V polovině října 2009 byl organizací ROPID proveden komplexní přepravní průzkum na nočních autobusových linkách.

Stalo se tak 3,5 roku po předchozím průzkumu. „Cílem bylo zjistit vytíženost jednotlivých nočních autobusů a zjistit, jak se osvědčila loňská změna jízdních řádů nočních autobusových linek,“ přibližuje hlavní důvody průzkumu Petr Ježdík, vedoucí odboru sledování kvality služby ROPID. Oproti minulému průzkumu se zvýšil počet cestujících nočními autobusovými linkami o 20% a přiblížil se hranici 10 000 osob za jednu víkendovou noc. Nejvytíženější linky 511 (Čakovice – Nádraží Hostivař): 3 007 cestujících / noc 505 (Sídliště Čimice – Jižní Město): 1 741 cestujících / noc 510 (Letiště Ruzyně – Na Beránku): 1 459 cestujících / noc „Skokanem roku“ se stala právě linka 510 z Letiště Ruzyně, na které se počet cestujících zdesetinásobil. Je to jednak dáno prodloužením trasy z Divoké Šárky přes centrum na jih města do Modřan a jednak zkrácením intervalů na polovinu. „Ve směru Letiště Ruzyně se stal nejvytíženějším úsek z Karlova náměstí na Stadion Strahov, kde plnohodnotná noční doprava dosud neexistovala. Je vidět, že studenti ze strahovských kolejí si nové noční spojení našli velmi rychle,“ vysvětluje Martin Jareš, vedoucí odboru plánování ROPID. Z příměstských autobusových linek je nejobsazenější linka 602 z Řep do Berouna, na které se počet cestujících oproti minulému průzkumu zdvojnásobil (64 cestujících na 3 spoje). Oproti minulému průzkumu byl vyřešen problém s přetěžováním autobusů do Krče, Lhotky a na Prosek. I přes výrazné rozšíření noční autobusové dopravy od září 2008, které díky plošnějšímu pokrytí města umožnilo optimalizaci jízdních řádů denních linek v časně ranních hodinách, se stále najdou linky, kde obsazenost některých spojů o víkendu překračuje 100% kapacity při dodržení určité kultury cestování. Jedná se zejména o linky z I.P.Pavlova na jih metropole (504, 505, 510, 511) a také o linku 508 z Anděla na Jihozápadní Město – u linky 508 překvapivě vzrostl počet cestujících o více než 50%. Celkově nejzatíženějším úsekem je tradičně I.P.Pavlova – Vyšehrad, kde se za noc v jednom směru přepraví 2500 cestujících. Vývoj počtu cestujících nočními autobusovými linkami PID Rok 1998 2002 2006 2009 Počet cestujících 4022 5525 8047 9661 Nárůst oproti roku 1998 +37% +100% +140% TZ ROPID

trolejbusové město s tradicí . V bývalé NDR byly v Eberswalde provozovány i trolejbusy české výroby. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Město Eberswalde se se svými přibližně 40.000 obyvateli nachází cca 30 km od Berlína a jedná se o jedno ze tří německých měst, kde jezdí trolejbusy. První trolejbusy vyjely do ulic města již před více než sto lety - v roce 1901. Ještě téhož roku byl jejich provoz zastaven. Mezi lety 1910 - 1940 spojovala město s nádražím tramvajová trať, od roku 1940 jsou v provozu opět trolejbusy. V současnosti zajišťují provoz na dvou páteřních linkách MHD kloubové vozy, vyrobené rakouskou firmou Gräf&Stift mezi lety 1993 - 1994 a vybavené elektrovýzbrojí Kiepe. Trolejbusová síť je v Eberswalde poměrně rozlehlá, za projetí rozhodně stojí lesní úsek mezi Kleiner Stern a Brandenburgisches Viertel. V minulosti byly v Eberswalde provozovány i trolejbusy české výroby, a to vozy Škoda 9Tr a 14Tr. Od každého z nich se do dnešní doby zachoval jeden exemplář jako historické vozidlo. Zajímavé je, že muzejní „čtrnáctka“ není původní vůz z Eberswalde - jedná se o vůz dodaný do Weimaru, který v pravidelném provozu dojezdil v roce 1995 v Postupimi. Zato všechny tři trolejbusy 14Tr, které v Eberswalde skutečně sloužily, do dnešní doby 3x změnily majitele a stále vozí cestující na Ukrajině a v Kazachstánu. Doplňkovou funkci v MHD Eberswalde mají autobusy. Kromě typických vozů značek MAN a Mercedes tu můžeme potkat i midibusy od britského výrobce Optare. BUSportál ještě upozorňuje na to, že na rozdíl od trolejbusů v Česku mají trolejbusy v Německu (i jinde) registrační značky a jsou to rovnoprávná silniční vozidla a ne jako u nás vozidla drážní. Právě trolejbus MAN z Eberswalde jsme kdysi použili jako ilustraci do materiálu Co je to trolejbus? V roce 2005 jsme uveřejnili: Škoda 706 RTO je oblíben i v Německu ... ... aneb "OLDTIMER OMNIBUS SKODA 706 RTO" s vlekem Jelcz společnosti Barnimer Busgesellschaft mbH v Eberswalde. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Druhý největší dopravní podnik v Německu "Hochbahn" není jen "nadzemní dráha". Doplněno BUSportálem o informace o hamburské vodíkové flotile.

