Po 170 letech od svého založení čeká společnost Škoda Group jedna z nejvýznamnějších změn v historii. Český výrobce vozidel pro veřejnou dopravu si jako partnera pro vytvoření nové značky vybral agenturu Dynamo design. Změna navazuje také na dohodu mezi Skupinou PPF a automobilkou Škoda Auto o ukončení dlouhodobých známkoprávních sporů. Škoda Group může současný název Škoda i tradiční znak okřídleného šípu používat do roku 2029.

Nový název, obchodní firmu a vizuální identitu má Škoda Group představit v září 2028 na veletrhu InnoTrans. Kompletní přechod na novou značku plánuje nejpozději v červnu 2029. Výběrem agentury Dynamo design vstupuje Škoda Group do další fáze příprav. Společně budou pracovat na názvu společnosti, podobě značky a pravidlech jejího zavedení napříč skupinou. Součástí projektu bude také spolupráce se specializovanou namingovou agenturou Name & Fame, která povede proces hledání nového názvu. Důvodem změny je také dohoda mezi Skupinou PPF, vlastníkem Škoda Group, a automobilkou Škoda Auto ze skupiny Volkswagen z roku 2022. Obě společnosti se dohodly na ukončení dlouhodobých známkoprávních sporů a vyřešení souběžného používání názvu Škoda. Součástí dohody je, že Škoda Group může současný název i znak okřídleného šípu používat do roku 2029. Poté plzeňský výrobce techniky pro veřejnou dopravu přejde na nové označení, které má odstranit dlouhodobé zaměňování s mladoboleslavskou automobilkou. Škoda Group navazuje na téměř 170 let průmyslové tradice sahající ke Škodovým závodům. Změna brandu proto představuje jeden z nejvýznamnějších okamžiků v novodobé historii skupiny s přesahem do strojírenského bohatství Česka. Jejím cílem není podle společnosti opustit vlastní odkaz, ale vytvořit novou korporátní identitu, která bude důstojným pokračováním této tradice a podpoří další mezinárodní rozvoj společností skupiny. Především však jde o změnu, která zachová kontinuitu všeho, co Škoda Group dlouhodobě představuje – odbornosti jejích zaměstnanců, technického know-how, kvality výrobků i důvěry zákazníků a cestující veřejnosti, která se s vozidly skupiny denně setkává. „ V roce 2029 si připomeneme 170 let historie Škoda Group, na kterou jsme hrdí. Je to symbolický okamžik nejen k ohlédnutí za tím, co během téměř dvou století dokázaly vybudovat generace našich zaměstnanců, ale také k tomu, abychom vytvořili nový brand připravený na dalších sto let ,“ uvedl Petr Novotný, CEO Škoda Group. Podle něj se nezmění základní hodnoty společnosti. „ Změní se naše jméno, ale nezmění se to nejdůležitější – naši lidé, technické know-how, kvalita ani ambice posouvat moderní veřejnou dopravu dál ,“ doplnil. „ Možnost podílet se na takto výjimečném projektu vnímáme jako velkou profesní odpovědnost. Naší ambicí je pomoci vytvořit značku, která dokáže navázat na vybudovanou důvěru jak v Česku, tak na trzích po celém světě ,“ uvedl Michal Richtr, jednatel společnosti Dynamo design. Škoda Group patří mezi významné evropské výrobce řešení pro veřejnou dopravu. Vyrábí tramvaje, příměstské vlakové jednotky, soupravy metra, elektrobusy, trolejbusy a komponenty pro dopravní systémy. Skupina zaměstnává přibližně 10 tisíc lidí a působí ve výrobních závodech v České republice, Finsku a Turecku. V roce 2025 dosáhla Škoda Group tržeb 1,45 miliardy eur a EBITDA činila 143 milionů eur. Společnost je součástí investičního holdingu PPF.

Společně s Policií České republiky provádí Inspekce silniční dopravy (INSID) od 10. července do září sérii více než dvaceti dopravně-bezpečnostních kontrol zaměřených na autobusy a nákladní vozidla ve všech krajích České republiky. Podle ICOM transport jsou pravidelné kontroly důležitým nástrojem pro zvyšování bezpečnosti i zajištění férové konkurence mezi dopravci. Neměly by však být omezeny pouze na letní období a zároveň nesmí přerůst v šikanu poctivých dopravců.

