představí v létě inovované typy Volvo FH a Volvo FH16 . Vylepšení se týká zejména prostoru pro posádku.

O stávající produkci je přitom zejména v Evropě tak velký zájem, že překračuje výrobní kapacity. Dodávky inovovaných vozidel nelze očekávat dříve, než v posledním čtvrtletí letošního roku. Zájemci si však mohou modernizované verze objednávat již nyní. Změnou prošlo zejména „životní prostředí“ posádky, celý interiér kabiny řidiče s důrazem na pohodlí, bezpečnost a funkčnost. Kabina nyní poskytuje větší „obytný“ prostor zásluhou lepšího využití obestavěného objemu, anatomicky upravená pohodlnější sedadla, preciznější a neoslňující vnitřní osvětlení, větší a racionálněji rozmístěné odkládací schránky (dokonale je například využit prostor pod spodním lůžkem) s lepším uzavíráním dvířky zabezpečeným proti samovolnému otevření, podstatně bohatší a modernější výbavu audio a video techniky pro dobu odpočinku, estetičtější obkladové a potahové materiály, lůžka mají nastavitelné uspořádání umožňující odpočinek v polosedě, loketní opěr u obou sedadel dostala kožené čalounění a spolujezdcovo lze otočit o 90 stupňů a sklonit vzad o 15 stupňů. Soustava vnitřního osvětlení kabiny má rozmístěno sedmnáct různých svítilen s moderním ovládáním včetně časovaného stmívače i reostatu umožňujícího nastavení jasu osvětlení podle potřeb posádky. Samozřejmostí je také červené noční osvětlení. Pozměněny byly hlavice páky voliče samočinné převodovky I-Shift, respektive Powertronic, (s konzolou je nyní lze také odklápět tak, aby se uvolnil prostor u sedadla řidiče), nové je uspořádání i tvar a vzhled přístrojového panelu, sériově jsou instalovány někdejší luxusní doplňky, jakými jsou například dešťový senzor samočinně aktivující stírače a řídí jejich rychlost nebo světlomety natáčené ve směru jízdy a nasvěcující vnitřní prostor zatáček Model Volvo FH16 dostal ještě výraznější markanty, které jej v provozu nepřehlédnutelně identifikují. Exkluzivitu vlajkové lodě koncernu zvýrazňují například barevné řešení interiéru. Z TZ VOLVO

města Pardubic v roli svatebního vozidla zachytil čtenář BUSportálu.

Autobus 28 typu Škoda 706 RTO MTZ byl rekonstruován ze dvou vozidel - pojízdné prodejny roku výroby 1965 autobusu Š 706 RTO roku výroby 1967. Viz www.dpmp.cz Veteráni v Pardubicích.

Vlastimil Tělupil pro BUSportál.

Autobusy nás vozí do školy, do práce, za zábavou, na schůzky ... Ve své poměrně krátké zhruba stoleté historii prošly velkým vývojem. Stačí porovnat malý autobus Škoda 125 A115 z roku 1927 se sedmičkovou Karosou, která se také už pomalu stává historií. Neměli bychom zapomínat ani na všechny "autobusáky" ze závodů ČSAD či městských dopravních podniků. Mnozí z těch linkových by mohli psát kroniku míst, kudy projížděli. Znali všechny cestující a do škol odvozili i tři generace školáků. Následující obrázky i minulý materiál s nákladními vozy - to je jen malý průřez historií našich užitkových vozidel, které si zaslouží, abychom se k nim postupně vraceli. Je to i vzpomínka na ty. kteří někde nahoře jezdí svoji linku a dívají se, jak si dnes vede autobusová doprava. Historické užitkové automobily se těší stále větší oblibě.

(CZ + EN). Vozidlo na podvozku Volvo B9SLA s vyrábí čínský výrobce Sunwin ve společném podniku s Volvo. (Volvo launches BRT bus in China.)

