Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.
Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.
Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.
V jednotlivých kapitolách poskytuje základní informace o demografii, o komunikační síti, statistické informace o vozovém parku, nehodovosti i financích v osobní dopravě.
K zajímavým informacím patří :
V dalším textu uvádíme některé zajímavé výsledky materiálu:
Celková délka komunikační sítě silniční dopravy (127 727 km) v sobě zahrnuje 517 km dálnic, 54 910 km silnic a 72 300 km místních komunikací. V České republice je k 31.12. 2001 evidování 5 358 000 motorových vozidel, z toho 3 789 000 osobních automobilů. Na 1 000 obyvatel připadá 521 motorových vozidel, z čehož je 368 osobních. Podle sčítání dopravy z roku 2000 na dálniční a silniční síti vzrostly intenzity dopravy i dopravní výkony na silnicích i dálnicích oproti výsledkům sčítání v roce 1995 o více než 30%, průměrné intenzity na dálnicích jsou téměř 22 000 vozidel oproti 17 000 v roce 1995.
Železniční síť Českých drah je souvisle a rovnoměrně rozložena po celém území republiky. Zaujímá rozlohu cca 26 700 ha. Z celkové délky tratí je 80% jednokolejných, 20% dvoukolejných a vícekolejných. Tratě jsou vesměs normálního rozchodu (1435mm), pouze tratě Jindřichův Hradec-Obrataň, Jindřichův Hradec-Nová Bystřice (privatizované) a Třemešná ve Slezsku-Osoblaha mají úzký rozchod (760 mm). Železniční síť se dělí na tratě celostátní a tratě regionální, které tvoří cca 30% z celkové délky. Členitý terén území České republiky způsobuje, že mnohé tratě jsou vedeny ve značných sklonech a jejich trasa je rozvinuta pomocí oblouků malých poloměrů, což v dnešních poměrech železnici znevýhodňuje z hlediska vzdálenosti i rychlosti. Např. vzdušná vzdálenost mezi Prahou a Brnem je 184 km, avšak po železnici je to 225 km, což znamená prodloužení o 40%.
Infrastruktura letecké dopravy zahrnuje celkem 85 letišť (v roce 2001). Letiště jsou členěna na veřejná mezinárodní (12), veřejná vnitrostátní (57), neveřejná mezinárodní (6) a neveřejná vnitrostátní (10).
Vývoj přepravní vzdálenosti
Průměrná přepravní vzdálenost v železniční dopravě činila v roce 2001 38,3 km. Mezi roky 1997 a 2001 kolísala, avšak držela se téměř na své původní úrovni. Oproti veřejné linkové dopravě je tato vzdálenost větší o 14 km. Ve veřejné linkové dopravě vzrostla přepravní vzdálenost z téměř 19 km v roce 1997 na 24,3 km v roce 2001 (byl zde zaznamenán nejvyšší nárůst přepravní vzdálenosti ze všech druhů dopravy; nárůst o 28%). Podle odhadu také přepravní vzdálenost v individuální automobilové přepravě osob zůstává relativně stabilní a to ve výši 32 km (což je o 8 km více než u veřejné linkové dopravy a o 6 km méně, než v dopravě železniční). V městské hromadné dopravě je, podle očekávání, průměrná přepravní vzdálenost nejnižší. Od roku 1997 roste jen velmi mírně a pohybuje se okolo 6,5 km.
Vozový park veřejné linkové dopravy
Obsluha obcí veřejnou linkovou dopravou
Počet spojů základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v pracovní dny od roku 1997 vzrostl o 4%. Výsledkem je 55 666 spojů provozovaných v rámci základní dopravní obslužnosti v roce 2001.
Přepravní objemy a výkony v osobní dopravě
Silniční doprava je z hlediska přepravního objemu a výkonu sledována ze dvou hledisek: individuální automobilová doprava (IAD) a veřejná linková doprava. Z tabulek je zřejmé, že od roku 1997 narůstá podíl individuální automobilové dopravy a na úkor dopravy veřejné linkové (VLD). V letech 1997 až 2001 došlo k nárůstu objemu přepravených osob IAD o 9,6%, zatímco veřejná linková doprava přepravila v roce 2001 o 7,5% osob méně, než v roce 1997. Podobnou situaci můžeme vidět také v přepravním výkonu s tím, že kromě nárůstu výkonu IAD, vzrostl také výkon veřejné linkové dopravy (IAD nárůst o 11%, VLD nárůst o 20%).
Železniční doprava vykazuje od roku 1997 pokles v počtu přepravených osob o 6%. Také přepravní výkon v uvedených letech poklesl, a to o 5,4%.
Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v počtu přepravených cestujících leteckou dopravou (v období 1997 až 2001 o 79,7%). Naopak minimální jsou počty osob přepravených vodní dopravou. Přepravní objem i výkon vodní dopravy se drží na téměř stejné úrovni od roku 1997, přičemž počet přepravených osob dosahuje kolem 800 tisíc cestujících za rok.
