Na obnovenie električkového spojenia Bratislava – Viedeň treba nanovo postaviť najmä časť v Petržalke.

Električkové spojenie medzi hlavnými mestami Rakúska a Slovenska by mohlo byť znovu skutočnosťou v roku 2013. Oznámilo to vedenie tak­zvanej Bádenskej dráhy, ktoré je súčasťou viedenských dopravných podnikov. Pripomienka, že pred vojnou medzi Viedňou a Bratislavou jazdila električka a že by túto tradíciu bolo dobré obnoviť, zaznievala v posledných rokoch z úst slovenských politikov prakticky pri každom stretnutí s rakúskymi predstaviteľmi. Teraz sa zdá, že myšlienka obnovenia „električky“ by predsa len mohla byť uskutočnená. Predbežný projekt predpokladá využitie terajšej dráhy z Viedne do Badenu a aj linky rýchlodráhy S7 do Wolfsthalu. Novo vybudovať treba len sedemkilometrový úsek z Wolfsthalu do Petržalky, ktorý bol po vojne zlikvidovaný. Prvé odhady hovoria, že obnovenie voľakedajšej električkovej linky by stálo asi 70 miliónov eur (2,2 miliardy korún). Najväčšiu časť týchto prostriedkov by zhltol most, ktorý by bolo nutné postaviť cez diaľnicu. Autori projektu vychádzajú okrem iného z veľkého úspechu lodného spojenia medzi Viedňou a Bratislavou, ktoré je pod názvom Twin City Liner navzdory relatívne vysokej cene značne vyťažené a na budúci rok má byť rozšírené o ďalšie plavidlo. Konkurenciu rýchlovlakom železnice by električka podľa nich nemala predstavovať, pretože jej hlavným cieľom by bolo spojiť čo najviac malých miest na trase s hlavnými mestami. Predpokladá sa, že jazda električkou medzi Viedňou a Bratislavou by trvala niečo vyše hodinu a nový spoj by mal ísť každú štvrťhodinu. čtk

Nové ceníky, jízdní řády, skibus a další informace a zajímavosti.

Zahájení provozu městské hromadné dopravy v Přešticích Ceník jízdného v linkové dopravě platný od 1.1.2008 Bezplatné linky k Olympii a Tescu nové jízdní řády Skibusem do Kašperských Hor Modernizace autobusového nádraží v Klatovech Výstava Coach Progress 2007 s účastí ČSAD autobusy Plzeň Tyto i další informace najdete na http://www.csadplzen.cz/?ob=aktuality

Letmo jsme večer zachytili typický Van Hool dopravce Lijn.

Městská doprava autobusy funguje jak na periférii - můžete se dostat třeba až na Ostende, tak i v úzkých uličkách historického centra.

Beroun - Od 2. ledna jezdí v ranní a odpolední špičce na trase Beroun-Praha o šest párů autobusových spojů více.

denik.obce.cz - 4. 1. 2008 - Od 3. března přibudou další spoje také na trase Beroun-Hořovice. Rozšíření dopravní obslužnosti iniciovala města Beroun a Králův Dvůr kvůli organizačním změnám v berounské a hořovické nemocnici. ČTK to sdělila mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová. "Chtěli jsme zajistit dostupnost zdravotní péče pro občany Berouna a Králova Dvora a krajský úřad, který řeší dopravní obslužnost v rámci systému Středočeské integrované dopravy, nám vyšel vstříc," uvedl berounský starosta Jiří Besser. Před rozšířením počtu spojů zajišťovalo spojení mezi Berounem a Prahou pět linek Středočeské integrované dopravy o zhruba 150 spojích denně v pracovní dny. Z toho 25 spojů bylo vedeno přímo k areálům nemocnic v Motole a Na Homolce. Nyní dopravce Probo Trans Beroun posílil v tomto směru o čtyři páry spojů v ranní špičce a o dva páry spojů odpoledne. Ve dnech pracovního klidu je pak autobusová doprava posílena o tři páry spojů. Více na http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6300347