Kontroly INSID a Policie probíhají v období zvýšeného provozu během letních prázdnin, kdy se na silnicích pohybuje více autobusů zajišťujících turistické zájezdy nebo přepravu dětí na letní tábory. Zaměřují se také na nákladní dopravu a významné tranzitní tahy. INSID a Policie ČR při kontrolách propojují své pravomoci a zkušenosti – od výběru kontrolních míst přes zastavování vozidel až po samotnou kontrolu vozidel a řidičů. Prověřují zejména dodržování dob řízení, povinných přestávek a odpočinků řidičů, správné používání tachografů, překračování hmotnostních limitů a technický stav vozidel. Na první společné kontrolní akci z 15 vytipovaných zastavených vozidel neprošlo kontrolou šest. Jedno mělo vážnou technickou závadu, jedno bylo současně přetížené a mělo nebezpečnou technickou závadu a další čtyři vozidla byla přetížená. Všem přetíženým vozidlům byla zakázána další jízda až do odstranění zjištěných nedostatků. Inspekce za první rok zkontrolovala téměř 25 tisíc vozidel Letní akce navazují na dosavadní činnost INSID. Od července 2025 do června 2026 provedli inspektoři celkem 24 656 kontrol nákladních vozidel a autobusů . V 1 363 případech byla řidičům zakázána další jízda do doby odstranění závady nebo jiného zjištěného nedostatku. Nejčastějším porušením bylo nedodržování pravidel pro dobu řízení, povinné přestávky a odpočinky řidičů, které inspektoři zjistili ve 3 074 případech. Dalších 1 039 případů souviselo s překročením hmotnostních limitů vozidel a 644 případů s nevyhovujícím technickým stavem. Při výběru kontrolovaných vozidel INSID využívá data a kvalifikovaný předvýběr. Podíl kontrolovaných českých a zahraničních dopravců byl během prvního roku prakticky vyrovnaný – 49,7 % tvořili čeští dopravci a 50,3 % zahraniční dopravci. ICOM transport: kontroly by měly probíhat po celý rok Společnost ICOM transport vítá rozsáhlou sérii více než dvaceti společných bezpečnostních akcí INSID a Policie ČR. Podle dopravce jsou kontroly autobusů a nákladních vozidel důležitým nástrojem prevence, ochrany účastníků silničního provozu a zachování férových podmínek mezi dopravci. Zároveň upozorňuje, že podobně intenzivní a koordinované akce by neměly být omezeny pouze na letní sezonu. ICOM transport patří mezi významné dopravní společnosti v České republice. Provozuje přibližně 800 autobusů a 250 souprav nákladních vozidel. Každoročně přepraví kolem 40 milionů cestujících a zaměstnává zhruba 1 500 pracovníků. Kromě autobusové dopravy se věnuje také vnitrostátní i mezinárodní kamionové dopravě a provozuje vlastní servisní zázemí. „ Kontroly autobusů a nákladních vozidel probíhají i mimo letní sezonu a jejich dosavadní rozsah oceňujeme. Současná série je však mimořádná svou intenzitou, koordinací a viditelností. Proto si klademe otázku, zda by se podobná akce neměla provádět na jaře, podzim či v zimě ,“ uvedl Martin Morkus, ředitel servisu ICOM transport. Podle ICOM transport nejsou rizika spojená s provozem těžkých vozidel omezena na konkrétní část roku. Na podzim se zhoršuje viditelnost, v zimě přicházejí náročné podmínky na silnicích a na jaře se může výrazněji projevit technický stav vozidel po zimním provozu. Přetěžování nákladních vozidel, zanedbaná údržba, manipulace s tachografy nebo nedodržování povinných dob řízení a odpočinku mohou představovat riziko bez ohledu na roční období. Pravidelná přítomnost kontrolních orgánů v terénu podle společnosti přispívá k tomu, aby dopravci nevnímali dodržování pravidel pouze jako povinnost během předem očekávaných sezonních akcí, ale jako běžnou součást odpovědného provozu. Podle společnosti představují riziko po celý rok například přetěžování vozidel, zanedbaná údržba, manipulace s tachografy nebo nedodržování povinných dob řízení a odpočinku. Kontroly by podle ICOM transport měly být odborné, přiměřené a spravedlivé. Nejde o šikanu poctivých dopravců ICOM transport zdůrazňuje, že cílem nemá být bezdůvodné navyšování kontrol ani další administrativní zatěžování firem, které pravidla dodržují. „ Nechceme, aby se kontroly změnily v šikanu dopravců. Musí být odborné, přiměřené a spravedlivé. Právě tak ale mohou působit preventivně a chránit ty firmy, které investují do moderních vozidel, pravidelného servisu, školení zaměstnanců a dodržování pracovních režimů ,“ říká Morkus. Kontroly mají chránit bezpečnost i férový trh Smyslem kontrol podle ICOM transport nemá být pouze ukládání sankcí. Jejich hlavním přínosem by měla být prevence, ochrana řidičů a cestujících, snižování rizik na silnicích a podpora férového podnikatelského prostředí. „ Bezpečnost na silnicích musí být celoroční prioritou. Pravidelné a férové kontroly nejsou šikanou poctivých dopravců, ale jejich ochranou ,“ uzavírá Martin Morkus, ředitel servisu ICOM transport. Zdroj: INSID, ICOM transport

