Jsou schválena hodnotící kritéria, systém hodnocení projektů a zveřejněn harmonogramu výzev IROP pro programové období 2021-2027. Nízkoemisní vozidla mají prostor v září.

Dne 1. 7. 2022 byl Evropskou komisí schválen Programový dokument IROP pro nové programové období 2021–2027. Následně 12. 7. proběhl první řádný Monitorovací výbor IROP , a to za účasti regionálních a sociálních partnerů, jednotlivých ministerstev, neziskových organizací a Evropské komise. Na tomto jednání došlo ke schválení kritérií hodnocení projektů v jednotlivých podporovaných aktivitách. Rovněž byl schválen systém hodnocení projektů IROP a harmonogram výzev pro rok 2022. První výzvy budou vyhlášeny na konci července. Pro žadatele o schválení projektů podávaných v rámci Priority 6 - Rozvoj městské mobility, specifického cíle 6.1 jsou určeny výzvy 28. a 29. Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu a budou vyhlášeny v září. Žadateli mohou být kraje, obce a dopravci na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Pro výzvu 27., do které spadají kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský je celková alokovaná částka 2,514 miliardy korun. Pro výzvu 28., do které patří žadatelé z krajů Středočeského, Jihočeského, Plzeňského, Kraje Vysočina a Jihomoravského, je celková alokovaná částka 2,053 miliardy korun. Telematika pro veřejnou dopravu - výzvy 54. a 55 podle harmonogramu může očekávat první výzvu v listopadu a může získat celkem přibližně 814 milionů korun podpory. Všechny výzvy jsou v IROP v novém programovém období průběžné, což pro žadatele znamená, že projekty se nebodují a hodnocení probíhá průběžně ihned po podání žádosti o podporu do Monitorovacího systému 2021+. Po žadatelích nebude požadováno předložení poskytnutí již státu poskytnutých údajů – např. výpis z Obchodního rejstříku, výpis z katastru nemovitostí, výpis z Živnostenského rejstříku. Nově mohou žadatelé konzultovat své projektové záměry on-line prostřednictvím konzultačního servisu Centra pro regionální rozvoj České republiky. Přínosem pro uživatele je přehled všech jejich dotazů a odpovědí na jednom místě. Systém také poskytuje přehled nejčastěji kladených dotazů a odpovědí, který je dostupný i nepřihlášeným uživatelům. Harmonogram vyhlašování výzev.

70 elektrických autobusů pro Vídeň, 16 dvoukloubových trolejbusů do Lince ... Rakouská vláda financuje v prvním kole 289 elektrických autobusů částkou 122 milionů eur. Vyhlášena je druhá výzva.

Federální vláda poprvé investuje do regioální dopravy na ochranu klimatu. První výzva byla dokončena, druhá je již zahájena. Mezi financovanými projekty je 16 dvoukloubových 24metrových trolejbusů pro Linec, kde se provoz rozšířil o dvě linky, nákup 70 elektrobusů pro Vídeň, dekarbonizace flotily v Grazu, Vorarlbergeru, 7 elektrických autobusů pro Salzburg, bezemisní doprava v Innnsbrucku, 7 ebusů v Salzburku nebo elektrické autobusy do oblasti přírodního parku v Zillertalských Alpách a turistické oblasti v regionu Landeck. Prostřednictvím programu financování „Bezemisní autobusy a infrastruktura" (EBIN) podporuje rakouské ministerstvo pro ochranu klimatu dopravní společnosti při přechodu jejich vozového parku na bezemisní autobusy a při zřizování potřebné infrastruktury pro nabíjení a doplňování paliva. "Cílem je zvýšit podíl bezemisních autobusů v Rakousku a zpřístupnit tak bezemisní služby lidem, kteří chtějí přesednout z soukromé dopravy na veřejnou dopravu," uvedla Rakouská agentura pro podporu výzkumu FFG, která má na starosti administraci výzev a projektů. V současné době je v Rakousku registrováno 184 čistě elektrických autobusů. Tento podíl se má do roku 2026 téměř zčtyřnásobit – na 682. Důležitým stavebním kamenem je program financování EBIN. V první výzvě bylo kladně hodnoceno celkem deset z předložených projektů ze sedmi spolkových zemí na nákup 289 ebusů a dotace z Fondu obnovy a odolnosti EU cca 122 milionů eur. Všechny projekty předložené FFG byly hodnoceny nezávislou odbornou porotou. Leonore Gewessler, ministryně pro ochranu klimatu, říká „Propagace bezemisních regionálních autobusů je dalším důležitým milníkem na naší cestě k nezávislosti na fosilních palivech. Jsme rádi, že tímto programem financování můžeme podpořit širokou škálu projektů v celém Rakousku. Investujeme do místní mobility bez emisí. Ze Zillertalu do Mürztalu, z východu Lince do centra Klagenfurtu budou v budoucnu jezdit nové autobusy šetrné ke klimatu. Ve druhé výzvě je nyní možné podávat další projekty - odborná porota se těší na projekty z celého Rakouska.“ Klaus Pseiner, výkonný ředitel Rakouské agentury na podporu výzkumu (FFG): „ Rychlou realizací výzvy mohla FFG přispět k obratu k ekologické mobilitě. Díky transparentnímu zpracování a našim osvědčeným procesům posuzování a rozhodování zajišťujeme rychlou realizaci důležitých milníků pro rozvoj mobility v Rakousku. Toto rozhodnutí výrazně urychlí změnu vozového parku na autobusy bez fosilních pohonů a vytvoření infrastruktury pro nabíjení a doplňování paliva pro tyto autobusy ."

