Fotografováno v rámci akce 'Forum CIVITAS' .

Na výstavě před konferenčním centrem byly jak Historické autobusy Jelcz a SAN H0 1B z roku 1959 , tak i kloubový Mercedes-Benz Citaro krakovského dopravního podniku (v něm mne zaujal automat na prodej a kontrolu jízdenek, v autobusech a tramvajích v provozu jsme ovšem tyto automaty neviděli) a kloubový Solaris Urbino 18 Hybrid z Poznaně. Jan Spousta Ocenění projektu Civitas pro rok 2009 získal v Krakově belgický Gent, ...

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Rarita: kloubový autokar Jonckheere s velkou kapacitou zavazadlového prostoru.

Hlavní město Dánska se nachází na ostrově Sjaelland a vůči území státu je umístěno poněkud excentricky. Důkazem budiž fakt, že cesta do zahraničí, konkrétně do švédského Malmö, odtud netrvá déle než 20 minut. Stačí k tomu pouhé přejetí Øresundského mostu. Kodaňskou MHD zajišťuje metro, autobusy, příměstské vlaky „S-tog“ a lodě. Metro je tu poměrně horkou novinkou – v provozu je od roku 2002. Jeho vlaky jsou plně automatické – jezdí tedy bez strojvůdce. Především z důvodu omezení vandalismu se v prostorách metra pohybuje relativně vysoký počet staničních dozorců a revizorů. Kodaňské autobusové linky můžeme rozdělit do několika skupin, které jsou vzájemně snadno rozpoznatelné už podle laku vozidel. Všechny kodaňské městské autobusy jsou žluté, avšak některé mají navíc v prostoru předních dveří pruh v modré nebo červené barvě. Autobusy bez pruhu jezdí na „běžných“ linkách, autobusy s modrým pruhem na linkách rychlíkových (označení S za číslem linky) a autobusy s červeným pruhem na linkách páteřních (označení A za číslem linky). Zajímavostí je, že v kodaňské MHD nenajdeme jediný kloubový autobus. Všechny nasazované autobusy jsou v sólo provedení, zato tu kromě dvounápravových najdeme i třínápravové a dokonce také patrové vozy. Centrem města se proplétá turistická linka, na níž jsou nasazovány elektrické minibusy. Do všech autobusů se smí nastupovat výhradně předními dveřmi, přičemž řidič kontroluje, resp. vydává jízdenky. S-tog je obdobou německého S-Bahnu, avšak zajímavostí jsou nasazovaná vozidla. Jedná se o plně průchozí elektrické jednotky s velmi širokým průjezdným profilem, takže jejich interiér je neobyčejně prostorný. Nespornou zajímavostí je vozový park autobusového dopravce Gråhundbus, který provozuje zejména linky směřující do Švédska (do Malmö a do Ystadu). Tento dopravce si totiž potrpí na kloubové vozy v dálkovém provedení, a tak provozuje několik vskutku raritních typů autobusů, které patrně byly vyráběny „na míru“ výhradně pro něj. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

V polovině října 2009 byl organizací ROPID proveden komplexní přepravní průzkum na nočních autobusových linkách.

