Cestující v městské hromadné dopravě v Bratislavě by mělo v příštích letech vozit dalších 40 nových nízkopodlažních tramvají. Dopravní podnik Bratislava (DPB) hledá ve dvou tendrech dodavatele jednosměrných i obousměrných tramvají s délkou do 32,5 metru se standardním současným vybavením.

Předmětem jedné ze zakázek je uzavření rámcové dohody na nákup 20 obousměrných tramvaj í s obsaditelností alespoň 230 cestujících. Předpokládaná hodnota je stanovena na 78 700 000 eur. Dopravní podnik opět poptává i dodavatele 20 jednosměrných tramvají pro 240 cestujících. U tohoto typu vozů je předpokládaná hodnota stanovená na 71 400 000 eur. Kritérii hodnocení je cena (70%) a technicko kvalitativní požadavky (30%). Po objednání obousměrných tramvají má vybraný uchazeč na dodání lhůtu nejvýše 22 měsíců, u jednosměrných 21 měsíců. Rámcové dohody budou uzavřeny na 4 roky. V posledních letech jezdí v Bratislavě tramvaje od Škoda Group. Celkem 60 vozů (30 ks jednosměrných a 30 ks obousměrných) z objednávky z roku 2013 skupina dodávala v letech 2015 a 2016. Po výběrovém řízení podepsal DPB se Škoda Group smlouvy na dalších 30 jednosměrných tramvají Škoda ForCity Plus 29T a 10 obousměrných Škoda For City Plus 30T , které objednával podle možností financování. Letos zařadil do provozu všechny obousměrné a 20 jednosměrných. Obousměrné tramvaje dnes DPB využívá na lince 3, která zatím nemá plnohodnotné obratiště pro stejnosměrná vozidla.

Podle poskytnutých údajů v tomto období RegioJet přepravil téměř 4 miliony cestujících na svých železničních linkách a téměř 2 miliony cestujících ve žlutých autobusech. Ve vlacích se svezlo meziročně o 300 tisích cestujících více, největší nárůst je na mezinárodních trasách. V autobusech je počet cestujících stabilní, využili je 2 miliony lidí.

V oblasti železniční dopravy zaznamenal dopravce na komerčních linkách zvýšení počtu přepravených cestujících o 300 tisíc ve srovnání s prvním pololetím loňského roku. Tyto linky pokrývají trasy v České republice, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Polsku. Na rychlíkových linkách R23 Kolín-Ústí n. Labem a R8 Brno-Ostrava-Bohumín, které firma provozuje v závazku veřejné služby, počet cestujících zůstal stabilní na úrovni milionu cestujících. Nárůst mezinárodní vlakové dopravy RegioJet zaznamenal největší růst v mezinárodní železniční dopravě, přičemž ve srovnání s rokem 2019, kdy bylo přepraveno přibližně 800 tisíc cestujících, dosáhl rok 2024 počtu zhruba 920 tisíc cestujících. Cestující zároveň využívají vlakové spoje na delší cesty, délka cesty průměrného cestujícího se zvýšila z přibližně 270 km na 300 km. „Zaznamenali jsme rovněž výrazný růst počtu cestujících na trasách mimo území České republiky. Například na vnitrostátních trasách na Slovensku nebo na trase Vídeň-Budapešť vzrostl počet cestujících z 60 tisíc v roce 2019 na 330 tisíc v roce 2024. Na rostoucí zájem cestujících jsme reagovali zdvojnásobením počtu spojů na trase Vídeň - Budapešť,” říká Jakub Svoboda, výkonný ředitel vlakové dopravy RegioJet. Významný růst byl také zaznamenán na spojích směrem na Ukrajinu. Linka Praha-Přemyšl se stala jednou z nejrychleji rostoucích s více než 230 tisíc cestujících v minulém roce. Nově zavedená linka Praha-Košice-Čop, která byla zahájena letos v březnu a poskytuje přímé spojení do Zakarpatské oblasti na Ukrajině, také prokázala silný zájem cestujících, když do konce června letošního roku převezla téměř 23 tisíc cestujících. Stabilní výkon autobusové dopravy Autobusová doprava společnosti RegioJet si udržela stabilní výkon, přičemž v prvním pololetí letošního i minulého roku cestovalo téměř 2 miliony cestujících. V loňském roce firma rozšířila svůj vozový park o dvacet nových patrových autobusů modelu Fun&Relax⁺ . Tyto autobusy nabízí unikátní uspořádání sedadel ve formátu 2+1, což zahrnuje dvě sedadla vedle sebe a jedno samostatné sedadlo přes uličku, čímž zavádějí standard první třídy v autobusové dopravě. Tento nový model zajišťuje cestujícím maximální komfort a rychle si získal jejich pozitivní ohlasy. Tyto autobusy jsou primárně nasazeny na mezinárodní linky do okolních zahraničních měst, jako jsou Budapešť, Mnichov, Berlín či delší mezinárodní linky do Anglie, Nizozemí, Švýcarska, Francie nebo Itálie. Během letní sezóny jezdí tyto autobusy i do Chorvatska. RegioJet a.s. je ryze českou společností a patří k největším soukromým provozovatelům železniční a autobusové dopravy ve střední Evropě. Vznikla v roce 2009 jako dceřiná společnost STUDENT AGENCY zakladatele Radima Jančury. Od roku 2011 provozuje RegioJet pravidelnou osobní železniční dopravu. Společnost RegioJet a.s. se umístila na 4. místě v žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky roku 2023. Pravidelně se umisťuje na nejvyšších příčkách v žebříčku Top Zaměstnavatelé v kategorii Doprava & Logistika. V roce 2024 se umístila na druhém místě v této prestižní studii. TZ RegioJet V prvním pololetí 2023 přepravil RegioJet na všech svých vlakových linkách 4,8 milionů cestujících, žluté autobusy přepravily celkem 2,6 milionu cestujících.