Prodeje osobních i nákladních automobilů v šestém měsíci v roce nadále klesají, motocykly trhají rekordy, více registrováno bylo i autobusů.

Za první polovinu letošního roku byl celkový počet registrovaných nových osobních automobilů 98 916 ks, o 12,3 % nižší než v minulém roce, druhé čtvrtletí výrazně prohloubilo celkový pokles prodejů. Poptávka nadále převyšuje možnosti většiny výrobců a dovozců nových osobních automobilů, přetrvávají problémy ve výrobě, dodávkách komponentů a v logistice narušené obdobím Covidu a válečným konfliktem na Ukrajině. Co se týká alternativních pohonů u osobních automobilů došlo k meziročnímu nárůstu čistě elektrických vozů o 52 % na 1 918 ks, u automobilů na LPG o 100 % na 1 985 ks. Plug-in hybridy celkově poklesly a hybridní vozy bez vnějšího nabíjení nadále rostou, letos meziročně o 40%. Celkově dosáhl počet osobních automobilů ,s alternativním pohonem 18 515 ks, což činí přibližně 18,7 % z celkového počtu. Stále lidé nejvíce kupují vozy na benzín, 66,13 %, a naftu, 25,05 %.Počet dovezených ojetých automobilů vzrostl meziročně o 6,9 % na 89 307 ks. Pokles pokračuje i v ostatních kategoriích, kromě autobusů a motocyklů. Registrováno bylo 8 841 lehkých užitkových automobilů (90 % na naftu, elektro jen 29 ks) 886 autobusů, 4 487 nákladních vozidel,15 178 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 9 326 lehkých užitkových automobilů, 603 autobusů, 4 443 nákladních vozidel a 12 691 motocyklů. Za první pololetí bylo registrováno 603 ks autobusů, o 283 ks meziročně více. První je značka Iveco Bus s 329 registrovanými autobusy (37,13%), následují SOR – 241 ks (27,20%), Setra – 154 ks (17,38%), Mercedes-Benz – 41 ks (4,63%), MAN – 26 ks (2,93%), Iveco – 21 ks (2,37%), Solaris – 16 ks (1,81%), Isuzu – 15 ks (1,69%), Škoda – 14 ks (1,58%), Ford – 10 ks (1,13%). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 76,52% (678 ks), na druhém místě pak městské s 12,87% (114 ks), následují dálkové – 5,30% (47 ks), šasi – 21 ks. V červnu bylo v ČR registrováno 177 autobusů, o 112 více než za stejné období v roce 2021. První je značka SOR s 98 autobusy, následují Iveco Bus s 55 ks, Iveco - 7 ks, po 4 ks značka Irizar a Isuzu a 1 ks Setra. Nejvíce autobusů v červnu odjelo do Pardubického kraje (70 ks) a do Jihočeského kraje (46 ks). Za prvních šest měsíců do Jihočeského (163 ks), na Vysočinu (146 ks) a Libereckého kraje (122 ks). Zdroj dat: SDA

I přes další pokles výroby vozidel se podnikům podařilo meziročně zvýšit celkové tržby i export a zároveň udržet zaměstnanost i růst mezd. Tržby firem AutoSAP potřetí v historii překonaly hranici 1,1 bilionu korun.

