zachytili Zdeněk Kresa a Karel Šimána.

Jedná se o dodávku 4 trolejbusů pro Banskou Bysticu (z toho 3 kloubové). Dodání těchto trolejbusů umožní kompletně ukončit provoz 14 Tr a 15 Tr v Banské Bystrici. Na první pohled jsou vizuálně banskobystrické karoserie víceméně shodné s brněnskými. Na trolejbusech pro BB je poprvé použit škodovácký znak okřídelného šípu v modrobílém provedení. Jak upřesňuje Škoda Electric, vzhledem k tomu, že celá skupina ŠKODA používá nový vizuální styl , tak bylo i logo na trolejbusech mírně inovováno - momentálně je nové logo v modrobílém provedení umístěno na vozech určených pro zákazníka v Banské Bystrici. Na snímcích jsou vozy s výrobním číslem v rámci zakázky č. 3 na snímcích Zdeňka Kresy a č. 2 na snímcích Karla Šimány.

Liberalizace dopravního trhu ve Francii pomáhá odbytu nových dálkových autobusů.

Francouzský dopravce OUIBUS , dceřiná společnost skupiny SNCF objednal 40 autobusů Irizar "i6" ze Španělska. Jak BUSportálu doplnila zástupkyně společnosti Irizar, zakázka je složena jak i integrálních modelů s motory DAF, tak z kombinace s podvozkem Scania. Dodávka bude realizována koncem letošního roku. Dalších 36 vozidel bude OUIBUSu dodáno jinými výrobci, vše v souvislosti s liberalizací autobusového prostředí v oblasti dálkových linek ve Francii (podobně jako v Německu). OUIBUS poskytuje dopravní služby v linkové a zájezdové dopravě. Čtrnáctimetrový Irizar i6 je koncipován jako tzv. "univerzální" autokar-autobus s využitím jak pro dálkové linky, tak i pro zájezdovou dopravu. Je vybaven standardními bezpečnostními systémy. V konfiguraci pro OUIBUS má 57 sedadel a je designován podle ergonomických kritérií pro pohodlí cestujících. K dispozici je WI-FI, USB přípojky a zásuvky na 220 V. Cestující mohou sledovat i aktuální informace o cestě na obrazovkách. Z TZ IRIZAR

Žlutá flotila BVG je složena z vozidel různých značek a zemí původu.

První část fotoreportáže doplňujeme snímky hop-on hop-off busů, S-bahnu, metra, tramvaje na nově otevřené trati k hlavnímu vlakovému nádraží, či romantické až pohádkové tramvajky v Rahnsdorfu v těsné blízkosti Berlína. Zdeněk Kresa Autobusová pohlednice z Berlína I. Berlínská 'emission impossible' Zdeňka Kresy. Velká elektrobusová reportáž

Žlutá flotila BVG je složena z vozidel různých značek a zemí původu.

Zajistit městskou dopravu v hlavním městě Německa je bezpochyby velká výzva. Páteří celého systému jsou linky S-bahnu a metra. Na ně dále navazují autobusy a tramvaje. Ty provozuje (spolu s metrem) společnost Berliner Verkehrsbetrieben (BVG). Jak se můžeme dočíst na německé wikipedii, čítá autobusová flotila k dnešnímu dni celkem 1307 autobusů, z toho 416 kloubových a 418 patrových, které jsou rozmístěny do šesti vozoven. Zastoupeny jsou samozřejmě německé značky MAN, Mercedes-Benz, ale i zahraniční Solaris, Scania či VDL. Právě autobusy Scania jsou v poslední době k vidění v berlínských ulicích stále častěji. Kromě kloubových autobusů Scania GN14 Citywide LFA je v Berlínu také první vůz ScaniaCitywide LF DD (doubledecker) - i ten je v reportáži zachycen. Kromě cca 120 běžných autobusových linek obsluhují berlínské autobusy také metrolinky (značené M) a expresní linky (značené X). Noční provoz (linky s N) zajištuje 45 autobusových linek. Linky mají systematické číslování, kdy první číslice označuje přibližný interval a druhá městské části, přes které linka jede. Třetí pak rozlišuje jednotlivé linky. Linky se stejným posledním dvojčíslím tedy například mají stejnou výchozí a konečnou stanici, ale liší se trasou, obsluhou zastávek, apod (denní linka, metrolinka, noční,...) - podrobněji na https://de.wikipedia.org/wiki/Busverkehr_in_Berlin . V první části fotoreportáže uveřejňujeme snímky běžného autobusového provozu, ve druhé části v tomto týdnu doplníme snímky hop-on hop-off busů, S-bahnu, metra, tramvaje na nově otevřené trati k hlavnímu vlakovému nádraží, či romantické až pohádkové tramvajky v Rahnsdorfu v těsné blízkosti Berlína. Zdeněk Kresa Berlínská 'emission impossible' Zdeňka Kresy. Velká elektrobusová reportáž

z berlínské "žluté linky" s indukčním dobíjením z vozovky.

