Statické bilboardy střídají pohyblivé. Výraznou barevnou reklamu pro značku Siemens na zadní části zelených autobusů nejde přehlédnout.

V loňském roce se firmě MOBILBOARD podařilo získat oficiální zastoupení reklamních služeb na dálkových vozech dalšího významného dopravce, společnosti FlixBus. Na svou reklamní realizaci si však musela zlínská reklamní agentura ještě chvíli počkat kvůli korona omezení, výsledek však stojí za to. Spolupráce s FlixBus přináší klientům atraktivní billboardy v pohybu Spoluprací s dopravcem FlixBus se tak naplnil záměr společnosti o doplnění reklamní sítě dálkových autobusů a o rozšíření inzertního prostoru v prostoru dálnic pro zadavatele. Mobilní venkovní reklama na dálkových autobusových linkách je totiž skvělou alternativou dálničních billboardů a nabízí klientům skutečně zajímavý reklamní prostor. Významným benefitem je zejména velikost reklamní plochy a s tím spojená vizibilita, jakožto velkým geografický přesah na frekventovaných silničních trasách. Zelené autobusy vozí poutavou OOH reklamu Siemens Pandemie sice načas vnitrostátní a mezinárodní linky odstavila, avšak nyní a za plného provozu se flotila zelených autobusů na dálnice vrací v plné své síle a s reklamní realizací od MOBILBOARD. Svou dálniční premiéru na formátu Back Board tak v prázdninových dnech zahájila vizuálně výrazná outdoorová kampaň pro značku Siemens. „ Máme obrovskou radost, že se na započatou reklamní spolupráci podařilo plynule navázat a hned s tak velkým klientem. Díky poutavé grafice a výraznému formátu je v hustém provozu dálnic tato reklama pro motoristy i spolujezdce skutečně nepřehlédnutelná ,“ konstatuje Radmila Pospíšilová, ředitelka agentury MOBILBOARD. Pohyblivá plocha zadního čela tak opět potvrzuje svou silnou pozici v OOH (Out Of Home) transportu a coby kvalitního media typu obecně. „ Věříme, že právě reklamní plochy na dálnicích vytvoří klientům další zajímavé zázemí pro brand, produktové nebo náborové kampaně. Aktuální realizace pro Siemens má velký úspěch a ohlas ,“ říká Radmila Pospíšilová.

Výzkumné konsorcium v Postupimi pracuje na digitální vozovně, kde samořídící tramvaj sama zajistí servisní funkce, například projede mycím rámem.

