V prvním čtvrtletí klesla meziročně výroba o téměř 19 procent. Autobusovým výrobcům se však dařilo, podle AutoSAP za první tři měsíce roku vyrobili 1 245 autobusů, o více než 12 procent meziročně více. Téměř 160 vozů zůstane jezdit na našich silnicích.

Výroba motorových vozidel v České republice v prvním čtvrtletí poklesla meziročně o 18,7 procenta na celkových 271 315 ks. Propad je daný negativním trendem produkce osobních vozidel v důsledku nedostatku některých komponentů a narušených dodavatelských řetězců způsobených ruskou invazí na Ukrajinu. Finalisté v ostatních segmentech zaznamenali v prvním kvartálu meziroční růst produkce, když se dařilo jak výrobcům autobusů, tak i nákladních automobilů a motocyklů. Elektrická vozidla se na objemu produkce podílela necelou desetinou. „ Autoprůmysl čelí po dvou letech pandemie další obrovské nejistotě. V důsledku války na Ukrajině ale i pokračujícího covidu ve světě jsou nadále velmi napjaté dodavatelské řetězce. Viditelným dopadem ruské agrese na Ukrajině je omezení výroby v důsledku chybějících kabelových svazků a problémy i nadále způsobuje nedostatek čipů. Kombinace těchto faktorů například březnovou výrobu přiblížila první vlně pandemie, kdy byl autoprůmysl na několik týdnů zcela zastavený ,“ komentuje aktuální situaci Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. „ Ještě větším problémem pro celý sektor je ale také strmý růst cen energií a pohonných hmot a rostou zákonitě i ceny různých komponent tak, jak se zvedá cena surovin, ze kterých se vyrábí. Výrobní náklady se tak mohou pro některé firmy zvýšit o desítky až stovky milionů korun ročně navíc. Apelujeme proto na vládu, aby uvedla v platnost tzv. kurzarbeit, který by cíleně pomohl firmám především v dodavatelském sektoru, pro něž se situace stává neúnosnou .“ Osobní vozidla Za první tři měsíce tohoto roku bylo vyrobeno celkově 269 090 automobilů. To je o 18,9 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2021. Automobilky zejména v březnu čelily kvůli ruské agresi velké nejistotě a nedostatku dílů. To se projevilo také v objemu produkce, když bylo v březnu vyrobeno 98 712 vozidel (- 21,2 %). ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech 162 640 vozidel, tj. o 27,8 procenta méně. Na český trh bylo umístěno 18 552 vozidel (- 5,2 %) a do zahraniční zamířilo 144 088 automobilů (- 30,0 %). Výroba elektrických modelů byla kvůli válce na Ukrajině načas pozastavena. I přesto bylo vyrobeno celkově 12 388 externě dobíjitelných vozidel, z nichž 9 208 bylo čistě elektrických a 3 180 plug-in hybridních modelů. Z trojice výrobců se dařilo závodu automobilky Hyundai v Nošovicích, ve kterém bylo v prvním čtvrtletí vyrobeno 74 301 automobilů (+ 13,1 %). Z nich mělo 5 992 ks elektrický a 6 441 ks plug-in hybridní pohon, a celkově tak elektrické vozy tvořily 16,7 procenta tamní produkce. Produkce kolínské Toyoty je v meziročním srovnání o zhruba pětinu nižší. Celkově zde bylo vyrobeno 32 149 automobilů, tj. meziročně o 21,7 procent méně. Naprostá většina vyrobených vozidel zamířila na export (31 633 ks). Autobusy V prvním čtvrtletí bylo v Česku vyrobeno 1 245 autobusů (+ 12,1 %), 157 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh (+ 6,1 %), zbylých 1 011 bylo exportováno (+ 8,1 %). Ve vysokomýtském IVECO CR vyrobili 1 135 autobusů, tedy o 11,6 % více než v loňském roce. SOR Libchavy v prvním čtvrtletí tohoto roku sjelo z linky 92 autobusů, o 3,4 procenta více než vloni. Čtyři autobusy značky SOR mají elektrický pohon. ŠKODA Electric vyrobila v prvním čtvrtletí 14 elektrobusů a výrobce KHMC 4 autobusy. Nákladní vozidla Společnost TATRA Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v prvním čtvrtletí tohoto roku 302 vozidel, tedy o 61 ks více než ve stejném období loňského roku (tj. + 25,3 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (157 ks), v Česku bylo umístěno 132 vozidel. Motocykly Výrobce JAWA Moto je v tomto roce nadále úspěšná. V prvním čtvrtletí vyrobil už 678 motocyklů, tedy o 407 ks více než v minulém roce (+ 150,2 %). Dařilo se mu především na českém trhu s 496 prodanými kusy (+ 115,7 %), exportováno bylo 182 strojů. Přípojná vozidla Naopak segment přípojných vozidel zaznamenal z celkového pohledu mírný pokles. Mezi lednem a březnem bylo vyrobeno celkově 5 658 přívěsů a návěsů všech velikostí, tj. o 319 ks méně než vloni ( -5,3 %). Z pohledu objemu obstarala většinu produkce společnost Agados specializující se na malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila 4 970 ks (- 8,0 %), v Česku jich prodala 2 624 ks (- 3,6 %) a v zahraničí pak 1 978 ks (- 12,9 %). Kategorie velkých přívěsů a návěsů oproti tomu zaznamenala růst produkce. Schwarzmüller vyrobil 577 velkých přípojných vozidel, tj. o 24,9 % více než vloni. Česká společnost PANAV vyrobila 111 přívěsů a návěsů, tedy stejný počet jako v roce 2021. Sdružení automobilového průmyslu

