Tentokrát jsme si přivstali, abychom si po předchozím mírně uspěchaném dni ještě trochu prohlédli Luzern, a hned poté vyrazili dále – do Bernu. Hlavní město švýcarské konfederace se rozprostírá okolo malebného údolí řeky Aare. Městskou elektrickou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy (od roku 1940) i tramvaje (od roku 1890). V době naší návštěvy probíhala intenzivní přestavba přednádražního prostoru, proto byl rozsah provozu, především trolejbusů, značně omezen. Ostatně při stavu 25ti trolejbusů by větší rozsah provozu ani zajistit nešel. V provozu byly trolejbusové linky 11/12 ve trase Länggasse – City West – Güterbahnhof a 20 Hauptbahnhof – Wyler. Linka 12, mj. procházející malebným historickým centrem, byla nahrazena autobusy Volvo s pohonem na bioplyn, linky 13 a 14 do západní části města budou nahrazeny tramvajemi. Ve vozovém parku trolejbusů je 20 vozů NAW / Hess / Kiepe BGT-N2, vyrobených v letech 1997 – 2000, a 5 vozů Volvo / R&J / BBC-SAAS z roku 1985. Bernské tramvaje jsou velmi moderní – jezdí zde značné množství nízkopodlažních vozů Combino od firmy Siemens, ale i ostatní tramvaje, které jsme viděli – vozy Vevey/ABB z let 1989/90 – mají již podlahu velmi nízko, takže cestující při nástupu překonávají jen jeden malý schůdek. Kromě klasických městských tramvají do centra (na zastávku Zytglogge) zajíždí i regionální tramvajová linka G, provozovaná firmou RBS. Na ní jezdí odlišný typ tramvají – obousměrné vysokopodlažní vozy, které jsou mj. zvýšeným počtem sedaček přizpůsobeny regionálnímu provozu.

Vozový park bernských autobusů je poměrně pestrý. Nejmodernějšími vozy jsou kloubová Volva 7700 s pohonem na bioplyn. Následují autobusy značek Hess, Van Hool a MAN, vše opět v kloubovém provedení. Sólo vozy představují stará vysokopodlažní Volva B10M. Do systému MHD patří i linky S-Bahnu a regionální autobusy patřící poště i dalším dopravcům. Zde je vhodné zmínit, že bernské hlavní nádraží má jednu zvláštnost – všechna nástupiště jsou v podzemí. Více informací o bernské MHD najdete na www.bernmobil.ch. Při návštěvě Bernu si vyčleňte čas i na historické památky, toto město za to rozhodně stojí. Nejkrásnější část Bernu si prohlédnete, když se ze zastávky Zytglogge vydáte kolem orloje ulicí Kramgasse k medvědímu příkopu (Bärengraben). Úchvatný je ovšem také výhled na hluboké údolí řeky Aare z několika mostů, po nichž se můžete svézt i tramvají. Z Bernu jsme vyrazili směrem k francouzské hranici. Nedaleko od ní, v nadmořské výšce okolo 1000 metrů, se totiž nachází město La Chaux-de-Fonds. Je to druhé švýcarské město, ve kterém jsou provozovány trolejbusy Solaris Trollino 18AC. Ty jsou zde v méně obvyklém dvoumotorovém provedení bez tzv. „věže“ v zadní části, čímž vznikne velké zadní okno a přibudou čtyři místa k sezení. Solarisy zde jezdí i v „krátké“ verzi 12AC a nechybí ani pro Švýcarsko typické kloubové trolejbusy Hess. V provozu jsou trolejbusové linky 1, 2 a 4 a několik linek autobusových. Úderem 19. hodiny končí provoz denních linek MHD. V provozu zůstane pouze linka č. 1, přičemž zbytek města obslouží polookružní linky 52, 53, 54 a 56. Jedná se o jakousi úspornou síť MHD pro večerní období a také pro víkendy. Většinu těchto linek zajišťují autobusy, výjimkou je linka 52, kde jezdí trolejbusy a využívají přitom pomocný bateriový pohon. Provoz trolejbusů byl zahájen v roce 1949, tramvaje jezdily ulicemi města v letech 1895 – 1950. V tomto městě byla nejslabší informovanost cestujících ze všech námi navštívených míst. Veškerý informační systém pro cestující uvnitř vozidel tvořil podsvícený nápis „Zastavíme“. V době naší návštěvy byl z důvodu oprav komunikací rozsah trolejbusové dopravy omezen – kloubové trolejbusy Solaris a Hess jezdily jen na lince 4, linky 1 a 2 byly nahrazeny autobusy. Více informací na www.trn.ch.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí.

Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)