Od ledna do června roku 2026 bylo v České republice zkompletováno 2 984 autobusů, meziročně o 8,2 procent. Přibližně 95 procent produkce směřovalo na zahraniční trhy, pro český trh bylo určeno 410 vozidel. Výrazný růst výroby zaznamenal především SOR Libchavy.

Největším výrobcem autobusů v České republice zůstává Iveco Czech Republic ve Vysokém Mýtě. V prvních šesti měsících letošního roku zde bylo zkompletováno 2 633 autobusů, což představuje meziroční nárůst o 0,6 %. Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu směřovalo 2 641 autobusů na zahraniční trhy a 261 bylo určeno pro český trh. Rozdíl mezi počtem autobusů zkompletovaných ve Vysokém Mýtě a počtem vozidel vykázaných na export souvisí s metodikou společnosti Iveco, která zahrnuje také autobusy dokončované v sesterském závodě ve Foggii v Itálii. Výrazný meziroční růst vykázal SOR Libchavy. Výrobce v prvních šesti měsících roku vyrobil 338 autobusů, tedy o 208 vozidel více než ve stejném období loňského roku. Produkce tak vzrostla o 160 %. Na zahraniční trhy směřovalo 189 autobusů, pro český trh bylo určeno 149 vozidel. Společnost KHMC vyrobila od ledna do června 13 minibusů, stejně jako v prvním pololetí roku 2025. Segment elektrifikovaných autobusů zahrnoval v prvním pololetí 157 čistě bateriových autobusů, meziročně o 92 méně. Z toho 120 vozidel vyrobilo Iveco Czech Republic a 37 SOR Libchavy. Ve vysokomýtském závodě bylo současně zkompletováno také 243 hybridních autobusů. Rostla rovněž výroba nákladních vozidel. Tatra Trucks vyrobila v prvním pololetí letošního roku 803 vozidel, tedy o 253 více než ve stejném období roku 2025. Meziročně tak její produkce vzrostla o 46 %. Na zahraniční trhy směřovalo 452 vozidel, pro český trh bylo určeno 343 automobilů. Výroba v I. čtvrtletí 2026 .

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) a organizace E-Mobility Europe vyzvaly Evropskou komisi, aby připravovaný Akční plán pro elektrifikaci obsahoval konkrétní opatření na podporu bezemisní silniční dopravy. Ve společném dopise požadují zejména rychlejší rozvoj dobíjecí infrastruktury, dostupnější elektřinu a podporu investic.

ACEA a E-Mobility Europe zveřejnily 16. července společný dopis adresovaný Evropské komisi. Vyzývají v něm k přijetí konkrétních opatření, která urychlí elektrifikaci silniční dopravy a podpoří přechod na vozidla s nulovými emisemi. Podle obou organizací je elektrifikace důležitá nejen pro snižování emisí, ale také pro posílení energetické bezpečnosti Evropy a omezení závislosti na dovozu fosilních paliv. Vozidla s nulovými emisemi – osobní automobily, dodávky, nákladní vozidla i autobusy – označují za jeden z hlavních pilířů této změny. Do rozvoje evropského ekosystému elektromobility již podle nich směřují investice přesahující 200 miliard eur. ACEA zároveň upozorňuje, že více než polovina nově registrovaných městských autobusů v Evropské unii je již bezemisní. Naproti tomu elektrifikace těžkých nákladních vozidel postupuje podstatně pomaleji – v prvním čtvrtletí roku 2026 tvořila bezemisní vozidla pouze 2,3 % nových registrací v této kategorii. Ve společném dopise proto ACEA a E-Mobility Europe vyzývají Evropskou komisi, aby připravovaný Akční plán pro elektrifikaci obsahoval konkrétní kroky ke snížení ceny elektřiny, urychlení výstavby dobíjecí infrastruktury, podpoře chytrého a obousměrného nabíjení, modernizaci elektrických sítí i většímu zapojení soukromých investic. Významná část doporučení se týká také podpory dobíjecí infrastruktury pro těžká nákladní vozidla. Plné znění společného dopisu ACEA a E-Mobility Europe . Akční plán Evropské komise bude zveřejněn pravděpodobně 17. července 2026.

