Listopad přinesl meziročně mírně zvýšená čísla registrací, 2 683 autobusů a autokarů. Celkem od začátku roku jde o nárůst o 2,3 procenta, na 26 101 kusů.

V listopadu 2021 byly autobusy jediným segmentem z užitkových vozidel, který vykazoval v Evropské unii mírný meziroční nárůst, i když jen o 43 vozů (+1,6 %). S výjimkou Francie (492 ks, -6,5 %) k růstu minulého měsíce pozitivně přispěly všechny klíčové trhy: Itálie (334 ks, +14,4 %), Španělsko (236 ks, +7,8 %) a Německo (758 ks, +5,1 %). Zajímavý meziroční nárůst eviduje ACEA u Slovenska (105 ks znamená nárůst 2 525 %, srovnávací základna v roce 2020 jsou však pouze 4 vozidla) a v Dánsku (107 ks, +1 429 %, v roce 2020 šlo o 7 ks). Naopak další pokles je v České republice (37 ks, -64,8 %), v Polsku (88 ks, -47,6 %) nebo ve Švédsku (42 ks,-73,8 %). Od ledna do listopadu 2021 vzrostly registrace nových autobusů a autokarů o 2,3 % na 26 101 kusů. Hlavní trhy vykázaly během těchto prvních 11 měsíců různé výsledky. Největší procentní nárůst zaznamenala Francie, která z hlediska objemu vedla (6 044, +10,6 %), následovala Itálie (3 125 ks, +8,9 %). Naopak španělské a německé registrace zatím letos klesly o 6,3 % (1 704 ks), resp. o 4,0 % (5 350 ks). Registrace vzrostly v roce 2021 proti roku 2020 v Belgii (911, +24,6 %) nebo v Dánsku (541 ks, +108,9 %). Česká republika patří mezi země s menším počtem registrací (868 ks, - 24,8 %), předstihlo nás například Maďarsko (894 ks, 54,1 %), Slovenko díky nákupům v posledních měsících eviduje nárůst (338 ks, +41,4 %). Zdroj dat: ACEA

Nový ministr dopravy se sešel se zástupci dopravních podniků a slíbil aktivní podporu směrem k nízkoemisnímu pojetí MHD, kvalitnějším službám a většímu bezpečí pro cestující.

Nový ministr dopravy Martin Kupka se v úterý 21. prosince sešel se zástupci Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR). Byla to jeho první schůzka s oborovým sdružením ve funkci ministra. Dopravním podnikům tak vyslal signál, který jim dává naději, že městská hromadná doprava (MHD) konečně přestane být mezi dopravci opomíjenou „popelkou“. „ Na jednání jsme se shodli, že městská mobilita by měla mít významné zastání ve všech strategických dokumentech ministerstva. Také jsme se bavili o moderních trendech ve vývoji městské mobility, mezi něž patří například snižování emisí. Některé dopravní podniky v ČR už fungují v nízkoemisním režimu a nepotřebovaly k tomu žádné nařízení, ale jedná se o výsledek přirozené snahy zlepšovat služby pro cestující, “ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. V předchozí době se zdálo, že MHD pro zákonodárce nebyla dostatečně atraktivním tématem. „ Městská hromadná doprava není dokonce v české legislativě nijak zásadně ukotvena. To bychom chtěli změnit, jelikož je pro města a aglomerace důležitým prvkem a neodmyslitelně k nim patří. Pan ministr nám navrhl, abychom mu předložili zásadní body a témata, která jsou pro nás prioritní, a přislíbil, že nám bude maximálně nápomocný. Věříme, že ekologická doprava bude mít u zákonodárců konečně zelenou, podobně jako při nedávném jednání o poplatcích za obnovitelné zdroje energie ,“ řekl po setkání předseda SDP ČR Tomáš Pelikán. Služba MHD obecně spadá pod města, přeneseně pod Ministerstvo vnitra. Dotační problematiku řeší dopravní podniky s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro životní prostředí. „ Odborně a legislativně však k našim tématům má nejblíže Ministerstvo dopravy. Aby měla MHD v ČR potřebnou podporu, musíme vést diskusi koordinovaně. Jsem rád, že nový pan ministr dopravy přislíbil, že se této role Ministerstvo dopravy nově zhostí a pomůže našim dopravním podnikům lépe a aktivněji rozvíjet jejich infrastrukturu, systémy, vozový park a legislativu směrem k nízkoemisnímu pojetí MHD, kvalitnějším službám a také většímu bezpečí pro cestující, “ ocenil podporu nového ministra Daniel Morys, předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava. Sdružení dopravních podniků ČR

Situace s čipy se zlepšila, meziroční produkce však poklesla u všech kategorií vozidel. Z celkem 4 303 letos vyrobených autobusů pochází 3 854 z Vysokého Mýta a 426 z Libchav.