Stalo se tak 3,5 roku po předchozím průzkumu. „Cílem bylo zjistit vytíženost jednotlivých nočních autobusů a zjistit, jak se osvědčila loňská změna jízdních řádů nočních autobusových linek,“ přibližuje hlavní důvody průzkumu Petr Ježdík, vedoucí odboru sledování kvality služby ROPID. Oproti minulému průzkumu se zvýšil počet cestujících nočními autobusovými linkami o 20% a přiblížil se hranici 10 000 osob za jednu víkendovou noc. Nejvytíženější linky 511 (Čakovice – Nádraží Hostivař): 3 007 cestujících / noc 505 (Sídliště Čimice – Jižní Město): 1 741 cestujících / noc 510 (Letiště Ruzyně – Na Beránku): 1 459 cestujících / noc „Skokanem roku“ se stala právě linka 510 z Letiště Ruzyně, na které se počet cestujících zdesetinásobil. Je to jednak dáno prodloužením trasy z Divoké Šárky přes centrum na jih města do Modřan a jednak zkrácením intervalů na polovinu. „Ve směru Letiště Ruzyně se stal nejvytíženějším úsek z Karlova náměstí na Stadion Strahov, kde plnohodnotná noční doprava dosud neexistovala. Je vidět, že studenti ze strahovských kolejí si nové noční spojení našli velmi rychle,“ vysvětluje Martin Jareš, vedoucí odboru plánování ROPID. Z příměstských autobusových linek je nejobsazenější linka 602 z Řep do Berouna, na které se počet cestujících oproti minulému průzkumu zdvojnásobil (64 cestujících na 3 spoje). Oproti minulému průzkumu byl vyřešen problém s přetěžováním autobusů do Krče, Lhotky a na Prosek. I přes výrazné rozšíření noční autobusové dopravy od září 2008, které díky plošnějšímu pokrytí města umožnilo optimalizaci jízdních řádů denních linek v časně ranních hodinách, se stále najdou linky, kde obsazenost některých spojů o víkendu překračuje 100% kapacity při dodržení určité kultury cestování. Jedná se zejména o linky z I.P.Pavlova na jih metropole (504, 505, 510, 511) a také o linku 508 z Anděla na Jihozápadní Město – u linky 508 překvapivě vzrostl počet cestujících o více než 50%. Celkově nejzatíženějším úsekem je tradičně I.P.Pavlova – Vyšehrad, kde se za noc v jednom směru přepraví 2500 cestujících. Vývoj počtu cestujících nočními autobusovými linkami PID Rok 1998 2002 2006 2009 Počet cestujících 4022 5525 8047 9661 Nárůst oproti roku 1998 +37% +100% +140% TZ ROPID

Od 1.11.2009 na dálkových linkách do Prahy, Brna a Žiaru nad Hronom .

Systém byl v měsících září a říjnu důkladně otestován v provozu. Služba volného internetového připojení v autobusech dálkových linek bude v provozu na těchto linkách:
000140 - Trutnov-Hr.Králové-Pardubice-Svitavy-Brno-Hodonín-Nitra-Žiar n.Hronom  690240 - Pec p.Sněžkou-Trutnov-Náchod-Rychnov n.Kněž.-Svitavy-Brno  690250 - Pec p.Sněžkou-Trutnov-Dvůr Králové n.L.-Hořice-Poděbrady-Praha  690252 - Pomezní Boudy-Trutnov-Hostinné-Nová Paka-Jičín-Ml.Boleslav/Poděbrady-Praha  690260 - Pec p.Sněžkou-Trutnov-Dvůr Králové n.Lab.-Hradec Králové-Praha  690270 - Horní Malá Úpa-Pec p.Sněžkou-Janské Lázně-Trutnov-Dvůr Králové n.L.- Hořice- Jičín- Mladá Boleslav-Praha WiFi Free HotSpot je v současnosti instalován již v 11 dálkových autobusech společnosti a jejich počet bude podle potřeby i nadále rozšiřován. Autobusy, vybavené touto službou, poznáte podle loga WiFi FREE ZONE na dveřích i uvnitř autobusu. Z letáčku u řidiče získáte informace, jak se k WiFi Free HotSpotu v autobuse ze svého notebooku, mobilu, či PDA připojit. TZ OSNADO , člen skupiny ARRIVA

