Závod na montáž autobusů ve Fogii se zaměří na mobilitu s nulovými emisemi pro italské zákazníky. V plánu je produkce jednoho tisíce autobusů ročně. První autobus už sjel z výrobní linky - Crossway na metan.

IVECO BUS, výrobce městských, meziměstských a turistických autobusů, značka Iveco Group, v úterý 18. dubna slavnostně otevřela svůj nový závod ve Foggii v Apulii (Puglia). Podle plánu bude nové zařízení zaměstnávat při plném výkonu 100 vysoce specializovaných lidí na linkách vybavených nejmodernějšími technologiemi pro finální montáž a dokončování autobusů pro italský trh. Objem výroby závodu bude 1 000 autobusů s bezemisním (bateriový elektrický a vodíkový) a nízkoemisním pohonem (metan/biometan, nafta/bionafta) za rok. První autobus smontovaný v nové továrně bude pro TUA - Società Unica Abruzzese di Trasporto , která od Iveco objednala 100 meziměstských autobusů Crossway na zemní plyn. Závod o velikosti 4 000 m2 je navržený tak aby byl udržitelný, nebude produkovat žádné emise CO2. 100 % jeho energie pochází z obnovitelných zdrojů, včetně více než 1 000 fotovoltaických panelů, které vyrobí 640 MWh ročně. Celý projekt se zaměřuje na snížení spotřeby energie a recyklaci, využití vysoce výkonných konstrukčních materiálů, inteligentního LED osvětlení a opětovného využití dešťové vody. Iveco Group má již od roku 1975 ve Foggii závod na výrobu pohonných jednotek, tisíce průmyslových motorů vyrábí pro skupinu FPT i pro mezinárodní zákazníky. S 1 600 zaměstnanci je jedním z největších průmyslových závodů v Apulii. Investice do nového závodu na výrobu autobusů ve Fogii a v Turíně ve výši přibližně 40 milionů eur bude částečně kompenzována z prostředků italského Národního plánu obnovy a odolnosti. Slavnostní otevření nového závodu přichází pouhých osm měsíců po položení základního kamene a necelý rok poté, co IVECO BUS oznámila svůj záměr vrátit se k výrobě autobusů v Itálii. Kromě nového závodu se budou na výrobě podílet další závody skupiny Iveco a italští dodavatelé: výzkum a vývoj související s bezemisními pohony a výrobou baterií má v kompetenci turínský závod FPT Industrial, koncernová značka pro pohonné jednotky, komponenty pro autobusy - od sedadel až po informační technologie - se budou co nejvíce nakupovat od italských dodavatelů. Gerrit Marx, generální ředitel Iveco Group, uvedl: „ Nový závod IVECO BUS ve Foggia představuje pro Iveco Group důležitou investici, která je plně v souladu s naší strategií udržet a posílit naši přítomnost v Itálii v centrech excelence, jako je náš historický závod na výrobu motorů ve Foggii. Jsme proto hrdí a je nám potěšením, že dnes vracíme výrobu autobusů do Itálie. Touto cestou poskytneme italskému sektoru veřejné dopravy naše technologicky nejvyspělejší a ekologicky nejudržitelnější vozidla “. Skupina Iveco byla založena v roce 2022, má osm značek, 26 závodů a zaměstnává 35 tisíc lidí. Itálie je základem strategie skupiny a otevření autobusového závodu ve Foggii je tak přirozenou volbou. Gerrit Marx zmínil také partnerství s Hyundai, které je dalším stavebním kamenem pro realizaci budoucích cílů Iveco Group. Důležitost otevření nového závodu pro region podtrhla účast Adolfa Ursa, ministra pro obchod a Made in Italy, a Michele Emiliana, prezidenta regionu Puglia. Před 10 lety bylo v Itálii vyrobeno 5 700 autobusů, vloni z celkem 3 000 registrovaných jen 271 kusů. Pro zemi je proto nový závod vzorem pro povzbuzení průmyslové výroby. Iveco Group, Autobusweb.com

MMR spouští v novém programovacím období dvě výzvy na podporu udržitelné multimodální městské mobility. Projekty obcí, krajů a dopravců z Ústeckého, Karlovarského kraje, Pardubického, Libereckého, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje mohou získat podporu 95 procent. Ze Středočeského, Plzeňského, Jihočeského, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina 80 procent.

Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, spouští v novém programovém období dvě výzvy, které cílí na podporu udržitelné multimodální městské mobility. 68. výzva IROP je určená pro projekty na území méně rozvinutých regionů, 69. výzva je pro projekty na území přechodových regionů. Více než 1,4 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) půjde na výstavbu a modernizaci přestupních terminálů pro veřejnou dopravu a parkovacích systémů pro přestup na veřejnou dopravu. Připojují se tak k výzvám, které podporují atraktivní a kvalitní veřejnou hromadnou dopravu v ČR. V minulém programovém období IROP 2014–2020 bylo podpořeno mimo jiné více než 70 přestupních terminálů, 7000 parkovacích míst pro automobily a 6000 parkovacích míst pro jízdní kola. V současném období 2021–2027 přibydou například silnice a místní komunikace s vyhrazenými jízdními pruhy pro autobusy nebo zastávkami upravenými pro provoz vozidel veřejné dopravy s vyšší kapacitou. 68. výzva IROP je určená pro projekty na území méně rozvinutých regionů (Ústecký a Karlovarský kraj, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj) a je v ní k dispozici více než 875 milionů korun z EFRR a míra spolufinancování je 95 %. V 69. výzvě IROP je připravená částka ve výši téměř 530 milionů korun z EFRR a míra spolufinancování je 80 %. Vztahuje se na projekty na území přechodových regionů (Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Kraj Vysočina). O podporu mohou žádat obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, jimi zřizované nebo zakládané organizace a dopravci ve veřejné dopravě na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících.

Pro Evropany významnou překážkou pro nákup elektrických osobních aut jejich cena. EU sice připravuje legislativní změny vedoucí ke snížení emisí CO2 z vozidel, chybí však spotřebitelské pobídky i potřebná dobíjecí infrastruktura.

Elektrické osobní automobily ECV (pro tyto účely jen vozidla poháněná elektrickými bateriemi včetně plug in hybridních, nezahrnují vozidla využívající vodík) představují pouhých 9 % nebo méně podílu na trhu ve více než polovině členských zemí EU. Většinou jde o země ze střední, východní a jižní Evropy, kde je průměrný čistý příjem 13 000 EUR. Naproti tomu nejvyšší podíly, 30 % a více procent, má pouze pět zemí severní a západní Evropy, kde čistý příjem přesahuje 32 000 EUR. Tyto nejnovější údaje ACEA potvrzují, že obrovský potenciál evropského trhu s elektrickými automobily omezuje nedostatek spotřebitelských pobídek pro nákup čistších a ekologičtějších vozidel. EU sice připravuje legislativní změny vedoucí ke snížení emisí CO2 z vozidel, chybí však podpora spotřebitelů jak z úrovně EU, tak i jedotlivých států. " Evropský automobilový průmysl významně investoval do technologie elektrických vozidel. Elektrifikace je nejúčinnějším způsobem, jak minimalizovat uhlíkovou stopu silniční dopravy, snížit emise znečišťujících látek a zlepšit kvalitu ovzduší, ale problémy s cenovou dostupností brzdí tento tolik potřebný přechod. Osoby s rozhodovací pravomocí musí nyní jednat a vytvořit potřebné holistické podmínky. Urychlená instalace nabíjecích stanic pro elektromobily po celém kontinentu, zejména v zemích, kde infrastruktura výrazně chybí, je jen jedním z těchto opatření. Navíc nákupní pobídky, které pomohou zmírnit problémy s cenovou dostupností pro spotřebitele, mohou také stimulovat přechod Evropy k budoucnosti s net-zero, " uvádí ACEA. Klíčová zjištění z nejnovějších údajů ACEA ECV tvoří 21,6 % nových automobilů registrovaných v EU v roce 2022, ve více než polovině členských států mají však podíl pouze 9 % nebo méně. V zemích, kde mají ECV podíl na trhu nižší než 9 %, např. Řecko, Itálie, Polsko a Chorvatsko, je průměrný roční čistý příjem kolem 13 000 EUR na pracovníka. Nejvyšší podíly, přes 30 %, jsou soustředěny pouze v pěti zemích severní a západní Evropy, kde čistý roční příjem přesahuje 32 000 EUR. Ve Švédsku, kde roční čistý příjem přesahuje 35 000 EUR, je více než polovina nově registrovaných aut elektrických. V Bulharsku, kde se příjmy pohybují kolem 7 000 EUR, je tržní podíl pouhá 4 %. Česká republika má s téměř 14 000 Eur podíl na trhu jen 3,9 %. Tato čísla potvrzují značné rozdíly v cenové dostupnosti ECV mezi různými regiony Evropy, přičemž severní a západní Evropa vede s nejvyššími podíly a střední a východní a jižní Evropa má podíly nejnižší. Top 5 zemí s nejnižším podílem ECV + Průměrný roční čistý příjem Slovensko: 3,7 % – 10 985 EUR Česká republika: 3,9 % – 13 836 EUR Bulharsko: 4,0 % – 7 272 EUR Polsko: 5,0 % – 10 782 EUR Chorvatsko: 5,0 % – 10 391 EUR Top 5 zemí s nejvyšším podílem ECV + Průměrný roční čistý příjem Švédsko: 56,1 % – 35 486 EUR Dánsko: 38,6 % – 39 274 EUR Finsko: 37,6 % – 33 155 EUR Nizozemsko: 34,5 % – 40 312 EUR Německo: 31,4 % – 32 850 EUR Interaktivní mapa a zdroj ACEA

Nejhorší měsíc pro prodej autobusů od roku 2004. Výrobci na domácím trhu registrovali jen 13 autobusů. Zlepšení se dá očekávat se schválením dotací z fondů EU na nízkoemisní a bezemisní vozidla.

