která je součástí brzdového systému, pořád proudí horká voda, která se ani v létě nevypouští, a stává se, že tato hadice praskne. U nových autobusů už tento problém není, protože tam je zdvojena ochrana brzdových hadic," řekl Toušek. Stejná nehoda se stala také jeho synovi Jaroslavovi, který jezdí s autobusy u Dopravního podniku. "Bylo to začátkem června, kdy měl směnu na lince 203. Také jeho postříkala na nohy horká voda z prasklé brzdové hadice. Nemohl ani sešlápnout pedály, naštěstí však stačil zabrzdit autobus ruční brzdou. V té vodě je také fridex, takže se synovi udělaly druhý den hnisavé puchýře a dvanáct dní pak marodil," tvrdí Toušek. Podle něj se staly podobné nehody i na linkách 244, 119 a 126, ale tam naštěstí horká voda nikoho nezranila. Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová však tvrdí, že obě závady jsou výjimečné a vůbec spolu podle techniků společnosti nesouvisí. "V případě té dívky byl autobus v dobrém technickém stavu. To, co se stalo, je neobvyklé," řekla. Dále odmítla, že by autobusy měly problémy s brzdovými hadicemi. "Žádné další podobné poruchy jsme nezaznamenali," dodala Kuchařová.

V sobotu 21.6.2003 zahájí provoz linka cyklobusu Pražské integrované dopravy. Linka bude v provozu v soboty, neděle a svátky do 28.9.2003 v trase "Dobřichovice, nádraží - Černolice - Řitka - Mníšek

V sobotu 21.6.2003 zahájí provoz linka cyklobusu Pražské integrované dopravy. Linka bude v provozu v soboty, neděle a svátky do 28.9.2003 v trase "Dobřichovice, nádraží - Černolice - Řitka - Mníšek pod Brdy, náměstí - Mníšek pod Brdy, Kaple - Kytín". Spoje cyklobusu navazují v Dobřichovicích na vlaky trati ČD č. 171 (Praha - Beroun). Hlavním cílem je zlepšit přístupnost výše položených cyklisticky atraktivních oblastí Brd veřejnou dopravou. Provoz linky je zajištěn upraveným autobusem pro přepravu 25 jízdních kol připevněných v úchytech (konstrukce vozidla je úspěšně používána již šestou sezonu v Jablonci nad Nisou). Na lince cyklobusu platí Tarif PID, za přepravu jízdního kola se platí jednotně 12 Kč. Jízdní kolo ve vlacích ČD je nutné odbavit dle Tarifu ČD (v navazujících vlacích většinou jako spoluzavazadlo za 20 Kč). Podrobnější informace na internetové adrese www.ropid.cz nebo informačních letácích v cyklobusu. Tisková zpráva ROPID C Y K L O B U S Y

Šumava - Poprvé po zimní pauze pojedou o víkendu na Šumavě ekologické autobusy. Turisté a cyklisté se speciálními linkami svezou zatím ze Špičáku do Kvildy a z Horské Kvildy na Bučinu. Daleko více

Šumava - Poprvé po zimní pauze pojedou o víkendu na Šumavě ekologické autobusy. Turisté a cyklisté se speciálními linkami svezou zatím ze Špičáku do Kvildy a z Horské Kvildy na Bučinu. Daleko více spojů začne Šumavu křižovat o prázdninách. "Ze Špičáku na Kvildu pojede až do 28. června spoj jen o sobotách a nedělích. Z Horské Kvildy přes Kvildu na Bučinu bude jezdit už denně," uvádí mluvčí národního parku Zdeněk Kantořík. O prázdninách bude návštěvníkům sloužit pět ekologických autobusových linek. Vloni přepravu autobusy na bionaftu využilo sto tisíc turistů. Základní osu tvoří linka ze Špičáku a Železné Rudy přes Prášily, Srní, Modravu, Kvildu a Horní Vltavici do Kaplice pod Boubínem. Z Horské Kvildy přes Kvildu jede spoj na Bučinu, odkud mají turisté možnost napojení na obdobný systém ekologické hromadné dopravy v sousedním Bavorském lese. MFD 13.6.2003 Plzeňský kraj