Trolejbusy v Ostrově po desítkách let končí. Trolejbusy už vznikají jen v Plzni a Ostravě

Podnik k poslednímu červnu propustí většinu zaměstnanců, strojírenský areál je na prodej. Trolejbusy v Ostrově po desítkách let končí. HN 22.6.2004 Plzeň/Ostrov - Tytam jsou doby, kdy brány největšího tuzemského výrobce trolejbusů - Škody Ostrov - opouštěly desítky kompletních vozů ročně. Ztrátový podnik v krušnohorském Ostrově nezachránila ani pověst kdysi největšího světového výrobce. Jak už v březnu ohlásilo vedení mateřské firmy Škoda Holding - Ostrov k poslednímu dni června výrobu trolejbusů zastaví a propustí naprostou většinu z nynějších 214 zaměstnanců. Produkce trolejbusů, novějších typových řad, se vrací do Plzně. S Ostrovem končí jedna strojírenská legenda minulého režimu. S výrobou trolejbusů totiž začala plzeňská Škoda už v roce 1936, po válce znárodněný podnik však musel v padesátých letech přesunout tuto výrobu do vzdáleného Ostrova. Tamní trolejbusy pak využíval celý východní blok. Za téměř sedmdesát let vyrobila Škoda v Plzni a Ostrově přes 13 tisíc trolejbusů. Rozsáhlý strojírenský areál, dimenzovaný na potřeby tehdejší RVHP a zaměstnávající v té době na dva tisíce lidí, je nyní na prodej. Stejně jako stovky movitých věcí, které půjdou do dražby. "Evidujeme už pět až sedm zájemců o objekty, v nejbližších týdnech o kupci rozhodneme," uvedla včera mluvčí holdingu Radka Pistoriusová. Najatá firma Angermann+Lüders Praha už má seznam pěti set položek k červencové dražbě, od svěráků po soustruhy. "A další stovky věcí z další části areálu budeme nabízet v září," popisuje rozprodej vybavení továrny jednatel firmy Marek Ječný. Škodě Ostrov nepomohla důkladná restrukturalizace, zahájená po roce 2000, kdy tehdejší ředitel zadluženého podniku Tomáš Navrátil radikálně snížil počet zaměstnanců a pokusil se snížit i náklady na provoz celého areálu. "Jenom režie všech tří klíčových hal stojí sto miliónů korun ročně. Ať pracujeme, nebo ne," vypočítal tehdy Navrátil. Vrátit firmu k trvalé prosperitě však nedokázal on ani jeho nástupce a dva uplynulé roky skončil Ostrov se ztrátou, loni převyšující sto miliónů korun. Největším obchodem za poslední roky tak byl v roce 1997 podepsaný kontrakt na dvě stě padesát trolejbusů do San Franciska. Američané zaplatili 52 miliónů dolarů, zhruba dvacítka zaměstnanců bude v Ostrově ještě zajišťovat náhradní díly a servis. Afghánistán, Uzbekistán, litevský Kaunas - to je jen část nadějných, ale kvůli insolvenci odběratelů neuskutečněných kontraktů. Nevyšla ani uvažovaná dodávka trolejbusů pro olympijské Athény. Poslední ranou byl před půlrokem neúspěch v soutěži o dodávku 245 trolejbusů do kanadského Vancouveru, kde dostala přednost domácí firma. "I přes razantní úsporná opatření realizovaná v posledních letech jsou fixní náklady společnosti v porovnání s konkurencí stále vysoké," uvedl mluvčí holdingu Karel Samec, když v březnu vysvětloval důvody zastavení výroby ve Škodě Ostrov. Firma okamžitě nahlásila své rozhodnutí úřadu práce a nabídla odcházejícím zaměstnancům, že jim zaplatí rekvalifikace. Ze 170 lidí, kteří koncem června budou bez práce, dosud 40 využilo této nabídky. Autor: Miroslav Petr BUS Portál nabízí materiál o novém trolejbusu Škoda , který je vyráběn ve spolupráci s Karosou. Domácí producenti se snaží poučit z problémů, které vedly k zastavení provozu ve Škodě Ostrov Trolejbusy už vznikají jen v Plzni a Ostravě HN 22.6.2004. Ostrov/Ostrava - Výrazný nedostatek zakázek byl hlavní příčinou konce výroby trolejbusů, ohlášeného na konec června ve Škodě Ostrov . Podle lidí z mateřské Škody Holding k tomu mohla přispět i skutečnost, že podnik nabízel jen kompletní vozy. Zákazníci ale dnes často žádají pouze elektrický pohon a karosérii montují od jiného výrobce. Na tento trend prý nedokázal Ostrov zareagovat, ale zbývající výrobci - dcera Škody Holding Škoda Electric a Dopravní podnik Ostrava s takovými požadavky už počítají. Produkce škodováckých trolejbusů nyní zůstává tam, kde v roce 1936 začala - v Plzni. Škoda Electric prakticky ve stejnou dobu, kdy v Ostrově opustí podnik většina z 214 zaměstnanců, dokončí v Plzni prvních 28 nízkopodlažních trolejbusů pro americký Boston a v Bostonu bude následovat i společný projekt s americkým Neoplánem , do jehož karosérie dodá Škoda vlastní elektrovýzbroj. "V minulosti Škoda mnohdy ztroskotala na tom, že nabízela pouze jeden produkt v podobě kompletního trolejbusu. Nyní se dokážeme pružně přizpůsobit požadavkům zákazníka," tvrdí generální ředitel Škody Electric Václav Svoboda. Příkladem postupu, odlišného od Škody Ostrov, je i loni představený trolejbus Irisbus, jehož 60 kusů plzeňská Škoda nyní nabízí odběratelům ve výběrových řízeních společně s dodavatelem karosérie - Karosou Vysoké Mýto. Podobně postupuje i konkurence - Dopravní podnik Ostrava, který využívá elektrické výzbroje firmy Cegele a karosérie s podvozkem od polské společnosti Solaris . Od začátku spolupráce s Poláky v roce 2002 už vyrobil ostravský podnik třináct trolejbusů, další dva dokončuje. "Nyní vyjednáváme o dalších dodávkách pro zahraničí, konkrétně v Litvě a Švýcarsku," řekl generální ředitel ostravského dopravního podniku František Vaštík. Problémem podle něj je, že domácím odběratelům, zejména z řad městských dopravních podniků, stát příliš nepřispívá na obměnu vozového parku. O letošní dotaci 150 miliónů se bude dělit 19 subjektů. "Nemám strach o budoucnost trolejbusů v Čechách," reagoval včera výkonný ředitel Sdružení dopravních podniků ČR Antonín Macháček v souvislosti s ukončením pětačtyřicetileté výroby ve Škodě Ostrov. Požadavky domácího trhu nejsou podle něj takové, aby je zbývající firmy nestačily pokrýt. A navíc je jasné, že český trh sám o sobě tuzemské producenty neuživí, musejí spoléhat i na export. Podle ostravského ekonoma Jana Kříže ale konkurence na tak malém trhu, jakým je Česko, vede někdy k ostrým sporům. "Výrobci se navzájem osočují, hledají cesty, jak i například prostřednictvím antimonopolního úřadu svého soupeře vyřadit z vypisovaných veřejných zakázek. To ale neprospívá žádnému z nich," poznamenal Kříž. Miroslav Petr,Pavel Šmíd

