Modernizované prostředí s postupně zaváděným systémem sledování výroby se od minulé návštěvy výrazně změnilo.

Ke druhé fotoreportáži přidáme i text, vycházející jak z poskytnuté prezentace, tak z ústních informací. Zatím jsme se věnovali třínápravovému autokaru Magelys .

Záběry z fáze před lakováním.

V současné době je již přívěs Ladislava Tetery předán do lakovny v DSZO Zlín. I přes poněkud nižší kvalitu záběrů věříme, že budou pro čtenáře BUSportálu zajímavé. Ladislav Tetera začíná s renovací vleku DM 4

proběhlo již po několikáté v Českém Brodě

Následná "Vítězná Prvomájová jízda Velké plechové kavalerie zlatým pruhem země České od Lipan směr Chlumec" pak zahrnovala návštěvu památníku u Lipan a přesun do muzea k panu Víšovi do Chotouně, který má zde ve sbírce 100 stabilních motorů, vzácné traktory a další zemědělskou techniku. V Českém Brodě se představil i valníček Praga pana Víši. Vozidla se těšila obvyklé oblibě u těch nejmenších - k záběru pětiletých dvojčat u kola Škody 706 RO, které bylo větší než oni, jen doplnění, že jejich úsměv je výsledkem usilovného křiku "sýr".

Další autobusový veterán se chystá na znovuzrození II.

Další autobusový veterán se chystá na znovuzrození I. Vozidlo bylo objeveno u Čechtic, kde ohraničovalo krosovou dráhu. Nalezený majitel byl ochoten ho prodat. Termín odvozu se řídil zemědělskými pracemi a počasím, nakonec k vysvobození zejména z bezového keře došlo 29. dubna 2010. Mezitím se oslovili znalci historie autobusové techniky z Česka i Evropy. Ti čeští pak vůz identifikovali jako rakouský Gräf & Stift. Možností, jak se autobus do Čech dostal, je více: Autobus mohl přijít s frontou a po válce jej získal malý soukromý dopravce z trofejního skladu z Kaznějova, mohlo se jednat i o autobus, který jezdil mezi Brnem a Vídní. Každopádně jako mnoho jiných veteránů skončil jako včelín. Vozidlo nemá hnací agregát. Osud vozu budeme na BUSportálu samozřejmě sledovat.

byl i v letošním roce na 1. máje nasazen na pravidelnou linku 132101 Praha - Týn nad Vltavou

Jaroslav Čuřík nám napsal a poslal dva záběry: Po celé trase jako vždy vzbuzoval velkou pozornost. Znovu se potvrdilo, že i takto starý veterán je schopen "vyjet" současný jízdní řád s minutovou přesností. Potlesk spokojených cestujících v cílové stanici jistě potěšil nejen řidiče, ale i majitele firmy. Velkou fotoreportáž jsme uveřejnili před rokem: Z prvomájové historické jízdy na tradiční lince do Týna nad Vltavou a zpět

Záběry z letoška jsme dostali od Standy Červeného. (Doplněno řidičkou doubledeckeru, opravou chladiče vozu Ikarus a jednou nákladní Tatrou)

S jarem se aktivity veteránů rozbíhají - jak ostatně je vidět i na BUSportálu. V nejbližších dnech se můžete ještě těšit na záběry z veteránského 1. máje v Českém Brodě a na aktuální stav renovace vleku DM4 Ladislava Tetery. 2009: Od 1. do 3. května se ve Werdau nedaleko Zwickau setkali veteráni 2008: IFA - Oldtimertreffen ve Werdau 2008

Nejprve uveřejňujeme záběry z minulého roku v lůně přírody ....

... s křovím i bez křoví a zítra se podíváme na jeho vysvobození a prozradíme, co to je za vozidlo (s nejvyšší pravděpodobností). Zatím můžete tipovat. Je zřejmé, že proces nalézání a zachraňování je nekončící a že pozorné oči turisty jsou stále na místě, a to hlavně díky včelařům a zahrádkářům.

záběry autokaru SOR a sedaček Intap.

Síla SOR Libchavy je v obrovském portfoliu. Přestože nabídka je orientovaná zejména na linkovou, příměstskou a městskou dopravu, SOR má řešení i pro zájezdovou dopravu a nabízí cenově dostupný autokar. Zákazníkům SOR nabízí i pohodlné sedačky polské společnosti Intap (viz poslední dva záběry). Na návštěvě v SOR Libchavy: Autobusy pro Prahu a Bratislavu Na návštěvě v SOR Libchavy: Krátký částečně nízkopodlažní SOR 8.5 m pro Raciborz Z Libchav do Sokolova: Záběry autobusu SOR C 10.5 v novém faceliftu

Káva, čaj či chlazené pivo není už dnes žádný problém. Výrobce těchto systémů se stará o cestující i o řidiče.