Akční plán pro elektrifikaci vytyčuje další kroky pro rozvoj bezemisní silniční dopravy. Mezi priority patří rychlejší budování dobíjecí infrastruktury pro autobusy a nákladní vozidla, modernizace elektrických sítí a odstranění překážek při připojování nabíjecích zařízení.

Evropská komise zveřejnila Akční plán pro elektrifikaci (Electrification Action Plan), který stanovuje priority pro další rozvoj elektrifikace v Evropské unii. V oblasti silniční dopravy se zaměřuje především na vytváření podmínek pro širší využívání elektrických autobusů a nákladních vozidel prostřednictvím rozvoje dobíjecí infrastruktury a modernizace energetických sítí. Jednou z hlavních priorit je urychlení výstavby dobíjecí infrastruktury pro těžká silniční vozidla. Komise chce podpořit rozvoj veřejných dobíjecích stanic podél hlavních evropských dopravních koridorů i budování dobíjecí infrastruktury v depech dopravních podniků a nákladních dopravců. Současně plánuje zjednodušit povolovací procesy a urychlit připojování nové infrastruktury k elektrické síti. Významnou část dokumentu tvoří také opatření zaměřená na modernizaci přenosových a distribučních sítí, které mají zajistit dostatečnou kapacitu pro rostoucí počet elektrických vozidel. Komise chce urychlit investice do elektrických sítí, digitalizovat procesy připojování a zlepšit koordinaci mezi rozvojem energetické a dobíjecí infrastruktury. Akční plán podporuje rovněž rozvoj chytrého a obousměrného nabíjení (Vehicle-to-Grid, V2G), které může přispět k efektivnějšímu využívání elektrické energie a vyšší stabilitě elektrizační soustavy. Další opatření se zaměřují na vytvoření příznivějších podmínek pro investice do elektrifikace dopravy a související infrastruktury. Dokument je strategickým sdělením Evropské komise a nepřináší nové povinnosti pro výrobce autobusů ani nákladních vozidel. Vymezuje však oblasti, na které se Komise zaměří při přípravě dalších iniciativ a případných legislativních návrhů. Ty budou následně projednávány standardním legislativním postupem Evropské unie za účasti Evropského parlamentu a Rady EU. Otevřeným dopisem se na EK obrátila ACEA .

Společnost Iveco Czech Republic získala ocenění „Podnik roku v automobilovém průmyslu za rok 2025“. Na úspěchu se významně podílí výrobní závod IVECO BUS ve Vysokém Mýtě, jeden z největších závodů na výrobu autobusů v Evropě a místo vzniku modelové řady CROSSWAY, která letos slaví 20 let od svého uvedení na trh.

Cenu převzal během slavnostního večera Automotive Leaders Forum 2026 v Praze generální ředitel společnosti David Kříž. Pro Iveco Czech Republic jde již o jedenácté vítězství v soutěži Podnik roku v automobilovém průmyslu v kategorii podniků s více než 250 zaměstnanci. Soutěž každoročně vyhlašuje Sdružení automobilového průmyslu. Ve 28. ročníku bylo hodnoceno 73 společností podle hospodářského výsledku před zdaněním, přidané hodnoty na zaměstnance a vývoje tržeb za rok 2025. „ Toto ocenění je velkým uznáním práce všech našich zaměstnanců. Oceňuje jejich nasazení, odborné znalosti a každodenní úsilí, které přispívá k dlouhodobému úspěchu společnosti ,“ uvedl David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic a. s. „ Zároveň je pro nás závazkem i motivací pokračovat v inovacích, posilovat naši konkurenceschopnost a aktivně přispívat k rozvoji udržitelného automobilového průmyslu orientovaného na budoucnost .“ Výrobní závod IVECO BUS ve Vysokém Mýtě patří mezi největší závody na výrobu autobusů v Evropě. Jeho roční výrobní kapacita dosahuje až 5 000 autobusů a zaměstnává více než 4 400 pracovníků. V roce 2025 bylo 94 % zde vyrobených autobusů exportováno do 25 zemí. Ve Vysokém Mýtě se vyrábí modelová řada CROSSWAY, která zde byla také vyvinuta. V roce 2026 si připomíná 20 let od svého uvedení na trh a dlouhodobě patří k nejúspěšnějším meziměstským autobusům v Evropě. IVECO BUS je značkou společnosti Iveco Group N.V. (EXM: IVG), světového lídra v oblasti užitkových a speciálních vozů, pohonných jednotek a finančních služeb, zavedeného na burze Borsa Italiana v Miláně. Navrhuje, vyrábí a prodává vozy pro městskou, meziměstskou, školní dopravu, linkovou dopravu a cestovní ruch. V oblasti udržitelné veřejné dopravy nabízí vozy na biopaliva, biometan, elektrické akumulátory a palivové články. Poskytuje rozsáhlou servisní síť, služby a poradenství v oblasti Energy Mobility Solutions a individuální podporu při koordinaci komplexních elektrifikačních projektů. Komplexní nabídku značky doplňuje široká škála propojených služeb portálu IVECO ON vyvinutých za účelem optimalizace provozu a údržby vozových parků využívajících všechny druhy energie. IVECO BUS zaměstnává více než 5 500 lidí a provozuje sedm výrobních závodů v Evropě a Latinské Americe: Annonay a Rorthais ve Francii, Vysoké Mýto v České republice, Brescia a Foggia v Itálii, Sete Lagoas v Brazílii a Córdoba v Argentině.