Hamburk Už název hamburského dopravního podniku je trochu neobvyklý – „Hamburger Hochbahn“ totiž znamená „Hamburská nadzemní dráha“. Neznamená to ovšem, že tento dopravce provozuje pouze nadzemní dráhu. Ba naopak – nadzemní jsou jen některé úseky hamburského metra, avšak tento dopravce provozuje i ty trasy metra, které jsou v podzemí, a k tomu více než 100 autobusových linek. Hamburská autobusová síť se skládá ze tří podsystémů – „běžných“ linek, linek MetroBusů a SchnellBusů. Metrobusové linky jsou zajišťovány kapacitními vozidly a jezdí ve velmi krátkých intervalech. Z pohledu dopravního fanouška je nejzajímavější linka číslo 5, na níž jsou nasazovány tříčlánkové vozy Van Hool AGG300. Schnellbusy jsou rychlíkové autobusy. Pro provoz na linkách Schnellbusů jsou vyčleněny autobusy v regionální dvoudveřové verzi. Cestující na těchto linkách musí za komfort v podobě rychlejší cesty a pohodlnějších vozidel platit příplatky, které jsou shodné s příplatky do 1. třídy v železničních spojích hamburského integrovaného dopravního systému. Hamburskou specialitou jsou lodní linky zahrnuté v síti MHD. Tyto linky spojují jednotlivé břehy Labe a jejich význam je spíše turistický než dopravní – v tomto jsou zdatnou konkurencí komerčním vyhlídkovým plavbám. Doplnění BUSportálu: Hamburk je zaímavý i tím, že je jedním z měst celosvětového projektu HyFLEET: CUTE, který podporuje a testuje vodíkové flotily ve světě. 9 autobusů Mercedes-Benz Citaro na vodíkové palivové články je v provozu od roku 2005. Dalším německým městem, které se projektu účastní, je Berlín, kde zase jezdí autobusy MAN s vodíkovým spalovacím motorem. Podrobnosti o hamburské flotile se dozvíme v půlce listopadu, kdy se v Hamburku v rámci závěrečné konference projektu HyFLEET: CUTE představí vozidla DaimlerFuelCELL Hybrid a MAN Hydrogen ICE Bus. BUSportál bude mít možnost rozhovoru s vedením Hochbahn: Zajímá Vás, jak funguje veřejná doprava v Hamburku? Můžete se zeptat Guntera Elste, prezidenta Hamburger Hochbahn AG prostřednictvím BUSportálu. www.hochbahn.de V minulosti na BUSportálu vyšlo mj.: Cestování v Polsku - vlakem i autobusem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Maďarsko Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko, Francie, Rakousko

na lince 271.

Za fotografie děkujeme pravidelnému fotodokumentaristovi a sběrateli pohlednic "hacislavovi".

(S komentářem BUSportálu)

