Federální vláda předčasně ukončila program financování užitkových vozidel šetrných ke klimatu, včetně autobusů. Financovány budou pouze projekty, které již byly schváleny. Pro server electrive.com rozhodnutí potvrdilo Spolkové ministerstvo pro digitalizaci a dopravu.

Po třech kolech dotací od Federálního ministerstva pro digitalizaci a dopravu (BMDV) již nejsou na elektrické autobusy peníze. Pro electrive.com uvedla mluvčí BMDV, že z důvodu nutné konsolidace rozpočtu a zaměření na nezbytné investice nemohou pokračovat všechny programy financování. Mezi nimu jsou také užitková vozidla šetrná ke klimatu (KsNi). Schválené projekty budou plně financovány na základě rozpočtu 2024. Na novou výzvu k předkládání žádostí o financování nejsou k dispozici žádné prostředky. Program měl pokračovat do roku 2025. Dotace na elektrické nákladní automobily trvaly pouze dvě kola a dotační program pro nákup elektrických autobusů tři. Mluvčí ministerstva zdůraznila, že se vláda zaměří na rozšíření tankovací a dobíjecí infrastruktury pro opatření financovaná Německým klimatickým a transformačním fondem (KTF). „ K dispozici je přibližně 1,8 miliardy eur. Tyto investice jsou nezbytné k vytvoření podmínek pro rozběh vozidel šetrných ke klimatu. Mezi velké projekty patří německá síť, která zajišťuje minimum nabíjecích stanic pro elektromobily v určitých regionech a podél dálnic, a rozvoj dobíjecí sítě pro elektrická nákladní vozidla .“ Poukázala také na to, že existují další dotace na vozidla šetrná ke klimatu a infrastrukturu pro doplňování paliva a dobíjení od spolkových zemí a místních úřadů. Program zavedla německá vláda v roce 2021 jako jeden z hlavních kroků k podpoře elektrifikace autobusů. Výzvy měla podle „Směrnice pro podporu alternativních pohonů autobusů v osobní dopravě“ vyhlašovat do roku 2025. Dosud byly schváleny dotace na přibližně 4 000 autobusů s alternativním pohonem. Výzva ve třetím kole probíhala od června do září 2023 a bylo zřejmé, že z důvodů vysoké poptávky nebude řada projektů schválena. Podle oficiálních zdrojů mělo do listopadu 2023 schválené financování pouze 23 dopravních společností a 140 dopravních společností obdrželo zamítnutí. Program měl pokračovat do roku 2025. Ve spolkovém rozpočtu na rok 2024 došlo k drastickému snížení finančních zrdojů nejen na nákup elektrických autobusů, ale také na rozšíření a modernizaci železniční infrastruktury a dalších věcí. Rozhodnutí federální vlády komentuje prezident Asociace německých dopravních podniků (VDV) Ingo Wortmann: „ Výslovně uznáváme sestavení udržitelného federálního rozpočtu jako obtížný úkol– a přesto jako průmysl nedokážeme pochopit, že se v oblasti, která která stojí za modernizací Německa s cílem dosáhnout jeho cílů ochrany klimatu, dochází k takovým škrtům. Rozhodnutí znamenají, že nákladní železnice přijde o zakázky pro kamiony a zastaví se rozšiřování vozového parku e-busů. Dokonce i snížení finančních prostředků na budoucí projekty modelů veřejné dopravy ve výši zhruba 14 milionů eur je z pohledu průmyslové asociace velmi bolestivé. To se ale stále nedá srovnat se snížením finančních prostředků na financování e-busů ve výši téměř 77 milionů eur. Před několika měsíci bylo množství zamítnutých žádostí o financování zdůvodněno nedostatkem prostředků v rozpočtu. Přeměna vozových parků autobusů a především infrastruktury malých a středních firem v městech se prostě zastaví ,“ uvedl Wortmann. Podle VDV trh s autobusy šetrnějšími ke klimatu v poslední době nabral na síle, za poslední dva roky bylo schváleno téměř 6 000 žádostí o financování. „ Ale vzhledem k tomu, že v pravidelném provozu jezdí kolem 35 000 autobusů MHD, z nichž ještě nejsou všechny obnovené, nabízí se zásadní otázky. Přechod na elektrobusy plánovaly stovky firem. Celkem se bavíme o zhruba 10 000 autobusech. Schválené nařízení o limitních hodnotách vozového parku CO2, které platí v celé Evropě počítá s 90 procenty elektrických městských autobusů od roku 2030. To vyžaduje investiční náběh, který musí začít mnoho let předem ,“ řekl Wortmann.

Díky zvýšené produkci v Iveco CR bylo v tuzemských závodech vyrobeno o 65 autobusů více než v lednu loňského roku. Lednová výroba zaznamenává meziroční nárůst napříč všemi kategoriemi vozidel.

