V Evropě vzrůstají obavy z oslabení opatření v oblasti změny klimatu. Cíle Green Deal je potřeba dál podporovat, říkají některé země. Krátkodobá řešení mohou přinést pokračování fosilních paliv.

Švédsko, Nizozemsko, Itálie, Španělsko a šest dalších zemí naléhá na Evropskou unii, aby přijala „zelený“ plán obnovy. Vzrůstají totiž obavy, že ekonomický zásah způsobený pandemií koronavirusu může oslabit opatření v oblasti změny klimatu. V otevřeném dopise zveřejněném na zasedání evropských ministrů financí 9. dubna, 10 ministrů životního prostředí a klimatu uvedlo, že jakýkoli záchranný balíček, který by zahrnoval nízkouhlíkovou budoucnost, by měl podpořit strategii Evropské komise Green Deal. Dalšími zeměmi, které podepsaly tento dopis, byly Rakousko, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Lotyšsko a Lucembursko. Naopak dvě největší ekonomiky v bloku 27, Německo a Francie, mezi signatáři nejsou. „Potřebujeme vyslat silný politický signál světu a našim občanům, že EU bude příkladem i v obtížných obdobích, jako je ta současná, a pokračuje v cestě k neutralitě klimatu a plnění Pařížské dohody,“ uvádí dopis s odkazem na rok 2015 jako mezník v boji proti změně klimatu. Lídři EU se minulý měsíc shodli na tom, že plán hospodářské obnovy po koronavirusu by měl být v souladu se „zeleným přechodem“, ale neuvedli konkrétní opatření. Těchto 10 zemí chce dosáhnout zvýšených investic na podporu obnovitelných zdrojů energie, udržitelné dopravy, energetické účinnosti a dalších kroků na podporu cíle EU Green Deal spočívajícího v nulových emisích skleníkových plynů do roku 2050. „Zelená dohoda představuje novou strategii růstu pro EU, která je schopna přinést dva benefity pro stimulaci ekonomik, vytváření pracovních míst a zároveň zrychlení ekologického přechodu nákladově efektivním způsobem,“ uvádí dopis. Nabádá země, aby se v reakci na pandemii vyhnuly krátkodobým řešením, která „jsou rizikem, že EU bude v nadcházejících desetiletích ekonomikou s fosilními palivy“. K výzvě se připojili i další evropští politici, společnosti, zákonodárci a aktivisté. Vyzvali k obnově růstu po pandemii a k zeleným investicím a do boje proti změně klimatu. S představiteli EU s cílem prodiskutovat plán obnovy a opatření se setkají příští týden. Agentura Reuters, reporting by Kate Abnett; Editing by Matthew Green and Grant McCool

Opatření, jako zákaz vstupu předními dveřmi a omezení prodeje jízdenek, vedla k minimalizaci nakažení řidičů. Dezinfekce a větrání chrání cestující.

Sdružení dopravních podniků, které zaštiťuje 21 dopravních podniků v ČR, neustále monitoruje vývoj dění okolo nákazy koronavirem Covid-19. Všechny členské dopravní podniky pružně reagují na aktuální situaci a přistupují k potřebným opatřením tak, aby cestující i nadále vnímali městskou hromadnou dopravu jako spolehlivou a využívali ji bez obav. „Chráníme řidiče i cestující,“ uvádí předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán, „Zákaz nástupu a výstupu předními dveřmi, dočasné omezení prodeje jízdenek u řidiče, to jsou opatření, která přijaly jednotně všechny dopravní podniky v ČR a vedou k dodržování bezpečné vzdálenosti mezi cestujícími a řidiči. Tato opatření, která byla přijata již v polovině března, se ukázala jako správná a vedla k minimalizování výskytu nakažení právě u řidičů.“ Pro zvýšení ochrany cestujících slouží zavedení pravidelného větrání vozidel na konečných zastávkách a automatické otevírání středních a zadních dveří v zastávkách. Všechny dopravní podniky ve svých vozovnách denně důkladně vozidla dezinfikují a ionizují. Dopravní podniky Praha a Plzeň zkoušejí i aplikaci moderních nanotechnologií a dezinfekčních přípravků na bázi polymerů s dlouhodobou deklarovanou účinnosti. Obzvlášť pečlivě probíhá dezinfekce madel a dalších prvků ve vozidlech, ve větších městech se madla dezinfikují na konečných zastávkách i během dne. V Dopravním podniku Ostrava pomáhají s nadstandardní dezinfekcí interiérů vozidel i dobrovolníci a asistenti přepravy. Za měsíc jen tato skupina vydezinfikovala celkem 1 488 vozidel z toho 979 tramvají, 268 autobusů a 241 trolejbusů. Průměrně přes 80 vozidel denně, uvedl DPO dnes na svém facebooku. „Chceme všem našim cestujícím touto cestou poděkovat nejen za dodržování hygienických pravidel ve vozidlech a na zastávkách MHD, ale především za to, že zachovávají veřejné dopravě věrnost a nepřesunuli se do aut. Poděkování patří rovněž všem zaměstnancům dopravních podniků, kteří se podílejí na bezvadném fungování MHD i v těchto složitých časech,“ dodává Tomáš Pelikán.

