Fotoreportáž z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů VI.

S návštěvou v Chotouni úzce souvisí předcházející materiál Cesta kloubovým autobusem Ikarus 280 Technického muzea v Brně do Chotouně

Dnes byla oficielně představena lokomotiva "laminátka" navržená Otakarem Diblíkem, který také navrhl legendární autobus Š 706 RTO.

Lokomotiva "laminátka" je opravena především v karosářské oblasti a je opatřena novými nátěry. Do budoucna by mohla být doplněna nově vyrobenými hliníkovými žaluziemi, které patrně kdysi skončily v nějaké sběrně surovin a zpřístupněna by mělo být i pra coviště strojvedoucího. Elektrovýzbroj je v původním stavu a pokud by se měla lokomotiva někdy vrátit doopravdy na koleje, byla by to velice finančně náročná rekonstrukce. Při příležitosti představení lokomotivy 32 E jsme vyfotografovali i ostatní dva exponáty - lokomotivu Škoda ELo2 a parní stroj Marx , které byly už představeny během prázdnin. Od 6.9. pak v Techmania science center najdete i plastiku Entropa od Davida Černého . Lokomotiva 32 E zvaná „laminátka“ z roku 1963 je unikátním prototypem prototyp elektrické lokomotivy svého druhu (ČSD S699.001.). Poprvé zde totiž byl u železniční lokomotivy vyzkoušen skelný laminát jako konstrukční materiál pro karoserii. Laminátka zároveň představuje výsledek snahy o vývoj šestinápravové lokomotivy pro bulharské železnice a jejich tratě elektrizované jednofázovou soustavou 25 kV. V roce 1981 došlo u lokomotivy k požáru strojovny, po kterém byl stroj odstaven. Lokomotiva Škoda ELo2 (ČSD 424.0) z roku 1928 je nejstarší dochovanou elektrickou lokomotivou, která se vyráběla v plzeňské Škodovce. Tohoto typu se na základě objednávky ČSD z roku 1925 vyrobily pouze dva kusy, přičemž ta v Techmanii je první, jak se prokázalo při renovaci vozidla. Šlo o posunovací kapotové čtyřnápravové lokomotivy s děleným vnitřním rámem, spojnicovým pohonem a centrálním stanovištěm strojvedoucího. Lokomotiva měla dva trakční dvojmotory s cizím chlazením. Rozjezd byl odporový sério–paralení, řízen elektropneumatickými stykači. Elektrická výzbroj byla konstruována pro napětí 1500 Vss. Z provozu byla Elo2 vyřazena na počátku šedesátých let. Ikona českého designu AUTOKAR Š706 RTO, 1958 ''brusel''

Z největšího setkání historických autobusů a nákladních vozů ve Skotsku minulý víkend objektivem Duncana Paynea I.

Setkání se uskutečnilo ve středním Skotsku v Lathalmondu, kde je také Scottish Vintage Bus Museum . I když většina autobusů reprezentuje bývalé skotské dopravce a pochází ze Skotska, několik majitelů přivezlo svoje vozidla z blízkosti jižní hranice v Anglii. Popisky u fotografií od Davida Griffithse, překlad bez záruky BUSportál. Při pohledu do pošty je jasné, že budeme zásilky uveřejňovat navícekrát.

aneb není nad to, když je po ruce traktor. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů V.

Samotné expozici traktorů a stabilních motorů v Chotouni věnujeme samostatný materiál.

Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů IV.

Redakce BUSportálu se této veteránské celodenní akce zúčastnila už po několikáté a je to akce velmi příjemná. Společenství lidí okolo velkých volantů se už za ta léta zná a těší se na sebe. Všichni mají radost, když jejich stroje rozdávají radost jak na už zavedených zastávkách, tak i cestou. Vozidla troubí, lidé se smějí a mávají. Když večer končí setkání posádek v Loučeni, už se všichni těší na příště. V roce 2011 už to bude po desáté. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů III. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů II. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů I.

Model autobusu má doma na poličce ...

Slavomír Lenweber napsal: "Model vzácného autobusu Ikarus, který letos obohatil setkání veteránů na Nymbursku, mám doma v modrožlutém barevném provedení. V době, kdy se u nás generačně střídaly Škodovky RTO s ŠM a ŠD, brázdily silnice v pohraničí v blízkosti hraničních přechodů prvě Ikarusy: vzhledově líbivé a elegantní vozy, které sice vypadají těžce,ale uvnitř nabízely pohodlné cestování s zájezdovým vybavením včetně záclonek v oknech. Na Chebsku v nich jezdívali obyvatelé NDR na jih. Co nebylo příjemné, byla jejich těžkopádnost a k tomu kouřivost motorů větší než u naší Tatry 148. V kopcích jim to moc moc nejelo. Typy 55 a 66 byly ve své době zajímavým modelovým řešením s motorem vzadu." Historicky 1.sraz autobusů Ikarus v Erfurtu proběhl o víkendu 16.-17.5.2009

nositel mnoha ocenění se sympatickou posádkou. Fotoreportáž . Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů III.