Do výkonnosti automobilového průmyslu také v roce 2021 zasáhla pandemie covidu-19, i když tentokrát odlišně. Její následky se v silně globalizovaném odvětví projevily především ve druhé polovině roku. Kritický nedostatek polovodičových čipů, problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích i v logistice, nedostatek surovin a dalších materiálů včetně růstu jejich cen vedly společně k zásadnímu narušení výroby u většiny evropských automobilek. I přes další pokles výroby vozidel v České republice se podnikům podařilo meziročně zvýšit celkové tržby i export a zároveň udržet zaměstnanost i růst mezd. „ Automobilový průmysl se už třetím rokem potýká s kombinací mnoha negativních faktorů. I když si rok 2021 patrně zapamatujeme jako rok čipové krize, s problémy se nepotýkali jen odběratelé polovodičů. Dodavatelské řetězce a logistika stále ještě zdaleka nefungují tak, jak jsme byli dříve zvyklí. Výrazně se prodloužily dodací lhůty dílů a surovin a v důsledku toho došlo k výraznému nárůstu cen vstupů. Výroba byla napříč světem rozkolísaná – zatímco např. v Asii produkce aut o necelých sedm procent vzrostla, evropský autoprůmysl s dalším téměř šestiprocentním poklesem produkce pokulhával ,“ přibližuje situaci v minulém roce Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. „ Na druhou stranu je ale zapotřebí vyzvednout výkonnost tuzemských firem. Přes všechna negativa se firmám sdruženým v AutoSAPu podařilo navýšit celkové tržby. Ty teprve potřetí v historii překonaly hranici 1,1 bilionu korun, což svědčí především o dalším posunu k produkci s vyšší přidanou hodnotou ,“ dodává Martin Jahn. Nedostatek polovodičových čipů se začal ve světovém obchodu projevovat začátkem minulého roku, naplno se ale projevil především ve třetím a čtvrtém čtvrtletí, kdy byla výroba vozidel v Česku hluboko pod svým standardem. Situace na trhu s čipy se promítla také do výroby v letošním roce. „ Teprve květen, kdy výroba aut dosáhla „předkrizové hranice“ 120 tisíc nových aut, přinesl do výroby v Česku alespoň trochu optimismu. Poptávka po nových vozech je nadále vysoká, situace ve výrobě ale zůstává velmi obtížná. V prognózách jsme proto opatrní, dodavatelsko-odběratelské řetězce jsou kvůli pandemii covidu, problémům v logistice i geopolitické situaci nadále velmi rozkolísané a další vývoj je tak jen těžko predikovatelný ,“ říká Martin Jahn. Pozitivní zprávou je, že na počtu zaměstnanců se minulý rok negativně nepodepsal, když ve firmách AutoSAPu jejich počet dokonce mírně narostl. Vzrostla také průměrná mzda v odvětví na více než 46 tisíc korun. „ Zaměstnanost, nadprůměrné mzdy a daňové odvody mají pozitivní dopad nejen na rozvoj prakticky všech regionů Česka, ale také na tuzemský rozpočet, do kterého odvětví ročně přispívá na přímých daních a povinných odvodech odhadem okolo 70 miliard korun. Automotive je navíc lídrem v oblasti vědy, výzkumu a inovacích v českém průmyslu, ať už z pohledu rostoucího podílu počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji ve firmách, tak i z pohledu celkových investic, které tvoří téměř třetinu všech průmyslových investic do V&V u nás, “ říká Miroslav Dvořák, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group. V souvislosti s aktuálním vývojem zároveň varuje před dopady energetické krize a jejími dopady právě na inovační potenciál firem. „Stejně jako na celou ekonomiku, tak i na firmy autoprůmyslu doléhá dramatický růst cen energií a dalších vstupů. Výrobní ceny v průmyslu v posledním období rostou meziročně dvojciferným tempem. Náklady na elektřinu a plyn se nejen u nás v podniku meziročně zvýšily pěti až sedminásobně. To bohužel výrobce limituje v úsilí vyjít vstříc požadavkům na růst mezd i v pokračování investičních záměrů, jejichž