Projekt nákupu autobusů Solaris Urbino 12 hydrogen je schválen k financování. První čtyři autobusy s palivovými články vyjedou zřejmě za rok.

Dopravní podnik Bratislava (DPB) bude prvním dopravcem provozujícím flotilu vodíkových autobusů na Slovensku. Ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace SR (MIRRI SR), řídící orgán Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), schválilo projekt nákupu nízkoemisních autobusů pro hlavní město Slovenska a podepsalo s DPB smlouvu o nenávratném finančním příspěvku. Autobusy tvoří v současnosti přes polovinu výkonů městské dopravy v Bratislavě a autobusová flotila DPB je nejpočetnější. Pro její obnovu uzavřel dopravní podnik smlouvy na nové kloubové Otokar Kent a na standardní dvanáctimetrové vozy se SOR Libchavy . Vozidlový park autobusů by již brzy mohly ozelenit bezemisní autobusy na vodíkový pohon. Čtyři kusy autobusů bude moci DPB objednat díky nenávratnému finančnímu příspěvku z evropských fondů, na který podnik uzavřel smlouvu s MIRRI SR, následně uzavře s dodavatelem smlouvu na dodání vozů. Ještě v závěru loňského roku vzešel ze soutěže dodavatel , kterým je polská společnost SOLARIS Bus & Coach. V ulicích města by mohly jezdit autobusy s palivovými články na podzim příštího roku. Solaris může dodat postupně až 40 Solaris Urbino 12 hydrogen. „ Vodíková technologie přináší perspektivu do plánování městské hromadné dopravy v budoucnosti. Ve srovnání s elektrobusy je výhodou těchto vozů delší dojezd, ale také rychlejší tankování. Nesmírně mě proto těší, že právě náš bratislavský Dopravní podnik bude již brzy průkopníkem v této technologii s reálným ekologickým potenciálem do budoucna a věřím, že tento projekt inspiruje i ostatní města ,“ řekl Martin Rybanský, předseda představenstva DPB. Polovina vozového parku DPB je v současnosti nízkoemisní, tvořená elektrobusy, autobusy na CNG a dieselovými splňující Euro 6. Ve srovnání s elektrobusy na baterie je výhodou vodíkových autobusů vyšší dojezd a rychlé tankování. Autobus na vodík by měl na jedno tankování ujet i více než 350 km a plnohodnotně tak nahradit běžné autobusy v celodenním provozu.

Svět čelí nové velké výzvě: jak recyklovat použité baterie a najít pro ně druhý život. Jen autobusů na baterie má jezdit do roku 2027 více než 670 tisíc, nejvíce v Číně, Japonsku, Jižní Koreji a Indii.

