Alternativy pohonu autobusů jsou námětem nejen letoška, kdy se jim věnoval i BUS Portál. V květnu byl například uveřejněn materiál
Alternativy pohonu autobusů jsou námětem nejen letoška, kdy se jim věnoval i BUS Portál. V květnu byl například uveřejněn materiál
Alternativy pohonu autobusů jsou námětem nejen letoška, kdy se jim věnoval i BUS Portál. Pohon na zemní plyn se stal jednou z možností do budoucna, ostatně velký dopravce na severu Čech ČSAD BUS Ústí nad Labem se této alternativě věnuje i ve své dceřiné společnosti NORDlogistic. Proto BUS Portál zaujal materiál v Dopraváku o konci autobusů na zemní plyn v Uherském Hradišti. Dopravák jako mediální partner BUS Portálu umožňuje uveřejňování vybraných materiálů na našem webu. Zpovídaný generální ředitel společnosti ČSAD Uherské Hradiště Radislav Kusák pro nás autorizoval zkrácenou verzi materiálu.
"Naše společnost začala s provozem autobusů na zemní plyn v roce 1993 především se záměrem snížit náklady na dopravu - tehdy byl zemní plyn podtatně levnější než nafta. Také se předpokládala nižší spotřeba plynu a nezanedbatelná byla snaha udělat něco pro ekologii v Uherském Hradišti. V té době začínala platit norma EURO I, takže stávající autobusy většinou nesplňovaly žádné ekologické normy, " přibližuje předpoklady zavádění plynových autobusů Radislav Kusák. Vývoj šel však podstatně rychleji a výsledky provozu takto vybavených vozidel neodpovídaly předpokladům. "Vývoj motorů na zemní plyn probíhal za provozu, autobusy byly poruchovější než naftové srovnatelného stáří. Spotřeba plynu byla o 20 % vyšší proti předpokladům a jeho cena rostla rchleji než cena nafty. Tím se provozní náklady na plynové a naftové autobusy postupně srovnaly. V době největší "slávy" plynových autobusů v letech 2001-2002 jsme u nás provozovali dvacet jedna těchto vozidel. Během celého období provozování plynových autobusů jsme ani my ani ostatní zájemci nemohli dosáhnout u Karosy, aby zařadila autobus na plyn do výroby. Přestavba běžného nového naftového autobusu přináší samozřejmě i z garančních důvodů komplikace, " pokračuje Radislav Kusák. V současnosti jsou na trhu k dispozici dva typy autobusů s pohonem na zemní plyn. "Je to Městský autobus Karosa-Renault Citybus CNG - asi o milion dražší než týž na naftu - a Ekobus firmy NORDlogistic na bázi autobusů SOR s cenovým rozdílem ještě markantnějším. Cena spolu s dosavadními zkušenostmi z provozu hrála podstatnou roli při dalším rozhodování. Nezanedbatelná je i naše závislost na plničce plynu v Uherském Hradišti, která nám nepatří a na jejíž cenové politice jsme závislí," vysvětluje důvody rozhodnutí firmy její generální ředitel.
ČSAD Uherské Hradiště se jako průkopník plynofikace veřejné dopravy nezříká tohoto pohonu lehce. Obměnu řešili jednak vyšším nákupem nových naftových autobusů , samozřejmě s nízkou spotřebou a splňující normu EURO III a přestavbou části plynových autobusů zpět na naftu - i přes výhodné podmínky je problematické tyto autobusy prodat.
"I vzhledem ke zkušenostem, které jsme s plynovým pohonem nabyli, nepovažujeme ukončení provozu plynových autobusů za definitivní. Jakmile bude na trhu autobus srovnatelný s naftovým jak cenovými, tak provozními náklady, můžeme se k jejich provozu vrátit. Bude třeba ale také vyjasnit účast a garance státu na provozování těchto ekologických vozidel, " uzavírá Radislav Kusák.
(dabra)
"Naše společnost začala s provozem autobusů na zemní plyn v roce 1993 především se záměrem snížit náklady na dopravu - tehdy byl zemní plyn podtatně levnější než nafta. Také se předpokládala nižší spotřeba plynu a nezanedbatelná byla snaha udělat něco pro ekologii v Uherském Hradišti. V té době začínala platit norma EURO I, takže stávající autobusy většinou nesplňovaly žádné ekologické normy, " přibližuje předpoklady zavádění plynových autobusů Radislav Kusák. Vývoj šel však podstatně rychleji a výsledky provozu takto vybavených vozidel neodpovídaly předpokladům. "Vývoj motorů na zemní plyn probíhal za provozu, autobusy byly poruchovější než naftové srovnatelného stáří. Spotřeba plynu byla o 20 % vyšší proti předpokladům a jeho cena rostla rchleji než cena nafty. Tím se provozní náklady na plynové a naftové autobusy postupně srovnaly. V době největší "slávy" plynových autobusů v letech 2001-2002 jsme u nás provozovali dvacet jedna těchto vozidel. Během celého období provozování plynových autobusů jsme ani my ani ostatní zájemci nemohli dosáhnout u Karosy, aby zařadila autobus na plyn do výroby. Přestavba běžného nového naftového autobusu přináší samozřejmě i z garančních důvodů komplikace, " pokračuje Radislav Kusák. V současnosti jsou na trhu k dispozici dva typy autobusů s pohonem na zemní plyn. "Je to Městský autobus Karosa-Renault Citybus CNG - asi o milion dražší než týž na naftu - a Ekobus firmy NORDlogistic na bázi autobusů SOR s cenovým rozdílem ještě markantnějším. Cena spolu s dosavadními zkušenostmi z provozu hrála podstatnou roli při dalším rozhodování. Nezanedbatelná je i naše závislost na plničce plynu v Uherském Hradišti, která nám nepatří a na jejíž cenové politice jsme závislí," vysvětluje důvody rozhodnutí firmy její generální ředitel.
ČSAD Uherské Hradiště se jako průkopník plynofikace veřejné dopravy nezříká tohoto pohonu lehce. Obměnu řešili jednak vyšším nákupem nových naftových autobusů , samozřejmě s nízkou spotřebou a splňující normu EURO III a přestavbou části plynových autobusů zpět na naftu - i přes výhodné podmínky je problematické tyto autobusy prodat.
"I vzhledem ke zkušenostem, které jsme s plynovým pohonem nabyli, nepovažujeme ukončení provozu plynových autobusů za definitivní. Jakmile bude na trhu autobus srovnatelný s naftovým jak cenovými, tak provozními náklady, můžeme se k jejich provozu vrátit. Bude třeba ale také vyjasnit účast a garance státu na provozování těchto ekologických vozidel, " uzavírá Radislav Kusák.
(dabra)