omezení povede ke ztrátě konkurenceschopnosti našich firem vůči těm ze zemí, kde se ceny energií podařilo zastropovat. Pomoc státu je tak pro řadu firem opravdu klíčová. Celé situaci nepomáhají ani odbory, které mají v této složité době nereálné požadavky, zbytečně tak tříštíme síly zdlouhavým vyjednáváním,“ dodává Miroslav Dvořák. Neméně důležitým úkolem už pro současnou vládu bude rovněž provést český průmysl historickou transformací. Nástup čisté mobility, tlak na efektivitu a s ním spojená vyšší míra robotizace, automatizace a digitalizace výroby, a samozřejmě také soustavný tlak na vyšší ekologičnost výroby přináší podnikům i vládě celou řadu úkolů. „ Ačkoliv je zřejmé, že v tuto chvíli vláda řeší především úkoly spojené s energetickou krizí, musíme co nejdříve začít pracovat na strategickém směřování českého průmyslu. Jde nejen o aktuální podporu podnikům pomocí dostupných národních i evropských zdrojů, z delší perspektivy se pak musíme připravit na změny pracovního trhu a měnící se požadavky na kompetence zaměstnanců v autoprůmyslu. Je zapotřebí připravit cílené re-skillingové a up-skillingové vzdělávací programy pro zaměstnance a zároveň upravit i stávající systém technického vzdělávání s větším zaměřením na elektroniku, IT, kyberbezpečnost a další požadované kompetence ,“ upozorňuje Martin Jahn. Členské firmy AutoSAP v roce 2021 • TRŽBY: 1 101,6 miliard Kč (+ 5,9 %) • EXPORT: 911,5 miliard Kč (+ 4,5 %) • POČET ZAMĚSTNANCŮ: 139 228 (+ 0,8 %) • PRŮMĚRNÁ MZDA: 46 292 Kč (+ 2,2 %) Celkové tržby opět po roční odmlce překonaly hranici 1,1 bilionu korun a oproti roku 2020 vzrostly o 5,9 %. Zvýšil se také objem exportu o 4,1 % na celkových 911,5 miliardy korun. Celkově se vývoz zboží a služeb na celkových tržbách podílí z 84 %. Nejvýznamnějším odbytištěm pro tuzemské firmy jsou státy Evropské unie s dominantním postavením Německa (podíl ve výši 29,6 %). Firmy Sdružení automobilového průmyslu se podíleli téměř 30 % na celkové produkci tuzemského zpracovatelského průmyslu, podíl členů AutoSAP na celkovém exportu ČR činil v loňském roce 19 %. V loňském roce se pak prakticky nezměnil počet zaměstnanců. Firmám se podařilo udržet klíčové zaměstnance a dokonce mírně navýšit jejich celkový počet na 139 228 osob (+0,8 %). Nedostatek zaměstnanců, především těch s vyšší kvalifikací, zůstává i nadále důležitým tématem. Také vývoj mezd odpovídal vývoji trhu. Průměrná mzda u firem Sdružení poprvé v historii přesáhla hranici 46 tisíc korun a průměrnou mzdu v ČR tak převyšuje 22,3 %. Největší průměrnou mzdu vykazují finální výrobci – více než 55 701 tisíc korun, následují účelové organizace s průměrnou mzdou vyšší než 50 tisíc korun, ale i dodavatelé vyplácí svým zaměstnancům nadprůměrné mzdy a to přes 40 tisíc korun. Členové Sdružení automobilového průmyslu představují 13 % zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu ČR a dohromady vytvářejí 28 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Celý sektor automotive zaměstnává v ČR celkově přímo téměř 180 tisíc osob. Výroba vozidel v roce 2021 • TRŽBY: 632,4 mld. Kč (+ 4,2 %), z toho EXPORT: 572,3 mld. Kč (+ 4,2 %) • ZAMĚSTNANOST: 48 247 osob (+ 4,5 %) • PRŮMĚRNÁ MZDA: 55 701 Kč (- 2,5 %) • VÝROBA: OSOBNÍ AUTOMOBILY: 1 105 223 kusů (- 4,1 %) AUTOBUSY: 4 947 kusů (- 2,4 %) NÁKLADNÍ: 1 262 kusů (+ 6,9 %) MOTOCYKLY: 1 035 kusů (+ 87,2 %) PŘÍVĚSY A NÁVĚSY: 29 231 (+ 10,5 %) Dodavatelé v roce 2021 • TRŽBY: 447,1 mld. Kč (+ 7,8 %), z toho EXPORT: 334,0 mld. Kč (+ 5,6 %) • ZAMĚSTNANOST: 81 211 osob (- 1,3 %) • PRŮMĚRNÁ MZDA: 40 160 Kč (+ 4,8 %) Účelové organizace v roce 2021 • TRŽBY: 22,2 mld. Kč (+ 19,0 %), z toho EXPORT: 5,2 mld. Kč (- 19,0 %) • ZAMĚSTNANOST: 9 770 osob (+1,2 %) • PRŮMĚRNÁ MZDA: 50 789 Kč (+6,0 %)

