z Modřan na zastávku Nádraží Braník vzhledem k mimořádnému přerušení provozu tramvají do Modřan minulý pátek.

Na základě dohody s městskou částí Praha-Libuš bude od úterý 8.9.2009 operativně prodloužena nedávno zavedená autobusová linka 153 (Sídliště Písnice - U Libušského potoka) z Modřan na Nádraží Braník. Tato linka nově spojuje oblast sídliště Písnice s tramvajovou tratí v Modřanech. Vzhledem k mimořádnému přerušení provozu tramvají do Modřan minulý pátek bude tedy návazná linka 153 prodloužena přes zastávku Poliklinika Modřany do zastávky Nádraží Braník, kde bude navazovat na zkrácené linky tramvají. Rozsah provozu linky zůstává zachován (pouze ve špičkách pracovních dnů, ráno v intervalu 20 minut, odpoledne v intervalu 30 minut). Toto opatření potrvá po celou dobu výluky (předpoklad cca 3 týdny). Ostatní dopravní opatření zůstávají nezměněna (náhradní autobusová doprava X-3, posílení linky 253, zkrácení tramvajových linek na Nádraží Braník a zrušení linky 21). TI ROPID Veolia Transport Praha provozuje od září novou linku MHD 153

SOR NB12 očima cestujících: Malý průzkum mezi cestujícími provedl Robert Bartyzal. Fotografie nových autobusů v pražském provozu od Romana Vanky.