Objem produkce automobilů v České republice překonal milionovou hranici. Oproti předchozím letům se tak ale stalo až o dva měsíce později. Celkově bylo do konce listopadu vyrobeno 1 023 772 osobních vozidel, o 2,9 procent méně než v roce 2020. V samotném listopadu přitom výroba díky mírnému zlepšení situace v dodávkách polovodičů meziročně vzrostla. Přes desetinu tuzemské produkce aktuálně tvoří elektrifikované modely, k nimž se od listopadu přidaly nově i hybridní vozy Toyota vyráběné v Kolíně. „ Z aktuálních statistik je patrné, že na trhu s čipy došlo v listopadu k určitému zlepšení. Poprvé od dubna tohoto roku překonaly automobilky hranici 120 tisíc vyrobených kusů měsíčně a český autoprůmysl by se tak mohl v letošním roce přiblížit alespoň loňské výkonnosti. Čipová krize však bohužel stále není za námi a nadále negativně ovlivňuje automobilky i zejména dodavatelské firmy. Ani aktuální výhledy na rok 2022 zatím nejsou zcela optimistické. Apelujeme proto na novou vládu, aby program Antivirus B ponechala v účinnosti a k případné aktivaci připravila systém kurzarbeit “ hodnotí aktuální vývoj Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Dobrou zprávou je, že se zahájením výroby modelu Toyota Yaris v Kolíně pokrývá výroba v ČR kompletní paletu elektrifikovaných pohonů. Tuzemští výrobci tak dokážou uspokojit širokou zákaznickou poptávku po vozech s nejen spalovacími motory, ale bateriovými, plug-in hybridními a nově i hybridními pohony. Osobní vozidla Celkově bylo do konce listopadu vyrobeno 1 023 772 osobních vozidel, tedy meziročně o 2,9 % méně. Do výkonnosti výroby v dosavadním průběhu roku se promítá nedostatek čipů, jehož následkem bylo omezování výroby prakticky u všech světových automobilek. I nadále se daří této krizi čelit nošovické automobilce Hyundai. Ta od ledna do konce listopadu vyrobila 257 000 vozidel, tj. o 19,1 procent více než vloni. V listopadu pak bylo v Hyundai vyrobeno 25 400 automobilů (- 1,4 %). ŠKODA AUTO ve svých tuzemských závodech vyrobila celkem 630 317 automobilů, tj. o 8,7 procent méně než v předchozím roce. V listopadu vyrobila automobilka 83 143 vozidel, tedy meziročně o 9,8 procent víc. Také v kolínském závodě Toyoty došlo v uplynulém měsíci ke zlepšení situace. Přispěl k tomu také nový model Toyota Yaris, jehož výroba byla v Kolíně začátkem listopadu slavnostně zahájena. V dosavadním průběhu roku vyrobila Toyota 136 455 vozidel (- 7,7 %), v listopadu to bylo 15 374 vozidel (- 1,4 %). Ve struktuře tuzemské produkce je dobře patrný trend rostoucí poptávky po vozidlech s alternativními pohony. V dosavadním průběhu roku bylo vyrobeno 112 934 elektrifikovaných - tedy externě dobíjitelných vozidel. Celkový podíl bateriových elektromobilů (BEV) a plug-in hybridů (PHEV) se tak na celkové produkci podílí z 11 procent. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 66 453 ks (tj. 6,5 %), plug-in hybridů 46 481 ks (tj. 4,5 %). ŠKODA AUTO mezi lednem a listopadem vyrobila 46 677 BEV a 26 759 PHEV, Hyundai 19 776 BEV a 19 722 PHEV. Autobusy Také produkce autobusů oproti loňskému roku v Česku mírně klesla. Vyrobeno bylo 4 303 ks, tj. o 5,8 procent méně. Tradičně největším výrobcem je vysokomýtské IVECO CR. Společnost od ledna do listopadu realizovala produkci 3 854 autobusů (- 5,8 %). SOR Libchavy vyrobila v dosavadním průběhu roku celkově 426 autobusů (- 6,0 %), z nichž bylo 13,6 procent elektrických. Motocykly JAWA Moto vyrobila za jedenáct měsíců tohoto roku 974 motocyklů, znamená to meziroční pokles o 6,3 procent.