Podíly na přepravním výkonu v osobní dopravě
Pokud srovnáme výkon veřejné dopravy celkem s výkonem dopravy individuální automobilové, vidíme jasnou převahu individuální dopravy. Optimisticky může vypadat pouze to, že výkony veřejné linkové dopravy od roku 1997 rostou a naopak výkony individuální automobilové dopravy klesají (z 90% v roce 1997 na 88,6% v roce 2001).
Životní prostředí
Vliv dopravy na životní prostředí je posuzován především z hlediska emisí nežádoucích plynů a pevných částic. Například emise CO2 z dopravy celkem vykazují v absolutních hodnotách, po poklesu v roce 1991, trvalý růst, daný v podstatě růstem spotřeby benzínu a nafty u individuální automobilové dopravy a silniční nákladní dopravy. Také podíl dopravy na celkových emisích CO2 průběžně roste, v roce 1999 se doprava podílela na celkových emisích již 11,3%.
Predikce vývoje veřejné dopravy
Prognóza byla zpracována centrem dopravního výzkumu pro Ministerstvo dopravy a spojů ČR v březnu roku 2002. Na základě existující vývojové řady předpokládá prognóza do roku 2015 nárůst celkového počtu přepravených osob z 2 676 mil. na téměř 3 900 mil. osob (tedy nárůst o 45%). Počet přepravených osob individuální dopravou by se měl oproti roku 2002 zvýšit o více než 50%, nárůst cestujících veřejnou dopravou pak jen o 26%.
Ing. Štěpánka Doleželová, Centrum dopravního výzkumu Brno
Dopravák č.11
V jednotlivých kapitolách poskytuje základní informace o demografii, o komunikační síti, statistické informace o vozovém parku, nehodovosti i financích v osobní dopravě.
K zajímavým informacím patří :
- stupeň motorizace a automobilizace v roce 2001,
- vývoj přepravní vzdálenosti ve veřejné hromadné dopravě,
- obsluha okresů a obcí,
- podíly na přepravním výkonu,
- tržby, náklady, dotace ve veřejné osobní dopravě a jejich vývoj.
V dalším textu uvádíme některé zajímavé výsledky materiálu:
Celková délka komunikační sítě silniční dopravy (127 727 km) v sobě zahrnuje 517 km dálnic, 54 910 km silnic a 72 300 km místních komunikací. V České republice je k 31.12. 2001 evidování 5 358 000 motorových vozidel, z toho 3 789 000 osobních automobilů. Na 1 000 obyvatel připadá 521 motorových vozidel, z čehož je 368 osobních. Podle sčítání dopravy z roku 2000 na dálniční a silniční síti vzrostly intenzity dopravy i dopravní výkony na silnicích i dálnicích oproti výsledkům sčítání v roce 1995 o více než 30%, průměrné intenzity na dálnicích jsou téměř 22 000 vozidel oproti 17 000 v roce 1995.
Železniční síť Českých drah je souvisle a rovnoměrně rozložena po celém území republiky. Zaujímá rozlohu cca 26 700 ha. Z celkové délky tratí je 80% jednokolejných, 20% dvoukolejných a vícekolejných. Tratě jsou vesměs normálního rozchodu (1435mm), pouze tratě Jindřichův Hradec-Obrataň, Jindřichův Hradec-Nová Bystřice (privatizované) a Třemešná ve Slezsku-Osoblaha mají úzký rozchod (760 mm). Železniční síť se dělí na tratě celostátní a tratě regionální, které tvoří cca 30% z celkové délky. Členitý terén území České republiky způsobuje, že mnohé tratě jsou vedeny ve značných sklonech a jejich trasa je rozvinuta pomocí oblouků malých poloměrů, což v dnešních poměrech železnici znevýhodňuje z hlediska vzdálenosti i rychlosti. Např. vzdušná vzdálenost mezi Prahou a Brnem je 184 km, avšak po železnici je to 225 km, což znamená prodloužení o 40%.
Infrastruktura letecké dopravy zahrnuje celkem 85 letišť (v roce 2001). Letiště jsou členěna na veřejná mezinárodní (12), veřejná vnitrostátní (57), neveřejná mezinárodní (6) a neveřejná vnitrostátní (10).