Současná globální snaha elektrifikovat v zájmu ochrany klimatu dopravu a vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jednu velkou výzvu, o které se zatím příliš nemluví. Co se všemi starými lithiovými bateriemi? Jak je recyklovat? Ačkoliv tlaky na zpomalení přechodu k elektromobilitě nepolevují, proces samotný už je nezvratný. Evropský parlament schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2030 teprve letos začátkem června, ale například koncern Stellantis, který sdružuje třináct světových značek od Peugeotu, Fiatu a Opelu, přes Jeep a Chrysler až k Alfě Romeo a Maserati, oznámil stejný záměr už v březnu. Později se připojila Audi, která chce do roku 2033 skončit prodej aut se spalovacími motory dokonce globálně a nejnověji oznámil stejný plán s termínem realizace v roce 2035 i General Motors. Agentura BloombergNEF odhaduje, že do roku 2040 budou celosvětově dvě třetiny prodaných osobních vozidel na elektrický pohon. Podle analýzy MarketsandMarkets vzroste kvůli obavám z emisí a různým nařízením trh s elektrickými autobusy ze současných více než přibližně 112 tisíc na 671 tisíc do roku 2027. Růst trhu se přičítá také pokroku v technologii baterií a inovacím v pohonných jednotkám, klesající ceně baterií, vládním podporám a obrovským dotacím a daňovým výjimkám. Má to však jeden háček. Lithium iontové baterie, které jsou nejrozšířenějším zdrojem energie v elektrických vozech, se velmi obtížně recyklují. Tradiční postup užívaný u olověných baterií, kdy se jejich části rozdrtí a roztaví nebo rozpustí v kyselině, totiž u lithiových baterií složených z mnoha různých částí nefunguje, takže celosvětově se jich nyní recykluje jen 5 %. Problém představuje i jejich demontáž, která se dosud provádí téměř výlučně ručně. Nezanedbatelná je i skutečnost, že baterie mají ve chvíli, kdy se podle pravidel výrobců aut musí vyměnit, zbytkovou kapacitu více než 80 %. Řada automobilek a různých vědeckých laboratoří a technologických firem v celém světě proto v současné době pracuje nejen na nových metodách recyklace baterií, ale hledají i technologie jejich demontáže a možnosti dalšího využití po skončení životnosti v autech. Mezi průkopníky recyklace lithiových baterií patří kanadská společnost Li-Cycle, která vyvinula unikátní technologii, díky níž dokáže z použitých článků získat i prvky, jejichž recyklace dosud nebyla možná. Jde o kombinaci speciálního postupu při demontáži a následného hydrometalurgického procesu, jejímž výsledkem je separace až 95 procent původního materiálu do stavu, který umožňuje jeho další použití. Na základě této technologie vznikl společný podnik, jehož dalšími členy jsou vedle Li-Cycle jihokorejský bateriový obr LG Energy Solution a americká automobilka General Motors a který plánuje výstavbu recyklačních továren v korejské provincii Chungcheong a u polského města Wroclaw. Další jihokorejská společnost, SK Group, nedávno zahájila zkušební provoz závodu na recyklaci kovů z použitých baterií v Tedžonu, což je páté největší jihokorejské město a centrum strojírenského průmyslu. Firma také vyvinula vlastní technologii recyklace. Je založena na použití hydroxidu lithného a chráněna 54 patenty. SK Group očekává, že v roce 2025 bude z této činnosti generovat zisk kolem 239 milionů USD. Japonská automobilka Nissan, jejíž model Leaf byl už v roce 2010 jedním z prvních komerčně úspěšných elektromobilů, začala používat v automaticky řízených vozidlech, která dopravují výrobní díly mezi továrnami, vyřazené baterie právě z tohoto modelu. Použití stejných baterií se v Japonsku testuje také v jednotkách nouzového napájení signalizace na železničních přejezdech. Ve srovnání s olověnými bateriemi se nabíjí pouze třetinu doby, jsou odolnější, umožňují dálkovou kontrolu a vydrží v průměru 10 let ve srovnání se 3 až 7 lety u standardní baterie. Automobilka Audi ve spolupráci s německým energetickým gigantem RWE testuje 4,5 MWh bateriový úložný systém, který se skládá z 60 lithium-iontových baterií z programu vývoje vozidel Audi e-tron. Technologie bude sloužit jako dočasné úložiště v přečerpávací vodní elektrárny v nádrži Hengsteysee u Dortmundu. Experti RWE počítají, že zkušenosti z tohoto projektu uplatní i v dalších případech, protože trh s bateriemi druhé životnosti dosáhne podle jejich odhadu do roku 2030 v Evropě 8 GWh a do roku 2035 až 76 GWh. Potvrzuje to i studie společnosti SNE Research, podle které počet vyřazených elektrických vozidel vzroste globálně z 540 000 v roce 2025 na 46,36 milionu v roce 2040. Odpad z baterií se ve stejném období zvýší více, než 80krát a trh s recyklovanými bateriemi vzroste z 26 GWh v roce na 1 606 GWh. Pozadu samozřejmě není Čína s největším světovým trhem elektromobilů. Společný podnik POSCO HY Clean Metal chce ještě letos dokončit stavbu výrobní linky na recyklaci baterií za 94 milionů USD a CATL, největší čínský a zároveň světový výrobce baterií, oznámil, že utratí téměř 5 miliard USD na vybudování zařízení na recyklaci baterií v provincii Chu-pej. Spolupracovat bude s německým výrobcem automobilových dílů ZF Group a společností BASF. Trh s odpadními bateriemi roste i v USA. Už zmíněné společnosti Li-Cycle a LG Energy Solutions kromě závodu v Koreji zahájily také výstavbu recyklační továrny v hodnotě asi 175 milionů USD v Rochesteru ve státě New York. Otevřít by se měla příští rok a stane se největším závodem svého druhu v Severní Americe. Výstavbu recyklační linky na baterie plánuje také společnost Redwood Materials, kterou založil spoluzakladatel Tesly J. B. Straubel. Na investici kolem 1 miliardy USD se budou podílet automobilky Ford a Volvo. Volvo se už řadu let podílí také na projektech, které se snaží získat pro použité baterie z elektrických autobusů a nákladních automobilů najít způsob dalšího využití. Reálně se podařilo ve švédském Göteborgu, kde je v provozu už více než rok a půl flotila 145 kloubových elektrických autobusů této značky, zrealizovat dva projekty. Použité baterie se využívají k ukládání získané solární energie pro využití ve dvou bytových komplexech. Volvo Energy také investovala do britské Connected Energy, která se specializuje na druhý život baterií. Hledáním tzv. „druhého života“ baterií, které už nejde používat v elektromobilech, se zabývají i některé firmy v Česku. Automobilka Škoda testuje u jednoho svého prodejce použití vysloužilých článků jako úložiště přebytků z výroby fotovoltaických panelů. Společnost Nano Power, mezi jejíž akcionáře také patří mladoboleslavská automobilka, zase používá ve svém provozu „second life“ bateriové úložiště o kapacitě 80 kWh sestavené z vyřazených baterií, které původně fungovaly v AGV robotech v továrnách Porsche. S využitím zdrojů Porta Educa, MarketsandMarkets, BloombergNEF

