Na letošním právě probíhajícím mezinárodním veletrhu veřejné dopravy v polských Kielcích byl Solaris oceněn prestižní medailí v kategorii „Autobusy“ za inovativní vodíkový model Urbino 18. Kloubový autobus na vodíkový pohon zaujal porotu svou inovativní technologií s nulovými emisemi, která nabízí působivý dojezd a zvýšenou kapacitu pro cestující. Jen o měsíc dříve byl tento model vyhlášen jako Bus of the Year 2025 .

Solaris Urbino 18 hydrogen spojuje pokročilou technologii palivových článků s nulovými emisemi a tichým chodem elektromotoru a poskytuje působivý dojezd až 600 km na jedno natankování (podle testu eSORT II). Díky modulární architektuře hnacího ústrojí může přepravit až 140 cestujících, bezpečnost a pohodlí zajišťují asistenční systémy řidiče. " Ve společnosti Solaris jsme neustále odhodláni vytvářet ekologicky šetrná a efektivní řešení, která přispívají ke zlepšení kvality života ve městech. Ocenění, jako je toto na veletrhu Transexpo, nejen dokazují, že jsme se s vývojem vozidel s nulovými emisemi, ale také nás inspirují k posunu vpřed v rozvoji udržitelné dopravy ,“ řekl Dariusz Michalak, technologický ředitel Solaris Bus & Coach. Solaris dosud dodal téměř 3 000 autobusů s nulovými emisemi, z tohoto počtu je více než 320 na vodíkový pohon, které jezdí v 31 evropských městech. Téměř polovina (44,5 %) všech vodíkových autobusů registrovaných v kontinentální Evropě v roce 2023 byla vozidla s jezevčíkem. V současné době výrobce pracuje na objednávkách dalších 500 vozidel vybavených tímto typem pohonu. Solaris se navíc řadí na špici z hlediska celkového počtu bezemisních autobusů, tedy elektrických a vodíkových, dodaných od roku 2012. Jen v roce 2023 držel výrobce 15,2% podíl na trhu v segmentu autobusů s nulovými emisemi (elektrické a vodík), zajišťující vedoucí pozici. V rozsáhlém portfoliu společnosti jsou vodíkové autobusy ve 12 i 18metrové verzi a také elektrobusy v pěti různých délkách, přičemž všechny lze flexibilně a optimálně konfigurovat. Nabízí širokou škálu možností baterií, komponentů a nabíjecích systémů, včetně řešení na klíč a komplexních poprodejních služeb. Na Transexpo 2024 Solaris získal také dvě ocenění polského TransInfo.pl „Polski Bus Roku“ za Urbino 12 na vodík a Urbino 10,5 mild hybrid.

Ústecký kraj připravuje příští rok rekonstrukci mostu přes Labe v Roudnici nad Labem. Pro auta se most Ervína Špindlera uzavře, chodce budou převážet speciální elektrické autobusy pro 14 osob.

K uzavírce by mělo dojít v únoru 2025 a ještě v příštím roce by mělo být hotovo. Stavba bude stát téměř 100 milionů korun, 85 % pokryje dotace EU. Kromě samotné rekonstrukce a úpravy veřejného osvětlení má dojít k jeho rozšíření o 25 cm na každé straně a rozšíření chodníků. S uzavírkou jsou spojená dopravní opatření a objížďky. Většina autobusů bude končit ve Vědomicích a most bude možné přejít pěšky. Pro zlepšení komfortu by měly chodce převážet z jedné strany mostu na druhou speciální vozidla. „ Zvažovali jsme, jak vyřešit přepravu dětí do škol, seniorů a dalších občanů tak, aby nemuseli jezdit do Litoměřic nebo do Štětí. Nakonec jsme se dohodli na vytvoření koridoru pro speciální elektrické vozítko, které bude pendlovat mezi břehy, “ uvedl krajský radní Jan Růžička na tiskové konferenci po jednání Rady Ústeckého kraje. Dopravní společnost Ústeckého kraje poptala osm výrobců, pouze jedna nabídka splňovala podmínku na jeho šířku pouze 1,45m. Půjde o uzavřená elektrická vozidla, každé pro 14 lidí. Doprava bude zdarma. Dodavatelem má být společnost BirdieCar Hungary Kft, která nabízí různé speciální modely pro přepravu osob i nákladů. Za dvě vozidla Ústecký kraj zaplatí 1,45 milionu korun. Po skončení rekonstrukce pro ně kraj najde uplatnění při výlukách nebo v sociálních službách.