Minulý týden došlo v pražských autobusech MHD k menší revoluci. Do provozu vyjely první vozy SOR NB12, které v dalších letech MHD nejspíše ovládnou. Na jejich téma bylo již napsáno mnoho recenzí, názorů a článků, z nichž některé zkreslovaly i jasná a nezpochybnitelná fakta, jako např. normovanou obsaditelnost vozu. Vyrazil jsem proto do provozu, abych se přímo cestujících zeptal na jejich názory na interiér vozu, jeho praktičnost, klady a zápory. Jak průzkum probíhal Cestující byly oslovováni v sobotním odpoledni na lince 155, přímo během jízdy ve voze SOR NB12. Tato linka jezdí kolem domova důchodců poblíž zastávky Rektorská. Cílová věková skupina dotazovaných byla "40 a více let", přednostně byly dotazováni lidé v důchodovém věku, maminky s kočárky, a osoby se sníženou pohyblivostí. Protože předmětem výzkumu bylo dozvědět se názory cestujících, nebyl zvolen obvyklý postup typu "ohodnoťte od jedné do pěti jako ve škole", ale tématické otázky nad kterými se cestující mohli rozpovídat. A věřte, že někteří lidé (zvláště ti starší) se rádi rozpovídají, pokud je někdo ochoten je poslouchat. Co předmětem výzkumu nebylo Cílem průzkumu především nebylo cestujícím vyvracet jejich omyly, polemizovat s jejich názory, vysvětlovat, či je nějak školit z používání jednotlivých prvků interiéru. A jak se ostatně z jejich názorů přesvědčíte, bylo by toho dost. Jediné k čemu jsem se uvolil odpovědět, byla pouze poměrně často pokládaná otázka "Kdo a kde tyto autobusy vyrábí?" Tématické otázky průzkumu Všimli jste si, že jedete novým typem autobusu, které teď DP bude nakupovat? Jak hodnotíte interiér vozu, co se vám na něm líbí/nelíbí? Postrádáte v něm něco? Připadá vám, že je lepší/horší než jiný typ autobusu? (Jaký?) Používáte sklopná sedadla? Ovlivní to nějak vaše používání MHD? Zpravidla starší lidé se hned po první otázce tak rozpovídali, že se rovnou vyjádřili i k ostatním tématům. Důchodce nepodceňovat Je to totiž skupina lidí, pro které je MHD často jediným prostředkem, jak se dostat z bodu A do bodu B. A navíc dle demografické křivky jejich počet bude stále vzrůstat. Navíc dokážou aktivně rozeznávat jednotlivé autobusy a přemýšlet o jejich vlastnostech. Několikrát dokonce zaznělo "je lepší než ten... já mu říkám velbloud", nebo "samotnou by mne zajímalo, co je pod těmi sedadly, že jsou tak vysoko", holí ukazujíc na podélné dvojsedadlo mezi prostředními dveřmi, popř. "chápu, že kola to mít musí" vysvětlujíc si sám pro sebe proč je sedadlo nad zadní nápravou na stupínku. Zazněla i neúmyslná kritika jiných pražských dopravců, to když pán sedící na příčném sklopném sedadle nejdříve zkritizoval řidiče, že mu neotevřel dveře a musel jinými (pozn.: vůz má poptávkové otevírání dveří), nerad "leze" na podesty, a ani podélné sezení mu nevyhovuje, přesto na závěr pronesl větu: "Bydlím v Horních Počernicích. Byl bych rád, kdyby takový autobus jezdil i tam. Co tam u nás jezdí za vozy...." (Pozn. Většinu spojů v oblasti H.Počernic zajišťuje Veolia Transport, před tím Hotliner). Téma první - rozpoznání nového vozu Dvě třetiny cestujících nový typ vozů poznali ,aniž by uvedli nějaký charakteristický rozdíl oproti ostatním. Jen jednou bylo zmíněno, že má vůz poptávkové otevírání dveří, naproti tomu počet dveří neuvedl nikdo. Téma druhé - interiér Jednoznačný závěr je, že každému se zavděčit nelze. Výhrady k němu měli především mladší z oslovených (40+), a to zejména na místo mezi sedadly, zazněl názor "celková neuspořádanost" a pak neurčité odvolávání se na "invalidy a staré lidi, pro které je to jistě hrůza". To se ale paradoxně moc nepotvrdilo - mezi dotazovanými byla většina "invalidů a starých lidí". Od nich byla slyšet celá plejáda názorů - od "skvělé uspořádání, žádné schody, velký prostor", přes "stejný jako ostatní" až po "vysoká sedadla, úzké uličky, málo sedadel na zemi". Specialitou byla paní s francouzskou holí, která usedla na vysoké podélné dvojsedadlo mezi prostředními dveřmi a poté uvedla "Víte, já mám špatnou kyčel. A z takových sedadel se mi lépe vstává než z těch nízkých". Stesk by také po tom, že v nízkopodlažní části se není čeho chytit. Nicméně téměř dvě třetiny k interiéru neměli výhrady. Téma třetí - srovnání s ostatními I zde se objevují protichůdné názory. Jak už jsem napsal výše, zaznělo "lepší než ten velbloud", "je lepší a prostornější než ten, co jsem s ním jela před chvíli" (paní přestupovala z Citybusu na lince 195), ale i "ty jiné nízkopodlažní mi připadají uhlazenější", až po vyhraněný názor jedné čtyřicátnice sedící před motorem: "Děs a hrůza! Pro invalidy špatné, málo místa na nohy, vysoká sedadla. Podlaha bude v zimě klouzat! Dobrá je akorát ta nízkopodlažnost, ale i tak jsou lepší ty starý. A navíc je to ten typ, co hoři !!! To by jinde v Evropě neprošlo!" Zde došlo dokonce i k trochu komické situaci, neboť se do této paní pustili sami cestující s oponenturou (já jsem jen zaznamenával názory a nijak se samozřejmě nevměšoval). Bouřlivá debata byla utnuta až výstupem na konečné Želivského. Dále zazněl názor, že panel ukazuje málo nácestných zastávek, v tom byly prý byly nejlepší plechové panely v tramvajích, kde byly napsány zastávky všechny. Celkově ale opět cca dvoutřetinovou většinou hodnocen jako lepší než ostatní. Téma čtvrté - sklopná sedadla To je možná trochu slabina celého vozu. Sice šetří místo, ale od starších lidí jsem opakovaně slyšel: "Není u nich čeho se chytit", "Není to bezpečné", "Bojím se na ně sedat", jednou zaznělo "mají moc silné pružiny". Ta dvě příčná byla ještě staršími lidmi celkem používána, ale o těch podélných se to říci už moc nedá. A vzhledem k tomu, že sklopná jsou v podstatě jediná sedadla v nízkopodlažní části, je to asi problém. K sedadlům obecně - několikrát byl kritizován textilní potah jako nepraktický a nehygienický, koženka by prý byla lepší. Dokonce jednou byly vzpomenuty i umělohmotné tramvajové sedačky jako vůbec nejlepší. Téma poslední - jak NB12 ovlivní cestující v používání MHD Zde může být dopravní podnik klidný - nijak. Zazněly jen tři kritičtější názory, z nichž jeden pronesla již vzpomínaná čtyřicátnice - když by přijel tento vůz plnější, radši si počká na další. Druhý byl obdobný a sice "když by náhodou přijely dva různé typy vozů a jely stejným směrem, pojedu tím druhým. A třetí z nelichotivých: "Nijak - nemám totiž auto". Co říci závěrem. Snad jen obecné "nikdy se nezavděčíte všem". Doba, kdy by mohl existovat nějaký státní "výzkumný ústav potřeb a chování cestujících", asi již minula. Výrobci a dopravci si sami musí určit prioritu, jestli je počet dveří důležitější než sedadla nebo naopak. Já osobně bych po včerejšku výrobci právě doporučil, zdali by nešlo v nízkopodlažní části vymyslet ještě nějaké nesklopné sedadlo nebo přídržnou svislou tyč. Tímto děkuji cestujícím za jejich názory a Romanu Vankovi za poskytnutí ilustračních foto. Robert Bartyzal První autobusy SOR NB 12 pro Prahu představil Dopravní podnik

