Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných vozovkách projede více než 103 tisíc vozidel denně.
Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných vozovkách projede více než 103 tisíc vozidel denně.
Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) zajišťuje v pravidelných pětiletých intervalech celostátní sčítání dopravy (CSD), a to nejen na dálnicích a silnicích I. třídy v jeho správě, ale i na silnicích II. třídy a vybraných silnicích III. třídy a místních komunikacích některých statutárních měst.
Výsledky ukazují, že doprava oproti minulému sčítání v roce 2016, opět významně narostla, a to v průměru o 10 %. Průběh sčítání i způsob jeho vyhodnocování přitom významně ovlivnila pandemie koronaviru.
CSD 2020 zajistilo Centrum dopravního výzkumu spolu s firmami ManpowerGroup a VARS BRNO a stálo necelých 52 mil. Kč bez DPH.
Hlavní část CSD 2020 spočívající v provádění vlastního sčítání měla být původně zahájena v dubnu 2020, s ohledem na přetrvávající přísná vládní opatření v rámci boje s pandemií však byla plánovaná jarní část sčítání odložena na rok 2021 a v roce 2020 tak proběhla pouze letní a podzimní část sčítání. Prezentované výsledky tak reprezentují sčítání provedené ve vybraných termínech v druhé polovině roku 2020 a na jaře roku 2021, přičemž ze sčítání bylo vyloučeno období, kdy byla zavedena přísná vládní opatření s významným dopadem na mobilitu osob.
Sčítání bylo provedeno stejně jako v roce 2016 pro celkem 13 kategorií vozidel včetně cyklistů a probíhalo na celkem 6 465 sčítacích úsecích za využití jak automatického, tak ručního způsobu sčítání. V úsecích sčítaných ručním způsobem pak sčítání proběhlo ve 4–6 opakováních na každém úseku za účasti jednoho až šesti brigádníků v závislosti na dopravním zatížení úseků. Vlastní sčítání pak probíhalo za pomoci mobilní aplikace s možností on-line přenosu dat do centrálního datového skladu, což umožnilo také okamžitou kontrolu přítomnosti sčítačů na místě sčítání a neprodlené vyhodnocování nedostatků při provádění sčítání.
Jak již bylo řečeno výše, do průběhu sčítání a vyhodnocení jeho výsledků významně zasáhla vládní opatření přijímaná v souvislosti s pandemií koronaviru, která významným způsobem ovlivnila mobilitu obyvatelstva. Z tohoto důvodu nebyly při vyhodnocení konečných výsledků CSD 2020 využity tzv. roční variace získané z automatických sčítačů v průběhu dotčeného období (druhá polovina roku 2020 a první polovina roku 2021), ale byly využity roční variace vycházející z CSD v roce 2016. Denní a týdenní variace již byly použity ze sledovaného období a lze tedy konstatovat, že prezentované výsledky hodnověrně reprezentují skutečnost mimo období s přísnými vládními opatřeními, uvádí ŘSD.
Z prezentovaných výsledků vyplývá, že došlo k celkovému nárůstu dopravních výkonů o cca 10 %, z toho na dálniční síti o 15 % a na silniční síti o 9 %. Z hlediska skupin vozidel došlo u těžkých vozidel k nárůstu o 16 % a u osobních vozidel o 9 %. Celkový dopravní výkon na sledované dálniční a silniční síti délky 55 892 km dosáhl v průměru téměř 160 mil. vozokilometrů za den. Průměrná intenzita na dálnicích činí cca 30 700 voz./24 h, na silnicích I. třídy 9100 voz./24 h, na silnicích II. třídy 2900 voz./24 h.
Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných kolektorových vozovkách v celkem 10 jízdních pruzích denně projede více než 103 tisíc vozidel. Následuje úsek dálnice D1 mezi Chodovem a Spořilovem, kde na šesti jízdních pruzích denně projede v průměru téměř 90 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým dálničním úsekem se čtyřmi jízdními pruhy je úsek dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s cca 76,5 tisíce vozidel za den, následovaný úsekem Pražského okruhu D0 mezi Slivencem a Ořechem, kde denně projede v průměru více než 75 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým úsekem na silniční síti pak je úsek silnice I/43 v Brně mezi ulicemi Hradecká a Hapalova s více než 55 tisíci vozidel za den. Místní komunikace v hl. m. Praze, které dosahují ještě vyšší dopravní zátěže, v rámci CSD sčítány nejsou.
