… pokračujeme nejprve na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne. Pátá část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Hlavním cílem tohoto dne bylo Lausanne. Protože jsme ale cestou z La Chaux-de- Fonds míjeli několik větších měst, neodolali jsme a udělali v nich krátké zastávky. Prvním takovým městem byl Neuchâtel. Páteří tamní MHD jsou trolejbusy, které jezdí na linkách 1, 2, 7 a 8. Nasazovány jsou kloubové vysokopodlažní vozy značky Hess ve dvou verzích – starší z let 1983-4 a novější z roku 1991. Těm sekundují zánovní nízkopodlažní autobusy MAN, které zajišťují nízkopodlažní spoje i na trolejbusových linkách. Zajímavostí je podzemní lanová dráha, která spojuje výše položené vlakové nádraží s centrem města, které se nachází na břehu Neuchâtelského jezera. Další zvláštností je linka číslo 5, neboť je to ve zdejší MHD jediná linka tramvajová. Ve skutečnosti je to něco na pomezí tramvaje a lehké železnice, což je ve Švýcarsku celkem běžná věc. Linka jezdí z centra města podél jezera do obce Boudry. Více informací o neuchâtelské MHD naleznete na www.tn-neuchatel.ch . Další zastávkou, tentokrát však opravdu velmi krátkou, byl Fribourg. Tamní specialitou je pravidelný provoz duobusů, což jsou vozidla, která na rozdíl od trolejbusů s pomocným dieselagregátem mají stejný výkon při jízdě na naftu jako při jízdě na elektřinu. Duobusová doprava je tam provozována na linkách 1, 2 a 3, přičemž každá z linek má úsek, který není vybaven trolejovým vedením, takže zde jezdí duobusy na naftový pohon. Viděli jsme kloubové duobusy značky Hess, a to starší vysokopodlažní i novější nízkopodlažní. Stránky fribourgského dopravního podniku najdete na adrese www.tpf.ch . Po příjezdu k Ženevskému jezeru.jsme nemohli vynechat města Villeneuve, Montreux a Vevey. Tato tři města leží na světoznámé švýcarské riviéře a vytvářejí prakticky souvislou zastavěnou oblast, v níž páteř místní dopravy tvoří trolejbusová linka. Hromadnou dopravu zde v minulosti (1888-1958) zajišťovaly elektrické tramvaje, provoz trolejbusů se datuje od roku 1957. Do dnešních dnů je stále v provozu pouze jediná trolejbusová linka 1, jejíž trasa měří přes 13 km. Dopravu zajišťují trolejbusy Van Hool / Kiepe AG 300T, které jsou pro provoz na takto dlouhé lince vybaveny velmi pohodlnými sedačkami. Samozřejmostí je automat na jízdenky v každém voze. Více informací na www.vmcv.ch . Lausanne je jediným švýcarským městem, ve kterém je v provozu metro. Dvoudílné soupravy provozované na lince m1 vzhledově připomínají tramvaj, proud odebírají z vrchního trolejového vedení a jezdí po jednokolejné trati s výhybnami. Větší část této tratě se nachází na povrchu, jen krátký úsek v centru města je podzemní. Linka m2, která je specifická díky velkému stoupání a s tím spojenému ozubnicovému provozu, v současnosti prochází komplexní rekonstrukcí a její provoz nahrazuje autobusová linka MB. Podobně jako metro zajíždí v centru Lausanne pod zem i místní dráha firmy LEB vedoucí do obce Bercher. Dále Lausanne skýtá jeden z nejzajímavějších trolejbusových systémů ve Švýcarsku. Kromě deseti kloubových trolejbusů převzatých ze Ženevy (Saurer/Hess, r.v. 1982-83) jsou ve stavu jenom sólo vozy (FBW/Hess a NAW/Lauber, r.v. 1982-90), které v drtivé většině jezdí v soupravě s přívěsy. Nejstarším přívěsům