Programový dokument IROP pro nové období 2021-2027 v konečném znění je zaslán EK ke schválení. Během července dohodnou čeští úředníci podmínky hodnocení projektů a harmonogram výzev. Léto tak bude pro žadatele pracovní.

Řídicí orgán IROP zaslal 22. června k formálnímu schválení Evropské komisi (EK) Programový dokument pro nové období 2021–2027. Byly vypořádány poslední připomínky od EK a nyní se očekává oficiální schválení, ke kterému by mělo dojít během první poloviny července 2022. Po schválení Programového dokumentu proběhne dne 12. 7. 2022 první řádný Monitorovací výbor IROP, a to za účasti regionálních a sociálních partnerů, jednotlivých ministerstev, neziskových organizací a EK. Cílem zasedaní bude schválení kritérií hodnocení projektů v jednotlivých podporovaných aktivitách. Zároveň bude projednán systém hodnocení projektů IROP a dojde ke schválení harmonogramu výzev pro rok 2022. Na konci července pak mohou žadatelé o dotaci očekávat vyhlášení prvních výzev, uvádí Řídící orgán IROP. V rámci Programového dokumentu "Integrovaný regionální program 2021 - 2027" - Priority 6 - Rozvoj městské mobility budou podpořeny mimo jiné schválené projekty na podporu udržitelné městské mobility , tj. na pořízení nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu s pohonem na biometan, elektřinu nebo vodík, tramvají a trolejbusů. Na výstavbu dobíjecích stanic, vodíkových plnicích stanic a plnících stanic na biometen pro silniční a drážní (tramvaje a trolejbusy) bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu. Dále v oblasti telematiky pro veřejnou dopravu zavedení nebo modernizaci monitorovacích, řídicích, preferenčních a kooperativních systémů; zavedení nebo modernizaci informačních systémů pro cestující a odbavovacích a platebních systémů; zavedení systémů pro autonomní mobilitu a zavedení systémů pro služby inteligentní mobility. Multimodální osobní doprava zahrnuje projekty k výstavbě a modernizaci přestupních terminálů, parkovacích systémů zajišťujících přestup na veřejnou dopravu (P+R, K+R, B+R); realizace preferenčních opatření a zvyšování kapacity veřejné dopravy stavebními úpravami silnic a místních komunikací. V rámci IROP půjde žádat také o podporu projektů po vybudování infrastruktuy pro bezpečnou nemotorovou dopravu a pro cyklistickou dopravu.

Prodeje všech užitkových vozidel v Evropské unii už jedenáctý měsíc klesají. Prodeje autobusů v květnu i prvních pět měsíců v roce 2022 rostou. Registrováno bylo 10 817 vozů, o 573 meziročně více.