Úplné vyřazení newyorských naftových a plynových školních autobusů do roku 2035 a přechod na bateriové poháněné čistou elektřinou zajistí 100% nulové emise pro 1,5 milionu studentů, kteří každý den jezdí autobusem. V druhém kole financování americký stát uvolnil 200 milionů dolarů z celkových 500 milionů.

Environmental Bond Act, schválený v roce 2022, nabízí jak veřejným školním distriktům, tak smluvním provozovatelům vozového parku více než 500 milionů dolarů (přibližně 11,5 miliardy korun) na financování elektrifikace školních autobusů (ESB). Tyto a další státní a federální pobídky a zdroje jsou k dispozici jako pomoc pro efektivní přeměnu jejich vozového parku na čistší. 12. srpna 2024 americký stát New York oznámil financování ve výši 200 milionů dolarů. Jedná se o druhé kolo v rámci zákona Clean Water, Clean Air, and Green Jobs Environmental Bond Act v hodnotě 4,2 miliardy dolarů. První kolo se uskutečnilo zhruba před rokem, kdy stát uvolnil finanční prostředky ve výši 100 milionů dolarů a New York State Energy Research and Development Authority (NYSERDA) zveřejnil požadavky na výrobce a prodejce, aby se mohli do programu přihlásit. Podle úřadu guvernéra New Yorku požádalo v prvním kole více než 75 školních obvodů o financování asi 350 e Stát New York nařizuje, že všechny školní autobusy na silnici musí být do roku 2035 bezemisní. Od roku 2027 musí být všechny nově pořizované na elektřinu. Finacování oznámené 12. srpna 2024 doplňuje téměř 3 miliardy dolarů investic státu New York do čisté dopravy a státní předpisy o čistých osobních a nákladních automobilech, které vyžadují do roku 2035 100% prodej osobních a lehkých nákladních automobilů s nulovými emisemi. Pobídky pro střední a těžká nákladní vozidla zahrnují poukázky na nákup nákladních vozidel s nulovými emisemi prostřednictvím programu New York Truck Voucher Program (NYTVIP) a New York City Clean Trucks Program, iniciativy „EV Make Ready“, pomáhá rozšířit používání elektrických vozidel, a 24 milionů USD v rámci Electric Truck a New York Clean Transportation Prizes ve výši 85 milionů USD. governor.ny.gov

Globální investiční fond EQT Future a jeho prostřednictvím Porsche, a Kühne Holding získají ve Flixu 35% podíl. Investice je součástí dlouhodobého strategického partnerství postaveného na společné vizi dalšího růstu FlixBusu a FlixTrainu na nových i stávajících trzích. Podpoří ambice Flixu rozšiřovat nabídku udržitelných a cenově dostupných možností cestování na dlouhé vzdálenosti pro ještě více lidí po celém světě.