zpravy.idnes.cz - 19.10.2009 - S velkou slávou měly v pátek vyjet na svou novou trasu vedenou malostranskými uličkami autobusy Dopravního podniku. Linka spojující Malostranské náměstí s nemocnicí pod Petřínem také skutečně vyjela. Ale prozatím naposledy, Dopravní podnik nemá vhodné vozidlo. Více na zpravy.idnes.cz BUSportál: Okolo elektrobusů pro autobusovou linku na Petřín už bylo mediální živo viz carnero.cc: Podivné foto idnes u článku o nové lince k nemocnici pod Petřínem . Pikantní je - citujeme diskusi na carnero.cc - "Budiž iDnes ke cti, že se nakonec ozvali, nezapírali, omluvili se, poprosili o možnost ponechání snímku u článku a dokonce i autorský honorář nabídli." Takže je tam nesmyslný obrázek nadále, což iDnes není hloupé. V Kortrijku jsem si dobírala Martina Vrlu ze společnosti MAVE jako dodavatele elektrobusů do Prahy - se smutným výrazem mi řekl: "To nesmíte číst MFD". Z vlastní zkušenosti jako autora s MFD před lety potvrzuji, že oprava a omluva za chybu je až to poslední řešení. Nikdo není neomylný a ani BUSportálu se chyby nevyhnou. Opravu a omluvu pokládáme za normální, oprava na internetu je navíc věcí okamžiku. Ještě si neodpustíme poznámku k elektrobusům. Kromě vozidla od italského výrobce BredaMenarinibus UITP Vienna: BredaMenarinibus: elektrobus ZEUS a CNG midibus Vivacity je možno koupit malý elektrobus i na Slovensku BUSportál CZ na veletrhu BUSWORLD 2009: Tip na elektrický minibus ... . Dagmar Braunová

... „nafťáky“

zpravy.idnes.cz - 5.10.2009 - Nová minibusová linka z Malostranského náměstí k nemocnici pod Petřínem sice začne fungovat od poloviny října, jak se plánovalo, ale nebudou na ní jezdit elektrobusy, jak požadovala radnice Prahy 1. "Smlouva na provoz linky je podepsaná, ale my nemáme čím vyjet," přiznal dopravní ředitel Dopravního podniku Petr Blažek na jednání vedení společnosti s odboráři. "V pátek 16. října opravdu vyjedeme, nikoli však elektrobusem, ale normálně s naftovým ikarusem," řekl. Celý článek byl v době vydání přístupný na zpravy.idnes.cz Fotografie, která je tam uvedena, je natolik podivná, že se k ní prostřednictvím Galerie autobusů ještě vrátíme.

Cestující v rámci integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje mohou využívat novou službu,

díky které si v reálném čase mohou zjistit aktuální skutečné odjezdy vozidel ze zastávky, na kterou právě míří. Odjezdy je možné zjistit prostřednictvím mobilního telefonu nebo počítače s přístupem na internet. Cestující musí znát pouze číslo nebo název zastávky. Jeden z uvedených údajů zadá do prohlížeče na adrese www.idsjmk.cz/odjezdy ve svém mobilním telefonu nebo počítači a zobrazeným výsledkem je několik následujících odjezdů vozidel hromadné dopravy ze zvolené zastávky. Vzhledem k tomu, že údaje jsou čerpány z řídícího systému sledujícího aktuální polohu vozidle v IDS JMK, jedná se o odjezdy skutečné a nikoliv o prostý výpis z jízdních řádů. Bližší informace k této službě naleznete na http://www.idsjmk.cz/wap.aspx Jan Havíř

z Modřan na zastávku Nádraží Braník vzhledem k mimořádnému přerušení provozu tramvají do Modřan minulý pátek.

Na základě dohody s městskou částí Praha-Libuš bude od úterý 8.9.2009 operativně prodloužena nedávno zavedená autobusová linka 153 (Sídliště Písnice - U Libušského potoka) z Modřan na Nádraží Braník. Tato linka nově spojuje oblast sídliště Písnice s tramvajovou tratí v Modřanech. Vzhledem k mimořádnému přerušení provozu tramvají do Modřan minulý pátek bude tedy návazná linka 153 prodloužena přes zastávku Poliklinika Modřany do zastávky Nádraží Braník, kde bude navazovat na zkrácené linky tramvají. Rozsah provozu linky zůstává zachován (pouze ve špičkách pracovních dnů, ráno v intervalu 20 minut, odpoledne v intervalu 30 minut). Toto opatření potrvá po celou dobu výluky (předpoklad cca 3 týdny). Ostatní dopravní opatření zůstávají nezměněna (náhradní autobusová doprava X-3, posílení linky 253, zkrácení tramvajových linek na Nádraží Braník a zrušení linky 21). TI ROPID Veolia Transport Praha provozuje od září novou linku MHD 153

SOR NB12 očima cestujících: Malý průzkum mezi cestujícími provedl Robert Bartyzal. Fotografie nových autobusů v pražském provozu od Romana Vanky.