Hlavní město schválilo koncepci využití alternativních paliv pro autobusy. Do roku 2030 bude čtvrtina až polovina autobusů na elektřinu.

Rada hlavního města schválila 6. dubna Koncepci využití alternativních paliv v podmínkách autobusové dopravy Dopravního podniku (DPP). Z ekologického i ekonomického hlediska se chce DPP do budoucna zaměřit na elektrické pohony. V současné době poskytují metro a tramvaje na elektřinu přibližně 65 % dopravních výkonů a přepraví až 75 % všech cestujících. Nicméně autobusová doprava s cca 1 100 vozidly, které spotřebují za rok přes 30 milionů litrů nafty, představuje více než třetinu všech výkonů. Nová koncepce aktualizuje strategii obnovy vozového parku autobusů DPP po roce 2020 a zároveň souhrnně a komplexně reaguje na dosavadní zkušenosti a předpokládaný rozvoj využití alternativních paliv autobusové dopravy v Praze. „Pro zlepšení životního prostředí v Praze musíme začít podnikat konkrétní kroky. Schválili jsme strategii, která nás k tomuto cíli dostane. Dáváme tím jasný signál, že nezavíráme oči před znečišťovatelem ovzduší, kterým je autobusová doprava poháněná spalovacími motory. Zároveň na nic nečekáme a snažíme se ozvduší ulevit co nejdříve. Projektujeme trolejbusovou trať na letiště a vedle toho běží výběrové řízení na dvacet velkokapacitních trolejbusů s dynamickým dobíjením pro tuto linku. Testujeme hybridní autobusy, které umožní alespoň částečné snižování emisí minimálně v přechodné etapě, a to bez nutnosti časově náročné přípravy a výstavby nabíjecí nebo plnicí infrastruktury. Připravujeme také projekt vodíkového autobusu,“ řekl náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy Adam Scheinherr. „Klíčovým pro Prahu bude především pokrok v oblasti elektrických pohonů, které ušetří až šedesát procent konečné spotřeby energie, a technologie akumulátorů. Do roku 2030 chceme, aby v Praze jezdila čtvrtina až polovina autobusů právě na elektřinu. Nejenže zlepší životní prostředí, ale také komfort cestujících a obyvatel Prahy, protože nejsou tak hlučné jako autobusy se spalovacími motory,“ dodal Adam Scheinherr. Obměna vozového parku autobusů do roku 2030 bude spočívat v kombinaci vozidel s alternativními pohony - především na bázi elektrického pohonu - jakožto energeticky i emisně nejefektivnější řešení, které doplní hybridní a naftové autobusy. „Využívání alternativních pohonů ve veřejné dopravě přispěje k naplnění pražského klimatického závazku o snižování emisí CO2 o 45 procent do roku 2030. V místech, kde budou tyto autobusy nasazeny, dojde nejen k poklesu emisí, ale rovněž i hlukové zátěže. Zlepší se tak prostředí, ve kterém žijeme,“ upřesnil náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček. Hlavní město Praha

Občané se musí dostat do zaměstnání, k lékaři, do lékáren a na nákup. Dopravci dostanou mimořádnou zálohu na pokrytí snížení tržeb a nákladů na bezpečnostní opatření.