Od 1. července 2026 funguje na Slovensku systém Národní integrované jízdenky (NICL). Prostřednictvím nové státní aplikace Cyril si mohou cestující naplánovat cestu a zakoupit jedinou elektronickou jízdenku pro vlak, regionální autobus i městskou dopravu. Nejde však o jednotný celostátní tarif – cena se vypočítává podle tarifů jednotlivých zapojených dopravců.

Cílem projektu Ministerstva dopravy je zjednodušit cestování veřejnou dopravou po celém Slovensku. Systém je dostupný prostřednictvím mobilní aplikace Cyril pro Android a iOS i přes webové rozhraní. Cestující tak nemusí při cestě s různými dopravci používat několik aplikací, pokladen nebo prodejních automatů. Přestože se hovoří o jedné národní jízdence, nejde o zavedení společného tarifu. Cyril funguje jako společná prodejní a odbavovací platforma. Při plánování cesty vypočítá cenu jako součet jízdného podle platných tarifů jednotlivých zapojených dopravců. Cestující následně obdrží jedinou elektronickou jízdenku ve formě QR kódu, která platí pro celou naplánovanou cestu, zatímco systém rozdělí tržby mezi jednotlivé dopravce. Největší přínos má mít nový systém především pro cestující, kteří při jedné cestě kombinují železnici, regionální autobusy a městskou dopravu nebo přestupují mezi různými dopravci. V rámci jednotlivých integrovaných dopravních systémů již společné jízdní doklady většinou existují, Cyril však umožňuje obdobný způsob nákupu i při cestách napříč Slovenskem. V první etapě je do systému zapojeno 39 dopravců zajišťující veřejnou dopravu ve veřejném zájmu. Partnery jsou státní železniční dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK), regionální autobusoví dopravci SAD Trenčín, SAD Prievidza, SAD Žilina, SAD Poprad, SAD Prešov, SAD Lučenec, eurobus Košice a skupina ARRIVA, dále dopravní podniky v Bratislavě, Košicích a Žilině. Ministerstvo dopravy uvádí, že síť partnerů bude postupně rozšiřována. Po registraci v aplikaci lze zakoupit jízdenku pro konkrétní cestu nebo v zapojených MHD využít režim Pay As You Go (PAYGO). Ten ve vozidlech automaticky zaznamenává nástupy a výstupy cestujícího. Při prvním nástupu se rezervuje částka odpovídající hodnotě celodenní jízdenky a po skončení dne systém automaticky vypočítá nejvýhodnější cenu podle uskutečněných jízd. Režim PAYGO je určen pouze pro městskou dopravu a není dostupný v regionálních autobusech. Držitelé předplatních časových jízdenek si mohou své předplatné do systému zaregistrovat. Pokud cestují v zónách, pro které mají časovou jízdenku platnou, další jízdné se jim neúčtuje. Samotný prodej předplatních kupónů ale aplikace Cyril nezajišťuje. Platbu za jízzdné je možné provést platební kartou, dopravní kartou i prostřednictvím Apple Pay a Google Pay. Aplikace umožňuje zakoupit jízdenky také pro spolucestující. Jednotlivé funkce systému budou podle ministerstva dopravy zpřístupňovány postupně během léta. V případě nefunkčnosti aplikace nebo systému je cestující povinen zakoupit si jízdní doklad jiným dostupným způsobem. Projekt Národní integrované jízdenky byl financován z prostředků Plánu obnovy a odolnosti. Dodavatelem systému je společnost Asseco Central Europe, se kterou Ministerstvo dopravy (tehdejší Národní dopravní autorita) uzavřelo smlouvy na vývoj a pětiletý provoz systému. Celková hodnota dosáhla 29,542 milionu eur včetně DPH.