V květnu 2022 klesla čísla registrací užitkových vozů v EU o 17,7 % na 136 410 kusů. Nákladní vozy a autobusy zaznamenaly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku růst, ale negativně ovlivnil celkový výkon pokles prodejů dodávek do 3,5t (-22,1 %). Všechny klíčové trhy EU zaznamenaly dvouciferné ztráty, největší Španělsko (-29,3 %), ale i Německo (-19,5 %) a Francie (-16,8 %). Menší pokles zaznamenala Itálie (-11,1 %). Česká republika se řadí k zemím s nárůstem registrací (+13 %), a to i lehkých užitkových vozidel do 3,5t (+8,1 %). Za období prvních pěti měsíců v roce 2022 se prodej nových užitkových vozidel v EU snížil o 19,8 % na celkových 673 095 kusů, výsledek výrazně ovlivnily měsíce březen a duben, kdy všechny hlavní trhy v regionu vykázaly negativní růst: Španělsko (-31,2 %), Francie (-22,3 %), Německo (-17,1 %) a Itálie (-8,2 %). Za celé období poklesly souhrně prodeje všech užitkových vozidel i v ČR (-2,2 %). Registrace nových autobusů v EU se v květnu zvýšily o 32,8 % a dosáhly počtu 2 452 kusů, některé země v regionu vykázaly trojciferné a dokonce čtyřciferné zisky. Největší procentuální nárůst zaznamenalo Bulharsko (+1 800,0 %, i když v procentech je nárůst obrovský, šlo pouze o 38 oproti 2 autobusům registrovaným v loňském květnu). Dalšími zeměmi s velkých nárůstem bylo Portugalsko (+515 %, 246 oproti 40 kusům v květnu 2021) a Švédsko (+189 %, 260 kusů oproti 90 autobusům registrovaným v minulém roce v květnu). Česká republika s 242 registrovanými autobusy podpořila úspěšný květen s téměř 325 % nárůstem. V roce 2022 se zatím prodej nových autobusů a autokarů v EU zvýšil o 5,6 %. Díky růstu v dubnu a březnu jsou prodeje v kladných číslech. Z velkých trhů EU se daří Francii (+ 7,6 %, 2 062 autobusů) a Španělsku (+56,8 %, 925 vozů), v Německu (-16,1 %, 1 730 autobusů) a Itálii (-15,8 %, 1 211 kusů) naopak prodeje klesaly. Velká obnova probíhá ve Spojeném království, od začátku roku tam výrobci registrovali 2 119 nových autobusů, o 44,7 % více než za stejné období roku 2021. Zdroj dat: ACEA

První vozy s alternativními pohony by měly být vyrobeny na jaře 2023 v závodech, které se již výrobě autobusů IVECO věnují. Instalace nových montážních linek se zvažuje ve Foggii v Apulii.

