IDS JMK zajišťuje dopravní obslužnost 369 obcí na území o rozloze 3260 km2. Zajímali jsme se o to, jak se takový dopravní systém řídí a organizuje. Koordinaci celého IDS JMK zajišťuje společnost KORDIS JMK, spol. s r.o., která v současné době zaměstnává přibližně tři desítky zaměstnanců. Dvě třetiny z nich pracují na odboru dopravním, jehož vedoucí Jiří Horský se nás při naší návštěvě ujal a společně s Květoslavem Havlíkem, vedoucím oddělení marketingu a rozvoje, nám ochotně celou problematiku objasnili.

Plánování a organizace dopravy

"KORDIS má za úkol zpracovávat objednávky dopravních výkonů ze strany Jihomoravského kraje, města Brna a ostatních obcí do podoby jízdních řádů," vysvětluje Jiří Horský. "Následně Jihomoravský kraj vypisuje výběrová řízení. Jakmile je vhodný dopravce vybrán, KORDIS s nimi uzavírá smluvní vztahy. Po projednání jízdních řádů s obcemi jsou dopravci předány detailní podklady, na základě kterých si dopravce sestaví vzory oběhu vozidel, které pak vrací zpět společnosti KORDIS. Ta je převádí do stanovených výstupů v elektronické i tištěné podobě včetně výstupů pro centrální dispečink. Pro ČD předáváme přesné podklady o potřebných časových polohách vlaků. Pro DPMB vytváříme podklady formou projektu, který obsahuje základní charakteristiky linek včetně návazností a časových poloh jednotlivých spojů. ČD i DPMB si výsledné jízdní řády konstruují sami. Pro ostatní dopravce provádí konstrukci jízdních řádů KORDIS."

Ekonomická a kontrolní činnost

Kromě plánování a organizace dopravy musí KORDIS řídit přerozdělování tržeb za výkony v rámci IDS, tisk a distribuci jízdních dokladů a v neposlední řadě dohlížet na plnění povinností jednotlivými dopravci. Květoslav Havlík kontrolní činnost konkretizuje: "Pracovníci společnosti KORDIS pravidelně kontrolují stav vozidel, zastávek a autobusových nádraží. Přepravní kontrola byla ještě nedávno ponechána v kompetenci jednotlivých dopravců. Kromě ČD, kde je ve vlaku přítomen průvodčí, a DPMB, který disponuje přiměřeným počtem revizorů, se nám ale nezdála přepravní kontrola dost efektivní a četná, a proto jsme se rozhodli pro vlastního zaměstnance, který bude kontrolní činnost v terénu pravidelně provádět. Do budoucna bychom chtěli od dopravců přepravní kontrolu převzít úplně." K tomu dodává Jiří Horský: "Jsme samozřejmě rádi, když systém funguje tak, jak má a všichni jeho účastníci dodržují své povinnosti. Musíme se ale jistit přiměřenými sankcemi v rámci smluvních podmínek. Tyto sankce uplatňujeme vůči dopravcům a jsou nastaveny v takové výši, aby je dopravce mohl uplatnit vůči řidiči, který se přestupku dopustil."

KORDIS musí komunikovat s mnoha dalšími subjekty

Spojením poptávky kraje a obcí s nabídkou dopravců komunikace nekončí. V rámci tvorby jízdních řádů je potřeba získávat informace i od Ministerstva dopravy. Dále od subjektů, které plánují a povolují uzavírky pozemních komunikací. Pak je možné upravit jízdní řády podle povahy výluky a pokud možno v dostatečném předstihu informovat dopravce i cestující. Rozbíhá se i komunikační cesta s integrovaným záchranným systémem. Kromě vzájemných informací o mimořádných událostech (zejména nehodách) je možné využít informační systém IDS JMK třeba v případě vyhledávání pohřešovaných osob. "V současné době máme přímý přístup i do informačního systému Správy a údržby silnic, takže v zimním období máme přehled o poloze jednotlivých sypačů a dokážeme tak lépe odhadnout obnovení sjízdnosti konkrétních komunikací v případě sněhu a náledí,"Centrální dispečink V rámci operativního řízení hraje významnou roli centrální dispečink. "Cílem dispečinku není nahradit dispečinky jednotlivých dopravců, ale koordinovat komunikaci mezi nimi a v případě mimořádných událostí jim pomáhat při hledání optimálního řešení," říká Květoslav Havlík. Princip práce dispečerů nám přibližuje Jiří Horský: "V osmi až dvanáctihodinových směnách se střídá sedm dispečerů. Na dispečinku je přítomen vždy jeden, v pracovní dny dva dispečeři. Dispečink je v provozu denně od 4 hodin ráno do půlnoci. Dispečer komunikuje nejen s dispečinky jednotlivých dopravců, ale i se samotnými vozidly a v neposlední řadě s cestujícími, kteří volají na informační telefonní číslo. V rámci svých kompetencí může dispečer řidiči konkrétního vozidla přikázat vyčkání přípoje, vrácení se zpět do určité zastávky, pokud ji opustil dříve, než stanovuje jízdní řád, nebo nevyčkal na návaznost, případně po domluvě provedení přepravního výkonu nad rámec jeho služby v případě potřeby posílení spoje nebo výpadku jiného vozidla z důvodů např. zpoždění nebo poruchy. Vstřícnost řidičů je v těchto případech velmi dobrá. Stejně tak se setkáváme s ochotou spolupracovat a učit se novým věcem."