je přes 30 let, ty nejnovější jsou nízkopodlažní. Kdo má zájem o jízdu trolejbusovým přívěsem v tomto městě, neměl by s jeho návštěvou příliš otálet. Na nejbližší roky je vypsáno výběrové řízení na článkové trolejbusy, které téměř všechny tyto pro Lausanne charakteristické soupravy nahradí. Pro zajímavost uvádíme, že v Lausanne už jednou moderní kloubové trolejbusy (dokonce duobusy) jezdily. Byly to vozy Neoplan N 6121 podobné konstrukce jako trolejbusy v Basileji. Ani v Lausanne jim však štěstí nepřálo. Po několika požárech se dopravní podnik rozhodl vrátit je výrobci. Náhradou za ně firma Neoplan dodala kloubové autobusy Centroliner Evolution. Logickým důsledkem tedy byl nákup ojetých kloubových trolejbusů ze Ženevy a nasazení autobusů na některé kurzy trolejbusových linek. Vozový park autobusů je na rozdíl od trolejbusů velmi moderní. Dominují vozidla kloubová, téměř všechny námi spatřené vozy měly klimatizaci prostoru pro cestující a neviděli jsme žádný vysokopodlažní autobus. Autobusy pocházejí od výrobců Van Hool, Neoplan a Solaris. Město leží v poměrně členitém terénu, takže trasy linek jsou mnohdy docela zajímavé. Dvojnásobně to platí o linkách, na nichž jezdí minibusy Van Hool. Na vozidlech MHD v Lausanne byl znát vliv francouzské nátury poněkud potlačující švýcarský smysl pro dokonalost. S opravami drobnějších oděrek na vozidlech se zde totiž rozhodně nespěchá. Poškozená místa jsou však označena, zřejmě proto, aby se předešlo sporům řidičů o to, kdo a kdy způsobil který škrábanec. Více informací na www.t-l.ch . BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27.7.2007) Bern a La Chaux-de-Fonds. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Nová linka 000507 Kráľ.Chlmec-Michalovce-Vranov n/T.-Košice-Prešov-Poprad-Kolín-Mladá Boleslav-Liberec. Dopravce SAD Michalovce a.s., Lastomírska 1, 071 01 Michalovce, provozovna Kráľovský Chlmec začal provozovat od 9.12.2007 novou linku 000507 Kráľ.Chlmec-Michalovce-Vranov n/T.-Košice-Prešov-Poprad-Kolín-Mladá Boleslav-Liberec. Zdroj info: www.anl.cz Na lince je povolena vnitrostátní doprava. CIS JŘ 000507 "pdf"

PID. SID. Ostatní regionální linky. Dálkové linky zasahující do regionu. Filip Drápal pro BUSportál. Děkujeme.

Filip Drápal bus.zastavka.net (Z provozních důvodů tentokrát v obrázkové formě.)

…tentokrát navštívíme Bern a La Chaux-de-Fonds. Čtvrtá část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou opět rozděleny na dvě části. Silniční vozidla najdete pod textem, kolejová ZDE . Tentokrát jsme si přivstali, abychom si po předchozím mírně uspěchaném dni ještě trochu prohlédli Luzern, a hned poté vyrazili dále – do Bernu. Hlavní město švýcarské konfederace se rozprostírá okolo malebného údolí řeky Aare. Městskou elektrickou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy (od roku 1940) i tramvaje (od roku 1890). V době naší návštěvy probíhala intenzivní přestavba přednádražního prostoru, proto byl rozsah provozu, především trolejbusů, značně omezen. Ostatně při stavu 25ti trolejbusů by větší rozsah provozu ani zajistit nešel. V provozu byly trolejbusové linky 11/12 ve trase Länggasse – City West – Güterbahnhof a 20 Hauptbahnhof – Wyler. Linka 12, mj. procházející malebným historickým centrem, byla nahrazena autobusy Volvo s pohonem na bioplyn, linky 13 a 14 