Autobusy nové generace Scania Citywide prošly zkouškami v Laponsku, regionu, který má jedny z nejnepříznivějších klimatických podmínek na Zemi.

Autobus Scania Citywide byl testován v Arvidsjauru ve Švédsku, jižně od polárního kruhu, kde výrobci automobilů provádějí na svých vozidlech arktické zkoušky. Noční teploty v lednu a únoru zde klesají na -30 stupňů. " Pokud je venku -20 stupnů měl by mít městský autobus vnitřní teplotu alespoň 15 stupňů ,“ uvádí Pär Jolind, hlavní technický poradce společnosti Scania R&D. " Teplota v prostoru pro cestující by měla být rozložena co možná nejrovnoměrněji. Aby bylo možné dosáhnout optimálních klimatických podmínek, musí být systém schopen reagovat na mnoho různých faktorů: počet otevírání dveří, různé podnebí, venkovní teplota se slunečním svitem nebo bez něj, vlhkost ... existuje tolik faktorů. V dnešní době je cestování autobusem z hlediska klimatu mnohem příjemnější než před 20 lety, jak pro řidiče, tak pro cestující ." Pomocí senzorů v celém autobuse se zaznamenávají vnitřní teploty podél stropu, ve výšce hlavy stojících cestujících a v podobné výši i sedících cestujících. Klimatický systém se postupně dolaďuje tak, aby vyhovoval co největšímu počtu cestujících, ať už stojí nebo sedí. Scania

Ruční nebo automatizované nabíjení elektrobusů v depu? Netradiční řešení v podobě robotů prezentovaly v listopadu 2020 dvě nizozemské společnosti.

Zásuvkové versus rychlé nabíjení v depu. Zásuvkové nabíjení je technicky jednodušší a levnější, nese však s sebou zvýšené nároky na lidskou práci spolu s rizikem lidské chyby a jejího dopadu na provoz elektrobusů. Používání některé ze standardizovaných automatických rychlonabíjecích konzolí (střešní nabíjecí konzoli nebo reverzní pantograf OppCharge) i pro pomalé nabíjení v depu tato rizika do jisté míry eliminuje, může však být investičně velmi náročné. Jako možné řešení tohoto problému se ukazuje prezentované využití kolaborativních (spolupracujících) robotů pro obsluhu zásuvkového nabíjení. Průmyslové roboty obvykle pracují v ohrazeném prostoru. Je to proto, aby bylo možné efektivně a přitom bez rizika využít co největší rychlosti jimi prováděných úkonů, nezřídka přesahující schopnost běžného lidského vnímání. Kolaborativní roboty naproti tomu spolupracují s člověkem a této spolupráci je přizpůsobeno jejich technické řešení a bezpečnostní funkce, především senzorický systém. Kolaborativní roboty pomáhají při různých úkonech, při nichž je potřeba vysoká a stále stejná přesnost. V průmyslu se zpravidla používají pro svařování, šroubování, lepení, umísťování předmětů nebo odměřování přesných měr například při míchání barev. Řešení od Rocsys ukazuje, že technické principy kolaborativních robotů lze využít i mimo průmysl, třeba právě u hromadného zásuvkového nabíjení elektrických vozidel. Odráží tak současný trend u moderních technologií, kde nezřídka řešení osvědčená v průmyslu expandují do oblasti služeb, dopravu nevyjímaje. Hlavním technologickým rysem nabíjecího robota od Rocsys je jeho unikátní počítačové vidění vyvinuté touto firmou. S pouhou jednou kamerou získává robot 3D informace dostatečné pro spolehlivé navedení nabíjecího kabelu do zásuvky. Dokáže přitom zasunout nabíjecí kabel do zásuvky elektrobusu stojícího v rozmanitých úhlech a vzdálenostech od nabíjecí stanice. V neposlední řadě umožňuje toto počítačové vidění v kombinaci se systémem osvětlení robota pracovat v různých, i velmi nepříznivých povětrnostních podmínkách a v kteroukoliv denní dobu. Technologie tohoto robota rovněž okamžitě prověřuje správnost zasunutí nabíjecího kabelu do zásuvky, případně okamžitou nápravu chyby. Při své činnosti zároveň počítá robot i s možným pohybem elektrobusu během nabíjení, například s poklesem jeho karoserie při zatížení nastoupivším personálem. Práce s nabíjecím kabelem je prováděna tak, aby ani takovýto pohyb neměl negativní dopad na nabíjecí proces. Jak to funguje: Jak je uvedeno výše, jedná se o kolaborativního robota. Tomu odpovídajícím způsobem jsou řešeny jeho bezpečnostní funkce, tak aby nemohlo dojít ke zranění lidí nebo k poškození vozidel. Součástí dodávaného systému tohoto robotizovaného nabíjení je vzdálený monitoring a řízení práce robotů a celého nabíjecího procesu skrze uživatelské rozhraní, které lze integrovat do řídicího a informačního systému provozovatele depa. Prototyp robota nyní úspěšní funguje. S dodávkou první série těchto nabíjecích robotů se počítá v dubnu 2021. Tato série bude instalována pro demonstrační účely v závodě Ebusco v Deurne. Zdroj: Ebusco, Rocsys, Smartcityvpraxi.cz