Vedení města Brna nabídlo ukrajinskému městu Charkov dalších šest tramvají. Jedná se o vozy typu T6A5, které Dopravní podnik města Brna vyřadí a nahradí novými tramvajemi. Válkou poničené město je opraví a nasadí do provozu, případně využije na náhradní díly. Brno svému partnerskému městu poslalo dvě tramvaje typu T3 a šest trolejbusů 14 Tr.

Vedení Charkova nabídku města Brna s díky přijalo. Po vyřízení formálních záležitostí by do konce roku měly být vozy na Ukrajině. „ Jedná se o šest tramvají typu T6A5 z 90. let, které jsme před pěti lety odkoupili z Prahy na pokrytí doby, než obnovíme vozový park. V nejbližší době bychom je vyřazovali a nahrazovali novými tramvajemi Škoda 45T. Jejich generální opravy pro nás v tuto chvíli nejsou rentabilní. Jsme proto rádi, že tyto vozy můžeme poskytnout Charkovu, který je ještě může využít, a pomůžeme tak městu a jeho obyvatelům v jejich nelehké situaci ,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. Podle informací od vedení Charkova tramvaje poslouží zejména v běžném provozu s cestujícími, případně budou využity na náhradní díly. Pokud bude chtít město tramvaje provozovat, musí nejprve v dílnách upravit šíři rozchodu kol, která je v ČR a na Ukrajině rozdílná (v ČR 1435 mm, na Ukrajině 1520 mm).

Nové stejnokroje pro dámy a pány obsahují řadu sezónních součástí, barevných i materiálových variant, některé jsou určeny pro běžné nošení, jiné pro slavnostnější události. Na rozdíl od stávajících jsou barevně variabilnější a zahrnují i barvu ivory a více červené a světle modré. Vybraný finální design, praktičnost střihů a materiály, bude během následujícího roku testovat padesát zaměstnanců.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) si na základě soutěže na nové stejnokroje vybral finální design uniforem, který zpracovala Lenka Bernardes da Silva a společnost Bernardes Fashion. Padesát zaměstnanců DPP reprezentujících nejtypičtější provozní profese začalo v těchto dnech zkušební sady nových uniforem testovat v běžném provozu. Zátěží projdou všechny součásti uniforem určené pro různá roční období do konce září 2025. Po zapracování připomínek, přípravě finální střihové a technické specifikace DPP v roce 2026 vyhlásí na nákup nových uniforem veřejnou zakázku. Nové uniformy DPP mají celkem 22 součástí ve verzi pro dámy a 20 pro pány včetně barevných variant. Základní barvou nové kolekce zůstává tmavě modrá. Zcela novým prvkem je použití barvy ivory (smetanová) pro košile s dlouhým či krátkým rukávem, béžové pro polotrika, a dále červené barvy pro základní uniformní součásti jako jsou dámská i pánská polotrika, dámské vesty, pulovry, čepice a šály. Návrháři také rozšířili portfolio uniformních součástí v bledě modré barvě o vesty a pulovry pro pány, které kontrastují s červenými verzemi určenými pro dámy. V neposlední řadě došlo v nové kolekci k potlačení bílé barvy, která zůstává pouze u košil s nárameníky pro dispečery/-ky a informátory/-ky v dopravě. Na rozdíl od stávajících, jejichž základní podoba pochází z roku 1995 a používají se pouze bílá, tmavě a světle modrá barva, jsou nové variabilnější. Používá se i více korporátní červené, která se doposud objevuje pouze v logu DPP. O soutěži na nové uniformy DPP Do veřejné soutěže na nové uniformy DPP vypsanou v březnu 2022 se přihlásilo šest uchazečů, kteří předložili své grafické návrhy. Porota je vyhodnotila a vybrala z nich tři finalisty: společnosti RUTEX CZ a Bernardes Fashion, a Česlava Jaroše (autor stejnokrojů pro řidiče a průvodčí ikonické tramvaje T3 Coupé). Při hodnocení návrhů DPP spolupracoval s řadou odborníků, například Theodorem Pištěkem, uznávaným kostýmním výtvarníkem, scénografem, malířem, autorem uniforem Hradní stráže a držitelem Oscara za kostýmy k filmu Amadeus nebo profesorem Josefem Ťapťuchem, oděvním a textilním designérem, návrhářem a pedagogem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Po vypracování finální kolekce nových uniforem DPP letos vysoutěžil výrobce 50 testovacích sad. Během testování budou zaměstnanci k jednotlivým uniformním součástem průběžně předávat své připomínky, které bude DPP ve spolupráci s autorkou finální designu průběžně vypořádávat. DPP po úpravě střihu nebo materiálu konkrétní uniformní součásti nechá díl opět vyrobit, aby jej mohl v běžném provozu dále testovat.

