Leonid Mikolajovič, řidič školního autobusu Lycea v obci Hrebinky v Kyjevské oblasti, se během okupace Kyjevské oblasti podílel na evakuaci více než 950 lidí z několika obcí.

Civilisty se podařilo evakuovat z města Irpin, obcí Buči, Makarova, Gostomelu, Romanivky, Vorzelu, Ševčenka, Barovoje, Bohdanivky, Veliké Dymerky nebo Černihiv před rokem. Příběhy hrdinů a jejich odvážné činy a vlastenectví se rozhodl zveřejňovat vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak . Ve svém školním autobuse zachránil Leonid spolu s dalšími kolegy více než 950 lidí. " První evakuace proběhla 5. března. Nám, řidičům, bylo řečeno, že musíme zachránit naše lidi. Nikdo neodmítl. Nebudu to skrývat, byl tam strach. Pamatuji si, jak na kontrolním stanovišti ruský voják posbíral telefony všech, dal je do tašky a rozstříle je kulometem. To byl první kontakt s útočníky. Cestou jsme viděli opuštěná auta, věci lidí... bylo to strašné. Snažili jsme se odvést co nejvíce lidí, především ženy a děti. Nejvíce z Buči. Jeli jsme v koloně a 30 metrů od nás střílel ruský tank na výškovou budovu. Padaly na nás cihly a další zbytky domu. Autobusy měly prasklé pneumatiky, protože cesta byla pokryta troskami. Trochu jste odbočili z trasy byli jste obklopeni jejich obrněnými transportéry a vojáky a míří na vás kulomety a útočné pušky. Před našima očima zajali zaměstnance Státní civilní služby ... Nabrali jsme maximum lidí, v Gostomelu se však do autobusů všichni nevešli. A šli za námi pěšky. Nepamatuji si, která instituce v Buči je, ale jeden z mužů nabídl lidem nocleh, protože autobusy musely projet ven do určitého času, vzali jsme je pak druhý den. Nejtěžší bylo dostat lidi z Černihivu. Všechny cesty byly zaminované, projížděli jsme poli a brodili se bahnem. Báli jsme se, aby nepršelo, protože bychom neprojeli. A lidé tam na nás čekali. Z Černigova jsme je odvezli 4x, naposledy 21. března. Přijeli pozdě večer, hladoví, prochladlí. Ujeli jsme 380 kilometrů. Ve městě nebyla elektřina, voda ani plyn. Nic. Děkujeme policii, sehnala kanystry, někdy jen půl kanystru, ale natankovali jsme. Vzali jsme také lidi z nemocnice, v mém autobuse bylo 4-5 lidí, kteří byli zcela neschopni chůze. Lidé na invalidním vozíku, nemocní. A dostali jsme se pod palbu. Pro Rusy nic takového jako humanitární koridor neexistovalo. Jediný možný vstup pro evakuaci byl přes most přes Desnou od Kulikivky. Byl již poškozený, ale průjezdný. Autobusy jezdily opatrně, mezi proraženými dírami, ale také rychle, aby projely mezi ostřelováním. Celou cestu tam i zpět jsme projížděli mezi vybuchlými a nevybuchlými granáty, ty trčely ze země těsně u silnice ," vzpomíná Leonid (Семиволос Леонід Миколайович).

Jubilejní konference se uskuteční 15. - 16. května v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, která letos slaví také 30 let. Aktualizováno o program konference. Nabízíme také trochu historie původních seminářů pro organizátory krajských IDS.

Pořadateli jsou Institut Jana Pernera, o.p.s. a Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice, na jejíž půdě se jubilejní 30. ročník Konference IDS bude konat. První informaci o letošním ročníku jsme uveřejnili 14. března. Nyní je již k dispozici program . Tradice pořádání konferencí vznikla v roce 1993, kdy se uskutečnil první seminář určený zejména pro krajské úřady a organizátory IDS, aby měly platformu pro prezentace svých systémů veřejné dopravy a předávání zkušeností v době, kdy IDS teprve vznikaly. Významnou roli mělo také ministerstvo dopravy jakožto tvůrce příslušné legislativy. Mnoho let se účastníci potkávali v Lázních Bohdaneč, později ve Žďáru nad Sázavou a v Pardubicích. Závěry z konferencí jsme pravidelně uveřejňovali na našem webu. První jsme dohledali z roku 2003 , v době, kdy náš portál vznikal, tedy před 20 lety (některé tehdejší závěry a doporučení jsou stále aktuální). Záštitu nad letošní konferencí převzali pan Ing. Ladislav Němec, vrchní ředitel Sekce dopravní Ministerstva dopravy a pan doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D., děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Partnery jsou Ministerstvo dopravy, České dráhy, a.s., Oltis Group, a.s., mediálním partnerem je Busportál. Již tradičně je první den věnován vystoupení zástupců Odboru veřejné dopravy MD, dopravců, organizátorů veřejné dopravy a dalších odborníků z České i Slovenské republiky. Potvrzeno je i vystoupení odborníka z Chorvatska. Jak je zvykem, je pro posluchače na závěr prvního dne připravena zajímavá akce, tentokrát návštěva Kunětické hory a gotického hradu z 15. století (přeprava tam i zpět je možná s využitím autobusu MHD, jedoucího od univerzity). V současné době je program konference v přípravě a pokud máte o vystoupení zájem, kontaktujte co nejdříve odborného garanta konference, pana doc. Ing. Pavla Drdlu, Ph.D. (pavel.drdla@upce.cz ). Ostatní zájemci o účast na konferenci se mohou hlásit u paní Ing. Foglarové (tel. 723 382 154, email: milena.foglarova@perner.cz ). Bližší informace o minulých ročnících naleznete na našem webu nebo na stránkách www.perner.cz/ids . Vložné na tuto konferenci se nemění a je dlouhodobě ve stejné výši 2 541 Kč (2 100 Kč bez DPH).