Jana Marka a Daniela Ditrycha o veřejné dopravě Švýcarska, Francie a Rakouska . Souhrnný přehled všech materiálů vzniklých při letním prázdninovém putování.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den desátý (2.8.2007) - Rakousko ...Salzburg a Linz. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den devátý (1.8.2007) - Rakousko ... Innsbruck. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den osmý - přes Švýcarsko a Lichtenštejnsko. (31.7.2007) ... jedeme do hor Glacier-Expressem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den sedmý - Francie (30.7.2007) ... aneb na skok do Lyonu. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den šestý (29.7.2007) ... Ženeva. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den pátý (28.7.2007) ... na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27.7.2007) Bern a La Chaux-de-Fonds. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Aktualizováno vlastní zkušeností čtenáře BUSportálu 4.1.2008.

aktualne.centrum.cz 2.1.2008 - Praha - Jízdné v hlavním městě je od Nového roku nejen dražší, ale ještě není úplně jednoduché zdražené jízdenky koupit. Více na aktualne.centrum.cz Reakce čtenáře BUSportálu: "Bohužel tuto zkušenost musím nejenom potvrdit, ale ještě přidat svou zkušenost. Včera jsem také byl v Praze pracovně a měl jsme zájem využít služeb MHD. Přijel jsem na AS Roztyly, odkud jsem se chtěl dopravit do centra. Ze 3 prodejních automatů byl funkční jenom jeden, u kterého byla obrovská fronta, kupovat jízdenky v info-centru nemělo také význam, neboť zde zase stála 10 – 15 metrů dlouhá fronta lidí, nervózně přešlapujících a vyčkávajících, až se na ně dostane řada, aby si mohli zakoupit svůj kupon k legitimaci. Tedy po nějakých 20 minutách přešlapování před automatem jsem si chtěl konečně zakoupit jízdenku, ale ejhle, měl jsem ten den opravdu smůlu, 50 Kč minci nechtěl za žádných okolností, a jiné kovové jsem neměl. Tak rozměnit (místní trafika měla raději inventuru) a celé znova. Po 40 minutách běhání a čekání jsem konečně opustil Roztyly a vydal se směrem do centra. Po vyřízení všeho potřebného jsem si chtěl na cestě zpět, ve stanici muzeum koupit jízdenku. Předtím jsem obcházel trafiku za trafikou a nic, nikde jízdenky neměli, no a protože jsem nebyl asi první, kdo se na jízdenky ptal, pro jistotu si vylepili cedulky „JÍZDENKY NA MHD NEJSOU A DNES NEBUDOU“ V horších případech cedulku neměli a odvětili mi slovy“NEMÁME“, ale takovým tonem, až mrazilo. Proto se i ptám, když chtěl DP zdražit, proč jízdenky nepustil do oběhu včas, aby se tato situace nemohla stát? Přijde mi to jako nezvládnutí situace, a obzvláště ve městě jako je Praha, mi to přijde jako dosti velký problém."

