Cestování v 50. létech minulého století většina z nás nepamatuje. Tehdejší závody ČSAD i dopravní podniky vozily pracující autobusy Škoda RO, předchůdci známějších RTO.

Rodina Martina Uhra, v tomto případě ta veteránská, se opět rozrostla. V úterý 17. listopadu si odvezl ze Lhoty nad Moravou u Nákla na Olomoucku zrenovovaný linkový autobus Škoda 706 RO. Vyroben byl v roce 1949 ve Vysokém Mýtě a stejně jako mnoho dalších zachovaných exemplářů sloužil po skončení své služby pro cestující jako včelín a nakonec byl nalezen zarostlý stromy v lese. Tento vrak měl štěstí. Dva nadšenci historických vozů se domluvili a v roce 2017 se ho podařilo na Jižní Moravě vyprostit a převézt k panu Vlastimilu Urbánkovi do Lhoty nad Moravou k renovaci. Od pana Urbánka pochází už několik znovuzrozených autobusů, včetně těch Martinových . K nejhezčím patří Škoda 706 RTO používaný v městské hromadné dopravě v Praze, který také ještě voní novotou. Modely Škoda 706 RO byly nosným programem vysokomýtské továrny v 50. letech, vyrobilo se jich více než 13 000, ať už pro meziměstskou nebo městkou dopravu. Na rozdíl od dalšího typu - Škoda 706 RTO - se však do současnosti dochovalo podstatně méně kousků. Bohužel, letos není prakticky možnost, kde nové veteránské přírůstky ukázat veřejnosti. Nové typicky šedo krémové "Eróčko" by určitě přilákalo do expozice RTO Klubu na veletrhu Czechbus za pár dní řadu lidí. Jsme rádi, že patříme k těm prvním, kteří měli možnost do nejmenších detailů vyšperkované RO nejen vidět, ale také vyzkoušet. Tak snad příští rok v květnu na tradičním srazu Klubu RTO v Lešanech, kam Martin plánuje přivézt i novou Tatru 500 HB.

Po domluvě kraje, města a majitele sbírky pana Emila Příhody do dvou let vyroste v Ústeckém kraji unikátní muzeum se sedmi desítkami automobilů Praga. Navrhlo ho studio Ateliér Kopecký.

Po několika letech peripetií, které zažíval vlastník unikátních vozidel a zakladatel Muzea Praga pan Emil Příhoda, když přišel o prostory ve Zbuzanech, se konečně rýsuje muzeum nové. Muzeum automobilky Praga, kde si budou moci návštěvníci prohlédnout téměř sedm desítek aut, se bude nacházet v průmyslovém areálu ve Ctiborově ulici v Chomutově. Vznik muzea podpořil Ústecký kraj 50 miliony korun a bude mít expozici vypůjčenou na 30 let. "Bude tu třetí největší ucelená sbírka automobilky na světě, která na sebe naváže i to, co auta doprovázelo, jako je čalounictví, motorárna, převodovkárna, výroba pneumatik, olejárna a tak dále," přiblížil náplň expozice náměstek hejtmana Jaroslav Komínek. Základem pro vznik muzea budou dvě nevyužívané tovární haly, které kraj vlastní a které se propojí přístavbou. Ty budou podle Komínka určeny k vystavování aut. "Prostřední hala by pak byla variabilní, aby se tam mohly prezentovat věci, jež výrobu automobilů doprovázejí," upřesnil náměstek. Automobily a další komponenty získal kraj zápůjčkou od sběratele Emila Příhody, který začal auta shromažďovat ve svých 18 letech. "Všechna jsou cenná, nejstarší vůz ve sbírce je z roku 1908, uvedl pan Příhoda na prezentaci Ateliéru Kopecký, které 8. října představilo vizualizaci, jak bude nové muzeum vypadat. Z našeho archivu: Jak se slavily osmdesátiny pana Emila Příhody a 105 let od založení závodu Praga v květnu 2012 ve Zbuzanech . Zdroj: Mladá Fronta Dnes

Do Železničního muzea na 21. celostátní sraz KČHA - RTO Klubu dorazilo 11 autobusů různých značek.