Za slevy poskytované dětem, studentům a seniorům ve vlacích a autobusech vyplatil stát dopravcům od roku 2018 téměř 19 miliard korun. Vloni se snížila kompenzace proti roku 2019 o 16 %. Nejvíce lidí se slevou svezly České dráhy, z autobusových dopravců ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY a ARRIVA AUTOBUSY.

Celkově bylo na kompenzacích v roce 2022 vyplaceno 4 854 748 880,20 Kč, o 26 resp. 28 % více než v letech 2021 a 2020, ale proti „předcovidovému“ roku 2019 to znamená o 16 % méně. Výsledek byl zásadně ovlivněn návratem cestujících po skončení omezení souvisejících s onemocněním COVID 19 do veřejné dopravy a dále snížením slev pro děti, žáky, studenty a seniory ze 75 % na 50 % od 1. 4. 2022 . Naopak minimální vliv mělo podle ministerstva dopravy zavedení nové slevy pro osoby invalidní ve 3. stupni od 1. 7. 2022. V prvním a z větší části i ve druhém čtvrtletí 2022 ještě dobíhaly úhrady ztrát dopravců v původní výši 75 %, proto se dopad snížení slev o fakticky 1/3 do objemu kompenzací zcela nepromítl (nebyly nižší o 33%, resp. příslušný podíl za ¾ roku této snížené slevy). Současně začala výši kompenzací ovlivňovat rostoucí inflace, která se promítla i do výše (základního) jízdného ve veřejné osobní dopravě. Podstatně větší vliv tohoto nárůstu ceny očekáváme v roce 2023. Pro tento rok je ve schváleném státním rozpočtu vyčleněna na kompenzace částka 5 mld. Kč. Ministerstvo dopravy předpokládá, že i přes rostoucí ceny jízdného by tato částka měla ztráty dopravců v letošním roce pokrýt. Za rok 2022 byla z rozpočtu MD uhrazena kompenzace slev těmto největším příjemcům: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 180 045 210 ARRIVA AUTOBUSY a.s. 162 739 819 STUDENT AGENCY k.s. 119 787 637 Z-Group bus a.s. 92 286 598 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 82 313 820 Transdev Morava s.r.o. 69 635 471 ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s. 64 606 059 ČSAD Střední Čechy , a.s. 60 056 425 Vlaky: České dráhy, a.s. 1 902 514 568 RegioJet a.s. 390 488 155 ARRIVA Vlaky s.r.o. 83 445 721 LEO Express a.s. 69 861 382 GW Train Regio a.s. 27 665 322 Zdroj: MD

Místo kloubových autobusů několik autonomních standardních autobusů v koloně za sebou. Ekologické, ekonomické a řešení nedostatku řidičů. Příští rok začne pilotní projekt v Mnichově.

Automatizované řízení považují odborníci na veřejnou dopravu za užitečné jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska. Trend ještě posiluje současný nedostatek řidičů. Výzkumníci z Karlsruhe Institute of Technology (KIT) spolu s mnichovským městským dopravním podnikem SWM a výrobcem autobusů EBUSCO proto v rámci pilotního projektu Tempus vyvíjejí elektrické autobusy, které automaticky následují první vozidlo v řadě. Tato technologie se nazývá platooning a od druhé poloviny roku 2010 byla testována s kamiony v dálkovém provozu, ale nikdy předtím s městskými autobusy. Několik autobusů jezdí velmi blízko za sebou, nejsou však připojeny fyzicky, ale elektronicky. Pouze první autobus má řidiče, ostatní ho následují automaticky. Cílem je dosáhnout zvýšené flexibility v městské autobusové dopravě v závislosti na tom, jak se mění poptávka. První prototypy autobusů v tomto konceptu se budou používat v Mnichově. „ Konvenční kloubové autobusy nebo autobusy s přívěsem potřebují příliš mnoho energie a nelze je používat dostatečně flexibilně, pokud jde o schopnost reagovat na kolísající počty cestujících ,“ říká profesor Eric Sax, ředitel Institutu pro informační technologie (ITIV) ve společnosti KIT. „Elektronickou oj“ lze jednoduše odpojit a autobusové skupiny tak snadno rozdělit a znovu spojit. „ Platooningem lze provoz autobusů optimálně přizpůsobit poptávce v závislosti na denní době nebo trase, zejména ve městech" , říká Nicole Kechler z ITIV. Kromě flexibility existují pro městské autobusové společnosti další výhody: „ Jednotná velikost a standardy vozidel zefektivňují vývoj, výrobu a provoz autobusů. Díky tomu je celý proces elektrifikace městské autobusové dopravy výrazně levnější. Elektrický vůz navíc umožňuje mnohem snadněji implementovat automatizované řízení, zpomalování a zrychlování, než srovnatelné dieselové vozidlo ,“ dodává Eric Sax. V Mnichově mají být všechny autobusy nahrazeny vozidly s elektrickým pohonem. Do té doby je ještě třeba vyřešit technické problémy: „ Například vzdálenost mezi autobusy nesmí být příliš velká, aby mezi ně nevjížděla jiná vozidla. A systém musí rozpoznat, kdy vstoupí mezi autobusy chodci. Musíme také vzít v úvahu vliv ledu, prachu a sněhu .“ Bezpečnost musí zajistit senzory. Lidar, radar a kamerové systémy sledují vzdálenosti a rozestupy mezi vozy. Údaje o vozidle, jako je poloha, úhel natočení volantu a rychlost, jsou radiově přenášeny do následujícího vozidla. Například brzdný manévr autobusu vpředu rozpozná vozidlo za ním podle signálu přenášeného vzduchem a také podle rozsvíceného brzdového světla. Výzkumníci nejprve vyvinuli koncepty pro zařazování autobusů do "čet" a poté odpovídající algoritmy pro automatizaci. Ty jsou již implementovány v prototypu autobusu EBUSCO, který bude v příštím roce testován ve zkušebním zařízení pro elektrifikovananá a automatizovaná vozidla na severu bavorské metropole. Cílem je dostat nová vozidla na silnice do pravidelného provozu od poloviny dekády. Projekt TEMPUS „Test Field Munich – Pilot Test Urban Automated Road Traffic“ s partnery projektu KIT, SWM a EBUSCO, začal v roce 2021 a je financován Spolkovým ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury (BMDV) pro období dvou a půl roku s přibližně 12 miliony eur. Pro realistické testování automatizovaných a propojených vozidel v reálných dopravních podmínkách město Mnichov a Svobodný stát Bavorsko budují a budou provozovat městské testovací pole pro automatizovaná a propojená vozidla na severu Mnichova. Projekt bude představen na hannoverském veletrhu ve dnech 17. – 21. dubna. Pro představení technologie natočil KIT krátké video:

