Automobilový průmysl ani v roce 2022 nevyrábí na plný výkon a zlepšení zřejmě nepřijde ani v příštích měsících. Za první dva měsíce bylo vyrobeno nejméně osobních aut od roku 2010. Dobře si vedou autobusy a motorky.

Ačkoviv data ze začátku roku ještě nereflektují dopady ruské agrese na Ukrajině, za první dva měsíce bylo vyrobeno jen přibližně 170 tisíc osobních vozidel. Důvodem jsou pokračující výpadky na trhu s polovodiči či omezení výroby některých modelů ve ŠKODA AUTO z důvodu rozsáhlého požáru klíčového dodavatele, ale například i reorganizace výroby v kolínské Toyotě. „ Vývoj v prvních dvou měsících letošního roku ukazuje další výrazný pokles výroby. Oproti loňskému „covidovému“ roku bylo vyrobeno o 36 tisíc vozidel méně. Pro představu to je jako kdybychom v předkrizových letech úplně zastavili produkci na téměř dva týdny. Na druhou stranu vidíme i pozitivní zprávy, jako je stabilní vývoj výroby v nošovickém Hyundai, nebo růst zakázkové výroby autobusů či motocyklů ,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Vzhledem k aktuální situaci, dalšímu výraznému narušení dodavatelských řetězců a kritickému nedostatku některých surovin a komponentů kvůli válce na Ukrajině bohužel musíme i v dalších měsících očekávat spíše stagnaci či pokles celkové výroby a prodlužování dodacích lhůt. To bude mít dopad především na dodavatelské firmy, a proto je nezbytné ve spolupráci s vládou diskutovat možná opatření, která pomohou firmám složité období překonat. Jde zejména o uvedení kurzarbeitu v praxi nebo zajištění dlouhodobé bezpečnosti a predikovatelnosti dodávek energií a surovin včetně jejich cen, “ dodává Zdeněk Petzl. Osobní vozidla V lednu a v únoru bylo vyrobeno 170 378 osobních vozidel, tj. meziročně o 17,6 procent méně. Elektrických vozidel bylo vyrobeno 14 824 ks, jejich podíl se tak oproti lednu mírně snížil na 8,7 procent. V samotném únoru byl celkový meziroční pokles produkce ještě markantnější. Vyrobeno bylo 77 721 automobilů, tedy o téměř čtvrtinu méně než v únoru 2021, kdy se ještě naplno neprojevila polovodičová krize. Z trojice tuzemských automobilek pouze závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích zatím vykazuje růst. V lednu a únoru zde bylo vyrobeno 46 101 automobilů (+ 23,9 %), v samotném únoru pak výrobce navýšil produkci dokonce o 30,7 procenta na 24 500 vozidel. Podíl elektrických vozidel (BEV a PHEV) na celkové produkci v Hyundai činil v dosavadním průběhu roku 18,0 procent. Automobilka ŠKODA AUTO vyrobila v českých závodech 110 171 automobilů, tj. o 21,6 procenta méně než v loňském roce. Necelých šest procent produkce tvořila elektrická auta. V únoru pak byla automobilka nucena kvůli požáru skladu dodavatele v Mladé Boleslavi omezit výrobu klíčového modelu Octavia. Především kvůli této události pak únorová produkce meziročně poklesla o 30,4 procenta na 47 819 vozidel. Také objem výroby v kolínské Toyotě vykazuje meziroční dvojciferný propad. Celkově zatím letos Toyota vyrobila 14 106 vozidel, tj. o 51,4 procenta méně. Oproti loňskému roku totiž automobilka už dále nevyrábí modely automobilek Citroën a Peugeot a připravuje se na spuštění linky pro výrobu nového modelu Aygo X. Autobusy Ačkoliv tempo růstu zakázkové výroby autobusů oproti lednu oslabilo, v prvních dvou měsících roku bylo vyrobeno celkově 741 autobusů (lednu 360 a v únoru 381), tj. o 43 ks více než ve stejném období loňského roku (+ 6,2 %). V závodu IVECO ve Vysokém Mýtě bylo vyrobeno celkem 680 autobusů (+ 8,5 %), v únoru 350. Produkce SOR Libchavy meziročně poklesla na celkových 46 autobusů (- 31,3 %), v únoru vyrobili v Libchavách 18 autobusů. ŠKODA ELECTRIC v lednu a únoru vyrobila 14 autobusů, resp. elektrických autobusů (pro Dopravní podnik hlavního města Prahy). Firma KHMC zatím 1 autobus. Motocykly Produkce motocyklů v lednu a v únoru meziročně výrazně narostla. Jediný výrobce JAWA Moto vyrobil 456 motocyklů, tj. meziročně o 289 ks více (+ 173,1 %).