Institut Jana Pernera pořádá tradiční konferenci o veřejné dopravě 16. a 17. května opět v Pardubicích. Novinky představí Ministerstvo dopravy, CENDIS a organizátoři IDS.

Odborná konference navazuje na tradici seminářů pořádaných od roku 1993 každoročně Institutem Jana Pernera, o.p.s., Ministerstvem dopravy, Dopravní fakultou Jana Pernera Univerzity Pardubice a organizátory IDS v ČR. Kromě získání nových poznatků je příležitostí k diskuzi a výměně zkušeností o aktuálních problémech IDS. Z programu: Aktuální problémy veřejné dopravy a navazující legislativa - Ondřej Michalačík, ředitel odboru veřejné dopravy Rozvoj Systému jednotného tarifu (OneTicket) - Tomáš Tichý, CENDIS, zástupce ředitele Význam elektrizace železnice pro dopravní obslužnost regionů Roman Štěrba, Správa železnic Trendy v odbavení cestujících z pohledu dopravce ČD - Jakub Chmelík, České dráhy, Odbor 14 Zkušenosti se změnou dopravce příměstské autobusové dopravy - Matúš Kužel, Bratislavská integrovaná doprava Integrovaná doprava Žilinského kraje - Richard Staškovan, Integrovaná doprava Žilinského kraja, jednatel Rozvoj linek PID v Praze v letech 2022 až 2032 - Martin Šubrt, ROPID, náměstek ředitele pro městskou dopravu a marketing Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje - Jiří Horský, KORDIS JMK, ředitel Modernizace odbavovacích systémů v Libereckém kraji - Otto Pospíšil, KORID LK, jednatel Příprava SUMP plzeňské aglomerace a změny v přepravní poptávce - Jiří Kohout, Plzeňské městské dopravní podniky, vedoucí dopravního oddělení Model integrovaného dopravního systému pro Českou republiku - Jan Froněk, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice Green Deal: Cíle a nástroje - Radek Šindel, Siemens Mobility, vedoucí projektů Aktuální problémy uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici - Daniel Jadrníček, Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář MPV – Dispečerský systém organizátorů IDS - Milan Podolák, CHAPS Integrovaná doprava Zlínského kraje - Miroslav Řihák, KOVED, Ekonomický úsek Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje - Kateřina Suchánková, KIDSOK, ředitelka Plánovaný rozvoj IDS v Jihočeském kraji - Jiří Čekal, JIKORD, dopravní specialista Celý program a přihlášky na webu perner.cz Již tradičně je první den večer připraven doprovodný program. Loňský rok si mohli zájemci prohlédnout Pardubický zámek, tentokrát se vydají na Kunětickou horu. V rámci přednášek se od Šárky Rusnákové z Institutu Jana Pernera dozvědí o historii Pernštejnů na Pardubicku.