Informace o projektu Ebus už se na Busportálu objevily, proto spíše něco k samotnému provozu. Elektrobusy jsou nasazovány na linku 204, která spojuje přestupní uzly Zoologischer Garten (resp. Hertzallee) a Südkreuz. Linka je v provozu od pondělí do pátku od 5 do 21 hodin a v sobotu od 8 do 17 v intervalu 20 minut. Provoz zajišťují čtyři vozidla Solaris Urbino 12 Electric (#1685 - 1688 - v reportáži zachycena všechna) vyrobená ve spolupráci se společnostmi Bombardier a Vossloh Kiepe. Na obou konečných stanicích jsou umístěna nabíjecí stanoviště. Na konečné Hertzallee se nachází také informační box o projektu Ebus. Vozidla se nabíjí indukční technologií z "betonového polštáře." Z autobusu se vysune speciální zařízení (s cívkou), které se přiblíží k panelu - vozovce a vozidlo se nabíjí. Na první pohled není proces nabíjení patrný, teprve při pohledu pod karoserii vozidla. Vozidla jsou nabita za několik minut. Během páteční odpolední špičky, kdy jsem se autobusem svezl, byl provoz na lince bohužel poznamenám velmi silným městským provozem, a vzhledem k relativně krátkým vyrovnávacím časům a nutnosti nabíjení na konečných docházelo k přenášení zpoždění i do opačného směru - už z výchozí stanice odjížděl spoj z 13minutovým zpožděním, které se během cesty zvýšilo o dalších 10 minut. Za zmínku rozhodně stojí interiér vozidla, ve kterém nenalezneme žádné velké "mrtvé" prostory s boxy plnými baterií, ale naopak velká část sedaček je přístupná přímo z podlahy. Na vyhodnocování provozu elektrobusů spolupracuje s BVG berlínská technická univerzita. Zdeněk Kresa Čtyři indukčně napájené elektrobusy Solaris už jezdí v Berlíně Bezdrátová nabíjecí technologie Bombardier PRIMOVE s e-busy Solaris v Berlíně

V popradské aglomeraci zajišťují autobusovou dopravu především městské nebo regionální provedení autobusů značky TROLIGA BUS z Levoče.

Je až s podivem, jak se tamní malá "fabrika" na výrobu autobusů (vzniklá v rámci někdejšího závodu ČSAD Levoča) prosadila nejen v popradském okrese, ale i jiných místech na Slovensku, kde lze tyto ne až tak obvyklé autobusy vidět v provozu. Současná moderní provedení Leonis, Pegasus a Fénix navazují na předešlou řadu, vyráběnou pod značkou Novoplan PMC 12 ve stejném závodě, který ale nesl dříve značku PRE-OS. Absolutní raritou je patrové provedení Sirius, které lze vidět v pracovní dny na linkách MHD v Popradě. Jízda ve výrobcích Troliga Bus je podobná jízdnímu komfortu autobusů Karosa "devítistovkové" řady. Autobusy si umí poradit i v kopcovitém terénu, například na lince Poprad - Tatranská Štrba - Štrbské pleso s převýšením několika set metrů. Text a foto (-nama-) 2010: BUSportál SK na návšteve u TROLIGA BUS Poznámka BUSportálu k patrovým autobusům v městské a příměstské dopravě v česko-slovenském prostoru: Odpověď na to, proč se tento způsob dopravy, jakkoli je vysokokapacitní a v jiných zemích oblíbený, v ČR a ani na Slovensku "nechytá", je poměrně jednoduchá. Na výšku těchto vozidel není vybudovaná infrastruktura. I zájezdové doubledeckery si musejí velmi dobře promýšlet, kudy je možno projet. Podjezdy, mosty apod. jsou stavěny na běžnou výšku autobusů a např. pouhé zvýšení vozidla o deset centimetrů může přinést potíže s průjezdností. Z tohoto pohledu je výroba slovenských doubledeckerů výsledkem velkého fandovství pro tento typ vozidla. Snad tam byla i nějaká exportní vize.

Na fotografiích se objevují autobusy SOR v současné kombinaci modré, bílé a žluté a jeden CNG TEDOM v zeleno-žluté.

Východoslovenská metropole Košice začala masivním způsobem v posledních dvou letech obnovovat autobusový vozidlový park, a to oproti zastaralému parku trolejbusů, které jsou v Košicích jakousi „popelkou“, navíc jsou dlouhodobě mimo provoz vzhledem k řadě rekonstrukcí městských komunikací. Významnější obnova autobusového parku začala vlastně již v roce 2007 nákupem devatenácti českých nízkopodlažních autobusů standardní délky s pohonem na stlačený zemní plyn dnes již zaniklé značky TEDOM. V letech 2009 až 2010 Košice k tomu pořídily 29 článkových „plynových“ autobusů Irisbus Citelis 18M, nejprve v zeleno-žlutém provedení, ve druhé sérii již v novém korporátním designu dopravce v kombinaci modré, bílé a žluté. V stejné době do města dorazily dva malé autobusy Iveco First FCLLI, které vyrábí firma Rošero-P ve Spišské Nové Vsi. Opravdu masivní modernizace vozidlového parku nastává v roce 2013, kdy „Dopravný podnik mesta Košice“ pořizuje 61 standardních nízkopodlažních autobusů typu NB 12 a k tomu 56 článkových vozidel typu NB 18 od českého výrobce SOR Libchavy. Obě sady vozidel jsou dodány v dieselové verzi. K tomu v loňském roce přibylo ještě pět vozidel SOR EBN 10,5 s elektrickým pohonem, které byly dodány v rámci celého kontraktu na 127 vozů společnosti SOR. K tomu je ale ještě nutné připočíst pět polonízkopodlažních busů „low-entry“ typu SOR BN9,5, které jezdí na méně vytížených linkách. Kromě „sorek“ jezdí v Košicích ještě několik typů polských Solarisů, nicméně české autobusy hrají dnes v metropoli hlavní roli. (-nama-)