Vydavatel městských průvodců Time Out oslovil více než 20 tisíc obyvatel ve více než 50 městech. Pražané svým hodnocením vynesli Prahu na druhé místo, přeskočila Singapur, Hong-Kong, Šanghaj, Paříž nebo Londýn. Navíc patří mezi nejkrásnější.

Time Out, vydavatel globálních městských průvodců, oslovil místní obyvatele, aby zjistil, jak hodnotí veřejnou dopravu ve svém městě. Otázka zněla, zda je jednoduché pohybovat se po městě veřejnou dopravou. V níže uvedených městech alespoň čtyři z pěti místních obyvatel síť veřejné dopravy ohodnotili pozitivně. Mnoho ikonických sítí se do žebříčku 19 nedostalo, například istanbulské trajekty křižující kontinenty, pohádkové tramvaje v Lisabonu, Melbourne a Manchesteru nebo bangkokský nadzemní vlak Skytrain. 19 vybraných měst pokrývá celou zeměkouli, od Montrealu po Bombaj a Stockholm po Šanghaj – a dokonce i USA. Podle místních jsou to města s nejlepší veřejnou dopravou na světě. A pražská MHD je po Berlíně druhá nejlepší. Na vrcholu žebříčku je spolehlivá, bezpečná a pohodlná veřejná doprava v Berlíně. 97 procent Berlíňanů chválilo svou městskou dopravní síť. Místní U-Bahn nabízí cestujícím 175 stanic na devíti linkách s jednoduchou navigací. S-Bahn, městský a příměstský železniční systém spojuje předměstí se srdcem města. Druhé místo získalo díky hodnocení Pražanů naše hlavní město. 96 procent místních pro Time Out uvedlo, že jejich město je snadno dostupné veřejnou dopravou. " Česká metropole je jedním z nejkrásnějších měst v Evropě a síť veřejné dopravy tomu jen nahrává. V našem průzkumu velký počet obyvatel - 96 procent Pražanů - uvedl, že jejich město je snadno dostupné veřejnou dopravou. A není to jen pohodlné, je to také velmi efektní. Praha by nebyla Prahou bez pohledu na tramvaj uhánějící před gotickým kostelem nebo renesančním skvostem – ale metro je ještě lepší, se třemi linkami s jednoduchým využitím a pokrývajícími téměř každou část města. Každá linka má svůj vlastní estetický charakter, od fotogenických bublinkových fasád na trase A (zelená) až po futuristický design na C (červená). Žlutá linka B vede napříč a pro každého, kdo se o toto období zajímá, má několik kuriózních komunistických pozůstatků, " uvádí Time Out. Jako třetí se umístilo Tokio. New York má nejvíce stanic, Šanghaj má nejvíce tratí, ale žádná veřejná doprava na planetě neobslouží tolik lidí jako ta v Tokiu. Navíc samotná velikost sítě z ní dělá něco jako labyrint. Tokijská veřejná doprava je skvěle udržovaná a stále snadněji použitelná pro cizince nemluvící japonsky. 19 měst s nejlepší veřejnou dopravou na světě: 1. Berlín, Německo 2. Praha, Česká republika 3. Tokio, Japonsko 4. Kodaň, Dánsko 5. Stockholm, Švédsko 6. Singapur 7. Hong Kong 8. Taipei, Tchaj-wan 9. Šanghaj, Čína 10. Amsterdam, Nizozemsko 11. Londýn, Spojené království 12. Madrid, Španělsko 13. Edinburgh, Spojené království 14. Paříž, Francie 15. New York City, USA 16. Montreal, Kanada 17. Chicago, USA 18. Peking, Čína 19. Bombaj, Indie Hodnocení jednotlivých měst podle Time Out

Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice se osvědčují kamery ve vozidlech MHD, nepřetržitě zaznamenávají práci řidiče i silniční provoz před vozidlem. Pomůže objasnit nehodu v autobuse, která se stala ve středu 5. dubna. Řidič byl nucen prudce brzdit.