Porsche Automobil Holding SE (Porsche), mateřská společnost Porsche AG a hlavní akcionář Volkswagen, investuje do Flix SE (Flix). Porsche informuje, že investuje "nízkou dvoucifernou milionovou částku". Investice probíhá společně s globální investiční společností EQT prostřednictvím fondu EQT Future, do kterého Porsche již dříve investovalo. V rámci transakce získá EQT společně s Porsche, Kühne Holding se sídlem ve Švýcarsku, jednoho z největších strategických investorů v sektoru mobility a dopravy zastupujícího předního světového podnikatele Klaus-Michael Kühne, a dalšími spoluinvestory podíl ve společnosti Flix ve výši zhruba 35 procent a podpoří jí v dalším růstu. Investoři EQT a Kühne Holding byli oznámeni již začátkem července 2024 . " Flix je působivý příběh úspěchu. Vidíme velký potenciál růstu pro udržitelné a cenově dostupné služby mobility v budoucnosti a těšíme se na podporu Flixu, protože pokračuje v globálním rozšiřování své platformy. Společná investice s EQT je příkladem našeho přístupu ke spolupráci s celosvětově předními investory při realizaci naší investiční strategie, “ říká Lutz Meschke, člen představenstva odpovědný za investiční management v Porsche. „ Jsme potěšeni, že můžeme přivítat EQT Future a Kühne Holding jako silné a účelově orientované investory s prokázanými výsledky budovanými na udržitelných dlouhodobých investičních strategiích. Jejich kapitál a know-how budou silným přínosem pro celkovou strategickou vizi naší společnosti. Nemohli jsme si přát lepší partnery, abychom se vydali na další kapitolu cesty Flixu ,“ komentoval André Schwämmlein, CEO a spoluzakladatel Flixu. Mnichovská společnost Flix je známá svými zelenými dálkovými autobusy a vlaky. V současné době obsluhuje 5 600 destinací ve 43 zemích po celém světě, a je lídrem na trhu dálkové autobusové dopravy v Evropě, Severní Americe a Turecku. FlixBus výrazně rozšiřuje své služby ve Velké Británii, Portugalsku a na Ukrajině a zahájil provoz v Norsku a Finsku a jeho ambicí je dosáhnout vedoucího postavení na těchto trzích. Díky své globální expanzi dokázal Flix v posledních letech dosáhnout silného růstu tržeb. Ve fiskálním roce 2023 Flix přepravil celkem 81 milionů cestujících a zvýšil tržby o 30 procent na dvě miliardy eur. V následujících letech společnost plánuje další růst na stávajících trzích a expanzi na nové, zejména v Latinské Americe a Asii. Transakce podléhá schválení regulačními orgány a má být dokončena do konce roku 2024. Zdroj: TZ partnerů

V roce 2023 zakoupily obce na Ukrajině v rámci státního programu Školní autobus 500 autobusů ukrajinské výroby. Letos program pokračuje. Kromě podpory kvalitního vzdělávání jde také o podporu domácího podnikání a průmyslu.