FlixBus a FlixTrain nově zastřešuje značka Flix. Dokončena je také změna právní formy na evropskou společnost SE.

FlixMobility se nyní nazývá Flix. Se změnou právní formy z GmbH (společnost s ručením omezeným) na SE zavádí poskytovatel mobility novou globální zastřešující značku, pod kterou spadají dva udržitelné druhy dopravy: FlixBus a FlixTrain. " Zkrácením názvu jsou ještě více zdůrazněny základní hodnoty produktu a společnosti. Flix znamená chytrou, udržitelnou a snadno použitelnou mobilitu ," uvádí Flix v tiskové zprávě. SE je typ akciové společnosti, která umožňuje společnosti provozovat svou činnost v různých zemích EU podle stejných pravidel. Informace o novém představenstvu a změnách ve vedení zveřejnila společnost v lednu 2022 .

Technické muzeum v Brně otevře po dvou letech o víkendu 23. a 24. dubna depozitáře historických vozidel. K vidění bude celá řada techniky, od závodních aut, autobusů, vojenské techniky, až po traktory a hasičské vozy.

Tradiční akce Přehlídka automobilové techniky aneb To bude jízda… se vrací. Po dva dny 23. a 24. dubna 2022 v areálu depozitáře v Brně-Řečkovicích si zájemci mohou přijít prohlédnout vozy městské hromadné dopravy, osobní automobily a vojenskou techniku. Pozvání přijali i hosté, mimo jiné Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, BusLine Semily, či členové Tatra klubu Kolín. Z novinek, které muzeum získalo na sklonku loňského roku, uvidí návštěvníci z oboru vojenské techniky - Militaria - radiolokátor P-19 na podvozku nákladního automobilu ZIL-131 a letištní přehledový a přistávací radiolokátor RPL-5. „ V letošním roce mimo jiné připomeneme 40. výročí provozu autobusu KAROSA řady 700 v brněnské MHD, stejně jako dvacet let provozu nízkopodlažních autobusů,“ říká garant akce Tomáš Kocman, kurátor oboru Městská hromadná doprava TMB. „Nebudou chybět ani tradiční okružní jízdy historickými autobusy do okolí. Ty budou po půlhodinách vyjíždět od 10.00 do 16.30 z areálu v Brně-Řečkovicích .“ Z oboru Historická vozidla a spalovací motory se mohou zájemci těšit např. na vybrané automobily z 50. let bývalé RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci), traktory, závodní auta Škoda 120 Rally, Škoda Pick up Free a další. Zejména pak na parní nákladní automobil Škoda Sentinel, vyráběný v letech 1924–1935 ve Škodových závodech. „ Ze sbírek oboru Militaria Technického muzea představíme vybranou vojenskou techniku jako průřez sbírkovým fondem ,“ představuje další nabídku akce Přehlídka automobilové techniky kurátor tohoto oboru Roman Řezníček. „ Vystavíme vozidla Praga V3S různého provedení, které doplní vybrané vozy značky Avia. Dalšími prezentovanými značkami bude Tatra 148 – pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky a málo známý nákladní automobil ROSS R210, který se měl na začátku 90. let stát nástupcem legendární Pragy V3S. Nákladní vozidla doplní obrněný transportér OT-64 SKOT a vozidla Tatra 813, s nimiž dojedou soukromí majitelé .“ Kromě již na začátku zmíněných nových přírůstků oboru Militaria si budou moci návštěvníci prohlédnout také civilní provedení silničního tahače a jeho vojenské provedení v osmikolové verzi známé pod pojmenováním KOLOS. „ Toto vozidlo v současné době prochází renovací, má sundanou nákladní korbu, zájemci tak uvidí konstrukci unikátního podvozku značky Tatra ,“ doplňuje Roman Řezníček. Přehlídku dále rozšíří ukázky historické hasičské techniky, hasičská výstroj a výzbroj ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem JMK. Areál bude zpřístupněný po oba dny od 9.00 do 17.00. Vstupné bude jednotné 30 Kč, přičemž volný vstup budou mít děti do výšky 130 cm a ZTP. Vstupenky na okružní jízdy historickými autobusy ze sbírky TMB si budou moci zájemci koupit přímo v areálu. Z důvodu omezené kapacity vozidel a velkého zájmu je výhodnější zakoupit si lístek předem. Vchod do areálu bývalých kasáren leží přímo u zastávky linek č. 41, 71 „Žilkova“, případně je dostupný pěšky od konečné tramvaje č. 1 v Řečkovicích. S ohledem na značně omezenou kapacitu vyhrazených parkovacích míst v areálu v Brně-Řečkovicích doporučují organizátoři návštěvníkům využít zejména uvedené linky MHD.