V roce 2021 bylo v Evropské unii registrováno necelých 30 tisíc autobusů. Téměř 70 % bylo s dieselovým pohonem. Zbývající část připadá téměř stejným dílem na alternativní paliva.

ACEA vydala přehled registrovaných autobusů podle typu paliva. Celkově v roce 2021 jezdilo 68,8 % všech nových autobusů registrovaných v Evropské unii na naftu. Silný růst zaznamenaly elektrické autobusy, z 6,1 % podílu na trhu v roce 2020 na 10,6 % v loňském roce. Alternativní paliva poháněla 10,5 % všech nových prodaných autobusů, hybridní elektrická vozidla představovala 10,1 % trhu. Dohromady všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila 31,2 %. Dieselové a benzínové autobusy V loňském roce klesla poptávka EU po dieselových autobusech o 2,9 % na 19 895 kusů, přičemž podíl dieselu na trhu se zmenšil ze 73,2 % v roce 2020 na 68,8 % v roce 2021. Ze čtyř hlavních trhů EU zaznamenala v prodeji dieselů nárůst pouze Itálie (+7,9 %). Dvouciferný pokles zaznamenalo Španělsko (-19,8 %), následované Německem (-8,5 %) a Francií (-2,4 %). Pokles o 17 % byl i v České republice. V celé Evropské unii se v roce 2021 prodal pouze jeden autobus na benzin. Vozidla s alternativním pohonem (APV) V roce 2021 zaznamenaly registrace nových elektrických autobusů (ECV - zahrnuta plně bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridy) v EU silný růst (+78,7 %) s 3 064 kusy ,a držely si podíl na trhu 10,6 %. Vedoucím trhem pro elektrobusy byla Francie s 622 prodanými kusy (+247,5 %), následovaná Německem (613 kusů; +57,6 %) a Dánskem (224 kusů; +3 633 %). Zatímco Nizozemsko bylo v roce 2020 stále největším trhem s elektrickými autobusy v EU, vloni klesly prodeje o 57,6 %. Francie a Německo dohromady tvořily 40,3 % všech elektrických autobusů prodaných v EU v roce 2021. V České republice vloni přibyly jen dva nové elektrobusy (SOR EBN 11 pro ČSAD MHD Kladno). Hybridní elektrická vozidla (HEV) znamenala v loňském roce 10,1 % trhu autobusů v EU. Prodej hybridních autobusů vzrostl v roce 2021 o 10,0 % a dosáhl celkem 2 926 nových autobusů. Téměř polovina celkových prodejů hybridů s 1 405 registrovanými kusy v průběhu roku se uskutečnila v Německu. V roce 2021 jezdilo 10,5 % nových středně a těžkých autobusů v EU na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, bioCNG a etanol ), přičemž téměř všechny byly na zemní plyn. Registrace těchto autobusů vloni klesly o 2,3 % na 3 033 kusů. Francie zaznamenala výrazný nárůst (+61,3 %), zatímco Španělsko a Itálie vykázaly pokles (-42,6 %, resp. -15,2 %), stejně jako Česká republika (- 72,8 %).

Vláda zatím hodila silniční dopravce přes palubu. Zrušení přidávání biosložky do paliva nepomůže snížit cenu nafty na přijatelnou úroveň. Zrušení silniční daně se "velkých" aut netýká.