Daimler, Traton a Volvo investují 500 milionů Eur do nabíjecí infrastruktury pro elektrická užitková vozidla. Další partneři jsou vítáni.

Tří významní výrobci užitkových vozidel Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group podepsali závaznou dohodu o vytvoření společného podniku. Cílem je vytvořit a provozovat vysoce výkonnou veřejnou dobíjecí síť pro bateriové elektrické těžké nákladní vozy a autokary po celé Evropě. Společnosti se zavázaly zahájit a urychlit výstavbu nabíjecí infrastruktury a přispět ke klimaticky neutrální dopravě v Evropě do roku 2050. Společný podnik, který bude mít centrálu v Amsterdamu v Nizozemsku, bude stejným dílem vlastněn každou ze stran a zahájí činnost v roce 2022, jakmile budou dokončeny všechny regulační schvalovací postupy. Jak už oznámily v létě, strany se zavazují investovat dohromady 500 milionů Eur. Podle Daimler je tato částka dosud největší investicí do nabíjecí infrastruktury pro těžká nákladní vozidla v Evropě. V plánu je do pěti let od založení nainstalovat a provozovat nejméně 1 700 vysoce výkonných nabíjecích bodů, které budou výhradně na zelenou elektřinu, na dálnicích a v jejich blízkosti, stejně jako v logistických a důležitých bodech. Počet dobíjecích míst se má časem výrazně zvýšit hledáním dalších partnerů a také veřejným financováním. Iniciátoři v tuto chvíli nezveřejňují žádné technické podrobnosti o plánovaných nabíjecích bodech, takže v tuto chvíli zůstávají standardy nabíjení, nabíjecí výkon a plánovaná velikost nabíjecích parků nejasné. Partneři pouze zopakovali to, co bylo řečeno v létě, že chtějí různé případy použití zvažovat „v rámci zákaznicky orientovaného přístupu“ – tedy jak nabíjení během zákonem předepsané 45minutové doby odpočinku pro řidiče, tak i pomalejší nabíjení přes noc. Společný podnik má fungovat nezávisle a stavět „na širokých zkušenostech a znalostech svých zakládajících partnerů v oblasti těžké nákladní dopravy“. Daimler poukazuje na zprávu sdružení ACEA z května 2021, která uvádí, že nejpozději do roku 2030 bude v Evropě potřeba až 50 000 vysoce výkonných nabíjecích stanic.

Air Liquide, lídr v sektoru plynu a technologií, a IVECO, se svou znalostí v oblasti užitkových vozidel, budou spolupracovat na zavádění těžkých elektrických dálkových vozidel s palivovými články.