Společnosti Siemens Mobility a ViP Verkehrsbetrieb Potsdam GmbH předvedly na tiskové konferenci úspěšný test výzkumného projektu mFUND AStriD („Autonomous Tram in Depot“). Konsorcium složené ze společností Siemens Mobility, ViP Verkehrsbetrieb Potsdam GmbH, Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Institute for Climate Protection, Energy and Mobility (IKEM) a Codewerk GmbH zahájilo společný výzkum plně automatizované tramvajové vozovny v říjnu 2019. Technologie má být připravena pro uvedení na trh v roce 2026. " AStriD je důležitým milníkem na cestě k autonomním tramvajím. Společně s našimi partnery využíváme cenné synergie k digitalizaci vozovny a optimalizaci časově náročných posunovacích procesů. Díky automatizaci vozovny můžeme ještě lépe podporovat naše zákazníky při zajišťování udržitelného růstu hodnoty v průběhu celého životního cyklu a garantovat dostupnost, " říká Albrecht Neumann, generální ředitel pro kolejová vozidla společnosti Siemens Mobility. Výzkumný a vývojový projekt je realizován ve vozovně provozované dopravní společností Verkehrsbetriebs Potsdam v německém městě Postupim. " Autonomní jízda po tramvajové trati a ve vozovně uleví našim řidičům a zvýší bezpečnost našich cestujících i ostatních účastníků silničního provozu," řekl Uwe Loeschmann, generální ředitel společnosti ViP Verkehrsbetrieb Potsdam GmbH. "Autonomní provoz tramvají v naší vozovně se systémem AStriD otevírá možnost automatizovaného čištění, zásobování a odstavování s centrálním řízením a zvýšením bezpečnosti provozu. " Starosta města Postupim, Mike Schubert: " Jedná se o důležitý projekt zaměřený na budoucnost. Účast hlavního města a jeho dopravního podniku ukazuje, jak se v Postupimi daří duchu inovací. Pokud se podaří tuto novou technologii v příštích letech využít, mohla by dopravnímu podniku pomoci modernizovat místní veřejnou dopravu. Proto nás těší, že můžeme jako partner projektu společnosti Siemens spolupracovat na tomto, podle našeho názoru, průkopnickém vývoji ." Při příležitosti konání veletrhu InnoTrans 2018 předvedly společnosti Siemens Mobility a Verkehrsbetrieb Potsdam zkušební autonomní (samořídící) tramvaj v reálném pouličním městském provozu na úseku postupimské tramvajové sítě. Výzkumný projekt, který z této iniciativy vzešel, je zaměřen na vývoj digitální vozovny na základě autonomního provozu tramvají bez jejich obsazení řidiči. Technická proveditelnost projektu bude demonstrována na autonomních servisních funkcích, jako je například samočinný průjezd tramvaje mycím rámem na odstavné kolejiště. Zajištění komerční životaschopnosti automatizace provozu vozovny je tak první fází zavádění autonomního řízení tramvají. Hned od počátku projekt zvažuje různé právní a ekonomické podmínky, které musí být splněny pro schválení a provoz autonomně jedoucí tramvaje. Tříletý projekt je financován Spolkovým ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury (BMVI) v rámci jeho Fondu modernosti (mFUND). Partneři z konsorcia si rozdělili projekt do různých pracovních balíčků. Siemens Mobility vyvíjí autonomní (samořídící) tramvaj ve vozovně a systém řízení vozovny (YMS), který dává tramvaji příkazy k jízdě. Kromě toho spolupracuje s partnerem projektu KIT na vývoji digitální mapy, která je základem pro sledování polohy tramvaje ve vozovně. ViP Verkehrsbetrieb Potsdam GmbH poskytl tramvaj a infrastrukturu vozovny, umožňuje přístup ke všem potřebným datům, systémům a zařízením a vyhodnocuje výsledky projektu z pohledu provozovatele vozovny. Institut KIT pro technologie zpracování informací (ITIV) přispívá svými odbornými znalostmi v oblasti specifikace a digitalizace vozoven, automatizace procesů a identifikace potřebných dat a podporuje vývoj digitální mapy. Institut IKEM analyzuje a vyhodnocuje právní a ekonomické otázky související s projektem. Společnost Codewerk se specializuje na průmyslové systémy a mimo jiné vyvíjí software pro datovou komunikaci v železničních vozidlech. V tomto projektu Codewerk podporuje komunikaci mezi tramvají a řídicím centrem a je zodpovědný za integraci částí infrastruktury vozovny.

V pondělí 16. srpna otevřel německý výrobce v Darmstadtu svou Gigafactory 1. S plnou kapacitou může vyrobit vybavení pro 10 tisíc autobusů a nákladních vozidel ročně.

AKASOL AG svou evropskou továrnu na bateriové systémy pro užitková vozidla Gigafactory 1 slavnostně otevřel 16. srpna za účasti více než 160 hostů z řad svých zákazníků, akcionáře i politiků. Zařízení s nejmodernějším vybavením má v první fázi výrobní kapacitu až 1 GWh ročně a do konce roku 2022 se bude postupně rozšiřovat až na 2,5 GWh. V závislosti na požadavcích zákazníků lze tuto kapacitu rozšířit na 5 GWh. Díky tomu je nová AKASOL Gigafactory 1 největším výrobním místem pro Li-ion bateriové systémy pro užitková vozidla v Evropě. Jakmile bude provozována na plnou kapacitu, bude schopna vyrábět bateriové systémy pro více než 10 000 elektrických autobusů, nákladních automobilů a dalších užitkových vozidel ročně. Investice společnosti je více než 100 milionů eur. „ Otevření Gigafactory 1 je důležitým milníkem v historii naší společnosti. Zde v Darmstadtu budeme vyrábět vysoce výkonné lithium-iontové bateriové moduly a systémy, které jsou klíčové pro dopravu a energetický přechod ,“ uvedl generální ředitel AKASOL Sven Schulz. Objekt AKASOL se rozkládá na více než 20 000 metrech čtverečních na jihozápadě Darmstadtu a má výhodnou polohu v blízkosti německé dálnice A5 a Frankfurtu nad Mohanem. Dvoupodlažní výrobní, montážní a logistická hala o rozloze 15 000 metrů čtverečních je také domovem testovacího a validačního centra pro testování článků, modulů a systémů, což zajišťuje nejvyšší standardy kvality. Solární elektrárna o výkonu 600 kWp napájí výrobní zařízení a kanceláře a také největší německý park nabíjecích stanic pro elektromobily v Hesensku s více než 60 nabíjecími stanicemi. AKASOL AG, kterou založil mladý podnikatel z jižního Německa spolu s výzkumníky a vývojáři z Technické univerzity v Darmstadtu, je dnes jedním z klíčových hráčů na trhu. Nové kanceláře s plochou 7 500 metrů čtverečních sousedící s výrobní halou poskytují pracovní prostředí pro více než 300 zaměstnanců v oblasti výzkumu a vývoje, produktového a projektového řízení, obchodu a administrativy. AKASOL vybavuje bateriemi například elektrické autobusy Volvo, Mercedes-Benz a Van Hool.