Na tiskové konferenci bohužel nezaznělo, že silniční dopravci, bez kterých se zastaví nejen ekonomika, ale i běžné zásobování a veřejná doprava, nemůžou prodělávat každým dnem spoustu peněz. Nejsou schopni nárůsty cen nafty přenášet na zákazníky, a mohou si tak jen vybrat ze dvou špatných řešení. Nepojedou, a prodělají, protože musí platit zaměstnance, leasingy atd., nebo pojedou pod náklady a prodělají také. Malí dopravci na výběr nemají, nepojedou, protože nemají na naftu. Někteří větší sice možná pojedou, ale i ti nejlepší z nich vydrží maximálně pár týdnů. A banky dopravcům teď peníze nepůjčí. Odpuštění silniční daně pro osobní a malá auta normálním dopravcům s "kamiony" a autobusy nepomůže, netýká se jich (silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není podle ministerstva financí možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie). Takže jedinou pomocí je zrušení přidávání biosložky do paliva, ale i ta maximálně koruna na litr problém dopravců neřeší. To je ze strany státu jen gesto, které nepomůže. Pokud by se ale ještě snížila spotřební daň o dvě koruny, dostaly by se alespoň ceny bez DPH blízko cenám v Polsku nebo Maďarsku. Prezident Sdružení Josef Melzer k tomu říká: „ Potřebujeme nutně ihned s vládou jednat, mezi dopravci je situace vážná! Teď potřebujeme rychlé a účinné řešení, aspoň nějakou stabilitu a přibrzdění růstu cen. Silniční dopravci od vlády potřebují dostat čas na to, aby mohli vyšší náklady promítnout do cen. Když čas nedostanou, mnoho z nich končí, ale dopady pocítí každý v Česku .“ Sdružení ČESMAD BOHEMIA se obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu 7. března.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA se dnes obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu. Bez zásahu vlády hrozí omezení mobility obyvatel a zboží.

Cena nafty roste v poslední době o koruny denně a postihuje silniční dopravce ihned a fatálně. Nemohou ani zčásti omezit svoji spotřebu jako individuální motoristé, ani okamžitě přenést vyšší náklady do ceny pro zákazníky. To je obtížné i u menších změn v nákladech a nějakou dobu to trvá. Dnes sjednaná cena za přepravu už po třech dnech nepokryje ani náklady, protože mezitím zdraží distributoři paliv o několik korun. Navíc jsou v sousedství dopravci z Polska, Maďarska či Rumunska, kteří zatím těží z nižší ceny nafty, kterou jim jejich vlády zajistily snížením daní nebo zastropováním ceny. Sdružení ČESMAD BOHEMIA se dnes obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu. Bez zásahu vlády finančně z covidu vyčerpaní dopravci neustojí další enormní ztráty a hrozí i omezení mobility obyvatel a zboží. Okamžitým opatřením by mělo být zastropování cen nafty na úroveň před útokem Ruska na Ukrajinu. Následně pak má vláda také snížit sazbu spotřební daně z nafty o 1,60 Kč na minimální přípustnou úroveň a dále jednat s Evropskou komisí o prolomení hranice minimální sazby v takto mimořádné situaci. Složitá je i situace u autobusové dopravy objednávané samosprávami, kde často valorizace cen probíhá pouze jednou za rok, a skokový nárůst nafty v začátku roku může zlikvidovat cash flow dopravců během několika týdnů, protože vyšší náklady na naftu dostanou kompenzovány až v příštím roce. Proto navrhujeme společný postup ministerstva dopravy s kraji a městy, aby buď došlo k vyjasnění možností jednotlivých objednatelů vyjít v tomto aspektu svým dopravcům vstříc, nebo byl vytvořen speciální podpůrný program na posílení cash flow dopravců do narovnání cen. TZ ČESMAD BOHEMIA

Ministerstvo dopravy se rozhodlo podpořit aktivity dopravců při pomoci a záchraně obyvatel Ukrajiny a dočasně odpouští placení poplatků za využití dálniční sítě a silnic I. tříd.

