Plenární zasedání Evropského parlamentu přijalo 9. listopadu 2023 mírnější pozici k návrhu normy EURO 7. Podle ministra dopravy Martina Kupky je to dobrá zpráva i pro evropský automobilový průmysl, který ji může vnímat jako podporu ve své snaze o realistickou proměnu individuální dopravy. „Jsem rád, že i Evropským parlamentem prošla verze návrhu normy, která je významně střídmější a navazuje na to, co jsme schválili na Radě ministrů. Česká republika vyjednávala mírnější podobu normy a ve spolupráci s dalšími státy prosadila zachování dostupnosti individuální mobility pro všechny, zejména prostřednictvím dostupnosti malých a menších vozidel,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Dále budou zahájeny trialogy a vyjednávání mezi pozicemi Rady a EP tak, aby vznikla výsledná podoba nařízení. Pro bylo 329 z 600 hlasujících, 230 bylo proti a 41 se hlasování zdrželo.

Pozice České republiky k zásadním otázkám zůstává beze změny i pro nadcházející vyjednávání. Nadále je nejdůležitějším požadavkem prodloužení dat vstupů v platnost a jejich navázání na prováděcí akty. Česká republika také bude usilovat o jasnější specifikaci a diskuzi nad dalšími částmi návrhu, zejména pokud jde o On-Board-Monitoring, tj. systému měření emisí přímo na palubě vozidla, nebo takzvané okrajové podmínky měření. Tyto změny poté podpořili i ministři členských států na zářijovém zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Bruselu, kde byl přijat obecný přístup Rady.

Výsledek hlasování Evropského parlamentu víta i Sdružení automobilového průmyslu, které také dlouhodobě usiluje o takovou podobu normy Euro 7, která udrží na trhu širokou paletu dostupných modelů vozidel, o která zákazníci skutečně stojí, při zachování zaměstnanosti v odvětví, jeho konkurenceschopnosti a která současně bude mít i reálné přínosy pro životní prostředí.

Nadále však přetrvávají obavy z realizovatelnosti a dopadů některých technických požadavků, například navýšení požadavků na novou palubní diagnostiku vozidel či další zpřísnění emisí z otěru z brzd a pneumatik.

„I s ohledem na protichůdné pozice politických stran v Evropském parlamentu je zapotřebí ocenit kompromis, pro jehož podporu dokázal hlavní zpravodaj, pan europoslanec Alexandr Vondra, získat potřebnou většinu. Přijatý text považujeme za výrazné zlepšení původního návrhu Evropské komise. Jedním z příkladů zreálnění požadavků je například otázka vstupu v platnost. Navázání počítání lhůty pro vstup platnost až na přijetí sekundární legislativy je klíčové pro zajištění potřebného času pro výrobce i testovací centra reagovat na nové regulatorní požadavky,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Původní text vedl k neúměrným nákladům a odklonu investic od přechodu na bezemisní mobilitu, ohrožoval menší a cenově dostupná vozidla a mohl vést k uzavření výrobních závodů s vážným dopadem na zaměstnanost. Přes to všechno byl přínos pro životní prostředí velmi omezený. Skutečného zlepšení lze dosáhnout nahrazením starších vozidel novými modely s aktuální normou Euro 6/VI, v kombinaci s přechodem na elektrifikaci vozového parku.

Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) věří, že má smysl zabývat se novými požadavky normy, jako jsou emise z otěru brzd a pneumatik, protože ty jsou relevantní i pro elektrická vozidla a v budoucnu zůstanou posledními zdroji emisí z vozidel. V této souvislosti je důležité zdůraznit pokrok, který výrobci dosáhli při snižování emisí znečišťujících látek ze silniční dopravy. Popisovat vozidla Euro 6/VI jako "vysoce znečišťující" je zcela nepravdivé tvrzení. Od první normy Euro do normy Euro 6 došlo k reálnému snížení emisí z vozidel o více než 90 %.

Obavy z některých technických parametrů aktuální podoby normy nicméně nadále přetrvávají. Proto před nadcházejícím závěrečným vyjednáváním mezi Radou členských států a Evropským parlamentem o finální podobě textu apelujeme na legislativce, aby nadále pečlivě vážili technickou náročnost a realističnost jednotlivých parametrů vs možné přínosy a negativa pro uživatele a společnost. Naší snahou by mělo být podpořit zodpovědný a vyvážený přístup a přijmout takovou podobu normy Euro 7, která nebude klást zbytečné překážky českému, ale ani evropskému autoprůmyslu na cestě k dosažení již tak ambiciózně nastavených cílů v oblasti dekarbonizace (zákaz prodeje spalovacích motorů v roce 2035) a pomoci tak udržení konkurenceschopnosti autoprůmyslu v globální konkurenci, uvádí AutoSAP