Už tradičně se představily na náměstí i historické autobusy.

kolinsky.denik.cz - 2.5.2011 - Český Brod - První máj se v Českém Brodě nesl ve znamení veteránů. Jel se tam již patnáctý ročník Okruhu Českobrodského. Letošní ročník tak byl jubilejní. „Pět se jich jelo v první republice a deset je novodobých,“ počítal ředitel závodu Václav Kec. Tentokrát se do Českého Brodu sjela téměř stovka majitelů nejrůznějších veteránů. Více na kolinsky.denik.cz

Fotografie z letošního dne otevřených dveří Technického muzea v Brně.

O víkendu 30.4. a 1.5. 2011 se uskutečnil další z velmi oblíbených dnů otevřených dveří v depozitáři nekolejových vozidle MHD Technického muzea v Brně. Ani nedělní mírně deštivé počasí neodradilo zájemce od návštěvy řečkovického areálu, kde byly k vidění kromě historických autobusů a trolejbusů také vozidla vojenská, hasičská a osobní. Jako obvykle byly připraveny soutěže pro děti a prodej drobných upomínkových předmětů. Součástí akce byla také prezentace funkčního modelu trolejbusu a informačních panelů RIS – řídícího informačního systému využívaného Dopravním podnikem města Brna. Jan Havíř

a obrazová minigalerie na webu Československé ambulantní pošty .

Václav Kopp BUSportálu napsal na téma Škoda 706 RTO: Ještě v době, kdy jsem pracoval na Dopravním závodě spojů v Plzni, se Škoda 706 RTO používal k vestavbě pojízdné třídírny poštovních zásilek (v žargonu "autopošta"). Ve Vysokém Mýtě vyrobili kompletní autobus v poštovních barvách (od lišty vzhůru holubiččí šeď, od lišty dolů pařížská modř - i to si pamatuji!) a s dvoukřídlými vraty na zádi. Odvezlo se to k nábytkářům do Rousínova. Ti vyrobili dvě přepážky a vytvořili tak tři prostory - pro řidiče vpředu, třídírnu uprostřed a sklad vzadu. Do třídírny potom také stoly s policemi na obou stranách. Ke stolům byly přišroubovány sklopné držáky poštovních pytlů. Židle pro třídiče měly speciální úchyty v podlaze. Je pravdou, že třídiči je nepoužívali, židle měli ve skladu a třídili vestoje. Podle toho musel řidič přizpůsobit techniku jízdy. Třídiči zpravidla mívali džbánek s pivem na podlaze a nesmělo se vylít! Zajímavostí bylo, že takto vyrobený autobus měl v TP zapsáno "nákladní automobil - pojízdná pošta" a postačilo řidičské oprávnění skupiny "C" - nemuselo být "D". Další zajímavostí bylo, že tento vůz byl uznáván Veřejnou bezpečností jako ekvivalent autobusu při zkouškách na řidičské oprávnění na skupinu "D". Sám jsem takto oprávnění "D" získal. Skupina "D" se tenkrát dělala individuálně, bez výcviku ve Svazarmu... Po přechodu Karosy na typovou řadu ŠM se i tento typ autobusu používal na přestavbu na "autopoštu". Redakce pátrala po obrázku a našla zajímavou fotogalerii na www.vlakova-posta.cz . Děkujeme za povolení k převzetí. Na webu naleznete i poštovní RO, ŠL 11 a Karosy C 734 a informace o osudech některých z těchto vozidel.

Od roku 2002 se ČPU angažuje rovněž v oblasti vytváření podmínek pro rozvoj využívání stlačeného zemního plynu (CNG) jako paliva v dopravě.