Především autobusy, ale i mnoho dalších zajímavostí z prvního dne veletrhu přináší ve fotoreportáži BUS Portál.

Jubilejní 10.ročník veletrhu AUTOTEC je první, na kterém byl BUS Portál osobně přítomen, takže nemůže potvrdit zajímavý postřeh mnoha vystavovatelů - ti shledali letošní ročník celkově chudším podle dojmu z obsazenosti celkové plochy výstaviště. Tak jako tak se bylo na co dívat. Nás zajímaly samozřejmě autobusy, ale několik tématicky nesouvisejících zajímavostí jsme zachytili také. Firmy, vyrábějící či prodávající autobusy a odkazy na ně naleznete v rubrice Autobusy . Budeme pokračovat i s podrobnějším seznamováním s různými značkami autobusů, jak už to běžně děláme. V následující reportáži na mnohé tyto materiály odkazujeme. Veletrh přinesl jak inspiraci, tak informace. Největší počet autobusů obsahovala expozice společnosti TEZAS, největšího autorizovaného dealera KAROSY - desítky roztomilých miniaturních modelů okouzlilo malé i velké kluky. Následující fotoreportáž je řazena tak, jak se redaktorka po výstavišti pohybovala - program respektoval pořadí tiskových konferencí.

5.6.2004 byl na železniční stanici a autobusovém nádraží ve Strančicích uveden do zkušebního provozu Elektronický a akustický informační systém Pražské integrované dopravy