Ředitelství silnic a dálnic má připraveno na zimní údržbu více než jednoho tisíce kilometrů dálnic 198 sypačů, 634 řidičů a 42 tisíc tun soli. O silnice I. třídy se starají další firmy.

Začátkem listopadu byla zahájena sezóna zimní údržby na dálnicích a silnicích I. třídy. Během letošní zimy se o průjezdné komunikace bude starat v rámci SSÚD ŘSD více než 750 zaměstnanců ŘSD. Do připravených směn je zařazeno celkem 634 řidičů a 123 dispečerů. Další kapacity, především pro údržbu silnic I. třídy, jsou na zimu v pohotovosti u dodavatelských firem. ŘSD musí i při silném sněžení zajistit vlastními pracovníky průjezdnost více než 1 050 kilometrů dálnic v celé ČR. Údržbu mají na starosti jednotlivá střediska správy údržby dálnice (SSÚD). Na jedno SSÚD připadá přibližně 50 km dálnice. Zbývající úseky dálnic (cca 350 km) a silnice I. třídy udržují dodavatelské firmy na základě smluv uzavřených s ŘSD. Kromě zaměstnanců jednotlivých SSÚD leží tento náročný úkol také na specializované technice. ŘSD má k dispozici celkem 198 sypačů. Připraveno je rovněž 44 univerzálních vozidel s různým technickým vybavením – při velké sněhové nadílce například přijdou ke slovu mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. Ve skladech SSÚD je připraveno téměř 42 tisíc tun soli a solného roztoku. K nakládání soli do sypačů je připraveno 45 nakladačů. V souvislosti s modernizaci dálnice D1 v úseku 11 a 12 bude pro zimu 2020/2021 zřízeno provizorní odloučené pracoviště na exitu 90 vpravo, kde budou k okamžitému zásahu připravena 4 posypová vozidla. Současně bylo na km 49 D1 v MÚK Psáře vybodováno nové silo pro doplnění posypové soli pro střediska Mirošovice a Bernartice. ŘSD má také na každém SSÚD provozuschopné centrum pro výrobu a distribuci solanky. Jednak roztoku vody a chloridu sodného, jednak roztoku vody a chloridu vápenatého. Zásoba posypových materiálů je vypočítána pro průměrnou zimu, v případě zvláště nepříznivého počasí je ještě možné sáhnout do nouzových rezerv. Důležitým prvkem systému zimní údržby silnic jsou rovněž dispečerská pracoviště. Dispečeři na SSÚD mají ve většině případů k dispozici online obrazové údaje z dohledových kamer, informace o aktuálních hodnotách z meteorologických stanic, ale i ze snímačů umístěných přímo na vozovkách. Zaměstnanci center zároveň vyhodnocují krátkodobé, střednědobé, i liniové předpovědi ČHMÚ pro jednotlivé tahy. Součástí systému je i srážkový radar. V souladu s legislativou ČR jsou dálnice a silnice I. třídy zařazeny do I. pořadí důležitosti při zajišťování sjízdnosti. Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Informace o zimní výbavě, sjízdnosti silnic a dálnic, ale také informace zahrnující výkony zimní údržby na dálnicích a silnicích I. třídy na portálu www.dopravniinfo.c z.

Ústecký kraj nechává nainstalovat na své náklady do všech autobusů veřejné dopravy na 300 bezdotykových dezinfekčních zařízení.