Ve vysokomýtském IVECO CR v lednu vyrobili 279 autobusů, o 30,4 % více než ve stejném období loňského roku (214 ks). SOR Libchavy dokázal v prvním měsíci tohoto roku zhotovit 10 autobusů, stejný počet jako v minulém roce. Podobně KHMC, společnost vyrobila v lednu 2 ks minibusů (vloni stejný počet). V lednu nesjel z výrobní linky ani jeden elektrický autobus. V prvním měsíci letošního vyrobili tuzemské firmy Škoda Auto, Hyundai a Toyota celkem 132 289 osobních vozidel, tedy o 17, 3 % více než vloni. V segmentu elektrických vozidel šlo o celkem 9 165 vozidel, z nichž 6 682 bylo čistě elektrických a 2 483 s plug-in hybridním pohonem. „ V absolutních číslech překonává lednová výroba vozidel nejlepší výsledky z doby před krizí a autoprůmysl tak znovu potvrzuje roli hnacího motoru české ekonomiky. Spolu s pokračujícím růstem prodejů napříč EU o 12 % a zmírňováním inflačních faktorů, to dává naději na opětovný růst spotřebitelské důvěry v pozitivní vývoj ekonomiky, “ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Také tradiční výrobce motocyklů JAWA Moto zaznamenal obdobný výrobní údaj jako v loňském roce. V lednu sjelo z výrobní linky tuzemské značky celkem 75 motocyklů, meziročně tedy o 1 motocykl více než v minulém roce. Zdroj dat Sdružení automobilového průmyslu

Od 1. března 2024 se v rámci promítnutí poplatků za produkci CO2 zvyšují v České republice sazby mýtného. Od 25. března dojde ještě k dílčí úpravě u některých sazeb. Ta už bude víceméně kosmetická a neměla by po technické a administrativní stránce dopravce nijak zatížit.

Vláda schválila nařízení vlády stanovující výši sazeb mýtného od 1. března 2024, kdy nabývá účinnosti novela zákona o pozemních komunikacích, ve středu 14. února. Ta umožňuje zvýšit sazby mýta zavedením tzv. čtvrté složky mýta jako poplatku za znečištění produkcí CO2 u vozidel podléhajících zpoplatnění. Změna je zavedena v souvislosti s implementací evropské směrnice, jejímž cílem je podpořit další snižování emisí CO2. Ke zvýšení mýtného vydalo Ministerstvo dopravy tiskovou zprávu: Změna mýtných sazeb se dotkne všech kategorií vozidel. Kromě dosavadních tří složek mýtného: poplatku za užití pozemní komunikace, poplatku za hluk z provozu a poplatku za znečištění ovzduší (dle normy EURO) bude nově zavedena čtvrtá složka, poplatek za emise CO2. V souladu s evropskou legislativou bude zavedeno pět emisních tříd CO2. V emisní třídě CO2 1 jsou poplatky nejvyšší, naopak emisní třída CO2 5 je určena pro vozidla s bezemisním provozem. Na základě připomínek Odboru kompatibility Úřadu vlády Ministerstvo dopravy upravilo výši externích nákladů složek mýta tak, aby byly plně v souladu s přílohami evropské směrnice. S ohledem na to, že dodavatel mýtného systému zahájil úpravy informačního systému již před zahájením mezirezortního připomínkového řízení, pracoval s původními hodnotami, které byly v připomínkovém řízení upraveny. Z toho důvodu obsahuje nařízení vlády dvě sazby mýtného s odlišnou účinností. Původně kalkulované sazby budou platné od 1. do 24. března 2024, tedy do data povinné transpozice. Od 25. března 2024 budou platné nově upravené sazby, které jsou již plně v souladu s příslušnými přílohami evropské směrnice. Obě sazby jsou navrženy tak, aby celkový výběr mýta odpovídal původně plánovanému zvýšenému výběru, přechodné zavedení sazeb tedy nebude mít žádný vliv na celkový očekávaný výběr mýta. Mýtný systém v ČR obsahuje 168 různých sazeb mýta (84 pro dálnice a 84 pro silnice I. třídy), změna, která proběhne v druhé půlce března se dotkne 86 sazeb, které přestavují přibližně 17 % dopravních výkonů. Sazby představující 83 % dopravních