Elektronický vizuální a akustický systém informování cestujících na nádraží a na autobusové zastávce ve Strančicích. Strančice jsou významným přestupním místem Pražské integrované dopravy. Přepravu cestujících v regionu zajišťují České dráhy na železnici Praha hl. n.-Benešov a zpět a CONNEX Praha s.r.o. čtyřmi autobusovými linkami, č. 461, 469, 490, 494. ROPID, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, ve spolupráci s Českými drahami a.s., CONNEXEM Praha s.r.o.a společností APEX s r.o. navrhl pro tuto dopravní křižovatku informační a monitorovací systém sledování vozidel integrované dopravy. Informační systém poprvé sdružuje dva zcela odlišné typy dopravy, železniční a autobusovou. Záměrem tohoto pilotního projektu je koordinovat a optimalizovat dopravu podle aktuální situace, získat zkušenosti pro tvorbu koncepce Jednotného informačního systému veřejné dopravy pro Prahu a Středočeský kraj a informovat cestující o skutečném jízdním řádu jednak na zastávce autobusů a nástupišti železniční stanice a v blízké budoucnosti i na internetu s možností komunikace přes mobilní telefon. Systém vyvinula, vyrobila a do provozu uvedla společnost APEX s r.o., která využila zkušenosti z již dva roky fungujícího informačního systému Pražské integrované dopravy v Jesenici. Aktuální údaje o jízdním řádu pro nejbližších osm spojů včetně zpoždění, informace o nástupišti a koleji jsou cestujícím k dispozici na dvou velkoplošných dvoubarevných zobrazovačích na osmi řádcích. Devátý pohyblivý textový řádek je určen pro informování o změnách v dopravě. Lze jej využít mimo jiné i pro informování obyvatel při katastrofických a krizových událostech. Červeně jsou zobrazeny jízdní řády Českých drah a žlutě autobusů společnosti CONNEX Praha. Vizuální údaje o lince, čísle vlaku, směru jízdy, odjezdu, nástupišti a zpoždění jsou hlášeny i v akustické formě pro nevidomé a slabozraké spoluobčany prostřednictvím elektronického orientačního a informačního systému TYFLOSET. Hlášení si nevidomí aktivují pomocí osobního rádiového vysílače VPN 01 nebo vysílače VPN 03 zabudovaného ve slepecké holi. Informační a monitorovací systém je navržen pomocí moderních technologií z oboru telematiky, zejména: GSM/GPRS, veřejnou rádiovou síť s rychlým paketovým přenosem dat GPS, satelitní systém využitý pro sledování polohy a pohybu vozidel INTERNET, INTRANET Českých drah a.s. Informační a monitorovací systém obsahuje následující podsystémy: aplikační počítač Českých drah s obrazovkou a přístrojovou skříň APEX, které jsou umístěny ve Strančicích v místnosti výpravčího IDOS, informační dopravní systém Českých drah CEDIS, Centrální dopravní středisko umístěné v APEX, v Jesenici vozidlová výbava ,informační systém s radiokomunikačním adapterem APEX RCA/GPRS Informační systém Pražské integrované dopravy umožňuje získávat aktuální dopravní informace. Využívá porovnávání plánovaného jízdního řádu se skutečnou dopravní situací monitorovanou sledováním polohy vozidel pomocí satelitního navigačního systému GPS. Data o poloze autobusů jsou přenášeny pomocí systému GSM/GPRS do prozatímního Centrálního dopravního informačního střediska, CEDIS, které je umístěno v APEX v Jesenici. Tyto informace slouží pro ROPID a zúčastněné dopravce k dalšímu zpracování. Centrální dopravní informační středisko CEDIS předává informace o zpoždění autobusů společnosti CONNEX Praha prostřednictvím INTERNETU na aplikační počítač Českých drah ve Strančicích. Informace o reálném jízdním řádu autobusů doplněné jízdním řádem vlaků z informačního systému IDOS Českých drah s manuálním vložením skutečného jízdního řádu mimořádných vlaků výpravčím jsou automaticky zobrazovány na informačních panelech pro cestující a pro výpravčího na obrazovce jeho aplikačního počítače. Očekávané přínosy: ROPID komplexní a objektivní přehled o regionální dopravě, zejména o aktuálních dopravních výkonech za den, týden, měsíc a rok statistické údaje pro plánování a optimalizaci regionální dopravy ověřování funkčnosti dílčích projektů pro tvorbu koncepce Jednotného informačního systému veřejné dopravy pro Prahu a Středočeský kraj předávání textových zpráv o mimořádných dopravních, krizových a katastrofických událostech České dráhy a.s. přehled o navazující autobusové dopravě v toleranci možnosti jízdního řádu zajistit plynulý přestup cestujících zlepšení kultury cestování, aktuální informování cestujících o dopravní situaci předávání textových zpráv o mimořádných dopravních, krizových a katastrofických událostech CONNEX Praha s.r.o. komplexní a objektivní přehled o poloze a pohybu vozového parku v regionální dopravě, zejména o aktuálních dopravních výkonech za den, týden, měsíc a rok statistické údaje pro plánování a optimalizaci regionální dopravy APEX spol. s r.o. ověření nových technologií z oblasti telematiky, aplikace Internetu, GSM/GPRS a GPS v regionální dopravě ověřování funkce CEDIS, Centrálního dopravního informačního střediska regionu rozvíjení informačních dopravních systémů v podnikatelské sféře českých výrobců, zajištění technické způsobilosti a srovnatelné úrovně s vyspělými evropskými státy umožnění spolupráce na standardizaci v technické komisy EU TC278, pracovní skupina WG 3, veřejná doprava, začlenění do evropských informačních systémů Cestující zlepšení kultury cestování, aktuální informování cestujících o dopravní situaci možnost volby náhradních spojení textové informace o mimořádných dopravních, krizových a katastrofických událostech Zdroj: APEX spol. s r.o.

(čtk) Dodavatel odbavovacích zařízení pro autobusy Společnost Mikroelektronika z Vysokého Mýta dodá ještě letos do Řecka zařízení na výdej jízdenek pro meziměstskou autobusovou dopravu. Zakázka za

(čtk) Dodavatel odbavovacích zařízení pro autobusy Společnost Mikroelektronika z Vysokého Mýta dodá ještě letos do Řecka zařízení na výdej jízdenek pro meziměstskou autobusovou dopravu. Zakázka za více než tři milióny korun je určena pro tamního soukromého dopravce, který provozuje asi 100 autobusů. Jde o první dodávku do Řecka, čímž firma získává referenci pro další expanzi na tamějším trhu, řekl ředitel podniku Jindřich Nádvorník. Mikroelektronika očekává v letošním hospodářském roce, který končí 30. června, zdvojnásobení tržeb přibližně na 200 miliónů korun. Podíl exportu činí asi třetinu tržeb a meziročně stoupl rovněž asi dvojnásobně.

