Ve znamení usměvavého delfína

Z materiálu jsme vybrali pouze tento odstavec, protože autobus pro příměstský provoz, nižší než Crossway, citelně v nabídce Iveco CR chybí. Přestože mnoho dopravců vozidlo již vidělo při představení v úzkém kruhu, české veřejnosti představen nebyl. Ta si musí počkat na premiéru ve Finsku, po které lze předpokládat v co nejkratší době i premiéru v tuzemsku. Celý článek si přečtete v časopisu Technik.

Nové koncepty, maximální bezpečnost, vyšší komfort

I do budoucnosti chystá Iveco ve Vysokém Mýtě další novinky. Ty se však oficiálně představí až na nadcházejícím kongresu UITP v Helsinkách (květen 2007), kde chce firma předvést tzv. low entry model. To je koncept, který lze charakterizovat jako napůl standardní, napůl nízkopodlažní autobus, tzn. nízkopodlažní v přední části až po zadní sloupek dveří, a tam nabízí prostor pro osoby handicapované nebo se sníženou pohyblivostí, což vůbec nemusí být jen vozíčkáři, ale třeba stará paní, maminka s kočárkem, člověk s nákupem...I to je v danou chvíli člověk v kategorii „s omezenou pohyblivostí“. „Low entry řeší příznivým způsobem problém relativně vysoké ceny nízkopodlažních vozidel, kde je drahá hlavně motorová část, pro kterou je potřeba speciální náprava, aby nízkopodlažnost byla dosažena i vzadu, zatímco u našich LE vozidel bude použita prakticky standardní zadní část a pro nízkopodlažní vstup upraveny schody v přední sekci. Koncept už samozřejmě není horkou novinkou, už existuje, má ho i naše konkurence, ale my ho chceme nabídnout v dokonalé podobě a kvalitě, připravené speciálně právě pro výrobu těchto typů autobusů“, říká Daniel Patka, generální ředitel Iveco CR.

---

... a ti druzí, aneb autobusy v České republice v poválečné historii

Na konci 40. let lze nalézt na naších silnicích zejména krátké autobusy Praga RN a RND a klasický autobus Škoda 706 RO. Padesátá léta jsou zrodem tradice autobusu Škoda 706 RTO a koncentrace výroby v národním podniku Karosa Vysoké Mýto. Zde se léta vyráběly obrovské objemy autobusů, dodávané nejen na trh RVHP. Nové otevřené podmínky po roce 1989 postavily Karosu před nové možnosti, ale i konkurenci – včetně domácí.

Zatímco část autobusových konstruktérů a obchodníků ve Vysokém Mýtě se dala cestou začlenění do silné nadnárodní skupiny, druzí se v nedalekém SORu v Libchavech pustili nelehkou cestou vybudování zcela nového závodu. Je sympatické, že se v současnosti velice daří oběma výrobcům a autobusová výroba momentálně zachraňuje čest a slávu výroby velkých užitkových vozidel v Česku. Shodou okolností jsou ve vozidlech obou společností italské motory Iveco, které zaručují sledování nejnovějších trendů a dodržování nejpřísnějších emisních limitů. Obě společnosti se také hlásí k alternativnímu pohonu CNG, kde v případě plánované státní podpory lze očekávat zvýšení počtu vozidel spolu s vybudováním příslušné infrastruktury. A právě hlavně na zemní plyn a jeho masivní podporu sází třetí začínající autobusový výrobce, třebíčská společnost TEDOM. Ta jediná dává do svých autobusů český motor, licencí získala zase italskou karosérii. Masivním rozvojem výroby autobusů se ČR pomalu zařazuje po bok ostatních autobusových velmocí - nejen tradiční Skandinávii, Německu a Nizozemí, ale i Polsku, Španělsku a Turecku.

Perspektiva autobusové dopravy

Autobusová doprava s novými emisními limity ztrácí svůj základní handicap znečišťovatele. Tam, kde nebude existovat opravdu atraktivní alternativa železnice, metra či tramvaje, je autobus ve velké výhodě. Je ekologický, a to jak s CNG, tak dieselovým, případně hybridním a vodíkovým pohonem. Je operativní a k nasazení stačí nepatrné úpravy infrastruktury. Tam, kde jsou pro to podmínky, lze nasadit i BRT systémy, které s daleko nižšími náklady na vyhrazených drahách s vysokokapacitními vozy všech rozhodujících výrobců autobusů nabízejí alternativu k rychlodrahám i metru. Masivně se tyto systémy nasazují zejména v Latinské Americe, ale i v Evropě - Švédsku, Nizozemí, Británii a Francii.

SOR – od zemědělství k dopravní technice

SOR Libchavy, druhý největší český výrobce autobusů, nabízí nejrozsáhlejší sortiment autobusů od městských po zájezdové. SOR Libchavy, nacházející se v blízkosti města Ústí nad Orlicí, je firmou s tradicí strojírenské výroby. Do roku 1990 zde probíhala výroba zemědělské techniky a řady dalších strojů. »Sdružení opravárenství a rozvoje«, to je původní význam značky SOR. V roce 1991 byla privatizací s přímým prodejem založena společnost SOR Libchavy, spol. s r.o. a došlo ke změně orientace výrobního programu směrem k dopravní a stavební technice.