Od dnešní půlnoci je po téměř 14 měsících opět průjezdná ulice Husova a na ní navazující ulice Pekařská.

V uzavřených úsecích prošlo mimo jiné rekonstrukcí 780 m dvoukolejné tramvajové trati, jízdní pruhy a chodníky. Součástí zakázky byla i rekonstrukce napájecích kabelů Dopravního podniku města Brna, trakčního tramvajového vedení, veřejného osvětlení a světelné signalizace. Investorem rekonstrukce bylo statutární město Brno, dozor investora prováděla firma Brněnské komunikace, a. s. Rekonstrukci provedlo „Sdružení Husova", jehož členy byly firmy OHL ŽS, a. s. (vedoucí sdružení), Dopravní stavby Brno, s. r. o., a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a. s. Jan Havíř Změny MHD v Brně od 29.8.2009. Slavnostní otevření 14 měsíců uzavřené Husovy ...

Linka 153 U Libušského potoka - Sídliště Písnice umožní cestujícím lepší spojení mezi oblastí Libuše s tramvajemi v Modřanech a následné propojení s centrem Prahy.

Praha 28. srpna 2009 – Společnost Veolia Transport Praha s.r.o., součást skupiny Veolia Transport Česká republika, zahájí dne 1. 9. 2009 provoz na nové lince městské hromadné dopravy č. 153 v Praze. Linka, zařazená do systému Pražské integrované dopravy (PID), bude provozována v pracovních dnech v době ranní a odpolední špičky od 6.27 h. do 8.51 h. a od 15.29 h. do 18.07 h. Trasa vede v rámci městského obvodu Prahy 4 z Písnice přes Libuš do Modřan a zpět. „Nová linka číslo 153 umožní cestujícím lepší spojení mezi oblastí Libuše s tramvajemi v Modřanech a následné propojení s centrem Prahy,“ říká Ing. Eva Kočová, jednatelka Veolia Transport Praha s.r.o. „Autobusy na této nové lince budou projíždět hustou sídlištní zástavbou a zlepší též přepravu žáků do škol na území Prahy 4,“ dodává. Od září bude linka 153 provozována ve zkušebním provozu, poté bude vyhodnocena poptávka ze strany cestujících a následně se rozhodne o dalším vývoji čí případných úpravách jízdního řádu. Trasa linky číslo 153 9 zastávek, z toho 1 zastávka na znamení (Observatoř Libuš): U Libušského potoka, Modřanská rokle, Sídliště Modřany, Levského, Observatoř Libuš, Sídliště Libuš, Jirčanská, U libušské sokolovny a Sídliště Písnice Jízdní řád 153 "pdf" TZ Veolia Transport Praha s.r.o. a PAN Communications

nová trolejbusová linka roce 2010 ...

www.rozhlas.cz/plzen - 24.8.2009 - Městskou hromadnou dopravu v Plzni čekají velké změny. Bude zavedena taktová doprava u tramvají a trolejbusů, vznikne nová trolejbusová linka, na některých zastávkách budou světelné informační tabule a zvýší se počet nočních autobusů. Více na www.rozhlas.cz/plzen

Koordinátor integrovaného dopravního systému v Jihomoravském kraji, společnost KORDIS JMK, spol. s r. o. instalovala před nedávnem v Brně 5 infostánků poskytujících cestujícím komplexní informační služby.