Výrobce bateriových systémů podepsal rámcovou dohodu s významným výrobcem autobusů a užitkových vozidel z Belgie s celkovým objemem ve dvouciferných milionech Eur.

Společnosti AKASOL se sídlem v německém Darmstadtu bude v příštích pěti letech dodávat druhou a třetí generaci svých baterií do elektrických městských autobusů nejmenovaného belgického výrobce. „ Jsme hrdí na to, že jeden z největších evropských výrobců autobusů se nyní rozhodl pro AKASOL jako strategického partnera pro elektrifikaci svého portfolia ,“ říká generální ředitel AKASOL Sven Schulz prostřednictvím tiskové zprávy. " Díky nové rámcové dohodě naše společnost nejen rozšiřuje svoji zákaznickou základnu o strategicky důležitého partnera a známého evropského výrobce užitkových vozidel, ale také svůj podíl na trhu elektrických autobusů a potvrzuje přední místo v technologickém pokroku na poli vysoce výkonných Li-ion bateriových systémů. " S přibližně 4 000 zaměstnanci a výrobními závody v Belgii a východní Evropě je nový zákazník AKASOL jedním z největších evropských výrobců užitkových vozidel, specializuje se především na autokary, městské autobusy a trolejbusy a vyrábí svá vozidla hlavně pro evropské a severoamerické trhy. Po úspěšném uvedení plně elektrického vozu ve Spojených státech hodlá belgická společnost s AKASOL na trhu s elektrickými autobusy stále posilovat. AKASOL neuvádí konkrétního zákazníka, podle indicií se ale zřejmě jedná o společnost Van Hool se sídly v Koningshooiktu a Severní Makedonii. Ta zřejmě pracuje na novém elektrickém městském autobuse, do které bude AKASOL dodávat druhou generaci vysoce výkonných bateriových systémů AKASystem 15 OEM 50 PRC. Zahájení sériové výroby by mělo v závodě v jižním Hessensku v Langenu začít ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Nejpozději do roku 2022 plánuje belgický zákazník novými bateriemi s vysokou hustotou energie své autobusy vybavit. Podle generálního ředitele AKASOL je rámcová dohoda úspěchem i v tom, že nový zákazník v budoucnu plánuje využívat baterie AKASOL také pro své autobusy na palivové články i další segmenty svého portfolia. AKASOL AG byla založena v roce 2008 a je jedním z největších evropských dodavatelů trakčních baterií (například pro Mercedes eCtaro). Do nového sídla v Darmstadtu se přestěhovala v říjnu 2020. Po uvedení své „Gigafactory 1“ bude mít v letošním roce k dispozici kapacitu 2,5 GWh, kterou lze podle potřeby rozšířit až na 5 GWh. Na konci roku 2021 bude do provozu uvedena „Gigafactory 2“ v USA.

Zájem o bezkontaktní nákup jízdenek kartou ve vozech je obrovský, za rok proběhlo 5 milionů transakcí, průměrně 14 tisíc denně. Cestující kupují stále i jízdenky papírové.