výkonů zůstanou beze změny. Změnami sazeb se rozumí v některých případech jejich zvýšení a v jiných snížení, a to v řádu haléřů. Největší změna je u sazby pro vozidla nad 12 tun s 5 a více nápravami a EURO 0-IV, kde dojde od 25. března ke snížení sazby o 40 haléřů na kilometr. U většiny měněných sazeb se pohybujeme v rozmezí mezi 10 a 20 haléři na kilometr. Nejrozšířenějších vozidel, tedy nákladních vozidel nad 12 tun se 4 nebo 5 a více nápravami a emisní třídou EURO VI a třídou CO2 č. 1, se tato změna nedotkne. Samotný přechod mezi sazbami platnými od 1. března do 24. března na sazby platné od 25. března proběhne automaticky, tedy pro dopravce tyto dvojí sazby nebudou znamenat žádný dodatečný administrativní nárok. Úpravy cen mýtného ukazuje MD na příkladu přejezdu kamionu ze Slovenska do Německa skrze dálnici D2 z hraničního přechodu Lanžhot, přes brněnskou D1, část pražského okruhu a dálnici D5 až k Rozvadovu. Zatímco dnes by kamion nad 12 tun s pěti a více nápravami v emisní třídě EURO VI zaplatil za průjezd 2 173 Kč, od března to bude o 277 Kč více. V případě méně náprav a nižší emisní třídy se pak cena na zvolené 430 km trase zvyšuje v rozmezí od necelých 200 až něco málo přes 300 Kč. V přepočtu na kilometr tak dojde ke zvýšení mýtného u nejrozšířenějších nákladních vozidel o zhruba jednu korunu. Schválené navýšení, které například v nejrozšířenější kategorii kamionů specifikace Euro VI bude činit 65 haléřů na kilometr, což je více o 13 %, se ovšem dotkne všech dopravců a současně i jejich zákazníků. Generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř situaci komentuje slovy: „ Vláda zvyšuje mýtné na základě implementace evropské směrnice, jejímž cílem je zpoplatnit emise CO2 v silniční dopravě, tedy zdražit dopravu klasickými dieselovými vozidly, a motivovat tak zákazníky k využívání služeb lokálně bezemisních vozidel, u nichž se přirážka neuplatňuje. Ta v omezené míře v podobě elektrických bateriových vozidel naši dopravci svým zákazníkům nabídnout sice již mohou, ovšem vzhledem k jejich trojnásobně vyšší pořizovací ceně, kratšímu dojezdu a omezené dobíjecí infrastruktuře zatím ani náhodou nemohou plně nahradit vozidla se spalovacími motory, jestli vůbec někdy. Proto je nutné od 1. března počítat s plošným zdražením služeb silniční dopravy. Dopravci musí navýšení promítnout do cen od prvního dne platnosti nových sazeb .“ Příplatek za emise CO2 nebude stejný pro všechny kategorie vozidel, jeho proporce určuje směrnice. Sazebník se přizpůsobí více struktuře mýta v Německu. Na to musí dát dopravci pozor. Speciálně pro dodávky v kategorii 3,5 – 7,5 tuny nebude zvýšení sazeb v řádu procent, ale v řádu násobků. Vojtěch Hromíř v této souvislosti upozorňuje: „Ministerstvo toto razantní navýšení mýtného pro dodávky zdůvodňuje narovnáním jejich dosud disproporčního zpoplatnění. Sazby v této kategorii budou od března možná spravedlivější, ale je třeba také lidem říci, že doprava těmito vozidly po zpoplatněné síti bude nyní o dost dražší. Na druhou stranu jsme rádi, že ministerstvo akceptovalo náš apel na zachování výhod pro hromadnou dopravu osob, a autobusy budou tak v průměru platit mýtné vyšší pouze o cca 5 %. Co nám ještě na sazbách vadí, a je to dáno směrnicí, je zařazování vozidel do tříd podle CO2. Dvě vozidla se stejnými užitnými vlastnostmi a EURO kategorií, ale třeba jinou kabinou a také pořizovací cenou jsou v různých třídách. A to tak, že dražší vozidlo s větší kabinou spadá do třídy s vyšší mýtnou sazbou. To narušuje logiku investování a počítání nákladů dopravců, kteří tak budou tlačeni k pořizování vozidel s menším standardem komfortu.“

