Až 50 Trollin 18 se zeleným jezevčíkem může jezdit během čtyř let v rumunském Kluži. Hodnota zakázky je 115 miliónů PLN.

Solaris Bus & Coach S.A. podepsal rámcovou smlouvu na dodávku 50 trolejbusůl Trollino 18 do rumunského města Kluž (Cluj Napoca). Objednávajícím je město, provozovatelem autobusů bude místní dopravce CTP Cluj Napoca. V souladu se smlouvou budou vozidla dodávána postupně jednou za půl roku. Trollina 18 budou prvními kloubovými trolejbusy s logem zeleného jezevčíka na rumunském trhu. Vozidla budou vybavena trakčním motorem s výkonem 250 kW a přídavným zásobníkem energie ve formě superkapacitorů. Přepraví až 140 cestujících, z toho 36 sedících. Pohonnou jednotku dodá společnost Škoda. Vozidla budou vybavena klimatizací, sofistikovaným informačním systémem pro cestující a sedadly vyrobenými z vysoce kvalitního antistatického materiálu s anti-graffitovou úpravou. Trollina s uspořádáním dveří 2-2-2-2 budou vybavena nejmodernějším dotykovým panelem Solaris. Řidič bude mít k dispozici vnitřní a venkovní kamery, včetně jedné pro monitorování pantografu. Toto není první objednávka pro Kluž realizovaná Solaris. V loňském roce město objednalo 23 bezemisních autobusů Solaris Urbino 12 electric. 11 z nich je už v provozu, zbývajících 12 má být dodáno do konce letošního roku. V rámci opce může polský výrobce dodat dalších 18. CTP Cluj Napoca se tak stane operátorem s největším vozovým parkem od Solaris v Rumunsku. Je také největším provozovatelem elektrických autobusů a s přihlédnutím k plánovaným nákupům zaměřeným na ekologickou dopravu je město, co se týká elektromobility, jedním z nejmodernějších v Evropě. Zdroj: Solaris Bus & Coach S.A.

Od roku 1993 jsou řidiči připravováni na to, jak rozpoznat a vyhnout se nebezpečí a nehodám. Omniplus vyškolil přes 18 000 řidičů autobusů.

Prvního školení Omniplus se na jaře 1993 zúčastnilo dvanáct řidičů, k dnešnímu dni jich prošlo kolem 18 000, to znamená více než 700 řidičů ročně. V Německu je autobus považován za nejbezpečnější prostředek silniční dopravy, pouze 1,4 % všech nehod se zraněnými a smrtelnými následky se váže k autobusům. Odborníci jsou přesvědčeni, že k tomuto nízkému podílu významně přispívají vyškolení řidiči autobusů. Cílem bezpečnostních výcviků je poznat, jak se autobusy chovají v extrémních situacích a správně reagovat. Někteří řidiči až při testech zručnosti Omniplus poprvé zjistí, jak se chová autobus v nebezpečných situacích jako je např. rychlá změna jízdního pruhu při vysokých rychlostech, nouzové brzdění, jízda ve smyku, jízda z kopce za mokra nebo bezpečné projetí zatáčkou 180 stupnů. Omniplus od svého založení neustále bezpečnostní školení rozšiřuje. Výcvik je rozdělen do tří praktických kurzů "BasicPlus pro autokary", "BasicPlus pro městské autobusy" a dvoudenní "Prémiový bezpečnostní výcvik pro turistické autobusy". Omniplus nabízí i speciální výcvik pro řidiče školních autobusů. Zdroj: Daimler

Na linkách Dopravního podniku Ostrava najede ve zkušebním provozu s cestujícími 20 tisíc kilometrů.

