České republice se během více než rok dlouhého vyjednávání podařilo uhájit všechny své klíčové požadavky. „Jedná se o velký úspěch české práce v Evropské unii, za kterým stojí  intenzivní spolupráce s podobně smýšlejícími státy, práce lidí na českém Ministerstvu dopravy a na Stálém zastoupení ČR v Bruselu. Podařilo se nám velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. Spojili jsme síly se zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost. Velký kus práce jde i za Alexandrem Vondrou během vyjednávání v Evropském parlamentu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka, který vedl naše vyjednávání o změně normy.

Do finálního znění normy se podařilo prosadit zejména následující změny:

• Emisní limity výfukových plynů v případě aut zůstanou na úrovni již dnes platné emisní normy EURO 6, a to včetně limitů testování.  
• Lhůty pro účinnost normy byly odloženy, jak celou dobu navrhovala Česká republika. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace. Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
• Významným způsobem se povedlo upravit požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM (On-Board Monitoring). Používání OBM bylo upraveno tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu.
• Došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
• Nařízení nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví, což přinese pozitivní dopad na kvalitu životního prostředí.

„V konečné verzi nařízení byly zachovány klíčové priority ze společné pozice členských států přijaté letos na podzim. Do ní se ČR a skupině obdobně smýšlejících zemí podařilo prosadit maximum požadavků na úpravu legislativy, které byly v jednání s Evropským parlamentem udrženy. Posledním otevřeným bodem ve finálních vyjednáváních byly pak cíle pro baterie,“ komentuje velvyslankyně ČR ve Výboru stálých zástupců Coreper I, Lucie Šestáková.

Česká republika bojovala za zmírnění emisní normy od prvního zveřejnění jejího návrhu. Pod vedením ministra Kupky byla vytvořena koalice názorově blízkých zemí. Významnou roli hrála i odborná podpora Sdružení automobilové průmyslu. „Jakkoli EURO 7 pořád přinese množství nových pravidel a požadavků vůči automobilovému průmyslu, faktem je, že dnešní podoba EURO 7 je mírnější a technicky realističtější, je proto třeba ocenit práci, která k představenému kompromisu vedla. Velmi si proto vážím nasazení zejména zástupců českého státu v čele s panem ministrem Kupkou i práce hlavního zpravodaje pana europoslance Vondry, kteří sehráli klíčovou roli v jednáních o to, aby se norma EURO 7 stala co možná nejracionálnější,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Podle SDA bude i nová podoba Euro 7 pro evropský a tuzemský automobilový průmysl nemalou výzvou.

Za nejpozitivnější zprávu představeného kompromisu považuje sdružení zachování stávajících testovacích podmínek, které jsou v souladu s aktuálními standardy OSN pro všechny kategorie vozidel a částečné zachování limitů Euro 6 pro osobní automobily, s vyváženým přístupem pro dodávky. Nicméně, Euro 7 sebou stále přináší řadu nových a náročných požadavků, které se dotknou nejen nových spalovacích, ale i elektrických vozidel. Jde zejména o zcela nová a unikátní pravidla pro otěry z brzd a pneumatik, komplikovanější palubní monitoring, zpřísněná pravidla pro životnost baterií nebo zpřísnění emisních limitů pro nákladní vozidla.

Úspěchem skončilo i složité vyjednávání v Evropském parlamentu. „Cílem jednání bylo zajistit cenovou dostupnost nových menších aut se spalovacími motory pro domácí zákazníky a zároveň umožnit automobilovému průmyslu připravit se na očekávanou celkovou transformaci sektoru. Výsledek tomu odpovídá,“ uvedl po přijetí finální podoby dohody Alexandr Vondra, který vedl jednání jako zpravodaj.         

Nyní dojde k finální ratifikaci této dohody ze strany Evropského parlamentu a Rady ministrů. S ohledem na potřebu právní jistoty, aby odvětví mohlo začít na naplňování nových pravidel pracovat, je potřeba schválit text co nejdříve.