Stále více trolejbusů a autobusů DSZO je vybaveno kamerou a „černou skříňkou“, ve které se uchovává záznam práce řidiče, provoz vozidla a okolní silniční provoz. „ Chráníme tím bezpečnost našich cestujících a zaměstnanců. Objednáváme kamery se záznamem do všech nově pořizovaných vozidel, “ říká ředitel DSZO Josef Kocháň. Naposledy si policie vyžádala záznam z vozidlové kamery ve středu 5. dubna 2023. Městský autobus linky 32 projížděl ve středu přibližně v 10:45 hodin vyhrazeným jízdním pruhem pro vozidla MHD na třídě Tomáše Bati ve Zlíně ve směru od Městského divadla k zastávce Náměstí Míru. Asi uprostřed úseku do jízdního pruhu BUS těsně před autobusem nečekaně vybočil nákladní automobil, který jel v prostředním jízdním pruhu a uhýbal vozidlu s právem přednosti v jízdě s aktivními majáky a sirénou. Aby zabránil střetu s náklaďákem, nezbylo řidiči autobusu MHD nic jiného než poměrně prudce přibrzdit. Přibližně sedmdesátiletý cestující, který stál uprostřed autobusu, se vlivem odstředivé síly skácel na podlahu. Strhl přitom i další starší ženu. Nákladní automobil z místa události plynule odjel, aniž by si jeho řidič všiml mimořádné situace, která vznikla uvnitř autobusu. Cestující zůstal na podlaze autobusu chvíli bezvládně ležet. Silně se udeřil do hlavy a v jeho vlasech bylo vidět krev. Na situaci v salonu vozu upozornili řidiče autobusu ostatní cestující, kteří již mezitím začali pomáhat oběma ležícím na nohy a na sedadlo. Autobus pak bezpečně zastavil u nástupiště zastávky Náměstí Míru. Řidič otevřel dveře a šel zjišťovat situaci ve vozidle a telefonoval na dispečink. Spolucestující mezitím zavolali záchrannou službu. Záchranáři po příjezdu sanitky oba cestující ošetřili a odvezli do nemocnice. Zanedlouho na místo přijela také policejní hlídka a nehodový dispečer DSZO. „ Pro vyšetřování této dopravní nehody bude důležitým důkazním materiálem záznam z kamery autobusu, která nepřetržitě monitoruje provoz před vozidlem. Kamera ukáže registrační značku kamionu i celý nehodový děj. Ze záznamu by mělo být jasně patrné, že náš řidič nemohl situaci řešit jinak než prudkým brzděním a že dopravní společnost nenese na pádu cestujících vinu, “ řekl hlavní dispečer DSZO Jan Tesař. Autobus MHD linky 32 zůstal na místě nehody odstaven asi dvě hodiny až do skončení práce policie. DSZO vyslala na linku náhradní autobus s jiným řidičem. Policisté již převzali od dispečinku DSZO dálkově stažený záznam z vozidlové kamery. Předními kamerami je ve Zlíně a Otrokovicích v současné době vybavena již téměř polovina vozidel MHD. Dispečink DSZO eviduje průměrně dva případy do měsíce, kdy se záznam z kamery některého z trolejbusů nebo autobusů předává policii pro různá vyšetřování.

Ve více než tří stovkách autobusů bude MOBILBOARD zajišťovat wi-fi reklamu na různé pracovní pozice a propagaci Policie. Dopravačka, koňačka nebo bodyguard budou jezdit na zadních čelech vozů, hlavně na severní Moravě a na některých dálkových linkách.

Agentura MOBILBOARD bude i letos šířit reklamní sdělení Ministerstva vnitra a provádět náborovou kampaň pro Policii ČR. Jedná se o wi-fi reklamu v autobusech, velkoformátové polepy (Back boardy) a polepy zadních čel autobusů příměstské a dálkové dopravy. Zlínská společnost MOBILBOARD spolupracuje s Policejním prezidiem již několik let a podílela se i na tvorbě grafiky policistů. Autobusy s reklamou na práci u policie v různých profesí budou jezdit v Moravskoslezském a Středočeském kraji nebo na linkách Praha - České Budějovice, Teplice - Praha, Olomouc - Prostějov - Brno a mezi Libercem, Mladou Boleslaví a Prahou. MOBILBOARD zajišťuje reklamu na přibližně 350 autobusech v Moravskoslezském kraji , dalších v Praze a Středních Čechách , dohodla se na spolupráci také s ICOM transport a FlixBus .

Třetí nejstarší, současně třetí nejmladší, nejsevernější a společně s Řepy jedna z největších garáží DPP podle počtu autobusů a vypravení, slaví půlstoletí od zahájení svého provozu.