Zcela nová řada bateriových autobusů Sigma je k dispozici zákazníkům v šesti různých modelech a 20 verzích. Zájem mají i velké evropské autobusové společnosti.

Mellor, výrobce autobusů se sídlem v Rochdale ve Velké Británii, hlásí silnou poptávku po své nové řadě elektrických autobusů Sigma, kterou představil vloni v prosinci. Podle Mellor má na celou škálu modelů zajištěny objednávky od domácích britských i evropských autobusových společností, dvě blíže neuvedené údajně známé společnosti objednaly 47 těchto elektrických autobusů. Společnost Mellor existuje již 60 let, svou výrobu založila na minibusech ve spolupráci s Iveco nebo Renault. Později postavila vlastní podvozky. I v řadě minibusů má brzy představit novinky. Nyní však uvádí svou novou vlastní modelovou elektrickou řadu Sigma. Řada Sigma se skládá ze šesti nízkopodlažních modelů s délkou od 7 do 12 metrů s kapacitou 30 - 80 cestujících, se specifikacemi pro městský i regionální provoz a širokou škálou možností specifikací, které rozšiřují řadu na více než 20 variant. Mellor se zaměřil na kontrukci vozu, která je s použitím kompozitních materiálů lehká, přestože karoserie jsou vyrobeny z nerezové oceli. Podle společnosti se podařilo navrhnout autobus, který je podstatně lehčí než odpovídající velikosti konkurentů. Hmotnost podle modelu se pohybuje od 8 do 19 tun.Kapacita baterie dimenzována na dojezd přibližně 250 kilometrů. Baterie pocházejí od CATL a jejich kapacita se liší podle verze vozu. Na nejmenší, Sigmě 7, je to 113 kWh, na Sigmě 10 211 kWh a na dvanáctimetrovém autobusu 420 kWh. Mellor spolupracoval na této řadě s dalšími známými subdodavateli jako jsou ZF, Dana, Webasto, Actia nebo Ventura. Kromě britského trhu se Mellor zaměří i na další evropské země. Před pár dny oznámila spolupráci s německou společností Jebsen & Jessen Industrial Solutions, která se staal jejím distributorem bateriových elektrických modelů v Německu a Rakousku. V rámci partnerství bude Jebsen & Jessen dohlížet na prodej a servis autobusů Mellor Sigma a malých elektrických autobusů pro přibližně 15 cestujíích Orion-E.