I přes omezenou účast z důvodu přetrvávající pandemie bylo v sobotu 19. září možné vidět na 21. celostátním srazu KČHA - RTO Klubu 11 autobusů všech značek. Během prezentace autobusů proběhla soutěž o puzzle s motivy klubových autobusů . Výherci se stali paní Markéta Kuklová a manželé Nikola a David. V areálu muzea ČD v Lužné u Rakovníka zároveň probíhaly historické jízdy parního vozu Komárek vyrobeného v roce 1903.

Sbírka historických vozidel Martina Uhra se rozrostla o další unikátní exemplář, originální horskou Tatru500.

V polovině června jsme měli možnost prohlédnout si kousek od Prahy sbírku historických vozů rodiny Uhrových . Z různých akcí například Pražské integrované dopravy všichni znají hlavně historické autobusy Martina Uhra, ale má také vzácné kousky osobních a vojenských vozidel a další vozítka. Jsme moc rádi, že jako jedni z prvních můžeme uveřejnit fotografie dalšího přírůstku. A jde o originální Tatru 500 HB. Třínápravový autobus z let 1954 až 1957 s karosérií od Karosy a motorem Tatra. Celkem bylo s nápravami z Pragovky vyrobeno 521 kusů a je evidováno jen 5 zachovaných kusů. Jeden z nich si v úterý 8. září přivezli Uhrovi z Vysokého Mýta, kde z původního včelína zkušení hoši udělali autobus v podstatě nový. A jak si to pěkně frčí z Vysokého Mýta :), doufáme, že se brzy svezeme.

Na konci srpna před 125 lety vyjela v tehdejším Prešporku první tramvaj. V rámci čtvrtečních oslav byla středem pozornosti tramvaj z roku 1910.

Na vůz GANZ č. 104 je bratislavský dopravní podnik právem hrdý, jde o největší klenot, který se mu dochoval. Tramvaj vyrobili v roce 1910 v Budapešti, takže už má úctyhodných 110 let. Ve své době se jednalo o úžasný vůz, který ohromoval obyvatele tehdejšího Prešporku svou elegancí a majestátností. Zpočátku se nejednalo o běžnou tramvaj, ale o vagón bez motoru určený pro speciální pracovní vlaky. Popisuje Dopravní podnik Bratislava. V tomto období fungovala v Bratislavě továrna na dynamit, kam bylo potřeba každý den naráz dovézt a zase odvézt stovky pracovníků. Tehdejší tramvaje však takovou kapacitu nenabízely. Dopravní podnik proto začal provozovat posilové vlaky pro dělníky. Za tramvaj připojili další tři velkokapacitní vozy a tato extrémně, až 42 metrů dlouhá souprava 4 vagónů, dokázala pojmout téměř 300 pracovníků. Bylo velmi náročné tak dlouhou soupravu ovládat, protože byla extrémně těžká. Aby se s ní dalo brzdit, souprava byla vybavena kompresorem a netypickými vzduchovými brzdami ovládanými řidičem z prvního vagonu. Při brzdění vždy celá souprava syčela (foukala), což bylo pro tramvaje v Bratislavě velmi netypické. Personál je tak začal předívat "Fúkače". V roce 1926 dostal vůz motor, zeleno-šedý lak a byl schopný jezdit jako běžná tramvaj. Koncem 40 let už začalo být vozidlo zastaralé a tak pracovníci dopravního podniku postavili na jejím podvozku zbrusu novou moderní tramvaj BMEŽ č. 44, která jezdila až do 70 let. Po vyřazení z provozu si jí dopravní podnik ponechal do historické sbírky a při renovaci zjistil, že je její podvozek mnohem starší a jde o unikátní tramvaj GANZ z roku 1910. Místo opravy vozu č. 44 tak na podvozku postavili nový historický vůz č. 104. Ten zůstal v původní barevné podobě, aby dokazoval, že tramvaje v Bratislavě nebyly vždy červené. Fúkač po renovaci už nefouká, protože nepotřebuje vzduchovou brzdu. Zdroj: DPB

Stejně jako většina z nás, brázdí silnice České republiky. Letošní akce a srazy historických vozidel byly dost omezené, nově zrenovovaný historický autobus uvidíme pravděpodobně opět na veletrhu Czechbus.