IVECO, značka užitkových vozidel CNH Industrial, a Air Liquide, lídr v oblasti plynů, technologií a služeb pro průmysl a zdravotnictví podepsaly Memorandum o porozumění za účelem rozoje vodíkové mobility v Evropě. Partnerství přispěje k tomu, aby se čistá mobilita stala realitou a to s využitím znalostí obou společností, zejména zkušeností Air Liquide v celém hodnotovém řetězci vodíku, od výroby a skladování až po distribuci, a bohaté znalosti IVECO jako poskytovatele pokročilých a udržitelných dopravních řešení. Oba partneři vyčlení prostředky a zdroje na studie zavádění těžkých elektrických dálkových vozidel s palivovými články spolu s vybudováním sítě nízkouhlíkových čerpacích stanic na vodík podél hlavních transevropských dopravních koridorů. Současně budou obě společnosti společně podporovat iniciativy na podporu vodíkové mobility zapojením všech zúčastněných stran v celém hodnotovém řetězci. Partnerství je v souladu s pokračující spoluprací společností na projektu HyAMMED v jižní Francii, jehož cílem je vyvinout první evropskou flotilu elektrických 44tunových nákladních vozidel s palivovými články společně s první vysokotlakou čerpací stanicí vodíku o kapacitě 1 tuna/den s cílem dekarbonizovat dálkovou nákladní dopravu v Evropě. „ Jsme odhodláni rozvíjet vodíkovou ekonomiku a jsme nadšeni ze spolupráce s Air Liquide na hledání nejúčinnějšího způsobu, jak poskytnout provozovatelům toto udržitelné alternativní palivo. Je nezbytné, abychom se všichni soustředili na dosažení globálních čistých cílů v oblasti nulových emisí a společně pracovali na tom, abychom toto odvětví přiměli k rychlejšími dosažení tohoto cíle ,“ řekl Luca Sra, jmenovaný prezident divize Truck Business Unit, Iveco Group. Matthieu Giard, viceprezident, člen výkonného výboru, dohlížející na vodíkové aktivity Air Liquide: „ Vodík může významně přispět ke snížení emisí z odvětví dopravy, protože je zvláště vhodný pro těžká nákladní vozidla na dlouhé vzdálenosti. Air Liquide je potěšena, že může spojit síly s lídrem, jako je IVECO, a prozkoumat možnosti, jak uvést tuto revoluci do pohybu. V souladu se svými cíli udržitelnosti podporuje Air Liquide rozvoj vodíkových ekosystémů a přispívá ke vzniku nízkouhlíkové společnosti .“

Český plynárenský svaz uzavřel memorandum o spolupráci s CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. Podpoří mobilitu na bioCNG a bioLNG.

Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. „ Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem. „ S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy ,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom. Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější. Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. " Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj, “ uvedla Lenka Kovačovská. Podle Jana Habarta je zájem o výrobu biometanu velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti: podpory výroby bioplynu s cílem jeho následného využití pro výrobu biometanu, formování pozitivního veřejného mínění o biometanu a plynové mobilitě obecně, identifikace technických a legislativních bariér bránících výrobě a lepšímu využívání biometanu v praxi, připomínkování a tvorby relevantních právních rámců a provádějící legislativy, konkrétních projektů týkajících se produkce biometanu, bioCNG a bioLNG. Vyjádření energetických společností: innogy: Provozovatel největší tuzemské sítě plnicích stanic CNG innogy Energo v letošním roce výrazně navýšil podíl biometanu pro své zákazníky. „ Reagujeme na rostoucí poptávku firemního sektoru po čisté mobilitě. Stále více firem chce podnikat udržitelně a v rámci svých firemních vozových parků nakupují také CNG auta. S biometanem pomáháme našim zákazníkům efektivně plnit jejich ekologické cíle. Jako lídr trhu jsme celkově letos překročili hranici 5 mil. m3 biometanu, což představuje téměř poloviční podíl na celoročním výtoči CNG v naší síti plniček. “ E.ON: Biometan tvořil například u společnosti E.ON Energie vloni zhruba 20 % celkového objemu stlačeného plynu, který zákazníci odebrali. „ Letos jsme objem zeleného plynu ještě zvýšili a aktuálně dosahuje nakoupený biometan, který nabízíme uživatelům vozů na CNG, zhruba 80 % naší celkové kapacity. A zelený plyn budeme nakupovat do plniček CNG i v nadcházejících letech, protože zpětná vazba, kterou od zákazníků máme, je pozitivní ,“ informovala Martina Slavíková, mluvčí společnosti E.ON Energie s tím, že roční spotřeba řidičů u stanic E.ON přesahuje 5 milionů m3 stlačeného zemního plynu. GasNet: Růst zájmu o biometan eviduje také největší český distributor plynu společnost GasNet. „ Poptávka po biometanu roste zejména ze strany průmyslových odběratelů. Zatímco v minulém roce jsme do naší soustavy vtlačili přes 700 000 m3 biometanu, za prvních devět měsíců letošního roku je to už lehce přes 800 000 m3 ,“ uvedl Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí společnosti GasNet . EBW Solution: Domácí výroba biometanu je zamrzlá. Trh zachraňuje import ze zahraničí. „ Bioplynové stanice a plynárenská soustava tvoří poměrně hustou síť, ve které jsou ideální podmínky pro výrobu a vtláčení biometanu. Potenciální domácí výrobci čekají na nastavení podmínek, které výrobu biometanu podpoří" uvedl Martin Schwarz, jednatel společnosti EBW Solution. Pražská plynárenská, a.s.: „ Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě je pro Pražskou plynárenskou cesta k plnění několika úkolů zároveň. Tyto úkoly plynou z cílů Klimatického plánu hl. m. Prahy 2030, z evropské direktivy RED II a balíčku Fit for 55 vedoucího ke snížení produkce skleníkových plynů. Letos na našich plničkách CNG řidičům doručíme v podobě biometanu čtvrtinu celkové spotřeby. Příští rok plánujeme celou předpokládanou kapacitu spotřeby CNG pokrýt stlačeným biometanem. Domácí produkce udržitelného biometanu je zatím zanedbatelná, proto se Pražská plynárenská aktivně věnuje projektům orientovaným na jeho výrobu ,“ říká Ing. Štěpán Košař, vedoucí odboru alternativních zdrojů energie, Pražská plynárenská, a.s.