Empresa De Blas y Cía. S.A., dceřiná společnost Arrivy, objednala od čínské BYD kromě standardních i 13metrové eBusy pro provoz v metropolitní oblasti Madridu na delší trasy.

Objednávka od Arrivy ve Španělsku zahrnuje 12 kusů 12metrových a tři 13metrové nízkopodlažní eBusy BYD. Dodávka je plánována na rok 2023 pro provoz na městských linkách v Alcorcónu, asi 10 km od Madridu. 13metrové autobusy bude Arriva nasazovat na meziměstské trasy z Alcorcónu a Mostoles do Madridu. Přestože v Madridu již elektrické autobusy od BYD jezdí, jedná se o první objednávku na třináctimetrové vozy jak z hlavního španělského města, tak i z Pyrenejského poloostrova. Arriva Madrid se touto smlouvou stala novým zákaznkem BYD. K elektrifikaci flotily Arrivy Madrid přispěje brzy 15 plně elektrických a 40 hybridů na nejdelší trasy. Nejprodávanější typ autobusu BYD je nízkopodlažní 12metrový s lithium-železo-fosfátovými bateriemi (LFP) o kapacitě 422 kWh a údajným dojezdem 300 km. 13metrový nízkopodlažní eBus je také poháněn LFP bateriemi, které BYD označuje jako novou generaci baterií s delším dojezdem, optimalizovanou životnost a dodatečnou záruku ultra bezpečného výkonu. Řídící jednotka 6 v 1 má integrovat celý ekosystém a zlepšit spolehlivost a efektivitu údržby. Technologie Battery Thermal Management System je vhodná do extrémně horkých podmínek, které na Pyrenejském poloostrově panují. Vozidla mají zesílenou vnitřní konstrukci a inteligentní varovný systém zvyšující bezpečnost a stabilitu vozidla. Pro komfort cestujících zvolila Empresa De Blas y Cía kromě jiného ambientní LED osvětlení, USB porty a zvukotěsnou podlahovou krytinu. Řidič má kabinu z nově vyvinutého bezpečnostního skla. BYD má nyní v provozu nebo na objednávku na Iberijském poloostrově více než 200 elektrických autobusů, zatím ujely přes 8,5 milionu kilometrů a snižily podle výrobce emise CO2 o 9 000 tun. Minulý měsíc oznámila BYD svou první objednávku na 18metrové kloubové elektrobusy ze Španělska. Provozovatel veřejné dopravy Moventis si jako nový zákazník objednal čtyři elektrické kloubové autobusy, které budou dodány na konci roku 2022 a budou využívány v oblasti Vallés Occidental nedaleko Barcelony.

Na nově zatrolejovaném úseku o délce 950 metrů, který byl v jarním období 2022 dokončen v Otrokovicích, se začátku července pravidelně objevují parciální trolejbusy.