trolejbusové město s tradicí . V bývalé NDR byly v Eberswalde provozovány i trolejbusy české výroby. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Město Eberswalde se se svými přibližně 40.000 obyvateli nachází cca 30 km od Berlína a jedná se o jedno ze tří německých měst, kde jezdí trolejbusy. První trolejbusy vyjely do ulic města již před více než sto lety - v roce 1901. Ještě téhož roku byl jejich provoz zastaven. Mezi lety 1910 - 1940 spojovala město s nádražím tramvajová trať, od roku 1940 jsou v provozu opět trolejbusy. V současnosti zajišťují provoz na dvou páteřních linkách MHD kloubové vozy, vyrobené rakouskou firmou Gräf&Stift mezi lety 1993 - 1994 a vybavené elektrovýzbrojí Kiepe. Trolejbusová síť je v Eberswalde poměrně rozlehlá, za projetí rozhodně stojí lesní úsek mezi Kleiner Stern a Brandenburgisches Viertel. V minulosti byly v Eberswalde provozovány i trolejbusy české výroby, a to vozy Škoda 9Tr a 14Tr. Od každého z nich se do dnešní doby zachoval jeden exemplář jako historické vozidlo. Zajímavé je, že muzejní „čtrnáctka“ není původní vůz z Eberswalde - jedná se o vůz dodaný do Weimaru, který v pravidelném provozu dojezdil v roce 1995 v Postupimi. Zato všechny tři trolejbusy 14Tr, které v Eberswalde skutečně sloužily, do dnešní doby 3x změnily majitele a stále vozí cestující na Ukrajině a v Kazachstánu. Doplňkovou funkci v MHD Eberswalde mají autobusy. Kromě typických vozů značek MAN a Mercedes tu můžeme potkat i midibusy od britského výrobce Optare. BUSportál ještě upozorňuje na to, že na rozdíl od trolejbusů v Česku mají trolejbusy v Německu (i jinde) registrační značky a jsou to rovnoprávná silniční vozidla a ne jako u nás vozidla drážní. Právě trolejbus MAN z Eberswalde jsme kdysi použili jako ilustraci do materiálu Co je to trolejbus? V roce 2005 jsme uveřejnili: Škoda 706 RTO je oblíben i v Německu ... ... aneb "OLDTIMER OMNIBUS SKODA 706 RTO" s vlekem Jelcz společnosti Barnimer Busgesellschaft mbH v Eberswalde. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Druhý největší dopravní podnik v Německu "Hochbahn" není jen "nadzemní dráha". Doplněno BUSportálem o informace o hamburské vodíkové flotile.

Hamburk Už název hamburského dopravního podniku je trochu neobvyklý – „Hamburger Hochbahn“ totiž znamená „Hamburská nadzemní dráha“. Neznamená to ovšem, že tento dopravce provozuje pouze nadzemní dráhu. Ba naopak – nadzemní jsou jen některé úseky hamburského metra, avšak tento dopravce provozuje i ty trasy metra, které jsou v podzemí, a k tomu více než 100 autobusových linek. Hamburská autobusová síť se skládá ze tří podsystémů – „běžných“ linek, linek MetroBusů a SchnellBusů. Metrobusové linky jsou zajišťovány kapacitními vozidly a jezdí ve velmi krátkých intervalech. Z pohledu dopravního fanouška je nejzajímavější linka číslo 5, na níž jsou nasazovány tříčlánkové vozy Van Hool AGG300. Schnellbusy jsou rychlíkové autobusy. Pro provoz na linkách Schnellbusů jsou vyčleněny autobusy v regionální dvoudveřové verzi. Cestující na těchto linkách musí za komfort v podobě rychlejší cesty a pohodlnějších vozidel platit příplatky, které jsou shodné s příplatky do 1. třídy v železničních spojích hamburského integrovaného dopravního systému. Hamburskou specialitou jsou lodní linky zahrnuté v síti MHD. Tyto linky spojují jednotlivé břehy Labe a jejich význam je spíše turistický než dopravní – v tomto jsou zdatnou konkurencí komerčním vyhlídkovým plavbám. Doplnění BUSportálu: Hamburk je zaímavý i tím, že je jedním z měst celosvětového projektu HyFLEET: CUTE, který podporuje a testuje vodíkové flotily ve světě. 9 autobusů Mercedes-Benz Citaro na vodíkové palivové články je v provozu od roku 2005. Dalším německým městem, které se projektu účastní, je Berlín, kde zase jezdí autobusy MAN s vodíkovým spalovacím motorem. Podrobnosti o hamburské flotile se dozvíme v půlce listopadu, kdy se v Hamburku v rámci závěrečné konference projektu HyFLEET: CUTE představí vozidla DaimlerFuelCELL Hybrid a MAN Hydrogen ICE Bus. BUSportál bude mít možnost rozhovoru s vedením Hochbahn: Zajímá Vás, jak funguje veřejná doprava v Hamburku? Můžete se zeptat Guntera Elste, prezidenta Hamburger Hochbahn AG prostřednictvím BUSportálu. www.hochbahn.de V minulosti na BUSportálu vyšlo mj.: Cestování v Polsku - vlakem i autobusem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Maďarsko Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko, Francie, Rakousko

odpovídá čtenářce BUSportálu Ministerstvo dopravy . "Přeprava horizontálně umístěných spících osob v autobusech přináší řadu technických problémů a vzhledem k rizikům takové přepravy není zájem je řešit ... "