Tzv. parciální trolejbus je novinkou v portfoliu vozidel vyvíjených a vyráběných společností EKOVA ELECTRIC v segmentu elektromobility. Jeho předností je schopnost absolvovat část trasy jen s bateriovým napájením, bez trolejí. Na rozdíl od elektrobusů se následně nemusí dobíjet, baterie se průběžně nabíjejí během jízdy pod trolejovým vedením. Pouze na baterie trolejbus ujede vzdálenost 12 kilometrů. Oproti jízdě na dieselagregát (dříve využívaný pohon pro trolejbusy mimo trakční vedení) je parciální trolejbus spolehlivější a také méně hlučný. Bezemisní EKOVA Electron 12T pojme až 86 cestujících, kteří v horkém létě určitě ocení, že je plně klimatizovaný. Cestující si ho mohou vyzkoušet na vlastní kůži na lince 101 od 21. srpna. Jízdní řády na facebooku EKOVA ELECTRON Zdroj: EKOVA ELECTRON

Od první myšlenky o otevření muzea historických autobusů do její realizace uplynulo deset let. Slavnostní otevření muzea zatím jen pro pozvané hosty už proběhlo.

O historii vzniku muzea pro veteránské autobusy nám povyprávěl pan Alois Koutek starší z nymburského ČSAP, velký obdivovatel a zachránce starých autobusů a dalších vozidel. "Když jsme koupili první dva vozy PRAGA RND (v roce 2000) zjistili jsme, že naši zaměstnanci - mechanici - nemají žádné zkušenosti s renovacemi. Dostávali jsme odpovědi "kdyby to byl erťák ... ". Obratem jsme pořídili Š 706 RTO linkový a opět jsme zjistili, že technici si s ním neví rady. Proto jsem oslovil nejstaršího mechanika v Městci Králové, probral s ním situaci a pustili jsme se společně do "ERŤÁKA ". Neměli jsme v té době v Městecké dílně skoro žádné opravárenské vybavení a tak jsme šli metodou, že ze tří autobusů uděláme jeden. Tím se nám začaly hromadit zbylé součástky, které se hodily k dalšímu vozu. Skladování dílů (i polovraků) jsme rozeseli po 9 místech v rámci našich středisek. Abychom své miláčky ukázali veřejnosti, začali jsme pořádat "Zlatého bažanta". Viděli jsme velký zájem lidí co s těmito stroji jezdili jednak jako řidiči nebo jako cestující. Pohled na ty "plechové krasavce" vyvolával příjemné vzpomínky a to byl ten okamžik, kde jsme přemýšleli udělat muzeum - psal se rok cca 2008. Středisko Loučeň bylo první místo, kde po 2 světové válce na okrese Nymburk vznikla "garáž" ČSAD pro autobusy a náklaďáky. V době, kdy jsme vstoupili do Nymburka bylo toto středisko svoji polohou na úžasném místě, ale bylo úplně "vybydlené". Původní budova patřila dříve k zámku jako "lesovna" , my jsme ji zažili v podobě: kancelář, 3 byty (kdy jeden nájemník platil 126 Kč měsíčně), děravá střecha atd, atd. Dílnu v té době měl pronajatu jeden soukromník, ale technický stav byl velmi podobný. Na ploše byly ještě 4 polorozpadlé kolničky, které využívali nájemníci. Oplocení bylo neudržované, též z padesátých let. Tento stav přímo nabízel místo (středisko Loučeň), kde je třeba udělat radikální změnu. Místo na muzeum bylo vybráno a teď jen sehnat ty "peníze", což