Elektrické autobusy patří podle BloombergNEF k nejrychleji rostoucímu segmentu silniční dopravy. Do roku 2030 mají tvořit přibližně 60 procent celosvětových prodejů autobusů, a to díky klesajícím cenám baterií, rozšiřování nabíjecí infrastruktury a silné poptávce zejména v Číně.

Elektrické autobusy patří podle nové studie Electric Vehicle Outlook 2026 analytické společnosti BloombergNEF k nejrychleji rostoucímu segmentu silniční dopravy. V roce 2025 již ve více než dvaceti zemích tvořily více než polovinu prodejů městských autobusů. Do roku 2030 mají elektrické autobusy představovat přibližně 60 % všech nově prodaných autobusů na světě. Výrazně tak předstihují ostatní segmenty silniční dopravy, kde je tempo elektrifikace pomalejší. Elektrobusy jako lídr elektrifikace Zatímco u autobusů má podíl elektrických vozidel dosáhnout 60 % do konce desetiletí, u lehkých užitkových vozidel se očekává přibližně 34 % a u středních a těžkých nákladních vozidel zhruba 17 %. Podle BloombergNEF patří městské autobusy mezi nejvhodnější segmenty pro přechod na elektrický pohon díky pravidelným trasám, vysokému dennímu využití a možnosti centrálního nabíjení. Pokles cen baterií zrychluje přechod Klíčovým faktorem dalšího rozvoje elektromobility je pokračující pokles cen lithium-iontových baterií. Ten je způsoben zejména rostoucí výrobní kapacitou a silnou konkurencí na globálním trhu, především v Asii. Levnější baterie dále zlepšují ekonomiku provozu elektrických vozidel a podporují jejich širší nasazení v městské dopravě. Čína vede Studie zároveň uvádí, že i přes zpomalení růstu v některých regionech pokračuje celosvětový růst elektromobility. V roce 2026 by se mělo prodat více než 23 milionů elektrických osobních vozidel, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Největším světovým trhem zůstává Čína, která díky rozsáhlé výrobě, silnému dodavatelskému řetězci a vysoké poptávce nadále určuje tempo vývoje trhu. Nabíjecí infrastruktura podporuje rozvoj Významným faktorem je také rychlý růst nabíjecí infrastruktury, který umožňuje širší nasazení elektrických vozidel v městské i regionální dopravě a zlepšuje podmínky pro provoz velkých vozových parků. Elektrobusy jako tahoun bezemisní dopravy Elektrické autobusy tak podle BloombergNEF zůstávají nejrychleji elektrifikovaným segmentem silniční dopravy a v příštích letech mají dále posilovat svou roli v procesu dekarbonizace dopravy.

Rekordní rok přinesly především zakázky na bateriové vlaky pro Lotyšsko a Slovensko, elektrické jednotky pro Arrivu, nové tramvaje pro Prahu a trolejbusy pro Esslingen, Tallinn, Sofii i česká města. Škoda Group zároveň více než zdvojnásobila provozní zisk EBITDA na 3,5 miliardy korun.