Salcburk a Linec. Poslední desátá část ze série reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou všechny pohromadě, nejprve autobusy, pak kolejová vozidla. Prvním naším cílem v tento den byl Salzburg. Návštěvu tohoto trolejbusového města jsme nemohli vynechat. Trolejbusy brázdí jeho ulice od roku 1940, nahradily tak elektrickou tramvaj, která byla v provozu v letech 1887 – 1888 (koňka), 1892 – 1909 (opět koňka) a 1909 – 1940 (elektrická tramvaj). Do roku 1953 zajížděla do středu města i místní železnice Salzburger Lokalbahn (SLB), která je dnes ukončena v podzemní stanici na hlavním nádraží. Divize Stadtbus a SLB společnosti Salzburg AG mají široký záběr činností - provozují kromě trolejbusů a vlaků Salzburger Lokalbahn také pozemní lanovku FestungsBahn, výtah na vrch Mönchsberg, dále elektrické lodě na jezeře Wolfgangsee, zubačku Schaffbergbahn a nákladní vlaky do Slovinska. Město je na svůj trolejbusový provoz hrdé a systém neustále rozšiřuje. Motto Stadtbusu je „Tiše. Čistě. Trolejbusem“. I propagační a informační materiály se nesou v duchu hesla „MHD = trolejbus“. Donedávna Stadtbus vlastnil i autobusy pro provoz na linkách, kde by se zatrolejování nemohlo vyplatit. I dnes tyto autobusy můžeme potkat ve vozovně, avšak již patří jiným dopravcům (Albus, Marazeck), kteří si v dopravním podniku nechávají provádět jejich údržbu. Tito dopravci převzali i provoz zbylých autobusových linek. Vozový park trolejbusů je tvořen vozy Gräf&Stift/Kiepe ve vysokopodlažním (typ GE 112M16) i částečně nízkopodlažním (typ NGT 204M16) provedení a zánovními nízkopodlažními vozy Van Hool / Kiepe AG300T, z nichž některé jsou vybaveny pomocným dieselagregátem. Všechny trolejbusy jsou kloubové. Dva vozy Gräf&Stift/Kiepe (jeden vysokopodlažní a jeden nízkopodlažní) byly převzaty ze zrušeného trolejbusového provozu v Kapfenbergu. Vysokopodlažní vůz (ev.č.220) je dokonce vybaven dávno nepoužívaným stanovištěm průvodčího. Dopravní podnik vlastní i několik historických trolejbusů. Zdejší zajímavostí je to, že „nejnovější“ z nich – sólo vůz Steyr/Kiepe STS11HU z roku 1989 a kloubový Gräf&Stift/Kiepe GE 112M16 z roku 1985 – jsou v ranní špičce příležitostně nasazovány do běžného provozu jako posilové spoje. Salcburk má nádherné historické městské centrum. Vzhledem k tomu, že trasy trolejbusových linek se ho bezprostředně dotýkají, jsou i ony mnohdy docela zajímavé… Trolejbusy jezdí starým tunelem i několika průjezdy skrz domy. Páteří regionální dopravy v salcburské oblasti je systém S-Bahn. Linkami S1 a S11 jsou označeny tratě SLB a linky S2 a S3 jsou provozovány státními dráhami (ÖBB). Kromě mnoha regionálních autobusů Postbusu zde můžeme potkat i mezinárodní regionální linku, která jezdí do německého Berchtesgadenu. Do Německa, a sice do nedalekého Freilassingu, jezdí i salcburská MHD – linka č. 24. Více informací na www.salzburg-ag.at . Poslední zastávkou našeho zájezdu byl hornorakouský Linz. Městskou dopravu zde zajišťují tramvaje, trolejbusy a autobusy. Tramvajová doprava, provozovaná od roku 1880 (koňka), resp. 1897 (elektrická tramvaj), prožívá renesanci, síť se rozšiřuje, do provozu jsou od roku 2001 zařazovány nízkopodlažní tramvaje