Cena českého internetu oceňuje nejoblíbenější a nejzajímavější projekty a služby za každý rok. Letos nominovala odborná porota do kategorie Projet roku "Nový vyhledávač a aplikaci PID Lítačka".

Aplikace PID Lítačka je pro cestování v Praze a Středočeském kraji nepostradatelným nástrojem, denně ji využívají stovky tisíc lidí. Nový vyhledávač představil Operátor ICT v květnu 2024 . Nabízí kromě vyhledání trasy veřejnou dopravou, autem nebo na kole, i kombinaci všech těchto druhů dopravy v rámci jedné trasy. Chcete-li jet autem, zaparkovat a dále pak pokračovat MHD, aplikace najde trasu a navede na vhodné parkoviště. V červnu pak byla do PID Lítačky integrována i aktuální poloha spojů , cestující tak v mobilu vidí případné zpoždění svého spoje. Dosud zajišťovala provoz a rozvoj PID Lítačky společnost CHAPS. V létě 2024 získala na základě výběrového řízení pětiletou smlouvu na podporu a rozvoj firma GLOBDATA. Výpočty nad jízdními řády dál poskytuje CHAPS. O vítězi v kategorii Projekt roku nerozhoduje veřejnost, ale odborná porota složená z významných osobností podnikatelského, mediálního a internetového světa vybrané pořadatelem - serverem Lupa.cz.

V Indonésii a Malajsii se připravuje autonomní rychlá doprava (ATR) s vozidly vyrobenými čínskou skupinou CRRC. Chytré vozy s gumovými koly používají senzory LiDAR a technologii „virtual rail follow control“ k jízdě po předem definované trajektorii. Kombinací funkcí z autobusů a tramvají se tak CRRC snaží nabídnout pohodlnou možnost veřejné dopravy. Díky využití vodíkového pohonu má mít vozidlo delší dojezd, lepší ekologické vlastnosti a přepraví větší počet lidí. Na rozdíl od tramvají, vozidla ART nemají ocelová kola ani koleje, systém je tak levnější a rychlejší na implementaci ve srovnání s kolejovým systémem.

Rychlá autonomní tranzitní vozidla nedávno zahájila zkušební jízdy v Nusantaře, novém hlavním městě Indonésie. Tento přepravní systém vyvinutý společností China North Industries Group Corporation Limited a CRRC Corporation Ltd. je založen na "virtuálních kolejích". S maximální rychlostí 70 km/hod. je navržen pro jízdu na vyvýšených plochách s ostrými zatáčkami. S pohonem na elektrické batarie nebo energií z vodíku se očekává, že jeho nulové emise uhlíku pomohou zmírnit znečištění životního prostředí v Nusantaře. V srpnu měl zkušební jízdu v novém vozidle dosavadní prezident Indonesie Joko Widodo. Podle něho při srovnání nákladů mezi ART a tradičními železničními systémy vychází systém ART výrazně levněji. "Autonomní tranzit je skutečně levnější, protože je bez kolejnic, pomocí magnetů. Cena za jednotku pro tři vozy činí přibližně 74 miliard rupií (přibližně 4,7 milionu amerických dolarů)." Ve srovnání s náklady na Mass Rapid Transit (metro nebo trasa vedená většinou tunely) a Light Rail Transit (lehká železnice). Věří, že ART by mohlo poskytnout udržitelnější a nákladově efektivnější alternativu k tradičním železničním systémům v Indonésii, zejména ve městech. První dvě vodíková vozidla pro autonomní rychlý transit vyjely z výrobní linky v Číně také pro projekt systému městské dopravy Kuching (KUTS) v Malajsii a budou dodány do Kuchingu, hlavního města státu Sarawak na ostrově Borneo, do konce roku. Celkem má v etapách dorazit 38 vodíkových vozidel ART, pět bude dodáno kompletně sestavených, zatímco zbytek bude připraven dorazit jako polosestavené jednotky v příštích několika letech. Stát plánuje pro pohon využívat zelený vodík. Vozidlo CRRC o délce 30 metrů se skládá ze tří konstrukčně nezávislých modulů a nabízí maximální kapacitu 280 cestujících, maximální rychlost jízdy 70 kilometrů za hodinu a spotřebu energie 3-4 kilowatthodiny na kilometr. Vodíková vozidla využívají lehčí konstrukci, která výrazně snižuje hmotnost o 2,5 tuny a činí je energeticky účinnější. Na rozdíl od tradičních městských železničních tranzitních systémů, jako jsou vlaky metra a tramvaje, nový městský chytrý rychlý "vlak" používá gumová kola namísto ocelových. Položením vodících linií nebo zapuštěním magnetických bodů na stávající silnice se využívá technologie „optického rozpoznávání“ nebo „indukce permanentním magnetem“ k vnímání a předpovídání trajektorie jízdy pro sledování navigace. Není tedy potřeba klást fyzické koleje a stávající zdroje městských komunikací lze využít efektivněji, takže poskytuje nové, zelené a chytré řešení pro městskou dopravu. Vozidla ART v současnosti fungují v poloautomatickém režimu, který vyžaduje, aby řidič prováděl úkoly, jako je zrychlování a brzdění.

Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) vydala aktualizovaného průvodce o automobilovém průmyslu v Evropě. Zaměřuje se na nejdůležitější data a je nově doplněn o nové kapitoly o elektrických vozidlech. Vydání 2024-25 uvádí nejnovější údaje o zaměstnanosti, výrobě a prodeji, obchodních tocích, vozidlech na silnicích, bezpečnosti silničního provozu, dopadu na životní prostředí, inovace a zdanění, a je tak příručkou pro každého zájemce o automobilový sektor a související EU politiky.

Nejnovější vydání potvrzuje stálé globální vedení v oblasti výzkumu a vývoje v automobilovém průmyslu v oblasti investice do výzkumu a vývoje navzdory pokračující nejistotě v regulačním a geopolitickém prostředí. Automobilový průmysl je s 73 miliardami eur investic do výzkumu a vývoje vynaloženými v roce 2023 v čele. To je o 14 miliard více než v předchozím roce. Výroba aut v EU v roce 2023 vyskočila na téměř 15 milionů vozidel – téměř o dva miliony více než předchozí rok. Oživila se také výroba užitkových vozidel, o výrazných 20 %. I když objemy pro všechny kategorie vozidel zůstávají nižší než před pandemií, jde o nejrychlejší růst za poslední desetiletí. Prodej automobilů s bateriově-elektrickým pohonem se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Registrace elektrických dodávek a nákladních automobilů je téměř čtyřnásobný. Elektrické autobusy více než zdvojnásobily svůj podíl ve stejném období. EU si také opět zachovala své nejlepší místo pro nejlepší rekord v oblasti bezpečnosti silničního provozu na celém světě, přičemž úmrtí na silnici se ve srovnání s poslední zprávou klesaly. Průměrný počet úmrtí na silnici EU se od roku 2012 propadl asi o čtvrtinu. Celkově vydání ACEA kapesního průvodce 2024-25 poskytuje různý obraz evropského automobilového průmyslu, který potvrzuje pokrok, ale také výzvy. Průvodce 2022-23 .

Město Dakar v Senegalu uvedlo na konci července 2024 plně do provozu 18,3 km dlouhý plně elektrický systém Bus Rapid Transit (BRT), první na africkém kontinentu. 144 kloubových elektrických autobusů dodaných čínskou CRRC Corporation Limited přepraví denně mezi autobusovým nádražím Petersen na Dakarské plošině v centru města s prefekturou Guédiawaye na severním předměstí mezi 23 moderními stanicemi 300 000 cestujících a zkrátí současnou dobu jízdy na polovinu. Vůbec poprvé mohou obyvatelé využívat cyklostezky podél trasy.