U této příležitosti Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v sobotu 1. dubna 2023 od 10 do 16 hodin pořádá v garáži Klíčov Den otevřených dveří, v rámci kterého si návštěvníci budou mít možnost prohlédnout zázemí či technické prostory areálu, vozový park a užít si další doprovodný program včetně komentovaných projížděk. Pro návštěvníky akce bude k dispozici speciální autobusová linka v trase Letňany – Garáž Klíčov – Letňany, kterou bude DPP vypravovat v desetiminutových intervalech. Vstup na akci je zdarma. DPP pro návštěvníky dne otevřených dveří na Klíčově nachystal přehlídku současné techniky včetně pracovních vozidel a vnitropodnikové dopravy. Nebudou chybět historická vozidla, zájemci budou moct také nahlédnout do zázemí provozovny. Během dne otevřených dveří budou na Klíčově probíhat ukázky pohotovostních a vyprošťovacích vozidel, návštěvníci si mohou také prohlédnout výstavu fotografií mapující výstavbu garáže včetně unikátní klíčovské haly. Kromě toho se návštěvníci mohou těšit na komentované projížďky elektrobusem Škoda 36BB se zaměřením na elektromobilitu po areálu garáže včetně odstavné plochy. První komentovaná projížďka začíná v 10.30, poslední pak v 15.30, projížďka trvá zhruba 20 minut. Je připraven program i pro nejmenší návštěvníky, kteří se mohou těšit na různé soutěže, např. na šlapacích motokárách, fotokoutek, skákací atrakce nebo kreativní workshop. Na dni otevřených dveří nebude chybět stánek Střední průmyslové školy dopravní (SPŠD), infostánek pro zájemce o povolání řidiče autobusů, ale také stánek Fanshopu DPP, ve kterém si návštěvníci budou moct zakoupit propagační předměty s dopravní tematikou, včetně výroční turistické vizitky k padesátinám garáže Klíčov, a samozřejmě stánky s občerstvením. Doprava na akci Od stanice metra C Letňany bude DPP na akci vypravovat v pravidelném intervalu deseti minut speciální autobusovou linku s označením „Den otevřených dveří Garáž Klíčov“ v trase Letňany – Garáž Klíčov – Letňany. První spoj odjíždí z Letňan v 9.45 a poslední odjíždí z garáže v 16.19. Kromě toho bude ke garáži Klíčov zajíždět ve směru z Letňan i z Palmovky trolejbus na lince č. 58. Stručně z historie garáže Klíčov První návrhy k vybudování garáže na Klíčově vznikaly již ve 40. letech 20. století. V 50. letech existoval záměr vytvořit trojúhelník garáží Klíčov, Dejvice a Kačerov, který by pokrýval potřebu vypravení autobusů pražské MHD, přičemž podle původní představy měl být provoz na Klíčově zahájen už v roce 1960. Podle plánu z přelomu 50. a 60. let se počítalo s Klíčovem jako garáží pro 48 trolejbusů a dvěma halami po 96 autobusech, nicméně v červenci 1960 se už s trolejbusy na Klíčově vůbec nepočítá. Projektování stavby se prodlužovalo a zahájení výstavby neustále odkládalo. Teprve na začátku května 1966 dostává výstavba garáže Klíčov územní rozhodnutí. V mezičase DPP denně vypravoval 362 autobusů (ve stavu jich měl 438) ze dvou garáží: Dejvice a Pankrác, což bylo pro obsluhu rozrůstající se severní části města značně neekonomické řešení. Na podzim 1966 navíc dochází k zásadní změně konstrukčního řešení střechy hlavní haly. Projekt pochází z pera inženýra Josefa Zemana, který se podílel i na projektování Žďákovského mostu. Teprve 8. července 1968 dostává stavba garáže Klíčov stavební povolení a stavba tak může začít. Až na konci října 1972 DPP přebírá do částečného užívaní nedokončenou administrativní budovu a až 5. března 1973 DPP z garáže Klíčov vypravuje prvních 37 autobusů. Na konci třetího kvartálu roku 1973 měla garáž Klíčov ve stavu už 177 autobusů Karosa ŠM 11, o rok později je to už 246 vozidel. Odstavná plocha se začíná budovat teprve na konci roku 1974. Až v květnu 1978, tj. necelých šest let od zahájení provozu, je po sérii reklamací, dokončení všech nedodělků a oprav vydáno kolaudační rozhodnutí pro administrativní budovu a další provozy, pro odstavnou plochu až v květnu 1981. Současnost garáže Klíčov Garáž Klíčov, která je v současnosti spolu s Řepy největší z pěti garáží DPP co do počtu vozidel, tvoří čtyři objekty – parkovací hala pro 98 vozů, ke které přiléhá hala denního ošetření a denních kontrol, dále administrativní budova spojená s dílenskou halou a dvě menší haly sloužící k mytí autobusů. V jedné se myjí spodní části vozů a agregátů a druhá slouží k úklidu interiéru. Autobusy mají k dispozici také prostornou odstavnou plochu s kapacitou 165 míst a další venkovní parkovací místa s kapacitou přibližně 40 míst. K zajištění ranní špičky vypravuje garáž Klíčov celkem 225 autobusů (včetně zajištění náhradní autobusové dopravy a operativních záloh), odpoledne se pak jedná o 223 autobusů. V garáži Klíčov k 28. únoru 2023 působilo celkem 661 řidičů autobusů a 19 pracovníků výpravny. O servis, údržbu a opravy vozidel se na Klíčově stará celkem 151 zaměstnanců DPP. Stav vozového parku garáže Klíčov k 28. únoru 2023: • 1 Trolejbus Škoda 24Tr Agora • 15 ks Solaris Urbino 8,9 LE • 10 ks Solaris Urbino 10,5 • 95 ks SOR NB12 • 9 ks SOR BN12 LE • 3 ks Iveco Crossway LE • 140 ks SOR NB18 • Celkem 273 vozidel Nejbližší budoucnost garáže Klíčov DPP v nedávné době v garáži Klíčov zrekonstruoval administrativní budovu a vyměnil její opláštění. Vybudoval také nové pracoviště TK, kde probíhají celkové kontroly autobusů včetně testování brzd na brzdové stolici a geometrie náprav. V nejbližší budoucnosti zde DPP připravuje zateplení hal, kde probíhají opravy a kontroly autobusů a výstavbu nové karosárny. Garáž Klíčov se po padesáti letech od svého zprovoznění vrací opět k původnímu účelu. Společně s garáží Řepy bude sloužit jako hlavní depo pro trolejbusy a elektrobusy pro připravované elektrifikační projekty autobusových linek. Zatímco Řepy pro ty v levobřežní části města, Klíčov pro linky na pravém břehu Vltavy. V souvislosti s projektem elektrifikace autobusové linky č. 140 Palmovka – Miškovice a její proměnou na trolejbusovou linku č. 58 DPP v loňském roce v garáži Klíčov vybudoval prvních 16 nabíjecích míst pro kloubové trolejbusy, které budou linku obsluhovat. Kromě toho zde vybudoval další dvě nabíjecí místa pro elektrobusy. V současnosti DPP připravuje další elektrifikační projekty autobusových linek č. 201 a 112, pro které soutěží projektanta a v těchto dnech vyhodnocuje obdržené nabídky. V návaznosti na elektrifikaci těchto dvou linek DPP připravuje v garáži Klíčov vybudování dalších až 100 nabíjecích míst především pro trolejbusy, ale i elektrobusy. Do budoucnosti DPP proto počítá s elektrifikací většiny vozového parku garáže Klíčov. DPP