Osobní i nákladní vozidla a autobusy jsou osvobozeny od dálničních poplatků a mýta po dobu nouzového stavu pro humanitární účely v souvislosti s válkou na Ukrajině. U vozidel nad 3,5 tuny dopravce pouze on-line vyplní formulář a pokud má palubní jednotku OBU, zavolá před cestou na infolinku správce mýtného systému. „ Naši občané se ve velkém zapojují do pomoci Ukrajincům. Chceme jim i tímto vyjádřit poděkování a zároveň tyto aktivity co nejvíce podpořit. Odpuštění mýta dopravcům a dálničního poplatku lidem, kteří se do přepravy humanitární pomoci zapojí, umožní, aby maximum jejich peněz skutečně šlo na humanitární účely ,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Odpuštění dálničních poplatků se týká i osobních vozidel s ukrajinskou poznávací značkou, která po dobu nouzového stavu využijí síť zpoplatněných dálnic na cestě do bezpečí před válečným konfliktem. Dopravci a řidiči nákladních vozidel a autobusů nad 3,5 tuny svou každou humanitární cestu jen on-line nahlásí. Před samotnou cestou vyplní tabulku dostupnou na webu www.mytocz.eu a následně zašlou na mail ua@czechtoll.cz, kde jim obratem přijde potvrzující e-mail. Detailní postup naleznou řidiči humanitárních jízd na stránce: https://mytocz.eu/cs/Hum_UA . Řidiči osobních automobilů do 3,5 tuny nemusejí humanitární cestu předem hlásit. K osvobození od dálničních poplatků a placení mýtného se rozhodlo Ministerstvo dopravy na základě stávající situace, kdy pro ochranu obyvatel Ukrajiny a jejich záchranu je využívána zpoplatněná sít dálnic a silnic I. třídy. Tím jsou naplněny materiální podmínky obsažené v zákoně o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., § 20a písm. l). Uvedené znamená, že užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem zajišťujícím humanitární pomoc zpoplatnění v dané situaci dočasně nepodléhá. Týká se jak systému časového zpoplatnění, tak zpoplatnění výkonového prostřednictvím mýtného systému. Ministerstvo dopravy o tomto svém rozhodnutí informovala jak Policii ČR, tak Celní správu.

V únoru statistiky SDA vykazují jen 47 autobusů registrovaných pro provoz v ČR. O 152 meziročně méně a o 98 vozů méně než v lednu 2022.

Počet registrovaných nových osobních automobilů v únoru 2022 nedosáhl ani loňské úrovně, 14 225 ks je nejnižší údaj za minulých osm let. Byl dokonce nižší než počet dovezených ojetých aut. Z hlediska alternativních pohonů došlo k výraznému nárůstu čistě elektrických osobních automobilů o 162%. Plug-in hybridy vzrostly o 5%, hybridní vozy bez vnějšího nabíjení o 62%. Od začátku roku se jedná o navýšení o 41%, PHEV o 10% a HEV o 82%. Klesají také prodeje lehkých užitkových vozů a autobusů, roste naopak kategorie nákladních automobilů a motocyklů. V období leden a únor bylo v ČR registrováno celkem 30 488 nových osobních automobilů, o 3,42 % více než vloni, 2 347 lehkých užitkových automobilů, 192 autobusů, 1 285 nákladních vozidel, 2 120 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 29 481 osobních automobilů, 2 480 lehkých užitkových automobilů, 337 autobusů, 1 105 nákladních vozidel a 1 426 motocyklů. Registrace autobusů klesly celkově od začátku roku 2022 o 43,03% (z 337 ks na 192 ks, tj. o 145 ks). Oproti r. 2020 jsou za stejné období o 17,79% vyšší. Únorové čísla, nejsou proti 145 autobusům registrovaným v lednu 2022, pozitivní, klesly na 47 ks, o 76,38% oproti únoru 2021. Nejvíce autobusů zaregistrovalo Iveco Bus - 16 ks, Škoda - 13ks, MAN - 12 ks, Solaris - 6 ks. Nové autobusy zamíří hlavně na Vysočinu a do Prahy. Celkově od začátku roku je první značka Iveco Bus s 90 registrovanými autobusy (46,88%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (13,54%), MAN – 22 ks (11,46%), Setra – 18 ks (9,38%), Škoda – 14 ks (7,29%), Ford – 10 ks (5,21%), Volvo – 6 ks (3,13%), Solaris – 6 ks (3,13%). Zdroj dat SDA

V lednu se prodej nových autobusů a autokarů v Evropské unii snížil meziročně o 6,6 %, na 2 294 vozidel. U tří největších trhů: Itálie, Německo a Francie, eviduje ACEA pokles registrací. Česká republika hlásí mírný nárůst.