Rozdělení podpory pro rok 2004 tak, jak bylo schválené na jednání mezirezortní komise MD ČR dne 27. dubna 2004.Celkem byla k rozdělení částka 200 mil. Kč , od letošního roku byly z této částky kryty

Rozdělení podpory pro rok 2004 tak, jak bylo schválené na jednání mezirezortní komise MD ČR dne 27. dubna 2004.Celkem byla k rozdělení částka 200 mil. Kč , od letošního roku byly z této částky kryty také nákupy plynového pohonu ( 700 tis. Kč na 1 plynový pohon). Od roku 2004 nahrazuje termín "podpora" dřívější termín "dotace". Rozdělení podpory na nákup autobusů v linkové autobusové dopravě r. 2004 Čechy Firma .... počet kusů (kategorie) Connex Praha s.r.o. 4 (do 13 m) ČSAD Benešov a.s. 4 (do 13 m) ČSAD Střední Čechy spol. s r.o. 7 (do 13 m) Probo-Trans Beroun spol. s r.o. 6 (do 13 m) ČSAD Kladno a.s. 6 (do 13 m) Okr.autobus.doprava Kolín s.r.o. 3 (do 13 m) TRANSCENTRUM bus s.r.o. 5 (do 13 m) ČSAP s.r.o. Nymburk 3 (do 13 m) ČSAD Příbram s.r.o. 2 (do 13 m), 2 (do 10.7 m) ČSAD Anexia spol. s r.o. Rakovník 2 (do 13 m) ČSAD Slaný a.s. 3 (do 13 m) ČSAD POLKOST s.r.o. Kostelec 2 (nad 13 m) ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice 8 (do 13 m) ČSAD STTRANS a.s. Tábor 2 (do 13 m) COMETT PLUS spol. s r.o. Tábor 3 (do 13 m) ČSAD JIHOTRANS a.s. 1(nad 13 m), 4 (do 13 m) ČSAD Jindřichův Hradec a.s. 4 (do 13 m) ČSAD autobusy Plzeň a.s. 1 (nad 13 m) 18 (do 13 m) Autobusy Karlovy Vary a.s. 4 (do 13 m) 2(do 7.5 m) ČSAD BUS Ústí n. L. a.s. 21 (do 13 m), 2(do 7.5 m), 2 (plošina), 17 (plyn.pohon) ČSAD Liberec a.s. 1 (nad 13 m), 3 (do 13 m), 1 (plyn.pohon) ČSAD Jablonec n.N. a.s. 3 (do 13 m) DP měst Chomutova a Jirkova a.s. 1 (do 13 m) Connex Východní čechy a.s. 10 (do 13 m), 5(do 10.7 m) ČSAD Semily a.s. 7 (do 13 m) 2 ČSAD Ústí n.Orlicí a.s. 11 (do 13 m) OSNADO spol. s r.o.Stará Paka 4 (do 13 m) ORLOBUS a.s. 3 (do 13 m) Rozdělení podpory na nákup autobusů v linkové autobusové dopravě r. 2004 Morava ČSAD Brno-město a.s. 6 (do 13 m) ČAD Blansko a.s. 2 (do 13 m) 1 (do 10.7 m) BODOS a.s. Boskovice 3 (do 13 m) BORS Břeclav a.s. 4 (do 13 m) ČSAD Hodonín a.s. 3 (do 13 m) ICOM transport a.s. Jihlava 8 (do 13 m) ČSAD Kroměříž a.s. 1 (nad 13 m) 4 (do 13 m) ČSAD Kyjov a.s. 3 (do 13 m) FTL a.s. Prostějov 3 (do 13 m) ADOSA a.s. Rosice 2 (do 13 m) ČSAD Tišnov spol. s r.o. 1 (do 13 m) 1 (do 10.7 m) TRADO BUS s.r.o. Třebíč 4 (do 13 m) ČSAD Uherské Hradiště a.s. 5 (do 13 m) 1 (do 10.7 m) ČSAD Vyškov a.s. 1 (nad 13 m) 3 (do 13 m) ČAS SERVICE a.s. Znojmo ZDAR a.s. Žďár n. S. 5 (do 13 m) Bítešská dopravní spol. s.r.o. 1 (do 13 m) Ivančická dopr.spol. Connex Morava a.s. 29 (do 13 m) 1 (plošina) BUS Slezsko a.s. 3 (do 13 m) 1 (do 10.7 m) ČSAD Frýdek.Místek a.s. 3 (do 13 m) ČSAD Havířov a.s. 3 (do 13 m) ČSAD Karviná a.s. 4 (do 13 m) TQM a.s. Opava 4 (do 13 m) 2 (plošina) ČSAD Vsetín a.s. 14 (do 13 m) Rozdělení podpory na nákup autobusů v linkové autobusové dopravě v r. 2004 - malí dopravci DP Karlovy Vary a.s. 1 (nad 13 m) I.Marinov-NERABUS 1 (do 13 m) Martin Uher,spol. s r.o. 1 (nad 13 m) 1 (plošin) k.Housa-HOUSACAR 1 (do 13 m) KAD, spol. s r.o. LIGNETA autobusy s.r.o. 1 (do 13 m) V.Štáhlich CENTRUMTOUR SPOJBUS s.r.o. 1 (do 13 m) Osoblažská dopr.spol.s.r.o. F.Pytlík BUS VYSOČINA 1 (do 13 m) J.Cvinger DP města Děčína a.s. 1 (do 13 m) J.Brtníková BTC SEBUS s.r.o. SANDY line s.r.o. 1 (do 13 m) HOTLINER s.r.o. 1 (do 13 m) K. Matyáš BUSMAT AUTA-BUSY Studený s.r.o. BOSÁK spol. s r.o. 1 (do 13 m) CDS s.r.o. Náchod 1 (do 13 m) BK bus s.r.o. 1 (do 13 m) AUDIS BUS s.r.o. 1 (do 7.5 m) Doprava Záruba M+K s.r.o. 1 (do 13 m) Z.Kulhánek EXPRESCAR L.Vojtila Znojemská dopr.spol.s.r.o. 1 (do 10.7 m) Zlatovánek spol. s r.o. 1 (do 13 m) AUTODOPRAVA Studený s.r.o. DP Kněžmost s.r.o. P TRANSPORT 1 (do 7.5 m) V.Lexa LEXTRANS Z.Lamer COMVIA BUS s.r.o. Břežanská dopr.spol.s.r.o. 1 (do 13 m) K.Kavka KAVKA Zdroj:Pro BUS POrtál Pavla Doleželová, MD ČR