jsme v době všech možných dotací považovali za nejmenší problém. Ale to byl opravdu náš velmi naivní pohled na věc. Každého, koho jsme s naší myšlenkou vybudovat muzeum, seznámili, jásal a říkal nám, že je to to pravé. Ale po pětiletém intenzivním úsilí jsme to vzdali . Všechny odpovědi končily stejně - myšlenka muzea je úžasná, máte jasné co chcete, znáte reálné finance v projektu, ale "jste soukromý subjekt - my můžeme podporovat jen státní muzea". To byla pro nás "hodina pravdy" - nikdo nám nepomůže a tak musíme sami. Rukou společnou a nerozdílnou Lojzík, Vlastík, při instalaci ještě pomáhali vnuci Matěj, Adam a jejich děvčata Katka a Lucka a já, jsme jak duševně, tak manuálně začali stavět muzeum. Aby toho nebylo málo, tak jedna rodina, která nebyla ani účastníkem řízení vyvinula iniciativu a stavební povolení se posunulo skoro o dva roky. Teprve 16. 8. 2016 jsme mohli ukázat základní kámen de-fakto pro velkou výstavní halu a 18. 8. 2018 nastalo slavnostní otevření. V době, kdy jsme stavěli velmi vážně onemocněl starší syn a tak nevyšla naše koncepce, že budeme provozovat penzion sami jako školící středisko pro renovátory a v původních dílnách se budou odbývat praktické návyky. Zůstala nám pouze základní myšlenka - muzeum bude spolupracovat se školami a bude tímto směrem rozvíjet um rodičů, prarodičů, tak aby slova "zlaté české ručičky" se překládalo do všech jazyků jako dříve. Lidé, kteří začínají od "píky" mají v životě jiný pohled na svět. Proto malá výstavní hala ukazuje nářadí (mechanika, autoklempíře, truhláře), stabilní motory profesionální i doma dělané, motory staré i současné. Dále jsou zde různé zvedáky tak, jak je vyvíjel čas. Nechybí i staré malé motocykly, stará legendární auta a dva malé náklaďáčky, ale i stroje, které nás bavily na 15-ti "Bažantech". Dominantou malé haly jsou skutečné velké volanty. Velká hala je osazena už jen velkými "stroji" . Ve staré garáži je uschován legendární autobus SOR 7,5 s výrobním číslem 8. Na volné ploše je možné vidět ještě další stroje. V muzeu je celkem 15 autobusů, 11 nákladních aut, 5 rozpracovaných strojů, 2 vleky a 1 návěs. Mimo toho máme ještě cca dalších 40 vozů, které jsou v nálezovém stavu, či již v nějakém stádiu započaté renovace. První zřejmě představíme na veletrhu Czechbus." Slavnostní otevření Muzea velkých volantů se 18. srpna v Loučeni vydařilo. Zúčastnilo se ho asi 500 "veteránistů", o přístupnosti pro širokou veřejnost budeme informovat. Za Busportál, a jistě i jeho čtenáře, přejeme muzeu hodně návštěvníků a fanoušků, a ať se alespoň v nějaké míře podaří naplnit myšlenku o "zlatých českých ručičkách". Na našem webu jsme našli historicky první článek o 5. ročníku prezentačních jízd historických autobusů a užitkových vozidel Zlatý bažant , který proběhl 12. srpna 2006 v Kolíně. A fotogalerii z posledního, patnáctého ročníku v roce 2016 si prohlédněte zde . Ostatní ročníky lze vyhledat na našem webu.