V období od ledna do března 2023 bylo v ČR registrováno celkem 56 341 nových osobních automobilů, 5 041 lehkých užitkových automobilů, 83 autobusů, 2 660 nákladních vozidel, 4 994 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 47 391 nových osobních automobilů, 4 011 lehkých užitkových automobilů, 366 autobusů, 2 029 nákladních vozidel a 5 120 motocyklů. Registrace nových osobních vozů vzrostly v prvním čtvrtletí o 18,89%. V březnu vzrostly meziročně o 32,39% a překonaly i údaje z roku 2019. Zvýšil se podíl elektrických osobních automobilů, vede benzín s 66,88%, nafta tvoří 25,04%. Elektrických vozů bylo prodáno 1 317 ks, benzín+elektro 1 205 ks, benzín+LPG 923 ks, nafta+elektro 75 ks. Osobních vozů s hybridně-elektrickým pohonem bylo registrováno 9 70 ks, z toho plug-in hybridních 1 280 ks. Nejprodávanější je Škoda OCTAVIA. Registrace nových lehkých užitkových vozů v období vzrostly oproti prvnímu čtvrtletí 2022 o 25,68%, z 4 011 ks na 5 041 ks, tj. o 1 030 ks. V březnu vzrostly meziročně o 13,58%. Z hlediska paliva vede nafta s 88,69% (4 471 ks), na druhém místě je benzín s 5,48% (276 ks), následuje elektro 67 ks, benzín+LPG 11 ks, CNG 2 ks, nezařazeno 4,25%% (214 ks). Nejprodávanějšími vozidly jsou Renault MASTER. Registrace nových nákladních vozů vzrostly o 31,10%, z 2 029 ks na 2 660 ks, tj. o 631 ks. V březnu vzrostly meziročně o 34,95%. Nejprodávanější je značka Mercedes-Benz. Celkově registrace nových autobusů v období prvního čtvrtletí 2023 klesly meziročně o 77,32%, z 366 ks na 83 ks, tj. o 283 ks. První je značka Iveco Bus s 25 registrovanými autobusy (30,12%), následují SOR 22 ks (26,51%), Setra 13 ks (15,66%), Mercedes-Benz 12 ks (14,46%), Isuzu 6 ks (7,23%), Ford 2 ks (2,41%), Iveco 1 ks (1,20%), Scania 1 ks (1,20%), Rošero-P 1 ks (1,20%). Nejvíce nových autobusů bylo pro dopravce na linky v Jihomoravském kraji (24 ks), následuje Pardubický a Středočeský kraj. Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 48,19% (40 ks), na druhém místě městské s 33,73% (28 ks), následují dálkové 7,23% (6 ks), šasi 1 ks. V březnu klesly meziročně o 92,53% na 13 ks. Jde o nejslabší měsíc za celé sledované období (od roku 2004). V březnu vede značka Mercedes-Benz se 7 autobusy, následuje Setra s 3 ks, Iveco Bus 2 ks a SOR 1 ks. Nejvíce nových autobusů (po 5 ks) je pro Prahu a Liberecký kraj. Proti loňskému roku klesl i prodej nových motocyklů, o 2,46% (z 5 120 ks na 4 994 ks, tj. o 126 ks). V březnu klesl meziročně o 3,33%. Statistická data každý měsíc přináší Svaz dovozců automobilů (SDA).

Leonid Mikolajovič, řidič školního autobusu Lycea v obci Hrebinky v Kyjevské oblasti, se během okupace Kyjevské oblasti podílel na evakuaci více než 950 lidí z několika obcí.