Změna názvu společnosti přijde 12. prosince 2021. Od nového roku se pod ARRIVU autobusy začlení ARRIVA MORAVA a vznikne tak jeden subjekt.

Od poslední fúze v rámci skupiny Arriva uběhly čtyři roky – tehdy se spojovaly a oddělovaly provozní části Arrivy Praha, Arrivy Střední Čechy a společnosti Probobus. " Současná turbulentní doba a výběrová řízení na dopravce po celé republice na nás kladou velké nároky a musíme strukturu společností efektivně upravit ," uvádí Arriva. Od neděle 12. prosince 2021 se ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY přejmenuje na společnost ARRIVA autobusy. Nic jiného se nezmění a autobusy budou jezdit dál na obvyklých linkách. Pozorní cestující si tak změny všimnou jen díky samolepce s novým jménem společnosti na boku autobusu nebo vytištěnému údaji na jízdence. Další změna proběhne k 1. lednu 2022, kdy ARRIVA MORAVA zfúzuje do ARRIVA autobusy a obě společnosti tak budou vystupovat pod tímto jménem. Ředitelem ARRIVA autobusy bude současný ředitel ARRIVY VÝCHODNÍ ČECHY Jindřich Poláček.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 539 milionů korun, o 22 % více než v roce 2020.

V září 2021 o nejvyšší kompenzace za zlevněné jízdné z celkem 538 876 068,40 Kč (cca 93 % částky za stejný měsíc v roce 2019) požádali: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 22 803 009,35 Z-Group bus a.s. 12 179 174,00 STUDENT AGENCY k.s. 12 102 685,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 12 050 367,16 Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace 10 311 079,76 Vlaky: ČD, a.s. 213 656 670,20 RegioJet a.s. 36 976 458,27 ARRIVA Vlaky s.r.o. 9 411 814,62 LEO Express a.s. 8 557 794,25 GW Train Regio a.s. 2 105 187,08

V listopadu výrobci registrovali v ČR k provozu jen 37 autobusů. Největší podíl má Iveco Bus.

Oproti říjnu se v listopadu skokově zvýšil počet registrací osobních automobilů, stále byl však nižší než v loňském roce (-7,5%) a výrazně nižší než v roce 2019 (-19,8%). V listopadu došlo k meziročnímu zvýšení počtu registrací elektrických automobilů o 35,8%, naopak registrace plug-in hybridních poklesly o 23,3% (počty hybridních vozidel bez vnějšího nabíjení nadále rostou). Od začátku roku přibylo v registru 8 osobních automobilů poháněných vodíkem. Registrace autobusů v listopadu klesly meziročně o 64,76%, registrováno bylo jen 37 vozidel. Nejvíce, 28 ks, značky Iveco Bus, Solaris registroval 4 autobusy, 2 ks Mercedes-Benz a po jednom MAN, SOR a Irizar. Celkově od ledna do listopadu jsou prodeje v ČR o 24,78% nižší než před rokem (pokles z 1 154 ks na 868 ks, tj. o 286 ks). Proti roku 2019 poklesly o 23%. První je značka Iveco Bus s 328 registrovanými autobusy (37,79%), následují SOR – 237 ks (27,30%), Setra – 113 ks (13,02%), Solaris – 72 ks (8,29%), Mercedes-Benz – 42 ks (4,84%), Iveco – 29 ks (3,34%), Rošero-P – 12 ks (1,38%), Higer – 11 ks (1,27%), Isuzu – 6 ks (0,69%), BMC – 5 ks (0,58%), MAN – 5 ks (0,58%).