K významnému rozšíření trolejové sítě Zlína a Otrokovic došlo po dlouhých 22 letech, které uplynuly od prodloužení trolejové trati na sídlišti Jižní Svahy na točnu Kocanda. Výsledkem prací, které realizovala v prvním čtvrtletí roku 2022 pro Dopravní společnost Zlín – Otrokovice pražská firma Elektroline, je nový úsek dvoustopého trolejového vedení o délce zhruba 950 metrů v ulicích Osvobození a Komenského v Otrokovicích. Na této dříve autobusové lince č. 55 se od začátku letošního července, kdy vstoupila v platnost změna jízdních řádů, začal kromě autobusů pravidelně objevovat bateriový trolejbus. Po dodání dalších potřebných bateriových trolejbusů od SOR Libchavy se jejich počet nasazovaných na lince č. 55 v blízké budoucnosti ještě zvýší. Pro město Otrokovice to znamená výraznou ekologizaci provozu MHD, neboť trolejbusy na rozdíl od autobusů neprodukují v místě své jízdy žádné emise a pohybují se s výrazně nižší úrovní hlučnosti. Nově vybudované trolejové vedení navazuje v Otrokovicích na dosavadní zatrolejovanou trasu, která za poštou odbočuje z ulice Osvobození do Havlíčkovy ulice k železniční stanici (linky 2 a 6 ze Zlína). Nově zatrolejovaný úsek vede po trase původní autobusové linky č. 55 ulicí Osvobození a pokračuje ulicí Komenského až do prostoru před tělocvičnou Jednoty Sokol. Tam tzv. parciální trolejbusy stahují sběrače, aby pokračovaly v další jízdě až na točnu Štěrkoviště s využitím elektrické energie z trakčních baterií. Výstavba nového trolejového vedení v Otrokovicích v úseku po sokolovnu přišla na 10,7 milionu korun, přičemž 85 procent uznatelných nákladů pokryla dotace z operačního programu Doprava. „ Jakmile silničáři dokončí plánovanou rekonstrukci křižovatky ulic Komenského a Nadjezd, plánujeme prodloužit zatrolejovaný úsek od sokolovny v Komenského ulici až po zastávku Nadjezd. Toto další prodloužení trolejí o délce 276 metrů v jednom směru přijde asi na 5,5 milionu korun. Také u této investice budeme žádat o financování z operačního programu Doprava ,“ informoval ředitel DSZO Josef Kocháň. Trolejové tratě ve Zlíně a Otrokovicích mají nyní celkovou délku 65,8 kilometru (měřeno v jedné stopě). Současné prodloužení v Otrokovicích je poměrně významnou událostí, ke které dochází po mnoha letech. Naposledy došlo k prodloužení trolejového vedení o 450 metrů při výstavbě obratiště Antonínova ve Zlíně v roce 2014, předtím vznikl nový zatrolejovaný úsek v roce 2000, když se prodloužila trasa trolejbusových linek na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně z původní konečné Česká na obratiště Kocanda.

Flotila 89 elektrických minibusů e-ATAK od Karsan vyjíždí v červenci na linkách veřejné dopravy RGTR v Lucembursku.

Turecká společnost Karsan jde za svým cílem ztrojnásobit export elektrických autobusů a stát se jedním z nejdůležitějších hráčů v elektrické mobilitě v Evropě. Dokončuje zakázku na dodání 89 minibusů do Lucemburska. Elektrické e-ATAK jsou v provedení pro provoz na linkách městské a meziměstské hromadné dopravy pro 6 různých společností. Většina je určena pro Sales-Lentz, do jejíž flotily přibylo 31 nových e-minibusů, a Emile Weber, dopravní lídry v emobilitě v Lucembursku. Sales-Lentz má i se značkou Karsan více než 120 elektrických autobusů od 13 různých výrobců z flotily celkem 475 vozidel. Jeho depo je vybaveno multifunkčním řešením nabíjení od Heliox . Voyages Emile Weber má celkem přes 600 autobusů, provozuje elektrické od Irizar, Mercedes-Benz a MAN. Od roku 2020 je v celé zemi zakázán nákup vozidel se spalovacími motory. Do roku 2030 by lucemburská autobusová síť měla být zcela bez emisí. Nové elektrické minibusy vyjely v neděli 17. července v rámci reorganizace systému veřejné dopravy RGTR. Úspěšný tendr v Lucembursku je výsledkem spolupráce Karsan s HCI group, ve kterém má Karsan 50% podíl, a který zastupuje značku Karsan v rámci prodejů a servisní sítě ve Francii, Lucembursku, Belgii a Švýcarsku. Standardně je e-Atak o délce 8,3 metru dodáván v provedení pro 52 osob, je vybaven bateriemi BMW s kapacitou 220 kWh a elektromotorem o výkonu 230 kW. Na jedna nabití ujede 300 km.