Na začátku loňského července zavedl Dopravní podnik města Brna možnost nákupu jízdenek přímo ve voze bezkontaktně platební kartou. Služba nazvaná Pípni a jeď! si u cestujících téměř okamžitě získala oblibu. Za rok fungování služby cestující provedli téměř 5 miliónů transakcí za 70 miliónů korun. Rekord padl 30. června, kdy si pasažéři tímto způsobem zakoupili 33 tisíc jízdenek. „ Zájem o službu Pípni a jeď! dalece předčil naše očekávání. Za první rok cestující provedli pět miliónů transakcí, což je průměrně téměř 14 tisíc denně. Cestující si chválí zejména jednoduchost systému. Ten umožňuje nákup jízdenky kartou, hodinkami či mobilním telefonem bezprostředně po nástupu do vozu namísto zdlouhavého shánění jízdenky dopředu. S nárůstem zájmu o tuto službu registrujeme pokles u ostatních prodejních kanálů, největší propad je u SMS jízdenek a u jízdenkových automatů ,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Hned během prvního měsíce bezkontaktních plateb přímo ve vozech brněnské MHD cestující tímto způsobem provedli více než 200 tisíc transakcí. Toto číslo postupně narůstalo, ale kopírovalo aktuální epidemiologickou situaci související s výskytem onemocnění covid-19 a vládními nařízeními. Stejně jako u ostatních jízdenek byl největší propad v tržbách na podzim loňského a pak na jaře letošního roku, kdy pandemie kulminovala. Nejvíce cestující „pípali“ 30. června, kdy provedli 33 tisíc transakcí. Validátory VEGA CVT45 do vozů DPMB dodala společnost Mikroelektronika. Vybaveny jsou 5,7“ barevným dotykovým displejem a čtečkou bezkontaktních bankovních karet. Současně pracují jako označovače papírových jízdenek Ke službě Pípni a jeď! se nejvíce cestující přikláněli od SMS jízdenek, v této kategorii dopravní podnik registruje oproti roku 2019 téměř 15% propad. Téměř totožný je pokles i u jízdenek koupených v jízdenkových automatech. „ Tak jak roste zájem o bezkontaktní nákup jízdenek, budeme postupně omezovat jízdenky papírové. Stále je ale využívá téměř 50 procent cestujících, proto od nich budeme upouštět pozvolna ,“ vysvětlil vedoucí tarifního odboru Dopravního podniku města Brna Vít Prýgl. V roce 2019 DPMB prodal 16 miliónů jednorázových jízdenek. Stabilně je využívá 25 procent cestujících, 75 procent upřednostňuje předplatní jízdenky, které je od roku 2017 možné zakoupit online prostřednictvím eshopu. Celkově se na tržbách z jízdného velmi dramaticky podpisuje koronavirová pandemie. Za 1. pololetí roku 2021 jsou tržby nižší o 55 miliónů korun než ve stejném období roku 2020 a přibližně o 130 miliónů korun nižší než v předchozích letech.

Celosvětový inovační projekt zajištění mobility s nulovými emisemi směrem k uhlíkové neutralitě. Dálnice s bezkontaktním přenosem energie pro nabíjení vozidel.

Dálnice A35 Brebemi-Aleatica, ABB, Electreon, FIAMM Energy Technology, IVECO, IVECO Bus, Mapei, Pizzarotti, Politecnico di Milano, Prysmian, Stellantis, TIM, Univerzita Roma Tre a Parma University oznámily zahájení spolupráce zaměřené na vytvoření podmínek pro rozvoj inovativního systému mobility osob a zboží s nulovými emisemi podél dálnic. Toto konsorcium bude v nadcházejících měsících společně demonstrovat účinnost a efektivitu technologií souvisejících s napájením elektrických automobilů, autobusů a užitkových vozidel bezkontaktním dynamickým indukčním nabíjením. Jedinečnost tohoto revolučního projektu Aréna budoucnosti spočívá v tom, že bude společně skupina významných mezinárodních průmyslových společností spolupracovat s prestižními univerzitami a institucemi, s cílem analyzovat všechna data, která se během příštích měsíců práce a výzkumu související s touto futuristickou technologií získají. Projekt zahrnuje zejména: výstavba asfaltového prstence Arena of the Future s délkou 1 050 metrů napájeného elektrickou energií 1 MW v soukromé části dálnice A35 (dálniční spojení mezi Bresciou a Milánem) poblíž sjezdu Chiari Ovest aplikace technologie „Dynamic Wireless Power Transfer“ (Dynamický systém přenosu elektrické energie) pro různé řady elektrických vozidel ve statickém a dynamickém prostředí pokročilá konektivita prostřednictvím technologií 5G a IoT (internet věcí) k zajištění maximální bezpečnosti silničního provozu a optimalizaci produktivity užitkových vozidel optimalizace vozovky, aby byla odolnější a nezměnila účinnost indukčního náboje.