Společnost Volvo Buses představuje autobus VOLVO 7800 pro BRT (Bus Rapid Transit) v Číně. V současnosti je kladen velký důraz na životní prostředí v Číně v souvislosti s olympiádou a World Expo v Šanghaji. Volvo Buses představila kloubové Volvo 7800 na veletrhu Busworld v Šanghaji. Je to 18 m nízkopodlažní autobus s 9 l motorem na podvozku Volvo B9SLA, který je využíván pro BRT systém Transantiago v Chile (1500 jednotek). Autobus odveze 160 cestujících a má čtvery široké dveře. Většina podvozků je dodávána ve formě "souprav - kitů" z centrálního závodu Volvo ve švédském Borås. Kompletace a dostavba probíhá v závodě Sunwin v Šanghaji. Společnost Sunwin bus vyrábí městské autobusy a je výsledkem spojení Volvo a čínského partnera SAIC. Společnost staví městské autobusy na podvozcích Volvo a prodává je pod značkou Volvo a také na místních podvozcích - ty produkuje pod značkou Sunwin. Společnost obdržela nyní zakázku na 395 autobusů Sunwin pro Qingdao City v rámci olympiády. 10.5 a 12 m autobusy budou vyrobeny v Qingdao a Šanghaji a dodány na jaře. TZ Volvo Bus Corporation 19.3.2008. Překlad BUSportál. Kompletní v angličtině. Volvo launches BRT bus in China Volvo Buses is now launching its BRT Volvo 7800 bus in China. Currently, there is a strong environmental focus in China prior to the Olympic Games and later the World Expo in Shanghai. In addition, Volvo’s Chinese company Sunwin has received an order for 395 city buses to the Olympic city of Qingdao. Volvo Buses launched the Volvo 7800 articulated bus at the large bus exhibition Busworld in Shanghai, which recently concluded. It is an 18-meter-long low-floor bus with a 9-liter engine mounted on the side at the front of the bus. The chassis Volvo B9SLA, with a different body, is being used with great success in the BRT system Transantiago in Chile, where Volvo delivered more than 1,500 such buses. Bus Rapid Transit is a solution to traffic problems in many of the world’s cities. It involves creating bus-based transport systems using buses with high passenger capacity, bus models and stations that facilitate rapid on and off loading and a traffic solution in which buses have priority. Increasingly more BRT systems are being built in China and Volvo’s new bus is suited for such traffic. It can carry 160 passengers, has four wide entries and a low floor through the entire bus to facilitate on and off loading. Most of the chassis is delivered as assembly kits from Volvo’s central chassis plant in Borås, Sweden. Local components are added and the chassis is assembled in Sunwin’s plant in Shanghai, where the body is also produced. The body is basically the same used in Volvo’s Chinese 12-meter buses, but the front and rear are new and the interior is fitted to suit articulated buses. The city bus company, Sunwin Bus, is equally and jointly owned by Volvo and the Chinese partner SAIC. The company builds city buses on Volvo chassis that are sold under the Volvo brand as well as on local chassis whereby the buses are sold under the Sunwin name. The company has now received an order for 395 Sunwin buses for delivery to Qingdao City where the Olympic sailing competitions will be decided in the autumn. The buses, which are 10.5 and 12 meters in length will be built in Sunwin’s plants in Qingdao and Shanghai and delivered in the spring. Volvo Bus Corporation Press Information, March 19, 2008

MAN : 55 000 zamestnancov, 15.5 miliardy eur. Čo stojí za týmito číslami? Jedna z najzaujímavejších spoločností súčasnosti s fascinujúcou históriou.

V súčasnosti vyrába MAN v Európe a Ázii najmodernejšie kamióny a autobusy, obrovské lodné motory a turbíny pre všetky kontinenty. MAN je celosvetová spoločnosť s 250-ročnou tradíciou a najmodernejšími výrobkami. História MANu odráža súčasnú históriu. V roku 1758 začala éra uhlia a železiarskeho priemyslu spoločne s prvou spoločnosťou MAN, železiarňami St.Antony v oblasti Porúria; ruda tu bola ťažená, tavená a ďalej spracovávaná. V nasledujúcich rokoch zohrávalo dôležitú úlohu pre vývoj MANu mnoho významných priemyselníckych rodov: Krupp, Haniel, Huyssen a Jacobi v Porúrí; Reichenbach, Sander a Klett v južnom Nemecku. Priekopníci nemeckého strojárstva pracovali v Augsburgu, Norimbergu a Sterkrade. Predchodcovia MANu skonštruovali prvé nemecké rotačné tlačiarne pre tlač kníh a novín, čo umožnilo tlač vo veľkom, a tým aj rozvoj masmédií. Zostrojili prvé chladničky Carla von Linde a spoločne s vynálezcom Rudolfom Dieselom vyvinuli a skonštruovali Dieselový motor, do súčasnosti najvýkonnejší spaľovací motor. MAN zohrával od svojich začiatkov významnú úlohu vo vývoji nových technológií. Technici spoločnosti tiež postavili prvé nemecké oceľové mosty, prvú nemeckú parnú loď na Rýne, visutú železnicu vo Wupperthale a kľúčové komponenty pre európsku raketu Ariane. História MANu je taktiež históriou zmien: históriou spojení, nákupov a predajov, ako aj rôznych reštrukturalizácií. Až v roku 1986 táto skupina dostala podobu v akej ju poznáme dnes: samostatne operujúcimi, zmluvne prepojenými divíziami. V súčasnosti pracujú MAN Nutzfahrzeuge, MAN Diesel, MAN Turbo a Man Ferrostaal, ako aj špecialista na prevodovky Renk pod zastrešením MANu. Aj keď MAN už má 250 rokov histórie za sebou, stále zostáva živý a aktívny.