Krizový štáb Středočeského kraje rozhodl, že se nebude ve středních Čechách dál omezovat doprava a bude stále platit prázdninový režim. „Náš kraj je na rozdíl od Prahy svým charakterem venkovský region s více než tisícovkou obcí, z nichž je většina malých. Každé další omezení by znamenalo, že se lidé nedostanou do práce, k lékaři, do lékáren anebo na nákup. Sestřičky, lékaři, hasiči, policisté, složky IZS, prodavači a mnozí další musí mít možnost dojíždět do práce. Řada lidí pracuje na směny, včetně víkendů, a i oni musejí mít šanci se do práce nějak dostat,“ říká hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová. "Proto další omezení dopravy nyní nebudeme dělat. Nemůžeme obyvatele malých obcí, které nemají k dispozici automobil, odříznout od světa." Krizový štáb tak reagoval i na výzvu vedení pražského magistrátu, který požadoval po středních Čechách další výrazné omezení dopravy. Hejtmanka a předsedkyně Bezpečnostní rady kraje také zdůraznila, že tím, že je využit prázdninový režim v dopravě, který je defacto znamená pokles objemu služeb a je plánovaný, tak nebude mít negativní dopad do krajského rozpočtu. Dopravou se podle jejích slov krizový štáb zabývá každý den. „Dbáme na to, aby spoje nebyly přeplněné, aby lidé od sebe mohli zachovat doporučený odstup a bezpečně se dopravit na místo, kam potřebují,“ říká Jaroslava Jermanová. Středočeští autobusoví smluvní dopravci dostanou podle dnešního rozhodnutí Rady kraje mimořádnou zúčtovatelnou zálohu. „Reagujeme tím na pokles výběru jízdného a zvýšené náklady na opatření proti nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-18. Chceme tím v této nelehké době dopravce podpořit,“ upřesnila hejtmanka. Stane se tak ve výši standardní měsíční platby, která bude rozdělena do dvou plateb. Vyplaceny budou v měsíci dubnu a květnu. Dopravcům budou vyplaceny nejen finanční prostředky, na něž mají nárok podle uzavřené smlouvy, ale navíc i mimořádná platba na zúčtovatelnou zálohu, která bude uhrazena v uvedených měsících vždy ve výši 50 procent. Kraj musí, podle hejtmanky, brát v potaz i situaci dopravců, kteří se potýkají s nedostatkem personálu například z důvodu nemoci, karantény nebo péče o školní a školkové děti. Pracujeme tedy s různými scénáři. „Uvažujeme o omezení některých víkendových spojů, i když chápeme, že i tím řadě lidí zkomplikujeme život. Ať už se jedná o lidi pracující o víkendech, jako jsou hasiči, prodavači, zdravotnický personál, nebo o možnost postarat se o své blízké. Situaci budeme nicméně průběžně dál vyhodnocovat.“ Autobusové spoje jezdí podle prázdninového režimu už od 14. března 2020. Středočeský kraj

Největší region České republiky má v plánu začít vybírat dopravce pro zajišťování městské a příměstské dopravy na deset let v první polovině příštího roku.

Prostřednictvím evropského věstníku veřejných zakázek oznámily Středočeský kraj a Hlavní město Praha předběžné informace o zakázce na veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou městskou a příměstskou autobusovou dopravou. Výběrové řízení na desetileté období předpokládá v červenci příštího roku. Kraj uzavřel s autobusovými dopravci desetileté smlouvy o závazku veřejných služeb na konci roku 2009. V roce 2019 byly s většími dopravci z důvodu pořizování nových velkokapacitních autobusů prodlouženy o 5 let, s dopravci s malým rozsahem výkonů smlouvy prodloužil formou přímého zadání. Vytvořil si tak i časový prostor na přípravu výběrového řízení. Harmonogram a zadávací podmínky veřejné zakázky připravuje společně příspěvková organizace Středočeského kraje – IDSK ve spolupráci s Hl. městem Prahou, resp. jeho organizací ROPID, protože velká část dopravy je realizována mezi Prahou a územím kraje. Celý kraj bude zřejmě rozdělen na přibližně 13 samostatných výběrových řízení, každé na několik oblastí. Konkrétní zadání musí být projednáno s obcemi a z důvodu přeskrajových vazeb také se sousedními kraji. Pokud by se nepodařilo zakázky realizovat do července 2021, vztahovala by se na tendry nová Směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, resp. zákon o podpoře nízkoemisních vozidel. Ten bude ukládat zadavatelům nadlimitních veřejných zakázek povinnost dodržet při pořizování silničních vozidel a určených dopravních služeb stanovené minimální podíly čistých vozidel. Čistými vozidly jsou elektrické autobusy, včetně těch na palivové články (vodík), a vozidla na CNG, biometan a zkapalnělý zemní plyn (LNG). Návrh zákona právě prochází připomínkovým řízením.