Infostánky jsou umístěny na 4 místech - 2 ks jsou na Hlavním nádraží a dále po 1 ks infostánků najdete v předprodeji DPMB na Novobranské ulici a na Staré osadě. Poslední kus je na brněnském letišti. Infostánky jsou poměrně bytelné a díky tomu snad budou v budoucnu odolávat nenechavcům a vandalům. Každý infostánek plní současně několik funkcí: Slouží jako automat na jízdenky IDS JMK - přístroj nabízí kompletní sortiment jednorázových zónových jízdenek s výjimkou univerzální jízdenky, která má jiný formát. Slouží pro vyhledání spojení v rámci IDS JMK a prostřednictvím webového prohlížeče i k vyhledání spojení v rámci ČR a dalších zemí. Umožní prohlížení a tisk jízdních řádů IDS JMK. Lze využít k bezplatnému odeslání emailu na libovolnou adresu a odeslání emailového podnětu KORDIS JMK. Lze s ním prohlížet přednastavené webové stránky. Umožní připojení k internetu prostřednictvím WiFi. Zařízení se ovládá pomocí dotykové obrazovky. Integrovaná klávesnice slouží hlavně pro psaní textů v e-mailech. Na úvodní obrazovce vlevo je zobrazeno výchozí menu, ze kterého si cestující si zvolí druh služby a dále již pokračuje podle pokynů na obrazovce. Zařízení komunikuje v českém, německém a anglickém jazyce. Květoslav Havlík ze společnosti KORDIS JMK nám k infostánkům uvedl: „Při návrhu infostánků jsme vycházeli z představy, že cestujícím mnohdy nestačí pouze vidět nalezené výsledky např. při vyhledání spojení, ale stejně důležité je pro ně si tyto výsledky moci vytisknout a odnést. Proto základním požadavkem bylo vybavení infostánků černobílou tiskárnou pro tisk na běžné listy A4, vedle které funguje samostatná tiskárna pro tisk jízdenek IDS JMK. Přidání připojení na internet a s tím spojenými službami bylo při současných cenách mobilního internetu jasným řešením. Za nejsložitější v celé architektuře systému lze považovat evidenci plateb cestujících a předávání informací o infostánku do centrály. Infostánky v případě napadení dokonce odesílají varovné signály do kontrolního centra. Je tak možné předejít jejich poškození a krádežím.“ Infostánky v popsané podobě jsou v České republice unikátní. Zatím na našem trhu neexistuje obdobné zařízení, které by poskytovalo služby v takovém rozsahu a komplexnosti. Právě proto je nutné tato zařízení považovat za prototypy, na nichž se ověřuje potřeba jednotlivých služeb a funkčnost jednotlivých součástí. Jan Havíř

v autobusové dopravě na území Prahy, zejména v jejím jihovýchodním sektoru (Praha 4, 10, 11, 12 a 15) současně s realizací preferenčních opatření pro autobusy MHD a vyplývajícími provozními úsporami bez vlivu na cestující.