Na nákup trolejbusů, autobusů na CNG, elektrobusů nebo tramvají získaly z minulého programu IROP téměř 4,5 miliardy korun. Další peníze šly na nové odbavovací nebo informační systémy.

Dopravní podniky v posledních sedmi letech pořídily díky dotacím z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) desítky nových trolejbusů, autobusů na zemní plyn, elektrobusů nebo tramvají. V období 2014–2021 přispěla Evropská unie prostřednictvím výzev IROP dopravním podnikům jen na nákup vozidel téměř 4,5 miliardy korun. Další investice do infrastruktury městské veřejné dopravy se mohly zrealizovat díky Operačnímu programu doprava, který podle statistiky Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) přispěl částkou 6,8 miliardy korun. „ Dopravní podniky dokážou díky evropským dotacím udělat tak zásadní investice, na které by ze svého vlastního rozpočtu zdaleka nedosáhly. U menších dopravních podniků se například díky dotaci obnoví během jediného roku třetina nebo dokonce polovina vozového parku,“ vysvětluje předseda SDP ČR a ředitel Dopravního podniku města Pardubice Tomáš Pelikán. To se podařilo třeba v Děčíně. „V roce 2018 jsme nakoupili 21 nízkoemisních autobusů celkem za 130 milionů korun, z IROP jsme získali dotaci ve výši 111 milionů korun. Další rok jsme ještě pořídili pět minibusů a dotace nám pokryla 85 % nákladů. Za minimální náklady jsme v podstatě jednorázově obnovili téměř polovinu našeho vozového parku, “ potvrzuje Bohumil Bárta, ředitel Dopravního podniku města Děčín. Z kapitoly IROP 2014–2021 získaly dopravní podniky celkem více než pět miliard korun. „ Kromě vozidel si mohou dopravci podávat také žádosti o financování moderních dopravních a informačních systémů, inteligentních zastávek nebo třeba systému na odbavení cestujících pomocí bankovních karet. Konkrétně v Pardubicích jsme získali dotaci ve výši 25 milionů korun na Projekt Modernizace odbavovacího systému cestujících v MHD. Díky tomu se cestující nyní mohou odbavit prostřednictvím bezkontaktních platebních karet nebo čipových karet využívaných dalšími dopravci provozujícími veřejné služby v přepravě cestujících v pardubickém regionu ,“ dodává Tomáš Pelikán. Dalším významným zdrojem financí z Evropské unie je pro dopravní podniky i statutární města Operační program doprava (OPD). Z tohoto programu plynou finance na stavbu nových tramvajových nebo trolejbusových tratí, modernizaci měníren nebo vozoven. Ze statistiky SDP ČR vyplývá, že v období 2014–2021 se podařilo získat podporu pro projekty v hodnotě téměř 12 miliard korun, z toho 57 % nákladů bylo uhrazeno právě z OPD. Jednou z nejvýznamnějších investic v této skupině je rekonstrukce vozovny Slovany v Plzni. „ Na rekonstrukci vozovny, která začala v roce 2020 a měla by být dokončena do konce roku 2022, se nám podařilo získat dotaci z OPD ve výši 720 milionů korun. Díky nové vozovně vyřešíme problém nedostatečné kapacity a špatný technický stav budov. Kromě nesrovnatelně vyšší kvality technického vybavení poskytne vozovna nové zázemí pro zaměstnance a celkově bude mnohem lépe a citlivěji řešeno její sousedství v těsné blízkosti obytné zóny ,“ uvedl generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček. Dopravní podniky plánují již další projekty do období 2021 – 2027. Bez peněz z Evropské unie by nemohly obnovovat vozové parky zdaleka tak rychle, jako se jim to daří dosud. Evropské dotace v číslech: IROP (2014–2021) Celkové náklady projektů: 5 919 679 568 Kč Schválený příspěvek z fondů EU: 5 015 805 286 Kč OPD (2014–2021) Celkové náklady projektů: 11 925 073 098 Kč Schválený příspěvek z fondů EU: 6 876 798 778 Kč