Téměř 73% všech městských autobusů registrovaných v Evropě mělo alternativní pohon. 42% bylo elektrických na baterie a vodík. Za tři roky se jejich podíl na trhu zvýšil téměř trojnásobně. Absolutním lídrem s 802 autobusy je Solaris. Na první místo v dodávkách bateriových elektrobusů se dostal MAN.

Registrační údaje pocházejí od oficiálních úřadů v každé zemi: EU27 + Spojené království, Island, Norsko a Švýcarsko, a týkají se pouze dodávek, nereflektují objednávky a dodávky v roce 2024 a později. Statistiky zpracovává a poskytuje novinářům Wim Chatrou z poradenské společnosti Chatrou CME Solutions Celkem bylo v roce 2023 registrováno 13 466 autobusů s alternativním pohonem: 6 354 elektrických autobusů (kromě trolejbusů!), 4 022 hybridních autobusů, 2 883 autobusů na CNG a 207 vodíkových autobusů. Číslo v roce 2023 je proti 9 543 ks z roku 2022 díky většímu objemu elektrických a hybridních autobusů o 41% vyšší. Vývoj alternativních pohonů v letech 2020 - 2023 72,9 % všech městských autobusů v roce 2023 mělo alternativní pohon. 42,2 % městských autobusů mělo nulové emise (BEV a vodík); 15 % v roce 2020, tzn. za 3 roky se podíl téměř ztrojnásobil! Absolutní objem autobusů BEV vzrostl ze 4 152 v roce 2022 na 6 354 v roce 2023; + 53,0 %. Absolutní objem hybridních autobusů se zdvojnásobil z 2 018 v roce 2022 na 4 022 v roce 2023; + 99,3 %! Je to způsobeno nárůstem o cca 1 000 autobusů, a to jak v segmentu městských autobusů, tak v meziměstském segmentu Absolutní objem autobusů CNG/LNG mírně klesl z 3 274 v roce 2022 na 2 883 v roce 2023 (-11,9 %). Podíl CNG v meziměstském segmentu stále roste z 978 v roce 2022 na 1 187 v roce 2023. Registrace elektrických bateriových městských autobusů (BEV) v roce 2023 - celkový objem 6 354 Registrace elektrických autobusů v roce 2023 vede MAN se 785 registracemi a 12,4% podílem na trhu, těsně následovaný Solaris se 725 registracemi, dále Yutong se 483, Wrightbus s 469 registracemi, BYD-Alexander Dennis se 448 a Mercedes-Benz s 446 registracemi. Následují BYD, Iveco Bus a Volvo. Mezi 467 „ostatní“ patří výrobci SOR Libchavy, Rampini, Van Hool, Isuzu, Switch Mobility a 24 dalších výrobců. Registrace elektrických městských autobusů v roce 2023 podle zemí Spojené království vede s rekordním počtem 1 206 elektrických autobusů (19,0 %). Druhé je Německo s celkovým počtem 753 elektrobusů (11,9 %), následované Norskem se 493 elektrobusy (7,8 %). V těsném závěsu je Španělsko: s 491 registracemi a podílem 7,7 %. Následují Francie s 416 a Itálie s 400 elektrickými autobusy. Na sedmém místě se umístilo s 368 registrovanými elektrickými autobusy Rumunsko. Česká republika se do statistik Wima nedostala, registrováno u nás bylo jen 6 elektrických autobusů. Registrace městských elektrických autobusů podle výrobce mezi lety 2012 - 2023 - celkový objem 19 009 Lídrem trhu s elektrickými autobusy je stále Solaris s celkovým počtem 2 188 elektrobusů a podílem 11,5 %. BYD je stále číslo 2 s 1 768 registracemi (9,3 %) a následuje BYD-Alexander Dennis s celkovým počtem 1 716 autobusů (9,0 %). Dále Yutong s 1 600 (8,4%), Mercedes s 1 430 ks (7,5%), VDL s 1 421 ks (7,5%), MAN s 11 87 ks (6,2%), Volvo s 1185 ks (6,2%), Iveco - Heuliez s 1 185 ks (6,2%). S necelým procentem trhu se v celkové statistice umístil SOR Libchavy se 173 registrovanými autobusy od roku 2012. Mezi 1 265 „ostatní“ patří výrobci jako Rampini, Van Hool a Higer atd. a 38 dalších výrobců, z nichž 12 v posledních 12 letech přestalo vyrábět. Registrace elektrických městských autobusů podle země mezi lety 2012 - 2023 - celkový objem 19 009 1 místo opět patří Spojenému království, které má nyní flotilu 3 041 elektrických autobusů (16%). Druhé je Německo s 2 562 autobusy (13,5%) a třetí Francie s 1 978 autobusy a podílem 10,4%, následovaná Nizozemskem s 1 581 autobusy (8,3%). Následují Švédsko, Norsko, Polsko, Španělsko a Itálie. Registrace městských autobusů na vodík v roce 2023 podle výrobce - celkový objem 207 S rekordním počtem 207 byl objem více než dvojnásobný oproti 99 ks z roku 2022 a také vyšší než v předchozím rekordním roce 2021 (se 158 registracemi). Statistiky vede Solaris se 77 registracemi 32,2% trhu, následují Van Hool a Caetano - oba s 34 registracemi a 16,4% trhu. 20 ks autobusů s pohonem na vodík se podařilo prodat výrobci Alexander Dennis a dále polskému Neso Bus, Wrightbus prodal ve Velké Británii 15 ks. Mercedes-Benz se 4% trhu registroval 7 vodíkových autobusů. Absolutním lídrem v dodávkách bezemisních autobusů v Evropě (bateriových elektrických a vodíkových souhrnně) byl v roce 2023 Solaris. Registroval 725 ks BEV a 77 vodíkových, celkem 802 ks. Registrace městských autobusů na vodík mezi lety 2012 - 2023 podle výrobce - celkový objem 577 Rozdělení výrobců 577 vodíkových autobusů, které byly zaregistrovány v období 2012 až 2023: Solaris převzal první pozici od Van Hool s celkovým počtem 181 vodíkových autobusů a tržním podílem 31,4 %. Van Hool je na druhém místě se 140 registracemi (24,3 %), následuje Wrightbus s celkovým počtem 97 autobusů (16,8 %), Caetano se 74 ks (12,8%)

Do metropolitní oblasti Paříže přijedou do roku 2028 autobusy v hodnotě 1,8 miliardy eur. Île-de-France Mobilités oznámila megaobjednávku na 3 500 elektrických, bioplynových a hybridních autobusů. Region chce provést zásadní ekologický přechod a síť veřejné dopravy představuje velmi důležitou součást této strategie.