V lednu 2022 se registrace všech nových užitkových vozidel v Evropské unii snížily o 11,1 % na 125 292 kusů. Menší počet registrací proti roku 2021 (celkem 140 966 ks) byl způsoben především poklesem prodeje nových vanů. Ze čtyř klíčových evropských trhů zaznamenaly pokles: Španělsko 9 225 vozidel (-20,1 %), Francie 32 408 ks (-17,0 %) a Německo 23 231 vozidel (-3,1 %). V Itálii se úrovně prodeje ve srovnání s lednem 2021 nezměnily, počet dosáhl stejného čísla jako v lednu 2021: 14 384 ks vozidel. Ćeská republika si celkově připsala také plusový nárůst, celkem 1 877 registrovaných užitkových vozidel znamená + 4,2 %. Nové lehké užitkové vozy do 3,5t Během prvního měsíce roku se poptávka po lehkých užitkových vozidlech v celé EU snížila o 14,2 % a dosáhla 99 461 vozidel. Z hlavních trhů byla Itálie jediným, který zaznamenal růst (+1,1 %). Španělsko (-27,2 %) a Francie (-18,9 %) ztratily a v Německu prodeje klesly jen mírně (-1,7 %). V České republice klesly registrace lehkých užitkových vozů o 5,8 % (1 100 vozidel oproti 1 168 ks v roce 2021). Nová těžká užitková vozidla 16t a více V lednu se počet těžkých užitkových vozidel registrovaných v EU zvýšil o 8,0 % na 20 596 kusů. Trhy ve střední Evropě obecně vykázaly dobré výsledky, nejvyšší nárůst zaznamenalo Polsko (+57,6 %). Poptávky se zvýšila také v České republice, nárůst byl 31,1 % (557 vozů oproti 425 ks v roce 2021). Ze čtyř největších trhů v západní Evropě zaznamenalo nejsilnější nárůst Španělsko (+16,6 %) následované Itálií a Francií s mírným růstem (+2,9 % a +1,8 %). Německo v tomto segmentu vykázalo negativní výsledky (-2 %). Nová střední a těžká užitková vozidla nad 3,5t Minulý měsíc se registrace nákladních vozidel zvýšily o 4,1 % na celkových 23 537 prodaných kusů v celé Evropské unii. Střední Evropa byla opět hlavním tahounem růstu, přičemž Polsko bylo nejen třetím největším trhem nákladních vozidel v EU, ale vykázalo také nejsilnější procentní zisk (+51,7 %). Dobře si vedla i Česká republika, s 632 vozidly zaznamenala nárůst o 27,7 %. Z hlavních trhů západní Evropy pouze Španělsko zaznamenalo v lednu 2022 solidní růst (+13,9 %). Naopak Německo (-7,2 %), Francie (-2,8 %) a Itálie (-0,4 %) zaznamenaly první měsíc v roce pokles poptávky. Nové autobusy a autokary nad 3,5t V lednu se prodej nových autobusů a autokarů v Evropské unii snížil o 6,6 % na 2 294 kusů. Registrace klesly na všech hlavních trzích EU s výjimkou Španělska (+15,9 %). Nejvyšší procentní pokles (-28,5 %) vykázala ve statistikách Itálie, následovaná mírnějším poklesem v Německu (-4,1 %) a Francii (-1,1 %). V České republice se podařilo prodat meziročně o 5,1 % autobusů více (145 ks oproti 138 ks v roce 2021) . Nárůst o 14 % eviduje ACEA také v Polsku, v lednu 2022 bylo registrováno 106 proti 93 autobusům v lednu 2021. Větší procentní nárůst mělo také Slovensko: + 80,8 %, pokud se týká počtů kusů bylo registrováno 47 ks ve srovnání s 26 autobusy v lednu 2021. Velký počet autobusů byl registrován také ve Spojeném Království (mimo EU), s 32,3 % nárůstem šlo o 258 vozů.

Ministerstvo dopravy spustí 21. února program na podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě COVID-BUS III. Žádat půjde od 28. února. V programu je 400 milionů korun, nejprve musí být ale schválen rozpočet.