„ Rok 2025 byl zčásti stabilizační, avšak poprvé jednoznačně rozvojový. Předcházející období bylo zaměřeno na posílení důvěry zákazníků, zefektivnění výroby a návrat k disciplinovanému řízení projektů. Loňský rok se stal prvním, kdy se tato opatření plně promítla do výsledků skupiny a zároveň druhým nejúspěšnějším v rámci obchodního výkonu od roku 2019 ,“ uvedl generální ředitel Škoda Group Petr Novotný. Více než 100 bateriových vlaků v portfoliu Nejvýznamnější část nových objednávek představovaly bateriové a hybridní vlakové jednotky. Škoda Group získala zakázku na dodávku až 16 bateriových vlaků pro Lotyšsko v hodnotě přibližně čtyř miliard korun a současně uspěla s kontraktem na až 36 bateriových jednotek pro Slovensko za zhruba osm miliard korun. Další zakázkou jsou hybridní bateriovo-dieselové vlaky pro RegioJet. Celkem má nyní společnost objednávky na více než 100 bateriových vlaků. Mezi významné kontrakty patří také elektrické jednotky s maximální rychlostí 200 km/h pro Arrivu na budoucí provoz mezi Prahou a západními Čechami nebo až 31 vozidel pro příměstskou železnici Saltsjöbanan ve Švédsku. „ Zájem o bateriové vlaky vnímáme jako jasný signál trhu. Jde o technologii, která umožňuje rychle zvyšovat podíl bezemisní dopravy i tam, kde infrastruktura zatím není plně připravena. Vidíme v ní výrazný potenciál a její další rozvoj bude v následujících letech patřit mezi naše klíčové priority ,“ doplnil Petr Novotný. Pražské tramvaje i další úspěch v Německu Významně posílil také tramvajový segment. Do Prahy bylo během roku dodáno prvních 20 tramvají Škoda 52T, a to pouhé dva roky od podpisu smlouvy. Nový typ získal ocenění Red Dot Design Award. Na německém trhu už Škoda Group prodala přibližně 300 tramvají pro 11 měst a uspěla také v dalších soutěžích. „ Tramvaje jsou dnes jedním z pilířů našeho růstu. Díky modulárnímu přístupu a vlastním technologiím dokážeme nabízet řešení, která obstojí v nejnáročnějších evropských soutěžích ,“ říká Petr Novotný. Přes 200 trolejbusů pro evropská města Vedle kolejových vozidel se dařilo také trolejbusům. Největší exportní zakázky získala Škoda Group pro německý Esslingen (až 61 vozidel), estonský Tallinn (až 70 vozidel) a bulharskou Sofii (až 75 trolejbusů). Další kontrakty uzavřela v České republice pro Teplice, Jihlavu, Chomutov a Ústí nad Labem. Exportní zakázky z roku 2025 tak zahrnují dohromady více než 200 trolejbusů. Roste význam servisu i digitálních technologií V oblasti servisu kolejových vozidel dosáhla Škoda Group v roce 2025 tržeb 7,3 miliardy korun. Hlavní servisní zázemí má v Šumperku a ostravském Martinově. Belgická společnost The Signalling Company, která je součástí skupiny, certifikovala vlastní zabezpečovací systém ETCS. Škoda Group pokračuje také ve vývoji antikolizního systému pro tramvaje, automatického vedení vlaků s úsporou elektrické energie až o 15 procent a dalších řešení v oblasti telematiky a kybernetické bezpečnosti. V oblasti komponentů získala nové zakázky v hodnotě 9,1 miliardy korun, obdržela první objednávku na vlastní bateriový systém pro železniční vozidla a zahájila vývoj bateriového systému pro bateriové elektrické jednotky (BEMU). Pokračuje také v rozvoji výroby komponentů na mimoevropských trzích. Výrobní kapacity jsou připraveny na další růst V posledních letech investovala Škoda Group do rozšíření výrobních kapacit celkem 2,6 miliardy korun. Díky tomu může zvýšit výrobu až o 100 železničních vozů ročně bez nutnosti dalších zásadních investic. „ Jsme velmi spokojeni s dosaženými výsledky, které odrážejí disciplinované finanční řízení, provozní efektivitu a silnou výkonnost našeho podnikání. Do dalšího období vstupujeme s optimismem a jasným zaměřením na udržitelný růst ,“ uvedl finanční ředitel a člen představenstva Škoda Group Jaroslav Zoch. V roce 2026 chce Škoda Group dále posilovat především v segmentu elektrických, bateriových a hybridních vlaků pro regionální a příměstskou dopravu. Současně plánuje rozvíjet export na evropských i mimoevropských trzích a pokračovat ve vývoji vlastních technologií.

V prvních třech měsících roku 2026 bylo v Evropské unii registrováno přibližně 92 400 těžkých užitkových vozidel (HDV – Heavy-Duty Vehicles). Z toho připadlo více než 6 355 na vozidla s nulovými emisemi (ZE-HDV – Zero-Emission Heavy-Duty Vehicles). Nejrychlejší dynamiku vykazuje segment autobusů a autokarů, kde bezemisní pohony dosáhly podílu 24,1 %. Vyplývá to z analýzy ICCT Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026).