V roce 2006 společnost vyrobila rekordních 410 autobusů s cca 400 zaměstnanci a obratem půldruhé miliardy korun. Vstup společnosti J & T přinesl velké investice do nových prostor s lakovnou, obráběcími centry a přípravnami. Jen bezemisní spalovna odpadů stála 10 milionů korun. Investice budou pokračovat vytvořením centra poprodejních služeb a servisních služeb, centrálního skladu, školicího centra ...

Filozofií společnosti je stále vstřícná cenová politika a kontakt a spolupráce se zákazníky. Narozdíl od vysokomýtské Karosy, která se v rámci skupiny Irisbus ostře specializuje na omezený sortiment linkových autobusů ve velkých objemech, vyrábí se v Libchavech celé spektrum autobusů - nově plně nízkopodlažní (sériová výroba je plánovaná od druhé poloviny roku 2007), tradičně seminízkopodlažní i klasické různých délek a výbavy podle přání dopravce. Pokud přijde nějaký inspirativní impuls pro nový typ vozidla, je konstrukce schopna připravit návrhy pro výrobu prototypu během několika měsíců. Zákazníky společnosti kromě Česka a Slovenska jsou především srbští, ruští, pobaltští a moldavští dopravci. Tradičním partnerem SORu je Belgie, v minulém roce SOR vystavoval i na belgickém veletrhu BUSWORLD. Na Sibiři se osvědčují autobusy v úpravě Arktik. V CNG verzi autobusy vybavuje motorem a zásobníky plynu EKOBUS, oprávněný je odhad přenesení i této výroby letos do Libchav. Licenční »sorky« se navíc vyrábějí v Maďarsku (Kravtex) a Polsku (Solbus) v celkovém objemu dalších cca 650 vozidel.

Argumentem pro autobusy SOR je především jejich nízká hmotnost a tím i ekonomika spotřeby. Rozdíl 2 tun hmotnosti u vozidla může znamenat minimální rozdíl alespoň 12 % ve spotřebě pohonných hmot. I proto není vyrovnána silueta střechy seminízkopodlažních autobusů - vyrovnání by zvýšilo spotřebu materiálu i hmotnost. Cestující i dopravci si na »hrbaté« autobusy bez problémů zvykli. Méně hmotný autobus má i lehčí motor, převodovku, nápravy i menší kola. Motory Iveco pro SOR italský výrobce vybavuje softwarem přesně podle požadavků společnosti. Posílení Iveco ČR (Karosa) v rámci Irisbus Iveco, přináší SORu výhodu vznikem centrálního skladu Iveco v nedalekém Vysokém Mýtě. Autobusy jsou vyráběny z odolných nerezových, plastových a hliníkových materiálů.

TEDOM – zúročené kogenerační zkušenosti

Autobusový byznys si úspěšný výrobce kogeneračních jednotek na zemní plyn zvolil původně vzhledem k tomu, že hledal umístění kapacity motorárny v Jablonci. Tu TEDOM zakoupil, aby si zajistil bezproblémovou kontinuitu dodávek motorů pro kogenerační jednotky. Ty jsou v současné době tak úspěšné, že původní důvod v podstatě pominul, ale společnost automobilový projekt dále mohutně rozvíjí. TEDOM (Teplo domova) je zkratka vázaná na jednu z úspěšných aktivit společnosti. Společnost Tedom dokončila stavbu závodu na montáž nízkopodlažních autobusů v Třebíči koncem roku 2006 za 150 miliónů korun s poskytnutou investiční pobídkou. Třebíč společnost volila nejen z patriotismu, ale i vzhledem k výhodám plynoucím z příznivých podmínek v třebíčské průmyslové zóně a možnostem v oblasti pracovních sil. Areál má možnosti rozvoje tak, aby v případě potřeby TEDOM mohl kapacitu výroby zdvojnásobit. Autobusy, které společnost zatím vyrobila, jezdí např. v Liberci, Semilech a v Trnavě, jednotlivé vozy jsou zapůjčovány českým a slovenským dopravcům a chystá se i zkušební provoz v Polsku.

Svoji sílu TEDOM vidí zejména ve zdokonaleném CNG motoru 12 l, který je vhodný pro klasické robustní autobusy, zejména v městském provedení. V současnosti je na základě původní italské licence Mauri (Neoplan) nabízen plně nízkopodlažní autobus s úctyhodnými 17 sedadly, přístupnými z nízké podlahy (+4 sklopná).U českého motoru je garance 4x nižších nákladů na náhradní díly. Konstruktéři se nebrání do budoucna i jiným typům autobusů s jinými motory (Cummins ap.) s tím, že chtějí nadále využívat italských designérů. V budoucnu by měla být představena koncepce LOW ENTRY a v delší perspektivě i 15 metrový a článkový autobus.

Montážní závod, kde by se vozidla měla sestavovat z předpřipravených komponent (v závodě nebude např. svařovna), očekává najetí rutinního provozu ve 2. čtvrtletí 2007. V roce 2007 se počítá s cca 50 autobusy s 80 zaměstnanci - poměr by se měl s narůstající výrobou zlepšovat na 300 autobusů s 200 zaměstnanci.