Mobilní mini továrna s technologií 3D tisku může vyrábět téměř 40 tisíc náhradní dílů pro autobusy Mercedes-Benz a Setra. K zákazníkům se dostanou rychle.

Společnost Daimler Buses a její servisní značka Omniplus vytvořily mobilní tiskové centrum pro decentralizovanou výrobu 3D tištěných náhradních dílů, aby se zákazníci k dílům dostali rychleji. "Mini továrna" na ploše pouhých 36 m2 je vybavena průmyslovou 3D tiskárnou a všemi komponenty pro výrobu 3D tištěných náhradních dílů. Dvanáctimetrový kontejner lze přepravit kamionem kamkoli, pro jeho provoz zapotřebí pouze elektřina a připojení k internetu. Pilotní kontejner z Neu-Ulmu bude v provozu v servisním středisku BusWorld Home (BWH) v Hamburku. Zde již řadu služeb pro autobusy Mercedes-Benz a Setra nabízí, nyní bude schopno rychle vyrábět náhradní díly vlastními silami. V současné době lze pomocí technologie 3D tisku vyrobit téměř 40 000 náhradních dílů pro autobusy. Některé z nich jsou už k dispozici pouze jako 3D tištěné náhradní díly. V budoucnu si zákazníci budou moci zakoupit licence na 3D tisk prostřednictvím portálu Omniplus On a nechat si příslušné díly vyrobit prostřednictvím certifikovaného centra 3D tisku. Mobilní kontejner je vybaven špičkovou průmyslovou 3D tiskárnou, která vyrábí 3D tištěné výrobky ve stejné kvalitě jako originální díly. 3D díly jsou aditivně vyráběny z vysoce kvalitního polyamidu a splňují výrobní standardy pro vstřikování a hlubokotažené díly, jak stanoví Daimler AG. Data pro 3D tisk, včetně prášku, se před tiskem připravují na pracovní stanici CAD. Tryskací systém a vzduchový kompresor jsou umístěny v sousední místnosti: tryskací systém vyhlazuje povrch součástí pro dokonalou povrchovou úpravu. Zde lze potištěné náhradní díly lakovat. Pomocí 3D tisku může Daimler Buses rychle a pružně reagovat na naléhavé požadavky zákazníků, například když si zákazníci objednávají zřídka požadované díly nebo mají speciální požadavky. Namísto několika týdnů čekání na konvenční náhradní díly trvá výroba a dodání 3D vytištěného dílu jen několik dní. V současné době lze pomocí technologie 3D tisku vyrobit téměř 40 000 náhradních dílů. V současné době je postupně digitalizováno přibližně 7 000 dílů. Některé z nich jsou již po provedení příslušných kroků digitalizace, schvalovacích procesů a mnoha testů produktů k dispozici pouze jako 3D tištěné náhradní díly a jsou spolu s nezbytnými informacemi o tisku uloženy v „digitálním skladu“. V dalším kroku hodlá Daimler Buses dále rozšířit a decentralizovat obchodní model: zákazníci si poté budou moci zakoupit licence na 3D tisk v sekci „commerce“ portálu Omniplus On a nechat si nechat příslušné součásti vyrobit v centru 3D tisku. Ačkoliv jsou centra tohoto druhu zatím neobvyklá, představují tyto mobilní mini továrny rozšíření plánovaného obchodního modelu.

Po elektrické silnici ELONROAD v Lundu jezdí zkušebně Solaris Urbino. Koncept je připraven na certifikaci a komerční využití pro všechna elektrická vozidla.