Z hlediska zatížení těžkými motorovými vozidly je opět nejvíce zatížen úsek dálnice D1 mezi Pražským okruhem a silnicí II/101 do Říčan s více než 22 tisíci těžkých vozidel, následovaný úsekem dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s celkovým počtem téměř 22 tisíc těžkých vozidel. Na úseku Pražského okruhu mezi Slivencem a Ořechem jezdí denně v průměru téměř 19 tisíc těžkých vozidel a nejvíce zatíženým úsekem silnice I. třídy v této skupině je úsek silnice I/52 v Modřicích s více než 10,5 tisíce těžkých vozidel.
Ve výsledcích je také patrný pozitivní efekt nově zprovozněných obchvatů na intenzity dopravy v průtazích měst. Např. na nových úsecích dálnice D6 u Řevničova projede cca 11 600 voz./24 h, zatímco v Řevničově se snížila doprava z 12 000 voz./24 h v roce 2016 na 2500 voz./24 h v roce 2020, což představuje snížení dopravy o téměř 70 %. Zprovozněním nových úseků na I/16 u Slaného se snížila intenzita dopravy v centru Slaného o 1500–3000 voz./24 h a novou přeložku silnice I/16 denně využívá více než 8500 vozidel. Zprovozněním nové přeložky silnice I/58 se na bývalém úseku silnice I/58, dnes II/464, v obci Skotnice snížila intenzita dopravy o 70 %. Ve výsledcích jsou již zohledněny i úseky na novostavbách, které byly uvedeny do provozu do konce roku 2020.
Z celkového pohledu lze rovněž konstatovat, že pandemie koronaviru přinesla i změny v charakteru vykonávaných cest. Z výsledků sčítání je patrný pokles dopravních výkonů u dálkových dopravních vazeb, které mohly být zčásti nahrazeny videokonferencemi a komunikací na dálku. Zároveň je také patrný růst u skupiny lehkých nákladních automobilů zejména v příměstských oblastech, což pravděpodobně souvisí s výrazně zvýšeným zájmem o různé druhy doručovacích služeb. Teprve čas však ukáže, zda se jedná o trend trvalý, nebo tato změna dopravního chování přetrvá i nadále.
ŘSD
Výsledky ukazují, že doprava oproti minulému sčítání v roce 2016, opět významně narostla, a to v průměru o 10 %. Průběh sčítání i způsob jeho vyhodnocování přitom významně ovlivnila pandemie koronaviru.
CSD 2020 zajistilo Centrum dopravního výzkumu spolu s firmami ManpowerGroup a VARS BRNO a stálo necelých 52 mil. Kč bez DPH.
Hlavní část CSD 2020 spočívající v provádění vlastního sčítání měla být původně zahájena v dubnu 2020, s ohledem na přetrvávající přísná vládní opatření v rámci boje s pandemií však byla plánovaná jarní část sčítání odložena na rok 2021 a v roce 2020 tak proběhla pouze letní a podzimní část sčítání. Prezentované výsledky tak reprezentují sčítání provedené ve vybraných termínech v druhé polovině roku 2020 a na jaře roku 2021, přičemž ze sčítání bylo vyloučeno období, kdy byla zavedena přísná vládní opatření s významným dopadem na mobilitu osob.
Sčítání bylo provedeno stejně jako v roce 2016 pro celkem 13 kategorií vozidel včetně cyklistů a probíhalo na celkem 6 465 sčítacích úsecích za využití jak automatického, tak ručního způsobu sčítání. V úsecích sčítaných ručním způsobem pak sčítání proběhlo ve 4–6 opakováních na každém úseku za účasti jednoho až šesti brigádníků v závislosti na dopravním zatížení úseků. Vlastní sčítání pak probíhalo za pomoci mobilní aplikace s možností on-line přenosu dat do centrálního datového skladu, což umožnilo také okamžitou kontrolu přítomnosti sčítačů na místě sčítání a neprodlené vyhodnocování nedostatků při provádění sčítání.