Ile-de-France Mobilités, zodpovědná za plánování budoucnosti mobility v regionu Paříže (Ile-de-France), představila Plán mobility 2030. " Stategický plán na pět let posiluje ambice ve využívání veřejné dopravy a udržitelnějších řešení mobility. Cílem je efektivní reakce na aktuální environmentální a zdravotní výzvy (kvalita ovzduší, bezpečnost silničního provozu atd.) ," uvádí Ile-de France Mobilités. Díky plánu mobility má být region Ile-de-France prvním ve Francii na cestě k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Na jeho přípravě se podílelo téměř 120 organizací. Plán mobility v Ile-de-France 2030 obsahuje 14 akčních linií k řešení problémů udržitelné mobility a cílem je snížení emisí skleníkových plynů o 26 %, pokles koncentrace znečišťujících látek pod regulační limity, zlepšení bezpečnosti silničního provozu snížením nehod a úmrtí na silnicích a ulicích na polovinu v letech 2025 až 2029. K tomu stanoví záměry vedoucí ke změnám v dopravních zvyklostech obyvatel Francie, které zahrnují 15% snížení motorizovaných vozidel, větší využívání veřejné dopravy a ztrojnásobení počtu cyklistických cest. V roce 2024 se veřejná doprava v Paříži a jejím okolí významně změní. Na začátku roku bude 100 % vlaků na nejrušnější lince metra 4 automatizovaných. Zavedena bude nová elektrická autobusová BRT linka Tzen 4 . Znamená to 30 stanic vybavených moderním mobiliářem, cyklistickými stojany, informačními panely pro cestující v reálném čase a video dohledem. Příměstská síť linek RER, která posiluje linky metra, bude na trase E rozšířena do Nanterre-La Folie se 3 novými stanicemi - Porte Maillot, La Défense a Nanterre-La Folie, dále bude do roku 2026 pokračovat do Mantes-la-Jolie. Dále budou prodlouženy linky metra M11 o šest nových stanic. M14 na letiště Orly a do Saint-Denis Pleyel a tramvajová trasa T3b k Dauphine Gate. Letos posílí veřejnou dopravu 170 nových nebo renovovaných vlaků a metra a 1 000 nových autobusů a autokarů. Île-de-France Mobilités plánuje objednat prostřednictvím Nákupního centra veřejné dopravy (CATP) 3 500 čistých autobusů (elektrických, na bioplyn nebo hybridních). Až do roku 2028 počítá každý rok s 1 000 nových vozidel. Zakázka v hodnotě 1,8 miliardy eur je pokračováním objednávky na 500 midibusů z roku 2022. Tato nová vozidla doplní 4 200 čistých autobusů a autokarů (téměř 40 % vozového parku), které jsou již v provozu po celém Île-de-France. Kromě snížení emisí znečišťujících látek budou vybaveny novými technologiemi, které zlepší bezpečnost i komfort cestujících a řidičů. A od roku 2025 budou dieselová a hybridní vozidla jezdit na HVO, alternativní palivo vyrobené z rostlinných olejů. Île-de-France Mobilités se tak definitivně vzdává nafty a bude mít 100% biometanovou a elektrickou flotilu. Přestavěno již bylo 49 autobusových dep a 30 je v rekonstrukci. Od 1. ledna 2024 má Île-de-France 57 metanizačních zařízení včetně všech fází, od recyklace odpadu po skladování plynu. Biometan umožňuje 80% snížení emisí CO2 ve srovnání s dieselovým vozidlem stejné generace a o 90% méně částic. Na silnicích Ile-de-France, kde každý den proběhne 5 milionů cest autobusem, jezdí na začátku roku 2024 1 285 hybridních vozidel, 51 autobusů na alternativní paliva jako je CNG nebo hydrogenované rostlinné oleje. Probíhá experiment se 2 vozidly na vodík a do roku 2027 se k nim připojí 47 nových.

Estonské hlavní město Tallin plánuje do pěti let veřejnou soutěž na nákup 40 bateriových trolejbusů s cílem nahradit stávající stárnoucí vozový park a pokračovat v rozvoji sítě. Tallinnské trolejbusy jsou historicky spojené se značkou Škoda.