Změny ve zkratce Spolu s koncem prázdnin začínají od 1.9.2009 opět platit běžné jízdní řády pro školní rok. Znamená to návrat ke kratším intervalům a obnovení provozu školních linek a spojů. Termín konce prázdnin využijeme také pro trvalé změny zejména autobusových linek Pražské integrované dopravy. Nejvýznamnější změnou je reorganizace a optimalizace linkového vedení autobusů v celém jihovýchodním sektoru Prahy. „Úpravou linek se dopravní síť zjednoduší, zpřehlední, cestující budou moci lépe přestupovat. Posílí se také přeplňované linky a oslabí málo využívaná spojení. Naopak nabídneme cestujícím některá nová logická spojení. Cílem úprav je také zefektivnit a zlevnit provoz bez negativních dopadů na cestující. Stejný počet kilometrů totiž dokážeme ujet s menším počtem autobusů,“ popisuje důvody změn Martin Jareš, vedoucí odboru plánování ROPID. Další změny v Praze se týkají zřízení nové zastávky Obora Hvězda a posílení linky 269, která bude nově jezdit také ve všední dny dopoledne. Na příměstských linkách jsme připravili posílení dopravy v oblastech Mníšku pod Brdy a Horoměřic. Více spojů si tu vyžaduje stále rostoucí počet cestujících. Mezi Prahou a Mníškem pod Brdy budou zavedeny nové spoje v pracovní dny dopoledne a o víkendu, z Prahy do Horoměřic se bude jezdit častěji ve všední dny odpoledne. Ostatní změny se týkají zřízení nových zastávek nebo drobných úprav jednotlivých spojů na základě požadavků konkrétních měst a obcí ve Středočeském kraji. Oblast Prahy 4, Jižního Města a Hostivaře Nový model autobusové dopravy představuje zlepšení a zjednodušení dopravy zejména v oblasti Jižního Města s přesahem do průmyslové zóny Hostivař-Malešice a také do oblastí Prahy 4 a 10 (Vršovice, Krč, Lhotka, Libuš). I když cestující potkají v ulicích méně linek, neznamená to v žádném případě zhoršení – linky, které jsou vytížené, budou jezdit častěji. Zlepší se i dodržování jízdních řádů díky postupně zaváděné preferenci autobusů v ulicích. Lidé budou moci z autobusů lépe přestupovat jak na tramvaje, metro, tak i na vlaky. Veškeré změny vycházejí z dlouhodobých potřeb prokázaných přepravními průzkumy a byly projednány s úřady příslušných městských částí. Zejména v oblasti Prahy 4 došlo pouze k dílčím změnám, nepodařilo se zatím zrealizovat potřebné posílení linek 150 a 192, které by znamenalo určité omezení málo využívaných spojení. Z ekonomických důvodů je totiž nutné zachovat celkový objem autobusové dopravy. Díky novému modelu dopravy dojde také ke snížení provozních nákladů, neboť stejný počet kilometrů ujede dopravce s menším počtem autobusů. Hlavní zlepšení pro Prahu 4, Jižní Město a Hostivař: • Posílení potřebného (méně linek neznamená méně spojů – celkový objem dopravy zůstal zachován, jezdíme častěji tam, kde je to potřeba a méně často tam, kde jezdilo málo lidí) • Zlepšení přestupů (například zlepšení přestupu na tramvaje v zastávce Koh-i-noor pro linku 101, sjednocení nástupu do sídliště Košík od metra Skalka díky prodloužení linky 175) • Nová spojení (například Libuš s tramvajemi v Modřanech linkou 153, Hloubětín a Kyje s Opatovem linkou 181, Jižní Město s Vršovicemi a Vinohrady linkou 135, oblast Volhy s Prahou 4 a Smíchovem) • Zjednodušení sítě linek (přehlednější a použitelnější síť autobusových linek, důraz na páteřní linky s krátkým intervalem) • Preference MHD (vyhrazené BUS pruhy na trase linky 213 mezi Jižním Městem a Vršovicemi, jízda po tramvajových kolejích v Chodovské ulici, vyhrazený BUS pruh mezi sídlištěm Košík a Hostivaří) Změny na jednotlivých linkách: 101 Pro zlepšení přestupů na tramvaje jede linka přes Koh-i-noor také ve směru Tolstého 113 Zavedeny vložené spoje v úseku Kačerov – Sídliště Písnice ve špičkách pracovního dne (namísto linek 171 a 272), zrušena zastávka Michelský les 114 Zkrácena do trasy Kačerov – Šeberák (spojení Kunratice – Chodov zajištěno linkou 197) 117 V úseku Zálesí – Nové dvory je linka vedena přes Novodvorskou a Čechtickou 121 Vybrané spoje v pracovní dny se prodlužují o úsek Nádraží Braník – Na Knížecí (namísto linky 197) 122 Nová trasa: Jižní Město – Háje – Ke Kateřinkám – Opatov – Nad Košíkem – Nádraží Hostivař – Zentiva – Průmyslová – Depo Hostivař (v provozu ve špičkách pracovního dne a vybrané spoje večer) 124 Každý druhý spoj je prodloužen o úsek Želivského – Habrová namísto linky 234 135 Nová trasa: Florenc – Náměstí Míru – Na Míčánkách – Slavia – Spořilov – Chodovská tvrz – Opatov – Ke Kateřinkám – Háje – Jižní Město 150 Nová trasa: Čechova čtvrť / Poliklinika Modřany – Labe – Lhotka – Kačerov – Michelská – Chodovská – Slavia – Želivského (v provozu ve špičkách pracovního dne) 153 Nová linka pro spojení oblasti Libuše s tramvajemi v Modřanech v trase Sídliště Písnice – U Libušského potoka (v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů) 154 Prodloužení linky o úsek Chodov – Koleje Jižní Město v pracovní dny cca do 20:00 171 Linka je zrušena a nahrazena posílením linky 113 175 Linka je sloučena s linkou 277 a ve špičkách pracovních dnů prodloužena o úsek Skalka – Na Košíku – Opatov 181 Prodloužení linky o úsek Nádraží Hostivař – Nad Košíkem – Opatov 189 Linka je nově v provozu i v pracovní dny ráno ve směru Sídliště Lhotka 194 Linka je zrušena a spojení k metru A je nahrazeno linkou 122 197 Nová trasa: Chodov – Volha – Kunratice – Libuš – Nové dvory – Sídliště Lhotka – Novodvorská – Přístaviště – Lihovar – Smíchovské nádraží (v úseku Sídliště Lhotka – Chodov v provozu pouze v pracovní dny, na linku 197 jsou převedeny spoje z linky 199) 199 Linka je zrušena a nahrazena posílenou linkou 197 212 Linka je zrušena a nahrazena prodlouženou linkou 122 234 Linka je zrušena a nahrazena prodlouženou linkou 124 238 Linka je zrušena a nahrazena prodlouženou linkou 122 260 Linka je zrušena a nahrazena prodlouženou linkou 135 272 Linka je zrušena a nahrazena linkami 113, 114 a 197 277 Linka je zrušena a nahrazena prodlouženou linkou 175 Oblast Mníšku pod Brdy Linka 317 již nebude z provozních důvodů zajíždět do Kytína. Náhradou bude zřízena nová linka 446 v trase Mníšek pod Brdy, náměstí – Kytín. Na této lince budou nasazeny převážně nízkokapacitní autobusy. Posiluje se doprava mezi Prahou a Mníškem pod Brdy v pracovní dny cca mezi 7:30 a 13:00 a také o víkendech. Vybrané spoje linky 448 budou prodlouženy o zastávku Karlík. Zastávka Čisovice, rozc. k žel. st. se bude nově nazývat Čisovice, Pod Horou. Ostatní změny • posílení dopravy v trase Dejvická – Horoměřice v odpolední špičce pracovních dnů (zkrácení intervalu linky 356 z 20 na 15 minut), v úseku Dejvická – Horoměřice v odpolední špičce zaveden pravidelný souhrnný interval 7–8 minut • zavedení provozu linky 269 také v pracovní dny dopoledne v úseku Letňany – Ve Žlíbku • zkrácení linek 341 a 342 o úsek Nádraží Modřany – Belárie; linky budou ukončeny v zastávce Obchodní náměstí • prodloužení noční linky 606 o úsek Jesenice – Psáry • nová zastávka Obora Hvězda pro linky 22, 57, 108 a 347 • nová zastávka Babice, u hřiště pro linky 364 a 428 • nová zastávka Břežany II, na Malé Straně pro linku 426 • nová zastávka Strančice, škola pro linky 461, 462, 463 a 469 • nová zastávka Holubice, Kozinec, Habrová pro linku 316 Další informace o změnách Koncem srpna obdrží občané oblastí dotčených změnami do poštovních schránek informační leták, těsně před změnou jízdních řádů a v prvních zářijových dnech budou navíc u stanic metra rozdávat informátoři letáky včetně jízdních řádů. Brožury se stručnými jízdními řády si budou moci cestující vyzvednout zdarma ve stanicích metra nebo v infocentrech Dopravního podniku. Veškeré podrobné informace včetně jízdních řádů jsou také k dispozici na webu www.ropid.cz . TZ ROPID , Filip Drápal