Slavnostní představení nových vlakových souprav „Treno Panoramico“ s komponenty ze Škodovky se uskutečnilo na začátku března 2008 v italských městech Domodossola a Santa Maria di Maggiore

Slavnostní představení nových vlakových souprav „Treno Panoramico“ s komponenty ze Škodovky se uskutečnilo na začátku března 2008 v italské Domodossola a Santa Maria di Maggiore. Akce se účastnili čelní představitelé SSIF s.p.a., výrobce vlaků OFV s.p.a., konsorcia Corifer jehož je OFV členem, místního drážního úřadu, zástupců hlavních subdodavatelů, včetně generálního ředitele ŠKODA ELECTRIC a.s. Jaromíra Šilhánka a další odborné veřejnosti. Dodávky představovaly pro firmy skupiny ŠKODA HOLDING a.s. celkem 21 trakčních (osazených trakčními motory) podvozků, 7 běžných podvozků a 10 sad elektrické trakční výzbroje, vše pro vlakové jednotky EMU (electric municipality units, tj. elektrické jednotky pro příměstský provoz) provozované v horském terénu. Finální montáž souprav EMU prováděl OFV pro konečného zákazníka SSIF se sídlem v Domodossole, který provozuje úzkorozchodnou trať Domodossola-Locarno. Projekt, na rozdíl od většiny jiných zakázek, trval poměrně dlouho. Počáteční jednání se konala již v roce 2001. Důvodem byla zejména důkladná technická příprava vozidla. „Konečný zákazník nic nechtěl ponechat náhodě a nic neuspěchal. Pod jeho pečlivým dohledem byl během řady jednání připravován každý technický detail. Jednání nakonec vyústila v podepsání kontraktu a realizaci. Během první poloviny roku 2007 byly postupně oživeny všechny trakční výzbroje, v neděli 10. června 2007 byly první dva vlaky připravené k provozu s cestujícími,“ uvedl manažer dodávky elektrovýzbroje Miroslav Jokl ze ŠKODA ELECTRIC. Vlakové soupravy jezdí na trati, která měří něco přes 50 km, rozchod je 1000 mm, šplhá a klesá po svazích až 60 promile v zatáčkách o nezvykle malém poloměru. Italský zákazník z SSIF a OFV je spokojen a chválil spolehlivost trakční výzbroje, dynamické vlastnosti vlaku, chod podvozků. Obrovskému zájmu se vlaky těší především ze strany cestujících. TZ Škoda

V centru, kde se budou věnovat i autobusům a neodmítnou ani vozy jiných značek, se představil první třínápravový autokar Volvo 9700 v ČR v podobě, ve které získal titul "Coach of the Year 2008".