Iveco Group prostřednictvím své značky IVECO BUS požádala o přístup k rozvojové zakázce Ministerstva hospodářského rozvoje v rámci příležitostí, které umožňuje Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR). Cílem je zahájit výrobní investice a výzkumné a vývojové činnosti, které budou využívat dovednosti a produkty národního dodavatelského řetězce automobilového průmyslu, se zvláštním zaměřením na odvětví specializovaných komponentů. Investice podpoří energetickou transformaci italského segmentu hromadné osobní dopravy, vývoj a zavádění pokročilých pohonných technologií v zemi. Rovněž obnoví spojenectví mezi různými oblastmi země, neboť závody skupiny zapojené do projektu sídlí v Turíně a Foggii, dvou městech specializovaných na výrobu průmyslových spalovacích motorů. Konkrétně se zkoumá rozšíření inženýrských a výrobních činností pro elektrické baterie v závodech v Piedmontu, zatímco společnost zvažuje instalaci nových linek pro konečnou montáž high-tech autobusů s nulovými emisemi (bateriová elektrická vozidla – BEV a elektrická vozidla s palivovými články – FCEV) a nízkými emisemi (metan/biometan a diesel/biodiesel nejnovější generace) ve Foggii. Stručně řečeno, počáteční výroba těchto nových autobusů bude zahájena v ostatních závodech skupiny, které se již výrobě autobusů IVECO věnují. Poté bude pokračovat a bude obohacena o technologie s přidanou hodnotou ve Foggii, a to prostřednictvím alternativních pohonných systémů vyráběných v Turíně a vodíkových palivových článků. Výroba bude ve Foggii doplněna o další komponenty, které budou z velké části dodávány národním dodavatelským řetězcem pro automobilovou mechaniku. Výzkum, vývoj a výroba baterií, stejně jako dodávky motorů pro nízkoemisní vozidla, budou svěřeny FPT Industrial, značce skupiny specializované na technologie pohonných jednotek a světovému lídrovi v oblasti konstrukce, výroby a prodeje pohonných jednotek. Pokud bude žádost o smlouvu o vývoji schválena, dojde v roce 2022 k přechodu do pokročilé fáze projektování, a tedy i do fáze provozní, s cílem vyrobit první autobusy na jaře 2023. Investice společnosti rovněž počítá s využitím nových specializovaných kompetencí, získaných zčásti školením stávajících zaměstnanců a zčásti přijetím nových zaměstnanců. Plán by značce v Evropě přidal výrobní a technologickou kapacitu, aniž by byly dotčeny již existující plány rozvoje a úroveň výroby v ostatních evropských závodech IVECO BUS. Prostřednictvím tohoto projektu uplatní IVECO BUS a FPT Industrial své výjimečné technologie, které významně přispějí k energetickému a ekologickému přechodu v segmentu hromadné osobní dopravy a obnoví konkurenceschopnost italského autobusového segmentu. Domenico Nucera, prezident divize autobusů společnosti Iveco Group, řekl: „ Jsme přesvědčeni, že náš návrh je správný, a jsme rádi, že jej dnes můžeme oznámit. Věříme, že bude přijat, a že nám tento projekt umožní rozvíjet nové dovednosti, přispět k hospodářskému rozvoji země a hrát vedoucí úlohu v naléhavě potřebném procesu obnovy italského vozového parku pro místní veřejnou dopravu .“ Iveco Group

Na nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu půjde v období 2021-2027 největší podíl prostředků. Čistá a aktivní mobilita dostala od EU zelenou a může se rozjet.

Částka 20,4 miliard korun pro čistou mobilitu tvoří zhruba 17,3 % alokace Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Největší podíl alokovaných prostředků, tj. 35 %, připadne na nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu, půjde o přibližně 7,14 miliard korun. Druhou aktivitou je cyklodoprava s 23% podílem následovaná 15 % vyčleněnými pro budování přestupních terminálů. 14 % prostředků míří na bezpečnost nemotorové dopravy, zhruba 7 % pak do telematiky a okolo 6 % připadne na budování plnicích a dobíjecích stanic pro veřejnou dopravu. V uplynulém období připadalo na specifický cíl „Udržitelná doprava“ 18,1 miliardy korun, což představovalo 11,3 % objemu IROP 2014-2020. Celkově vzniklo 1915 dopravních projektů, přičemž nejvíce jich se týkalo bezpečnosti dopravy. Nejvíce finančních prostředků šlo na nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel ( počty pořízených dopravních prostředků a finanční alokace v jednotlivých oblastech ). Vyhlášení prvních výzev IROP pro programové období 2021-2027 se předpokládá v letních měsících 2022. Začínají vznikat rovněž doplňkové materiály, které žadatelům umožní zkvalitnit přípravu projektů, např. Průvodce přípravou udržitelného projektu elektrických autobusů s nezávislým zdrojem energie z dílny Ing. Jakuba Slavíka, MBA, vytvořený ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Ve Farnborough v jižní Anglii otevřel největší výrobce autobusů a autokarů ve Spojeném království Alexander Dennis nový závod Trident House. Zároveň představil svou novou identitu.