MPK Krakov podepsala smlouvu na dvacet 100 % elektrických Solaris Urbino. Zároveň běží další výběrové řízení, značku Solaris v Krakově možná doplní Irizar, Mercedes nebo Volvo. Připravuje se i pohon na vodík.

Zakázka Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne S.A. v Krakově (MPK) pro hlavní město Malopolského vojvodství je rozdělana na dvě části - 13 kusů standardních 12metrových a 7 kloubových. Celková hodnota smlouvy uzavřené na základě výběrového řízení činí přibližně 70 milionů PLN (přibližně 358 milionů Kč), z toho bude 41,7 milionů PLN hrazeno z prostředků Národního fondu ochrany životního prostředí a vodního hospodářství. Nové nízkopodlažní elektrobusy budou za rok jezdit po ulicích poblíž Aleja Trzech Wieszczów, kde jsou nejčastěji překračovány přípustné emisní normy. MPK plánuje také zřídit další stanice pro nabíjení ve vozovně Wola Duchacka a rychlonabíjecí na konečné zastávek. Systém ukládání energie v nových autobusech budou tvořit baterie Solaris High Energy s celkovou kapacitou téměř 300 kWh ve 12metrových a více než 400 kWh v kloubových Urbino. Každý autobus bude uzpůsoben jak pro nabíjení pomocí zásuvného konektoru, tak pantografem. Aby se zvýšila účinnost autobusu a ještě více se snížila spotřeba energie, využívá pohonný systém obou modelů inovativní technologii SiC, tedy obvody na bázi karbidu křemíku. Kratší autobusy nabídnou místo pro 81 cestujících, kloubové pojmou 141 lidí. Všechny systémy a zařízení ve vozidlech budou poháněny výhradně elektřinou. Mezi doplňkovou výbavu bude patřit např. kompletní video monitorovací systém, komplexní informační systém pro cestující, klimatizace, USB porty a elektrické topení. Navíc budou vybaveny systémem AVAS (Acoustic Vehicle Alert System) pro upozorňování chodců na tichá vozidla. Nové elektrické autobusy posílí městskou flotilu 76 autobusů Solaris s nulovými emisemi, první vyjely v roce 2016. MPK aktuálně vyhodnocuje ještě jedno výběrové řízení, které zahrnuje dodávku celkem 22 elektrobusů (s opcí na dalších šest vozidel). Nabídky podaly společnosti Solaris, Volvo, EvoBus Polska a Irizar. Po splnění termínů z obou smluv se flotila bezemisních autobusů v Krakově rozroste na více než 120. Značka Solaris působí v Krakově čtvrt století za tuto dobu přivezl výrobce téměř 550 vozidel. Kromě bateriových elektrických v červnu zahájil zkoušky Solaris Urbino na vodík. Vodíkový autobus Urbino hydrogen je zcela bezemisní, při jízdě „vypouští“ pouze vodní páru. Je vybaven vodíkovým článkem o výkonu 70 kW a 5 vodíkovými nádržemi o celkové kapacitě přes 35 kg. Mobilní čerpací stanici do depa v Plaszowie dodal ORLEN. Palivo se vyrábí v biorafinérii Trzebin této společnosti. Přeprava vodíku je zajišťována pomocí „bateriového vozu“, tedy kontejneru s nádržemi, ve kterých je uloženo 400 kg vodíku. To je množství, které umožní naplnit městský vodíkový autobus více než 11krát. Po plném natankování ujede autobus 350 km. V současnosti má koncern v Německu již dvě vodíkové čerpací stanice. Letos bude možné využít pro autobusy další čtyři: tři v České republice a jednu v Polsku, v Krakově. Během příštích 8 let vytvoří skupina ORLEN síť více než 100 vodíkových čerpacích stanic, které budou k dispozici řidičům v Polsku, České republice a na Slovensku. V Polsku bude postaveno 57 stanic, na Slovensku cca 26 a v České republice cca 28 stanic. V současnosti vyrábí vodík pro dopravu ze zemního plynu pro dopravu, ale připravuje výrobu nízkoemisního vodíku z biometanu. Krakovský dopravce plánuje koupit až 150 autobusů na vodíkový pohon a s tím související rekonstrukci autobusového servisu v Plaszowie z fondů EU.