Dezinfekci do vozidel cestující zvolili jako nejužitečnější v průzkumu požadavků na zlepšení DÚK, kterou prováděl STEM/MARK po ukončení jarních opatření souvisejících s COVID-19. Dávkovací zařízení s rozprašovačem bude umístěno na zádržné tyči hned při vstupu do vozu popřípadě při výstupu z vozu. Předpokládané náklady na pořízení a provoz jsou necelých 1,3 milionů korun. Dávkovač s obsahem 1 litr dezinfekce AntiCovid vydá asi 2 500 dávek, náklady na 100 dávek jsou necelé dvě koruny. „Jsem velmi rád, že Bezpečnostní rada Ústeckého kraje podpořila náš návrh na vybavení autobusů dezinfekčními přístroji. Chceme cestujícím používání veřejné dopravy v této době nejen co nejvíce zkvalitňovat, ale chceme také dbát na jejich maximální ochranu a bezpečnost,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Jaroslav Komínek.

V polovině roku 2023 by mělo mít 400 autobusů středočeských dopravců zajíždějících do Prahy na semaforu většinou zelenou. Záměr schválila Rada kraje.

Vybavit celkem 400 autobusů zařízením pro aktivní preferenci na území Prahy hodlá Středočeský kraj do roku 2023. „ Nákup těchto zařízení plánujeme u všech dopravců, kteří budou zajišťovat dopravní obslužnost na linkách Středočeského kraje, které zajíždějí do Prahy ,“ informoval po jednání krajské rady 2. listopadu radní pro oblast dopravy František Petrýl. Záměr vybavit autobusy tímto zařízením, které umožní zajistit vyšší rychlosti, plynulosti a spolehlivosti provozu autobusových linek byl také rozhodnutím Rady kraje zařazen do zásobníku projektů spolufinancovaných z Integrovaného regionálního operačního programu (ITI). „ Jeho celkové odhadované finanční náklady pro 400 autobusů představují 130,8 milionů korun, “ vyčíslil F. Petrtýl. Ten vysvětluje, že jde o zařízení, které zjednodušeně řečeno komunikuje se systémem světelné signalizace na křižovatkách, a pokud to dopravní situace umožňuje, tak autobusům rozsvítí na semaforu zelenou, aby mohly plynule projet. Využití zařízení v autobusech má podle jeho slov nejen vliv na atraktivitu veřejné dopravy, ale i na efektivitu jejího provozu, protože umožňuje důsledněji dodržovat jízdní řád. „ Díky zvýšení cestovní rychlosti se zvýší i oběžné rychlost dané linky, čímž se může snížit také počet vozidel potřebných k zajištění provozu linky ,“ slibuje si od využívání moderního zařízení z oboru telematiky radní F. Petrtýl. K zásadním efektům aktivní preference se řadí úspory nafty dosažené snížením počtu zabrzdění a rozjezdů autobusů před světelnými signalizačními zařízeními a v kolonách popojíždějících vozidel, úspory na počtu autobusů v oběhu a zrychlování veřejné hromadné dopravy ve městě, včetně zvyšování komfortu přepravy ve veřejné hromadné dopravě. V současné době preference městské hromadné dopravy funguje pouze v autobusech Dopravního podniku hl. m. Prahy. S instalací zařízení v autobusech středočeských dopravců je počítáno v polovině roku 2023.

Město na severovýchodě Rumunska blízko hranic s Ukrajinou pořídilo 25 elektrických autobusů od čínského ZTE. Z České republiky dodal LED panely Bustec.

Rumunské město Suceava (Sučava) se vydalo cestou elektromobility. V březnu podepsalo smlouvu na dodání 25 elektrických autobusů od čínského telekomunikačního gigantu ZTE, který vyrábí i elektrická vozidla včetně autobusů, a v říjnu už jsou autobusy v provozu. Vozidla jsou vybavena bateriemi s výkonem 340 kW a dojezdem 250 km. Motor je vyroben v Číně se zárukou 15 let, záruka na baterii je 8 let. V novém depu dopravce TPL Suceava je pro elektrické autobusy ZTE připraveno 28 dobíjecích stanic. Elektrobusy mají kapacitu pro 79 cestujích (29 na sedadlech). Vnější a vnitřní informační LED panely dodala společnost Bustec. Vnější LED panely, umístěné v přední, boční a zadní části vozu, jsou s bílými LED. Přední panel má rozlišení 19x160 bodů z důvodu optimálního využití celkové dostupné plochy k zobrazení informací pro cestující. Vlastní instalace panelů do autobusů ZTE byla realizována dceřinou společností v Rumunsku - Bustec Infosisteme S.R.L. Podle magistrátu města Suceava (má asi 100 tisíc obyvatel) stálo 25 autobusů přibližně 10 milionů Eur a byly z převážné části financovány z evropského programu ROP.