Minulý týden došlo v pražských autobusech MHD k menší revoluci. Do provozu vyjely první vozy SOR NB12, které v dalších letech MHD nejspíše ovládnou. Na jejich téma bylo již napsáno mnoho recenzí, názorů a článků, z nichž některé zkreslovaly i jasná a nezpochybnitelná fakta, jako např. normovanou obsaditelnost vozu. Vyrazil jsem proto do provozu, abych se přímo cestujících zeptal na jejich názory na interiér vozu, jeho praktičnost, klady a zápory. Jak průzkum probíhal Cestující byly oslovováni v sobotním odpoledni na lince 155, přímo během jízdy ve voze SOR NB12. Tato linka jezdí kolem domova důchodců poblíž zastávky Rektorská. Cílová věková skupina dotazovaných byla "40 a více let", přednostně byly dotazováni lidé v důchodovém věku, maminky s kočárky, a osoby se sníženou pohyblivostí. Protože předmětem výzkumu bylo dozvědět se názory cestujících, nebyl zvolen obvyklý postup typu "ohodnoťte od jedné do pěti jako ve škole", ale tématické otázky nad kterými se cestující mohli rozpovídat. A věřte, že někteří lidé (zvláště ti starší) se rádi rozpovídají, pokud je někdo ochoten je poslouchat. Co předmětem výzkumu nebylo Cílem průzkumu především nebylo cestujícím vyvracet jejich omyly, polemizovat s jejich názory, vysvětlovat, či je nějak školit z používání jednotlivých prvků interiéru. A jak se ostatně z jejich názorů přesvědčíte, bylo by toho dost. Jediné k čemu jsem se uvolil odpovědět, byla pouze poměrně často pokládaná otázka "Kdo a kde tyto autobusy vyrábí?" Tématické otázky průzkumu Všimli jste si, že jedete novým typem autobusu, které teď DP bude nakupovat? Jak hodnotíte interiér vozu, co se vám na něm líbí/nelíbí? Postrádáte v něm něco? Připadá vám, že je lepší/horší než jiný typ autobusu? (Jaký?) Používáte sklopná sedadla? Ovlivní to nějak vaše používání MHD? Zpravidla starší lidé se hned po první otázce tak rozpovídali, že se rovnou vyjádřili i k ostatním tématům. Důchodce nepodceňovat Je to totiž skupina lidí, pro které je MHD často jediným prostředkem, jak se dostat z bodu A do bodu B. A navíc dle demografické křivky jejich počet bude stále vzrůstat. Navíc dokážou aktivně rozeznávat jednotlivé autobusy a přemýšlet o jejich vlastnostech. Několikrát dokonce zaznělo "je lepší než ten... já mu říkám velbloud", nebo "samotnou by mne zajímalo, co je pod těmi sedadly, že jsou tak vysoko", holí ukazujíc na podélné dvojsedadlo mezi prostředními dveřmi, popř. "chápu, že kola to mít musí" vysvětlujíc si sám pro sebe proč je sedadlo nad zadní nápravou na stupínku. Zazněla i neúmyslná kritika jiných pražských dopravců, to když pán sedící na příčném sklopném sedadle nejdříve zkritizoval řidiče, že mu neotevřel dveře a musel jinými (pozn.: vůz má poptávkové otevírání dveří), nerad "leze" na podesty, a ani podélné sezení mu nevyhovuje, přesto na závěr pronesl větu: "Bydlím v Horních Počernicích. Byl bych rád, kdyby takový autobus jezdil i tam. Co tam u nás jezdí za vozy...." (Pozn. Většinu spojů v oblasti H.Počernic zajišťuje Veolia Transport, před tím Hotliner). Téma první - rozpoznání nového vozu Dvě třetiny cestujících nový typ vozů poznali ,aniž by uvedli nějaký charakteristický rozdíl oproti ostatním. Jen jednou bylo zmíněno, že má vůz poptávkové otevírání dveří, naproti tomu počet dveří neuvedl nikdo. Téma druhé - interiér Jednoznačný závěr je, že každému se zavděčit nelze. Výhrady k němu měli především mladší z oslovených (40+), a to zejména na místo mezi sedadly, zazněl názor "celková neuspořádanost" a pak neurčité odvolávání se na "invalidy a staré lidi, pro které je to jistě hrůza". To se ale paradoxně moc nepotvrdilo - mezi dotazovanými byla většina "invalidů a starých lidí". Od nich byla slyšet celá plejáda názorů - od "skvělé uspořádání, žádné schody, velký prostor", přes "stejný jako ostatní" až po "vysoká sedadla, úzké uličky, málo sedadel na zemi". Specialitou