Konsorcium složené z devíti aktérů z podnikatelského sektoru, univerzit a veřejného sektoru investuje v současné době 22 milionů SEK (asi 56 milionů korun) do konceptu ELONROAD , prostřednictvím kterého vyvíjí "elektrické silnice" pro nabíjení vozidel za jízdy i při zaparkování. V Lundu v jižním Švédsku probíhá od června 2020 projekt Evolution Road, elektrické silnice mají prodloužit dojezd a snížit potřebu velkých a těžkých baterií. Na silnici je umístěna kolejnice, ke které se připojuje vodivá část pod vozidlem. Kolejnice je pro bezpečnost aktivní pouze pokud je připojeno vozidlo. Kolejnice může být umístěna na vozovce nebo do ní zapuštěna. Je vysoká 4 cm a široká 35 cm a verze pro povrchové umístění má zkosené hrany pro hladký přejezd při změně směru jízdy. Zapuštěná kolejnice je vhodná pro rychlostní silnice. Systém funguje pro všechny typy elektrických vozidel. Výhodou je snadná a rychlá instalace. Kromě nabíjení za jízdy se dá použít jako rychlonabíječka na zastávky autobusu nebo parkoviště. Projekt částečně financuje švédská vláda (86 milionů SEK z celkových 96 milionů). Elonroad silnice má výkon až 300 kW s účinností 97%. Cena za dva jízdní pruhy se předběžně uvádí 1 milion Eur za km. V horizontu 10 let se náklady na elektrickou silnici a použitou elektřinu mají pohybovat přibližně jako na použitou naftu nebo biopalivo. Investice 22 milionů SEK bude použita na certifikaci technologie a na přípravu na komerční zavedení po probíhajících pilotních projektech. Ty začínají kromě nových míst ve Švédsku i v Norsku. Cílem je používat tuto technologii do roku 2025 a postupný vstup na více trhů.

Výrobce baterií oznámil prodloužení důležité objednávky na dodávky nových ultravysokoenergetických bateriových systémů pro autobusy svého dlouholetého zákazníka.

Německý výrobce bude dodávat své vysokoenergetické bateriové systémy pro nové elektrobusy dlouholetého zákazníka, nejmenovaného „významného evropského výrobce autobusů“, od poloviny roku 2022 do nejméně roku 2024, s celkovým objemem ve vysokém dvouciferném čísle v milionech Eur. Smlouvu lze dál prodloužit až do roku 2027, uvádí AKASOL. AKASOL v prohlášení neuvádí konkrétného zákazníka. Generální ředitel Sven Schulz však naznačuje, o jakého zákazníka se jedná: " Jsme rádi, že můžeme ve druhém čtvrtletí nového finančního roku hlásit dobré zprávy o posílení naší cesty růstu. Současná objednávka představuje druhé rozšíření spolupráce mezi naším dlouholetým zákazníkem a AKASOL a je zároveň potvrzením o důvěře v naše rozsáhlé odborné znalosti v oblasti vysoce výkonných lithium-iontových bateriových systémů pro elektrické autobusy. AKASOL se etabloval jako spolehlivý dodavatel a jsem hrdý, že tento evropský výrobce autobusů nyní rozšiřuje strategické partnerství prodloužením smlouvy. Naše dobrá a důvěryhodná spolupráce s jedním z našich prvních zákazníků se od roku 2015 neustále rozrůstá - nejsme jen dodavatelem pro největšího evropského výrobce elektrických autobusů, ale také jako integrovaný vývojový partner pro pravděpodobně nejdůležitější součást - elektrický pohon .“ V minulosti společnost sídlící v německém Darmstadtu získala objednávky od skupiny Volvo. Od roku 2015 však na vývoji, testování i dodávkách baterií AKASYSTEM OEM spolupracuje s EvoBus (Daimler). Na to, že se zřejmě jedná o Daimler a jeho autobusy eCitaro ukazuje i fotografie Mercedes eCitaro v zeleném designu AKASOL v tiskové zprávě. Od roku 2022 se bude jednat o nový bateriový systém s ultravysokou energií AKASystem AKM CYC, který má přibližně 100 kWh na balení, tedy dvojnásobnou hustotu energie ve srovnání s dosud dodávanou generací bateriových systémů, a umožňuje tak nejvyšší požadavky na dojezd v reálném provozu v závislosti na instalované konfiguraci v elektrických autobusech nebo nákladních automobilech. Pro autobusový sektor to znamená, že možné využití vozidel významně vzroste. Touto technologií mohou být vybaveny i meziměstské autobusy a autokary. Baterie budou vyráběny v nové Gigafactory 1 v Darmstadtu na plně automatizovaných výrobních linkách. Navzdory výzvám s pandemií COVID-19 začne sériová výroba nového bateriového systému od poloviny tohoto roku. Nová Gigafactory má prostor pro rozšíření kapacity až na 5 GWh v souladu s poptávkou zákazníků. Na plně automatizovaných výrobních linkách bude zpočátku vyrobeno až 70 bateriových systémů, každý s úložnou kapacitou přibližně 100 kWh. akasol.com

V roce 2020 byl zprovozněn největší počet vodíkových čerpacích stanic, celkem 107. V Evropě celkem 29, největší síť má Německo a Francie. U nás první otevře Bonett na stanicích Benzina.