Ze slavnostního otevření servisního a prodejního centra VOLVO 13.3.2008 v Nýřanech u Plzně. Úvodní záběry. Volvo Truck Czech, Volvo Stavební stroje Czech a Volvo Financial Services oficiálně otevřely nové prodejní a servisní centrum v Nýřanech na plzeňské dálnici D5, přímo na exitu 93. Jedná se již o čtvrtý region, kde mohou zákazníci využít všech služeb pod jednou střechou. Hlavním cílem je zvýšení servisní kapacity a úrovně poskytování kompletního servisu v západních Čechách. Nové prodejní a servisní centrum nabízí nákladní vozy, stavební stroje, financování, pojištění, servis, prodej náhradních dílů a školení ekonomické jízdy pro řidiče nákladních automobilů. Zabírá celkovou plochu více než 17 500 m2, z čehož 1150 m2 připadá na budovu Volvo Truck Centra a 6500 m2 na zpevněné plochy s možností rozšíření kapacity a služeb. V servisní části pro nákladní vozy Volvo jsou k dispozici tři průjezdná stání dlouhá 28 m, z nichž je jedno vybaveno montážní jámou. K dispozici jsou přístroje pro diagnostiku elektronických systémů, měření emisí, kontrolu včetně údržby klimatizací a dostatečně velký sklad originálních náhradních dílů. Také je zde vyhrazený prostor pro opravy motorů a převodovek. Řidiči čekající na opravu svého vozidla si mohou odpočinout v místnosti řidičů, vybavenou samostatným sociálním zařízením včetně sprchy. Toto zázemí bude nabízet potřebné služby i významné skupině tranzitních zákazníků. Servisování je samozřejmé i u autobusů Volvo . Prodejní a servisní centrum Volvo zaměstnává přibližně 26 lidí. Plzeňský tým mechaniků patří ke světové profesionální špičce. V roce 2007 zvítězil v semifinále světového šampionátu zaměstnanců autorizovaných servisů Volvo Trucks. Jedná se o soutěž určenou pro mechaniky, pracovníky oddělení náhradních dílů a střední management a je zaměřená na prohlubování znalostí, rozvíjení schopností a dovedností servisních pracovníků. BUSWORLD 2007: *** Volvo 9700 - Coach of the Year 2008 *** Vystavený typ autokaru Volvo 9700 vyhrál mezinárodní soutěž o nejlepší autokar roku 2008 ("Coach of the Year 2008" na BUSWORLD 2007 v Belgii). Vůz 9700 Prestige je 13metrové, trojnápravové luxusní silniční vozidlo ze série 9700, s motorem umístěným vzadu. Ostatní členové této rodiny vozů mají délku mezi 10,4 m a 15,0 m, dvě či tři nápravy a výšku 3,4 m, 3,6 m nebo 3,8 m. Sílu tomuto vozidlu dodává šestiválcový motor DH12E s výkonem 460 k (336 kW) při 1465 - 1800 min-1 a impresivním točivým momentem 2200 Nm při 1100 - 1465 min-1. Díky systému SCR (selektivní katalytická redukce) splňuje emisní normu Euro 4. Vůz je vybaven vlastní automatizovanou 12stupňovou manuální převodovkou Volvo AT2412C I-Shift druhé generace. V minulosti bylo Volvo kritizováno za nevýraznou image. U modelu 9700 se podařilo dosáhnout vzhledu, který je atraktivní, aniž by se uchyloval k extravaganci, která rychle zastarává. Z TZ VOLVO .

Vlastimil Tělupil pro BUSportál.

Na našich silnicích se od skončení II. světové války vystřídala celá řada typů nákladních automobilů a a autobusů, vyrobených v tehdejším Československu, ale i v zemích bývalé RVHP. Některé se jen tak "mihnuly" jako např. Carpati, autobusy TV 71 - ve zkušebním provozu sice jezdily, ale do sériové výroby nedostaly. Stejně tak prototypy kloubových autobusů Škoda RTO-K, ŠM 16.5, osobní návěs NO 80. Krátce se sériově vyráběly autobusy Tatra 500 HB a tahač návěsů Praga S5T-2TN s trambusovou kabinou. Na velkou řadu typů nákladních automobilů a autobusů, které jezdily na našich silnicích, se už zapomnělo. Je dobře, že i dnes jsou fandové, kteří zachraňují nákladní automobily a autobusy. Některé na svoje zachránce teprve čekají. Historie užitkových vozidel poválečného Československa spjatá s podniky ČSAD si zaslouží stále doplňovat. Vlastimil Tělupil

Niekoľko historických fotografií.

V současné době si několika místech v naší republice připomínají sté výročí zavedení autobusové dopravy. I když do Brna se autobusy dostaly o něco později, i zde najdeme několik významných dat a mnohá z nich také končí číslicí osm.