Civilisty se podařilo evakuovat z města Irpin, obcí Buči, Makarova, Gostomelu, Romanivky, Vorzelu, Ševčenka, Barovoje, Bohdanivky, Veliké Dymerky nebo Černihiv před rokem. Příběhy hrdinů a jejich odvážné činy a vlastenectví se rozhodl zveřejňovat vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak . Ve svém školním autobuse zachránil Leonid spolu s dalšími kolegy více než 950 lidí. " První evakuace proběhla 5. března. Nám, řidičům, bylo řečeno, že musíme zachránit naše lidi. Nikdo neodmítl. Nebudu to skrývat, byl tam strach. Pamatuji si, jak na kontrolním stanovišti ruský voják posbíral telefony všech, dal je do tašky a rozstříle je kulometem. To byl první kontakt s útočníky. Cestou jsme viděli opuštěná auta, věci lidí... bylo to strašné. Snažili jsme se odvést co nejvíce lidí, především ženy a děti. Nejvíce z Buči. Jeli jsme v koloně a 30 metrů od nás střílel ruský tank na výškovou budovu. Padaly na nás cihly a další zbytky domu. Autobusy měly prasklé pneumatiky, protože cesta byla pokryta troskami. Trochu jste odbočili z trasy byli jste obklopeni jejich obrněnými transportéry a vojáky a míří na vás kulomety a útočné pušky. Před našima očima zajali zaměstnance Státní civilní služby ... Nabrali jsme maximum lidí, v Gostomelu se však do autobusů všichni nevešli. A šli za námi pěšky. Nepamatuji si, která instituce v Buči je, ale jeden z mužů nabídl lidem nocleh, protože autobusy musely projet ven do určitého času, vzali jsme je pak druhý den. Nejtěžší bylo dostat lidi z Černihivu. Všechny cesty byly zaminované, projížděli jsme poli a brodili se bahnem. Báli jsme se, aby nepršelo, protože bychom neprojeli. A lidé tam na nás čekali. Z Černigova jsme je odvezli 4x, naposledy 21. března. Přijeli pozdě večer, hladoví, prochladlí. Ujeli jsme 380 kilometrů. Ve městě nebyla elektřina, voda ani plyn. Nic. Děkujeme policii, sehnala kanystry, někdy jen půl kanystru, ale natankovali jsme. Vzali jsme také lidi z nemocnice, v mém autobuse bylo 4-5 lidí, kteří byli zcela neschopni chůze. Lidé na invalidním vozíku, nemocní. A dostali jsme se pod palbu. Pro Rusy nic takového jako humanitární koridor neexistovalo. Jediný možný vstup pro evakuaci byl přes most přes Desnou od Kulikivky. Byl již poškozený, ale průjezdný. Autobusy jezdily opatrně, mezi proraženými dírami, ale také rychle, aby projely mezi ostřelováním. Celou cestu tam i zpět jsme projížděli mezi vybuchlými a nevybuchlými granáty, ty trčely ze země těsně u silnice ," vzpomíná Leonid (Семиволос Леонід Миколайович).

Za slevy poskytované dětem, studentům a seniorům ve vlacích a autobusech vyplatil stát dopravcům od roku 2018 téměř 19 miliard korun. Vloni se snížila kompenzace proti roku 2019 o 16 %. Nejvíce lidí se slevou svezly České dráhy, z autobusových dopravců ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY a ARRIVA AUTOBUSY.

Celkově bylo na kompenzacích v roce 2022 vyplaceno 4 854 748 880,20 Kč, o 26 resp. 28 % více než v letech 2021 a 2020, ale proti „předcovidovému“ roku 2019 to znamená o 16 % méně. Výsledek byl zásadně ovlivněn návratem cestujících po skončení omezení souvisejících s onemocněním COVID 19 do veřejné dopravy a dále snížením slev pro děti, žáky, studenty a seniory ze 75 % na 50 % od 1. 4. 2022 . Naopak minimální vliv mělo podle ministerstva dopravy zavedení nové slevy pro osoby invalidní ve 3. stupni od 1. 7. 2022. V prvním a z větší části i ve druhém čtvrtletí 2022 ještě dobíhaly úhrady ztrát dopravců v původní výši 75 %, proto se dopad snížení slev o fakticky 1/3 do objemu kompenzací zcela nepromítl (nebyly nižší o 33%, resp. příslušný podíl za ¾ roku této snížené slevy). Současně začala výši kompenzací ovlivňovat rostoucí inflace, která se promítla i do výše (základního) jízdného ve veřejné osobní dopravě. Podstatně větší vliv tohoto nárůstu ceny očekáváme v roce 2023. Pro tento rok je ve schváleném státním rozpočtu vyčleněna na kompenzace částka 5 mld. Kč. Ministerstvo dopravy předpokládá, že i přes rostoucí ceny jízdného by tato částka měla ztráty dopravců v letošním roce pokrýt. Za rok 2022 byla z rozpočtu MD uhrazena kompenzace slev těmto největším příjemcům: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 180 045 210 ARRIVA AUTOBUSY a.s. 162 739 819 STUDENT AGENCY k.s. 119 787 637 Z-Group bus a.s. 92 286 598 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 82 313 820 Transdev Morava s.r.o. 69 635 471 ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s. 64 606 059 ČSAD Střední Čechy , a.s. 60 056 425 Vlaky: České dráhy, a.s. 1 902 514 568 RegioJet a.s. 390 488 155 ARRIVA Vlaky s.r.o. 83 445 721 LEO Express a.s. 69 861 382 GW Train Regio a.s. 27 665 322 Zdroj: MD

Spolkové ministerstvo dopravy potvrdilo na konferenci Asociace německých dopravních podniků (VDV) o elektrických autobusech ElekBu financování nákupu pro 59 dopravních společností. V roce 2022 přibylo v Německu 620 e-busů, v plánu je pořízení dalších 6 600 do roku 2030.