byla paní s francouzskou holí, která usedla na vysoké podélné dvojsedadlo mezi prostředními dveřmi a poté uvedla "Víte, já mám špatnou kyčel. A z takových sedadel se mi lépe vstává než z těch nízkých". Stesk by také po tom, že v nízkopodlažní části se není čeho chytit. Nicméně téměř dvě třetiny k interiéru neměli výhrady. Téma třetí - srovnání s ostatními I zde se objevují protichůdné názory. Jak už jsem napsal výše, zaznělo "lepší než ten velbloud", "je lepší a prostornější než ten, co jsem s ním jela před chvíli" (paní přestupovala z Citybusu na lince 195), ale i "ty jiné nízkopodlažní mi připadají uhlazenější", až po vyhraněný názor jedné čtyřicátnice sedící před motorem: "Děs a hrůza! Pro invalidy špatné, málo místa na nohy, vysoká sedadla. Podlaha bude v zimě klouzat! Dobrá je akorát ta nízkopodlažnost, ale i tak jsou lepší ty starý. A navíc je to ten typ, co hoři !!! To by jinde v Evropě neprošlo!" Zde došlo dokonce i k trochu komické situaci, neboť se do této paní pustili sami cestující s oponenturou (já jsem jen zaznamenával názory a nijak se samozřejmě nevměšoval). Bouřlivá debata byla utnuta až výstupem na konečné Želivského. Dále zazněl názor, že panel ukazuje málo nácestných zastávek, v tom byly prý byly nejlepší plechové panely v tramvajích, kde byly napsány zastávky všechny. Celkově ale opět cca dvoutřetinovou většinou hodnocen jako lepší než ostatní. Téma čtvrté - sklopná sedadla To je možná trochu slabina celého vozu. Sice šetří místo, ale od starších lidí jsem opakovaně slyšel: "Není u nich čeho se chytit", "Není to bezpečné", "Bojím se na ně sedat", jednou zaznělo "mají moc silné pružiny". Ta dvě příčná byla ještě staršími lidmi celkem používána, ale o těch podélných se to říci už moc nedá. A vzhledem k tomu, že sklopná jsou v podstatě jediná sedadla v nízkopodlažní části, je to asi problém. K sedadlům obecně - několikrát byl kritizován textilní potah jako nepraktický a nehygienický, koženka by prý byla lepší. Dokonce jednou byly vzpomenuty i umělohmotné tramvajové sedačky jako vůbec nejlepší. Téma poslední - jak NB12 ovlivní cestující v používání MHD Zde může být dopravní podnik klidný - nijak. Zazněly jen tři kritičtější názory, z nichž jeden pronesla již vzpomínaná čtyřicátnice - když by přijel tento vůz plnější, radši si počká na další. Druhý byl obdobný a sice "když by náhodou přijely dva různé typy vozů a jely stejným směrem, pojedu tím druhým. A třetí z nelichotivých: "Nijak - nemám totiž auto". Co říci závěrem. Snad jen obecné "nikdy se nezavděčíte všem". Doba, kdy by mohl existovat nějaký státní "výzkumný ústav potřeb a chování cestujících", asi již minula. Výrobci a dopravci si sami musí určit prioritu, jestli je počet dveří důležitější než sedadla nebo naopak. Já osobně bych po včerejšku výrobci právě doporučil, zdali by nešlo v nízkopodlažní části vymyslet ještě nějaké nesklopné sedadlo nebo přídržnou svislou tyč. Tímto děkuji cestujícím za jejich názory a Romanu Vankovi za poskytnutí ilustračních foto. Robert Bartyzal První autobusy SOR NB 12 pro Prahu představil Dopravní podnik

Od dnešní půlnoci je po téměř 14 měsících opět průjezdná ulice Husova a na ní navazující ulice Pekařská.

V uzavřených úsecích prošlo mimo jiné rekonstrukcí 780 m dvoukolejné tramvajové trati, jízdní pruhy a chodníky. Součástí zakázky byla i rekonstrukce napájecích kabelů Dopravního podniku města Brna, trakčního tramvajového vedení, veřejného osvětlení a světelné signalizace. Investorem rekonstrukce bylo statutární město Brno, dozor investora prováděla firma Brněnské komunikace, a. s. Rekonstrukci provedlo „Sdružení Husova", jehož členy byly firmy OHL ŽS, a. s. (vedoucí sdružení), Dopravní stavby Brno, s. r. o., a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a. s. Jan Havíř Změny MHD v Brně od 29.8.2009. Slavnostní otevření 14 měsíců uzavřené Husovy ...