Regiony dostanou v roce 2024 dotace na nákup školních autobusů ve výši 1 miliardy UAH (přibližně 562 mil. Kč). Celkem se plánuje nákup cca 500 autobusů pro instituce všeobecného středního vzdělávání v regionech, kde jsou potřeba. Komise Ministerstva školství a vědy Ukrajiny rozděluje dotační prostředky v poměru k počtu studentů, kteří dopravu využijí. Největší pozornost je věnována frontovým a příhraničním regionům, jako je Charkov, Dněpropetrovsk, Mykolajiv, Oděsa, Sumy, Cherson a Černihiv. Pořízení školních autobusů je realizováno prostřednictvím elektronického katalogu Prozorro Market spravovaného státním podnikem „Profesionální nákup“, který má umožňit konkurenční a transparentní zadávání zakázek. Kvalifikaci splnilo 20 ověřených dodavatelů, zakázky získaly například Automobilní společnost UKRAVTOSNAB, BUS MOTOR, TRAK-BAS, ISUZU-ATAMAN UKRAINE, AVTOSNAB FACTORY, ETALON AUTO TRADING HOUSE, DNIPROPETROVSK-AVTO, AVTOGRAD-2007 nebo UKRTECH RESOURCES. Kromě státních peněz přispívají na nákupy i obce. Letos už regiony zakoupily 117 školních autobusů za téměř 400 milionů UAH (přibližně 1,915 mil. Kč za jeden autobus). Největší část má být dodána v létě ještě před začátkem školního roku. V loňském roce bylo prostřednictvím Prozorro Market zakoupeno 531 autobusů za 1,656 miliardy UAH, z toho 1 miliarda UAH byla dotace a 656 milionů UAH bylo spolufinancování z místních rozpočtů (přibližně 927 mil. Kč, tj. 1,746 mil. na jeden vůz). " Vládní program školních autobusů je zaměřen na stimulaci ukrajinského strojírenského průmyslu. Stejně jako v předchozím roce byla na nákup školních autobusů vyčleněna 1 miliarda UAH, což regionům umožnilo nakoupit asi 500 autobusů ukrajinské výroby a poskytlo podporu k rozvoji místních výrobců. Díky tomuto programu měly loni firmy v Černihivu, Čerkasích, Záporoží, Lucku a dalších městech, kde působí subdodavatelé, zakázky, lidé měli práci a finance, proto je naší prioritou rozvíjet program dále ,“ uvedla Julija Svyrydenková, místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Ukrajiny. Zdroj: Oficiální ukrajinský vládní portál

Dosavadní vedoucí jednotky Provoz Autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) Jan Barchánek se stane k 1. září 2024 dopravním ředitelem. Uspěl ve výběrovém řízení na tuto pozici, které DPP vypsal letos v červnu, a do kterého se přihlásilo 12 uchazečů. Místopředsedou představenstva DPP zůstává Ladislav Urbánek.

Výsledek výběrového řízení schválilo představenstvo DPP. Jan Barchánek vystřídá v exekutivní funkci dopravního ředitele Ladislava Urbánka, kterého představenstvo znovu zvolilo k 19. srpnu 2024 do statutární funkce místopředsedy představenstva na další funkční období. Představenstvo DPP bude nadále pracovat ve složení: Petr Witowski – předseda představenstva, Ladislav Urbánek – místopředseda představenstva, Marek Kopřiva, Jiří Špička a Jan Šurovský – členové představenstva DPP. Na pozici vedoucího jednotky Provoz Autobusy DPP vypíše výběrové řízení. Do doby, než bude tato pozice obsazena, bude zastupováním pověřen Martin Košek, stávající zástupce vedoucího jednotky. „ Gratuluji novému dopravnímu řediteli DPP Janu Barchánkovi a přeji mu v nové funkci mnoho úspěchů. Věřím, že jeho znalosti a energie povedou k dalšímu zlepšení kvality a efektivity městské hromadné dopravy v Praze. Jedná se o první případ, kdy byl nový dopravní ředitel vybrán v rámci otevřeného výběrového řízení. Transparentnost při výběru klíčových zaměstnanců v DPP bude i nadále mojí prioritou. Tímto způsobem bude zajištěno, aby v čele DPP stáli vždy ti nejkompetentnější odborníci ,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. „ Jsem rád, že ve výběrovém řízení na dopravního ředitele uspěl Jan Barchánek, který v DPP pracuje od roku 2001, od technického pracovníka se vypracoval do top manažerských pozic a v současnosti je uznávaným odborníkem na městskou hromadnou dopravu nejen v ČR, ale také na mezinárodní úrovni. Je to krásná ukázka toho, že DPP je atraktivní zaměstnavatel, který dokáže přitáhnout perspektivní lidi a umožní jim další profesní i kariérní rozvoj. Nespornou výhodou je, že Jan Barchánek může od nastoupení do funkce okamžitě navázat na rozpracované projekty. Přeji mu v nové funkci hodně síly a pozitivní energie, Ladislavovi Urbánkovi děkuji za dosavadní 12letou práci dopravního ředitele a těším se na další spolupráci s oběma pány ,“ dodává Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP. „ Pevně věřím, že znalosti a zkušenosti za 23 let mého působení v různých provozních i manažerských funkcích DPP budou i v nové pozici přínosem. Těším se, že společně se všemi zaměstnanci dopravního úseku, ale i dalších útvarů DPP budeme nadále zajišťovat vysoký kredit a kvalitu městské hromadné dopravy v Praze ,“ uzavírá Jan Barchánek, vedoucí jednotky Provoz Autobusy DPP a budoucí dopravní ředitel DPP. Jan Barchánek, narozen v roce 1977, pracuje v DPP od února 2001, kde prošel různými pozicemi od technického pracovníka v oblasti řídících a informačních systémů až po vedoucího oddělení Kvalita a technika řízení. V březnu 2008 se stal zástupcem vedoucího jednotky Provoz Autobusy DPP, od října 2018 pak jejím vedoucím. Od května 2014 je členem Dopravně-provozní skupiny Sdružení dopravních podniků ČR. V říjnu 2011 se stal členem Autobusové komise Mezinárodního svazu veřejné dopravy (UITP) a od června 2023 byl zvolen místopředsedou této komise. Je stále také aktivním řidičem autobusu s platným profesním osvědčením. Vystudoval ČVUT, fakultu dopravní, studijní odbor Dopravní infrastruktura v území. Mezi jeho záliby patří kuželky, které hraje i závodně, plavání, hudba a literatura