Na konci roku 2020 bylo po celém světě v provozu 553 vodíkových čerpacích stanic. V několika prvních týdnech letošního roku přibylo 7 stanic a již existují konkrétní plány pro umístění dalších 225 stanic. Obzvlášť dynamická expanze je patrná ve čtyřech zemích: Německo rozšířilo v loňském roce svou síť o 14 vodíkových stanic, Čína o 18, Korea o 26 a Japonsko o 28. Evropa měla na konci minulého roku 200 vodíkových stanic, z nichž 100 je v Německu. Druhé místo si v Evropě drží Francie se 34 provozovanými stanicemi a vzhledem k plánovaným 38 vodíkovým stanicím vykazuje v současnosti nejsilnější růst v rámci celé Evropy. Zatímco ostatní evropské země se zaměřují na veřejně dostupné čerpací stanice pro osobní vozidla, většina francouzských stanic je určena pro autobusy a vozové parky s dodávkovými vozidly. Výrazný růst se předpokládá také v Nizozemsku, kde se počet plánovaných stanic zvýšil na 23. Devátá stanice byla v souladu s plány zprovozněna ve Švýcarsku. V Asii bylo na konci roku 2020 celkem 275 vodíkových stanic, z toho 142 v Japonsku a 60 v Koreji. 69 čínských vodíkových stanic vedených v databázi obsluhuje téměř výhradně autobusy nebo nákladní vozidla. Většina ze 75 vodíkových stanic Severní Ameriky dosud náleží Kalifornii, kde je v provozu 49 stanic. V roce 2020 vznikly další 4 nové čerpací stanice a počet určených plánovaných stanic výrazně vzrostl na 43. Poprvé – alespoň zeměpisně – se ve statistikách objevuje Afrika díky plánům na postavení vodíkové stanice na ostrově Tenerife. První veřejné vodíkové plnicí stojany v České republice by měly být zprovozněny letos na stávajících čerpacích stanicích Benzina v Praze na Barrandově a v Litvínově, dále v Brně v Kaštanové ulici, v Plzni na Nepomucké ulici a v Praze na D10 ve směru na Mladou Boleslav. Vybuduje je společnost Bonett. Interaktivní mapy a hodnocení jednotlivých míst jsou k dispozici na unikátní webové stránce H2stations.org , kde jsou uvedeny veškeré vodíkové čerpací stanice po celém světě s rozdělením na stanice v provozu, plánované nebo již uzavřené včetně souhrnu nedávných změn. H2stations.org je unikátní také tím, že nabízí pohled na historii vývoje vodíkové infrastruktury a statistiky. Webová stránka čerpá z rozsáhlé databáze, která je vedena a průběžně aktualizována od roku 2005. Celkově obsahuje detailní informace prozatím o více než 1 300 čerpacích stanicích po celém světě. „ I přes rostoucí náročnost údržby poskytujeme i nadále základní informace bezplatně pro nekomerční účely ,“ uvedl generální ředitel společnosti Ludwig-Bölkow-Systemtechnik (LBST) Uwe Albrecht. „ Komerčním uživatelům nabízíme možnost licence k těmto datům včetně dalších detailních informací, pravidelných zpráv o novém vývoji, nových technologiích a trzích a včetně analýz prováděných na zakázku. “ Ludwig-Bölkow-Systemtechnik GmbH, přidružená společnost organizace TÜV SÜD AG, je mezinárodní odborná poradenská společnost v oblasti udržitelné energie a mobility. Společnost díky své odbornosti, která sbližuje technologie, trhy a politiku, podporuje mezinárodní klientelu z průmyslových odvětví i politiky v otázkách týkajících se technologií, trhů, strategií a udržitelnosti. Velké mezinárodní společnosti důvěřují spolehlivým úsudkům LBST ohledně nového vývoje a inovací v sektoru energetiky a mobility a oceňují její všestranné kompetence, zejména ve využití vodíku. Základy rozsáhlé odbornosti společnosti LBST, budované již déle než třicet let, jsou neustále doplňovány dalšími zkušenostmi víceoborového týmu renomovaných odborníků.