Cityrunner. Tramvajovou síť tvoří jedna páteřní trasa protínající město od univerzity na severovýchodě přes centrum na jihovýchod do SolarCity, ze které odbočují dvě krátké tratě k nádraží Urfahr na severozápad a do Auwiesen na jihozápad. Donedávna bylo odbočkou z páteřní tratě obsluhováno i hlavní nádraží, ale v rámci jeho kompletní přestavby byla vybudována podzemní tramvajová trať, která tam odklonila páteřní trať samotnou. Tramvaje mají neobvyklý rozchod 900 mm. Kromě moderních Cityrunnerů jsou v provozu i vysokopodlažní tramvaje Bombardier/Rotax z 80. let. Trolejbusy, provozované od roku 1944, jezdí na dvou „dvoulinkách“ 41+43 a 45+46, které mají značnou část trasy společnou. Ve stavu je 19 nízkopodlažních kloubových trolejbusů Volvo 7000 / Kiepe, vyrobených v letech 2000-2001. Budoucnost lineckých trolejbusů je téměř sečtena, v blízké době je mají nahradit autobusy s pohonem na zemní plyn. Již dnes se v dopravní špičce na trolejbusových linkách objevují autobusy, neboť počet trolejbusů je nedostatečný. Vozový park autobusů zahrnuje taktéž výhradně nízkopodlažní vozy, především značek Gräf&Steyr a Volvo. Na linkách 101-104 a 191 jezdí mikrobusy značky Kutsenits. Lineckou dopravní zajímavostí a tak trochu i atrakcí je tramvajová trať na kopec Pöstlingberg, která je označována za nejstrmější dráhu s adhezním provozem v Evropě. Jezdí na ní historické tramvaje a díky svému rozchodu 1000 mm není propojená s normální tramvajovou sítí. Dolní stanice se nachází ve čtvrti Urfahr, přímo u konečné zastávky tramvaje č. 3. To všechno se však má v blízké době změnit. Město Linz plánuje kompletní přestavbu této tratě – přerozchodování na 900 mm a propojení se sítí městských tramvají. Podobná revoluce nastane i u vozidel. Budou nakoupeny nové nízkopodlažní tramvaje, přičemž v provozu zůstanou i některé historické, ale na nových podvozcích… Specifikem linecké MHD je nadprůměrná vybavenost zastávek. Většina z nich je vybavena digitálním displejem, který ukazuje nejbližší spoje a počet minut zbývajících do odjezdu. Téměř všechny zastávky jsou vybaveny jízdenkovým automatem. Výjimkou jsou zastávky mikrobusových linek, kde je automat ve voze. Předprodej jednotlivých jízdenek ani označovače ve vozidlech tedy neexistují. Více informací o MHD v Linci naleznete na www.linzag.at . "Závěrem bychom chtěli poděkovat Lukáši Cvejnovi za zajištění dopravy na tento zájezd. Těšíme se na příští podobnou akci !!!" BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží. Těšíme se také na příště. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den devátý (1.8.2007) - Rakousko ... Innsbruck. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den osmý - přes Švýcarsko a Lichtenštejnsko. (31.7.2007) ... jedeme do hor Glacier-Expressem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den sedmý - Francie (30.7.2007) ... aneb na skok do Lyonu. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den šestý (29.7.2007) ... Ženeva. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den pátý (28.7.2007) ... na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27.7.2007) Bern a La Chaux-de-Fonds. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