Český plynárenský svaz a Sdružení dopravních podniků ČR uzavřely Memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje plynové mobility v rámci veřejné autobusové dopravy v České republice . Vyzývají zodpovědné instituce, aby byla rozšířena finanční podpora pro autobusy na biometan. Biometan je ekologické palivo vyráběné z organických zbytků.

„ Využití biometanu je jednou z vhodných alternativ k provozování autobusové dopravy na fosilní paliva a jedná se o způsob, jak dekarbonizovat zejména příměstskou a meziměstskou hromadnou dopravu v regionech. Tento předpoklad potvrzují i odborné studie, jako je například model MOSUMO ,“ říká předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) Martin Slabý. ČPS a SDP ČR tímto memorandem deklarují společný zájem na rozvoji plynové mobility v České republice založené právě na biometanu, a to zejména ve formě bioCNG. Nezpochybnitelnou výhodou využití biometanu v silniční dopravě je existence cenově dostupných technologických řešení při zachování vysoké účinnosti i v kopcovitém terénu, kde jiná bezemisní řešení nelze zcela efektivně využít. „ Dopravní podniky v České republice již mají také dlouholetou pozitivní zkušenost s využitím plynových autobusů na CNG, stejně jako vybudovanou infrastrukturu pro jejich plnění. Zároveň se v případě bioCNG jedná o obnovitelné palivo, které je Česká republika schopna potenciálně sama produkovat v dostatečném množství a kvalitě při využití vlastních zdrojů ,“ vysvětluje předseda Sdružení dopravních podniků (SDP ČR) Tomáš Pelikán. ČPS a SDP ČR společně vyzývají Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy k rozšíření podprogramu TRANSGov v rámci programu TRANSPORT – Modernizace dopravy, který je součástí Modernizačního fondu, a to konkrétně o možnost využití finančních prostředků alokovaných v tomto podprogramu i na obnovu vozového parku založenou na využití autobusů na biometan. „ Uvědomujeme si, že k takovému rozšíření podpory bude nutné jednání na evropské úrovni, zejména s Evropskou investiční bankou. Jsme připraveni se do tohoto procesu osobně zapojit a připravit veškeré relevantní podklady a návrhy ,“ doplňuje Tomáš Pelikán. Podíl obnovitelného biometanu v síti největšího českého distributora GasNet roste. Měsíčně vtlačí výrobny do jeho plynovodů přes 250 tisíc kubíků. V červenci připojil sedmou výrobnu biometanu. Nachází se Vyškově na jižní Moravě a zpracovávají tady zejména gastroodpad. První bioplynku připojil GasNet v roce 2019 výrobnu v Rapotíně. Před pár dny došlo v Břeclavi k prvnímu vtlačení biometanu do sítě z pojízdné cisterny. Jde o unikátní řešení, kdy je daleko od výroby biometanu k plynovodu. Podle nedávné analýzy americké poradenské firmy Guidehouse by Evropa mohla do roku 2040 vyprodukovat až 111 miliard krychlových metrů tohoto zeleného plynu, což představuje více než 30 procent spotřeby plynu Evropské unie v roce 2022. V rámci EU jsou momentálně na špici co do počtu biometanových stanic Francie a Německo, kde jsou jich stovky. Na biometan jezdí autobusy v Jihlavě nebo Mladé Boleslavi . S využitím TZ Sdružení dopravních podniků ČR