Společnost Nobina ve spolupráci se Skånetrafiken a městem Malmö staví zázemí pro flotilu téměř sta elektrických autobusů různých výrobců a délek.

Nově budované depo Mölledal pro dvanáctimetrové a osmnáctimetrové elektrické autobusy od různých výrobců bude v Malmö provozovat Nobina. Domov zde najdou první sólo e-busy od MAN ve Švédsku, které budou uvedeny do provozu v dubnu příštího roku, a také nové autobusy Volvo . Nabíjecí zařízení dodává finská Kempower. Depo v Malmö bude největší s řešením distribuovaného nabíjení ve Švédsku. Energie bude generována v řadě elektrických skříní, které budou dodávat požadovanou energii do nabíjecích satelitů. Dokončení projektu se očekává na jaře příštího roku.

Vzhledem k současné zdravotní situaci zavádí IVECO BUS několik řešení zaměřených na ochranu zdraví a zajištění hygienické bezpečnosti řidičů a cestujících.

Současná zdravotní krize má výrazný dopad na sektor veřejné dopravy a v té souvislosti byly kompetentní orgány nuceny přijmout a realizovat řadu bezpečnostních opatření k ochraně řidičů i cestujících. IVECO BUS, jako součást skupiny CNH Industrial, zavedl po obnovení výrobní činnosti do praxe opatření vyplývající z Globálního bezpečnostního protokolu COVID-19, aby tak zajistil ochranu zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců. S ohledem na tyto priority a zajištění bezpečnosti všech osob na palubě svých vozů, se výrobce rovněž rozhodl realizovat některá řešení ohledně vybavení interiéru. Ochranné sklo řidiče Několik stávajících řešení bylo od začátku roku již rozšířeno nebo vylepšeno, jako například zakrytí prostoru řidiče ve formě instalace ochranného skla, jenž chrání nejen řidiče ale i cestující. Toto opatření, které bylo již realizováno u některých městských autobusů (Urbanway, Crealis a Crossway Low Entry), je nyní k dispozici jako prostředek dovybavení a bude zahrnuto do všech budoucích objednávek pro všechny kategorie autobusů a autokarů, včetně Crossway LD a Evadys. Jedná se o řešení „OEM“ s využitím skla ECE R43. Ruční dávkovač gelového roztoku U dveří byly instalovány automatické bezkontaktní dávkovače hydro-alkoholového gelu, aby si cestující mohli při nastupování a vystupování z vozidla vydezinfikovat ruce. Provozovatelé si mohou být jisti, že dávkovače lze použít více než tisíckrát, poté je nutná jejich výměna nebo dobití baterií. Kvalita vzduchu Podle současných poznatků není pravděpodobné, že by se infekce šířila vzduchem. Rada pro veřejné zdraví i přesto doporučuje, kromě bariérových opatření, preventivně zajistit také řádnou výměnu vzduchu za účelem omezení možnosti akumulace viru v uzavřených prostorách. V reakci na toto doporučení IVECO BUS upravila své klimatizační systémy tak, aby zajistily větší podíl venkovního vzduchu, který proniká do vozidla. Tato možnost je již k dispozici ve vozidlech Crossway LE, LD a Evadys. Ošetření povrchů a tkanin Stávající vozidla jsou již vybavena antibakteriálními prostředky pro zajištění ochrany látek, velurových textilií, kůží a závěsů. IVECO BUS ve spolupráci s několika dodavateli testuje účinnost potahů, které se vyznačují se baktericidními, fungicidními, aquafobními a virucidními vlastnostmi. Za účelem vyčištění vzduchu ve vozidlech IVECO testuje kromě zařízení pro výměnu vzduchu také systémy na bázi ozónu, UV a elektrolýzy instalované v blízkosti vnitřních sacích zón. Tyto systémy pracují nepřetržitě a dezinfikují recyklovaný vzduch, čímž eliminují veškerou přítomnost viru. Ve vývoji je další zařízení určené k automatické každodenní dekontaminaci interiéru. Princip tohoto zařízení spočívá v rozprašování částeček virucidního produktu po dobu několika minut s cílem zajistit pokrytí všech povrchů vozidla a ošetření větracích kanálků a klimatizačních jednotek, a to bez zásahu lidského faktoru. V neposlední řadě výrobce projevuje velký zájem o možnosti využití nanotechnologií. Ty nabízí řešení v podobě vrstvy, která se z povrchu dlouhodobě odpařuje v podobě drobných kapének. Ty se následně usazují a dezinfikují tak jednotlivé povrchy vozidla včetně sedadel, rukojetí a přídržných tyčí. Toto řešení, které je stále ve stádiu vývoje, nabízí účinek až v řádu měsíců. IVECO BUS se za účelem poskytnutí „Bezpečných interiérů“ zavázala k hledání řešení pro zajištění zdraví a bezpečnosti osob na palubě vozidel všech kategorií. Tato vysoce efektivní řešení jsou v rámci sektoru veřejné osobní dopravy doporučována jako jedinečný způsob ochrany řidičů, cestujících i personálu, který zajišťuje údržbu vozidel.

