Na trase číslo 503 Konwiktorska - Natolin vyjel s cestujícími první ze 130 objednaných elektrických autobusů Solaris Urbino 18 s evidenčním číslem 5870.

Smlouvu na dodání 130 elektrických autobusů Urbino uzavřely Solaris a MZA v červenci loňského roku. Dodávky všech autobusů skončí v listopadu 2020. „Pro obyvatele Varšavy je to obrovský krok ke zlepšení kvality ovzduší v hlavním městě. Je to také excelentní příklad moderního řízení městské dopravy a přechodu k udržitelné městské dopravě,“ říká Javier Calleja, generální ředitel společnosti Solaris Bus & Coach SA. Každý ze 130 kloubových elektrických autobusů Urbino přepraví 133 cestujících. Vozidla jsou vybavena vysokovýkonnými bateriemi Solaris 150 kWh s dlouhou životností a velkým počtem nabíjecích cyklů. Solaris uvádí, že stejné řešení implementoval v elektrických autobusech provozovaných mimo jiné v Bruselu a v Barceloně. Baterie budou dobíjeny jak zásuvkami (každé vozidlo má dvě zásuvky), tak pantografy. Nákup nových kloubových elektrických autobusů vyrobených Solaris je pro nás velkou událostí. Díky nim a našim dalším investicím do vozového parku se brzy budeme moci pochlubit téměř 500 vozidly s nízkými a nulovými emisemi. To je jeden z nejlepších výsledků v celé Evropě a skvělá zpráva pro obyvatele Varšavy,“ říká Jan Kuźmiński, generální ředitel dopravní společnosti Miejskie Zakłady Autobusowe Sp. z o.o. (MZA). Varšava bude mít celkem 160 elektrických autobusů a zařadí se na třetí místo v Evropě. MZA realizoval projekt nákupu elektrických autobusů se související infrastrukturou s pomocí fondů EU v rámci Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí 2014–2020. Spolupráce mezi výrobcem z Bolechowo a společností MZA ve Varšavě sahá do roku 1997. Dosud je jejím největším klientem. V průběhu 24 let dodal Solaris do Varšavy přes 1 100 vozidel, z toho 21 elektrických. poháněných. Do roku 2022 má být jedna třetina autobusové flotily ve Varšavě s alternativním pohonem, elektrickými, hybridním nebo plynovým. Solaris

Rámcová dohoda na devadesát dieselových autobusů počítá s předpokládanou hodnotou zakázky 477 milionů korun. Nabídky očekává začátkem května.

Předmětem nové veřejné zakázky Dopravní společnosti Ústeckého kraje (DSÚK) je uzavření dvouleté rámcové dohody na dodávku nejvýše 90 částečně nízkopodlažních autobusů délky 9,9 - 11 m na motorovou naftu. Jedná se o vozidla stejné kategorie, na které je Rozhodnutím ÚOHS zakázáno plnění Rámcové dohody a následně Kupní smlouvy se společností Zliner. Rámcová dohoda umožní DSÚK nakoupit vozidla postupně, nemusí tedy v případě, že bude moci od Zliner vozidla zakoupit odebrat všech 90 autobusů, ale jen deset. U Krajského soudu v Brně jsou podány dvě žaloby, vztahující se k vydaným Rozhodnutím o zákazu plnění Rámcových dohod. DSÚK čeká na výsledek řízení a podle toho se budou odvíjet i další kroky. "Dopravní společnost Ústeckého kraje zvolila opětovné vyhlášení z důvodu, že vozidla opravdu potřebujeme a z hlediska nákladů, je určitě výhodnější provozovat vlastní vozidla, než vozidla pronajatá a u některých ještě hradit další náklady spojené s jejich provozem," uvedl Milan Šlejtr, ředitel DSÚK. Autobusy budou nasazeny v původně plánovaných oblastech Litoměřice, Lovosicko-Lounsko a Litvínov-Bílina. Od února 2021 pak v dalších oblastech Podbořansko a Lounsko-západ. Předpokládaná hodnota nové zakázky 477 mil. korun bez DPH, je o cca 61 milionů nižší než je hodnota smlouvy se Zliner. "Předpokládaná hodnota nyní vyhlášené veřejné zakázky vycházela z průměrů základní ceny samotného vozidla a byla navýšena o dnes známé položky části přídavného vybavení. V technické specifikaci oproti předchozí veřejné zakázce není požadováno přídavné vybavení v takovém rozsahu (např. nosiče kol, skiboxy, druhá kompletní sada pneumatik ke každému vozidlu), případně další zařízení, které budou dodány zadavatelem. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky ještě není cenou konečnou, nabídnutou případným vítězným dodavatelem," vysvětluje Milan Šlejtr. DSÚK zveřejnilo také nabídkové řízení na 2 minibusy s délkou 7-9 m. Nabídky do obou zakázek je možné podat do začátku května, stejně jako na 40 autobusů na CNG uveřejněnou už začátkem února .