15.4.2004 bylo Technické fakultě ČZU předáno vzorové vybavení odbavovacího a informačního systému v prostředcích veřejné dopravy. Předání bylo zorganizováno rektorem ČZU Janem Hronem a zúčastnili se

15.4.2004 bylo Technické fakultě ČZU předáno vzorové vybavení odbavovacího a informačního systému v prostředcích veřejné dopravy. Předání bylo zorganizováno rektorem ČZU Janem Hronem a zúčastnili se ho kromě pracovníků ČZU i představitelé Ministerstva dopravy ČR, krajského úřadu Středočeského kraje, reprezentanti dopravních fakult ostatních vysokých škol mj. děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Karel Šotek, zástupci dopravců - Franišek Neterda z ADSSS, Antonín Kusák z ADSSF, Jiří Kafka z Českých drah a zástupci tisku. Předání uváděl Jan Kotík, ředitel ČSAD SVT Praha, s.r.o. O rozvoji ČZU a jeho měnícím se zaměření promluvil rektor ČZU Jan Hron a o úloze Technické fakulty její děkan Jiří Klíma. Představitel ROPID Jan Šimůnek vysvětlil, jak předávané zařízení slouží v systému pražské integrované dopravy. Následně představitelé skupiny MYPOL (za APEX s.r.o. Pavel Roček, za Mikroelektroniku s.r.o. Jindřich Nádvorník a za JKZ s.r.o. František Kadrmas) představili svoje firmy, zejména s ohledem na produkty, které byly Technické fakultě k výuce předány. Během prezentace firmy APEX vystoupil i viceprezident Sjednocené organizace slabozrakých a nevidomých ČR Viktor Dudr, který předvedl využití předávané techniky nevidomými a slabozrakými spoluobčany a ocenil spolupráci s firmou APEX na vývoji tohoto zařízení. Jan Kotík pak představil krátce předprodejní systém AMSBUS, vytěžovací systém GOBUS a webový magazín BUS PORTÁL a nabídl jejich využití vysokým školám. ČZU kladně reagovala na nabídku využití systému AMSBUS. Josef Štěpán, vedoucí katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy informoval přítomné o dlouhodobé spolupráci mezi MFF UK a ČSAD SVT Praha a zejména o nové iniciativně na založení výzkumného centra, jehož hlavním cílem bude vytvoření Matematicko-statistického modelu optimalizace dopravní obslužnosti. Zdůraznil, že předmětem činnosti výzkumného centra není pouze prohloubení teoretických poznatků a postupů, ale že připravený model bude sloužit k optimalizaci jízdních řádů jak z hlediska požadavků cestujících, tak i řešení při omezení dopravních cest (např. havarijní jízdní řády), k optimalizaci organizace dopravního systému, rozmístění dopravních prostředků, skladby a vybavení dopravních prostředků, rozvoje a obnovy investic apod. Nabídl ostatním dopravním fakultám spolupráci, což bylo v následné diskusi přivítáno. Význam předaného zařízení pro výuku na katedře automobilů a traktorů ocenil její vedoucí Boleslav Kadleček. Neformální část programu uvedla ukázka z filmu "Pánská jízda" režiséra Martina Kotíka, přítomní si pak v neformální diskusi vyměnili názory nejen na předané zařízení. Zdroj: Bohumír Bartušek, ČSAD SVT Praha s.r.o. Fotografie: Monika Urbanová, ČZU