Státní tajemník Michael Theurer předal v rámci konference VDV certifikáty pro 59 dopravních společností, a tedy přibližně 1 033 dalších e-busů pro Německo. Viceprezident VDV Werner Overkamp: „ Zřejmě žádné jiné financování je cílenější a řídí rozvoj v celém sektoru dopravy tak efektivně jako tento federální program financování. Je to mimořádně důležitý krok vpřed pro mnoho dopravců, kteří začínají s elektrickou mobilitou pro autobusy nebo ji dále rozšiřují pro zcela bez emisí v budoucnu. Federální financování je nezbytné, a to jak pro nákup vozidel, tak pro přeměnu infrastruktury. Pro společnosti to znamená přejít od technologie pohonů a infrastruktury na bázi fosilních paliv k moderním depům pro elektromobilitu, s moderním managementem nabíjení a skladování, s novými bezpečnostními požadavky na vysokonapěťovou techniku ​​– a s kvalifikací našich zaměstnanců. Tento krok vítáme a vidíme, že federální vláda chce dostát své odpovědnosti i v budoucnu .“ Od roku 2021 do současnosti proběhly a probíhají dvě takzvané „výzvy“. Jsou součástí německého vládního programu na financování elektrických autobusů v výši 1,25 miliardy eur do roku 2024. V první výzvě bylo zažádáno o financování přibližně 5 000 autobusů, přičemž 3 174 autobusů (přibližně 63 procent) bylo skutečně financováno. Do druhého kola byly podány žádosti o financování asi 3 700 autobusů, schváleno bude asi 1 200 až 1 400 autobusů (asi 32 procent). Druhá výzva není zatím ukončena a plánovaná je třetí výzva. „ Federální vláda oznámila další kolo pro rok 2023 a další je plánováno na rok 2024. Pak bychom mohli očekávat 500 dalších e-busů v každé výzvě. Je to přesně to tempo, které potřebujeme ke splnění cílů směrnice o čistých vozidlech a proto, abychom se do roku 2030 přiblížili našim společným cílům v oblasti ochrany klimatu ," dodává Werner Overcamp. Tempo expanze vozového parku e-busů v Německu zůstává vysoké, stále více měst a regionů převádí svou autobusovou dopravu na bezemisní elektrifikovaná vozidla. V roce 2022 přibylo v Německu 620 elektrobusů (v roce 2021 to bylo 581 ks), v provozu bylo 1 884 elektrických autobusů, což představuje nárůst o téměř o 50 procent, stále to ale odpoídá podílu jen 3,5 procenta. Dopravní podniky mají konkrétní plány pořídit do roku 2023 dalších zhruba 6 600 e-busů. Znamenalo by to téměř 8 500 e-busů na německých silnicích (zdroj E-Bus Radar společnosti PWC ). Spolkovou zemí s nejvíce elektricky poháněnými autobusy je Severní Porýní-Vestfálsko: na silnici jezdí 382 vozidel (analýza bere v úvahu autobusy s více než osmi sedadly pro cestující třídy M3 s pohony, které jsou považovány za „čisté“ nebo „bezemisní“ ve smyslu „směrnice o čistých vozidlech“ Evropská unie). Více než 100 elektrobusů je v Hesensku (292 vozidel), Hamburku (228), Dolním Sasku (193), Bavorsku (156), Berlíně (149), Šlesvicku-Holštýnsku (140) a Bádensku-Württembersku (119). Ve zbývajících spolkových zemích je v provozu celkem 225 elektrobusů. Lze tak identifikovat jasný předěl mezi východem a západem: ze šesti států na východě Spolkové republiky měl zatím pouze Berlín více než 100 e-busů. Města s nejvíce čistě elektrickými autobusy jsou Hamburk (225 vozidel), Berlín (149) a Kolín nad Rýnem (133). Průkopníkem ve venkovských oblastech je okres Ludwigslust-Parchim v Meklenbursku-Předním Pomořansku: jezdí zde 45 čistě elektricky poháněných autobusů – přibližně tolik jako v Hannoveru nebo Norimberku (každý 46). Lídrem na vodíkovou technologii je region Kolína nad Rýnem, v provozu je již 72 autobusů na palivové články. Na druhém a třetím místě následují Wuppertal (20) a Frankfurt (13). Trolejbusy jezdí ve třech německých městech: Solingen, Esslingen a Eberswalde. Více než 80 procent v současnosti provozovaných e-busů v Německu pochází od pěti výrobců: Mercedes-Benz (692), Solaris (372), VDL (299), MAN (119) a BYD (76). Bateriové elektrobusy jsou v současnosti stále výrazně dražší než běžné typy vozidel. Například 12metrový sólo autobus s bateriovým elektrickým pohonem stojí oproti běžnému s naftovým pohonem přibližně dvaapůlkrát tolik. Investice jsou také nutné do zřízení dobíjecí infrastruktury a do rozšíření a modernizace dep. Pořizovací náklady na autobusy s palivovými články jsou ještě vyšší. VDV, E-Bus-Radar 2023