Berlínský dopravce BVG se rozhodl pořídit 15 dvanáctimetrových elektrobusů s nulovými emisemi.

Po berlínských ulicích už 5 elektrických autobusů s jezevčíkem jezdí, díky nové objednávce přibude v příštím roce dalších 15. Autobusy budou vybaveny bateriemi typu Solaris High Enerby s kapacitou 240 kWh, které budou dobíjeny standardně prostřednictvím zásuvek v depu. Cestující určitě uvítají klimatizaci a USB zásuvky. Jedno vozidlo uveze 65 cestujících, z toho 28 sedících. Osm míst bude mít přístup z nízké podlahy pro osoby s mezenou schopností pohybu. V Německu je v provozu v současné době 27 elektrických autobusů Solaris, například v Brunswicku, Hannoveru, Hamburku, Frankfurtu a Drážďanech. Zdroj: Solaris

Reportáž z víkendu otevřených vrat dopravního muzea ve Strašicích na Rokycansku.

Víkend otevřených vrat ve strašickém Muzeu dopravy ve spojení s jízdami historických (nejen) autobusů, připadající na druhý sprpnový víkend, bývá každoročně špičkou každé muzejní sezóny. Jsou totiž součástí doprovodného programu Strašického posvícení a to již po desáté. Právě při Strašickém posvícení roku 2009, mohli první návštěvníci shlédnout výstavku prvních několika vozidel, která byla v bývalé tankové hale, pomalu se měnící v Muzeum dopravy. Od té doby se hala poněkud zaplnila vozidly ať historickými, nebo těmi z dob nedávno minulých, která si na punc veterána musí ještě nějaké to léto počkat, leč z našich silnic již velmi rychle mizí... Letošní přírůstky v muzejní sbírce jsou tři. Prvně jmenujme trolejbus Škoda 21 TrACI ex. Plzeň, ev čísla 488, získaný v květnu, druhý je též trolejbus, ale 9 TrHT26, dovezený koncem června z leteckého muzea AIR park ve Zruči, kde fungoval jako skladiště od roku 1993. A poslední přírůstek je nejstarší. Je jím skříň vozu elektrické tramvaje Brožík-Křižík z roku 1899, evč. č. 6. tramvaj byla roku 1936 přestavěna na obousměrný vlečný vůz a vyřazena v roce 1957. Dále sloužila jako včelín a kolna v obci Sedlec u Plzně. Stěhování vozu do Strašic proběhlo v březnu. Ke strašickému posvícení patří také jízdy historických vozidel, které si našly oblibu jak mezi návštěvníky muzea, tak i mezi obyvateli a návštěvníky obce. Strašice jsou totiž poměrně rozlehlé, mají 2 500 obyvatel a skládají se ze tří částí Ves - Huť a Dvůr. Všechny tyto části s dějištěm pouťové zábavy a kulturními akcemi, propojuje okružní linka, která vyjíždí v hodinovém intervalu a těší se velké oblibě u veřejnosti. Ne poprvé se ale bylo možno setkat na okruhu, avšak pochopitelně pouze v areálu kasáren, i s trolejbusem. Až čtyřikrát za den vyjely na fotojízdu trolejbusy Škoda 21 TrACI, který je vybaven pomocným dieselagregátem, nebo 14Tr doplněný o vojenskou elektrocentrálu na vlastním podvozku. V neděli na poslední jízdu vyjely oba trolejbusy současně. Pokud ještě někdo Muzeum dopravy ve Strašicích nenavštívil a rád by tak učinil, do konce sezony bude otevřeno ještě v termínech 1. a 2. září a 14. a 15. října. Po té bude zazimováno a nová sezona se otevře v květnu 2019. Podrobnější informace budou včas zveřejněny na webových stránkách muzea . Michal Kouba, Škoda-bus klub

Solaris Bus & Coach vytvořil dálkový systém eSConnect pro zlepšení diagnostických a servisních řešení, a sběr a analýzu dat z vozidel.

Vozidla vybavená eSConnect umožní polskému výrobci vytvořit databázi skutečných provozních údajů a zdokonalování svých současných řešení. eSConnect, vyvinutý pro účely servisní podpory, může být nainstalován v každém elektrickém vozidle Solaris, a to i těch, které již byly dodány zákazníkům. Někteří se již rozhodli svou flotilu do pilotního systému zařadit. Nejdůležitjší pro dopravce je to, že mohou se získanými informacemi pracovat a optimalizovat využití vozového parku. Získané údaje obsahují kromě jiného informace o poloze vozidla, aktuální stav baterie, spotřebu energie a počet ujetých kilometrů podle času. eSConnect pomáhá při dálkové identifikaci případných závad hlášených na palubní desce řidiče, sledování provozních parametrů vozidla a generování statistik, například počet nabíjecích cyklů a čas potřebný k dobití baterií. Zdroj: Solaris

Scania zaregistrovala za prvních 7 měsíců roku 2018 v České a Slovenské republice 1 386 nových vozidel nad 16 tun.