Čtenářka BUSportálu se po zkušenostech se zájezdem na Sicílii zeptala: Je možné, aby autobusy s lůžkovou úpravou mohly jezdit s cestujícími po dálnici v době, kdy jsou všechny autobusy vybavovány bezpečnostními pásy na všech sedadlech? U tohoto autobusu nebyly žádné bezpečností pásy, ať už při sezení nebo při lůžkové úpravě. Je možné, aby autobus normálně přejížděl po dálnici v noci do dalšího místa? Má dopravce ve svých autobusech namontovány originální sedačky (s lůžkovou úpravou), má homologaci na lůžkovou úpravu? Josef Pokorný, ředitel Odbor provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy, odpověděl: "Žádný mezinárodní předpis neumožňuje schvalovat autobusy určené pro provoz po pozemních komunikacích s lůžkovou úpravou a proto taková úprava autobusu nemůže být předmětem homologace (mezinárodního schválení). Ve státech EU by autobus pro přepravu spících cestujících neměl být schválen a neměl by být ani provozován na pozemních komunikacích EU. Všechna sedadla nových dálkových autobusů (tj. autobusů kategorie M3 třídy III) ve všech státech EU musí být přibližně od roku 2004 povinně vybavena bezpečnostními pásy pro dospělé. V autobuse se sedadly s bezpečnostními pásy musí být sedící osoba při přepravě připoutána, včetně dítěte nad tři roky věku. Téma autobusů s lůžkovou úpravou je nepravidelně otvíráno při mezinárodních jednáních o technických předpisech, které jsou vyvíjeny v rámci EHK OSN. Tyto technické předpisy se po přijetí stávají právně závaznými ve všech státech EU. Přeprava horizontálně umístěných spících osob v autobusech přináší řadu technických problémů a vzhledem k rizikům takové přepravy není zájem je řešit alespoň na úrovni EU. Na mezinárodní úrovni nevyřešeným, a dokonce zatím neřešeným problémem je způsob bezpečného připoutání spících osob v horizontální poloze v autobusech. Přeprava horizontálně umístěných spících osob v autobusech přináší řadu technických problémů a vzhledem k rizikům takové přepravy není zájem je řešit." BUSportál za odpověď děkuje, ale není nám jasné, zda u dostatečně starého autobusu, který nemusí mít ani bezpečnostní pásy, lze dopravce vůbec za něco postihnout a také nevíme, jaká je vymahatelnost čehokoli v souvislosti s takovou úpravou. Nedokážeme si představit, že by to zajímalo českou dopravní policii, zda by byla dostatečně kvalifikovaná rozhodnout, co je správné - možná ji podceňujeme. Situace by se nesporně řešila v případě nějaké nehody. Pokud někdo ze čtenářů BUSportálu má nějaký poznatek k tématu, budeme jen rádi.

na lince 271.

Za fotografie děkujeme pravidelnému fotodokumentaristovi a sběrateli pohlednic "hacislavovi".

(S komentářem BUSportálu)

zpravy.idnes.cz - 19.10.2009 - S velkou slávou měly v pátek vyjet na svou novou trasu vedenou malostranskými uličkami autobusy Dopravního podniku. Linka spojující Malostranské náměstí s nemocnicí pod Petřínem také skutečně vyjela. Ale prozatím naposledy, Dopravní podnik nemá vhodné vozidlo. Více na zpravy.idnes.cz BUSportál: Okolo elektrobusů pro autobusovou linku na Petřín už bylo mediální živo viz carnero.cc: Podivné foto idnes u článku o nové lince k nemocnici pod Petřínem . Pikantní je - citujeme diskusi na carnero.cc - "Budiž iDnes ke cti, že se nakonec ozvali, nezapírali, omluvili se, poprosili o možnost ponechání snímku u článku a dokonce i autorský honorář nabídli." Takže je tam nesmyslný obrázek nadále, což iDnes není hloupé. V Kortrijku jsem si dobírala Martina Vrlu ze společnosti MAVE jako dodavatele elektrobusů do Prahy - se smutným výrazem mi řekl: "To nesmíte číst MFD". Z vlastní zkušenosti jako autora s MFD před lety potvrzuji, že oprava a omluva za chybu je až to poslední řešení. Nikdo není neomylný a ani BUSportálu se chyby nevyhnou. Opravu a omluvu pokládáme za normální, oprava na internetu je navíc věcí okamžiku. Ještě si neodpustíme poznámku k elektrobusům. Kromě vozidla od italského výrobce BredaMenarinibus UITP Vienna: BredaMenarinibus: elektrobus ZEUS a CNG midibus Vivacity je možno koupit malý elektrobus i na Slovensku BUSportál CZ na veletrhu BUSWORLD 2009: Tip na elektrický minibus ... . Dagmar Braunová