Město plánuje nákup 22 osmnáctimetrových a 18 standardních 12metrových trolejbusů. Celkové náklady na nákup trolejbusů a rekonstrukci trolejbusové sítě, se odhadují na 40 až 50 milionů eur v průběhu příštích pěti až šesti let, uvedlo v prohlášení vedení města. Starosta Mihhail Kõlvart řekl: " Tallin se v zásadě rozhodl pokračovat v rozvoji trolejbusové sítě jako důležité a ekologické součásti veřejné dopravy. V posledních letech se stále častěji diskutuje o tom, zda opustit trolejbusy a zavést elektrobusy. Ve skutečnosti je však nutné zajistit různé druhy veřejné dopravy, aby vyhovovaly potřebám obyvatel města ,“ řekl Kõlvart. Prostředky na nákup bateriových trolejbusů a návrh rekonstrukce trolejbusové sítě by měly být nárokovány v rozpočtu města ještě na r. 2024. „ Dali jsme si za cíl zajistit, aby veřejná doprava v hlavním městě byla bez emisí do roku 2035, v souladu s cíli stanovenými v plánu mobility. Několik velkých evropských měst v současnosti modernizuje své trolejbusové sítě: mezi městy, která podporují trolejbusovou dopravu a nakupují nová vozidla, patří Vilnius, Praha, Curych, Milán a mnoho dalších ,“ dodal starosta Tallinnu. Vladimir Svet, náměstek primátora Tallinnu, podle vyjádření pro místní EER.ee : „ Abyste udrželi flotilu elektrických autobusů, potřebujete nabíjecí kapacitu na terminálech. Udělali jsme analýzu, jakou kapacitu nyní máme a kolik bychom mohli přidat, aniž bychom museli do sítě investovat několik milionů eur. Tyto výpočty ukazují, že při naší současné kapacitě si můžeme ponechat asi 60 elektrických autobusů. Pokud chceme víc, musíme počítat se spoustou peněz na poplatcích za připojení. A navýšit vozový park elektrobusů ze 30, kterých budeme mít v blízké budoucnosti, na řekněme 300, to je obrovská investice, z níž velká část půjde do elektřiny. Jelikož už máme trolejbusovou infrastrukturu a zkušenosti s údržbou trolejbusů, byla by škoda to všechno vyhodit. Máme tuto infrastrukturu a očekáváme, že nám bude sloužit desítky let. Při správné údržbě může vydržet až 50 let “. Cílem je, aby trolejbusy v budoucnu jezdily v Tallinu v širokých a převážně rovných ulicích, kde je snadné vybudovat a udržovat síť trolejí. Blíže centra města, kde jsou užší ulice, více zatáček a méně místa, mohou způsobovat dopravní zácpy a pojedou zde proto na baterie. Kromě nových trolejbusů Tallinn postupně letos představí elektrické autobusy, které budou v provozu na trasách s nižším počtem cestujících. Většina autobusů Tallinna Linnatransport (TLT) v současné době jezdí na bioCNG . Po skončení jejich životnosti uvažuje TLT o autobusech s palivovými články na vodíkový pohon. V říjnu 2023 v rámci roadshow projektu JIVE 2 vyzkoušel v provozu CaetanoBus. Letos se také očekává debut 23 nových tramvají Pesa. " Tramvaje budou v budoucnu nepochybně tvořit páteř talinské hromadné dopravy a budeme ji neustále rozšiřovat. V budoucnu nepochybně budeme mít elektrobusy a jejich počet poroste. Vedle nich částečně obnovíme a možná i rozšíříme trolejbusovou síť ,“ řekl Svět. První trolejbusová trasa v Tallinu byla otevřena 6. července 1965. V dobách největšího rozkvětu trolejbusové dopravy v roce 1988 bylo podle TLT v provozu až 160 trolejbusů vyrobených v závodě Škoda. V pozdějších letech vozový park doplnily vozy Solaris. Postupně však došlo k útlumu trolejbusové dopravy a dnes jsou zachovány jen čtyři trasy. " Nové vozy koupil Tallin před deseti lety. Průměrné stáří vozového parku trolejbusů se blíží 20 letům. Celkem má Tallin v současnosti 45 trolejbusů, některé jsou tak zastaralé, že by je mohly v mezičase nahradit autobusy ," uvedl Svet. V minulých letech došlo v hlavním městě Estonska k modernizaci informačních systémů městských tramvají, trolejbusů a autobusů a rozvoji systému priority veřejné dopravy. Vozidla jsou vybavena informačními tabulemi na bázi GPS s automatickým systémem hlášení zastávky společnosti BUSTEC.

Z celkového počtu 79 autobusů registrovaných v lednu byl největší počet značky Iveco Bus. Následují Setra, MAN a Mercedes-Benz. Více než polovina byla linkových, stoupá také počet turistických autokarů.

Podle statistik Svazu dovozců automobilů (SDA) v lednu letošního roku bylo v ČR registrováno celkem 20 361 nových osobních automobilů, 1 969 lehkých užitkových automobilů, 79 autobusů, 666 nákladních vozidel, 1 019 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 17 137 osobních automobilů, 1 704 lehkých užitkových automobilů, 55 autobusů, 789 nákladních vozidel a 941 motocyklů. S výjimkou nákladních automobilů tak všechny kategorie vzrostly. Registrace autobusů vzrostly meziročně o 43,64 % (z 55 ks na 79 ks, tj. o 24 ks). První je značka Iveco Bus s 40 registrovanými autobusy (50,63 %), následují Setra – 19 ks (24,05 %), MAN – 9 ks (11,39 %), Mercedes-Benz – 5 ks (6,33 %), SOR – 3 ks (3,80 %), Isuzu – 2 ks (2,53 %), Torsus – 1 ks (1,27 %). V rozdělení podle kategorií bylo 20 autobusů městských a 49 linkových. Návrat zákazníků do incomingové turistiky se začíná projevovat i na prodejích nových dálkových autobusů, v lednu jich bylo registrováno osm. Všechny autobusy byly s naftovým pohonem. Ve Středočeském kraji a Praze bylo registrováno 39 vozidel (21 + 18), na Vysočině 11 ks. Celkově registrace nových osobních automobilů vzrostly oproti loňskému lednu o 18,81 % (o 3 224 ks). Nejprodávanější je značka Škoda, Hyundai a Toyota. Z hlediska paliva vede benzín s 68,58 %, podíl nafty tvoří 24,13 %. Registrace vozů s alternativním pohonem stouply oproti loňskému lednu o 28 % (4 708 vs. 3 671). Počet registrovaných elektromobilů se zvýšil o 10,3 % (ze 429 na 473 ks). Hybridní vozy vzrostly meziročně o 29,6 % (3 817 vs. 2 945), z toho plug-in hybridy poklesly o 11,7 % (ze 488 na 431 ks). Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly meziroční nárůst o 15,55 % (z 1 704 ks na 1 969 ks, tj. o 265 ks). První je značka Renault, následují Volkswagen a Opel. Registrace nákladních vozidel oproti loňsku klesly o 15,59 % (ze 789 ks na 666 ks, tj. o 123 ks). Na prvních třech příčkách jsou značky Mercedes-Benz, Scania a Volvo.