V České republice se registrovalo 879 a na Slovensku 507 Scanií v kategorii nad 16 tun. V součtu obou trhů je to od ledna do července 1 386 nových vozidel s Griffinem ve znaku. S celkovým podílem 19,2 % se tak švédský výrobce dostal do pozice lídra. Marián Černoch, obchodní ředitel Scania pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, říká: „Jsme rádi, že naše nová generace nákladních vozidel vítězí nejen v řadě nezávislých testů, ale také u samotných zákazníků. Majitelé vozidel hodnotí kladně nízkou spotřebu, která významnou měrou přispívá k bezkonkurenční ekonomice provozu, spolehlivost a především servis dostupný 7 dní v týdnu. Řidiči zase oceňují skvělou ovladatelnost, celkové ergonomické uspořádání interiéru, nadstandardní výhled z kabiny pro dobrou orientaci a v neposlední řadě samotný jízdní komfort. O to více nás těší, že úspěchu jsme nedosáhli pouze v tradičním segmentu regionální a dálkové dopravy, ale také u aplikací pro stavebnictví, nakládání s odpady a hasičskými speciály.“ Zdroj: Scania

Pondělí 13. srpna 2018, sedmá hodina ranní, smyčka Martinov. Jindy poklidná nástupní zastávka linky č. 4 tento den nezvykle žije. První dojmy.

Důvod zvýšeného zájmu běžný cestující spatří - pokud prohlédne přes řadu fotografů a zástupců Dopravního podniku Ostrava (dále DPO) - stát ve smyčce. Je jím nová ostravská tramvaj Stadler Tango NF2, která zanedlouho v nástupní zastávce nabere své historicky první cestující. Zkušební provoz s cestujícími je jedním z posledních kroků, které jsou nezbytné pro schválení tohoto nového typu u Dražního úřadu ČR a pro získání homologace pro evropské trhy. Předchozí měsíce byly již úspěšně absolvovány zkušební jízdy bez zátěže a s neživou zátěží. Své premiérové vypravení do provozu s cestujícími nová tramvaj s ev. č. 1701 zahájila v pondělí 13. sprna na kurzu 4/105-205 s odjezdem v 7:08 z Martinova. Kromě novinářů a zástupců DPO byly na první jízdě přítomny i hostesky, které cestujícím rozdávaly balonky a čokoládky s motivem společnosti Stadler. První dojmy z jízdy novou tramvají popsal server mhdzive.cz Hlavně v současném teplotně nadprůměrném období je velkou výhodou celovozová klimatizace - připomeňme, že se jedná o první klimatizovanou tramvaj v Ostravě. Nicméně při vyšších rychlostech tramvaj dost "cuká a háže" (podobně jako tramvaje typu ČKD T6), což snižuje komfort a požitek z jízdy. Po konzultaci jsme ovšem zjistili, že jde o vlastnost prvního vozidla a že další z již osmi dodaných tramvají mají jiné tlumiče, přičemž tento první kus na výměnu tlumičů teprve čeká. Z pohledu řidiče pak není úplně ideálně umístěno právě zpětné zrcátko, řidič vozu musí otočit hlavu téměř do pravého úhlu, což jistě není tolik příjemné, a navíc tím trpí krční páteř. Také ovládací panel má nevhodné uspořádání a na dnešní dobu je také poněkud zastaralý. Jako u každého nového typu lze i u tohoto očekávat další drobné nedostatky, které se v průběhu provozu odstraní. Více na mhdzive.cz

Volvo Buses má objednávku na čtyři autobusy Volvo 7900 Electric od dopravců Bivab a Uddevalla Omnibus pro město Uddevalla na západě Švédska.

Hybridní autobusy Volvo jezdí ve městě Uddevalla od roku 2014. Nové elektrické autobusy budou provozovány od příštího léta. Jsou prodávány jako kompletní řešení na klíč, Volvo se postará o servis vozidel i jejich baterií za pevnou měsíční cenu. Údržbu zajistí společnost Bröderna Brandt Lastvagnar v Uddevalle. Elektrické autobusy mají kapacitu baterií 200 kWh. Budou nabíjeny prostřednictvím CCS kabelů v depu a pantografy pro rychlé nabíjení na trasách. Volvo v současné době prodává elektrická autobusy ve Švédsku, Británii, Lucembursku, Nizozemsku, Norsku a Polsku. V červnu získalo objednávku na 30 elektrických autobusů od společnosti GS Buss a Västtrafik pro veřejnou dopravu v Göteborgu, což je zatím největší objednávka elektrických autobusů ve Švédsku. Zdroj: Volvo