Spolkové ministerstvo dopravy potvrdilo na konferenci Asociace německých dopravních podniků (VDV) o elektrických autobusech ElekBu financování nákupu pro 59 dopravních společností. V roce 2022 přibylo v Německu 620 e-busů, v plánu je pořízení dalších 6 600 do roku 2030.

Státní tajemník Michael Theurer předal v rámci konference VDV certifikáty pro 59 dopravních společností, a tedy přibližně 1 033 dalších e-busů pro Německo. Viceprezident VDV Werner Overkamp: „ Zřejmě žádné jiné financování je cílenější a řídí rozvoj v celém sektoru dopravy tak efektivně jako tento federální program financování. Je to mimořádně důležitý krok vpřed pro mnoho dopravců, kteří začínají s elektrickou mobilitou pro autobusy nebo ji dále rozšiřují pro zcela bez emisí v budoucnu. Federální financování je nezbytné, a to jak pro nákup vozidel, tak pro přeměnu infrastruktury. Pro společnosti to znamená přejít od technologie pohonů a infrastruktury na bázi fosilních paliv k moderním depům pro elektromobilitu, s moderním managementem nabíjení a skladování, s novými bezpečnostními požadavky na vysokonapěťovou techniku ​​– a s kvalifikací našich zaměstnanců. Tento krok vítáme a vidíme, že federální vláda chce dostát své odpovědnosti i v budoucnu .“ Od roku 2021 do současnosti proběhly a probíhají dvě takzvané „výzvy“. Jsou součástí německého vládního programu na financování elektrických autobusů v výši 1,25 miliardy eur do roku 2024. V první výzvě bylo zažádáno o financování přibližně 5 000 autobusů, přičemž 3 174 autobusů (přibližně 63 procent) bylo skutečně financováno. Do druhého kola byly podány žádosti o financování asi 3 700 autobusů, schváleno bude asi 1 200 až 1 400 autobusů (asi 32 procent). Druhá výzva není zatím ukončena a plánovaná je třetí výzva. „ Federální vláda oznámila další kolo pro rok 2023 a další je plánováno na rok 2024. Pak bychom mohli očekávat 500 dalších e-busů v každé výzvě. Je to přesně to tempo, které potřebujeme ke splnění cílů směrnice o čistých vozidlech a proto, abychom se do roku 2030 přiblížili našim společným cílům v oblasti ochrany klimatu ," dodává Werner Overcamp. Tempo expanze vozového parku e-busů v Německu zůstává vysoké, stále více měst a regionů převádí svou autobusovou dopravu na bezemisní elektrifikovaná vozidla. V roce 2022 přibylo v Německu 620 elektrobusů (v roce 2021 to bylo 581 ks), v provozu bylo 1 884 elektrických autobusů, což představuje nárůst o téměř o 50 procent, stále to ale odpoídá podílu jen 3,5 procenta. Dopravní podniky mají konkrétní plány pořídit do roku 2023 dalších zhruba 6 600 e-busů. Znamenalo by to téměř 8 500 e-busů na německých silnicích (zdroj E-Bus Radar společnosti PWC ). Spolkovou zemí s nejvíce elektricky poháněnými autobusy je Severní Porýní-Vestfálsko: na silnici jezdí 382 vozidel (analýza bere v úvahu autobusy s více než osmi sedadly pro cestující třídy M3 s pohony, které jsou považovány za „čisté“ nebo „bezemisní“ ve smyslu „směrnice o čistých vozidlech“ Evropská unie). Více než 100 elektrobusů je v Hesensku (292 vozidel), Hamburku (228), Dolním Sasku (193), Bavorsku (156), Berlíně (149), Šlesvicku-Holštýnsku (140) a Bádensku-Württembersku (119). Ve zbývajících spolkových zemích je v provozu celkem 225 elektrobusů. Lze tak identifikovat jasný předěl mezi východem a západem: ze šesti států na východě Spolkové republiky měl zatím pouze Berlín více než 100 e-busů. Města s nejvíce čistě elektrickými autobusy jsou Hamburk (225 vozidel), Berlín (149) a Kolín nad Rýnem (133). Průkopníkem ve venkovských oblastech je okres Ludwigslust-Parchim v Meklenbursku-Předním Pomořansku: jezdí zde 45 čistě elektricky poháněných autobusů – přibližně tolik jako v Hannoveru nebo Norimberku (každý 46). Lídrem na vodíkovou technologii je region Kolína nad Rýnem, v provozu je již 72 autobusů na palivové články. Na druhém a třetím místě následují Wuppertal (20) a Frankfurt (13). Trolejbusy jezdí ve třech německých městech: Solingen, Esslingen a Eberswalde. Více než 80 procent v současnosti provozovaných e-busů v Německu pochází od pěti výrobců: Mercedes-Benz (692), Solaris (372), VDL (299), MAN (119) a BYD (76). Bateriové elektrobusy jsou v současnosti stále výrazně dražší než běžné typy vozidel. Například 12metrový sólo autobus s bateriovým elektrickým pohonem stojí oproti běžnému s naftovým pohonem přibližně dvaapůlkrát tolik. Investice jsou také nutné do zřízení dobíjecí infrastruktury a do rozšíření a modernizace dep. Pořizovací náklady na autobusy s palivovými články jsou ještě vyšší. VDV, E-Bus-Radar 2023