Nabíjení prostřednictvím pantografů v depu pro padesát autobusů zajistil Simens. Příležitostné dobíjení je k dispozici i na konečných zastávkách. Zatím pro 21 elektrických autobusů Citea od VDL Bus & Coach.

Na konci června 2022 bylo v Lipsku otevřeno nové autobusové depo pro e-busy lipského dopravního podniku Leipziger Verkehrsbetriebe (LVB). Zatím je pro nabíjení v Lindenau k dispozici 50 dobíjecích stanic pro dobíjení pomocí pantografů na střeše autobusu. V příštích několika letech bude prostor pro 100 autobusů. Dobíjecí infrastrukturu poskytla společnost Siemens Smart Infrastructure. Na čtyřech terminálech na konečných zastávkách linek je instalováno pět vysoce výkonných dobíjecích stanic SICHARGE UC 600 o výkonu 450 kW pro příležitostné nabíjení. Připojení k místní energetické síti umožňuje integrovaná přípojka pro vysoké napětí, transformátor a možnost rozvodu nízkého napětí. Díky kompaktnímu designu zaberou stanice poměrně málo místa. Nabíjení v depu probíhá především v noci nebo během provozních přestávek a zajistí je celkem 21 stanic SICHARGE UC 100 s výkonem až 100 kW. U obou systémů dochází k nabíjení vozidla automaticky prostřednictvím konzole na stojanu, autobusy jsou vybaveny výsuvným pantografem. K dispozici je i nabíjení prostřednictvím konektoru Combo2. Elektrifikace místní hromadné dopravy je významnou součástí udržitelného plánování města, jeho strategie pro mobilitu si klade za cíl do roku 2037 přeměnit všech současných 185 autobusů na technologie šetrné ke klimatu. 21 autobusů na baterie objednala LVB od VDL Bus & Coach Deutschland v květnu 2020 . Od září 2021 jsou v provozu na linkách 74, 76 a 89 a najely 602 000 kilometrů. Vozy jsou vybaveny velkými dveřmi a multifunkčními plochami pro osoby s omezenou pohyblivostí a kočárky. Všechny mají klimatizaci. Na střeše vozidla je umístěno devět bateriových modulů s celkovou kapacitou 216 kWh. V závislosti na počasí se dojezd pohybuje mezi 130 až 200 kilometry. Ještě letos přibude čistě elektricky provozovaná linka 60 s kloubovými elektrobusy. Do konce roku bude vozový park e-busů zvýšen na 38 a příští rok bude elektrifikováno ještě více linek. Projekt je financován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Spolkovým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu. Elektrické autobusy v Lipsku jezdí na 100% certifikovanou zelenou elektřinu. Díky bateriovým autobusům a tramvajím je z více než 80 procent flotila elektrická.