V červenci bylo podle statistik Svazu dovozců automobilů registrováno 64 nových autobusů, znamená to meziroční pokles o 28,89 %. První je značka Iveco Bus s 36 registracemi, následují Mercedes-Benz - 14 ks, Setra - 6 ks, SOR - 3 ks, Isuzu - 2 ks, Temsa - 2 ks, a MAN - 1 ks.

Nejvíc autobusů opět získala Praha (28 ks) a Středočeský kraj (19 ks), dále Zlínský kraj (5 ks), Vysočina (3 ks) a po dvou kusech Jihočeský, Olomoucký, Pardubický a Ústecký kraj. Kromě tří elektrických značky SOR a sedm Iveco na CNG byly všechny dieselové. Registrace autobusů vzrostly celkově od ledna o 76,26 % (z 396 ks na 698 ks, tj. o 302 ks). První je značka Iveco Bus s 335 registrovanými autobusy (47,9 9%), následují Setra – 89 ks (12,75 %), MAN – 83 ks (11,89 %), SOR – 71 ks (10,17 %), Mercedes-Benz – 50 ks (7,16 %), Rošero-P – 22 ks (3,15 %), Isuzu – 17 ks (2,44 %), Irizar – 8 ks (1,15 %), Solaris – 6 ks (0,86 %), VDL – 4 ks (0,57 %), Ford – 4 ks (0,57 %), Temsa – 4 ks (0,57 %).

Prodej autobusů od ledna do června ve státech Evropské unie prudce vzrostl, podle organizace ACEA bylo registrováno 20 370 autobusů, což je meziročně nárůst o téměř 30 procent. Ke zvýšení prodejů přispěli i dopravci v České republice.

Růst se projevil na všech hlavních trzích, zejména v Itálii (3 481 ks, +44,6%), ve Španělsku (1 741 ks, +24,2%) a v Německu (3 141 ks, +17,8%). V České republice bylo registrováno 634 autobusů (+107,2%). Registrace nových elektrických autobusů se zvýšily v první polovině roku 2024 o 45,4 % (na 3 152 ks), jejich podíl na trhu vzrostl z 13,7 % na 15,5 %. Německo, druhý největší trh podle objemu, vzrostlo o 25,2 % (na 407 ks), Španělsko vzrostlo o 21,6 % (na 327 ks), což z něj činí třetí největší trh pro elektricky dobíjené autobusy. Francie, největší trh, však poklesla o 16,4 % (na 424 ks). V České republice šlo o 12 elektrických autobusů, což je proti roku 2023 a 3 ks nárůst o 300%. Prodeje hybridních elektrických autobusů klesly o 7,5 % (na 1 898 ks) a nyní tvoří 9,3 % trhu. Na německém trhu klesly registrace o 31,2% (na 558 ks) a ve Francii klesly o 48,3% (na 255 ks). Naopak v Itálii a ve Španělsku registrace hybridních autobusů vzrostly, v Itálii o 97,4% (na 458 ks) a ve Španělsku o 21,% (na 489 ks). Registrace dieselových autobusů vzrostly o 35,3 % na 13 944 ks, čímž se jejich podíl na trhu zvýšil z 65,1 % na 68,5 %. Nejvíc dieselových autobusů bylo registrováno v Německu + 44,5% (2 148 ks), Itálie hlásí + 15,3% (2 001 ks), Francie + 43,2% (1 900 ks). V České republice bylo registrováno v prvním pololetí 583 autobusů, o 120,8% meziročně více. Autobusů s ostatním pohony zahrnujícími vodík, CNG nebo LPG bylo v EU registrováno 1 374 ks (+4,6%), v ČR 39 ks (+30%). Ve Spojeném Království stouply registrace na 3 817 ks (+55,4%), i když se počet elektricky poháněných autoubusů zvýšil o 29% (na 872 ks), stále více se také prodávají dieselové autobusy, jejich registrace jsou 2 945 ks (+65,4%). Ve Švýcarsku bylo registrováno celkem 286 ks autobusů (+22,7%), z toho 85 bylo elektrických (44,1%). V první polovině roku 2024 dominovaly trhům v EU nákladní vozy s naftovým motorem, které představovaly 95,7 % nových registrací, což je o 2,6 % více než ve stejném období loňského roku. Nákladní vozidla s elektrickým nabíjením vzrostla o 51,6 %, čímž se jejich podíl na trhu zvýšil na téměř 1,9 %, oproti 1,3 % v loňském roce. Expanzi vede Německo s 113,9% růstem, což přispělo k 53% prodeje elektricky nabitých nákladních vozidel v EU. Celkově se ve státech EU prodalo 183 295 nákladních vozidel, o 3% meziročně více. V České republice bylo registrováno o 8,8% trucků méně (4 788 ks), 8 bylo s elektrickým pohonem (+60%). Diesel zůstal preferovanou volbou také pro prodej nových dodávek , vzrostly o 16,2 % na 708 624 kusů a udržely si stabilní 84,3% podíl na trhu. Benzínové modely zaznamenaly významný nárůst o 15,3 %, což představuje 6% podíl na trhu. Elektricky nabíjecí dodávky zaznamenaly pokles o 3,7 % a získaly 5,8 % podíl na trhu, což je pokles z 6,9 % v loňském roce. Prodej hybridních elektrických dodávek zrychlil, s 8,3% nárůstem, ale stále tvoří pouze 2,1% trhu. Celkem bylo registrováno 840 409 vanů (+15%). V ČR 12 128 ks (+13,1%), z toho 225 ks elektrických (+35,5%).