Polské debutové turné SOR NS 12 začalo ve vratislavské společnosti Sevibus, u dlouholetého zákazníka SOR Libchavy. Následovat budou další města.

Novou generaci městských autobusů SOR NS představil výrobce poprvé v roce 2016 na IAA v Hannoveru. Zatímco u nás jezdí ve dvanáctimetrových (v Mostě, PID) a kloubové verzi (zkušebně v Hradci Králové, Českých Budějovicích a chystá se do Kladna) i jako trolejbusy (Opava, Teplice a chystají se do Jihlavy) a elektrobusy (Hradec Králové, Arriva, 3ČSAD), v Polsku vyjel tento typ poprvé na zkušební testy v březnu 2020. Sevibus

Debut tří vodíkových Van Hool A330 pro Keolis a Arriva ve městě Aalborg v regionu Severního Dánska. Město získalo také novou čerpací stanici.

Ve městě Aalborg vyjely v polovině března tři autobusy na vodík od belgického výrobce Van Hool A330 s palivovými články od společnosti Ballard a elektrickým pohonem s výkonem až 160 kW od Siemens. Novou čerpací stanici na východě města vybudovala dánská společnost Green Hydrogen. Jedná se o projekt 3Emotion spolufinancovaný EU ve výši 1,2 mil. eur. Provoz vozidel je zatím na tři roky, očekává se ale další pokračování. Jeden z autobusů bude jezdit po městské trase 17 (Saltumvej-Strubjerg) a bude provozován společností Keolis. Dva další provozuje Arriva na regionální lince 72 (Aalborg-Hjørring). Vozidla ujedou kolem 150 000 km ročně a přepraví asi 1 milion cestujících, ušetří asi 60 000 litrů nafty a 131 tun CO2 v životním prostředí, včetně podstatného snížení škodlivých částic. Elektřina pro výrobu vodíku v čerpací stanici je používána pouze z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a sluneční energie, systém je nastaven tak, aby ji využíval pouze v obdobích s přebytkem elektřiny v síti. Autobusy A330 jsou dvanáct metrů dlouhé s prostorem pro 78 cestujících a mají minimální dojezd 350 km na natankování 38 kg vodíku. Region Severní Dánsko a Aalborg mají společný cíl, být průkopníky v transformaci na zelenou veřejnou dopravu. Autobusy s palivovými články patří k vozidlům s nulovými emisemi, proto jsou v souladu s cílem Dánska mít veškerou veřejnou dopravu do roku 2030 bez emisí. Přestože jsou autobusy již v provozu, oficiální inaugurace proběhne až po uvolnění opatření z důvodu COVID-19. 3emotion.eu

ČSAD MHD Kladno rozšíří v létě svou flotilu o 28 nových autobusů Iveco, Scania a SOR na CNG.

Další nové ekologické autobusy na stlačený zemní plyn od IVECO a Scania pro 80 a 110 cestujících a dva velkokapacitní kloubové autobusy SOR pro 143 cestujících jsou určené na linky v Kladně a jeho okolí a na spoje směřující do Prahy. TEZAS servis dodá 14 dvounápravových dvoudveřových Iveco Crossway Low Entry, Scania 12 dvounápravových třídveřových nízkopodlažních Citywide Suburban a SOR Libchavy 2 kloubové nízkopodlažní NBG 18. Vozidla za 173,45 mil. Kč byla částečně financována z dotačního programu IROP, výzva č. 50, udržitelná doprava, ITI Pražská metropolitní oblast. Za posledních deset let pořídilo ČSAD MHD Kladno, patřící do skupiny Arriva, 124 autobusů na CNG, naposledy vloni v srpnu dvacet sedm od Iveco, Scania a SOR . V červnu přijedou další.

Nová generace elektrického motoru pro silniční vozidla je připravena k výrobě. Technologie TSA dosud pohání hlavně vozidla kolejová.

Díky produktům Traktionssysteme Austria (TSA) se sídlem ve Wiener Neudorf se pohybují miliony lidí v 60 zemích po celém světě, od polárního kruhu po rovník. Technologie TSA pohání vlaky metra a tramvaje ve Vídni, motory pro své trolejbusy používá Hess nebo Solaris. Nová „Road“ obchodní jednotka TSA se zaměřuje na tři klíčová slova: lehčí, efektivnější a levnější. U elektrických vozidel je energie obvykle dodávána baterií, ta představuje téměř 40% nákladů na moderní městské autobusy, uvádí TSA. Díky energeticky úsporným pohonům je možné baterii zmenšit a snížit náklady na pořízení a provoz vozového parku. Motor s nižší hmotností, ale se stejným výkonem, umožňuje také zvýšit počet přepravovaných cestujících. TSA uvádí: V následujících letech bude hrát veřejná doprava a odvětví užitkových vozidel rozhodující roli při snižování emisí CO2. Pro společnost TSA znamenají tyto změny novou příležitost vstoupit to tohoto sekmentu se zaměřením na vývoj motorů. Nabídkou spolehlivých elektrických motorů pro autobusy a užitková vozidla plánuje TSA významně přispět k k dekarbonizované mobilitě. V plánu jsou další oblasti použití, jako jsou zemědělská vozidla, popelářské a pozemní vozidla na letištích. Dva nové motory vyvinuté pro městské elektrické autobusy jsou navrženy a vyrobeny v Rakousku. První s výkonem přes 300 kW již byly použity v místní veřejné dopravě. V únoru TSA oznámilo uvedení nového motoru "High Torque" s vysokým točivým momentem vyvinutého pro bateriové elektrické autobusy v kopcovitém terénu. TSA

Jak lehké nebo těžké je zachránit autobus, který vlastně už ani jako autobus nevypadá. Příběhy z muzea v Loučeni - výrobce Karosa Vysoké Mýto.

D omov pro veterány v Loučeni - Muzeum rodiny Koutkových - ukázali majitelé prvním hostům v srpnu 2018. Pro veřejnost otevřeno není, své vzácné kousky ukazují jen po domluvě předem. Celkem mají více jak 80 vozidel, z nichž ta nejvzácnější jsou umístěna v loučeňském muzeu. Potkali jsme se s pány Aloisem Koutkem starším a mladším a strávili povídáním o historii několik hodin. Vzhledem k letošnímu 125. výročí založení Karosárny Sodomka ve Vysokém Mýtě, jsme se zaměřili hlavně na vozidla vyrobená právě tam, respektive následně v Karose. K našemu rozhovoru stačilo položit jednu otázku. Jak to všechno vlastně začalo a jaký váš exponát považujete za nejvzácnější? Všechno to začalo v roce 2000, kdy jsme zakoupili dva vraky autobusů Praga RND. Těšili jsme se na jejich renovaci, ale současně v té chvíli jsme zjistili, že nemáme nikoho, kdo nám s touto renovací pomůže. Všichni, se kterými jsme mluvili, hovořili o autobusech RTO - jako veteránech, které znají a umějí je opravovat. Ono to nebylo tak, jak jsme se slovně dozvěděli, protože i na první linkový autobus Š 706 RTO jsme dostávali stejné otázky. Nejsou na to již náhradní díly, lidé, kteří to dělají, jsou již dávno v důchodu atd. Přesto jsme našli jednoho mechanika, který o těchto vozech ještě věděl mnoho informací a dovedl je opravovat. Proto jako první zrenovovaný autobus byl linkový autobus Š 706 RTO. Líbil se nám zájezdový autobus Š 706 RTO Lux a proto jsme začali s jeho renovací. K řadě RTO patřil i přívěs Jelcz PO 1E, který jsme rovněž zrenovovali. Zásadní zlom v našem pohledu nastal 25. října 2005, kdy jsme se osobně potkali na autobusové výstavě v Letňanech s panem Příhodou . Koupili jsme si od něho knížku „90 let výroby značky Praga“, nechali jsme si do knihy dát věnování a mimo jiné začalo neskutečně cenné povídání o tom, jak on své muzeum Praga začal a jakými cestami v různém období procházel. Z rozhovorů, které jsme od té doby vedli, jsme zjistili to nejdůležitější, čím jsme se po celou dobu řídili. Nemá cenu dělat věci, které mají všichni okolo, ale zaměřit se na věci, které jsou jedinečné a málo rozšířené. Na té letňanské výstavě jsme představovali i nálezový stav autobusu Škoda 706 RO a díky radám pana Příhody jsme začali s renovací tak, abychom se odlišili od ostatních vozidel, která se v malém množství daného typu v České republice nacházela. Byl to počátek toho, že jsme začali sbírat a renovovat samé „vzácné exponáty“. Kromě pana Příhody v souvislosti s našimi veterány jsou pro nás nejdůležitější ještě tři osoby, říká Alois Koutek mladší. „Nebetyčná studnice znalostí a pokladů a mapovač vraků“ Jan Arazim. Věděl všechno, kde vrak leží, komu patří, kdo je schopen jej opravit. Vlastně nás navedl i na náš návěs NO 80. Ten patří mezi naše nejvýznamnější vozy, byl vyroben v Karose jako jediný. Návěs naposledy využívali na Slovensku při výstavbě závodu Duslo Šala. Ráno a odpoledne vozila souprava s osobním návěsem zaměstnance do práce a z práce a v pracovní době byl návěs odpřažen a tahač po stavbě rozvážel s nákladním návěsem plynové bomby. Když byl z provozu vyřazen, nechal ho náměstek ČSAD přetáhnout do hor (on byl myslivec) a měl sloužit jako sklad pro obilí na krmení zvěře. Protože byl umístěn poměrně daleko v horách, myslivci jej nevyužívali a postupně zarostl v náletovém porostu. Jeho zachráncem byl velký nadšenec a předseda RTO klubu na Slovensku Jaro Matúšek z Bratislavy , který je znám v odborné veřejnosti jako znalec historie, autobusů, vláčků, ale také jako malíř kreseb s dopravní tématikou. On byl ten, který vyhodnotil, že se jedná o velkou vzácnost a že není schopen provést celkovou renovaci. A tak jsme jej od něho zakoupili. Druhý velmi důležitý a neskutečně odborně i pracovně zdatný člověk, se kterým jsme se potkali, byl Ladislav Tetera z Kroměříže . Všichni jsme byli naladěni na „stejnou vlnu“, vzájemně jsme si pomáhali ve všem, co nás v rámci renovací provázelo. Třetí byla vaše šéfredaktorka Dáša Braunová . Nadšená autobusařka, naše autobusy i hodně fotila a mnoho dnes již také historických dokumentů je na vašem webu. Zajímavý příběh má i autobus Š 706 RO „Dakota“ , který jsme objevili jako chatku u mlýna na Soběslavsku. Původní majitel využíval autobus jako včelín a aby získal prostor uvnitř autobusu a odlehčil jej, prodal motor „kolotočářům“. Jeho syn, elektrikář, z tohoto včelína udělal chatku. Pro lepší vstup si kolem ní postavil kamennou zídku a již nikdy nepočítal s tím, že by se autobus někam přemísťoval. Když do stromu, který byl těsně vedle této chatky, udeřil blesk, rodina se bála již chatku využívat a v době, kdy jsme se s nimi potkali, nám přislíbili prodej. Vyproštění autobusu z terénu, ve kterém byl umístěn, bylo obtížné, ale přesto nám majitel slíbil, že ho do 14 dnů dostane na silnici. Nepodařilo se mu to ani po měsíci a proto jsme si sami zajistili jeho vysvobození. Když se se svou chatičkou rozloučili děti a odnesly si hračky a peřiny, byl náš! V té době řada lidí vydělávala na sbírání starých věcí a výkupem do šrotu, měli jsme proto strach, že nám naši „kupu šrotu“ někdo ukradne. Podle zkušeností řidičů nákladních automobilů z Ruska jsme pro jistotu odšroubovali volant. Nakonec jsme úspěšně naše RO po vlastní ose za Liazkou dostali do bezpečí do Nymburka. Podobnou historii má i vlek PRK 6 vyrobený ve Vysokém Mýtě firmou Sodomka pro říšskou poštu. Ten pochází od Pelhřimova. Patřil jednomu zemědělci jako úkryt pro slepice, ale rád by se ho zbavil. Přístupová cesta k němu byla z louky jiného zemědělce, což byl problém dohodnout se v rámci sousedských vztahů. Pomohl nám až místní starosta hasičů, také veteránista. Ten byl po renovaci na jeho křtu a dosud je naším kamarádem. Unikátní „na světě“ jsou také největší kabriolet - Š 706 RTO a replika kloubového autobusu . Tato vozidla všichni znají z různých srazů a akcí ( například z několika ročníků srazů Zlatý bažant ). Do budoucna už je ale zřejmě ponecháme v muzeu. Co máme nového a na co jsme pyšní, je stěhovací vůz Š 706 R z 50. let s dřevěnou karosérií, který se nám podařilo po 15 letech získat. Máme také nově zachráněný trolejbus SOR vyrobený speciálně pro olympiádu v Soči s dvourychlostní převodovkou. Jezdil naposledy u Arrivy v Teplicích. Nejposlednější přírůstek je kloubový autobus sloužící pro demonstraci pohybu nevidomých lidí. Připravujeme ještě několik zajímavých projektů, o které se podělíme příště. Ale jak jsme úvodem říkali, zkušenosti pana Příhody pro nás jsou k nezaplacení, protože stejně jako on přišel k názoru, že největší problém jeho muzea je místo, je to problém i náš. Děkujeme za povídání pánům Koutkovým a věříme, že v této koronavirové době naše čtenáře potěší. Těšíme se také na pokračování o dalších zajímavých zachráněných pokladech (my už pár podrobností víme:)) Za redakci Jana Hakrová

Plzeňské městské dopravní podniky trolejbus otestují na zkušební lince, která rozšíří dopravu mimo trolejové vedení a spojí západní a východní okraj Plzně.

Parciální trolejbus EKOVA Electron 12T ukončil jízdy Prahou a je připraven zamířit do města Plzně. Pobyt v Praze si trolejbus o několik měsíců prodloužil oproti původní dohodě a od konce září do března s cestujícími najel celkem 16 554 kilometrů. Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) budou parciální trolejbus testovat na zkušební lince, která spojí západní a východní okraj města (vede od ústředního hřbitova přes centrum až do Křimic a Malesic). EKOVA Electron 12T s dojezdem 12 km na baterie tak doplní provoz trolejbusů domácího výrobce v části města, které není plně vybaveno trakčním vedením. Stěhování trolejbusu do Plzně bylo původně naplánováno na tento týden. Vzhledem k opatřením, které vyhlásila vláda České republiky v souvislosti s pandemií koronaviru, se zatím přesun vozidla do západočeské metropole odkládá. EKOVA

Po několikaletém jednání získal český výrobce odbavovacích systémů největší kontrakt v historii firmy. Nejmodernějšími terminály vybaví dopravní podnik Lvivavtodor.

Vysokomýtské Mikroelektronice se daří. Každý rok překonává předchozí rekordní výsledky. V loňském roce dosáhla nejvyšších tržeb a získala také největší zakázku ve své historii. Letos oba rekordy znovu padnou. Tržby se blíží jedné miliardě korun a podepsala další rekordní kontrakt na dodávku odbavovacího systému pro dopravní podnik ukrajinského města Lvov v hodnotě přes 230 milionů korun (9,2 mil. Eur). Pro zajištění výroby stále hledá nové zaměstnance, jejichž mzdy letos v únoru opět valorizovala. Získání Ukrajinské zakázky předcházelo několikaleté jednání. Od roku 2017 probíhalo více kolové výběrové řízení, které bylo 12.3.2020 úspěšně zakončeno podpisem smlouvy s dopravním podnikem Lvivavtodor. Předmětem dodávky je vybavení více než 950 vozidel, tramvají, trolejbusů, autobusů a minibusů systémem pro platbu jízdného pomocí bezkontaktních bankovních karet EMV, mobilních telefonů i validaci papírových jízdenek pomocí 2D kódů. Podobný systém najdete i v Praze, Plzni nebo Ostravě. Ve Lvově bude navíc možnost odbavení pomocí 2D kódů (nejčastěji QR kódy) na displejích mobilních zařízení nebo papírových jízdenkách. Bude se jednat o jeden z nejmodernějších odbavovacích systémů v Evropě. Konkrétně se jedná o 3 168 vozidlový terminálů CVP a CVB, 953 terminálů řidiče OCT, které budou zajišťovat sledování polohy vozidel, přenosy dat, ovládat vozidlové informační systémy a další prvky. Nový systém by měl zautomatizovat celý odbavovací proces a integrovat dílčí soukromé dopravce. Dle zkušeností z již realizovaných projektů se očekává, že pohodlnější odbavení zvýší zájem veřejnosti o využívání hromadné dopravy a spolu s efektivnějším výběrem jízdného přispěje ke zvýšení tržeb. Cestující ve Lvově by nový způsob odbavení měli začít využívat na podzim příštího roku, což je u projektů takového rozsahu poměrně brzy. Jedná se totiž z velké části o projekt na míru s vývojem HW i SW. S realizací podobně rozsáhlých projektů má Mikroelektronika bohaté zkušenosti a může se opřít o léta optimalizované vnitřní procesy a organizaci výroby včetně materiálového zajištění. Aktuálně největší kontrakt v historii firmy byl však uzavřen přesně v den vyhlášení nouzového stavu v ČR v souvislosti s nákazou Covid-19. Firma již nyní preventivně zavedla opatření jako práce z domu, jednání s partnery pouze přes prostředky neosobní komunikace, reorganizace pracovních směn a nová hygienická opatření. To jsou bezprecedentní okolnosti, které nepochybně budou mít na realizaci zakázky vliv. Proto je již nyní bere při plánování projektu v potaz. Načasování se nezdá být ideální, ale Mikroelektronika to naopak bere jako pozitivum. „ Podpis takového kontraktu přináší vítanou stabilitu a pomůže překonat nadcházející období určité nejistoty “, říká obchodní ředitel Jan Šilar. Zakázka pro Lvov není jediná. Firma má průběžně zajištěny zakázky v dlouhodobém horizontu a proto stále hledá nové programátory, softwarové analytiky a další pozice. V tom ji pomáhá i nově zřízené pracoviště pro SW pozice v Pardubicích. Mikroelektronika je česká společnost založená v roce 1991. Vedle vývoje a výroby odbavovacích systémů pro veřejnou dopravu se zabývá i výrobou elektroniky na zakázku. Z toho důvodu disponuje pokročilými technologickým vybavením pro vývoj a výrobu elektroniky. Zaměstnává přibližně 280 lidí a její obrat se za poslední 4 roky téměř zdvojnásobil. Aktuální výhled přesahuje 900 milionů korun. Její produkty slouží cestujícím ve více než 40 zemích, především v Evropě, Jižní Americe a Střední Asii. Mikroelektronika

Bolesławiec je 28. polské město, které bude používat bateriové autobusy Solaris. Od premiéry prvního e-busu jich je v Polsku v provozu více než 350.

Zástupci společnosti Solaris Bus & Coach S.A. podepsali smlouvu se starostou města Bolesławiec na dodávku dvou elektrických 8,9 metrů dlouhých autobusů, dvou stacionárních nabíječek a poprodejní servis za 4,8 milionů PLN (cca 28,8 mil. Kč). Dva Urbino 8,9 LE electric budou předány Úřadu pro veřejnou dopravu (Miejski Zarząd Komunikacji) do 11 měsíců od podpisu smlouvy. Bateriové autobusy budou poháněny centrálním trakčním motorem o výkonu 160 kW. Energie bude uložena v bateriích Solaris High Energy o celkové kapacitě 160 kWh nabíjené plug-in. Jedna ze dvou objednaných nabíječek bude moci dobíjet buď dva autobusy současně výkonem 40 kW nebo jeden výkonem 80 kW. 8,9 metrové Urbino přepraví 58 cestujících, z toho 20 na sedadlech. Informační systém bude přizpůsoben pro zrakově postižené, budou vybaveny kamerovým systémem a rampami pro invalidní vozíky. Cestující budou mít k dispozici porty USB. Spolupráce S Úřadem veřejné dopravy v Bolesławci sahá do roku 2011. Od té doby společnost Solaris dodala 21 nízkopodlažních městských autobusů. Solaris