Jak již bylo řečeno výše, do průběhu sčítání a vyhodnocení jeho výsledků významně zasáhla vládní opatření přijímaná v souvislosti s pandemií koronaviru, která významným způsobem ovlivnila mobilitu obyvatelstva. Z tohoto důvodu nebyly při vyhodnocení konečných výsledků CSD 2020 využity tzv. roční variace získané z automatických sčítačů v průběhu dotčeného období (druhá polovina roku 2020 a první polovina roku 2021), ale byly využity roční variace vycházející z CSD v roce 2016. Denní a týdenní variace již byly použity ze sledovaného období a lze tedy konstatovat, že prezentované výsledky hodnověrně reprezentují skutečnost mimo období s přísnými vládními opatřeními, uvádí ŘSD.
Z prezentovaných výsledků vyplývá, že došlo k celkovému nárůstu dopravních výkonů o cca 10 %, z toho na dálniční síti o 15 % a na silniční síti o 9 %. Z hlediska skupin vozidel došlo u těžkých vozidel k nárůstu o 16 % a u osobních vozidel o 9 %. Celkový dopravní výkon na sledované dálniční a silniční síti délky 55 892 km dosáhl v průměru téměř 160 mil. vozokilometrů za den. Průměrná intenzita na dálnicích činí cca 30 700 voz./24 h, na silnicích I. třídy 9100 voz./24 h, na silnicích II. třídy 2900 voz./24 h.
Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných kolektorových vozovkách v celkem 10 jízdních pruzích denně projede více než 103 tisíc vozidel. Následuje úsek dálnice D1 mezi Chodovem a Spořilovem, kde na šesti jízdních pruzích denně projede v průměru téměř 90 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým dálničním úsekem se čtyřmi jízdními pruhy je úsek dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s cca 76,5 tisíce vozidel za den, následovaný úsekem Pražského okruhu D0 mezi Slivencem a Ořechem, kde denně projede v průměru více než 75 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým úsekem na silniční síti pak je úsek silnice I/43 v Brně mezi ulicemi Hradecká a Hapalova s více než 55 tisíci vozidel za den. Místní komunikace v hl. m. Praze, které dosahují ještě vyšší dopravní zátěže, v rámci CSD sčítány nejsou.
Z hlediska zatížení těžkými motorovými vozidly je opět nejvíce zatížen úsek dálnice D1 mezi Pražským okruhem a silnicí II/101 do Říčan s více než 22 tisíci těžkých vozidel, následovaný úsekem dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s celkovým počtem téměř 22 tisíc těžkých vozidel. Na úseku Pražského okruhu mezi Slivencem a Ořechem jezdí denně v průměru téměř 19 tisíc těžkých vozidel a nejvíce zatíženým úsekem silnice I. třídy v této skupině je úsek silnice I/52 v Modřicích s více než 10,5 tisíce těžkých vozidel.
Ve výsledcích je také patrný pozitivní efekt nově zprovozněných obchvatů na intenzity dopravy v průtazích měst. Např. na nových úsecích dálnice D6 u Řevničova projede cca 11 600 voz./24 h, zatímco v Řevničově se snížila doprava z 12 000 voz./24 h v roce 2016 na 2500 voz./24 h v roce 2020, což představuje snížení dopravy o téměř 70 %. Zprovozněním nových úseků na I/16 u Slaného se snížila intenzita dopravy v centru Slaného o 1500–3000 voz./24 h a novou přeložku silnice I/16 denně využívá více než 8500 vozidel. Zprovozněním nové přeložky silnice I/58 se na bývalém úseku silnice I/58, dnes II/464, v obci Skotnice snížila intenzita dopravy o 70 %. Ve výsledcích jsou již zohledněny i úseky na novostavbách, které byly uvedeny do provozu do konce roku 2020.
Z celkového pohledu lze rovněž konstatovat, že pandemie koronaviru přinesla i změny v charakteru vykonávaných cest. Z výsledků sčítání je patrný pokles dopravních výkonů u dálkových dopravních vazeb, které mohly být zčásti nahrazeny videokonferencemi a komunikací na dálku. Zároveň je také patrný růst u skupiny lehkých nákladních automobilů zejména v příměstských oblastech, což pravděpodobně souvisí s výrazně zvýšeným zájmem o různé druhy doručovacích služeb. Teprve čas však ukáže, zda se jedná o trend trvalý, nebo tato změna dopravního chování přetrvá i nadále.
ŘSD
Praha a DPP letos darovaly pěti ukrajinským městům 30…
IVECO S-Way pro Ferrari
Iveco Czech Republic proti domácímu násilí