Nejprodávanější zůstaly autobusy s naftovým pohonem, tvořily více než dvě třetiny trhu. Prodeje elektricky poháněných autobusů se meziročně zvýšily o dvě procenta, na 12,7 %. Největšími trhy s elektrobusy je Francie a Německo. Celkem bylo ve státech EU registrováno 27 497 autobusů.

V roce 2022 představovaly dieselové autobusy 67,3 % všech prodejů nových autobusů v EU (pokles o 1,5 procentního bodu ve srovnání s rokem 2021). Stále více se prosazovaly autobusy elektrické, které získaly 12,7 % trhu, oproti 10,6 % v roce 2021. Všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila v loňském roce 32,7 % trhu autobusů EU. Dieselové a benzínové autobusy Registrace nových dieselových autobusů v EU (bez Bulharska a Malty) klesly v roce 2022 o 7,8 % na 18 500 prodaných kusů. Zůstaly nejoblíbenější ze všech nových autobusů. Na čtyřech hlavních trzích zaznamenaly dvouciferné ztráty: Německo (-28,9 %), Francie (-21,4 %) a Itálie (-21,4 %). Naopak ve Španělsku se prodeje podstatně zvýšily (+52,2 %). V České republice se podíl dieselových autobusů zvýšil o 22 % (1 070 ks oproti 877 v roce 2021) a tvořily 92 % na domácím trhu s autobusy. Největší počet autobusů s dieselovým pohonem, 3 425 ks, bylo registrováno ve Spojeném království a i když se nákupy elektrických autobusů stále zvyšují, stále tvoří klasický pohon téměř 81 % všech prodejů. V celém regionu se vloni prodaly jen tři autobusy na benzin (dva v Německu a jeden ve Finsku) Vozidla s alternativním pohonem (Alternatively-powered vehicles APV) V roce 2022 se prodej nových autobusů s elektrickým dobíjením (plně bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridní vozidla) zvýšil o 13,7 % na 3 505 kusů, což představuje 12,7 % celkového trhu autobusů v EU. Francie – největší trh pro tento typ paliva – zaznamenala nárůst o 26,4 % (786 vozidel), což přispělo k celkově pozitivnímu výkonu trhu EU. Německo a Dánsko – druhé a třetí největší trhy z hlediska objemu – rovněž zaznamenaly silný růst (+10,1 %, 675 ks, resp. +79,5 %, 402 ks). Společně s Francií tyto tři země tvořily více než polovinu trhu všech elektrických autobusů registrovaných v EU. V České republice výrobci registrovali 40 elektrických autobusů, elektrobusy tvořily 3,4 % domácího trhu. Ve Spojeném království bylo ke konci roku roku 2022 registrováno 774 elektkrických autobusů a tvořily 18,2 % celkového trhu. Prodeje hybridních autobusů klesly o 25,9 % na 2 227 vozidel, podíl na trhu se zmenšil z 10,3 % v roce 2021 na loňských 8,1 %. Tento pokles byl způsoben především prudkým poklesem v Německu (-25,3 %), které samotné s 1 049 vozy představuje téměř polovinu všech hybridních elektrických autobusů registrovaných v EU. V České republice byl registrováno 25 hybridních autobusů (oproti 4 ks v roce 2021). Celkem 11,9 % všech nových autobusů a autokarů registrovaných v roce 2022 jezdilo na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol), z nichž většina byla poháněna zemním plynem. Francie – největší trh v této kategorii – zaznamenala pokles (-11,5 %, 1 430 ks). Itálie a Španělsko vykázaly trojciferné a dvouciferné zisky (+112,6 % 572 ks, resp. +28,6 %, 387 ks). To vedlo k celkovému růstu o 8,0 % s 3 262 registrovanými vozidly v celé EU. Česká republika se řadí také k zemím s poklesem prodeje, o 60,6 %, tj. na 28 ks oproti 71 ks v roce 2021. Nákladní vozidla V roce 2022 zůstala nákladní vozidla se vznětovým motorem pro zákazníky dominantní volbou, představovala 96,6 % celkových nových registrací (nárůst z 95,9 % v roce 2021). I když v loňském roce výrazně vzrostly, tvořila vozidla s elektrickým dobíjením stále pouze 0,6 % trhu nákladních vozidel v EU. Celkově vozidla s alternativním pohonem tvořila 2,8 %. Nákladní vozy na naftu a benzín Celkově v roce 2022 počet nových naftových nákladních vozidel dále rostl (+3,7 %), i když ve srovnání s předchozím tempem pomaleji. V celé EU se prodalo celkem 274 058 kusů, výrazně k tomu přispěla střední Evropa (Bulharská data nejsou