do západní části města budou nahrazeny tramvajemi. Ve vozovém parku trolejbusů je 20 vozů NAW / Hess / Kiepe BGT-N2, vyrobených v letech 1997 – 2000, a 5 vozů Volvo / R&J / BBC-SAAS z roku 1985. Bernské tramvaje jsou velmi moderní – jezdí zde značné množství nízkopodlažních vozů Combino od firmy Siemens, ale i ostatní tramvaje, které jsme viděli – vozy Vevey/ABB z let 1989/90 – mají již podlahu velmi nízko, takže cestující při nástupu překonávají jen jeden malý schůdek. Kromě klasických městských tramvají do centra (na zastávku Zytglogge) zajíždí i regionální tramvajová linka G, provozovaná firmou RBS. Na ní jezdí odlišný typ tramvají – obousměrné vysokopodlažní vozy, které jsou mj. zvýšeným počtem sedaček přizpůsobeny regionálnímu provozu. Vozový park bernských autobusů je poměrně pestrý. Nejmodernějšími vozy jsou kloubová Volva 7700 s pohonem na bioplyn. Následují autobusy značek Hess, Van Hool a MAN, vše opět v kloubovém provedení. Sólo vozy představují stará vysokopodlažní Volva B10M. Do systému MHD patří i linky S-Bahnu a regionální autobusy patřící poště i dalším dopravcům. Zde je vhodné zmínit, že bernské hlavní nádraží má jednu zvláštnost – všechna nástupiště jsou v podzemí. Více informací o bernské MHD najdete na www.bernmobil.ch . Při návštěvě Bernu si vyčleňte čas i na historické památky, toto město za to rozhodně stojí. Nejkrásnější část Bernu si prohlédnete, když se ze zastávky Zytglogge vydáte kolem orloje ulicí Kramgasse k medvědímu příkopu (Bärengraben). Úchvatný je ovšem také výhled na hluboké údolí řeky Aare z několika mostů, po nichž se můžete svézt i tramvají. Z Bernu jsme vyrazili směrem k francouzské hranici. Nedaleko od ní, v nadmořské výšce okolo 1000 metrů, se totiž nachází město La Chaux-de-Fonds. Je to druhé švýcarské město, ve kterém jsou provozovány trolejbusy Solaris Trollino 18AC. Ty jsou zde v méně obvyklém dvoumotorovém provedení bez tzv. „věže“ v zadní části, čímž vznikne velké zadní okno a přibudou čtyři místa k sezení. Solarisy zde jezdí i v „krátké“ verzi 12AC a nechybí ani pro Švýcarsko typické kloubové trolejbusy Hess. V provozu jsou trolejbusové linky 1, 2 a 4 a několik linek autobusových. Úderem 19. hodiny končí provoz denních linek MHD. V provozu zůstane pouze linka č. 1, přičemž zbytek města obslouží polookružní linky 52, 53, 54 a 56. Jedná se o jakousi úspornou síť MHD pro večerní období a také pro víkendy. Většinu těchto linek zajišťují autobusy, výjimkou je linka 52, kde jezdí trolejbusy a využívají přitom pomocný bateriový pohon. Provoz trolejbusů byl zahájen v roce 1949, tramvaje jezdily ulicemi města v letech 1895 – 1950. V tomto městě byla nejslabší informovanost cestujících ze všech námi navštívených míst. Veškerý informační systém pro cestující uvnitř vozidel tvořil podsvícený nápis „Zastavíme“. V době naší návštěvy byl z důvodu oprav komunikací rozsah trolejbusové dopravy omezen – kloubové trolejbusy Solaris a Hess jezdily jen na lince 4, linky 1 a 2 byly nahrazeny autobusy. Více informací na www.trn.ch . BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Kolejová doprava. Fotografie. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Text k 27.7.2007 a fotografie silničních vozidel: Třetí část ze série deseti reportáží ze zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska.