Osobní automobily jsou nyní v Evropské unii v průměru staré 11,8 roku, dodávky 11,9 roku, nákladní auta 14,1 roku a autobusy 12,8 roku. Statistiky všech 27 členů zveřejnila ACEA.

Autobusy na silnicích EU mají průměrné stáří 12,8 let. Řecké autobusy s více než 19 lety jsou nejstarší v regionu. Podobně je na tom Rumunsko s 18 lety, následuje Polsko s téměř 16letým vozovým parkem. Pouze šest zemí Evropské unie má autobusový park mladší než 10 let: Rakousko necelých 5 let, Švédsko 6,5 roku, Francie, Německo 8 let, Nizozemsko přes 9 let a Slovinsko 10 let. Česká republika je se 14,6 let za průměrem EU. Nákladní automobily jsou v Evropské unii v průměru staré 13,9 let. Řecko má s průměrným stářím 21,4 let nejstarší vozový park nákladních vozidel, zatímco nejnovější najdeme v Lucembursku (6,7 let) a Rakousku (7 let). Česká republika se s 17,6 lety řadí k těm horším zemím. Průměrné stáří lehkých užitkových vozidel v EU je 11,9 let. Nejstarší vozový park má Řecko (20 let), ze čtyř hlavních trhů EU je to Itálie (13,8 let), těsně následovaná Španělskem (13,3 let). Česká republika 13,4 let. Osobní auta jsou v průměru stará 11,8 let. Litva a Rumunsko mají nejstarší vozový park s vozidly starými téměř 17 let. Česká republika s 15,3 lety průměr překračuje. Nejnovější osobní vozy najdete v Lucembursku (6,7 roku). Interaktivní mapa ACEA ukazuje průměrné stáří podle typu vozidel každého z 27 členských států EU.

Trh s autobusy a autokary klesl v prvním čtvrtletí meziročně o téměř 7 procent. Ve srovnání s roky 2019 a 2020 se zvýšil, výrobci registrovali v ČR 174 vozidel.