Nejvíce autobusů vloni vyvezl Yutong, podařilo se mu prodat mimo Čínu více než 10 tisíc autobusů. Daleko v závěsu je BYD. Celkově v exportu všech automobilů se Čína v roce 2023 právě díky BYD stala celosvětovou jedničkou a po létech předběhla Japonsko.

Údaje Čínské asociace výrobců automobilů ukazují, že Čína v roce 2023 vyvezla 4,91 milionu kompletních vozidel, o 57,9 % meziročně více. Mezi nimi je 1,203 milionu nových energetických vozidel, znamená to meziroční nárůst o 77,6 %. Čínský export automobilů poprvé předčil Japonsko, které je největším exportérem od roku 2017. Japonská asociace automobilového průmyslu 31. ledna informovala, že japonský vývoz automobilů v roce 2023 činil 4,42 milionu kusů. Čína tak za poslední tři roky rychle předběhla Německo a Jižní Koreu a nyní i Japonsko. Hlavním důvodem nárůstu čínského vývoje je expanze exportu nových energetických vozidel (NEV), mezi něž patří elektrická, plug-in hybridní a vozidla s pohonem pomocí palivových článků. Vývoz mimo Čínu činil 1,203 milionu kusů a znamená to o 77,6 % více proti roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku prodeje čistě elektrických vozidel BYD poprvé překonaly Teslu ve Spojených státech. V roce 2023 bylo z Číny vyvezeno 4,14 milionu osobních aut, o 63,7 % meziročně více, a 770 000 užitkových vozů, což představuje meziroční nárůst o 32,2 %. 3,707 milionu vozidel bylo na tradiční paliva, meziročně o 52,4 % více. Podle specializovaného webu Chinabuses.org bylo z 770 000 užitkových vozidel 32 185 kusů středních a velkých autobusů. Yutong vede s 10 165 autobusy. Vloni se právě Yutong stal 479 elektrickými autobusy jedničkou evropského trhu , letos se prvenstvím pochlubil MAN . Brzy se již přesvědčíme jak si vedl s elektrickými autobusy v Evropě na základě statistiky, kterou každoročně připravuje Wim Chatrou z poradenské společnosti Chatrou CME Solutions.

MAN Lion's City E je v roce 2023 s 780 eBusy na 1. místě nových registrací v Evropě (EU27+3). Téměř ztrojnásobil prodeje ve srovnání s předchozím rokem. Největšími trhy jsou Německo, Švédsko, Španělsko, Norsko a Belgie.

Podle statistik uváděných MAN Truck & Bus se výrobce umístil na prvním místě na evropském trhu s elektrickými autobusy s tržním podílem přibližně 13,3 procenta. Výrobce užitkových vozidel prodal v roce 2023 celkem 771 eBusů (263 ks v roce 2022). MAN se stal také jedničkou na národních trzích v Německu (v roce 2023 zde bylo registrováno 245 Lion's City E), Švédsku (126 registrací), Belgii (69 registrací ), Rakousku (26 registrací) a Slovinsku (8 registrací). „ Pokud jde o čísla, trhy v Německu, Švédsku, Španělsku, Norsku a Belgii jsou na čele žebříčku,“ říká Robert Katzer, Head of Sales & Product Bus. „Téměř 80 % všech Lion's City E registrovaných v Evropě v roce 2023 jsou na cestách v těchto pěti zemích a poskytují bezpečnou, spolehlivou a především udržitelnou veřejnou doprav u.“ Zejména vzrostly v minulém roce trhy s elektrickými autobusy ve Španělsku a Norsku – 76 Lion's City E bylo uvedeno do provozu v Norsku a 93 ve Španělsku , se španělskými městy Alicante, Bilbao, Málaga, San Sebastián a Valencie. „Náš 1000. Lion's City E , který sjel z výrobní linky v polském závodě MAN ve Starachowicích v září 2023, téměř tři roky po zahájení sériové výroby, je také v provozu ve Španělsku, v oblasti Madridu . Objednala ho dopravní společnost Auto Periferia S.A., dceřiná společnost španělské Grupo Ruiz. Z jednoho z průkopníků v elektromobilitě je považována Skandinávie. To se odráží i v registračních číslech: Ve Švédsku, Norsku a Dánsku bylo v uplynulém roce zaregistrováno 230 elektricky poháněných městských autobusů MAN. Jen v prosinci MAN úspěšně uvedl na silnice v norském hlavním městě Oslo 76 eBusů. 59 sólo a 17 kloubových autobusů objednal dopravce Unibuss. „J sme potěšeni těmito úspěchy, za které vděčíme našim zákazníkům, ale také neúnavnému úsilí našeho autobusového týmu, “ říká Barbaros Oktay, Head of Bus at MAN Truck & Bus. " V novém roce chceme jednoznačně pokračovat směrem k udržitelné mobilitě a zvýšit prodej bateriových elektrických autobusů." MAN společně s partnery a zákazníky posouvá udržitelnou mobilitu kupředu s ohledem na ochranu životního prostředí a klimatu. Plně se hlásíme k cílům Pařížské klimatické dohody ." Úsilí MAN je zaměřeno na komplexní poradenství a inovativní řešení šitá na míru potřebám trhu. " Vždy nám bylo jasné, že náš eBus budeme vyvíjet a průběžně optimalizovat v úzké spolupráci s našimi zákazníky. Koneckonců naším cílem bylo a je nabízet nejlepší elektrický městský autobus a poskytovat co nejlepší podporu dopravním společnostem na jejich cestě k udržitelné veřejné dopravě. Skutečnost, že naše úsilí bylo odměněno trhem a mnoha odborníky, je velkým úspěchem, “ shrnuje Oktay. MAN Lion's City E byl vyhlášen jako „ Bus of the Year 2023 “ a „ Sustainable Bus of the Year 2024 ". Podle ACEA se v roce 2023 registrace elektrobusů v Evropské unii „zvýšily o 39,1 % na 5 166 kusů.