Od května 2023 bude cestujícím sloužit nových 75 sólo a 75 kloubových klimatizovaných, nízkopodlažních a ekologických autobusů MAN Lion's City. ArrivaBus získala novou smlouvu a nakoupí nové vozy.

Budapesti Közlekedési Központi, organizátor dopravy Budapešti vlastněný městem, věnuje i přes složité ekonomické podmínky modernizaci vozového parku hlavního města mimořádnou pozornost, uvádí ve svém prohlášení. 150 zcela nových autobusů bude v provozu díky úspěšné veřejné zakázce na uzavření nových smluv na provoz dopravní obslužnosti. Nejvýhodnější nabídku podala ArrivaBus Kft. 75 sólo MAN Lion's City 12C a 75 kloubových MAN Lion's City 18C zahájí provoz v Budapešti v několika etapách. Díky tomu se zlepší úroveň veřejné dopravy v hlavním městě, především v oblastech Sever-Buda a Sever-Pešť a také Východ-Pešť - III., IV., XIII., XIV., XV. a XVI. okres - i na trase 100E na letiště. Nové autobusy splňují nejpřísnější normy Euro 6E a ​potřeby starších cestujících, osob se sníženou pohyblivostí nebo cestujících s kočárky. Vozidla mají výklopnou rampu a jsou vybavena velkými informačními monitory pro cestující a také palubním kamerovým systémem. ArrivaBus provozuje 150 autobusů Mercedes-Benz Citaro C2, které dorazily do Budapešti na jaře 2013, právě tato vozidla by nové MANy měly nahradit. V průběhu let 2015-2017 vstoupilo do provozu 120 MAN Lion's City A21 a 120 kloubových autobusů Mercedes Conecto G. Průměrné stáří vozidel nepřesahuje 5 let. 100 procent autobusů je nízkopodlažních, s ekologickými motory a klimatizací. Jsou také vybaveny kamerovým systémem, který pomáhá při objasňování okolností nehod a při vyšetřování vandalismu a stížnostech cestujících. Značka MAN má v maďarské autobusové dopravě úspěch. Na konci února podepsaly Volánbusz a maďarské zastoupení společnosti MAN smlouvu na dodání 164 nových autobusů Lion's City 12 G . Téměř polovina z nich vyjede v metropolitní oblasti Budapešti, další v Szegedu, Szolnoku a Zalaegerszegu. 30. června také ve Veszprému převzali pět elektrických MAN Lion'City E, které se zařadily k flotile 28 sólo a 14 kloubových MAN Lion's City EfficientHybrid předaných dopravní společnosti V-Busz na přelomu let 2021/2022.

První kloubová Iveco Streetway přijedou do Prahy na začátku roku 2023, stejně jako první třínápravová Iveco Crossway pro linku na letiště.

Iveco Czech republic získala ve výběrovém řízení na nové autobusy pro Prahu tři zakázky . Rámcová dohoda na nákup městských dieselových autobusů typu Standard, Standard+ a Kloubový mezi výrobcem a Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) byla uzavřena 17. února 2022. Flotilu DPP během pěti let může posílit až 100 autobusů Iveco Streetway 12m , 10 vozů Iveco Crossway LE 14,5m a 143 kloubových Iveco Streetway 18m. Prvních 15 kloubových autobusů Streetway DPP objednal 13. července a měly by dorazit nejpozději do devíti měsíců do depa v Hostivaři. Zároveň je v registru smluv zveřejněna smlouva na dodání šesti kusů 14,5metrových částečně nízkopodlažních třínápravových třídvéřových autobusů Iveco Crossway. První třínápravové vozy vyráběné ve Vysokém Mýtě určené pro linku Airport Express z Hlavního nádraží na Letiště Václava Havla mají přijet do vozovny Řepy v březnu 2023. Součástí obou prováděcích smluv je nákup sad HW a SW pro diagnostiku závad autobusů. Všechna nová vozidla budou vybavena klimatizací.