Volvo Bus Corporation sleduje celosvětový trend vývoje autobusů pro městskou hromadnou přepravu osob. Ten prodělal v posledních letech závratný skok nejen v aplikacích nejmodernějších motorů s

Volvo Bus Corporation sleduje celosvětový trend vývoje autobusů pro městskou hromadnou přepravu osob. Ten prodělal v posledních letech závratný skok nejen v aplikacích nejmodernějších motorů s nízkými obsahy škodlivin ve výfukových plynech EURO III, ale i použitím materiálů a technologií zajišťujících vysokou odolnost proti korozi. Technici společnosti Volvo vsadili od počátku na koncept nerezové karoserie, který zajišťuje autobusům Volvo nejen dlouhou životnost ale dává jim i vysoký stupeň estetické hodnoty. Autobusy vyrobené touto technologií jsou ověřeny řadu let v provozu. Společnost Volvo sklízí v posledních letech úspěchy dlouholetého vývoje nízkopodlažních městských autobusů. V České republice zakoupil první nízkopodlažní městský autobus Volvo B10L s nerezovou karosérií Carrus 204 dopravní společnost FTL Prostějov v roce 1997. Autobus jezdí na linkách v Prostějově 20 hodin denně a ročně najede 60 000 km. Jeho bezvadný technický stav je dílem jak péče autorizovaného servisu Volvo provádějícího pravidelné půlroční prohlídky, tak i řidičů, kteří "by s ničím jiným už ani nechtěli jezdit". Nový typ nízkopodlažního městského autobusu Volvo 7000 - dva vozy již půl roku používají Technické služby města Kroměříže a jsou rovněž v péči servisu FTL Prostějov. V letošním roce měli příležitost se seznámit s našimi nízkopodlažními autobusy některé dopravní podniky z České republiky. 18. března zapůjčila společnost Volvo kloubový autobus Volvo 7000A vedení podniku DP města Olomouce. Při testovacích jízdách byla zkoušena zejména průjezdnost autobusu kritickými místy ve městě. Autobus byl podroben zevrubné servisní prohlídce. Volvo 7000 A zaujal nejen estetickým zpracováním vnějšku a vnitřku, ale i dobrými jízdními vlastnostmi. Dopravní podnik Mladé Boleslav hodlá letos rozšířit a v dlouhodobě přezbrojit stávající autobusový park - firma představila autobus Volvo 7000 na letišti v Mladé Boleslavi za účasti všech účastníků veřejné obchodní soutěže. Byla to historicky první akce takovéhoto druhu v Čechách a možná i v Evropě. V průběhu jednoho dne měla společnost Volvo možnost představit svoje produkty a porovnat s konkurencí. Vedení Dopravního podniku Mladá Boleslav se detailně seznámilo s nabízenými autobusy a při zkušebních jízdách, kdy se vystřídalo několik řidičů dopravního podniku, si ověřit jízdní vlastnosti a průjezdnost kritickými místy mladoboleslavských linek. Dopravní podnik hlavního města Prahy vypsal rovněž v letošním roce výběrové řízení na nízkopodlažní městské autobusy. Firma Volvo uchází se jako jeden ze dvou účastníků o získání veřejné obchodní zakázky na dodání 100 kusů autobusů pro hlavní město České republiky. Společnost Volvo vyhrála výběrové řízení na dodavatele těchto autobusů pro hlavní město Maďarska Budapešť . V letošním roce dodá 50 kusů a v dalších dodávkách zbývajících 100 kusů. Zdroj: Radko Manda , společnost Volvo v ČR

Dopravák 6/2004: I v roce 2003 pokračovala ve firmě KHMC s.r.o. z Opavy úspěšně dostavba, ale už i vlastní výroba malých autobusů. V závěru loňského roku bylo překročeno již 300 vyrobených autobusů,