Pravidelné jednání členů Asociace proběhlo ve dnech 25. až 26. února v Hotelu Pohoda v Luhačovicích. Další je v plánu v červnu.

První Valnou hromadu v tomto roce zahájil a vedl prezident ADSSF Jaroslav Hanák. Jednání se zúčastnili prezident a víceprezident středočeské asociace Daniel Adamka a František Neterda a zástupce ČESMAD Bohemia Jan Medveď. Svou řadu autobusů představil slovenský výrobce ROŠERO a dealer pro Českou republiku JIHA TRADE. Jan Medveď informoval o jednání Sdružení ČESMAD BOHEMIA s vládou a návrhy na narovnání podmínek vůči ostatním zemím. Česká kamionová doprava je výkonově pod rokem 2004, kdy jsme vstoupili do EU. Pokračují práce na tzv. Silničním balíčku EU - balíčku mobility, texty předpisů se formulují a schválení by mělo být koncem května nebo začátkem června. První poznatky z fungování mýtného systému jsou pozitivní, z hlediska funkčnosti je tento mýtný systém lepší než minulý. Green deal - Zelená dohoda pro Evropu - byl představen 11. prosince 2019 a měl by občanům a společnostem v Evropské unii zajistit přechod na udržitelnější a ekologičtější hospodářství. Jednou z priorit vlády by měly být dotace na superzelené věci. Prezident ADSSF Jaroslav Hanák konstatoval ( ještě před vypuknutí koronaviru u nás, pozn. red. ), že v současné situaci je náš průmysl v nepředstavitelném ohrožení. Škoda Auto v Číně vyrobila pouze 280 aut, což je pokles o 95 %. Do ČR přišla poslední zásilka zboží z Číny v hodnotě 650 mil. Kč. Bez součástek z Číny nelze v mnohých firmách pokračovat ve výrobě. Lze očekávat těžké období. Pokud bude zbrzďovat průmysl, tak bude zpomalovat i doprava. Teze Hospodářské politiky ČR a další témata - 4. verze materiálu je připravena. Základem budoucnosti země je vzdělání a dostatek mladých učitelů. Obsahem materiálu jsou i otázky výzkumu, vývoje a inovací. Ve zdravotnictví by měla být vyšší spoluúčast pacienta. V energetice probíhá diskuze okolo jádra. Je důležité pořízení solárních panelů ve firmách i v soukromých objektech. V autobusové dopravě jsou stále nejdůležitějšími tématy nedostatek a mzdy řidičů, slevy na jízdném a výběrová řízení na dopravní obslužnost. V rámci jednání proběhla prezentace firmy ROŠERO. Firma ROŠERO sídlí na Slovensku ve Spišské Nové Vsi a zabývá se výrobou příměstských, městských autobusů a mikrobusů. Byla založena v roce 1995, kdy se zabývala opravami a modernizací autobusů různých značek. V roce 2004 začala s výrobou mikrobusů na podvozcích MB Sprinter, v roce 2006 s výrobou minibusů First na podvozku IVECO Daily 70C. Má 110 zaměstnanců a výrobní kapacita je 150 dieselových, CNG a elektrických vozidel za rok, přes 50 % tvoří linkové autobusy, zbytek zájezdové. Nejvíce vozidel vyváží do Švédska, Německa, České republiky a zásobuje i trh na Slovensku. Podrobný zápis pro oprávněné uživatele ZDE

Situace na bojišti s neviditelným nepřítelem koronavirem se mění každým okamžikem, proto se na Vás obracím mimo naše pravidelná setkání, která ostatně byla zrušena. Více níže.