Zajímavým aspektem BRT systému v Dakaru je přechod na plně elektrické autobusy využívající obnovitelnou solární energii. Elektrické autobusy CRRC jsou vyvinuty speciálně pro tento projekt. Karoserie a systém autobusu jsou vysoce odolné proti korozi, splňují náročné klimatické podmínky pro prach a sůl. Jsou vybaveny robustní baterií s kapacitou 560 kWh. Při výkonu 120 kW potřebují k plnému nabití přibližně šest hodin. Ujet mají 250 km. Pro implementaci systému nabíjení byla vybrána německá společnost CarMedialab (součást skupiny INIT). Každý kloubový 18 metrů dlouhý autobus s kapacitou 150 cestujících, z toho 55 sedadel, je vybaven klimatizací, USB zásuvkami, Wi-Fi a je přístupný osobám se sníženou pohyblivostí. Dakar je jedním z nejrychleji rostoucích měst v Africe, s téměř 4 miliony obyvatel soustřeďuje téměř čtvrtinu senegalské populace. V roce 2040 se očekává růst na 7 milionů. Jednou z hlavních výzev jsou dopravní zácpy. Systém BRT by měl ovlivnit obyvatele, aby se přesunuli ze soukromých aut do autobusů, v konečném důsledku to má vést se snížení počtu atu na silnici a zrychlení dopravy. BRT využívá vyhrazené pruhy pouze pro autobusy, pevné trasy a zastávky, jednoduché jízdní řády, elektronické jízdenky a pohodlnou a bezpečnou jízdu až pro 320 000 denně dojíždějících. Významné zlepšení dostupnosti zaměstnání, zdravotnictví a vzdělávání se očekává hlavně pro lidi s nízkými příjmy. Typická cesta z periferie města do centrální obchodní čtvrti dříve trvala přibližně 90 minut nebo více. S BRT se cestovní doba zkrátila na pouze 45 minut. V posledních letech se městská organizace Conseil Exécutif des Transports Urbains de Dakar (CETUD) snaží řešit klesající kvalitu služeb veřejné dopravy. Pro plánování a realizaci rychlé autobusové dopravy se vláda Senegalu inspirovala zkušenostmi ITDP (globální organizace Institute for Transportation and Development Policy) a města Bogoty. Dakar je pravděpodobně prvním městem v africkém regionu, které do obnovy vozového parku autobusů zapojilo soukromý sektor. Vybudování Dakar BRT financovaly Světová banka a Evropská investiční banka. Vozový park autobusů financoval, nakoupil a provozuje soukromý sektor prostřednictvím 15leté koncesní smlouvy podepsané v roce 2021. Partnerem soukromého sektoru je Dakar Mobilité, která dohlíží na nákup autobusů, údržbu a provoz BRT, (vlastněná Meridiam a Fonds d' Investissement du Sénégal, Senegalský investiční fond (FONSIS) mají smlouvu o podílu 70/30). Celková investice soukromého sektoru činí 144 milionů USD, přičemž dalších 22 milionů USD financuje Agentura Světové banky pro mnohostranné investiční záruky (MIGA). Projekt Dakar BRT zahrnuje provoz a údržbu nové bezemisní sítě veřejné dopravy po dobu 15 let. Zavedení BRT v Senegalu má snížit emise a uhlíkovou stopu spojenou s dopravou v Dakaru a vyhnout se tak odhadem 59 000 tunám emisí CO2 ročně. V Dakaru jsou látky znečisťující ovzduší sedmkrát vyšší než je doporučená úroveň a hlavním přispivatelem je doprava. Světová banka očekává s BRT snížení emisí skleníkových plynů za 30 let o 1,2 milionu tun, což je zhruba ekvivalent vyřazení 260 000 aut ze silnic. Dopravní výzvy Dakaru mají mnoho společného s jinými městy v Africe. Zkušenosti a ponaučení jsou důležité jako vzor ke zlepšení dopravních systémů v regionu i na celém světě. Systémy BRT se díky úrovní kapacity a výkonu blíží metru nebo lehké železnici. Vybudování BRT se považuje za mnohem levnější a rychlejší a je tak atraktivní pro města, která chtějí vyvinout vysoce kvalitní hromadnou dopravu v omezeném čase nebo zdroji. Světová banka a IFC mají zkušenosti se zaváděním rychlého autobusového systému z více než 20 projektů v 15 městech. S BRT linkami se mění celá komunální dopravní síť RTC, úpravy se týkaly dalších dopravců AFTU GIE a Dakar Dem Dikk . Obě společnosti budou také obnovovat flotily za nízkoemisní. Dakar v červnu převzal také nízkoemisní automobily pro taxislužby. 500 vozů jezdí na ekologický zemní plyn.

Po 18 letech vyjedou v neděli 25. srpna 2024 naposledy v rámci historických jízd do provozu autobusy Karosa B 951E, které jsou zároveň posledním provozovaným typem vozidel „se schody“ v městské hromadné dopravě v Pardubicích a zřejmě i v celé republice. Jízdní řády historických linek a plán fotojízdy.

