Hlavní město Norska, Oslo, má přibližně 500.000 obyvatel. Oslo se rozprostírá na severním konci Oslofjorden, na širé moře to je ještě zhruba 100 km. Koňská tramvaj zahájila provoz v roce 1875, od roku 1894 jezdí v ulicích města elektrické tramvaje. První trať dnešního metra byla otevřena v roce 1898 jako předměstská železnice, první podzemní úsek byl otevřen v roce 1928. Mezi lety 1940 - 1968 jezdily ulicemi Osla i trolejbusy. Návštěvník najde v dnešním Oslu hustou síť městské hromadné dopravy s krátkými intervaly. Nedá se jednoznačně říci, jaký druh dopravy je páteřní. Na delší vzdálenosti je výhodnější metro, po centru a v jeho širším okolí je hustá síť linek tramvají a autobusů. Tramvajová doprava je provozována na šesti linkách (11, 12, 13, 17, 18 a 19). Ve školním roce je základní interval 10 minut, o prázdninách 15, o víkendu 20 minut. Tramvajová doprava skýtá řadu zajímavých míst.

Návštěvník by neměl vynechat projížďku tratí okolo Radnice, trať do Ljabru, či přestupní uzel „Majorstuen“. Futuristicky vyhlíží nově přestavěný uzel Jernbanetorget (vlakové a autobusové nádraží). Pozoruhodná je rovněž tramvajová křižovatka na Solli plass (u zastávky Solli, linky 13 a 13, autobusy 21, 30, 31, 81 a 83). Kolejová křižovatka totiž leží ve fontáně (nebo spíše fontána v ní). Před průjezdem tramvaje se přísun vody do trysek minimalizuje, aby mohl vůz bezpečně projet. Provoz zajišťují vozy Düwag z 80. let a nízkopodlažní Ansaldo z konce 90. let. Autobusy jsou zejména značek MAN a Mercedes. Třívozové průchozí jednotky metra dodala firma Siemens.

Metro je provozováno na šesti linkách (1 - 6), z nichž linky 4 + 6 lze považovat za jednu polookružní. V době naší návštěvy byla linka 1 z důvodu kompletní přestavby mimo provoz. Zrovna tato linka je z celé sítě nejzajímavější, neboť šplhá do kopců vysoko nad městem. Její význam je spíše turistický, protože ve značné části trasy jede řídce osídlenou oblastí a končí v lese zcela mimo zástavbu. I další linky metra zdolávají sklonově náročné úseky, takže se dá říci, že většina tras nabízí pěknou vyhlídkovou jízdu. Na metru je zajímavé, že ač je pomyslnou „páteří“ městské dopravy, celotýdenně jezdí v intervalu 15 minut, což je ve školním roce méně než u tramvají. Snad je tento delší interval dán kapacitnějšími jednotkami oproti tramvajím a místy i souběhy jednotlivých linek. V Oslu nesmíme zapomenout ani na lodní městskou dopravu. V celoročním provozu jsou linky 92 a 93, v letní sezóně k nim vždy přibudou ještě 91 a 94. Nejvytíženější linkou je č. 91, která pluje od Radnice na poloostrov Bygdøy, kde se nachází význačná muzea Fram, Kon-tiki, či Vikingů.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie VIII. Švédsko: Norrköping