Podle statistiky Svazu dovozců automobilů byl za první čtvrtletí letošního roku celkový počet registrovaných nových osobních automobilů o 4 % nižší než v minulém roce, a o 20 % nižší než v roce 2019, před covidem. Z hlediska alternativních pohonů došlo u osobních automobilů k nárůstu čistě elektrických o 38 %. Plug-in hybridy poklesly o 25%, hybridní vozy bez vnějšího nabíjení nadále rostou, letos meziročně o 42%. Trojnásobně vzrostl počet registrací nových automobilů na LPG (na 1 021 kusů). Počet dovezených ojetých automobilů vzrostl meziročně o 29 % na 44 071 ks. U ostatních kategorií vozidel, i přes určité potíže s dodávkami, výrazně vzrostly registrace motocyklů (o 42 %) a mírně nákladních automobilů (o necelá 3 %), naopak pokles pokračuje u lehkých užitkových vozů a autobusů. Pokud se týká alternativních pohonů, bylo zaregistrováno 18 elektrických autobusů (14 ks Škoda pro hlavní město a 4 ebusy Solaris), 2 hybridní Mercedesy pro ICOM transport a 6 vozů Iveco Crossway na CNG, nákladních automobilů na CNG je registrováno 8. Elektrických vozidel kategorie L bylo zaregistrováno 108 ks (oproti 81 ks za první čtvrtletí 2021). V období od ledna do března 2022 bylo v ČR registrováno celkem 47 391 nových osobních automobilů (nejvíce, 16 654 ks, značky Škoda), 4 011 lehkých užitkových automobilů (první je značka Renault), 366 autobusů, 2 029 nákladních vozidel (nejvíce značky Volvo), 5 120 motocyklů (nejoblíbenější je značka Honda). Za stejné období minulého roku to bylo 49 534 osobních automobilů, 4 304 lehkých užitkových automobilů, 392 autobusů, 1 972 nákladních vozidel a 3 600 motocyklů. Autobusy v prvním čtvrtletí 2022 Registrace nových autobusů klesly oproti prvnímu čtvrtletí 2021 o 6,63% (z 392 ks na 366 ks, tj. o 26 ks). Oproti r. 2019 jsou o 87% vyšší. V březnu vzrostly meziročně o 216,36%. První je značka Iveco Bus s 139 registrovanými autobusy (37,98%), následují Setra – 89 ks (24,32%), SOR – 38 ks (10,38%), Mercedes-Benz – 33 ks (9,02%), MAN – 22 ks (6,01%), Škoda – 14 ks (3,83%), Solaris – 12 ks (3,28%), Ford – 10 ks (2,73%), Volvo – 6 ks (1,64%), Isuzu – 2 ks (0,55%). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 63,39% (232 ks), na druhém místě pak městské s 15,30% (56 ks), následují dálkové – 12,02% (44 ks) a šasi – 1 ks. Autobusy v měsíci březnu 2022 V březnu se registrace autobusů zvýšily o 119 ks (na 174 ks proti loňským 55 ks). Letos jde zatím o nejvyšší počet (145 ks v lednu 2022, 47 ks v únoru). Největší počet registrovaných autobusů - 71 ks je značky Setra, následuje Iveco Bus se 49 ks, dále SOR s 38 ks, 6 ks vozidel registroval Solaris (z uvedeného počtu jsou 4 elektrické autobusy pro Dopravní podnik Ostrava), 2 autobusy jsou značky Mercedes-Benz a stejný počet Isuzu. Kromě 4 elektrobusů Solaris jsou všechny s pohonem na naftu. Z uvedeného počtu je převážná většina linkových (jen 10 je v provedení pro městskou hromadnou dopravu). Zajímavostí je proti loňskému roku nárůst registrací traktorů o více než polovinu (z 953 ks na 1 489 ks za letošní první čtvrtletí).

Příprava IROP se blíží do cílové rovinky. Řídící orgán IROP bude jednat o připomínkách EK k Programovému dokumentu a připravuje pro žadatele a příjemce dotací doprovodnou dokumentaci.