27. prosince 2007 - ekonomika.idnes.cz - Čeští dopravci zavádějí se začátkem roku 2008 nové ceny. Zdražení připravil svým zákazníkům i provozovatel žlutých autobusů Student Agency. Ceny vzrostou v průměru o desetinu. Naopak České dráhy zavádějí od Nového roku výhodné jízdné na trasách Praha - Brno a Praha - Chomutov. Více a Ceník Student Agency od ledna 2008 na ekonomika.idnes.cz

Tentokrát navštívíme Innsbruck. Devátá, předposlední část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou tentokrát všechny pohromadě, nejprve autobusy, pak tramvaje. Innsbruck byl naším prvním navštíveným městem v Rakousku. V metropoli spolkové země Tyrolsko zajišťují městskou hromadnou dopravu tramvaje na rozchodu 1000 mm a autobusy. Ještě nedávno se bylo možné svézt v tomto městě i trolejbusy, jejich provoz byl však 25. února 2007 ukončen (v historii již podruhé, první trolejbusový provoz zde fungoval v letech 1944 – 1976). Plánuje se náhrada bývalých trolejbusových linek (O, R) tramvajemi, vlastní výstavba tratí se ale neustále odkládá. V rámci rekonstrukcí stávající kolejové sítě už byly namontovány i výhybky potřebné pro plánované rozšíření provozu. Tramvaje jsou dnes v Innsbrucku, co se do počtu přepravených osob týče, minoritním druhem. Do provozu zasahují vozy vyrobené na přelomu 50. a 60. let 20. století, které byly zakoupeny jako ojeté. V nejbližší době nastane radikální zlepšení, je objednána flotila nových tramvají Flexity Outlook od firmy Bombardier. Dopravní podnik IVB deponuje ve své vozovně velmi pestrou sbírku provozních i historických tramvají, vlečných a pracovních vozů. Historické tramvaje jsou k vidění i ve vozovně společnosti Tiroler Museumsbahnen, jež sousedí s depem IVB. V době naší návštěvy byl ve vozovně již jen jediný trolejbus typu Gräf&Stift / Kiepe NGE 152M18 č. 819 z roku 1992. Při návštěvě Innsbrucku nelze vynechat tramvajovou linku Stubaitalbahn (STB), neboť při jízdě s ní se cestujícím dostane mnoha výtečných panoramatických rozhledů. Linka vede od innsbruckého hlavního nádraží do obce Fulpmes. Po výjezdu z města se trať začne klikatit a stoupat, až se dostane na svah nad údolím Stubaital, po němž pokračuje dále do Fulpmesu. Trať je i zde velice členitá – chvíli se proplétá loukami, chvíli lesem, výjimkou není ani tramvajový most či tunel. Celý mimoměstský úsek se nachází na vlastním tělese a je jednokolejný s výhybnami. V koncové stanici Fulpmes se nachází nádražíčko se třemi kolejemi a depem. Za svezení stojí i městská tramvajová linka č. 6 do Iglsu. Její výchozí zastávka Bergisel se nachází mimo centrum, avšak v bezprostřední blízkosti vozovny. Přímo do ní se totiž tramvaj této linky jezdí otáčet. Ano, záměrně píšeme tramvaj, protože na lince 6 skutečně jezdí jen jediný vůz, který po většinu dne zajišťuje hodinový interval. Linka se do jisté míry podobá trati STB – také je jednokolejná na vlastním tělese a její trasa se klikatí jako had, aby překonala značné převýšení. Větší část trasy vede lesem. Linky STB a 6 mají společné i to, že jejich význam je spíše turistický. Obce na trase jsou totiž lépe obslouženy autobusovou dopravou. IVB provozuje kromě autobusových linek MHD i několik linek regionálních. V MHD se svezeme převážně nízkopodlažními MANy a Mercedesy a pro linkovou dopravu jsou určeny komfortní Mercedesy Integro. Dominantním regionálním dopravcem zde je, stejně jako v téměř celém Rakousku, firma ÖBB-Postbus. Na jejích linkách v této oblasti údajně jezdí i soupravy autobusů s osobními přívěsy Hess. My jsme je ale nepotkali, patrně proto, že byly prázdniny. Na BUSportálu vyšlo: Autobus s vlekem - v Innsbrucku opět běžná praxe. Ještě se vracíme ke 100 let rakouského Postbusu. Innsbruck je známým střediskem zimních sportů. Přímo nad vozovnou IVB se tyčí skokanský můstek a na zastávce Nordpark se dá z městského autobusu přestoupit rovnou na lanovku. Více informací o zdejší MHD najdete na www.ivb.at . BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den osmý - přes Švýcarsko a Lichtenštejnsko. (31.7.2007) ... jedeme do hor Glacier-Expressem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den sedmý - Francie (30.7.2007) ... aneb na skok do Lyonu. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den šestý (29.7.2007) ... Ženeva. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den pátý (28.7.2007) ... na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27.7.2007) Bern a La Chaux-de-Fonds. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Plánovaná linka mestskej hromadnej dopravy medzi Bratislavou a rakúskymi pohraničnými obcami Hainburg a Wolfstahl zatiaľ nepremáva.

(SITA) Autobusy pritom mali začať premávať 21. decembra, keď sa Slovensko stalo súčasťou schengenského priestoru. Podľa námestníka primátora Milana Cíleka však Dopravný podnik Bratislava ešte stále nedostal potrebnú licenciu pre slovenské autobusy na premávku na rakúskom území. "Napriek tomu, že sme o ňu požiadali už v septembri, licenciu nám zatiaľ neudelila ani rakúska strana, ani u nás Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií SR," povedal pre agentúru SITA Cílek. Námestník primátora však nevedel povedať, kedy by linka MHD mohla začať premávať z Bratislavy cez Wolfstahl do Hainburgu. "Všetko je pripravené, aj autobusy. My by sme reálne mohli začať premávať aj do hodiny," konštatoval. Zdôraznil, že v žiadnom prípade neznamená nová linka konkurenciu pre rakúsku stranu. Rozdiel je podľa Cíleka v tom, že pri linke MHD by nefungoval tzv. rezervačný systém. "To znamená, že autobus by premával či už by bol plný, poloplný alebo prázdny," vysvetlil Cílek. Dodal, že pri rokovaniach s rakúskou stranou bol takejto spolupráci veľmi naklonený najmä starosta obce Wolfstahl. Linka by mala mať zastávku pod Novým mostom a premávať by mala niekoľkokrát denne.