Práce dispečera je velmi náročná, zejména po psychické stránce. Byli jsme proto rádi, když jsme se mohli přímo na dispečink podívat a zjistit, jak všechno funguje v praxi. Dozvěděli jsme se, že v pracovní dny je v rámci IDS denně vypraveno 921 vozidel, z toho 60 regionálních vlaků a 330 regionálních autobusů. Systém musí každý den zkontrolovat dodržení 1748 návazností mezi vlakem a autobusem a 4803 návazností mezi autobusy navzájem. Veškerou práci vykonávají dispečeři přímo na dispečinku. Do terénu jsou vysíláni minimálně a to pouze při mimořádných událostech, např. při výlukách nebo rozšiřování IDS, kdy je nutné přímo v terénu informovat cestující.

Informační systém centrálního dispečinku (CEDRIS)

Sledování takového množství informací není v silách jednoho ani dvou dispečerů. O to větším přínosem byla implementace nového informačního systému. Za společnost GiTy, a.s., která zavádění systému prováděla, se naší návštěvy zúčastnil Pavel Sladkovský, takže jsme se mohli dozvědět i něco z technického řešení problematiky. "Každé vozidlo zapojené do IDS a některé vlaky ČD jsou vybaveny řídícím modulem pro vyhodnocování polohy a komunikace řidiče s dispečinkem, modulem satelitní navigace GPS a modulem přenosu dat na dispečink pomocí GPRS v rámci sítě APN implementované do veřejné sítě GSM. Před zahájením služby se řidič vozidla prostřednictvím komunikačního zařízení přihlásí do systému pod číslem jemu přidělené služby. Každé přihlášené vozidlo pak zasílá v intervalu 6 sekund informace o své poloze, které jsou následně zpracovány centrálním dispečinkem a pro každé vozidlo je vyhodnocena případná odchylka od jízdního řádu. V každém jízdním řádu je zakotvena informace o maximální čekací době přípoje v případě zpoždění. Na základě informace o zpoždění a povolené době čekání zasílá systém vozidlům na přípojích textovou zprávu o nutnosti vyčkat v zastávce do určitého času. Kromě automatického zasílání umožňuje systém uživatelem vyvolané zasílání předdefinovaných i volných textových zpráv a hlasové spojení," objasňuje základní principy systému Pavel Sladkovský.Jiří Horský k tomu dodává: "O něco horší situace je ve sledování vlakové dopravy. Některé soupravy jsou již vybaveny komunikační jednotkou. O poloze a časech odjezdů většiny vlaků se však dozvídáme až s několikaminutovým zpožděním z dopravního deníku, do kterého ručně zapisuje odjezd pracovník ČD." (ČD používají informační systém CDS – pozn. aut.)

K tomu ještě dodáme, že CEDRIS přebírá v reálném čase i relevantní informace o vozidlech MHD ze systému RIS, který pro řízení dopravy používá DPMB.

Kde mohou získat informace cestující

Pro získání informací o dopravě mohou cestující navštívit webové stránky www.idsjmk.cz. Dotazy, náměty a stížnosti pak mohou zasílat na e-mailovou adresu info@kordis-jmk.cz nebo telefonovat na číslo 5 4317 4317. Hovory uskutečněné na toto číslo jsou děleny mezi informační službu DPMB a dispečery KORDIS. K písemné komunikaci s cestujícími dodává Květoslav Havlík: "Denně obdržíme asi 30 zpráv. Přibližně 40 % jsou připomínky či stížnosti, zbytek jsou dotazy cestujících. Občas k nám dorazí i pochvala." Jiří Horský přidává radu pro cestující, kteří stojí na zastávce a domnívají se, že spoj odjel od zastávky dříve nebo nebyl dodržen garantovaný přípoj: "Lepší než následná stížnost je okamžitý a hlavně stručný telefonát na dispečink. Když dispečerovi vylíčíte, kde se nacházíte a jaký spoj vám ujel a nenutíte jej ke zdlouhavému vysvětlování, může se dispečer okamžitě začít věnovat vzniklému problému a v řadě případů je i v jeho silách ujetý autobus vrátit zpět do zastávky, kde čekáte. Jistě vám po vydání příslušných pokynů zavolá zpět na váš telefon."

Hodnocení systému

"Celé nasazení včetně úvodní analýzy trvalo přibližně dva roky. Implementace systému byla zahájena na podzim roku 2006 a do rutinního provozu byl systém spuštěn prakticky až počátkem tohoto roku. Vyhodnocení provozu proto teprve probíhá. V nejbližší době by se chtěl KORDIS zaměřit na další zlepšování v oblasti informování cestující veřejnosti. Rádi bychom zpřístupnili například webovou aplikaci, kde by si mohli cestující sami zjišťovat aktuální polohu vozidel," prozradil Jiří Horský. Pavel Sladkovský k tomu dodává: "Komunikační jednotky jak ve vozidlech, tak v elektronických panelech jsou navíc připraveny přijmout libovolnou textovou i hlasovou zprávu a předat ji cestujícímu ve vozidle nebo na zastávce. I toto je možnost, která by se dala velmi dobře využít."

"Na systému jako takovém je pořád co vylepšovat. Často si ale vzpomenu na nedávnou dobu, kdy jsme byli odkázáni pouze na informace od dopravců a řidičů a mohli s nimi komunikovat pouze prostřednictvím mobilních telefonů. Řešení každé mimořádné události, pokud jsme se o ní vůbec dozvěděli, se tak neúměrně protahovalo a některé situace se tak ani vyřešit nedaly. Díky tomu vidím v zavedení systému obrovský pokrok," uzavírá hodnocení Jiří Horský.

---

BUSportál děkuje Jiřímu Horskému, Květoslavu Havlíkovi, Pavlu Sladkovskému a službu konajícím dispečerům za poskytnuté informace, čas a ochotu.

Foto: Barbora Havířová