Řídící orgán Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, vydal Obecná pravidla . Stejně jako v období 2014-2020 budou i nadále stěžejním dokumentem pro podání žádostí i příjem dotací. Žadatelé naleznou v Obecných pravidlech kompletní informace pro podání, realizaci a udržitelnost projektů: jakým způsobem jejich žádost bude hodnocena, požadavky na zadávání zakázek, na způsobilost výdajů a soupis všech hlavních povinností, které je nutné dodržovat a plnit v průběhu realizace a udržitelnosti projektu. Na vydaná Obecná pravidla, platná a účinná pro všechny žadatele a příjemce, budou navazovat Specifická pravidla pro jednotlivé výzvy, kde budou uvedena zejména hodnotící kritéria, která budou schválena na 1. jednání Monitorovacího výboru IROP po schválení Programového dokumentu IROP 2021-2027. Řídící orgán IROP již obdržel od Evropské komise oficiální připomínky k Programovému dokumentu IROP 2021 – 2027 ( předložené v lednu 2022 ) a v následujících týdnech plánuje o nich jednat. Současně probíhá příprava doprovodné dokumentace pro IROP, kam se řadí i nově vydaná Obecná pravidla pro žadatele a příjemce. Podpora tématu Doprava bude pokračovat v IROP pod názvem Čistá a aktivní mobilita v obdobném rozsahu podporovaných aktivit, např. nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, plnicí a dobíjecí stanice pro veřejnou dopravu, telematika pro veřejnou dopravu, multimodální osobní doprava ve městech a obcích, bezpečnost v dopravě zaměřená na pěší dopravu nebo infrastruktura pro cyklistickou dopravu. Aktuální informace k IROP pro období 2021 – 2027 představí série akcí Centra pro regionální rozvoj ČR pro veřejnost s názvem IROP TOUR . Tyto akce se budou konat po celé České republice, první začíná zítra v Ústí nad Orlicí a pokračuje v dalších městech do poloviny května. Celkem bude realizováno 50 setkání zaměřených na novinky a změny v IROP 2021 – 2027. Vyhlášení prvních výzev IROP se předpokládá v polovině roku 2022.

Snížení daně jen od června do září pomůže dopravcům jen částečně, je potřeba také přímá finanční pomoc.

Vláda 6. dubna rozhodla o snížení spotřební daně o 1,50 Kč na minimum požadované EU. Je to důležitý krok k obnovení konkurenceschopnosti českých dopravců vůči zahraničním firmám, jejichž vlády již k tomuto opatření přistoupily dříve. Bohužel bude toto platit až od června a jen do září. Proto ČESMAD BOHEMIA bude s vládou dále jednat o tom, aby snížení bylo trvalé. Čtvrtina dopravních firem avizuje, že zastaví činnost do dvou měsíců, protože jim stále vznikají ztráty, když potřebují delší čas na přenesení vysokých cen nafty do cen za dopravu. Problémem dopravy jsou extrémně nízké marže jen dvě až tři procenta a nízká odolnost. To je důvod, proč ČESMAD trvá i na svém druhém požadavku, jímž je přímá finanční pomoc. Tu pro své dopravce již realizují vlády Francie, Itálie, Irska, Portugalska, Španělska a jednají o ní i jiné státy. Jejím smyslem není sanovat ztráty, ale dát dopravcům šanci se nadechnout a dojednat odpovídající ceny se zákazníky. Prezident Sdružení Josef Melzer současnou situaci hodnotí slovy: „ Čtvrtině českých dopravců hrozí, že do dvou měsíců skončí. Tím by byla vážně ohrožena dostupnost dopravních služeb a znamenalo by to i vážný propad příjmů státu, vždyť za jeden kamion český dopravce odvede státu ročně 800 tisíc korun na odvodech, kdežto cizí jen 70 tisíc korun za mýto. Snížení spotřební daně vítáme a zčásti naší dopravě pomůže, bez překlenovací přímé pomoci však náš obor utrpí nevratné ztráty .“

Hlavní oslavy v západočeských lázních se uskuteční o víkendu 14. a 15. května, první tematická přednáška k historii trolejbusů nejen v Mariánských Lázních proběhne už 7. dubna.