Pro projekt byla využita nabíjecí technologie Bombardier PRIMOVE.

Dvě třetiny Berlíňanů v současnosti využívají elektrickou trakci dopravce BVG - metro, tramvaje a solární přívozy. K těmto dopravním prostředkům se aktuálně připojily elektrobusy Solaris. Čtyři vozy budou jezdit na lince 204 Südkreuz - Technická univerzita. Autobusy budou navazovat na mnoho přestupních uzlů. Bezdrátová nabíjecí technologie Bombardier PRIMOVE s e-busy Solaris v Berlíně Program “E-Bus-Berlin” obdržel dotaci od federálního Ministerstva dopravy a spojů. Po vědecké stránce podpořila projekt Technická univerzita Berlín. Cestující mohou na webu E-Bus nalézt mapu všech zastávek a okamžitou pozici vozidel . Po zvýšení bezpečnosti mají elektrobusy vnější reproduktory, jimiž anoncuje řidič odjezd cestujícím na zastávkách. Z TZ Solaris

pro třetí největší brazilské město Salvador da Bahia a další zakázky pro Ekvádor a Peru.

Stuttgart / Sao Paolo - Společnost Daimler Buses obdržela velké objednávky na městské autobusy s hvězdou (šasi) v latisnskoamerické oblasti. Např. třetí největší brazilské město Salvador da Bahia objednalo 180 podvozků od dceřiné společnosti Daimleru Mercedes-Benz do Brasil jako součást obnovy své flotily. Od září 2014 bylo dopravci v tomto městě prodáno celkem 430 podvozkových jednotek. Za poslední pololetí se zvýšil podíl Daimleru na brazilském trhu na 52.9 procent z loňských 45.6. Daimler Buses dostal další významnou objednávku z metropole Ekvádoru, Ouita (viz obrázky), kam bylo dodáno 40 kloubových podvozkových jednotek. Nové vozy budou využity na dvou z celkem pěti BRT linek v Quitu. S nárůstem 20 km na každé lince (Ecovía-Sur Oriental a Trolebús) bude přepraveno až 270000 cestujících denně. BRT systém v Quitu je v provozu už 20 let. Další významným zákazníkem je dopravce Movil Tours v Peru. Ten objednal 30 nových dálkových autobusů (podvozků). V posledních letech prodal těchto jednotek Daimler do Per okolo 700, což znamná 25 procent podílu na trhu. Z TZ Daimler 6/2015: Daimler otevírá nový výrobní závod v Kolumbii. BUSportál: Podvozkové jednotky Mercedes-Benz karosují latinskoameričtí karosáři, např. Marcopolo. V případě Quita se jedná o brazilský Busscar.

objektivem Karla Šimány.

Provoz městské hromadné dopravy v Prešově zajišťuje Dopravný podnik města Prešov, a.s. Vozový park v současnosti čítá 40 trolejbusů a 63 autobusů. Průměrné staří vozidel je 11,4 roku a 60% vozidel umožňuje bezbariérový přístup. Trolejbusy představuje výhradně značka Škoda, polovinu tvoří starší typy 14 Tr a 15 Tr z 90. let, dále 12 nízkopodlažních vozů s karoserií Citelis 24 Tr a 25 Tr a 7 nejnovějších vozů s karoserií SOR 31 Tr. Do konce letošního roku obohatí DPMP stav trolejbusů o další dva vozy 31Tr. Autobusy tvoří 22 starších vozů Karosa z 90. let, 21 vozů Citybus/Citelis ve 12m a 18m verzi. Zejména v posledních 2 letech byly pořízeny nové nízkopodlažní vozy. Patří k nim 10x Solaris Urbino 12, 1x Urbino 18, 2x SOR NB 18, ale také 8 midibusů First. Během školního roku je v ranní špičce vypravováno 45 autobusů a 29 trolejbusů, o víkendech pak 20 autobusů a 15 trolejbusů. Nejméně využívanou trolejbusovou tratí je trať na Širpo, jejíž osud je tak nejistý. Naopak se uvažuje o nové trati na sídliště Šváby, popř. až do rekreační oblasti Delňa. O využití jiných alternativních pohonů jako CNG (stlačený zemní plyn) DPMP zatím neuvažuje. "Děkuji Igorovi Ivankovi z DPMP, který ochotně zodpověděl všechny dotazy a provedl mne provozovnou v Bardejovské ulici v Prešově." Karel Šimána