Nový hlas budou technici Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) nahrávat do odbavovacích a informačních systémů tramvají v průběhu nedělní noci. V následujících týdnech bude DPP pokračovat s Janem Vondráčkem v nahrávání provozních hlášení tentokrát pro městské autobusové linky, na kterých by se měly objevit v průběhu letošního jara.

„Profesionální hlas paní Hazdrové, za nímž se skrývá neobyčejně zajímavý příběh statečné ženy, nás provázel při cestování pražskou MHD téměř 30 let. Za její práci pro Prahu a Pražany jí velice děkuji, stejně tak za její pomoc při výběru hlasu jejího nástupce. Bylo mi ctí ji navrhnout na udělení čestného občanství, které si moc zasloužila. Panu Vondráčkovi přeji hodně štěstí při plnění tak zodpovědného úkolu,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Zažil jsem již mnoho různých premiér. Od těch divadelních, filmových, televizních, rozhlasových, hudebních až po vylisované CD nějaké audioknihy. A tohle je vlastně taky taková premiéra. Tentokrát tramvajová. Taková audiokniha, která se mi nejspíš sama vylisuje do hlavy, protože tramvají jezdím téměř denně a tenhle přehrávač asi jen tak vypnout nepůjde. V divadle nebo v kině se to většinou pořádně rozjede až po premiéře. Tady se to bude muset nejdřív rozjet, aby ta premiéra vůbec byla. A pak to bude nejspíš hodně dlouhá jízda. Tak jen doufám, že se ta dlouhohrající deska lidem neomrzí a přijmou ji jako zpěv ptáků na polích, kvákání žabáků u rybníka, či výstražné štěkání sousedovic psa, které už člověk pomalu nevnímá, ale k životu potřebuje. A neptejte se mě, jak dlouho jsem nahrával název zastávky Radhošťská, aby tam bylo všechno a znělo to přirozeně,“ doplňuje Jan Vondráček, herec, dabér a nový hlas autobusů a tramvají Pražské integrované dopravy.

Jan Vondráček se stal novým hlasem autobusů a tramvají Pražské integrované dopravy na základě výsledků hlasování veřejnosti v anketě, kterou loni v květnu a červnu zrealizoval DPP ve spolupráci s hl. m. Prahou, ROPIDem a IDSK. Hlasovalo pro něj 62,15 % z celkem 200 013 respondentů, tj. více než 124 tisíc cestujících. Jeho úkolem je namluvit všechna dopravní a provozní hlášení a názvy autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávek využívaných na městských i příměstských linkách v rámci systému PID včetně tzv. přeshraničních linek. Při zahájení nahrávání loni na podzim se jednalo celkem o 10 567 hlášení.

Pořizování takového množství nahrávek je rozděleno do tří základních balíků. První skupinu tvoří dopravní a provozní hlášení pro autobusové a tramvajové linky v rámci celého systému PID a názvy tramvajových zastávek v Praze, každá ale dvakrát – jednou s intonací ukončenou, tzv. do tečky a jednou neukončenou, tzv. do čárky kvůli tomu, že výsledná podoba hlášení, jak ji slyší cestující v dopravních prostředcích, se skládá z jednotlivých slov, slovních spojení a číslovek. První balík, který Jan Vondráček a DPP nahrávali v průběhu loňského podzimu, tvoří bezmála 2 tisíce jednotlivých nahrávek. Druhý balík nahrávek, který budou Jan Vondráček a DPP realizovat v následujících týdnech, jsou názvy zastávek autobusů na území hl. m. Prahy. Jedná se celkem o 1 315 nahrávek. Poslední a největší skupinou jsou názvy autobusových zastávek využívaných mimo území hl. Prahy v rámci systému PID vč. tzv. přeshraničních linek, tj. celkem 7 256 nahrávek.

„Z pohledu cestujících je výměna hlasu provozních hlášení, na který jsou léta zvyklí, poměrně zásadní změnou. K celé akci proto od počátku přistupujeme velmi zodpovědně, a ještě před zahájením nahrávání jsme nechali všechna dopravní a provozní hlášení jazykově zrevidovat lingvistkou a fonetičkou Veronikou Štěpánovou, pracující v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, která byla také členkou odborné komise posuzující semifinálovou desítku kandidátek a kandidátů na nový hlas autobusů a tramvají PID. Následně všechny nové nahrávky namluvené Janem Vondráčkem opět paní Štěpánová postupně pečlivě vyslechla a zkontrolovala jejich správnou výslovnost podle pravidel spisovné češtiny. Každá nahrávka se pak finálně čistí ve zvukovém studiu, upravuje do stejné úrovně hlasitosti vzhledem k tomu, že vznikají postupně v rozpětí několika týdnů či měsíců a ve výsledné sestavě v dopravním prostředku musí znít co nejpřirozeněji,“ vysvětluje vznik nových hlášení Petr Hloch, vedoucí jednotky Provoz Tramvaje DPP.

„Spolupráce s Janem Vondráčkem je z mého pohledu (a hlavně poslechu) bezproblémová a velmi příjemná. Vzhledem k tomu, že je to velký profesionál, který má už s podobnou, poněkud specifickou prací zkušenosti, mám k jeho nahrávkám jen minimum připomínek a jedná se většinou pouze o detaily jako např. mírné zkrácení některé samohlásky, čehož by si běžní posluchači ani nevšimli, tím méně v hlučném prostředí dopravního prostředku. Myslím, že máme také podobnou představu o ‚ideální‘ výslovnosti, které se snažíme přiblížit,“ říká Veronika Štěpánová, lingvistka a fonetička a dodává: „Předem se vždy snažím upozornit na potenciální problémy, a to zejména s výslovností názvů cizího původu. U kolegyně, která se specializuje na fonetiku nizozemštiny, jsem tak např. ověřovala korektní zvukovou podobu jména zastávky Park Maxe van der Stoela, která by se v češtině měla vyslovit jako [park makse fan der stula]. Největším oříškem byl zatím však název zastávky Tusarova, u něhož nelze z jazykového hlediska zcela jednoznačně určit, zda se má vyslovit jako [tusarova], nebo [tuzarova], nahráli jsme proto pro jistotu obě varianty. V současnosti slýchají cestující v tramvaji podobu [tuzarova]. Část z nich je na ni jistě zvyklá, a proto jim bude případná změna vadit, zaznamenali jsme však jak v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR, tak v DPP stížnosti, že jde o chybu a ‚správně‘ má být [tusarova]. Ať se tedy v DPP rozhodnou pro kteroukoli z podob, vždy budou někteří nespokojeni.“