Asi nejsem ta správná novinářka, protože jasně rozlišuji, co je určeno mně a co je určeno ke zveřejnění. Takzvané důvěrné informace mi dávají šanci se v problematice orientovat, hledat souvislosti a inspiraci a také být neustále připravena. To, že nenahrávám čímkoliv skrytým, při detekování citlivé informace si ověřuji její relevantnost i zralost na zveřejnění, považuji za obyčejnou slušnost. Materiály nechávám buď autorizovat nebo dávám na vědomí s možností následné korekce a uveřejňuji reakce čtenářů. I proto toho o autobusech, dopravě a zákulisí vím mnoho, mám zdroj pro odborné otázky tam, kde se s uveřejněním počítá. Za to od svých zdrojů žádám, abych měla zveřejnitelné informace co nejdříve, klidně spolu s ostatními médii. Žádné jiné médium, a to ani internetové, zatím nezveřejňuje informace obratem bez ohledu na dny volna jako BUSportál.

Momentálně netrpělivě, ale disciplinovaně čekám na uvolnění novinek z Karosy, o kterých je už tolik šumu v zasvěcených kruzích, že by si výstup na veřejnost určitě zasloužily. Pokud tato úvaha k uveřejnění přispěje, jsem zárověň i lobbista.... :-)

Nástroje detektivní, za které stále tajné nahrávky považuji, bych nadále ráda viděla tam, kde se jedná o kriminalitu, korupci a podobné neplechy.