Jednáme nyní se státními úřady a médii takřka nepřetržitě a chtěl bych Vás ujistit, že se tak děje v zájmu nás všech. Tedy bez rozdílu, zda provozujete jeden nebo sto kamionů, autobusovou dopravu v závazku veřejné služby nebo tu zájezdovou, která bohužel zaznamenala drtivý úder jako první. Dnes přestáváme být přirozenými konkurenty, ale snažíme se společně přežít. K tomu teď směřujeme hlavní síly při jednání se státní správou. Zdá se, že vítězí všeobecné povědomí o tom, že s koncem silniční dopravy se hroutí celá společnosti, a je tomu tak i díky Vaší houževnatosti, se kterou překonáváte současné překážky. Jednáme s vládou o formě nejúčinnější pomoci, ale bude jenom na nás, abychom ji využili. Zaměřujeme se zejména na okamžité posílení likvidity, neboť úvěry z ČMRZB rozhodně nestačí. Požadujeme po leasingových firmách odklad splátek. Vím, že situace je mnohde katastrofální, ale nerezignujte, snažte se své firmy udržet při životě nebo alespoň v hibernovaném stavu. Jednou tahle pohroma přejde jako povodně, které jsme také naší zemi pomohli zvládnout a sami jsme je při tom přežili, i když to bude trvat déle. Josef Melzer Prezident Sdružení Aktuální informace pro dopravce

MMR v souvislosti s koronavirem navrhlo úpravy pravidel pro čerpání evropských peněz, vyjednávání o příštím období 2021 - 2027 nabere zpoždění.

Aktuální opatření kvůli epidemii koronaviru a jejímu ekonomickému dopadu negativně ovlivňují i mnohé příjemce evropských dotací. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhne úpravu pravidel pro jejich čerpání, aby umožnilo podnikatelům i obcím se s dopady lépe vyrovnat; další opatření navrhne i na úrovni jednotlivých programů. Současně ministryně Dostálová vyzve Evropskou komisi, aby prodloužila možnost čerpání z probíhajícího programového období o jeden rok - tedy do konce roku 2024. Současná situace téměř jistě zpozdí start nového programového období, které mělo začít v roce 2021. Současná situace s epidemií koronaviru přináší negativní dopady i pro mnohé žadatele a příjemce evropských dotací. MMR připravilo první úpravy pravidel, které konzultuje s Evropskou komisí, aby například náklady spojené s přípravou akcí, veletrhů, na které dostali příjemci podporu, si mohli započítat do způsobilých nákladů a nemuseli je proplácet ze svého, když se plánované aktivity nemohli uskutečnit. V dalším kroku se zaměří na možné převody prostředků v rámci programů tak, abychom je jako Česká republika stoprocentně využili. " Další opatření, která by příjemcům a České republice pomohla vyrovnat se s ekonomickými důsledky současné epidemie, by byla možnost dokončit projekty o rok později, než současná evropská pravidla umožňují, tedy v roce 2024. O to víc, že aktuální stav vyjednávání víceletého finančního rozpočtu EU a navazujících pravidel pro příští programové období 2021 – 2027 nabere ještě další zpoždění,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Další navrhované opatření je na pomoc podnikatelům se týká výjimky z pravidel veřejné podpory. Členským státům by měla být umožněna, stejně jako v případě Dánska, úprava dle specifických potřeb státu. Stejně tak MMR požádá o maximální flexibilitu, tedy o umožnění přesunů peněz tam, kde bude nejvyšší potřeba bez nutnosti rozsáhlého schvalovacího mechanismu ze strany Evropské komise. Nutné je také zvolnění pravidla automatického zrušení závazku (N+3) tak, aby v důsledku zpoždění realizace projektů kvůli koronaviru nedošlo ke ztrátě nevyčerpané části alokace a bylo možné tyto prostředky ještě využít (např. prodloužení o stanovenou dobu). Národní orgán pro koordinaci evropských fondů Ministerstva pro místní rozvoj již začal společně s řídicími orgány jednotlivých programů analyzovat nová rizika dopadů současné epidemie koronaviru. Cílem je navrhnout vládě opatření zmírňující dopady současné situace. Přestože Česká republika pokračuje v přípravách na příští programové období podle vládou schváleného harmonogramu, je téměř jisté, že v příštím programovém období se začne čerpat později, než v původně plánovaním roce 2021. K dosavadnímu zpoždění ve vyjednávání evropské legislativy a evropského rozpočtu se přidají další měsíce zpoždění vlivem celoevropských opatření na boj s koronavirem. Již nyní je zpoždění větší, než při přípravě období 2014–2020. I proto ministryně Dostálová navrhne Evropské komisi prodloužení současného období, aby nedošlo k výpadku financování potřebných projektů. Centrum pro regionální rozvoj ČR vyzývá žadatele, kteří by se mohli vlivem aktuální epidemiologické situace dostat do problémů s harmonogramem realizace projektu, aby - pokud je to možné - kontaktovali co nejdříve svého projektového manažera prostřednictvím monitorovacího systému MS 2014+ a ohlásili změny vyvolané současnou pandemickou situací. V případě programů přeshraniční spolupráce lze kontaktovat kontrolora a společný sekretariát. "Ministerstvo pro místní rozvoj i Centrum pro regionální rozvoj ČR ubezpečují všechny příjemce z IROP a z programů přeshraniční spolupráce, že budou ke každé žádosti o změnu projektů z důvodů současných omezení proti SARS-CoV-2 přistupovat vstřícně a se snahou maximálně pomoci s realizací projektu. Uvědomují si, že velké množství problémů může mít dopady především na harmonogram a termíny projektů, " říká ministryně Klára Dostálová. Protože celý proces administrace projektů je plně elektronický, nedochází k žádnému omezení povolování změn, schvalování monitorovacích zpráv, administrace žádostí o platbu apod. Jedinou změnou je odsunutí fyzických kontrol projektů na pozdější dobu. Pracovníci MMR i Centra jsou ale stále všem příjemcům k dispozici na telefonu či e-mailu. MMR