Program COVID-BUS III schválila vláda 16. února. Cílem je zmírnit dopady pandemie covidu-19 na zájezdové dopravce a kompenzovat jim propad tržeb. Celkem je v programu vyčleněno 400 milionů korun. Podpora je zaměřena na ty zájezdové dopravce, kterým od 1. listopadu do 31. prosince 2021 poklesl obrat nejméně o 50 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Jeden žadatel může získat maximálně 2,5 milionu Kč, výše podpory bude i nadále odvozena od emisní třídy autobusu (vyšší emisní třída = nižší dopad na životní prostředí + vyšší pořizovací cena autobusu). Zohledněna je také kapacita autobusu dle míst na sezení. Příjem žádostí bude zahájen v pondělí 28. února a pomoc bude vyhodnocena i proplacena ještě v prvním pololetí roku 2022. Schválené parametry podpory a realizace programu je podmíněna schválením státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Podpora je zaměřena zejména na malé a střední podnikatele. Většina firem provozuje jeden až tři autobusy (výjimečně více), které jsou pořizovány zejména na leasing. Jedná se navíc o sektor s velmi nízkou marží. Kombinace těchto faktorů vede k tomu, že úvěrování podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě je extrémně složité, mnohdy vázané na osobní majetek podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě. To také vede k obtížné možnosti čerpat úvěry. Všechny potřebné informace pro podání žádosti budou zveřejněny na webu Ministerstva dopravy .

Lednová produkce osobních automobilů je nejhorší výsledek tohoto měsíce za posledních deset let. Autobusy si naopak o 87 kusů polepšily.

Celkově bylo v lednu vyrobeno 92 657 osobních vozidel, tj. meziročně o 11,4 procenta méně. Jedná se o nejhorší lednový výsledek od roku 2010. Na vině je stále nedostatek polovovičových čipů. Téměř každé desáté auto vyrobené v ČR bylo elektrické. Produkce autobusů a motocyklů meziročně vzrostla. „ Za dalším lednovým meziročním poklesem výroby automobilů stojí hned několik faktorů. V úvodu loňského roku se autoprůmysl ještě nepotýkal s výpadky v dodávkách čipů tak silně, jako jsme to zažili v posledním půlroce. Svou roli ale hraje i obměna výrobkového portfolia kolínské Toyoty, která se připravuje na spuštění výroby nového modelu Aygo X ,“ komentuje aktuální výsledky Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Ačkoliv je lednová produkce rekordně nízká, věřím, že v průběhu letošního roku se situace bude pomalu stabilizovat a v celoročních číslech se odrazíme ode dna. V tuto chvíli však situace v dodavatelských řetězcích zůstává napjatá. Zvládnout výpadky pracovníků a dodávek dílů či dramatický nárůst cen surovin a energií nadále vyžaduje extrémní úsilí ." Zakázková výroba autobusů vykázala v prvním měsíci roku výrazný růst o 21,2 %. Celkově bylo v Česku vyrobeno 360 autobusů. V závodu IVECO ve Vysokém Mýtě vyrobili 330 autobusů, tj. o 87 ks více než v minulém roce (+ 35,8 %). Produkce SOR Libchavy meziročně poklesla na celkových 28 autobusů (52 v roce 2021 tj. - 46,2 %). Výrobci ŠKODA Electric a KHMC vykázali výrobu po jednom kusu.

V loňském roce bylo dodáno na evropský trh 3 282 e-busů. Lídry jsou Solaris, BYD-Alexander Dennis a Mercedes. Statistiku poradenské společnosti Chatrou CME Solutions ovlivnil také SOR.