Těžké nákladní vozy nad 12 tun V kategorii těžkých nákladních vozidel nad 12 tun se v 1Q 2026 prodalo přibližně 69 800 kusů, z nichž 1 600 tvořila vozidla s nulovými emisemi. To odpovídá podílu 2,3 %, zatímco ve stejném období roku 2025 činil 1,4 %. Růst podílu téměř na dvojnásobek souvisí s postupným náběhem evropské regulace CO₂, která od roku 2025 vyžaduje snížení emisí o 15 %. Trh tak začíná reagovat, i když elektrifikace zůstává stále v rané fázi. Mezi výrobci si nejlépe vedl Mercedes-Benz se 530 bezemisními vozidly, následovaný MAN s 411 kusy. DAF se přiblížil hranici 200 registrací a Iveco zůstalo na úrovni jednotek. Růst DAF je spojen se zahájením sériové výroby elektrických modelů XD a XF, zatímco MAN profituje z nasazení řad TGS a TGX. Střední nákladní vozidla a dodávky (3,5–12 t) V segmentu středních nákladních vozidel a dodávek dosáhl objem prodeje 10 200 kusů, z toho 2 000 tvořila bezemisní vozidla. Podíl se zvýšil na 20 %, oproti 18 % v roce 2025. Tempo růstu se však oproti předchozím letům zpomalilo, protože výrazná expanze v období 2022–2025 byla tažena především elektrickými dodávkami. Ty nyní dosahují přibližně 64% podílu, zatímco u středních nákladních vozidel zůstává penetrace kolem 7 %. Autobusy a autokary nad 3,5 t Segment autobusů a autokarů pokračuje v transformaci směrem k bezemisním pohonům, přestože tempo vývoje není rovnoměrné. V 1Q 2026 se v EU prodalo 11 300 vozidel, z nichž 2 700 tvořily bezemisní modely. Podíl tak dosáhl 24,1 %, oproti 20,2 % ve stejném období roku 2025. Meziročně jde o nárůst z 1 900 na 2 700 kusů, tedy přibližně o 42 %. V segmentu městských autobusů se však objevilo zpomalení růstu, když po velmi silném období roku 2025, kdy podíl bezemisních vozidel dosahoval v průměru téměř 60 %, došlo ke snížení na 54 % ve 4. čtvrtletí a následně k mírnému zotavení na 55 % v úvodu roku 2026. Výrazné rozdíly zůstávají mezi jednotlivými členskými státy EU. Portugalsko dosáhlo 50% podílu bezemisních autobusů oproti 3 % o rok dříve, Itálie 34 % oproti 13 % a Litva 59 % oproti 40 %. Na opačné straně stojí Německo s poklesem na 16 % z 29 %, Belgie s 28 % z 44 % a nejvýrazněji Řecko, kde podíl spadl na 2 % z 50 %. Vedle geografických rozdílů se mění i konkurenční struktura trhu. V prvním čtvrtletí 2026 se na čelo žebříčku podle podílu bezemisních prodejů dostala čínská značka Yutong, do první osmičky se zařadily také BYD a King Long, což potvrzuje rostoucí konkurenci mimo tradiční evropské výrobce. Směrnice o čistých vozidlech Směrnice o čistých vozidlech (Clean Vehicles Directive, CVD), přijatá v roce 2019, stanovuje členským státům závazné cíle pro podíl nízkoemisních a bezemisních vozidel ve veřejných zakázkách. V segmentu autobusů se ukázala jako jeden z hlavních motorů elektrifikace městské dopravy. První sledované období 2021–2025 odhalilo značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco Nizozemsko, Dánsko nebo Finsko výrazně překročily stanovené cíle a dnes dosahují podílů bezemisních autobusů přes 80 %, některé státy zahájily transformaci později. Německo například splnilo cíl pro bezemisní vozidla, nikoli však celkový cíl pro čisté autobusy, zatímco Rakousko navzdory rychlému růstu v posledních letech nedosáhlo ani jednoho z požadovaných ukazatelů. Česká republika se zatím řadí mezi trhy s pozvolnějším náběhem bezemisních autobusů. Podle údajů ICCT podíl bateriových elektrobusů v prvním čtvrtletí roku 2026 nedosahoval ani deseti procent nových registrací, což je výrazně méně než v zemích severní Evropy, které již dnes vykazují převahu bezemisních pohonů. Druhé období směrnice pro roky 2026–2030 přináší další zpřísnění požadavků. Jeho závěr se navíc časově shoduje s evropskými emisními standardy pro těžká vozidla, podle nichž musí bezemisní autobusy tvořit 90 % nových městských autobusů prodaných jednotlivými výrobci do roku 2030 a 100 % od roku 2035. Současný vývoj naznačuje, že řada členských států je již na trajektorii, která jim umožní tyto cíle splnit, zatímco země s pomalejším nástupem budou muset tempo obnovy vozových parků výrazně zvýšit. Nejvyšší podíly bezemisních HDV vykazují Nizozemsko s 10,3 %, Dánsko s 10,0 % a Švédsko s 9,7 %. Rakousko dosahuje 8,0 %, a to díky kombinaci investičních podpor a emisně odstupňovaného mýta, které zvyšuje konkurenceschopnost bezemisních vozidel. Shrnutí Evropský trh těžkých vozidel v prvním čtvrtletí roku 2026 pokračuje v růstu, ale tempo elektrifikace zůstává výrazně nerovnoměrné mezi segmenty i státy. Autobusy s podílem 24,1 % bezemisních registrací nadále představují nejpokročilejší část trhu, zatímco nákladní doprava se pohybuje stále na úrovni jednotek procent. Zdroj: ICCT – Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026)