Cílem návrhu zákona je transponovat směrnici EU 2019/1161, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Účinnost je stanovena na 2. srpna 2021.

Transpozičním právním předpisem, který provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (směrnice o čistých vozidlech), je nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel. To ukládá zadavateli při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je pořízení silničních vozidel kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3, povinnost zohlednit energetické a ekologické dopady provozu vozidel za dobu jejich životnosti. Za tímto účelem musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit odkaz na minimální emisní limit EURO, který musí vozidlo splňovat, a u vozidel kategorie N1 a M1 i maximální spotřebu pohonných hmot. U vozidel této kategorie může přitom zadavatel namísto splnění povinnosti dodržet maximální spotřebu pohonných hmot zvolit pro hodnocení veřejné zakázky metodu pro stanovení nákladů životního cyklu uvedenou v tomto nařízení vlády. Česká republika jakožto členský stát Evropské unie je povinna uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto novelou do 2. srpna 2021. Předkladatelé zákona Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo dopravy neshledaly jinou variantu než přijetí zvláštního transpozičního zákona. Návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel je v připomínkovém řízení.

Továrna ve švédském Borås je jednou z prvních, která využívá pro provoz energie získané z vody a biopaliv. Navíc má být spotřeba energie během několika let nižší o 15 procent.

Výrobní závod autobusů Volvo získal po minimalizaci klimatické stopy certifikát "Renewable Energy Facility". „Jsme samozřejmě velmi hrdí na to, že jsme pomocí obnovitelných zdrojů snížili nepříznivý dopad na klima, veškerá energie, kterou kupujeme, je bez fosil free. Elektřina pochází z vodny, naše dálkové vytápění je na biopaliva a vysokozdvižné vozíky v továrně běží na elektřinu nebo HVO,“ říká Joakim Wretman, výrobní ředitel závodu Volvo Buses Borås. V posledních letech podnik také zavedl řadu opatření, která snížily spotřebu energie o 15 procent. Nahradil klasické zářivky za LED svítidla a osvětlení výrobního závodu je regulováno automaticky podle potřeby. Hlídá se také spotřeba energie. Zapojují se zaměstnanci i místní partner. Ke snížení emisí o 30 % pomohlo také omezení přepravy mezi logistickým parkem Viared a přístavem v Göteborgu. Minimální dopad výroby na klima je jedním z několika aspektů Volvo Buses v oblasti životního prostředí. Aktuálně například projekt druhého života použitých baterií z autobusů , které se používají pro ukládání energie v domácnostech. Továrna na obnovitelnou energii Volvo Buses v Borås vyrábí asi 10 000 autobusových podvozků ročně, zaměstnává 300 lidí. Volvo