Autobus TATRA 500HB-138 po šesti letech renovace představil jeho majitel Milan Horka na konci loňského roku. Po slavnostním křtu ho mohli fanoušci obdivovat na veletrhu Czechbus na stánku společnosti Auto-bus.cz, která pomáhala s obnovením mikrofonové a rozhlasové soustavy. Jeho příběh zaujal i televizi Nova, která o něm natočila jeden z dílů pořadu Víkend. Pokud jste neobvyklý autobus nepotkali třeba v Jižních Čechách máme pro vás několik fotografií, jejich autorem je Jiří Šmíd . Na návštěvě byl také v Depozitu Muzea veterán Tatra klubu v Bystřici nad Pernštejnem, autorem fotek je František Prosecký .

Pro Dopravní podnik města Brna zrenovovala autobusy Škoda 706 RTO a Karosa ŠM 11 společnost ZLINER. Oba byly původně vraky.

Dopravní podnik města Brna (DPMB) koupil podle smlouvy zveřejněné v registru smluv od ZLINER Rtóčko za 4,19 milionu korun a Karosu ŠM 11 za 5,09 milionu korun bez DPH. Oba vozy pořídil ZLINER jako úplné vraky. RTO se používalo na převoz koní. Měl dřevěnou podlahu a zadní část se používala jako dveře. Zaměstnanci ZLINER provedli kompletně celou přestavbu obou autobusů do současné podoby pro DPMB. Náročnou opravu realizovali i pro Plzeňské městské dopravní podniky. V roce 2016 předal ZLINER do Plzně trolejbus Škoda 14 Tr08/6 z roku 1989. Tu prováděl společně s Dopravní společností Zlín-Otrokovice. Kde můžete o prázdninách vidět historická vozidla dopravního podniku a Technického muzea v Brně? Akce Dopravní nostalgie proběhne od čtvrtka 20. srpna až do neděle 23. srpna. Zároveň DPMB otevře dveře veřejnosti ve vozovnách v Pisárkách a ve Slatině.

Jeden z padesáti vyrobených autobusů Praga NDO určených pro všesokolský slet v roce 1948 se dočkal návratu ke své (skoro) původní kráse.

Podvozek autobusu Praga NDO byl vyroben továrnou Praga a karoserie ve Vysokém Mýtě. Jedná se o jeden z 50-ti vozů vyrobených pro zajištění XI. všesokolského sletu, který se konal na konci června v roce 1948. Podle zachovaného technického průkazu jezdil autobus v pražském dopravním podniku, kde také v roce 1961 doznal přestavby na tažné vozidlo pro zatahování trolejbusů do vozoven. Později, kdy skončily trolejbusy, byl využíván elektrikáři, kteří v Dopravním podniku svařovali koleje. Jeho poslední poutní cesta byla u pracovníků zábavního parku, kteří s ním tahali svoje atrakce a putovali od Prahy až po Bulharsko. Z prostoru lunaparku se podařilo Pragu NDO vyprostit v roce 2009 a nyní je už několik dní v plné parádě v Muzeu v Loučeni. K autobusům Praga NDO z archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy: Zastaralý a zanedbaný vozový park pražských autobusů nedovoloval po válce kvalitní obnovu provozu tohoto dopravního prostředku. Až v roce 1948 nastalo podstatné zlepšení, když Dopravní podnik hlavního města Prahy získal 50 nových autobusů Praga NDO. Spodek vozu byl vyroben v továrně Praga a karosérie ve Vysokém Mýtě. Tomu předcházel 19. února 1947 jednodenní zkušební provoz jednoho vozu zapůjčeného od ČSD. Byl nasazen na lince F jezdící z Vysočan do Kbel. Autobusy měly elektricky svařenou kostru karosérie z lehkých ocelových profilů, vně oplechovanou. Střecha byla ze dřeva a potažena impregnovanou vagónovou plachtovinou. Vnitřní prostor a strop byly obloženy dřevovláknitými deskami. Podélná sedadla byla čalouněna umělou kůží. Zavírání a otvírání dveří se dělo mechanicky pákou. Zadní dveře se ovládaly z místa průvodčího, přední od řidiče. Prvně byla u pražských autobusů zřízena pokladna a zavedeno organizované nastupování cestujících zadními dveřmi. Pohon obstarával řadový vznětový šestiválec Praga NDO s výkonem 125 k (91,9 kW). Zásadní novinkou zvyšující komfort ovládání vozidla v městském provozu bylo použití poloautomatické převodovky Praga Wilson. První autobusy Praga NDO byly nasazeny do provozu při sokolském sletu v červnu 1948 a sloužily do konce padesátých let. Poslední vůz tohoto typu byl vyřazen v roce 1962.

Trolejbus s evidenčním číslem 9803 jezdil téměř 22 let v Daytonu v Ohiu. Místní dopravní podnik RTA Dayton jej daroval časopisu Československý Dopravák. K vidění je v Muzeu MHD v Praze.

Expozice Muzea MHD ve vozovně Střešovice obohatil unikátní exemplář, jeden z posledních českoamerických trolejbusů Škoda 14 TrE s evidenčním číslem 9803, který téměř 22 let sloužil v Daytonu v Ohiu pro místní dopravní podnik RTA Dayton. Ten jej daroval časopisu Československý Dopravák. Jediný dochovaný exemplář tohoto typu trolejbusu na území ČR bude až do neděle 1. listopadu 2020 dočasně vystaven v Muzeu MHD. Fanouškové a návštěvníci si jej mohou prohlédnout nejen o víkendech, ale i ve středu odpoledne. Muzeum MHD je letos až do 2. září nově otevřeno pro veřejnost také každou středu od 13:00 do 18:00. Trolejbus Škoda 14 TrE ev. č. 9803 byl nasazen do pravidelného provozu v americkém Daytonu 10. června 1998. Pro dopravní podnik RTA Dayton jezdil téměř 22 let, do loňského 7. prosince, kdy poté byly poslední trolejbusy Škoda 14 TrE vyřazeny z provozu. Dayton bylo současně poslední město na americkém kontinentu, kde tato vozidla sloužila na pravidelných linkách MHD. Trolejbus Škoda 14 TrE byla speciální verze vozidla vyvinuta v ČR a určena pro dopravní podnik v Daytonu v Ohiu v USA. Vycházela z československého trolejbusu Škoda 14 Tr, která se začala vyrábět v závodě v Ostrově nad Ohří v roce 1981. Škodě Ostrov se na začátku 90. let podařilo prosadit na trhu v USA a v roce 1994 společně s firmou AAI Baltimore založila společnost ETI Baltimore, jejímž cílem byla výroba trolejbusů Škoda 14 TrE pro města Dayton a později 14 TrSF a 15 TrSF pro San Francisco. První prototypy byly v Hunt Valley u Baltimore vyrobeny v roce 1995, celkem jich dopravní podnik v Daytonu odebral 57, dalších 277 odebralo San Francisco. V Hunt Valley probíhala pouze kompletace vozidel, Škoda Ostrov do USA dodávala hotové skelety a kontejnery s elektrickou výzbrojí a náhradními díly. V současnosti jeden trolejbus Škoda 14 TrE ev. č. 9602, což byl jeden ze tří odlišných prototypů dodaných do USA, slouží pro RTA Dayton jako historické vozidlo v nepojízdném stavu. Další trolejbus ev. č. 9809 je v Illinois Railway Museum a vozidlo ev. č. 9803 věnoval dopravní podnik v Daytonu časopisu Československý Dopravák, aby bylo zachováno jako historické vozidlo pro českou veřejnost. „Je současně jediným českoamerickým trolejbusem dochovaným na území ČR a v muzeálních sbírkách bude připomínat českou tradici výroby trolejbusů a úspěch českého strojírenství 90. let na trhu v USA,“ doplnil Libor Hinčica, šéfredaktor časopisu Československý Dopravák. Díky sbírce nadšenců a fanoušků na crowdfundingovém webu Startovač.cz se podařilo trolejbus Škoda 14 TrE ev. č. 9803 letos v květnu a na začátku června přepravit z USA do Evropy a následně do ČR. V pondělí 15. června jej přepravní společnost za asistence speciálního vyprošťovacího vozidla Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) Tatra Phoenix složila ve vozovně Střešovice. Technici DPP společně s majitelem, Liborem Hinčicou, trolejbus opět zprovoznili a od středy 17. června 2020 je dočasně vystaven na čtvrté koleji v Muzeu MHD. Bude zde k vidění do 1. listopadu 2020. Fanouškové a návštěvníci si jej mohou prohlédnout nejen o víkendech, ale nově také každou středu odpoledne, a to až do 2. září.

