Zatímco ještě v roce 2017 jezdilo v Brně na elektronickou šalinkartu jen necelých 40 tisíc cestujících, v loňském roce to bylo už více než 150 tisíc. „Klasické papírové šalinkarty jsme přestali vydávat loni v lednu. I když jsme se přibližně 10 dní potýkali s nedostatkem anonymních karet, který byl způsoben celosvětovým nedostatkem čipů, problém jsme operativně vyřešili a v následujících měsících jsme nezaznamenali žádné problémy. Cestující se naučili vyřizovat si šalinkarty sami nebo s naší pomocí na předprodejních místech. Tímto rozhodnutím se nám podařilo brněnskou MHD posunout dál a hlavně ušetřit až několik milionů korun ročně,“ zhodnotil generální ředitel DPMB Miloš Havránek.  

DPMB díky elektronickým šalinkartám ušetřil za aktualizaci systému na vydávání papírových předplatních jízdenek, který pocházel z roku 2006, zrušil dvě prodejny, pět předprodejních míst a došlo také ke snížení počtu zaměstnanců o osm.

Přechod na elektronické šalinkarty se v loňském roce týkal téměř 40 tisíc cestujících. Přibližně 30 % z nich potřebovalo pomoc při jejich zřizovaní od pracovníků dopravního podniku. „Nejčastěji se jednalo o kompletní založení uživatelského účtu, jeho ověření a nákup konkrétní jízdenky“, popsal vedoucí tarifního odboru Vít Prýgl.  

I nadále platí, že obyvatelé Brna mohou na roční šalinkartu za splnění daných podmínek získat dotaci ve výši 1425 korun. „Denní jízdné pak vychází na pouhých 9 korun. Naším cílem do budoucna je, aby každý Brňan vlastnil roční předplatní jízdenku. Dá tak najevo sounáležitost s městem Brnem a podpoří rozvoj naší MHD. My mu naopak nabídneme bonusový program, na jehož podobě aktuálně začínáme pracovat,“ prozradil Havránek.

I když počet uživatelů MHD postupně roste, tržby za prodej šalinkaret ještě neodpovídají období před covidem. Zatímco v roce 2019 činily 627 milionů korun, v loňském roce to bylo o téměř 60 milionů méně.