S jízdenkou LIBNET+ a LIBNET5+ lze výhodně vycestovat také po Euroregionu Nisa.

Nový dopravní integrovaný systém IDOL, který byl spuštěn 1. července 2009, nabízí zajímavé jízdenky IDOL+ a LIBNET+. S jízdenkou LIBNET+ a LIBNET5+ lze výhodně vycestovat také po Euroregionu Nisa. Obeznámený cestující zaplatí až o několik desítek korun méně než za obyčejné jízdné. „S těmito jízdenkami můžete využívat vlak, MHD i příměstské autobusy a to na území Libereckého kraje. Cestovat s jízdenkou LIBNET+ můžete s vybranými dopravci také v Německu na území dopravního svazu ZVON a na vybraném území v Polsku,“ uvedl náměstek hejtmana LK pro dopravu Martin Sepp. IDOL+ je elektronická jízdenka, kterou lze jednouše pořídit na personifikovanou opuscard. Platná je na území celého Libereckého kraje u všech dopravců. LIBNET+ je papírová jízdenka, která je vydávána dopravním svazem ZVON již od roku 2004. Oba typy jízdenek si mohou cestující pořídit téměř u každého zapojeného dopravce ČSAD, v osobních pokladnách ČD i v předprodeji MHD. V nabídce jsou tři typy jízdenek Libnet+, vybrat si můžete podle počtu cestujících a navíc si můžete koupit mezinárodní “lítačku” i pro kolo. Libnet+ pro jednu osobu stojí bez ohledu na věk 160 korun, Libnet5+ až pro pět osob bez ohledu na věk za 320 korun a jízdenka pro kolo je za 90 korun. Tu je však možno koupit pouze u dopravce České dráhy. „Myslím, že mnoho cestujících ocení finanční výhodnost těchto jízdenek. Pro jiné může být předností nové rozšíření platnosti jízdenek LIBNET+ i na vlaky kategorie rychlík a to na území Libereckého kraje,“ upozornil náměstek s tím, že rozšíření se týká také doby platnosti jízdenek. Ta byla prodloužena až do 04:00 hodiny ranní následujícího dne. Majitelé nové opuscard budou mít pořízení jízdenek jednodušší. Mohou zaplatit jízdné z elektronické peněženky. Navíc se pořízením a využíváním opuscard zapojují do nového Benefit programu. Ten jim přinese další výhody spojené se slevami až 50% v síti téměř 400 míst poskytujících služby v rámci volného času, cestovního ruchu a kultury. „Novou bezkontaktní čipovou opuscard lze pořídit na kontaktních místech po celém Libereckém kraji. Po vyplnění žádosti s fotografií lze tuto personifikovanou kartu získat do 21 dnů,“ připomněl Martin Sepp. Pro více informací o kartě a systému IDOL mohou cestující využít infolinku na telefonním čísle 485 110 073, případně internetové stránky www.iidol.cz . TZ Liberecký kraj

objektivem přítele veřejné dopravy Miroslava Klase.