27. dubna 2011 tomu bude přesně 17 let, kdy byla v souvislosti se zahájením privatizace českého plynárenství založena Česká plynárenská unie. Zakládajícími členy tehdy bylo 8 krajských distribučních společností a státní Český plynárenský podnik, o. z. Transgas. Vzniklo nezávislé a dobrovolné profesní sdružení právnických osob, jehož cílem bylo sjednocovat stanoviska plynárenského odvětví ČR. Česká plynárenská unie v současné době zastupuje zájmy 16-ti členů, držitelů licencí na obchod, přepravu, distribuci nebo uskladňování zemního plynu. Posláním České plynárenské unie (ČPU) je soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v České republice i Evropské unii, tzn. hájení zájmů členů ve vztahu k domácím i mezinárodním institucím a představování zemního plynu odborné i laické veřejnosti jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva. ČPU zastupuje Českou republiku v mezinárodní organizaci Eurogas. Hlavní pozornost a činnost unie je zaměřena do oblastí energetické politiky, energetické legislativy, mezinárodní spolupráce, medializace odvětví a předávání informací veřejnosti. Od roku 2002 se ČPU angažuje rovněž v oblasti vytváření podmínek pro rozvoj využívání stlačeného zemního plynu (CNG) jako paliva v dopravě. Z TZ ČPU Jako ilustrační přinášíme záběry z nejčerstvějšího z kulatých stolů 9.3.2011 (v titulku), které ČPU pravidelně pořádá. Konal se za přítomnosti zástupců plynárenských společností, dopravců, institucí a médií v City Tower v Praze. Těžištěm diskuse bylo vyhodnocení situace v souvislosti uplynutí 5 let od uzavření Dobrovolné dohody se státem - Podpora zemního plynu pro dopravu . Spodní obrázek je z prezentace ČPU na letošní valné hromadě Svazu dopravy. Související na www.cpu.cz : Projekt Provoz městské hromadné dopravy (MHD) v Prostějově pouze autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) Porovnání variabilních nákladů na palivo u autobusů MHD (Pardubice) Ekonomika provozu CNG autobusů

Plnicí stanice je zaintegrovaná do stávající čerpací stanice v areálu dopravce. Cestující na Kladně se momentálně svezou pěti plynovými autobusy tří značek.

Stanice slouží v současnosti pěti plynovým autobusům standardní délky 12 m - čtyři jsou součástí autobusové flotily ČSAD MHD Kladno (Tři Irisbus Citelis a jeden Mercedes-Benz Citaro) a jeden je zde momentálně na testování (TEDOM). Plnicí stanice je k dispozici i veřejnosti a jak je u dodavatele, jímž je společnost Bonett, běžné, je vybavena univerzálním tankomatem na CNG karty, bankovní karty a hotovost. U plnicí stanice jsme zastihli jeden z Citelisů, vůz si dotankoval i BUSportál (současně) a zastihli jsme při tankování i osobní vůz "zvenčí". ČSAD MHD Kladno si chce pořídit dalších 22 autobusů na stlačený zemní plyn pro příměstský provoz. Nákup nových autobusů je podmíněný získáním dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy . BUSportál děkuje Ludomíri Landovi a všem zúčastněným z ČSAD MHD Kladno za laskavé a operativní přijetí 26.4.2011, díky němuž vznikly všechny záběry. K plnicí stanici: www.bonett.cz: Další investice Bonett - společný projekt s ČSAD MHD Kladno

K historickému trolejbusu Škoda 9 Tr přibyl historický autobus Škoda 706 RTO MTZ . Veřejnosti bude představen během Dne otevřených dveří DSZO 18. června 2011 .