Věc: odpovědi ředitele ČSAD Liberec, a.s. Ing. Petra Wasserbauera na otázky redaktorky J.Pavlíčkové z ČT ze dne 30.11.2007: 1/ Otázka: Proč ČSAD k přerušení dopravy přistoupila a dá se říci na jak dlouhou ? Odpověď: Dopravní společnost ČSAD Liberec přepravovala cestující na lince Liberec - Praha a to: jako majoritní dopravce 50 let, linka byla zařazena do systému dopravní obslužnosti s cílem přepravit všechny cestující, kteří o přepravu na této lince projevili zájem. Tomu odpovídala cena přepravného i standardizace autobusů. Vstupem dalších dopravců byla tato linka vyřazena ze systému dopravní obslužnosti, stala se normální komerční autobusovou linkou a vznikl mezi dopravci tvrdý konkurenční boj, cena se snížila, kvalita přepravy vzrostla. Na tvrdém konkurenčním boji vydělali především cestující. Pro oba dopravce a to ČSAD Liberec i Student Agency byl a je provoz na této lince hluboko ztrátový. Ředitel společnosti Student Agency situaci chápe naprosto správně, když říká: „Za šedesát korun se jezdit nedá, je to ekonomiky nezvládnutelné. Dřív nebo později by museli zdražit a zase by s nimi téměř nikdo nejezdil“…Pro nás bylo zdražování nevyhnutelné, už kvůli mýtu, které pro nás znamená 7 korun na jízdenku a také kvůli extremnímu nárůstu cen nafty. Obyčejní lidé to odnesou, ale nedá se nic dělat“, konstatovat pan Radim Jančura s tím, že pokud se růst nafty neustálí, bude Student Agency nucena po novém roce znovu zdražit a to přibližně o pět korun. Vedení ČSAD Liberec, a.s. skutečně provedlo podrobné propočty a analýzy ekonomické výnosnosti této linky a přepravu na této lince přerušilo, přestože je ČSAD Liberec, a.s. držitelem licence na tuto linku až do roku 2011. Dnes nelze s jistotou říci na jak dlouhou dobu bude přerušení provozu ze strany ČSAD Liberec, a.s. trvat - může to být jeden rok anebo i déle. Zajišťovat přepravu cestujících na této lince bude ČSAD Liberec, a.s. vždy jednou ročně a to při změně jízdních řádů. Letos to bude 9.12.2007, tzn. v 17,00 h. z Liberce do Prahy a v 18,45 h. z Prahy do Liberce a vždy za cenu jízdenky 1,-Kč do výše obsaditelnosti autobusu, jako prezentační jízdu. Tato a další otázky a odpovědi: ANL: Vyjádření společnosti ČSAD Liberec, a.s. k přerušení linky Liberec - Praha pdf

po nově elektrifikovaném úseku sídliště Vltava-České Vrbné. Jakub Matoušek pro BUSportál.

Třetí část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou opět rozděleny na dvě části. Silniční vozidla najdete pod textem, kolejová a lodě ZDE Ráno jsme opustili curyšskou aglomeraci a vyrazili západním směrem do Basileje, abychom po její prohlídce pokračovali na jih do Luzernu. Basilej (Basel) je druhé největší město Švýcarska. Se svými téměř 190ti tisíci obyvatel se rozprostírá na pomezí Švýcarska, Německa a Francie. Letiště, které je společné pro švýcarskou Basilej, německý Freiburg a francouzský Mulhouse, se nachází na francouzském území. Švýcarští občané se tam ovšem dostanou bez pasové kontroly speciálním koridorem, kterým jezdí i autobusová linka číslo 50. Na této lince jezdí Mercedesy Citaro s přívěsem na zavazadla. Ve městě mají svá nádraží jak německé, tak i francouzské státní dráhy. Tam naopak cestující musí podstupovat pasovou kontrolu při vstupu z nádražní budovy na nástupiště, ačkoliv v podstatě jsou stále na švýcarském území. Město pokrývá hustá tramvajová síť o rozchodu 1000 mm. Jezdí na ni městské zelené tramvaje (společnost BVB), i meziměstské (resp. dokonce mezistátní, neboť linka 10 projíždí francouzským městem Leymen) žluté tramvaje s červeným pruhem (společnost BLT). Ve městě lze potkat jak staré tramvaje ze 60. let, tak i nízkopodlažní vozy Combino od firmy Siemens. Některé vlečné vozy byly