Redakce BUSportálu se účastnila dne, kdy se konal mezinárodní workshop k rozvoji trolejbusových systémů. Světová organizace pro veřejnou dopravu UITP působí v 15 zemích a má 2900 členů. Setkání pracovní sekce s trolejbusovou tématikou v Brně bylo už šesté - po Bělehradě, Moskvě, Cagliari, Salzburgu a Solingenu. Členem UITP je i Dopravní podnik města Brna, který setkání realizoval poprvé v České republice.

www.uitp.com www.trolleymotion.com www.dpmb.cz

Trolejbusová doprava je v současném kontextu hledání čistých a alternativních technologií v dopravě zároveň moderní i tradiční. Vždyť první trolejbus postavil Werner von Siemens v roce 1882. Od třicátých let dvacátého století se stává běžným celosvětovým dopravním systémem se zajištěnou technologií. V současnosti přes ústup trolejbusů v sedmdesátých létech je provozováno na 40 tisíc vozidel v asi 370 městech celého světa. Dochází k obnově trolejbusových systémů (Řím) i jejich rozvoji ve stávajících destinacích. Pozice trolejbusů je však leckde ohrožena - např. v Innsbrucku byl zastaven jejich provoz ve prospěch nástupu tramvají, tento záměr se však neuskutečňuje a tak trolejbusová síť v majetku města snad má ještě šanci. V blízkém okolí můžeme sledovat vývoj okolo trolejbusové dopravy zastavené k 31.12.2005 v Banské Bystrici. Snad největší světový trolejbusový provoz je v Moskvě, kde jezdí v současnosti 1600 trolejbusů. V České republice je největším trolejbusovým městem Brno se 150 vozidly.

Problémy kolem trolejbusů jsou především ekonomické. Přestože investice do trolejbusových systémů představují jen 10 až 15 % v poměru k rychlodrážním tramvajím, jejich pozice vzhledem k autobusům je těžší. Trolejbus má vyšší pořizovací cenu (ovšem vyšší životnost) než autobus. Provozní náklady BUSportálu provozovatelé českých trolejbusů (samotných vozidel) stanovili na srovnatelné s autobusy, navíc jsou tu však náklady na síť. Proto není snadné rozhodovat se pro trolejbusy jako v Banské Bystrici, kde navíc minulý dopravce náklady na trolejbusovou dopravu vyčíslil zastupitelstvu ve velmi nepříznivém poměru k autobusové dopravě. Nicméně, pokud zastupitelstvo finance nalezne a uvolní, není ani v Banské Bystrici ještě vše ztraceno.

Tvrdým konkurentem trolejbusů se stávají v současnosti autobusy na CNG. Na druhé straně se moderní systémy původně adresované autobusům - Bus Rapid Transit (BRT) stávají další možností uplatnění i pro trolejbusy. Ke zkušenostem s BRT zejména v latinské Americe a zajímavému španělskému projektu se vrátíme. Jako velmi zajímavá cesta se jeví využití tzv. superkapacitorů - rychle se nabíjecích shromažďovacích jednotek pro elektrickou energii, které zajišťují dojezd bez trolejového vedení až 5 km. Technologie, která by umožnila nabití vozidla při nástupu a výstupu cestujících, by mohla zcela eliminovat trolejová vedení a trolejbus by se změnil v podstatě na elektrobus, provozovatelný ovšem jen v dosahu nabíjecích stanic. Zajímavý je také status trolejbusu, který je v některých zemích legislativně chápán jako drážní vozidlo a jinde zase jako silniční. Doba toto dělení však předběhla - důkazem jsou trolejbusy zajištující dieselovými agregáty dopravní obslužnost např. na trasách z klasických konečných do blízkých vesnic či nákupních center a prohánějící se po silnících jako jakési hybridní vozidlo bez registrační značky, resp. SPZ (zejména v zemích bývalého Rakouska - Uherska).

BUSportál děkuje Dopravnímu podniku města Brna za pozvání na workshop stejně tak jako Constantinu Dellisovi s UITP za zprostředkování návštěvy. Získané materiály a podněty budeme postupě uveřejňovat.

---

BUSportál má trolejbusy rád (stačí ve vyhledání zadat "trolejbus") a považuje je za silniční vozidla. Publikovali jsme mj.:

Co je to trolejbus?

Slavnostní předání 30. nízkopodlažního trolejbusu cestujícím v Ostravě.

Ještě ze Škody Electric. Další zajímavosti nejen o plzeňských trolejbusech.

GANZ-ŠKODA získala svoji první zakázku v oblasti trolejbusů.

ŠKODA ELECTRIC získala zakázku na dodávku trolejbusů do Brna.

Trolejbus - dobrá alternativa pro městskou dopravu.