k dispozici). Ze čtyř klíčových západoevropských trhů utrpěly ztráty Francie a Německo (-3,0 % a -2,4 %), zatímco Španělsko a Itálie zaznamenaly zlepšení (+11,6 % a +4,6 %). V České republice registrovali výrobci 8 016 kusů. Nákladní vozy na benzín klesly o 17,4 %, přičemž v celé EU bylo registrováno pouze 157 kusů, z nichž více než 60 % (100 ks) bylo prodáno ve Finsku. V ČR nebyl registrován žádný vůz. Vozidla s alternativním pohonem Rok 2022 přinesl silný nárůst prodeje elektricky dobíjených nákladních vozidel (+32,8 %) s 1 656 registrovanými kusy, z toho polovina v Německu (829 kusů). Dále Švédsko (176 kusů), Francie (166 kusů), Španělsko (176 kusů), Nizozemsko (145 kusů), Dánsko (89 kusů). V České republice se prodaly 4 vozy a na Slovensku 2 kusy. V důsledku toho se tržní podíl ECV zvýšil z 0,5 % v roce 2021 na 0,6 % v loňském roce. Mimo EU Spojené království registrovalo 809 elektrických nákladních vozidel, Norsko 364 kusů a Švýcarsko 178 kusů. Počet hybridních nákladních vozide l klesl o 16,1 %, celkem se prodalo pouze 47 kusů. Prodej nákladních vozidel poháněných alternativními palivy, jako je zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol, se v roce 2022 snížil a představuje 2,8 % z celkového trhu (pokles z 3,6 % v roce 2021). Se 7 915 nákladními vozy registrovanými v celé EU se prodej nákladních vozidel na alternativní paliva snížil o 19,9 %. K negativnímu výkonu těchto nákladních vozidel v regionu nejvíce přispělo Německo s poklesem o 34,2 %. Pokles byl i v České republice, o 18,2 % (72 kusů). Lehká užitková vozidla V loňském roce se registrace elektrických vanů zvýšily o 42,5 %. V roce 2022 dominoval trhu s lehkými užitkovými vozidly do 3,5 t (dodávkami nebo vany) s 86 % celkových registrací opět diesel, i když ve srovnání s rokem 2021 (kdy měl 90,2 % registrací) určitý podíl ztratil. Naopak elektricky poháněné dodávky svůj podíl téměř zdvojnásobily, ze 3 % v roce 2021 na 5,3 % v roce 2022. Diesel a benzín Prodej dieselových dodávek se snížil o 21,9 %1 na 1,1 milionu kusů. Všechny čtyři největší trhy EU utrpěly dvouciferné ztráty: Francie (-23,5 %), Španělsko (-23,5 %), Itálie (-19,4 %) a Německo (-17,0 %). Naopak počet registrovaných benzinových dodávek loni vzrostl na 64 585 kusů, což představuje nárůst o 9,2 %. Benzínový pohon získal 5 % z celkového trhu (nárůst o 1,3 procent proti roku 2021). Ze čtyř klíčových trhů EU pouze Německo vykázalo pokles (-4,8 %). Itálie a Španělsko zaznamenaly dvouciferný nárůst (+57,1 % a +25,0 %), následovala Francie s mírnějším ziskem (6,0 %). V České republice bylo registrováno 1 142 kusů dodávek na benzín (- 5,4 %) a dieselových 15 506 kusů (- 12,5 %). Vozidla s alternativním pohonem Registrace elektrických dodávek v EU (data pro Bulharsko a Maltu nejsou k dispozici) se zvýšily o 42,5 %, což vedlo ke zvýšení ze 3,0 % na 5,3 % celkových registrací. Všechny hlavní trhy vykázaly dvouciferné zisky, nejvíce Španělsko (+57,3 %), následují Německo (+41,3 %), Francie (+33,0 %) a Itálie (+20,5 %). V České republice bylo registrováno 198 kusů elektrických dodávek (-25 %). Hybridní elektrické dodávk y zaznamenaly v roce 2022 také růst, registrace vzrostly o 23,9 %, což představuje 2,5 % trhu dodávek v EU (nárůst z 1,7 % v roce 2021). Itálie – největší trh EU s hybridními dodávkami s 54 % celkových registrací – zaznamenala nejvyšší tempo růstu (+43,0 %). Francie (+13,3 %) a Německo (+3,1 %) rovněž zaznamenaly zisky, Španělsko vykázalo mírný pokles (-0,8 %). V České republice byly registrovány jen 4 kusy hybridů, v roce 2021 jen 1 kus. Prodeje dodávek na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol) klesly o 28,7 % na 15 221 kusů a tvoří pouze 1,2 % z celkových registrací lehkých užitkových vozidel. Francie byla jediným klíčovým trhem EU, který zaznamenal nárůst prodeje dodávek s alternativním palivem (+2,1 %), Španělsko zaznamenalo výrazný pokles (-84,4 %). Výrazný pokles byl i v České republice (-86,8 %). Zdroj dat: ACEA