Nejprodávanější zůstaly autobusy s naftovým pohonem, tvořily více než dvě třetiny trhu. Prodeje elektricky poháněných autobusů se meziročně zvýšily o dvě procenta, na 12,7 %. Největšími trhy s elektrobusy je Francie a Německo. Celkem bylo ve státech EU registrováno 27 497 autobusů.

V roce 2022 představovaly dieselové autobusy 67,3 % všech prodejů nových autobusů v EU (pokles o 1,5 procentního bodu ve srovnání s rokem 2021). Stále více se prosazovaly autobusy elektrické, které získaly 12,7 % trhu, oproti 10,6 % v roce 2021. Všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila v loňském roce 32,7 % trhu autobusů EU. Dieselové a benzínové autobusy Registrace nových dieselových autobusů v EU (bez Bulharska a Malty) klesly v roce 2022 o 7,8 % na 18 500 prodaných kusů. Zůstaly nejoblíbenější ze všech nových autobusů. Na čtyřech hlavních trzích zaznamenaly dvouciferné ztráty: Německo (-28,9 %), Francie (-21,4 %) a Itálie (-21,4 %). Naopak ve Španělsku se prodeje podstatně zvýšily (+52,2 %). V České republice se podíl dieselových autobusů zvýšil o 22 % (1 070 ks oproti 877 v roce 2021) a tvořily 92 % na domácím trhu s autobusy. Největší počet autobusů s dieselovým pohonem, 3 425 ks, bylo registrováno ve Spojeném království a i když se nákupy elektrických autobusů stále zvyšují, stále tvoří klasický pohon téměř 81 % všech prodejů. V celém regionu se vloni prodaly jen tři autobusy na benzin (dva v Německu a jeden ve Finsku) Vozidla s alternativním pohonem (Alternatively-powered vehicles APV) V roce 2022 se prodej nových autobusů s elektrickým dobíjením (plně bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridní vozidla) zvýšil o 13,7 % na 3 505 kusů, což představuje 12,7 % celkového trhu autobusů v EU. Francie – největší trh pro tento typ paliva – zaznamenala nárůst o 26,4 % (786 vozidel), což přispělo k celkově pozitivnímu výkonu trhu EU. Německo a Dánsko – druhé a třetí největší trhy z hlediska objemu – rovněž zaznamenaly silný růst (+10,1 %, 675 ks, resp. +79,5 %, 402 ks). Společně s Francií tyto tři země tvořily více než polovinu trhu všech elektrických autobusů registrovaných v EU. V České republice výrobci registrovali 40 elektrických autobusů, elektrobusy tvořily 3,4 % domácího trhu. Ve Spojeném království bylo ke konci roku roku 2022 registrováno 774 elektkrických autobusů a tvořily 18,2 % celkového trhu. Prodeje hybridních autobusů klesly o 25,9 % na 2 227 vozidel, podíl na trhu se zmenšil z 10,3 % v roce 2021 na loňských 8,1 %. Tento pokles byl způsoben především prudkým poklesem v Německu (-25,3 %), které samotné s 1 049 vozy představuje téměř polovinu všech hybridních elektrických autobusů registrovaných v EU. V České republice byl registrováno 25 hybridních autobusů (oproti 4 ks v roce 2021). Celkem 11,9 % všech nových autobusů a autokarů registrovaných v roce 2022 jezdilo na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol), z nichž většina byla poháněna zemním plynem. Francie – největší trh v této kategorii – zaznamenala pokles (-11,5 %, 1 430 ks). Itálie a Španělsko vykázaly trojciferné a dvouciferné zisky (+112,6 % 572 ks, resp. +28,6 %, 387 ks). To vedlo k celkovému růstu o 8,0 % s 3 262 registrovanými vozidly v celé EU. Česká republika se řadí také k zemím s poklesem prodeje, o 60,6 %, tj. na 28 ks oproti 71 ks v roce 2021. Nákladní vozidla V roce 2022 zůstala nákladní vozidla se vznětovým motorem pro zákazníky dominantní volbou, představovala 96,6 % celkových nových registrací (nárůst z 95,9 % v roce 2021). I když v loňském roce výrazně vzrostly, tvořila vozidla s elektrickým dobíjením stále pouze 0,6 % trhu nákladních vozidel v EU. Celkově vozidla s alternativním pohonem tvořila 2,8 %. Nákladní vozy na naftu a benzín Celkově v roce 2022 počet nových naftových nákladních vozidel dále rostl (+3,7 %), i když ve srovnání s předchozím tempem pomaleji. V celé EU se prodalo celkem 274 058 kusů, výrazně k tomu přispěla střední Evropa (Bulharská data nejsou