Pokud jsme dobře pochopili, jedná se o jediný zachovaný vůz tohoto typu. Projekt je z roku 1952, výroba probíhala v letech 1953 - 1974. BUSportál dostal k dispozici i fotobanku nejen tohoto autobusu, takže se maďarským veteránům budeme věnovat i v budoucnu. Že ani tento, ani novější Ikarus 280 z TMB nejsou vozy terénní, se ukázalo na rozmáčeném podloží v Loučeni (viz závěrečné fotografie) a také v Chotouni - na reportáž z Muzea traktorů a stabilních strojů se můžete těšit pravděpodobně o víkendu. Z 9. ročníku Zlatého bažanta to samozřejmě ještě zdaleka není všechno. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů II. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů I.

na BUSportálu častými hosty.

Jak nám napsal přítel Duncana Paynea a logistik předávání fotografií David Griffiths, eviduje PSV Society více než 3200 autobusů - veteránů v muzejích nebo soukromých sbírkách v Anglii a další jsou ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku. Každý víkend se konají veteránské akce. Duncan Payne tentokrát navštívil severoanglicý Yorkshire. Vztahu Britů k vzácným veteránům nemůže Česká republika konkurovat asi stejně jako kvalitě anglického trávníku, ale bavit nás to může podobně.

Funtoro s monitory pro 48 sedadel.

Systém MOD (Media On Demand) Funtoro byl letos představen a oceněn na veletrhu Autotec v Brně , prezentoval se pak i na Czech Raildays v Ostravě a RDA Workshopu v Kolíně nad Rýnem. Systém umožnuje nezávislé přehrávání videa,hudby a prohlížení obrázků na všech monitorech. Pro toto konkrétní vozidlo je dodán v základním provedení bez satelitního přijímače. K ochraně systému Funtoro a celého vozidla je ve vozidle instalován kamerový bezpečnostní systém se záznamem obrazu i zvuku ze 4 interiérových kamer. Data jsou ukládána na server s možností prohlédnutí uložených záznamů v případě poškození interiéru vozidla. Obraz z kamer je on-line přístupný přes internet včetně možnosti sledování pohybu (trasy) vozidla. Řidiči vozidla nemohou uložení záznamu na serveru rušit ani nijak ovlivnit. Bezpečnostní kamerový systém mohou řidiči sledovat na sedmipalcovém monitoru navigačního systému VDO Dayton, který je do vozidla také instalován. Kompletní dodávku multimediální výbavy vozidla BOVA Magiq (VDL Bus & Coach) pro FTL Prostějov dodala společnost Molpir Group CZ a.s.

s rozsáhlou galerií aneb Václav Zapadlík: "Svět je plný klenotů. ale ty, co vrčej, ty jsou nejkrásnější".

V knize naleznete také mnoho informací o autorovi. Když se mne svého času s Václavem Zapadlíkem moji přátelé od veteránů chystali seznámit, první, co jsem vyhrkla, bylo - "On ještě žije?" Pamatovala jsem si totiž jeho obrázky v knížkách o veteránech z doby před více než 30 lety a už tenkrát jsem usuzovala na zralého autora. S údivem jsem zaznamenala, že maestro je jen o pár let starší než já a že je velmi intenzivně "naživu". S velikou vděčností listuji teď v této knize - dokonce s osobním věnováním, kterou jsem převzala od "darovacího výboru" na závěr 9. ročníku veteránské akce Zlatý bažant v Loučeni. Ať to Maestrovi ještě dlouho maluje. Díky. Vybrala jsem několik záběrů s Václavem Zapadlíkem z minulých ročníků Retro Prague včetně záběru z obrazu, kde se sám zakomponoval. Dagmar Braunová Knihu z roku 2009 jsme nalezli k zakoupení na internetu např. na: www.knihkupectvi.cz Ze zadní strany přebalu: Knížka, kterou držíte v ruce, není knihou v tom pravém slova smyslu. Její neskromné ambice leží někde úplně jinde. Chtěla by se totiž stát jakousi „one man show“ člověka, který vždycky dokázal vidět v automobilu mnohem více než jen pouhý dopravní prostředek, závodní nářadí nebo dokonce zboží. Chtěla by být prostě nakouknutím k technicky brilantnímu malíři patřícímu ve svém oboru k absolutní světové špičce. Václav Zapadlík nikdy neviděl v kupě součástek tvořících automobil pouze směsici designu, techniky a funkčnosti. Vedle přesnosti a reality v ní odjakživa hledal také to, co tam možná mnozí ani nečekali. Totiž jakési kouzlo a romantiku. A to je zřejmě i důvodem, proč si jeho motorismem provoněné kresby a obrazy dokázaly najít cestu k takovému počtu automobilových příznivců na celé zeměkouli. A proč by i vám měly přinést potěšení, určitý druh pohlazení a možná také inspiraci. 2010: Z memoriálu Václava Zapadlíka Brdský trojúhelník:Legenda - malíř Václav Zapadlík - dostal vlastní sochu v nadživotní velikosti