První autobusová linka na území Moravy, která spojovala Brno s Velkou Bíteší , byla zprovozněna v dubnu roku 1920. O pět let později k ní přibyla druhá z Brna do Vídně. Brněnskou městskou hromadnou dopravu v té době stále zajišťují výhradně tramvaje. Významnou změnou, která ovlivnila život Brňanů i jejich městskou dopravu, byl vznik tzv. "Velkého Brna" v roce 1929, kdy se k původnímu městu Brnu 23 okolních a do té doby samostatných obcí. Tramvaje už nemohly pokrýt dopravní poptávku a do některých okrajových částí vzniklého města tramvajová trať vůbec nevedla. Ve stejném roce vzniká v Brně Společnost brněnských elektrických pouličních drah (SBEPD), která se pod vlivem uvedených faktů rozhoduje pro nákup 14 nových vozidel s benzinovými motory (Škoda a Fram) a zřízení autobusové dopravy – tehdy pouze jako doplňkového provozu k tramvajím. Ještě téhož roku byla zahájena výstavba autobusových garáží na Grmelově ulici, z nichž byl 2. května 1930 vypraven první autobus na pravidelnou linku A vedoucí z Lažanského (dnes Malinovského) náměstí do Černých polí. Nejzhoubnější vliv na autobusovou dopravu měla druhá světová válka. Ta ale na druhou odkryla šikovnost a odhodlání brněnských dopraváků. Když došlo v roce 1940 k ropné krizi a bylo nutné hledat alternativní zdroje pohonu vozidel MHD, začali pracovníci v dílnách na Grmelově ulici přestavovat jednotlivá vozidla na dřevoplyn a podařilo se tak autobusovou dopravu v Brně zachovat. Daleko horší byl pro autobusy konec války, kdy ustupující německá armáda všechna vozidla odvezla. Některá z nich byla sice později nalezena, ale v téměř nepoužitelném stavu. I tehdy brněnští dopraváci nezaváhali a vlastními silami opravili nejen zpět získaná vozidla, ale i autobusy pocházející z různých koutů naší republiky, které potkal podobný osud, jako ty brněnské. A tak se díky odhodlání brněnských dopraváků opět roztočila ve válkou zničeném Brně kola tramvají a autobusů a tyto události se staly jakýmsi odrazovým můstkem pro rychlý rozvoj brněnské autobusové dopravy. Dalších významných dat by bylo na několik stran, takže se omezím pouze na ta končící číslicí osm. V roce 1958 zavádí brněnský Dopravní podnik technickou novinku – dispečink s přímým telefonickým spojením s jednotlivými vozidly. Rok 1968 patřil brněnské premiéře kloubového autobusu Karosa ŠM 11. Ten byl nasazován na linku 66, která pokrývala poptávku z nově postaveného sídliště na Lesné. Ústředni autobusové nádraží Zvonařka bylo postaveno v roce 1978. Dnešní podobu se zastřešenými stanovišti však získalo až o sedm let později. A nakonec zmíním ještě rok 1998, kdy se brněnský dopravní podnik transformoval na akciovou společnost a byla tak odstartována jeho moderní éra. Závěrem bych se rád vrátil k autobusovým garážím na Grmelově ulici. V roce 1964 nakoupil dopravní podnik 22 nových vozidel Škoda RTO. V té době už byla kapacita Garáží na Grmělově ulici vyčerpána. Nová vozidla byla po nějakou dobu provizorně odstavována v náhradních garážích v Pisárkách a poté, co vozovnu v Králově Poli (dnes Medlánky) opustily trolejbusy, byla "ertéóčka" přesunuta tam. Další nárůst autobusové dopravy (šedesátá léta se dokonce nesla ve znamení jejího upřednostňování před tramvajovou) si však vyžádal zřízení zcela nové vozovny ve Slatině, která měla tehdy už nevyhovující garáže v Grmelově ulici zcela nahradit. A tak 26. března 1976 byly naposledy ráno vypraveny na svoje linky vozy z ulice Grmelovy a večer se už vracely do Slatiny. Z garáží se staly ústřední dílny Dopravního podniku města Brna, kde se prováděly i střední a generální opravy vozidel. Osud garáží, které byly u vzniku brněnské autobusové dopravy a prožily s ní těžké roky během války i období rozkvětu v letech šedesátých, se uzavírá 30. května 2000, kdy byl celý areál odprodán soukromému majiteli. Garáže dodnes stojí a zachovaly si svůj původní ráz, což můžete posoudit z přiložených fotografií. Zdrojem některých informací a černobílých fotografií byla kniha Autobusy v brněnské městské dopravě 1930 – 2005. Pro použití převzatých fotografií jsem získal souhlas Tomáše Kocmana z Technického muzea v Brně. Barevné fotografie pochází z archivu autora. Jan Havíř pro BUSportál.