k dispozici). Ze čtyř klíčových západoevropských trhů utrpěly ztráty Francie a Německo (-3,0 % a -2,4 %), zatímco Španělsko a Itálie zaznamenaly zlepšení (+11,6 % a +4,6 %). V České republice registrovali výrobci 8 016 kusů. Nákladní vozy na benzín klesly o 17,4 %, přičemž v celé EU bylo registrováno pouze 157 kusů, z nichž více než 60 % (100 ks) bylo prodáno ve Finsku. V ČR nebyl registrován žádný vůz. Vozidla s alternativním pohonem Rok 2022 přinesl silný nárůst prodeje elektricky dobíjených nákladních vozidel (+32,8 %) s 1 656 registrovanými kusy, z toho polovina v Německu (829 kusů). Dále Švédsko (176 kusů), Francie (166 kusů), Španělsko (176 kusů), Nizozemsko (145 kusů), Dánsko (89 kusů). V České republice se prodaly 4 vozy a na Slovensku 2 kusy. V důsledku toho se tržní podíl ECV zvýšil z 0,5 % v roce 2021 na 0,6 % v loňském roce. Mimo EU Spojené království registrovalo 809 elektrických nákladních vozidel, Norsko 364 kusů a Švýcarsko 178 kusů. Počet hybridních nákladních vozide l klesl o 16,1 %, celkem se prodalo pouze 47 kusů. Prodej nákladních vozidel poháněných alternativními palivy, jako je zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol, se v roce 2022 snížil a představuje 2,8 % z celkového trhu (pokles z 3,6 % v roce 2021). Se 7 915 nákladními vozy registrovanými v celé EU se prodej nákladních vozidel na alternativní paliva snížil o 19,9 %. K negativnímu výkonu těchto nákladních vozidel v regionu nejvíce přispělo Německo s poklesem o 34,2 %. Pokles byl i v České republice, o 18,2 % (72 kusů). Lehká užitková vozidla V loňském roce se registrace elektrických vanů zvýšily o 42,5 %. V roce 2022 dominoval trhu s lehkými užitkovými vozidly do 3,5 t (dodávkami nebo vany) s 86 % celkových registrací opět diesel, i když ve srovnání s rokem 2021 (kdy měl 90,2 % registrací) určitý podíl ztratil. Naopak elektricky poháněné dodávky svůj podíl téměř zdvojnásobily, ze 3 % v roce 2021 na 5,3 % v roce 2022. Diesel a benzín Prodej dieselových dodávek se snížil o 21,9 %1 na 1,1 milionu kusů. Všechny čtyři největší trhy EU utrpěly dvouciferné ztráty: Francie (-23,5 %), Španělsko (-23,5 %), Itálie (-19,4 %) a Německo (-17,0 %). Naopak počet registrovaných benzinových dodávek loni vzrostl na 64 585 kusů, což představuje nárůst o 9,2 %. Benzínový pohon získal 5 % z celkového trhu (nárůst o 1,3 procent proti roku 2021). Ze čtyř klíčových trhů EU pouze Německo vykázalo pokles (-4,8 %). Itálie a Španělsko zaznamenaly dvouciferný nárůst (+57,1 % a +25,0 %), následovala Francie s mírnějším ziskem (6,0 %). V České republice bylo registrováno 1 142 kusů dodávek na benzín (- 5,4 %) a dieselových 15 506 kusů (- 12,5 %). Vozidla s alternativním pohonem Registrace elektrických dodávek v EU (data pro Bulharsko a Maltu nejsou k dispozici) se zvýšily o 42,5 %, což vedlo ke zvýšení ze 3,0 % na 5,3 % celkových registrací. Všechny hlavní trhy vykázaly dvouciferné zisky, nejvíce Španělsko (+57,3 %), následují Německo (+41,3 %), Francie (+33,0 %) a Itálie (+20,5 %). V České republice bylo registrováno 198 kusů elektrických dodávek (-25 %). Hybridní elektrické dodávk y zaznamenaly v roce 2022 také růst, registrace vzrostly o 23,9 %, což představuje 2,5 % trhu dodávek v EU (nárůst z 1,7 % v roce 2021). Itálie – největší trh EU s hybridními dodávkami s 54 % celkových registrací – zaznamenala nejvyšší tempo růstu (+43,0 %). Francie (+13,3 %) a Německo (+3,1 %) rovněž zaznamenaly zisky, Španělsko vykázalo mírný pokles (-0,8 %). V České republice byly registrovány jen 4 kusy hybridů, v roce 2021 jen 1 kus. Prodeje dodávek na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol) klesly o 28,7 % na 15 221 kusů a tvoří pouze 1,2 % z celkových registrací lehkých užitkových vozidel. Francie byla jediným klíčovým trhem EU, který zaznamenal nárůst prodeje dodávek s alternativním palivem (+2,1 %), Španělsko zaznamenalo výrazný pokles (-84,4 %). Výrazný pokles byl i v České republice (-86,8 %). Zdroj dat: ACEA