Za prvních šest měsíců bylo v ČR vyrobeno 2 266 autobusů, o 245 méně než v roce 2023. Narostla výroba pro domácí trh. Vývoz naopak mírně klesl.

V první polovině roku 2024 dosáhl český autoprůmysl nejvyšší produkční výsledek prvního pololetí v historii. Za prvních šest měsíců bylo v České republice vyrobeno celkem 774 310 osobních vozidel, tedy o 4,9 % více než ve stejném období předchozího roku. Meziroční nárůsty zaznamenala také výroba nákladních vozidel 821 ks (+ 26,5 %), motocyklů 662 ks (+ 78,4 %) a přípojných vozidel nad 3,5 t, kterých sjelo z výrobních linek celkem 1 085 ks (+8,5 %). K poklesu objemu výroby došlo v segmentu autobusů. V prvních dvou čtvrtletích roku 2024 bylo v České republice vyrobeno 2 266 autobusů, což je o téměř 10 procent méně než vloni. 520 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh (+173,7 %), zbylých 2 360 bylo exportováno (-5,1 %)*. Ve vysokomýtském Iveco CR vyrobili 2 057 autobusů, tedy o 11,8 % méně než v loňském roce, 2 297 směřovalo do zahraničí (-1,8 %) a 374 ks (+138,2 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR Libchavy v první polovině tohoto roku vyrobila 190 autobusů, tj. o 10,5 % více než vloni, z nichž 146 ks (+342,4 %) bylo určeno pro domácí trh a 44 ks (-68,3 %) autobusů této značky směřovalo do zahraničí. Výrobce KHMC vyrobil 17 autobusů (+112,5 %), všechny byly určeny na export. Do června bylo podle statistik vyrobeno 28 elektrických autobusů, v roce 2023 jen deset kusů (všechny SOR). Letos vyrobili ve Vysokém Mýtě 16 elektrických autobusů. Loňskou statistiku už překonal s 12 ks SOR Libchavy . * U některých výrobních závodů, typicky u firmy Iveco, se stává, že jejich aktuální prodej (v součtu export + tuzemský prodej) je vyšší než výroba. Je to dáno zakázkovým systémem výroby, kdy se na splnění zakázky vyrábí i několik měsíců a potom se celá zakázka „odbaví“ najednou, číslo prodeje tak může být vyšší než číslo výroby. Druhým faktorem, který ovlivňuje poměr mezi výrobním a prodejním objemem je specifikum interního procesu; typicky firmy s výrobními závody umístěnými v několika různých zemích. Vozidlo může být zkonstruováno v jiném závodě, potom interně převezeno do jiné země a tam „pod hlavičkou“ této země prodáno. Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu