.... a dva vlečňáky k tomu. Takhle důvěrně jsou nazývány autobusy Škoda 706 RO, Praga RN a RND a Škoda 706 RTO. 4. článek seriálu o autobusech a trolejbusech ze Dne otevřených dveří 22.4.2006 v depozitáři technického muzea v Brně - Řečkovicích.

V roce 1947 vznikl ve Vysokém Mýtě ve firmě Carrosserie Sodomka prototyp autobusu Škoda 706 RO. Karosérie byly montovány na podvozku Avia a Liaz. Výroba probíhala jak ve Vysokém Mýtě, tak v Avii Letňany. Výrobky se od sebe lišily jen nepatrně. Vyráběly se do roku 1957. Jezdily u nás , v socialistickém táboře a v malém počtu i v exotických zemích. Vleky Karosa B40 (na obrázcích za RO) byly vyráběny až od roku 1953 do poloviny šedesátých let. Celokovová samonosná karosérie je obložená plechy. Koženková sedadla podélně umístěná. Malé autobusy "s čumákem" Praga RND byly stavěny na podvozku Praga RN nejprve s benzinovými (RN) motory, později s diesely (RND). Lišily se hlavně délkou. Většina vozidel měl podélná čalouněná sedadla. Také tato karosérie pocházela od "Sodomky", později Karosy. Exponát je z roku 1949. Znovu oblíbené autobusy Škoda 706 RTO se začaly vyrábět ve druhé polovině 50. let. v mutacích městský, linkový a LUX, dokonce vznikl i kloubový. Později se také v licenci vyráběly jako Jelcz v Polsku podobně jako přívěsy až do sedmdesátých let. Z v podstatě desítek let výroby se jich poměrně mnoho zachovalo do dneška a dělají radost stále většímu počtu retro cestujících. Stylově odpovídající přívěsy nebyly nikdy sériově ve Vysokém Mýtě vyráběny, také náš nejmladší v partě, přívěs z roku 1972 P01E je označen výrobcem Jelcz. Na BUSportálu zatím vyšlo: Autobus ŠM 11 a trolejbus Škoda T 11. Unifikace jako předzvěst současnosti ? Trolejbusy TATRA. KAROSA B732. 1670 Lego Bus. Prototyp, který nikdy nebyl v běžném provozu.

Už jednou vypadaly karosérie autobusu a trolejbusu podobně. Tehdejší "City Busy" z Vysokého Mýta a trolejbusová verze s výzbrojí ze Škodovky. 3. článek seriálu o autobusech a trolejbusech ze Dne otevřených dveří 22.4.2006 v depozitáři technického muzea v Brně - Řečkovicích.

Výroba autobusů řady Š 11 začala v první polovině šedesátých let. Jako ŠM byla označena městská varianta, ŠL linková a ŠD dálkový autokar. Stavebnicová panelová konstrukce sestávala ze 6 hlavních vzájemně sešroubovaných panelů - rám podvozku, oplechované boky karosérie, oplechovaná střecha a přední a zadní čelo. Kromě kloubové verze ŠM 16.5 vznikly i modifikace - laboratoře, ordinace, knihovny, prodejny, servisní vozy ap. Do roku 1981 bylo vyrobeno 25000 vozidel, 20 % na export. BUSportál usuzuje, že autobusy v počátcích byly vyráběny paralelně s RTO, ty také jako licenční Jelczy v Polsku. Trolejbus s autobusovou karosérií ŠM 11 byl vyvinut v rámci snahy o unifikaci. Funkční vzorek byl vyroben v roce 1964, prototyp a šest vozů v dalších letech do roku 1967. Trolejbusy jezdily běžně v Plzni a Bratislavě, ve zkušebním provozu v Brně, Simferopolu a Kyjevě. Na BUSportálu zatím vyšlo: KAROSA B732. 1670 Lego Bus. Prototyp, který nikdy nebyl v běžném provozu. Trolejbusy TATRA.

V Praze, Mostě, Ostravě, Českých Budějovicích a Bratislavě jezdily kdysi také mohutné trolejbusy s podvozkem z Kopřivnice, karosérií z Tatry Smíchov a elektrovýzbrojí ČKD Stalingrad Praha. 2. článek seriálu o autobusech a trolejbusech ze Dne otevřených dveří 22.4.2006. v depozitáři technického muzea v Brně - Řečkovicích.

Na DOD jsme zaznamenali dva vozy - uvnitř TATRA 401 - "tramvaj na kolech" s výzbrojí z tramvaje T2 a na ploše TATRA 400. Těch bylo v letech 48-53 vyrobeno 194 kusů ve třech sériích a jeden prototyp čtvrté série. Pro třínápravové trolejbusy byl použit podvozek těžkého nákladního automobilu TATRA. Celokovová karosérie má kostru z ocelových profilů a vnější obložení ocelovými plechy. Plánované hospodářství rozhodlo, že trolejbusy se budou vyrábět ve Škodovce, a TATRA se bude specializovat na terénní nákladní vozy. Na BUSportálu zatím vyšlo: KAROSA B732. 1670 Lego Bus. Prototyp, který nikdy nebyl v běžném provozu.

V čem jsme také mohli jezdit. Jeden z nerealizovaných, ve své době velmi pokrokových projektů Karosy z roku 1993. Z depozitáře brněnského Technického muzea v Řečkovicích. První článek seriálu BUSportálu o autobusech a trolejbusech ze Dne otevřených dveří 22.4.2006.

V seriálu netradičně začínáme s autobusem relativně novým, ale velmi zajímavým. V dalších pokračováních se budeme věnovat všemu "busovému", co jsme na Dni otevřených dveří mohli vidět. KAROSA B732. 1670 Lego Bus V roce 1993 byla na bázi řady 730 postavena vozová skříň z kostry ze zešroubovaných hliníkových profilů. Vnějšek je z hliníkových a laminátových dílů lepených na kostru. Bezpečnostní tónovaná skla jsou do karosérie vlepena. Pro sériovou výrobu se počítalo s plnou klimatizací a automatickou převodovkou.

Výstava historických vozidel MHD 22. dubna 2006 od 9 do 17 hod.

Den otevřených dveří v depozitáři Technického muzea v Brně v Řečkovicích (areál bývalých kasáren na ul. Terezy Novákové) Den otevřených dveří v řečkovickém depozitáři Technického muzea v Brně se uskuteční již podruhé, a to v sobotu 22. dubna. Vystavena bude většina silničních vozidel oboru Městská hromadná doprava – autobusy, trolejbusy, autobusové přívěsy, specielní vozidla, včetně dosud nerenovovaných sbírkových předmětů , jež při obvyklých předváděcích jízdách nemohou být prezentovány. Součástí akce budou též předváděcí jízdy historických autobusů, prodej pohlednic, či prezentace vysílačkou řízeného modelu kloubového trolejbusu 15Tr. Zájemcům bude, ve spolupráci s členy občanského sdružení YORE, umožněna též prohlídka Depozitáře MHD v Brně Líšni (viz. jízdní řád historických autobusů) s odborným výkladem. Informace včetně dopavního spojení v "doc"

Jízda historickým autobusem Ikarus 280.08 v sobotu 3.června 2006 po území Prahy a Středočeského kraje.

Kompletní informace: Ikarus.doc Trasa Praha - Jesenice - Jílové u Prahy - Týnec nad Sázavou - Netvořice - Neveklov - Benešov - Říčany - Praha. Sraz účastníku je v 8:30 hod. u stanice metra C Budějovická v manipulační zastávce linek 334, 335, 337 a 339 v Olbrachtově ulici za zastávkou pravidelných linek 118, 121, 148, 331 a 333 (výstup z metra po pevném schodišti přes severní vestibul). Návrat se předpokládá přibližně v 18:00 hod. opět na Budějovickou. Samozřejmostí jsou četné fotozastávky na trase.

Společnost Jan Kukla - KUKABUS z Prahy nasazením netradičního autobusu na linku 167109 připomenul 10 let společnosti.

Firma KUKABUS byla založena v lednu roku 1996. Název firmy vznikl složením začátku příjmení zakladatelů a slova bus: KUkla KAdleček BUS. V neděli 16.4.2006 spoj s odjezdem 9.15 Florenc/23 přijel do Harrachova v 11.45hod. Zpět se vrátil v 16.40 s příjezdem do Prahy Černý Most v 18.55. Jan Kukla slíbil BUSportálu do budoucna další RTO informace a kvalitnější obrázky.

Záběry krasavců z prostor muzea i z depozitáře i s exponáty před rekonstrukcí.

Fotoreportáž vznikla při příležitosti "Vernisáže" předváděcího panelu demonstrující akustické informace od historie po současnost , slavnostního zahájení sezóny a křtu Průvodce muzeem.

Každého, koho dokáže fascinovať pohľad na starú "ertéočku" si určite nenechal ujsť film pre pamätníkov s názvom FLORENC 13:30. Odvysielala ho minulú sobotu televízia Prima a v hlavnej nehereckej úlohe sa v ňom zaskvel autobus ŠKODA 706 RTO De Luxe Brusel.

Dej filmu, natočeného v roku 1957, začína na autobusovom nádraží Florenc, skadiaľ má, ako tomu napovedá aj názov filmu, o 13.30 odchod "expresný", či "rýchlikový" autobus na linke Praha-Karlovy Vary. Spomínaná Škoda 706 RTO De Luxe Brusel túto vzdialenosť prejde len za štyri hodiny, preto už hodnú chvíľu pred odchodom sa na nástupišti vytvára fronta ľudí, ktorí sa navzájom zoznamujú. Po obvyklých komplikáciách s nastupovaním spojených s hádkami o miesta sa autobus vydáva na cestu. A dej sa odohráva behom nej a všetko sa točí okolo tohto autobusu a jeho obsahu. Pre tých neskôr narodených BUSportál prináša fotografiu spomínaného autobusu. Ide o model, vyrobený pre svetovú výstavu EXPO 58 v Brusseli, ktorý má presklenú strechu a sklené diely nad vodičom.

Řidičkou prvního automobilu byla i žena, manželka Karla Benze Bertha. Urazila několik desítek km dlouhou trať od lékárny k lékárně - "benzinové stanici". Necelých deset let poté vyjel i první autobus Benz.

Mnoho informací nejen o značce Mercedes-Benz - samozřejmě se vztahem k autobusům - přinesl BUSportál z Mercedes-Benz Omnibustage - MOT 2005 Mannheim. Carl Friedrich Benz (25.11.1844 Karlsruhe - 4.4.1929 Ladenburg) 1860 - studium na Polytechnické škole v Karlsruhe 1872 - sňatek s Berthou Ringerovou 1883 - Založení "Benz&Cie." Rheinische Gasmotorenfabrik Mannheim 1886 - 29.1. patentován první automobil V pondělí 18.3.1895 v šest hodin ráno, vyjel poprvé autobus Benz-Landauer z Netphenu do Deuzu, a tam byl v 6.25 zahájen provoz na první autobusové lince na světě. 15 km z Deuzu do Siegenu trvalo hodinu a 20 minut. 1906 - založení továrny v Ladenburgu syny Karla Benze 1926 - Fúze Daimler-Motoren-Gesellschaft a Benz&Cie na Daimler-Benz AG Hospodářské noviny (čtk) 24.1.2006 napsaly: "Zpočátku byl automobil spíše než dopravním prostředkem technickou hračkou, která zajímala hlavně nadšence. Karl Benz se vývoji motorů a aut věnoval od konce sedmdesátých let 19. století. Na rozdíl od ostatních vynálezců nakonec nestvořil cosi jako kočár doplněný motorem, ale zcela nový, kompletně navržený vůz. Kupříkladu z dílny Daimlera s Maybachem vyjel na jaře 1886 jako první stroj s více než dvěma koly právě upravený kočár. Čtyři roky po tříkolce, které se prodalo několik desítek kusů, přišel i Benz s vozem o čtyřech kolech - pro tříkolovou variantu se ostatně rozhodl proto, že měl problémy s konstrukcí řiditelné přední nápravy. Akciová společnost Benz a spol. se v té době stala největším výrobcem automobilů na světě, prodávala stovky vozů. Motory z Benzovy továrny pak používala řada dalších výrobců, včetně kopřivnické, kde roku 1897 sestrojili Präsidenta - první automobil ve střední Evropě. Za loňský rok se jen v Česku vyrobilo přes šest set tisíc aut." .