rekonstruovány na částečně nízkopodlažní (obdoba českých „wan“). Starším článkovým tramvajím byl při modernizaci doplněn střední nízkopodlažní článek. Trolejbusy, jejichž provoz byl zahájen v roce 1941, jezdí dnes již jenom na lince 31 spojující Claraplatz se čtvrtí Habermatten přes hřbitov Hörnli. Provoz trolejbusů bude bohužel na základě výsledků referenda ukončen. Datum ukončení provozu prozatím není přesně známo. V provozu je posledních osm článkových trolejbusů Neoplan/Kiepe Magnet Motor, dodaných v roce 1994. Jedná se o atypická vozidla s motory v kolech. Možná právě skutečnost, že tyto vozy kvůli své atypičnosti byly velmi drahé, je důvodem negativního postoje odpovědných osob k trolejbusové dopravě jako takové. Dalším důvodem je nejspíše to, že basilejský dopravní podnik měl v nedávné době finanční problémy, a tak šetřil, kde se dalo. To se projevilo zásadní redukcí trolejbusové dopravy v uplynulých letech. Protože na nové autobusy nebyly peníze, dočasně se náhradou trolejbusů na některých linkách staly ojeté kloubové autobusy Mercedes-Benz O305G. Ty při naší návštěvě naštěstí už nebyly v provozu. Více informací najdete na www.bvb.ch . Luzern, město obklopené Alpami, leží na břehu jezera Vierwaldstättersee. Historickým centrem protéká řeka Reuss, kterou přetíná mj. impozantní dřevený most Kappelbrücke s malovanými výjevy ze švýcarské historie. I v tomto městě trolejbusy nahradily tramvaje, poslední tramvajová linka vyjela do ulic města v roce 1961. Trolejbusový systém je v provozu od roku 1941, v roce 2007 je v provozu šest linek 1, 2, 4, 6, 7 a 8. Dopravu zajišťují kloubové i sólo vysokopodlažní trolejbusy Hess, sólo vozy jezdí i v soupravě s nízkopodlažním vlekem. Nově jsou dodávány vozy Swisstrolley 3, opět z produkce švýcarského Hessu, ve dvou- i tříčlánkovém provedení. Tříčlánkové vozy „LighTram“ jsou ve stavu tři a celotýdenně jsou nasazeny na lince 1. Autobusy jsou v luzernské MHD minoritním druhem, avšak do centra města zajíždí řada příměstských linek různých dopravců, takže zde lze vidět poměrně pestrou směsici typů vozidel. V době naší návštevy jezdila i náhradní doprava za opravovaný úsek železniční tratě, kterou zajistil luzernský dopravní podnik kloubovými vozy značky Volvo. Více informací naleznete na www.vbl.ch . V Luzernu se nachází švýcarské dopravní muzeum – Verkehrshaus. BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, zejména autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Kolejová a lodní doprava. Fotografie. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Text k 26.7.2007 a fotografie silničních vozidel: Druhá část ze série deseti reportáží ze zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska.

Fotoreportáž. Victoria Coach Station je najvýznamnejším stanovišťom diaľkových autobusov v Londýne.

Súvisiaci článok: LONDON: Červená záplava Čaká nás ešte Londýnske múzeum dopravy, návšteva metra a najrýchlejšie spojenie letiska Heathrow s centrom Londýna. Dnes: Victoria Coach Station (VCS) – organizačná jednotka Transport for London. Stanica Victoria bola v súčasnej lokalite, na ulici Buckingham Palace Road, spojazdnená v roku 1932 spoločnosťou London Coastal Coaches Limited. VCS má oddelené príjazdové a odjazdové nástupištia, umiestnené na protiľahlých stranách Elizabeth Street. V hlavnej budove stanice sú stánky s občerstvením, obchody, úschovňa batožín a predajne cestovných lístkov. Nástupištia majú celkovú plochu asi 12 000 m². Hlavnými linkami využívajúcími služby VCS sú linky National Express. Výrazný nárast počtu autokarov viedol k otvoreniu ďalšieho stanovišťa blízko VCS – Green Line Coach Station, ktoré využívajú napríklad linky Megabus. Victoria Coach Station