V letošním roce Mariánské Lázně oslaví 120 let od zavedení moderní městské veřejné dopravy. Společnost pro veřejnou dopravu (SPVD) ve spolupráci s provozovatelem MHD společností MĚSTSKÁ DOPRAVA Mariánské Lázně (MDML) připravila na duben 2022 dvě tematické přednášky, z nichž ta první bude spojená s promítáním historických fotografií. Některé z nich uvidí obyvatelé města úplně poprvé. Přednáška nazvaná Trolejbusy ve světě a v Mariánských Lázních, se uskuteční 7. dubna od 18 hodin v Hudebním sále Základní umělecké školy F. Chopina na adrese Lužická 412/4, Mariánské Lázně. Hovořit budou členové SPVD a profesí odborníci na historii i moderní provoz veřejné dopravy v Česku. Vstup je zdarma. Druhá přednáška pod názvem Mariánské Lázně a městská doprava budoucnosti se uskuteční 28. dubna od 18 hodin na stejném místě. Zaměří se na moderní trendy v oblasti MHD a to včetně provozu trolejbusů i elektrobusů. Z historie městské hromadné dopravy v Mariánských Lázních Po několikaměsíční výstavbě byla 12. května 1902 uvedena do provozu 2 km dlouhá tramvajová linka spojující hlavní nádraží se zastávkou U hodin, která dnes nese název City Service. „ Na počátku 20. století byly Mariánské Lázně v oblasti veřejné dopravy velmi progresivním městem, které tramvajovou dopravu zavedlo jen několik let poté, co byl tento dopravní prostředek poprvé úspěšně uveden do běžného provozu ve světě. Větší Karlovy Vary paradoxně nikdy tramvaje ani trolejbusy do města zavést nedokázaly ,“ připomíná historik a publicista Miroslav Klas. Po II. světové válce byl však tramvajový systém velmi opotřebovaný, a tak bylo rozhodnuto o přechodu na trolejbusovou dopravu, která se pro dopravní potřeby města velikosti Mariánských Lázní jevila jako vhodnější. Prvních pět trolejbusů typu Škoda 7 Tr zahájilo provoz 27. dubna 1952 opět na trati od nádraží do centra lázeňského města, tentokrát však až na Mírové náměstí. Postupně se však trolejbusy rozjely také k Lesnímu prameni, do Úšovic, na Panská Pole a nakonec i na meziměstské lince do Velké Hleďsebe. „ Ukázalo se to jako šťastné řešení, protože to umožnilo do dnešních dní udržet ve městě nadstandardní úroveň městské dopravy. Mariánské Lázně tak mají pořád svojí městotvornou dráhu! “ míní projektový manažer městské dopravy v Plzni Jiří Kohout. Trolejbusová vozidla do Mariánských Lázní dodával po celou dobu jediný výrobce, a to plzeňská Škoda. První vozy dodala ještě továrna v Plzni-Doudlevcích, po roce 1960 byla výroba přestěhována do Ostrova u Karlových Varů, aby se v roce 2004 opět vrátila do Plzně. Díky blízkosti města a obou továren se některé nové typy trolejbusů zkoušely i v Mariánských Lázních. „ Asi nejzajímavějším příkladem je zkušební provoz dvou vozů Škoda 14 Tr zahájený roku 1974. Trvalo 7 let, než začal být vyráběn sériově, pak se však stal úspěšně exportovaným například i do USA. Proč tomu tak bylo, budeme na přednášce vyprávět ,“ slibuje jeden z přednášejících servisní technik trolejbusů Jiří Šplíchal. Prezentací všech tří odborníků bude provázet Martin Leška, projektant dopravních staveb, jenž má nyní na starosti např. projekt nové trolejbusové trati v Plzni. Všichni zároveň tvoří část autorského týmu dvou rozsáhlých publikací 80 let Plzeň trolejbusová a 85 let výroby trolejbusů Škoda vydaných v roce 2021, které byly dosud úspěšně distribuovány do více než 15 zemí světa. Pro zájemce o koupi budou po přednášce k dispozici za cenu 660 Kč/kus. Oslavy výročí 120 let MHD v Mariánských Lázních budou vrcholit o víkendu 14. - 15. května jízdami historických trolejbusů a autobusů ve městě. Na ně ještě 21. května naváže Den otevřených dveří trolejbusové vozovny Úšovice. První akcí v rámci oslav byla exkurze do nejstarší trakční měnírny, ve které v současné době probíhá rekonstrukce .