Registrace elektrických autobusů v Evropě v roce 2021 v porovnání s rokem 2020 vzrostly o 48 %. Vloni bylo dodáno 3 282 e-busů. Od roku 2012, kdy začala poradenská společnost Chatrou CME Solutions sledovat údaje o vývoji prodejů městských autobusů s alternativními pohony, jde celkem o 8 513 vozidel registrovaných na evropském kontinentu. Ve zprávě za rok 2021 jsou zahrnuty také podrobné údaje ze zemí východní Evropy jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko (srovnání tak zahrnuje státy EU27 + UK + ICE + NO + CH). E-busy v loňském roce představovaly více než 20 % trhu městských autobusů (21,7 %). Znamená to proti letům 2019 (12 %) a roku 2020 (15 %) očekávaný nárůst. V roce 2021 poprvé překročily hranici více než 500 nových e-busů v provozu tři země, na prvním místě je Německo s 555 kusy, následuje Spojené království s 540 a Francie s 512 elektrickými autobusy. Dánsko registrovalo 217, Polsko 215 a větší počet také další severské země: Finsko 190 a Švédsko 189. Nejvíce e-busů za deset let eviduje Nizozemsko: 1 319, v roce 2021 je se 152 kusy v žebříčku na devátém místě. Podle výrobců jsou lídři trhu Solaris s 390 dodanými e-busy, následovaný společným podnikem BYD a ADL s 375 e-busy registrovanými na britském trhu. Jako třetí je Mercedes, který od ledna do prosince 2021 dodal zákazníkům 333 eCitaro. Podle údajů shromážděných a analyzovaných Chatrou CME Solutions má téměř 60 % městských autobusů registrovaných v 31 zemích nyní alternativní pohon (v roce 2020 to bylo 53 %, 39 % v roce 2019). Podle dat sektor městských autobusů netrpí pandemií (naopak je silně zasažen segment autokarů: téměř 59% ztráta ve srovnání s rokem 2019). Z údajů podle výrobců je zřejmé rozšíření trhu o větší počet. V roce 2020 byla polovina trhu v rukou tří výrobců: BYD 20 %, Solaris 20 % a Volvo Buses 10 %. V roce 2021 bylo potřeba pro 50% podíl pět výrobců autobusů. Polovina trhu patří Solarisu, BYD – ADL, Mercedesu, Yutong a Iveco Bus – Heuliez. Lídr trhu Solaris má 12 % trhu, v roce 2020 to bylo 20 %. Solaris si udržuje vedoucí pozici s velmi podobným počtem registrací jako v roce 2020, kolem 400. ADL – BYD vyrostl ze 190 na 375. Velký skok vpřed zaznamenal Mercedesu, který v roce 2020 dodal 98 e-busů a v roce 2021 dosáhl 333 (+ 240 %). Také Yutong měl slavný rok a zdvojnásobil 150 registrací z roku 2020. Dařilo se také Iveco Bus – Heuliez Bus s 274 dodávkami (+142 %). Ve statistikách pana Chatrou je také zahrnuta společnost SOR Libchavy, v desetileté evidenci se umístila na 14 místě se 113 elektrickými autobusy (1,3% na trhu). Vloni dodala 60 kusů (1,8 % trhu), dva do ČR (Kladno), 38 kusů do Rumunska a 20 do Bulharska, a posunula se na celkově 13 místo. 51 autobusů na baterie pak odjelo z Libchav v roce 2020 (2 do Polska, 5 do České republiky a 44 do Rumunska). Nejrychleji rostoucí společností z hlediska dodaných kusů je Irizar e-mobility jehož registrace vzrostly v roce 2021 o 700 % oproti roku 2020 (z 25 na 201). Roste také MAN, se 134 registracemi, což znamená + 400 % v roce 2020. Naopak ztratila Ebusco, v roce 2020 měla 5 % podíl na trhu, jen 4 % v roce 2021 (objemy však mírně rostou). Podíl na trhu snížila podobně jako v roce 2020 také VDL, která byla do roku 2019 lídrem v tomto segmentu (v roce 2021 má se 178 kusy jen 5,4 %), stále je ale celkově za celých deset let s 969 e-busy na třetím místě s 11,4 % trhu. Kromě bateriových elektrických autobusů zaznamenaly mírný nárůst hybridní autobusy (3 285 kusů, +12 % oproti roku 2020) a to především díky mild hybridnímu pohonu. Registrace autobusů na CNG naopak po dvou letech vysokého nárůstu zpomalily. 3 088 autobusů na CNG registrovaných v roce 2021 znamená pokles o 2 % oproti roku 2020. Rychle roste podíl CNG v meziměstském segmentu, uvádí zpráva poradenské společnosti. Ze 3 088 registrací je 864 vozidel třídy II a třídy III (v roce 2020 to bylo 539). Rok 2021 byl také zlomový pro autobusy s palivovými články, se 158 registracemi vzrostl tento segment o 236 % (v roce 2020 bylo dodáno 47 vodíkových autobusů). Lídrem jsou Wrightbus se 71 vozy následovaný Solaris s 37. Van Hool dodal za deset let 96 vodíkových autobusů, v loňském roce 21, a 20 vodíkových autobusů registrovala v roce 2021 společnost Caetano. Celkově je v Evropě podle statistik zatím 259 autobusů s palivovými články. Tento pohon v segmentu městských autobusů dál poroste. Zdroj dat Chatrou CME Solutions, děkujeme.