Dopravní podnik Bratislava do 11 nových autobusů Solaris Urbino 18 provozovaných na spojích na letiště pořídil inovativní informační systém od společnosti BUSE.

S novými speciálně upravenými kloubovými autobusy Solaris , které jsou od září nasazovány na linky 61 a 96, se zlepšilo i informování cestujících o aktuálním průběhu jízdy a návazných spojích. Plnobarevné LED panely uvnitř vozidel značky BUSE zobrazují seznam nejbližších zastávek s informací o zastávce na znamení, časy jízdy do dané zastávky, linky, na které je možné přestoupit, pro nejbližší zastávku odjezdy jednotlivých linek v reálném čase (i se zpožděním, pokud je informace k dispozici), u návazných spojů informace o nízkopodlažnosti a v létě o vybavení klimatizací (tyto údaje se případně střídají s aktuálními informacemi o mimořádnostech v provozu z dispečinku) a informace o možnostech přestupu na regionální autobusy " Pro informace o návazných spojích platí, že se zobrazují pouze důležité na základě speciálně vyvinutého algoritmu. Automaticky se odfiltrují linky a spoje, na které nemá smysl přestoupit. Novinku se podařilo zrealizovat díky spolupráci DPB s partnery Solaris, BUSE, Radiopol a občanské sdružení mhd.sk ," uvádí DPB. Postupně bude dopravní podnik tímto informačním systémem vybavovat všechna vozidla. Kromě vnitřních prostor vybavilo BUSE autobusy také vnějšími informačními panely.

V průběhu září a října probíhají zátěžové testy bateriové stanice napájené z trolejbusové sítě. Snímky z představení projektu a bateriové stanice.