Vývoj přepravní vzdálenosti
Průměrná přepravní vzdálenost v železniční dopravě činila v roce 2001 38,3 km. Mezi roky 1997 a 2001 kolísala, avšak držela se téměř na své původní úrovni. Oproti veřejné linkové dopravě je tato vzdálenost větší o 14 km. Ve veřejné linkové dopravě vzrostla přepravní vzdálenost z téměř 19 km v roce 1997 na 24,3 km v roce 2001 (byl zde zaznamenán nejvyšší nárůst přepravní vzdálenosti ze všech druhů dopravy; nárůst o 28%). Podle odhadu také přepravní vzdálenost v individuální automobilové přepravě osob zůstává relativně stabilní a to ve výši 32 km (což je o 8 km více než u veřejné linkové dopravy a o 6 km méně, než v dopravě železniční). V městské hromadné dopravě je, podle očekávání, průměrná přepravní vzdálenost nejnižší. Od roku 1997 roste jen velmi mírně a pohybuje se okolo 6,5 km.
Vozový park veřejné linkové dopravy
- V roce 1997 byla přeprava zajišťována 6 338 autobusy, v roce 2001 to bylo 6 331 vozů, tj. 99,88%.
- Pro zabezpečení alespoň částečné obnovy vozového parku byl v roce 1997 zaveden nový dotační titul, kterým stát přispívá dopravcům na nákup autobusů. Tím se zvýšila obnova o 100% oproti roku 1996.
- Pokračující postupná obnova vozového parku znamená, že v r. 2001 bylo zakoupeno 430 nových autobusů, tj. o 119 autobusů více, než bylo zakoupeno v r. 1997, procento obnovy má hodnotu 6,8, což ale znamená zabezpečení 15 leté obnovy.
- Ke změně dochází i ve skladbě vozového parku. Vozidla s větší kapacitou nahrazují autobusy s kapacitou od 30 do 60 míst
- Pokud se týká počtu ujetých km na autobus dochází ke zvýšení. V r. 1997 ujel autobus v průměru 49 937 km zatímco v roce 2001 to bylo jen 50 497 km (zvýšení o 1,12%).
Obsluha obcí veřejnou linkovou dopravou
Počet spojů základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v pracovní dny od roku 1997 vzrostl o 4%. Výsledkem je 55 666 spojů provozovaných v rámci základní dopravní obslužnosti v roce 2001.
Přepravní objemy a výkony v osobní dopravě
Silniční doprava je z hlediska přepravního objemu a výkonu sledována ze dvou hledisek: individuální automobilová doprava (IAD) a veřejná linková doprava. Z tabulek je zřejmé, že od roku 1997 narůstá podíl individuální automobilové dopravy a na úkor dopravy veřejné linkové (VLD). V letech 1997 až 2001 došlo k nárůstu objemu přepravených osob IAD o 9,6%, zatímco veřejná linková doprava přepravila v roce 2001 o 7,5% osob méně, než v roce 1997. Podobnou situaci můžeme vidět také v přepravním výkonu s tím, že kromě nárůstu výkonu IAD, vzrostl také výkon veřejné linkové dopravy (IAD nárůst o 11%, VLD nárůst o 20%).
Železniční doprava vykazuje od roku 1997 pokles v počtu přepravených osob o 6%. Také přepravní výkon v uvedených letech poklesl, a to o 5,4%.
Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v počtu přepravených cestujících leteckou dopravou (v období 1997 až 2001 o 79,7%). Naopak minimální jsou počty osob přepravených vodní dopravou. Přepravní objem i výkon vodní dopravy se drží na téměř stejné úrovni od roku 1997, přičemž počet přepravených osob dosahuje kolem 800 tisíc cestujících za rok.
Podíly na přepravním výkonu v osobní dopravě
Pokud srovnáme výkon veřejné dopravy celkem s výkonem dopravy individuální automobilové, vidíme jasnou převahu individuální dopravy. Optimisticky může vypadat pouze to, že výkony veřejné linkové dopravy od roku 1997 rostou a naopak výkony individuální automobilové dopravy klesají (z 90% v roce 1997 na 88,6% v roce 2001).
Životní prostředí
Vliv dopravy na životní prostředí je posuzován především z hlediska emisí nežádoucích plynů a pevných částic. Například emise CO2 z dopravy celkem vykazují v absolutních hodnotách, po poklesu v roce 1991, trvalý růst, daný v podstatě růstem spotřeby benzínu a nafty u individuální automobilové dopravy a silniční nákladní dopravy. Také podíl dopravy na celkových emisích CO2 průběžně roste, v roce 1999 se doprava podílela na celkových emisích již 11,3%.
Predikce vývoje veřejné dopravy
Prognóza byla zpracována centrem dopravního výzkumu pro Ministerstvo dopravy a spojů ČR v březnu roku 2002. Na základě existující vývojové řady předpokládá prognóza do roku 2015 nárůst celkového počtu přepravených osob z 2 676 mil. na téměř 3 900 mil. osob (tedy nárůst o 45%). Počet přepravených osob individuální dopravou by se měl oproti roku 2002 zvýšit o více než 50%, nárůst cestujících veřejnou dopravou pak jen o 26%.
Ing. Štěpánka Doleželová, Centrum dopravního výzkumu Brno
Dopravák č.11