Pracovníci údržby vozidel dokončili rekonstrukci autobusu po tříletém úsilí právě v těchto dnech. Autobusy Škoda 706 RTO se vyráběly v padesátých a šedesátých letech minulého století. Na linkách tehdejšího Dopravního podniku města Gottwaldova (DPMG) jezdily tyto autobusy od poloviny padesátých zhruba do konce sedmdesátých let dvacátého století. Historický autobus dávali pracovníci údržby DSZO dohromady od roku 2008. Skládali jej ze dvou vozů stejného typu. Jeden byl zakoupen ve středních Čechách. Z něho je podvozek a rám rekonstruovaného autobusu. Ten se musel nejdříve u externí firmy opískovat. Odřezaly se zrezivělé části a nahrazovaly se novými prvky. Další díly včetně motoru se získávaly ze stejného typu starého autobusu, který byl nalezen odstavený na louce u Řetechova. Repasovaly se obě nápravy, listová pera, tlumiče, vzduchový okruh, rozvodové hadice, kompresor. Spoustu náhradních dílů pak sháněli pracovníci DSZO u různých sběratelů, něco museli sami vyrobit. Pracovali většinou jen podle dobových fotografií. „Snažili jsme se autobus co nejvíc přizpůsobit podobě, jakou měla tato vozidla na linkách DPMG začátkem šedesátých let. Nejvíc práce nám dala oprava karoserie. Vyráběli jsme mechanismy na zavírání dveří a řadu dalších prvků, které chyběly,“ říká mistr Leoš Zelinka. „Zvláštní poděkování si zaslouží kolektiv údržby autobusů, který věnoval opravě nemalé úsilí. Práce na obnově historického vozidla je odlišná od běžných postupů a její zvládnutí vypovídá o velké řemeslné zručnosti těchto lidí. Nesmíme zapomenout ani na majitele mnoha renovovaných autobusů Ladislava Teteru z Kroměříže a další externí spolupracovníky, kteří nám pomohli radou či nedostatkovými díly,“ poznamenal ředitel DSZO Josef Kocháň. DSZO chce oba historické vozy, trolejbus i autobus, využívat při slavnostních příležitostech k reprezentaci firmy. Pravděpodobně bude také možnost historická vozidla pronajímat například na přepravu svatebních hostů nebo pro různé propagační akce. „V budoucnu bychom chtěli naši flotilu historického trolejbusu a autobusu doplnit ještě o rekonstruovanou historickou vlečku značky Jelcz, která by se za obě vozidla mohla podle potřeby připojovat. V minulosti, před nástupem kloubových vozidel, se ve Zlíně a Otrokovicích u trolejbusů a autobusů MHD vlečky používaly,“ prozradil vedoucí údržby Antonín Červenka. Rezavý vrak takové vlečky se již DSZO podařilo získat. Autobus Škoda 706 RTO MTZ dosahoval maximální rychlosti 65 km/h, měl pohotovostní hmotnost 8 700 kg, 29 míst k sezení a 41 míst k stání. Vůz je dlouhý 10,620 m, široký 2,5 m a vysoký 2,980 m. Objem válců činí 11 781 cm3, výkon motoru 117,6 kW při 1 900 ot/min. Rekonstruovaný historický autobus byl opatřen modrým lakem, který používala vozidla MHD až do šedesátých let. TZ DSZO , Zlín 15. 4. 2011 Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s. r. o., byla založena 1. 1. 1995. Jejími společníky je město Zlín + obec Želechovice nad Dřevnicí (majetkový podíl dohromady 87 %) a město Otrokovice (majetkový podíl 13 %). DSZO provozuje prostřednictvím 35 autobusů a 56 trolejbusů městskou hromadnou dopravu na území Zlína a Otrokovic. Zajišťuje rovněž opravy vozidel, montáž a opravy trakčního vedení. Trolejbusová doprava je ve Zlíně provozována od 27. 1. 1944. Vozidla MHD DSZO najedou ročně 4,8 milionu kilometrů a přepraví 35,9 milionu cestujících. Společnost má 350 zaměstnanců. Na prvních třech obrázcích jsou oba vozy RTO použité pro rekonstrukci a vrak vleku Jelcz. Další záběry jsou z postupu rekonstrukce RTO.

a pohlednice z Tábora se dvěma RTO a jedním RO.

Obrázek autobusu Karosa SB jsme nejprve dostali v e-mailu k identifikaci. Ta se díky tušení a pomocí Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů II. Martina Haráka podařila. Jak autor uvádí, jednalo se v Karose o vývojový typ středního (kratšího) busu (odtud zkratka SB) s délkou necelých 10 m z druhé poloviny 50. let. Byly vyrobeny 4 prototypy, první dva v linkovém, další v městském a čtvrtý v "luxovém" provedení. K sériové výrobě nedošlo. Petr Vejskal BUSportálu k fotografii napsal: Pamatuju se na tento autobus. Jako velmi malé dítě jsem s ním jezdil na hory, výlety apod., byl to podnikový autobus ÚVMV Praha (nebo tam byl velmi dlouhodobě zkoušen, asi proto ta zkušební SPZ), kde v té době pracoval můj otec. Autobus prý měl vzduchem chlazený motor vzadu (čili asi Tatra), čemuž odpovídají kapsy nasávání vzduchu, ale nápis (pokud si dobře pamatuji), Praga. (Encyklopedie uvádí u prvního prototypu motor Praga, u druhého a třetího Tatra a u čtvrtého informace není.) Foto je ze zájezdu podnikové ČSVTS do NDR v roce pravděpodobně 1963, kterého jsem se ve věku tří let zúčastnil, objevilo se při zkoumání a skenování starých negativů. Přidáváme z dřívější pošty pohlednici z náměstí v Táboře.