„Rozloučení se schody“ bude probíhat v neděli 25. srpna v odpoledních hodinách. Na mimořádných spojích linek 22 a 28 budou nasazeny dva autobusy Karosa B 951E, na lince 2 je navíc doplní historický trolejbus Škoda 14Tr. Linka 22 povede po okružní trase mezi zastávkami Závodu míru - Masarykovo nám. - Náměstí Republiky - Nemošice, odjezd ve 13:00, 14:00, 15:00 a v 16:00 hodin. Linka 28 se vydá ještě do Sezemic, vyjíždí ze zastávky Závodu míru ve 12:50, 13:50, 14:50 a 15:50 hodin. Trolejbus Škoda 14 Tr (1989) pojede částečně po trase linky 2 Polabiny, Sluneční, přes Stavařov, Náměstí Republiky, Nemocnice a Zámeček ve 13:10, 14:10, 15:10 a 16:10 hodin. Na historických linkách neplatí standardní jízdné. Bližší informace na webu dopravního podniku . Rozlučkové fotojízdy s autobusy ev. č. 59 a ev. č. 61 začínají v 17:30 hod. v zastávce Hlavní nádraží (jízdné: 100 Kč, zlevněné 50 Kč platí v obou vozech celou dobu). Fotografování na zastávkách níže případně i na dalších místech. Dopravní podnik města Pardubic pořídil v roce 2006 a 2007 celkem 10 autobusů Karosa B 951E a čtyři tyto městské autobusy jako poslední město v České republice nasazoval na pravidelné linky. Jak uvádí Československý Dopravák , jejich éra tak končí, nejen v Pardubicích. Pokud jste obdivovatelé těchto autobusů vyráběných ve Vysokém Mýtě, můžete si naplánovat výlet na Českolipsko. 7. září na letišti Hradčany v Ralsku můžete vidět desítky unikátních vozů KAROSA i jiných veteránů.

Elektrifikace se nevyhnula ani žlutým autobusům Dresdner Verkehrsbetriebe, již dva roky jezdí na dvou linkách kloubové a sólo autobusy eCitaro. Zatímco tento milník je rok 2022, vůbec první státní autobusová linka v Drážďanech jezdila v roce 1914 z Neustadter Bahnhof přes Altmarkt a Hauptbahnhof do Nuremberg Straße.

Během první světové války musely vozy sloužit na frontě. Ve 20. letech 20. století byly v městském provozu obnoveny. Rozvoj zažil provoz se zavedením příměstských autobusů v Drážďanech od roku 1947 do roku 1975. V průběhu let došlo k modernizaci vozového parku, vzniku nových tras a zlepšení technologie. Největším dodavatelem autobusů do Dresdner Verkehrsbetriebe (DVB) je už více než 30 let Daimler. Před 34 lety šlo o první městský autobus O 405 N. Dnes všechny vozy spojuje jen žlutá barva, technologie je zcela nová. Po dieselových vozech se v současné době dopravce zaměřuje na elektrické autobusy . V létě v roce 2022 přidal DVB do vozového parku 20 elektrických autobusů dodaných tehdejší společností EvoBus , dnes Daimler Buses. V provozu tak má 18 kloubových autobusů eCitaro a 2 standardní eCitaro. Po dvou letech bilancuje jejich provoz, a vychází pozitivně. 7. srpna 2024 ujely všechny dohromady tři miliony kilometrů. To je ekvivalent 75 kol okolo rovníku. A podle DVB bez vážnějších nehod. Autobusy se spalovacími motory by spálily téměř 1,5 milionu litrů nafty a do ovzduší uvolnily přes 3 500 tun CO2. Na pohon elektrobusů využívá dopravní podnik 100 procent ekoelektřiny z obnovitelných energií, aby při výrobě elektřiny nevznikly žádné skleníkové plyny. Denní kapacita autobusů je ve všední dny cca 4 500 kilometrů (na lince 68). 640 kilometrů (na lince 81) 13 z 20 e-busů má najeto více než 150 000 kilometrů, jeden již překročí 170 000. Když je baterie plně nabitá, ujedou vozidla až 170 kilometrů místo 120 garantovaných výrobcem. Drážďanské elektrické autobusy se nabíjí prostřednictvím pantografů. O této technologii uvažuje také Berlín, kde se většina autobusů zatím nabíjí výhradně přes "zástrčky". Berlin Verkehsbetriebe (BVG) proto testoval jeden z drážďanských eCitaro. Naopak do Drážďan půjčil jeden ze svých elektrických autobusů Ebusco.