Trident House je nejnovějším a nejmodernějším zařízením společnosti Alexander Dennis (Alexander Dennis Limited, „ADL“), dceřiné společnost NFI Group Inc. („NFI“). Nové zařízení otevřené 15. června má být zásadní pro pokrok ve vývoji nových produktů pro mobilitu s nulovými emisemi. Bude domovem pro odborníky z oblasti strojírenství a testování a vývoje, a klíčové obchodní týmy, které mají značku posouvat do budoucnosti bez emisí. Trident House je pojmenován po ikonickém nízkopodlažním podvozku Trident od ADL, který v 90. letech způsobil revoluci v bezbariérových dvoupodlažních autobusech ve Velké Británii i ve světě. Klíčovým hlediskem při návrhu Trident House bylo právě uchování dědictví, proto bude i muzeem. „ Jsme neuvěřitelně hrdí na naši historii, společnost Dennis byla založena v roce 1895. Trident House je pozitivním oživením značky Dennis, která byla vždy synonymem pro inovační podvozky a odborné znalosti inženýrů. Naše dědictví a osvědčené výsledky budou hrát důležitou roli v pokračujícím růstu našeho podnikání, jak na domácím, tak mezinárodním trhu, a zároveň poskytnou ADL velký náskok před novými subjekty na trhu, " řekl Paul Davies, Prezident a výkonný ředitel Alexander Dennis. Zároveň ADL představila novou "živou" identitu značky, která "zdůrazňuje agilitu a inovace společnosti v pokračujícím přechodu na mobilitu s nulovými emisemi." Nová loga oživují značky Alexander Dennis a Plaxton, AD24 se stává názvem pro veškerou poprodejní podporu výrobce zahrnující náhradní díly, servis, call centa, workshopy, školení a další. "Nová identita značky charakterizuje automobilovou společnost, která je v čele svého odvětví a pevně hledí dopředu. Živý barevný gradient monogramu symbolizuje jedinečnou schopnost společnosti Alexander Dennis reagovat na individuální požadavky zákazníků, slovní značka poukazuje na dědictví názvu společnosti a přetváří ho do současného stylu, který sluší lídrovi inovací britského autobusového průmyslu," popisuje význam své nové identity ADL. Nová loga společností Alexander Dennis, Plaxton a logo "firmy v pohybu" AD24 během následujících měsíců postupně nahradí stávající, které byly zavedeny se založením společnosti v roce 2004.

Květnová produkce osobních vozidel v Česku letos poprvé překonala měsíční objemy výroby loňského roku. Dále se daří výrobcům autobusů, SOR meziročně navýšil produkci o téměř 50 procent.

Od začátku roku 2022 opustilo výrobní linky v České republice celkem 2 106 autobusů, tj. o 16,4 % meziročně více. Ve vysokomýtském IVECO CR bylo vyrobeno 1 880 autobusů (+ 12,8 %), z toho v květnu 390 autobusů (+ 4,8 %). SOR Libchavy vyrobil v dosavadním průběhu roku 205 autobusů (+ 48,6 %), z toho v květnu 59 autobusů (+ 321,4 %), z toho celkem 9 bylo s elektrickým pohonem. Dalších 14 elektrobusů zatím v tomto roce vyrobila plzeňská ŠKODA ELECTRIC. Výrobce KHMC Opava realizoval v tomto roce 7 zakázek, o jednu více než vloni. Květnová produkce osobních vozidel v Česku letos poprvé překonala měsíční objemy výroby loňského roku. Nárůst výroby o 12,8 % na 120 186 vozidel znamená přiblížení na předkrizové měsíční objemy výroby. Dochází tak ke zmírnění dosavadního meziročního poklesu celkové produkce vozidel na 14 procent. Za prvních pět měsíců bylo celkově vyrobeno 481 535 automobilů, z toho skoro 11 procent bylo s elektrickým pohonem. Celkově bylo do konce května vyrobeno 481 535 osobních vozidel, tedy meziročně o 14,0 procent méně. Důvodem poklesu je kombinace více známých faktorů – nedostatek polovodičových čipů, narušené dodavatelské řetězce v důsledku ruské agrese na Ukrajině, omezení logistických toků kvůli protipandemickým opatřením v Číně, ale i některé události v Česku, jako byl požár klíčového dodavatele oblíbeného modelu ŠKODA Octavia, nebo restrukturalizace kolínského závodu automobilky Toyota. Daří se i společnosti JAWA Moto vyrobila za pět měsíců tohoto roku 1 023 motocyklů, jen o dvanáct strojů méně než za celý rok 2021. V meziročním srovnání s loňským květnem je to o 546 motocyklů více (+ 114,5 %). Zdroj dat: Sdružení automobilového průmyslu