Dopravák 6/2004: I v roce 2003 pokračovala ve firmě KHMC s.r.o. z Opavy úspěšně dostavba, ale už i vlastní výroba malých autobusů. V závěru loňského roku bylo překročeno již 300 vyrobených autobusů, z nichž bylo exportováno více než 15 % do Rakouska a 10 % na Slovensko. Pro veřejnou dopravu byly mimo jiné vyrobeny první tři lůžkové autobusy na podvozku IVECO 5OC15V se dvěma dálkově ovládanými elektrickými dveřmi (Audisbus Rychnov n. K.). Výroba autobusů s karoserií vlastní výroby KHMC byla zahájena již v roce 2001 na podvozku Sprinter 616 CDI o celkové hmotnosti 6 300 kg s kapacitou cca 30 cestujících, z nichž linkové provedení v ČSAD Havířov má již najeto přes 120 tisíc kilometrů, ostatní tři kusy jsou vyrobeny v zájezdovém provedení. Poslední novinkou, která byla představena 11. března 2004 ve společnosti ČSAD Havířov a Městském úřadě v Havířově, je malý nízkopodlažní autobus KHMC City, který byl vyroben v kooperaci s firmou EA KFB Gera . Jde o nízkopodlažní městský autobus s rovnou podlahou bez schodů kategorie M3 (5 490 kg celkové hmotnosti), vzadu se vzduchem odpérovanou bezúdržbovou dvounápravou třetí generace švédského výrobce Freno. Právě požadavek na nízkopodlažní provedení se zcela rovnou podlahou neumožňuje stavbu na podvozcích se zadní hnací nápravou (Mercedes, Iveco), ale pouze podvozky s předním náhonem, tj. Fiat, Peugeot, Renault, Citroen. Kapacita autobusu je 33 cestujicích a cellcová délka 6 935 mm. Na tento autobus se tedy vztahuje dotace na podporu obnovy vozového parku nízkopodlažních sólo vozidel městské hromadné dopravy do 7,5 m. Až po zadní sloupek dveří řidiče je tady použita bez úprav přední část výše uvedených vozidel včetně přední hnací nápravy, pouze čelní sklo může být na přání nahrazeno vysokým. Karoserie je samonosná, dostatečně tuhá, takže spolu s nezávisle zavěšenými koly zadní dvounápravy dobře sedí na vozovce a zajišťuje dobré sezení na vozovce i při vyšších rychlostech. Průměr otáčeni 15,4 m je pouze o jeden metr větší než u velkých osobních vozidel. Diskové brzdy jsou na všech kolech, parkovací brzda je pružinová na obou zadních nápravách. Vnitřní šířka 1 920 mm a vnitřní výška 2 100 mm spolu s velkou prosklennou plochou (přes 10 m čtv.) poskytují cestujícím ve vozidle příjemný pocit prostorného a pohodlného autobusu, dvě střešní vyklápěcí okna a ventilátory zajišťují dostatečnou výměnu vzduchu i v letních měsících. Tři výměníky tepla, uspořádané tangenciálně, se starají o vytápění. Dobré dílenské zpracování a flexibilní interiér (výběr sedadel, počet provedení a uspořádání dveří, uspořádání sedadel apod.) dávají dobrý předpoklad pro využití tohoto autobusu i v České republice. Výhoda kooperace je zřejmá z cenových relací, kdy prakticky malosériová výroba karosérií s úsporou lidské práce v Geře spolu s naší nižší cenou pracovní hodiny na pracnějším dokončování autobusů zúročují nižší cenovou úroveň u nás dodělávaného autobusu o cca 20 procent. Autobusy z EA KFB Gera jsou oblíbené na velkých letištích (např. Frankfurt n. M. a další) nebo v malých městech v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku, v severských zemich (Švédsko, Dánsko) i jako pouze dvounápravové s nižší kapacitou cestujících. V České republice předpokládáme jejich využití pro spojení přepravně hodně navštěvovaných míst v centrech větších měst (poliklinika, pracovní úřad, městský úřad, městská nemocnice na přMdadu města Ostravy) nebo spojení centrálních parkovišť s pěší zónou v krátkých časových intervalech apod. V regionech jsou pak vhodné pro dopravní obsluhu menších měst, případně jejich spojení s blízkými většími obcemi (např. Rychnov - Vamberk) tak, jak jeho využití předpokládá Audis Rychnov nad Kněžnou, majitel prvního vyrobeného kusu. Autobus KHMC City - technické údaje: Autobus: kategorie M3, třída I - městský, provedení-nízkopodlažní Podvozek: Fiat, Peugeot, Renault, Citroen - dle volby zákazníka Karoserie: samonosná se zadní vzduchem odpérovanou dvounápravou s nezávisle zavěšenými koly Motor: čtyřválcový turbodiesel s přímým vstřikem Výkon: 94 kW (128 PS)/ 3600 ot/min Objem: 2 800 ccm Převodovka: 5stupňová mechanická (Fiat možnost automatická) Brzdy: dvouokruhové kapalinové, ABS Celková hmotnost: 5 490 kg Rozvor: 3 930 mm Rozměry: délka 6 935 mm, šířka 2 110 mm, výška 2 650 mm. vnitřní výška 2 100 mm Nástupní výška: 330 mm Obsaditelnost: cca 30 osob Pro Dopravák 6/2004 Ing. VILÉM PECHÁČEK, KHMC

Cestující v České republice stále častěji usedají do autobusů druhého největšího tuzemského výrobce SOR Libchavy. Trošku exoticky znějící zkratka má prozaický původ.

Cestující v České republice stále častěji usedají do autobusů druhého největšího tuzemského výrobce SOR Libchavy. Trošku exoticky znějící zkratka má prozaický původ. "SOR je zkratka původní firmy před privatizací, "Sdružení opravárenství a rozvoje" - zabývala se vývojem, výrobou a opravami zemědělské techniky. Celý vývoj autobusů SOR je vlastní, začal v r.1993 autobusem délky 7,5m, v r.1997 výrobou autobusu 9,5m, v r. 2000 pak výrobou autobusů délky 10,5m a v r. 2003 představením autobusů délky 12m. Firma SOR je ryze česká firma bez zahraničního kapitálu, úspěšná licenční výroba autobusů probíhá v Maďarsku a v Polsku, kde nesou značku Credo a Solbus, " vysvětluje hlavní technolog firmy František Diblík . BUS Portál mu položil několik otázek: Jak jsou autobusy kostruovány - co jsou původní komponenty a co přebíráte ? Celý autobus (karoserie, přední náprava, interiér ...) jsou naší výroby, nakupují se agregáty, motory od firmy Iveco, převodovky ZF, zadní náprava od firmy Meritor, brzdové systémy od firmy Knorr, Wabco. Vestavbou agregátů od renomovaných výrobců je zajištěn servis v rámci republiky, Evropy i dalších částí světa. Iveco, ZF a Meritor jsou našimi kmenovými zahraničními partnery. Čím se dokážete prosadit na trhu ? Hlavními přednostmi našich autobusů je podstatně nižší hmotnost a s tím spojená znatelně nižší nákladovost provozu, vysoká korozní odolnost vlivem použití nerezových materiálů a vysokého podílu plastů, široký sortiment typů - městský autobus včetně nízkopodlažního, meziměstský autobus, turistický autobus a 4 délkové řady. Kolik autobusů jste prodali v roce 2003 ? V loňském roce se prodalo 230 autobusů z toho 190 na českém trhu: 40% v délce 9,5m a 60% v délce 10,5m, a to ve všech provedeních - městské, meziměstské a turistické autobusy. Specializujete se výrazně nebo se snažíte o co nejširší sortiment, zohledňujete požadavky konkrétních dopravců - děláte autobusy "na míru" ? Snahou firmy je co nejširší sortiment se zachováním vysoké unifikace dílů užitých v jednotlivých řadách i typech autobusů. Výroba autobusů "na míru" je hlavním kreditem firmy SOR, jedná se o variabilitu a rozsah výbavy, barevné provedení, zástavby komponentů dodaných zákazníkem apod. Jaký je podíl exportu a kam autobusy vyvážíte? Podíl exportu se pohybuje podle jednotlivých let v rozmezí 30-40%, významné exportní zakázky jsou pro Jugoslávii, další úspěšná exportní teritoria jsou Slovenská republika, Belgie a bývalé země sovětského bloku. Jaké šance má tuzemská firma proti nadnárodním seskupením, jak vidíte svoji perspektivu ? Firma střední velikosti, výrobce autobusů - specialista může mít na trhu své trvalé místo. Vysoký stupeň výroby na zakázku (na míru) oslovuje řadu dopravců, samozřejmostí musí být výroba s vysokou úrovní produktivity a vysoká úroveň servisu. V tomto kontextu vidím perspektivu autobusů SOR jako dobrou. Odkaz nejen na firmu SOR naleznete na BUS Portálu v rubrice Autobusy . Malá přehlídka autobusů SOR

Lyon, duben 2004: Irisbus, filiálka skupiny Iveco na výrobu autokarů a autobusů a druhý největší světový výrobce specifických autokarů a autobusů (členem seskupení je i Karosa Vysoké Mýto), vyhrál

Lyon, duben 2004: Irisbus, filiálka skupiny Iveco na výrobu autokarů a autobusů a druhý největší světový výrobce specifických autokarů a autobusů (členem seskupení je i Karosa Vysoké Mýto), vyhrál tendr pro síť hromadné dopravy v Aténách (ETHEL), který obsahuje 283 autobusů Agora diesel a 121 autobusů Agora na přírodní plyn. Tato nízkopodlažní vozidla jsou vybavena klimatizací a přístupovou rampou pro vozíčkáře. Celková hodnota dodávky dosahuje téměř 100 milionů eur. Dopravní síť v Aténách takto investovala do přípravy letních olympijských her 2004. Charakteristika vozidel: délka 12 m 3 dveře kapacita 85 cestujících s plošinou pro vozíčkáře motor diesel IVECO Cursor 8 o výkonu 213kW (290 k) nebo motor na přírodní plyn IVECO Cursor 8 klimatizace výbava pro osoby se sníženou pohyblivostí elektronický pomocný servo-systém při provozu elektronický informační systém vnitřní kontrolní kamery Autobus Agora je vyráběn v závodě IRISBUS v Annonay (Francie). Motory Cursor diesel a plynový jsou vyráběny v závodě IVECO v Bourbon-Lancy (Francie). Těchto 404 autobusů se připojuje k 295 plynovým vozům Agora, které již dříve dodal IRISBUS do sítě v Aténách, kde jezdí již od roku 2001. Díky tomuto novému trhu, Aténám, se IRISBUS spolupodílí na rekordu největšího vozového parku plynových autobusů v Evropě. IRISBUS tak posiluje svoji pozici lídra v oblasti vozidel šetrných k životnímu prostředí pro hromadnou dopravu. Zdroj: Tisková zpráva Jacques Bourachot , Irisbus, Communication Nicolas Tellier ,Irisbus, Communication Jana Šagátová , KAROSA a.s., Vysoké Mýto Peter Šovčík Figura Public Relations, Brno