Registrace nových autobusů se ve srovnání s rokem 2022 zvýšily o 19,4% na 32 593 kusů. Podíl dieselových mírně klesá, stále se ale drží nad 60 procenty. Podle očekávání se zvyšují nákupy elektrických autobusů, vloni bylo registrováno o 1 459 ebusů meziročně více. Tento trend se netýká České republiky, kde bylo registrováno jen 6 elektrických autobusů (oproti 40 ks v roce 2022) a hybridních 10 ks (oproti 25 ks v roce 2022). Statistiky zprostředkovává ACEA .

Z hlavních trhů EU zaznamenaly velký nárůst celkových registrací Itálie (5 119 ks) a Španělsko (3 679 ks) oba + 56,2%. Největší a druhý největší autobusový trh, Německo (5 493 ks) a Francie (6 125 ks), vzrostly o 12,5 %, resp. 4,1 %. V České republice bylo registrováno 1 080 ks autobusů, což znamená proti roku 2023 pokles o 11,1%. Jak vyplývá z údajů ACEA, v zemích EU rychle roste počet elektrických autobusů. Vloni se jejich registrace zvýšily o 39,1 procenta, registrováno bylo 5 166 e-busů, což znamenalo 15,9 procenta. Podíl dieselových mírně klesl, na 62,3 procenta. O rok dříve to bylo 66,9 procenta. Údaje o dieselových autobusech zahrnují také autobusy poháněné bionaftou. Elektrobusovou "velmocí" bylo v roce 2023 Španělsko s nárůstem o 269,7 % (525 ks), Itálie o 253% (410 ks) a Německo o 29% (835 ks). Dobře si vedlo Polsko s nárůstem o 177% (357 ks), Portugalsko +502% (385 ks) nebo Rumunsko +131% (363 ks). Česká republika je s 6 elektrickými autobusy na posledních příčkách. Výrazně vzrostly i hybridní autobusy, které zvýšily svůj podíl nově registrovaných autobusů z 7,1 na 12,8 procenta. Celkově bylo v EU loni registrováno o 115,1 procenta více hybridních autobusů ve srovnání s rokem 2022. Nejvíce hybribních autobusů jezdí ve Francii (+221,3 %), Španělsku (+172,4 %) a Německu (+37,5 %). Prodej nových dodávek v EU vzrostl v minulém roce o 14,6 % na téměř 1,5 milionu kusů. Opět díky klíčovým trzhům. Itálie vedla s růstem o 22,7% růstem, těsně za ní následovalo Španělsko s 22 %, Německo s 12,1 % a Francie s 8,9 %. Z celkového počtu bylo téměř 109 tisíc elektrických, což znamená nárůst o téměř 57%. Nákup hybridních vzrostl o necelých 5% na 33,8 tisíc. V České republice bylo registrováno 22 769 ks dodávek (+35%). V registracích nákladních vozidel stále vede naftový pohon, který tvořil 95,7 % nových registrací. Prodej dieselových vozidel vzrostl o 15,4%. O nárůst se zasloužilo Německo (+23,5 %), Španělsko (+21,8 %) a Itálio (+12,3 %). Registrace nových elektrických nákladních vozidel se zvýšil o 234,1% a dosáhly 5 279 kusů. Nizozemsko (+889,7 %) a Německo (+169,8 %) se ukázaly jako hlavní hybatelé tohoto velkého nárůstu s více než 60 % všech prodejů elektrických nákladních vozidel v EU. Elektrická nákladní vozidla nyní představují 1,5 % trhu, což je výrazný pokrok oproti 0,8 % v předchozím roce. Registrace v České republice dosáhly 10 408 ks, což znamená nárůst o 16%. Zvýšil se také podíl elektrických vozů, a to o 150% (10 vozidel).