Město Liepaja s 87 000 obyvateli leží u Baltského moře, asi 220 km západně od hlavního města Lotyšska Rigy. Druhý největší přístav země sice není vyhlášeným přímořským letoviskem, ale hezké pláže jsou zde k nalezení hned za sídlištními paneláky. Velkým zdrojem obživy pro místní jsou zdejší ocelárny, které dosud město zásobují pestrobarevným kouřem. Nejcennější památkou ve městě je barokní kostel z 18. století, který ukrývá obrovské varhany, které byly až do roku 1912 největší na světě. Jinou turistickou atrakcí je dnes opuštěná vojenská základna na severu města, ve které žilo za dob Sovětského svazu na 26 000 vojáků! Dopravně je Liepaja spojena pěknou silnicí s Rigou, Ventspilsem a sousední Litvou. Železnice hraje prim především v nákladní dopravě do přístavu a ač jeden pár osobních vlaků do Rigy nabízí kratší cestovní dobu než autobusy, další v nabídce poněkud nepochopitelně nejsou. Autobusová doprava mezi Rigou a Liepajou je proto docela hustá, spoje odjíždějí mezi 7 -20 h prakticky každou hodinu. Jízdní doba je kolem 3,5 hodiny. Doprava na dálkových linkách je fakticky záležitostí pouze ojetých autobusů Setra, Volvo, Mercedes-Benz a Van Hool především ze Švédska, Nizozemí či Německa. Páteří dopravy ve městě je jediná radiální 6 km dlouhá tramvajová linka o rozchodu 1000 mm. Spojuje sídliště a pláže na jihu města přes jeho střed s vlakovým nádražím a průmyslovou zónou. Historická tramvajová vozovna se nachází nedaleko vlakového nádraží. Přes den je základní interval na lince 7 minut. Jednorázové jízdenky v ceně 0,30 let (cca.12,-Kč) se kupují u řidiče a znehodnocují v datovacích strojcích Mikroelektronika. V provozu zde mají 17 tramvají československé výroby KT4, z nichž část byla dodána před několika lety za cenu cca. 25 000,-Euro za kus z německého Erfurtu. Technický stav vozů je poměrně dobrý, traťový svršek má k dokonalosti daleko, ale je lepší než u většiny ukrajinských provozů. Tak jako všude jinde v Lotyšsku, je kolejový svršek zadlážděn hrubými oblázky s mořským pískem. Je to levné, při stavbě rychlé a automobilům se na takových kolejích moc nelíbí. K negativům patří bohužel prašnost a špatná průchodnost povrchu například pro špatně chodící osoby. Celkem zaměstnává tramvajový provoz v Liepaji 90 zaměstnanců, z toho řidiči tvoří třetinu. V Liepaji tramvaje vyjely poprvé v roce 1899, původní síť byla podstatně delší, zejména o jednokolejné úseky s výhybnami do severní – průmyslové částí města. Tyto však zanikly ještě před rokem 1990. Dnes tramvaje bojují o přežití. Ekonomická situace města není nejlepší, situaci dopravního podniku paradoxně zhoršuje i dřívější privatizace autobusové části. Zatím co tramvajový podnik je vlastněn městem, městské autobusy ovládá akciová společnost, kde má město jen 30% podíl. Soukromí akcionáři mají bohužel velký zájem na převzetí 5,5 miliónů cestujících, které tramvaje za rok přepraví a ty pak musí neustále čelit snahám, aby autobusové linky byly vedeny souběžně a oslabovaly ekonomickou situaci tramvajového provozu. Že se tím bezprostředně ohrožuje existence ekologického a kapacitního dopravního prostředku s nákladně vybudovanou infrastrukturou je samozřejmě soukromým akcionářům jedno. Bohužel, zatímco v západní Evropě je každý rok uváděno do provozu několik staronových tramvajových provozů, ve východní části jsou i poměrně velká města (Voroněž – 800 000 obyvatel) páteřní tramvajové dopravy zbavována. Příklad Liepaji je asi slabou ukázkou, jakým způsobem se toho často dosahuje. Městský autobusový provoz je opět tvořen především ojetými vozy ze západní Evropy. Ke zcela novým vozů zatím patří pouze několik kusů autobusů Volvo. Miroslav Klas

Tisková zpráva Libereckého kraje.

Cestující tak budou moci využívat všech výhod nového systému a cestovat tak pohodlněji a levněji pouze s jedním jízdním dokladem v MHD, ve vlacích i v příměstské dopravě. Slavnostní tiskové konference, která se konala v tramvaji označené barvami IDOLu ve Fügnerově ulici v Liberci se zúčastnili Martin Sepp – náměstek hejtmana Libereckého kraje, resort dopravy, Petr Prokeš – KORID, spol.s.r.o. a zástupci všech zapojených dopravců - DPML, a.s., ČSAD Liberec, ČSAD Semily, ČSAD Česká Lípa a ČSAD Jablonec n/N a České dráhy. „Celý projekt je nastaven tak aby přilákal cestující do hromadné dopravy a usnadnil její používaní,“ vysvětluje Martin Sepp. „Po uvedení do zkušebního provozu na Českodubsku evidujeme již dvacet tisíc používaných Opuscard,“ dodává Petr Prokeš. Počet karet je uveden včetně Liberecké městské karty, která uvedením IDOLu do provozu přechází pod Opuscard. Více informací o pilotním projektu IDOL naleznete na www.iidol.cz nebo na telefonním čísle +420485110073. Více informací o Liberecké krajské kartě opuscard naleznete na www.opuscard.cz TZ Liberecký kraj.