V regionech Střední Čechy, Jizápad, Jihovýchod a Vysočina lze podávat žádosti o dotace na nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu jen do 17. dubna 2023.

Řídicí orgán IROP vydal 16. března 2023 změnu textu 28. výzvy IROP - Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu - SC 6.1 (PR). Změna se týká zkrácení data ukončení příjmu žádostí o podporu v MS2021+ z 31. 8. 2023 na 17. 4. 2023 z důvodu vyčerpání alokace výzvy a mírné navýšení alokace výzvy, aby mohl být schválen projekt doporučený k financování částečně překračující alokaci výzvy. Změna se týká jen tzv. přechodových regionů pro které je výzva 28. určena: Střední Čechy - Středočeský kraj, Jihozápad - Plzeňský a Jihočeský kraj, Jihovýchod - Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina.

Podnikání v Evropě je pro Volvo Buses několik let ztrátové. Přejde na úspěšný model na jiných trzích, společně s externími výrobci nástaveb nabídne zákazníkům v Evropě kompletní řadu městských a meziměstských autobusů a také autokarů pro prémiový segment.

Výroba v závodě Volvo Buses ve Wroclawi bude postupně utlumována a její defitivní uzavření je plánováno na první čtvrtletí roku 2024. Závod v Polsku bude prodán společnosti Vargas Holding. Volvo Buses vyčlenila na restrukturalizaci 1,3 miliardy SEK. Během prvního čtvrtletí letošního roku to negativně ovlivní provozní zisk společnosti. „ Naše podnikání v Evropě je již několik let ztrátové. S tímto obchodním modelem, který již dnes úspěšně aplikujeme na mnoha trzích, zlepšíme ziskovost a zajistíme naši dlouhodobou konkurenceschopnost ,“ říká Anna Westerberg, prezidentka Volvo Buses. V budoucnu bude Volvo Buses i nadále zodpovědné za vztahy se zákazníky a nabídku kompletní řady autobusů a autokarů ve spolupráci s vybranými externími výrobci nástaveb. Zároveň nabídne servis pro spolehlivý provoz a vysoký standard bezpečnosti a kvality. Společnost získá jednodušší strukturu, lepší flexibilitu a schopnost lépe plnit požadavky trhu a zákazníků, uvádí Volvo Buses. Výroba nástaveb ve Wroclawi má pokračovat do prvního čtvrtletí roku 2024. Objednávky na kompletní městské, linkové a zájezdové autobusy pro zákazníky v Evropě budou dodávány ze závodu Wroclaw podle plánu. Volvo Buses bude i nadále poskytovat plný servis a podporu stávajícímu i budoucímu vozovému parku. Po diskusích mezi Volvo Buses a Vargas Holding byl podepsáno Letter of Intent (LoI), podle kterého bude areál Volvo Buses ve Wroclawi prodán společnosti Vargas Holding. Vargas Holding restrukturalizuje a postupně rozšíří výrobní zařízení a zahájí výrobu v roce 2024 a v následujících letech jí ještě rozšíří. Lol zahrnuje záměr Vargas Holding nabídnout zaměstnání části zaměstnanců Volvo, některým již ve třetím čtvrtletí roku 2023. „ Přestože Vargas Holding působí v jiném odvětví, příležitost najmout si naše zkušené zaměstnance ve Wroclawi je klíčovým faktorem pro jejich založení a budoucí expanzi, “ říká Anna Westerberg. Rozhodnutí ukončit výrobu kompletních autobusů a autokarů ovlivní přibližně 1 600 míst ve Volvo Buses, z nichž přibližně 1 500 sídlí ve Wroclawi. Volvo Group je čtvrtým největším zaměstnavatelem ve Wroclawi. I po uzavření továrny na autobusy jí zůstane v Polsku velké zastoupení, s více než 2 100 zaměstnanci Volvo Trucks, Volvo Construction Equipment a v podpoře skupiny, jako jsou digitální a IT služby, nemovitosti nebo účetní služby. Továrny Volvo Buses ve Švédsku a Brazílii vyrábějící podvozky a výroba kompletních autobusů a autokarů v Mexiku a Severní Americe nejsou tímto rozhodnutím dotčeny a budou pokračovat jako dosud. Volvo Buses