Tak jako se výrobci autobusů stále více snaží zajistit pro cestující i řidiče maximální pohodlí a komfort při cestování, je již řadu let trendem v tomto dopravním odvětví také starost o jejich chuťové buňky. Široký sortiment cateringových doplňků do autobusů na český trh od předního světového výrobce dodává a veškerý servis zajišťuje již třetím rokem společnost SolBus servis. „Náš německý obchodní partner Frenzel je jedničkou na evropském trhu a má více než padesátiletou tradici. Chladničky do autobusů vyrábí od roku 1969, o čtyři roky později rozšířil výrobu také o kuchyně a kávovary. Zejména v posledních několika letech jde vývoj tohoto odvětví dopředu doslova mílovými kroky. Nabídka je tak široká, že si vybere i ten nejnáročnější zákazník,“ říká ředitel společnosti SolBus servis Vladimír Soukup. Co se týče teplých nápojů, asi nejrozšířenějším výrobkem u nás je automat na horké nápoje FOHA 100, s nímž se setkáváme také ve velmi frekventovaných žlutých linkách a jehož kvalita je tedy náročným provozem dobře prověřená. Cenově nejpřístupnější variantou je systém ohřevu vody FOKM 40 s možností přípravy také překapávané kávy. Jde v podstatě o válec z kvalitní ušlechtilé oceli, pro nějž se najde místo v každém autobuse. „Nezapomínáme ani na řidiče. Ideálním řešením jsou pro ně kuchyňky s mincovníkem, které nevyžadují žádnou obsluhu. Zejména v náročném městském provozu v letních měsících je pak výborným doplňkem malý, výkonný a cenově přijatelný chladící systém na jednu PET láhev, “ dodává Vladimír Soukup. V kuchyňkách je možné nejen vařit kávu či vodu, ale také např. ohřívat párky. Vybírat je možné z mnoha variací kuchyní, kávovarů, nápojových automatů, ledniček a chladících zařízení, v nabídce jsou také mikrovlnné trouby, vše samozřejmě na 24 V. V mikrovlnné troubě lze ohřát mražené jídlo, ale třeba také připravit popcorn. A ani toho se nemusí řidiči obávat. „Dodáváme i výkonné centrální vysavače, s nimiž rychle a pohodlně uklidíte v celém voze. Myslím, že podobný doplněk by měl být nedílnou součástí výbavy každého autobusu,“ uzavřel Vladimír Soukup. TZ SolBus servis spol.s r.o.

Provozuschopnost plnicí stanice stlačeného zemního plynu má při nízké hustotě těchto stanic obrovskou důležitost.

Vizionář, který si pořídí automobil na zemní plyn, plánuje svoji cestu mnohem pečlivěji než majitel auta s klasickým pohonem. BUSportál se snaží zároveň vyzkoušet co nejvíce stanic s minimálním zdržením zajížďkami. Při cestě do Vysokého Mýta jsme natankovali v Praze u Q100 na Modřanské - tato stanice je šikovná při průjezdu Jižní spojkou. Tankování proběhlo v pořádku. Protože se všímáme i ostatních tankujících, i na záběrech je možno vidět vozidlo společnosti Bonett a určitě zajímavý je i přestavěný Favorit. Další tankování jsme naplánovali při zpáteční cestě z Vysokého Mýta do Pardubic do DP i s tím, že jsme kvůli tomu změnili obvyklou osvědčenou rychlou trasu přes Opatovice na hradeckou dálnici na pomalou přes Chrudim. 21.4.2010 okolo 16:00 se nám v Pardubicích natankovat bohužel nepodařilo (tankomat mimo provoz). Opět jsme se sešli s dalším vozem Bonett. Řešením pro spěchajícího po zdržení cestou přes Chrudim bylo jen se vrátit k benzínu, na cestu do Hradce nebyl čas a ani chuť. Na benzín jsme dojeli až do Plzně, protože lístek do divadla znamenal, že není možno už ztratit ani minutu jakýmkoli tankováním. V Plzni tankujeme u domovské plničky v Doudlevcích . Poslední tankování na fotografiích je ze dneška - vyzkoušeli jsme cestou z čínské ambasády v Bubenči stanici v Praze na Evropské . Bude to snesitelná varianta na trase Praha - Plzeň po dokončení Letné. Téměř vše včetně otevírání vrat se povedlo, pouze se nepodařilo napoprvé získat účtenku. Tím pádem jsme vyzkoušeli telefonický kontakt a účtenku jsme po poradě získali. Po stovkách kilometrů a několika plněních hodnotíme provoz z ekonomického hlediska - možná více než u benzinu je třeba mít lehkou nohu. I s občasnou ostřejší jízdou, městským i dálničním provozem vychází 1 km Fabie Combi 1.4 při provozu na CNG přibližně na 1 Kč/km (bez DPH). Dagmar Braunová