Po patnácti letech provozu ukončil svou službu první nízkopodlažní kloubový trolejbus. Vozidlo Škoda 25 Tr Irisbus dodané Škodou Electric má najeto 1 021 121 kilometrů. Už se nevyplatí ho opravovat.

Dopravní společnost Zlín – Otrokovice (DSZO) zakoupila v roce 2005 svůj tehdy první nízkopodlažní třínápravový kloubový trolejbus s dieselagregátem od výrobce Škoda Electric Plzeň za 11,7 milionu korun (bez DPH). Šlo o prototyp tohoto nového trolejbusu, který dosud nebyl nikde nasazen do běžného provozu. Byl vyroben v roce 2004, a než se dostal do Zlína, fungoval rok jako zkušební a předváděcí vozidlo výrobce. V DSZO dostal tento vůz evidenční číslo 401. Prototyp vznikl u výrobce nestandartní přestavbou karoserie z autobusu na trolejbus. Ve stejném provedení se další přesně takový trolejbus nevyrobil. V síti MHD ve Zlíně a Otrokovicích, nejčastěji na linkách 2, 6 nebo 8, najezdil tento trolejbus za patnáct let 984 841 kilometrů. Před zařazením do provozu ve Zlíně s ním už výrobce najezdil 36 280 kilometrů. „Uvažovali jsme nejdříve, že trolejbus ještě opravíme. Ale ukázalo se, že oprava by byla náročná a nákladná, takže by při stáří vozidla nedávala ekonomický smysl. Potvrdil nám to i zástupce Škody Electric Plzeň i odborný posudek soudního znalce. Trolejbus proto definitivně vyřazujeme z provozu. Zůstane ještě u nás v depu a bude využit jako zdroj náhradních dílů pro další vozy stejného typu, které u nás jezdí,“ uvedl ředitel DSZO Josef Kocháň. Mezi prvními díly se využije například dieselagregát vyřazovaného trolejbusu – bude instalován do jiného trolejbusu, jehož původní agregát se pokazil. „Trolejbus 401 u nás vykonal dobrou službu. Jezdil patnáct let bez nutnosti větší opravy,“ řekl vedoucí úseku údržby vozidel DSZO Antonín Červenka. Pro současný vozový park nízkopodlažních trolejbusů je příznačné, že již během své životnosti neprocházejí u DSZO žádnou generální opravou. V minulosti byly nutností a pravidlem generálky trolejbusů po nájezdu 360 tisíc kilometrů, tedy asi po šesti až sedmi letech provozu. Vůz byl při generálce zhruba jeden až jeden a půl měsíce nepojízdný a generální oprava přišla téměř na půl milionu korun. Vyřazovaný trolejbus ev. č. 401 má hmotnost 18,7 tuny. Měl podle technického průkazu 40 míst k sezení a 95 míst k stání. Měl čtvery dveře a byl dlouhý 18,5 metru. Jeho trakční motor měl výkon 240 kW. Dosahoval maximální rychlosti jízdy 65 km/h. Dosud se ve Zlíně nízkopodlažní trolejbusy jen nakupovaly a z provozu postupně mizely trolejbusy středopodlažní. Takové už nejsou v DSZO (kromě 2 historických kusů) žádné. Vyřazení kloubového trolejbusu ev. č. 401 tvoří určitý mezník, začínají dosluhovat i první nízkopodlažní vozidla. Aktuální stav trolejbusů po vyřazení vozu ev. č. 401: • 20 krátkých trolejbusů s dieselagregátem 24 Tr Irisbus • 7 krátkých trolejbusů s bateriemi a klimatizací 30 Tr Š-SOR • 4 krátké trolejbusy s klimatizací 26 Tr Solaris • 2 krátké trolejbusy s bateriemi a klimatizací 26 Tr Solaris • 13 kloubových trolejbusů s dieselagregátem 25 Tr Irisbus • 11 kloubových trolejbusů s klimatizací 27 Tr Solaris CELKEM 57 trolejbusů (+ 2 historické trolejbusy) (dále 36 autobusů, 2 historické autobusy a 2 historické vlečky) DSZO