Kniha je k dostání v knihkupectvích a také na stranách nakladatelství GRADA , kde je možnost knihu objednat, ale zároveň si prohlédnout 52 stran zmíněné publikace. Autobusy Škoda 706 RTO - anotace Důvodů pro vznik samostatné publikace o vozidlech Škoda 706 RTO je hned několik. Autobusy Škoda 706 RTO měly povedenou konstrukci, která svým řešením vycházela z úspěšného předchůdce Škoda 706 RO. Také design karoserie byl na svoji dobu velice líbivý a dodnes jsou její ladné křivky zdrojem obdivu. Autobusy RTO pak výrobně vznikly ve velkém množství nejen v tuzemsku, ale licenčně také v Polsku. Kniha se tedy zabývá jak tuzemskými typy RTO, tak polskými modely, které jsou neméně zajímavé. I v této modelové řadě vznikly projekty, jež se realizovaly pouze ve formě prototypů, či jednotlivých kusů. Příkladem může být kloubová verze RTO-K. Zatímco v tuzemsku vznikla v jediném kusu, v Polsku se nejednalo o žádnou vzácnost. Kapitola věnovaná kloubovým autobusům vyjma jiného vysvětluje celou řadu dosud přetrvávajících nejasností okolo těchto zajímavých vozidel. Dalším pozoruhodným a málo známým modelem je RTO-SAP, ten je popsán v základním autobusovém provedení, ale také jako přenosový vůz Československé televize. Nemůže chybět samostatná kapitola o autobusech využívaných pro jiné účely, než je přeprava osob. Jedná se o firemní sériově stavěné verze i o dodatečné individuální úpravy běžných autobusů. V knize nelze také opominout skutečnost, že ač byly podvozky Škoda 706 RTO-ch určené primárně k montáži autobusových karoserií, celá řada těchto šasi posloužila k nesení automobilových nástaveb, především pak valníkových, ale i vysokozdvižných plošin aj.

v areálu společnosti DPÚK.

21. dubna 2011 - Novou plnicí stanici CNG v Ústeckém kraji slavnostně otevřela v Lounech skupina RWE. Plnicí stanice, určená pro tankování autobusů i pro nejširší motoristickou veřejnost, je umístěna v areálu společnosti DPÚK v Zeměšské ulici. Provozovatelem plnicí stanice CNG je společnost RWE Plynoprojekt, která v současné době provozuje již 10 CNG stanic v ČR. Stanice je zapojena do karetního systému plnicích stanic CNG, což umožňuje její bezobslužný provoz. Tankovat zde budou zejména autobusy DPÚK Louny a dalších dopravců, ale samostatný výdejní stojan umožní denně v době od 5:00 do 22:00 hodin i natankování osobního vozu na CNG, a to za zhruba 4 minuty. Celkem je v současné době v České republice 33 plnicích stanic CNG, do roku 2020 by jich mělo být v provozu téměř 300. Stejně dynamicky by měl růst počet vozidel na stlačený zemní plyn. V Evropě by jich mělo do roku 2020 jezdit až 23,5 milionu a jen v České republice se k tomu datu odhaduje jejich počet na 300–350 tisíc. RWE uvádí, že dnes jezdí v Čechách na stlačený zemní plyn 2 900 vozidel, z toho je 312 autobusů. „V budoucnu uvažujeme o rozšíření partnerství s RWE i v jiných regionech při tankování našich autobusů na zemní plyn. Spolupráce byla plně profesionální, proto se určitě nebráníme jejímu dalšímu pokračování,“ informoval Michal Jergl, předseda představenstva DPÚK. Tato společnost nyní v Lounech provozuje 14 autobusů na CNG. Z TZ RWE

Včasná kontrola transakcí Plzeňských karet v clearingovém systému CARDS EXCHANGE zvyšuje bezpečnost systému.

V uplynulých týdnech se odehrálo několik útoků na zabezpečení Plzeňské karty, na něž navázaly články, které poukazovaly na nízkou úroveň bezpečnosti karet Mifare® Classic. Ředitel úseku Plzeňská karta Vladimír Kvarda uvedl v reakci na zmíněné články, že zabezpečení nelze chápat jen jako vlastní zabezpečení bezkontaktní čipové karty, ale jako zabezpečení celého systému a ocenil významnou roli zúčtovacího systému při získávání podkladů o potenciálních zneužitích Plzeňské karty (viz článek na mobil.idnes.cz , vyšel i na plzen.idnes.cz). Kontrola návaznosti dat nahraných do clearingového systému CARDS EXCHANGE probíhá automaticky v noci a druhý den ráno (tedy během 24 hodin) mají pracovníci Plzeňských městských dopravních podniků k dispozici podklady, které jim umožňují efektivní kontrolu případného zneužití Plzeňských karet. V citovaném článku stojí za pozornost i zamyšlení Vladimíra Kvardy nad možnými příčinami útoků a jejich „právní“ zhodnocení. TI ČSAD SVT Praha s.r.o.