Mezi 3.9. a 23.10.2020 probíhají testy posilové bateriové stanice nacházející se na konečné stanici plzeňských trolejbusových linek 14 a 16 Sídliště Bory. V průběhu 4-5 dnů jsou vždy testovány různé scénáře se zapnutou/vypnutou podporou bateriové stanice a proměnou dalších faktorů (provoz bateriových trolejbusů, napájení ze vzdálenější měnírny apod.). Bateriová posilovací stanice se v Plzni nachází od jara 2018 (po Zlíně se jedná o druhou stanici svého druhu v České republice), kdy sloužila zejména při rekonstrukci měnírny Bory právě pro zlepšení napájecí situace v koncovém úseku borské trolejbusové trati (více vzdáleném od měnírny, tj. dochází zde k větším ztrátám při přenosu). Nyní probíhá v rámci INTERREG EfficienCE série testů bateriové posilovací stanice, které mají za cíl posoudit ověřit vhodnost technologie pro další rozšíření, či také vhodnost posilovací stanice pro případné zajištění napájení bateriových trolejbusů. Bateriová stanice je pronajata společností Elektroline, technologicky je jejím základem 40 olověných akumulátorů, které slouží pro vykrývání napájecích špiček (posílení napájení při vysokých odběrech). V rámci projektu INTERREG EfficienCE se PMDP ocitají po boku významných evropských dopravních podniků jako např. Wiener Linien či Budapesti Közlekedési Központ, a stejně tak prestižních výzkumných institucí z Gdyně, Mariboru, Lipska či Bergama. Technologická univerzita v Gdaňsku provádí v současnosti také analýzu napájení trolejbusové sítě v Plzni. Bateriová stanice je nyní nadále umístěna na obratišti Sídliště Bory, dle výsledků testování může být přesunuta (či pořízena další) například pro zajištění provozu bateriových trolejbusů v dalších úsecích. Snímky pochází z představení posilové bateriové stanice a projektu INTERREG EfficienCE novinářům, které proběhlo 2.10.2020. Pro novináře byl přistaven také bateriový trolejbus Škoda 26 Tr č. 577. Zdeněk Kresa TZ PMDP: Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) zahájily sérii testů bateriové posilovací stanice na konečné stanici linky 16. Tato zajímavá technologie se vejde do rozměrů malého lodního kontejneru a jeden takový je umístěn právě u točky na Sídlišti Bory. Nabíjecí stanice nemá žádný přívod napájení z vnější sítě ČEZu, je napojená pouze na trolejbusové troleje, ze kterých se průběžně nabíjí její baterie a při zátěži je schopna rychle dodat větší množství energie zpět trolejbusům. Hlavní funkcí stanice je posílení míst s nedostatečným napájením. „S testováním jsme museli počkat až na obnovení plného provozu MHD. Parametry stanice totiž potřebujeme ověřit s plnou zátěží. Na linkách 16 a 14 nyní jezdí plný počet vozů. Kromě běžných provozních stavů zkoušíme, jak si stanice poradí při nabíjení většího množství bateriových trolejbusů nebo při odpojení napaječů z měnírny. Zatím vše běží bez problémů,“ říká Jan Strobach, vedoucí střediska měníren PMDP. Naměřené výsledky předávají PMDP univerzitě v Gdaňsku, která provádí energetickou analýzu trolejbusové sítě. PMDP díky tomu zjistí, kde jsou slabá místa a kde naopak rezervy, případně jak snížit spotřebu elektrické energii. „Hlavním cílem je posoudit budoucí rozvoj bateriových trolejbusů s dynamickým nabíjením a ověřit, zda je řešení posílení napájecí sítě pomocí takových bateriových stanic správná cesta. Dále bude důležité zjistit, zda se vyplatí ekonomicky a jaká jsou pro ni ideální místa,“ říká Jiří Kohout, vedoucí dopravního oddělení PMDP, a doplňuje: „Trendem se stává využívat baterie nejen ve vozidlech, ale i v síti. K takovým stanicím je pak možné zapojit třeba i malou fotovoltaickou elektrárnu nebo naopak pomáhat s nabíjením elektromobilů.“ „Nabíjecí stanici testujeme v rámci mezinárodního projektu INTERREG EfficienCE. Cílem projektu je sdílet zkušenosti s provozováním nových udržitelných technologií a zvyšování energetické účinnosti ve veřejné dopravě. Spolupracujeme se šesti dalšími zeměmi. Například ve Vídni testují třeba sluneční elektrárnu, která napájí budovu stanice metra,“ popisuje Miroslav Macháň, dopravně provozní ředitel PMDP. INTERREG EfficienCE je projekt mezinárodní spolupráce financovaný z programu Interreg Střední Evropa, jehož záměrem je snížit uhlíkovou stopu v tomto regionu. Většina středoevropských měst má rozsáhlé systémy veřejné dopravy, které se mohou stát základem služeb nízkouhlíkové mobility. Veřejnou dopravu ve středoevropském regionu využívá více než 63 % dojíždějících. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na infrastruktuře veřejné dopravy tak mohou mít obzvláště velký dopad na snižování emisí CO2. Do projektu je zapojeno 7 zemí, kromě Česka to jsou Německo, Polsko, Rakousko, Itálie, Maďarsko a Slovinsko. Projekt v číslech: 12 partnerů, 7 zemí, rozpočet 2,4 milionu EUR, financování 2,0 milionu EUR z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, 29 výstupů, doba trvání projektu: 1. 4. 2019 - 31. 3. 2022. Partneři projektu: Stadt Leipzig, Referat Digitale Stadt (odbor digitalizace města) (vedoucí partner projektu), Leipziger Verkehrsbetriebe GmbH, Wiener Linien GmbH & Co KG, Budapesti Közlekedési Központ, Przedsiebiorstwo Komunikacji Trolejbusow ej Sp. z o.o., Politechnika Gdańska, Mestna Občina Maribor, Univerza v Mariboru, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Comune di Bergamo, Redmint Impresa Sociale s.c.r.l., Mobilissimus Kft.