Zážitková jízda v hlavním městě Slovenska pro fanoušky legendárních autobusů vyráběných ve Vysokém Mýtě přilákala řadu fanoušků.

Ulicemi hlavního města Slovenska ještě donedávna v pravidelném provozu jezdily autobusy Karosa. Zatímco krátké modely vyjely již v roce 1981 a cestující vozily až do roku 2011, kloubové se zařadily do provozu o deset let později a sloužily rekordních třicet let. Právě kloubová Karosa B 741 loni v listopadu uzavřela dohromady čtyřicet let trvající éru autobusů s „hranatými“ čely v Dopravním podniku Bratislava (DPB). Zároveň tím také v provozu skončily vysokopodlažní autobusy. „Hranaté“ autobusy Karosa řady 700 vyráběl závod ve Vysokém Mýtě v letech 1981 – 1999. Během sériové výroby sjelo z výrobních linek celkem 37 166 autobusů Karosa řady 700, z toho až 707 kusů směřovalo do DPB. Krátké městské autobusy Karosa B 731, v krémově červeném nátěru, se zařadily na linky již v říjnu 1982. Vozidla byla vybavena automatickými převodovkami určenými pro provoz ve městě. Městskou kloubovou verzi začala Karosa sériově vyrábět od roku 1991, první Karosy B 741 byly zařazeny do provozu na konci listopadu 1991. Prvních 50 autobusů mělo dokonce zatmavená okna a jezdilo na expresních linkách, dalších 50 kusů o rok později již směřovalo do MHD. Během svého provozu vystřídaly všechny linky. Jejich životnost prodlužovaly generální opravy a modernizace, v jejichž rámci 160 autobusů změnilo pohon z naftového na CNG. Poslední naftové Karosy B 732 dojezdily v Bratislavě v roce 2009, naftové Karosy B 741 v roce 2010. V listopadu 2011 byly z pravidelného provozu vyřazeny i plynofikované Karosy B 732. Zůstaly tak pouze kloubové na CNG, které díky generálním opravám, modernizaci a firemní údržbě vydržely v ulicích Bratislavy až do listopadu 2021, čili úctyhodných 30 let. Kloubové Karosy vypravoval DPB v uplynulých letech už jen sporadicky, v závěru roku 2021 zejména na „studentské“ lince 31. Příjezdem nových nízkopodlažních autobusů Otokar Kent C definitivně ukončily svou službu cestujícím. „ Hranaté Karosy byly ikonickým Československým autobusem. Při pohledu na něj si nejeden obyvatel Bratislavy vzpomene na zážitky z cestování. Doba však pokročila a my v dopravním podniku děláme vše pro to, aby byla cesta v našich prostředcích co nejkomfortnější. Inovace vozového parku přináší do Bratislavy novou éru MHD, tedy klimatizovaných, nízkopodlažních vozů s moderními technologiemi. Na jedné straně mi budou Karosy chybět, ale na druhé straně se těším na obnovu a zkvalitňování naší flotily vozidel ,“ uvedl Martin Rybanský, předseda představenstva DPB. Dopravní podnik se s legendárními Karosami rozloučil v sobotu 2. dubna zážitkovou jízdou pro fanoušky po Bratislavě a akcí na letišti M.R. Štefánika.