školním rokem. Platnost průkazu vysokoškoláka do 30.9. je v souladu s Výměrem Ministerstva financí č. 01/2009.

Studentka vysoké školy se obrátila na BUSportál: " .... mám dotaz ohledně "žákovské slevové kartičky". Jelikož jsem studentkou VŠ a minulý týden mi začal akademický rok, pořídila jsem si novou "kartičku", nechala potvrdit školou a dnes zašla na autobusové nádraží nechat potvrdit dopravcem. Jelikož loni jsem si datum platnosti vypsala přesně podle trvání svého akademického roku, tedy od konce září do zhruba poloviny září dalšího roku, a při potvrzování na vlakovém nádraží mi konec platnosti přepsali na 30.9., abych to neměla špatně, opět jsem si tam zapsala toto datum. Nic méně paní u přepážky mi oznámila, že to nepřichází v úvahu, protože konec platnosti musím mít v každém případě 30.6, dle jakési vyhlášky Ministerstva dopravy. Hájila jsem se tím, že minulý rok mi to na vlakovém nádraží takto sami zapsali a krom toho dle Českých drah mohu mít uvedenou platnost až do 30.10., což se píše zde: zde . Bylo mi řečeno, že pokud se mi něco nezdá, ať si v tom případě zajdu na vlakové nádraží, že "tam mi potvrdí všechno". Vzhledem k tomu, že beztak jezdím v podstatě výlučně vlakem, jsem tedy vyrazila na vlakové nádraží, kde mi tato "kartička" byla skutečně bez problémů potvrzena. Nyní by mě zajímalo, jestli mají České dráhy nějaká odlišná pravidla pro vystavování těchto "kartiček", nebo čím je dáno to, že v jednom případě je toto nemožné a v druhém se nic neděje .... " BUSportál se s problémem, který by mohl zajímat i jiné cestující studenty, obrátil na Ministerstvo dopravy. Magdalena Faltýsková, ředitelka Odboru financí a ekonomiky Ministerstva dopravy, prostřednictvím BUSportálu, tazatelce odpověděla. Za rychlou odpověď děkujeme. Přiznávání žákovského jízdného se řídí Výměrem Ministerstva financí č. 01/2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Ten v přílohách č. 4 a 5 pro železniční a pro autobusovou dopravu shodně uvádí, že žákovské jízdné se „poskytuje v období školního/akademického roku vyznačeného školou na žákovském průkazu s výjimkou měsíců července a srpna.“ V uvedeném případě, kdy má žadatelka na žákovském průkaze vyznačenu platnost do 30.9., je vše v souladu s příslušným předpisem. Informace o platnosti do 30.6., kterou podala pracovnice vystavující průkazy, vychází z její neznalosti. Takovéto omezení skutečně platilo, avšak pouze první rok po zavedení žákovského jízdného (ve školním roce 2004/5). Pro školní/akademický rok 2005/6 byly podmínky z podnětu studentů vysokých škol, kteří mají akademický rok trvající až do podzimu, změněny na znění citované výše. České dráhy, a.s. tuto změnu zaregistrovaly (narozdíl od některých jiných dopravců, bohužel) a podchytily na svých webových stránkách, jejich pracovníci na pokladnách jsou proškoleni a znají platné podmínky. Nejedná se tedy o nějakou jejich benevolenci, jak bylo tazatelce naznačeno. Magdalena Faltýsková, ředitelka Odboru financí a ekonomiky Ministerstva dopravy